Pravidla pro organizaci studia na Filozofické fakultě. ze dne

Transkript

1 Pravidla pro organizaci studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ze dne Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysokých školách ), a podle čl. 23 Statutu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v platném znění, usnesl na těchto Pravidlech pro organizaci studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako jejím vnitřním předpisu: Čl. 1 Úvodní ustanovení Tato Pravidla pro organizaci studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dále jen fakulta a univerzita ) stanoví podle čl. 19 odst. 2, 3 a 4 a souvisejících ustanovení Studijního a zkušebního řádu univerzity, v platném znění (dále jen Studijní a zkušební řád univerzity ) požadavky studijních programů 1 uskutečňovaných na fakultě a upravují podrobnosti organizace studia na fakultě. Část I Požadavky studijních programů podle Studijního a zkušebního řádu univerzity Čl. 2 Úseky bakalářských a magisterských studijních programů Úseky studia všech bakalářských a magisterských studijních programů uskutečňovaných na fakultě jsou ročníky. 2 Čl. 3 Specializace v rámci bakalářských a magisterských studijních programů Názvy specializací v jednotlivých bakalářských a magisterských studijních programech jsou uvedeny v Příloze č. 1 těchto pravidel. 3 Čl. 4 Minimální počty kreditů v rámci bakalářských a magisterských studijních programů 1. Minimální počty kreditů nutné pro zápis do dalšího ročníku studia 4 jsou: 1 Čl. 41 odst. 2 těchto pravidel. 2 Čl. 4 odst. 6 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 3 Čl. 5 odst. 4 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

2 a) ve studijním programu bakalářském se standardní dobou studia tři roky: i. pro zápis do druhého ročníku 50 kreditů, ii. pro zápis do třetího ročníku 90 kreditů, iii. pro zápis do čtvrtého ročníku 120 kreditů, iv. pro zápis do pátého ročníku 150 kreditů, v. pro zápis do šestého ročníku 180 kreditů; b) ve studijním programu magisterském navazujícím na bakalářský studijní program se standardní dobou studia dva roky: i. pro zápis do druhého ročníku 40 kreditů, ii. pro zápis do třetího ročníku 60 kreditů, iii. pro zápis do čtvrtého ročníku 90 kreditů, iv. pro zápis do pátého ročníku 120 kreditů; c) ve studijním programu magisterském navazujícím na bakalářský studijní program se standardní dobou studia tři roky: i. pro zápis do druhého ročníku 40 kreditů, ii. pro zápis do třetího ročníku 60 kreditů, iii. pro zápis do čtvrtého ročníku 90 kreditů, iv. pro zápis do pátého ročníku 120 kreditů, v. pro zápis do šestého ročníku 150 kreditů; d) ve studijním programu magisterském nenavazujícím na bakalářský studijní program se standardní dobou studia pět let: i. pro zápis do druhého ročníku 60 kreditů (odpovídá normálnímu počtu kreditů), ii. pro zápis do třetího ročníku 90 kreditů, iii. pro zápis do čtvrtého ročníku 120 kreditů, iv. pro zápis do pátého ročníku 150 kreditů, v. pro zápis do šestého ročníku 180 kreditů, vi. pro zápis do sedmého ročníku 210 kreditů, vii. pro zápis do osmého ročníku 240 kreditů, viii. pro zápis do devátého ročníku 270 kreditů, ix. pro zápis do desátého ročníku 300 kreditů. 2. Ustanovení o minimálním počtu kreditů dle odst. 1 písm. a) bod i., písm. b) bod i., písm. c) bod i. se pro zápis do druhého ročníku nepoužije, pokud si student zapíše 4 Čl. 5 odst. 6 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

3 v prvním ročníku předměty, jejichž kreditová dotace je vyšší než 75 kreditů. V takovém případě platí povinnost dosáhnout minimálního počtu kreditů pro postup do druhého ročníku studia ve výši 60 kreditů (odpovídá normálnímu počtu kreditů). 5 Čl. 5 Podíl kreditů za volitelné předměty pro průběžnou kontrolu studia bakalářských a magisterských studijních programů 1. Při posouzení, zda student získal dostatečný počet kreditů pro zápis do dalšího úseku studia, se za počet kreditů získaných za absolvování volitelných předmětů považuje jen počet do výše určeného podílu vůči normálnímu počtu kreditů, který je stanoven pro jednotlivé studijní programy v Příloze č. 2 těchto pravidel U studijních programů a jejich kombinací neuvedených v Příloze č. 2 těchto pravidel tvoří podíl podle předchozího odstavce 20 %. Čl. 6 Zápis předmětu 1. Student má právo zapsat si předmět vyučovaný na univerzitě prostřednictvím Studijního informačního systému univerzity (dále jen SIS ) v době určené v opatření rektora, v případě zápisů předmětů vyučovaných v zimním semestru nejdříve však jeden týden před začátkem akademického roku. 7 Lhůtu pro zápis předmětů pro jednotlivé semestry daného akademického roku studia v SIS stanoví Harmonogram akademického roku vydávaný opatřením děkana pro každý akademický rok (dále jen Harmonogram akademického roku ). 2. Zápis předmětu nelze po skončení lhůty stanovené Harmonogramem akademického roku zrušit. Jiné změny v zapsaných předmětech či dodatečný zápis předmětů je po uplynutí této lhůty možné provádět pouze výjimečně na základě odůvodněné žádosti V případě omezení počtu studentů, kteří si mohou zapsat daný předmět, z kapacitních důvodů, 9 mají při zápisu daného předmětu přednost studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným průběhem studia příslušného studijního programu. 10 Čl. 7 Opakovaný zápis předmětu 5 Čl. 5 odst. 6 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 6 Čl. 5 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 7 Čl. 7 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 8 Čl. 7 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 9 Čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 10 Čl. 7 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

4 1. Opakování zápisu již dříve zapsaného předmětu 11 není možné, není-li v anotaci předmětu schválené vedoucím příslušné základní součásti fakulty uvedeno jinak. 2. V případě, že anotace předmětu nestanoví možnost opakování zápisu předmětu, může ve výjimečných případech na základě žádosti studenta a po vyjádření vedoucího příslušné základní součásti fakulty děkan povolit opakování zápisu již dříve zapsaného předmětu, pokud to umožňuje realizace studijního plánu příslušného studijního programu v daném akademickém roce. Opakování zápisu předmětu podle tohoto odstavce je u každého předmětu možné pouze jednou. Čl. 8 Lhůta pro splnění kontroly studia předmětu (atestace) 1. Zkoušku z předmětu zapsaného v daném ročníku bakalářského nebo magisterského studijního programu je možné složit nejpozději do konce akademického roku bezprostředně následujícího po ročníku, ve kterém si student takový předmět zapsal, a to v souladu s harmonogramem příslušného akademického roku. 2. V případě ostatních forem kontroly studia předmětů (atestací) je nutné tyto formy kontroly studia předmětů (atestace) vykonat do konce akademického roku, ve kterém si student takový předmět zapsal, a to v souladu s harmonogramem příslušného akademického roku. 3. Vedoucím příslušné základní součásti fakulty vypisující daný předmět nebo vyučujícím se souhlasem tohoto vedoucího příslušné základní součásti fakulty může být v anotaci povoleno pozdější složení kontroly studia předmětu (atestace). Ve výjimečných případech může vedoucí příslušné základní součásti fakulty vypisující daný předmět povolit všem studentům, kteří budou mít tento předmět zapsán, pozdější složení kontroly studia předmětu (atestace) i po započetí výuky daného předmětu. Studenti, kteří budou mít tento předmět zapsán, o tom budou bezodkladně informováni prostřednictvím SIS. 4. Zkouška z předmětu Cizí jazyk, který je součástí tzv. společného základu, jak je uveden v příslušném studijním plánu bakalářského nebo magisterského studijního programu, není omezena lhůtou uvedenou v odstavci 1 a je ji možné vykonat kdykoli v průběhu studia. 5. V doktorském studijním programu je možné vykonat kontroly studia zapsaných předmětů (atestace) v souladu s individuálním studijním plánem kdykoli v průběhu studia. 12 Čl. 9 Kontroly studia předmětu (atestace) 11 Čl. 7 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 12 Čl. 8 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

5 1. Pokud se kolokvium, zápočet, klauzurní práce nebo klasifikovaný zápočet ze zapsaného předmětu konají v termínech, k nimž se studenti hlásí obdobným způsobem jako k termínům zkoušek, může student tyto kontroly studia předmětu (atestace) získat v jednom řádném a dvou opravných termínech. 2. V případě kolokvia, zápočtu, klauzurní práce nebo klasifikovaného zápočtu, které nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1, určuje počet termínů pro jejich vykonání vyučující v anotaci předmětu. Pokud v anotaci není tento počet stanoven, opravné termíny se nepřipouštějí. 13 Čl. 10 Uznávání splnění kontrol studia předmětu (atestací) 1. Základní principy přidělování kreditů v případě uznávání splnění kontrol studia předmětu (atestací): a) v případě povinných a povinně volitelných předmětů lze standardně uznat kontroly studia předmětů (atestace) i. s kredity, pokud byly splněny v rámci jiného úspěšně ukončeného studia nad rámec povinností nutných pro ukončení studia, ii. s kredity, pokud byly splněny v rámci jiného úspěšně ukončeného studia, ve výjimečných případech, kdy pro splnění kontroly studia předmětu (atestace), jehož uznání je žádáno, byla nutná hlubší znalost, než jakou předpisuje současné studium (měrnou hodnotou je zejména alespoň dvojnásobná hodinová dotace a kladné stanovisko vedoucího příslušné základní součásti fakulty), iii. s kredity, pokud byly splněny v rámci jiného neúspěšně ukončeného studia, iv. s kredity, pokud byly splněny v rámci studia jednoho ze dvou souběžně studovaných dosud neukončených samostatných 14 studií, v. s kredity, pokud byly splněny v rámci studia dvou souběžně studovaných dosud neukončených sdružených 15 studií na fakultě, které se v jedné polovině studia překrývají, vi. bez kreditů, pokud byly splněny v rámci jiného úspěšně ukončeného studia, vii. bez kreditů, pokud byly splněny v rámci jiného dosud neukončeného studia jinde než na fakultě, viii. bez kreditů, pokud byly splněny v rámci jednoho ze studijních programů dosud neukončeného sdruženého studia na fakultě, b) v případě volitelných předmětů lze standardně uznat kontroly studia předmětů (atestace) s kredity, pokud byly splněny v rámci 13 Čl. 8 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 14 Čl. 12 odst. 1 písm. a) a čl. 41 odst. 3 těchto pravidel. 15 Čl. 12 odst. 1 písm. b) a čl. 41 odst. 3 těchto pravidel.

6 i. jiného úspěšně ukončeného studia nad rámec celkového počtu kreditů nutných pro ukončení studia, ii. jiného neúspěšně ukončeného studia, iii. jiného dosud neukončeného studia jinde než na fakultě, iv. studia dvou souběžně studovaných studií na fakultě. 2. Uznané formy kontroly studia předmětu (atestací) zapisuje Studijní oddělení děkanátu fakulty (dále jen Studijní oddělení ) automaticky do SIS do 30 dnů od data nabytí právní moci rozhodnutí o jejich uznání, nejpozději však do data stanoveného Harmonogramem akademického roku pro splnění studijních povinností. Čl. 11 Skládání částí státních závěrečných zkoušek 1. V případě samostatného studia je podmínkou pro konání první části státní závěrečné zkoušky (dále jen státní zkouška ) získání počtu kreditů odpovídajícího šedesátinásobku standardní doby studia studijního programu vyjádřené v letech a splnění ostatních předpokladů podle čl. 9 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity V případě sdruženého studia je podmínkou pro konání první části státní zkoušky získání počtu kreditů odpovídajícího třicetinásobku standardní doby studia studijního programu vyjádřené v letech a splnění ostatních předpokladů podle čl. 9 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity Jednou z částí státní zkoušky je vždy obhajoba bakalářské, resp. diplomové práce. Části státní zkoušky je možné skládat samostatně. Pokud je jedna část státní zkoušky klasifikována neprospěl/a, student nemusí opakovat ty části státní zkoušky, které již úspěšně složil Jednotlivé části státní zkoušky mohou být dále členěny na tematické okruhy, které není možné skládat samostatně. 19 Při opravném termínu konání dané části státní zkoušky je zapotřebí složit vždy celou tuto část. 5. Pořadí konání jednotlivých částí státní zkoušky pro jednotlivé studijní programy stanoví Příloha č. 3 těchto pravidel. U studijních programů neuvedených v této příloze se pořadí konání jednotlivých částí státní zkoušky nestanoví. 20 Část II 16 Čl. 9 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 17 Čl. 9 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 18 Čl. 9 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 19 Čl. 9 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 20 Čl. 9 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

7 Podrobnosti o organizaci studia v bakalářských a magisterských studijních programech Čl. 12 Samostatné a sdružené studium 1. Studium v bakalářských a magisterských studijních programech má dvě varianty: a) studium samostatné, tedy studium jednoho studijního programu, b) studium sdružené, tedy studium dvou studijních programů v rámci jednoho studia Student sdruženého studia obhajuje bakalářskou či diplomovou práci pouze v rámci jednoho ze studijních programů. Čl. 13 Studijní plán 1. Studijní plány jednotlivých studijních programů a jejich případných specializací 22 jsou zveřejněny formou jejich databáze na internetových stránkách fakulty. 23 Náležité zanesení studijních plánů, skupin předmětů a povinných předmětů do SIS zajišťuje Akreditační referát Studijního oddělení. 2. Včasné vypisování předmětů v SIS v souladu se studijním plánem a za jejich následnou realizaci zajišťuje vedoucí příslušné základní součásti fakulty. V každém akademickém roce má základní součást fakulty zajišťující výuku příslušného studijního programu povinnost vypsat předměty v hodnotě nejméně 60 kreditů pro samostatné studium a 30 kreditů pro sdružené studium tak, aby student mohl splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem nejpozději do konce standardní doby studia. Čl. 14 Konkretizace studijních plánů: rozvrh a anotace 1. Studijní plány jsou na každý semestr upřesněny rozvrhem. Rozvrh musí být zveřejněn v souladu s aktuálním pokynem děkana, nejpozději však den před zahájením elektronického zápisu předmětů do SIS, v SIS, případně také na internetových stránkách příslušné základní součásti fakulty a její nástěnce. 2. Ke každé konkrétní realizaci předmětu obsažené v rozvrhu vyhotovuje jeho vyučující, případně jiná pověřená osoba na základní součásti fakulty anotaci. Anotace musí být nejpozději v okamžiku zveřejnění rozvrhu zveřejněna v SIS a musí obsahovat stručnou charakteristiku obsahu, a to v českém a anglickém jazyce, seznam povinné, případně doporučené literatury a požadavky ke kontrole studia předmětu (atestaci). 21 Čl. 41 odst. 3 těchto pravidel. 22 Čl. 4 odst. 7 SZŘ UK. 23 Viz plany.ff.cuni.cz.

8 3. Včasné, obsahově správné a úplné zveřejnění rozvrhů a anotací předmětů v SIS zajišťuje vedoucí příslušné základní součásti fakulty. 4. Vedoucí každé základní součásti fakulty pověří alespoň jednu osobu funkcí lokálního správce SIS a rozvrháře 24, jejímž úkolem je vkládání předmětů a jejich atributů do SIS a vytváření rozvrhů. Lokálním správcem a rozvrhářem nesmí být student bakalářského či magisterského studijního programu na fakultě. Vedoucí příslušné základní součásti fakulty zajišťuje předání údajů o lokálním správci SIS a rozvrháři Referátu SIS Studijního oddělení (dále jen Referát SIS ) a jejich aktualizaci. 5. Praxe a exkurze zařazené do studijního programu lze konat kdykoli během akademického roku, termín stanoví vedoucí příslušné základní součásti fakulty po dohodě se studenty. U sdruženého studia je ohlášená účast na praxi či exkurzi považována za vážný důvod neúčasti i na výuce druhého studijního programu a nemůže založit důvod pro neabsolvování zapsaných předmětů. Čl. 15 Zápis do dalšího ročníku 1. Kontrola studijních povinností a zápis do dalšího ročníku probíhají elektronicky prostřednictvím SIS. 2. Elektronický zápis do dalšího ročníku je povinný pro studenty, kteří: a) se zapisují do dalšího ročníku studia, nikoli tedy do prvních ročníků, a zároveň b) nestudují podle individuálního studijního plánu. 3. Studenti, jichž se netýká elektronický zápis podle odstavce 2, absolvují zápis do dalšího ročníku formou individuální kontroly a listinného zápisu na Studijním oddělení. 4. Elektronický zápis do dalšího ročníku provádí student ve webovém rozhraní SIS. Podrobný postup elektronického zápisu je popsán na internetových stránkách fakulty V aplikaci Výsledky zkoušek provede student kontrolu počtu získaných kreditů. V případě, že kontrola počtu získaných kreditů neproběhne úspěšně, ale student je přesvědčen, že potřebného počtu dosáhl, postupuje podle návodu popsaného na internetových stránkách fakulty. V případě, že kontrola proběhne úspěšně, student stisknutím tlačítka Podat žádost ve webovém rozhraní SIS podá závaznou žádost o zápis do dalšího ročníku studia. 6. Pracovník Studijního oddělení nejpozději do čtyř, resp. v měsících červenec a srpen do deseti pracovních dnů ověří splnění podmínek pro zápis do dalšího ročníku a zapíše studenta do dalšího ročníku. Pokud student zjistí, že nebyl v uvedených lhůtách zapsán do dalšího ročníku, kontaktuje neprodleně em příslušného pracovníka (studijní referent) a vedoucího Studijního oddělení. 24 Seznam lokálních správců SIS a rozvrhářů na jednotlivých základních součástech fakulty:

9 7. Harmonogram provádění zápisu do dalšího ročníku stanoví Harmonogram akademického roku. 8. Žádost o zápis do dalšího ročníku výše popsaným způsobem je zapotřebí podat nejpozději do termínu stanoveného závazně Harmonogramem akademického roku. Pro účely postupu do dalšího ročníku budou započítány pouze kontroly studia předmětů (atestace) splněné a zapsané do SIS do tohoto data. 9. Žádosti o uznání předmětů absolvovaných během jiného studia, které mají být započítány pro zápis do dalšího ročníku, je zapotřebí podat nejpozději do termínu stanoveného závazně Harmonogramem akademického roku. Čl. 16 Zápis předmětů na začátku semestru 1. Studenti zapsaní do studia si na začátku každého semestru zapisují v SIS předměty, které chtějí v daném semestru absolvovat. 2. Tento zápis předmětu v SIS je nutnou podmínkou pro absolvování předmětu a konání kontroly studia předmětu (atestace). Po předběžném zapsání předmětů jsou studenti povinni provést v SIS kontrolu zápisu předmětů, která ověří, zda jsou splněny všechny podmínky pro zápis do jednotlivých předmětů, a upravit zapsané předměty podle výsledku této kontroly. 3. Podmínky zápisu a absolvování předmětu dle ustanovení čl. 7 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity může v souladu se studijním plánem stanovit příslušná základní součást fakulty v SIS. 4. Podrobný postup provádění zápisu předmětů je popsán na internetových stránkách fakulty Studenti, kteří mají nadcházející semestr či semestry absolvovat studijní pobyt v zahraničí v rámci programu Erasmus+, si před tímto studijním pobytem sestaví seznam předmětů, které chtějí v průběhu tohoto studijního pobytu absolvovat a které odpovídají předmětům studijního plánu stanoveného akreditací studijního programu, a požádají o schválení tohoto seznamu koordinátora programu Erasmus+ z příslušné základní součásti fakulty. Na základě takto schváleného seznamu následně zapíší tyto předměty do SIS, resp. pokud to není možné, požádají o zápis těchto předmětů do SIS Studijní oddělení. O možnosti zápisu předmětů do SIS až po skončení daného studijního pobytu rozhoduje koordinátor programu Erasmus+ z příslušné základní součásti fakulty. Čl. 17 Zkoušky a ostatní formy kontroly studia předmětu (atestace) 26

10 1. Harmonogram akademického roku stanovuje na závěr každého semestru období vyhrazené pro skládání zkoušek a konání dalších forem kontroly studia předmětů (atestací). 27 Součástí zkouškového období letního semestru je také doba minimálně dalších dvou týdnů na počátku září. 2. Nejpozději dva týdny před začátkem zkouškového období vypisuje vyučující pro každý svůj předmět, z nějž mohou studenti v tomto období v souladu s čl. 8 těchto pravidel skládat zkoušku, nejméně tři termíny pro zkouškové období následující po výuce v zimním semestru a nejméně dva termíny pro zkouškové období následující po výuce v letním semestru. Ve zkouškovém období následujícím po letních prázdninách musí být vypsán alespoň jeden další termín, přičemž tento termín musí být vypsán nejméně s dvoutýdenním předstihem před jeho konáním. Termíny vypsané pro různé předměty se mohou překrývat. Pokud ve zkouškovém období vyučující vypíše pouze tři termíny a třetí z nich je kapacitně naplněn, musí být jeho kapacita navýšena nebo musí být vypsán další termín, nebrání-li tomu Harmonogram akademického roku. 3. Termíny zkoušek vypisuje vyučující, případně vedoucím příslušné základní součásti fakulty pověřená osoba prostřednictvím SIS. Náležité zveřejnění vypsaných termínů zajišťuje vedoucí příslušné základní součásti fakulty. 4. Ke zkouškám se student musí zapsat nejpozději tři pracovní dny před vypsaným termínem prostřednictvím SIS, nebo jiným způsobem, který určí vedoucí příslušné základní součásti fakulty. Vyučující příslušného předmětu může povolit lhůtu kratší než tři pracovní dny. 5. Student prokazuje svou totožnost na vyzvání vyučujícího průkazem studenta nebo jiným dokladem totožnosti (zejména občanským průkazem). 6. Pokud se ostatní formy kontroly studia předmětu (atestace) zapsaného v daném ročníku konají v termínech, k nimž se studenti hlásí obdobným způsobem jako k termínům zkoušek, vztahuje se na ně analogicky ustanovení odstavců 2 až Na odůvodněnou žádost studenta nebo vyučujícího může vedoucí příslušné základní součásti fakulty povolit změnu zkoušejícího před kterýmkoli termínem zkoušky. 8. Děkan může na odůvodněnou žádost studenta nebo zkoušejícího povolit konání zkoušky v opravném termínu před komisí, kterou sám jmenuje. K podané žádosti si děkan vyžádá stanovisko vedoucího příslušné základní součásti fakulty. 9. Výsledek kontroly studia předmětu (atestace) 28 zanese vyučující, případně vedoucím příslušné základní součásti fakulty k tomu pověřená osoba, do SIS do devíti dnů od splnění kontroly studia předmětu (atestace), nejpozději však do data stanoveného Harmonogramem akademického roku pro splnění studijních povinností. Vyučující, případně vedoucím příslušné základní součásti fakulty pověřená osoba, zajišťuje soulad údajů zapsaných v SIS se skutečností a v případě zjištěných nesrovnalostí zajistí neprodleně jejich nápravu. 27 Čl. 8 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 28 Čl. 8 odst. 5 a 13 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

11 10. Studenti, kteří absolvovali studijní pobyt v zahraničí v rámci programu Erasmus+, požádají o schválení seznamu splněných forem kontroly studia předmětů (atestací) koordinátora programu Erasmus+ z příslušné základní součásti fakulty. O možnosti zápisu splněných forem kontroly studia předmětů (atestací) z jiných než v SIS předem zapsaných předmětů do SIS rozhoduje koordinátor programu Erasmus+ z příslušné základní součásti fakulty. 11. Klasifikaci neprospěl/a zaznamená vyučující, případně vedoucím příslušné základní součásti fakulty k tomu pověřená osoba, do SIS zanesením známky 4 u každého termínu. 12. Je-li předmět zakončen více než jednou formou kontroly studia předmětu (atestace), započítávají se kredity za jeho absolvování až po úspěšném složení poslední z těchto forem. 13. Zápis kontrol studia předmětů (atestací) do SIS kontroluje student průběžně, nejpozději vždy po devíti dnech od vykonání kontroly studia předmětu (atestace). V případě zjištěných nesrovnalostí (absence výsledku, neshoda ve výsledku nebo datu vykonání kontroly studia předmětu /atestace/ apod.) student neprodleně kontaktuje vyučujícího, případně pověřené osoby na příslušné základní součásti fakulty. Pokud nedojde k nápravě, kontaktuje student vedoucího příslušné základní součásti fakulty a proděkana pro studium. Čl. 18 Individuální studijní plán 1. Individuální studijní plán povoluje děkan, kromě důvodů uvedených ve Studijním a zkušebním řádu univerzity, 29 zejména ze závažných zdravotních či sociálních důvodů, z důvodu zahraniční stáže, případně z jiných závažných a zvláštního zřetele hodných důvodů. K žádostem o povolení individuálního studijního plánu se vyjadřují vedoucí příslušných základních součástí fakulty V prvním ročníku bakalářského studia se individuální studijní plán z jiných než závažných zdravotních důvodů povoluje pouze ve zcela výjimečných případech. 3. Individuální studijní plán může být děkanem fakulty, kromě jeho povolení z důvodů uvedených ve Studijním a zkušebním řádu univerzity, 31 povolen vždy pouze na ten ročník studia, do něhož je student aktuálně zapsán, případně zároveň s tímto ročníkem také na další bezprostředně navazující ročník studia. 4. Žádost o individuální studijní plán musí student, s výjimkou případů podání žádosti z důvodů uvedených ve Studijním a zkušebním řádu univerzity, 32 podat nejpozději dva měsíce po začátku příslušného akademického roku. Po tomto termínu lze žádosti o 29 Čl. 5 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 30 Čl. 5 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 31 Čl. 5 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 32 Čl. 5 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

12 individuální studijní plán vyhovět pouze, pokud důvody pro přiznání individuálního studijního plánu vznikly až po tomto termínu, případně závažné zdravotní či jiné důvody studentovi prokazatelně zabránily podat žádost o individuální studijní plán včas. Ani v těchto případech nelze individuální studijní plán pro daný ročník povolit po uplynutí řádného termínu zápisu do dalšího ročníku. Žádost musí být vždy doložena podklady osvědčujícími studentova tvrzení, na jejichž základě o přiznání individuálního studijního plánu žádá. 5. Povolení individuálního studijního plánu je možné z důvodů uvedených ve Studijním a zkušebním řádu univerzity, 33 v jiných případech je zpravidla podmíněno souhlasným stanoviskem vedoucího příslušné základní součásti fakulty. V případě potřeby si děkan při vyřizování žádosti o povolení individuálního studijního plánu vyžádá stanovisko příslušného odborníka či poradenského centra, nebo funkční diagnostiku v případě studentů se speciálními potřebami. 6. Žádost o povolení individuálního studijního plánu v souvislosti s péčí o dítě studenta po uznanou dobu rodičovství 34 musí být doložena jedním z těchto dokladů: kopií rodného listu dítěte, kopií rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče, u nastávající matky kopií těhotenské průkazky doplněnou do 22 týdnů od narození dítěte kopií rodného listu dítěte. 7. Individuální studijní plán může mít podobu: a) úpravy forem kontroly studia předmětů (atestací); b) přizpůsobení docházky na jednotlivé formy výuky; c) úpravy studijního plánu; d) úpravy lhůt pro splnění studijních povinností, včetně lhůty pro postup do dalšího ročníku. 8. Studijní oddělení informuje o konkrétní podobě povoleného individuálního studijního plánu vedení příslušných základních součástí fakulty. 9. Studijní oddělení vede přehlednou evidenci povolených individuálních studijních plánů. Čl. 19 Státní zkouška 1. Ke státní zkoušce, respektive její části 35 se student přihlašuje prostřednictvím SIS v termínech stanovených Harmonogramem akademického roku. Student mezifakultního studia, který má jinou kmenovou fakultu, se hlásí mimořádnou listinnou přihláškou, kterou podává na Studijní oddělení 33 Čl. 5 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity a odst. 1 zákona o vysokých školách, čl. 5 odst. 10 písm. a) Studijního a zkušebního řádu univerzity, 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 35 Čl. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

13 2. O datu a místu konání státní zkoušky nebo její části je student vyrozuměn prostřednictvím SIS, a to nejméně pět dnů před začátkem období, kdy se dle Harmonogramu akademického roku konají státní zkoušky a v němž má být na základě podané přihlášky státní zkouška nebo její část konána. 3. V odůvodněných případech může děkan na základě písemné žádosti vedoucího příslušné základní součásti fakulty nebo studenta termín konání státní zkoušky změnit, nejpozději však jeden týden před nově stanoveným termínem. 4. Student prokazuje svou totožnost na vyzvání kteréhokoli z členů zkušební komise průkazem studenta nebo jiným dokladem totožnosti (zejména občanským průkazem). 5. Průběh a vyhlášení výsledku státní zkoušky nebo její části jsou veřejné. 36 O klasifikaci rozhoduje zkušební komise na neveřejném zasedání hlasováním, a to zdvižením ruky. Požádá-li o to kterýkoli člen zkušební komise, hlasuje se tajně, a to pomocí hlasovacích lístků. Přítomní členové zkušební komise se nemohou zdržet hlasování Průběh státní zkoušky řídí a činnost komise zajišťuje předseda komise, ve výjimečných případech pak může předsedu zastoupit ve všech jeho pravomocech děkanem určený zástupce předsedy vybraný ze jmenovaných členů komise. 7. Ke každé části státní zkoušky se lze přihlásit nejvýše třikrát. Termín, z něhož se student řádně omluvil, se do tohoto počtu nezapočítává. Omluvu adresuje student vedoucímu příslušné základní součásti fakulty. O řádnosti omluvy rozhoduje předseda zkušební komise. Pokud se student nedostaví v určeném termínu ke státní zkoušce, zkušební komise státní zkoušku neklasifikuje, ale zaznamená tento fakt do protokolu o konání státní zkoušky a je sem zapsáno i odůvodněné rozhodnutí předsedy zkušební komise o tom, zda je student řádně omluven, nebo není Předseda komise zajišťuje vytvoření protokolu o konání státní zkoušky. Vedoucí příslušné základní součásti fakulty zajišťuje vložení identického elektronického záznamu o obhajobě do SIS a odevzdání listinného protokolu Studijnímu oddělení, a sice nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne konání státní zkoušky. Čl. 20 Vypisování a volba tématu a zadávání bakalářské a diplomové práce 1. Student navrhuje téma bakalářské nebo diplomové práce (dále také jen práce ) prostřednictvím SIS v součinnosti se základní součástí fakulty zajišťující studijní program, v němž bude student obhajovat svou práci (dále pouze příslušná základní součást fakulty ). Téma práce se obvykle zadává do SIS v případě bakalářských studijních programů do konce 5. semestru, v případě magisterských studijních programů navazujících na bakalářské studijní programy do konce 2. semestru a v případě magisterských studijních programů, které nenavazují na bakalářské studijní 36 Čl. 9 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 37 Čl. 9 odst. 3 a 4 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 38 Čl. 9 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

14 programy, do konce 8. semestru. Na okamžik zadání práce je navázán nejbližší možný termín obhajoby práce, který je určen v čl. 22 odst. 1 těchto pravidel. Podrobnosti o zadávání tématu práce do SIS jsou popsány na internetových stránkách fakulty. 2. Základní součást fakulty vypisuje téma práce minimálně jedním ze dvou následujících způsobů: a) na základě domluvy studenta s možným vedoucím práce; b) zveřejněním seznamu možných témat bakalářských a diplomových prací. 3. Poté, co se student přihlásí k tématu práce a pověřená osoba na příslušné základní součásti fakulty jeho volbu v SIS potvrdí, vyplní možný vedoucí práce ve spolupráci se studentem příslušná pole zadání v SIS (Zásady pro vypracování a Seznam odborné literatury), pověřená osoba na příslušné základní součásti fakulty vytiskne zadání práce, předá je ke schválení vedoucímu základní součásti fakulty a následně je odevzdá bez zbytečného odkladu na Studijní oddělení. V SIS poté Studijní oddělení schválené téma práce potvrdí (potvrzeno Studijním oddělením) a student obdrží ze SIS generovaný e- mail, kde se mu toto potvrzení oznamuje. Pokud vedoucí základní součásti fakulty téma práce neschválí, Studijní oddělení téma studentovi v SIS odebere a student musí navrhnout téma nové. 4. Od okamžiku potvrzení práce Studijním oddělením má student možnost v SIS upravovat pouze klíčová slova v českém a anglickém jazyce. Zároveň je mu umožněno prostřednictvím SIS ukládat elektronickou podobu práce, jejích příloh a abstraktů. 5. Od okamžiku potvrzení práce Studijním oddělením má vedoucí práce po dohodě se studentem možnost v SIS upravovat název práce tak, aby zůstalo zachováno původně zadané téma práce. Musí se jednat pouze o dílčí změny názvu formálního rázu nebo přesnější určení tématu, nikoli změny, které by měnily samotné téma práce. Stejně tak má vedoucí práce možnost po dohodě se studentem upravit Zásady pro vypracování a Seznam odborné literatury. 6. Téma práce není nutně identické s názvem práce. Název práce může téma blíže určovat a lze jej v průběhu řešení práce se souhlasem vedoucího práce měnit. Téma práce lze oproti tomu změnit pouze na základě písemné žádosti studenta na předepsaném formuláři, o níž rozhoduje děkan fakulty. K žádosti se vyjadřuje vedoucí práce a vedoucí příslušné základní součásti fakulty a její kladné vyřízení je zpravidla podmíněno jejich souhlasným stanoviskem. 7. Vedoucím bakalářské práce může být pouze absolvent alespoň magisterského studijního programu či jeho obdoby. Vedoucím diplomové práce může být alespoň absolvent doktorského studijního programu či jeho obdoby. V odůvodněných případech může děkan na základě žádosti vedoucího příslušné základní součásti fakulty z těchto pravidel učinit výjimku. 8. Případnou změnu vedoucího práce či jazyka práce schvaluje děkan na základě písemné žádosti studenta doporučené vedoucím příslušné základní součásti fakulty.

15 9. Děkan fakulty je oprávněn ve výjimečných odůvodněných případech na návrh vedoucího příslušné základní součásti, vedoucího práce či z vlastního podnětu rozhodnout o změně vedoucího práce i bez souhlasu studenta. O tomto je student bezodkladně informován. Čl. 21 Náležitosti, formální úprava a odevzdávání bakalářské a diplomové práce 1. Práce se předkládá zpravidla v jazyce, v němž je studijní program akreditován. Práci je možné psát též v angličtině či v jazyce, který je předmětem studia studentova filologického studijního programu nebo který je opodstatněn tématem práce. Určení, že práce bude psána v jiném jazyce, než v jakém je příslušný studijní program akreditován, musí být součástí zadání práce. Téma práce musí být vždy zadáno v českém a anglickém jazyce a v jazyce práce, název práce musí být zadán v jazyce, v jakém má být práce odevzdána. 2. Bakalářská práce má rozsah minimálně znaků (tj. 40 normostran), diplomová práce nejméně znaků (tj. 60 normostran). Do tohoto rozsahu se započítává veškerý text s výjimkou příloh. Doporučenou úpravu odevzdávané práce podrobněji popisují metodické pokyny, zveřejněné na internetových stránkách fakulty. Jednotlivé základní součásti fakulty mohou při zachování minimálních požadavků daných těmito pravidly požadovaný rozsah a další náležitosti práce dále specifikovat. 3. Práce musí mít příslušné formální náležitosti: obsah, soupis použité literatury a dalších zdrojů, abstrakt v češtině a v angličtině, pokud byla práce vypracována v jiném jazyce než v českém nebo anglickém, může být abstrakt také v tomto jiném jazyce, klíčová slova v češtině a v angličtině, případně další náležitosti stanovené příslušnou základní součástí fakulty. 4. Titulní list práce musí obsahovat následující údaje: a) název vysoké školy, fakulty a základní součásti fakulty, kde je práce předkládána k obhajobě; b) označení: bakalářská/diplomová práce; c) studijní program; d) jméno autora práce; e) název práce v češtině a v angličtině, je-li práce psána v jiném jazyce než v českém nebo anglickém, pak také název práce v tomto jiném jazyce; f) jméno vedoucího, případně konzultanta práce; g) rok odevzdání práce k obhajobě. 5. Na samostatném listě za titulním listem musí být prohlášení autora o původnosti práce potvrzující, že: a) vypracoval práci samostatně;

16 b) všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány; c) práce nebyla předložena jako splnění studijní povinnosti v rámci jiného studia nebo předložena k obhajobě v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu (s výjimkou případů upravených mezinárodními smlouvami týkajícími se studijních programů typu joint degree či double degree). 6. Práce musí být studentem odevzdána v elektronické podobě prostřednictvím SIS. Elektronickou podobu práce povinně tvoří tyto samostatné PDF soubory: vlastní řešení práce, abstrakt česky, abstrakt anglicky. Nepovinně může práce obsahovat další přílohy. Student odpovídá za úplnost odevzdané elektronické podoby práce i s povinnými přílohami. Na základě pokynu vedoucího příslušné základní součásti fakulty je student povinen odevzdat nejvýše dvě vytištěné kopie řádně elektronicky odevzdané práce jako pomocný podklad pro práci oponenta a zkušební komise. 7. Termín pro odevzdání práce je standardně nejpozději jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu akademického roku konají státní zkoušky a v němž má být práce na základě podané přihlášky obhajována. Vedoucí příslušné základní součásti fakulty může stanovit odlišný termín odevzdání bakalářských a diplomových prací, takto stanovený termín však musí spadat do období od tří měsíců do tří týdnů před termínem konání obhajoby. Chce-li vedoucí příslušné základní součásti fakulty stanovit termín na dřívější datum než jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu akademického roku konají státní zkoušky, musí tak učinit nejpozději na začátku příslušného akademického roku. Čl. 22 Obhajoba bakalářské a diplomové práce 1. Student může přistoupit k obhajobě práce nejdříve šest měsíců po jejím zadání do SIS. Tato lhůta začíná běžet dnem zadání tématu práce do SIS, tedy dnem, kdy byla práce studentovi potvrzena v SIS pověřenou osobou na příslušné základní součásti fakulty dle čl. 21 odst. 3 těchto pravidel, za předpokladu, že došlo k následnému schválení vedoucím příslušné základní součásti fakulty. Na základě žádosti studenta doporučené vedoucím příslušné základní součásti fakulty a vedoucím práce může děkan fakulty tuto lhůtu ve výjimečných případech zkrátit. 2. Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je částí státní zkoušky a vztahují se na ni obdobně všechna příslušná ustanovení Studijního a zkušebního řádu univerzity i těchto pravidel Práce bude k dispozici k nahlédnutí veřejnosti prostřednictvím elektronické databáze závěrečných prací nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby a po dobu od dvacátého prvního dne po konání obhajoby do dne zpřístupnění v univerzitním repozitáři, příp. v úředních hodinách na Studijním oddělení, pokud nebyla podána žádost o odložení zveřejnění práce. 39 Čl. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

17 4. Každou předloženou práci musí písemně posoudit její vedoucí a jeden oponent. Oponenta práce jmenuje vedoucí příslušné základní součásti fakulty. Oponentem nemůže být konzultant práce. Vedoucí práce a oponent mohou být i členy zkušební komise. Vedoucí příslušné základní součásti fakulty zajistí, že vedoucímu práce a oponentovi bude práce k dispozici a že práce bude k dispozici při obhajobě. Posudky jsou vypracovány zpravidla v jazyce, v němž je daný studijní program akreditován, v jiném jazyce pouze se souhlasem vedoucího příslušné základní součásti fakulty. Posudky vedoucího práce a oponenta musejí být studentovi k dispozici v SIS nejpozději pět dnů před termínem obhajoby práce. Posudky musejí obsahovat návrh klasifikace. Dodržení těchto náležitostí zajišťuje vedoucí příslušné základní součásti fakulty. 5. Pokud oba posudky navrhují klasifikaci neprospěl/a, má student právo od obhajoby odstoupit, nejpozději však tři dny před jejím konáním. Oznámení o odstoupení, v němž student prohlásí, že se seznámil s posudky, že uznává v nich uvedené výhrady a že na základě hodnocení vedoucího a oponenta považuje za nutné práci přepracovat či doplnit, musí v tomto termínu odeslat v elektronické podobě vedoucímu práce a vedoucímu příslušné základní součásti fakulty a následně nejpozději do dne konání obhajoby v listinné podobě s vlastnoručním podpisem Studijnímu oddělení. Na základě takového prohlášení bude obhajoba klasifikována neprospěl/a. 6. Obhajoba práce se koná v jazyce, v němž je daný studijní program akreditován, či v jazyce, který je předmětem studia studentova filologického studijního programu, pokud je to tak stanoveno ve studijním plánu daného studijního programu. Obhajobu je možné konat též v angličtině či jiném jazyce, který je opodstatněn jazykem či tématem práce. Jazyk obhajoby lze takto změnit pouze na základě písemné žádosti studenta, o níž rozhoduje vedoucí příslušné základní součásti fakulty. K žádosti se vyjadřuje vedoucí práce a její kladné vyřízení je zpravidla podmíněno souhlasným stanoviskem tohoto vedoucího. 7. Při obhajobě práce zkušební komise přihlíží k posudkům vedoucího práce a oponenta. V rámci obhajoby student přednese stručné teze své práce a dále reaguje na dotazy, připomínky a námitky vedoucího, oponenta a členů komise. 8. Pokud se student nedostaví v určeném termínu k obhajobě, nesmí do práce před dalším termínem obhajoby jakkoli zasahovat, s výjimkou errat. Část III Podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech Čl. 23 Studijní plán a realizace studia 1. Studijní plány studijních programů stanoví objem a formu studijních povinností a způsob ověřování výsledků studia. Obsahují tři části: a) povinnosti spojené s psaním disertační práce, b) základní studijní povinnosti,

18 c) odborné aktivity. 2. Studijní plány jednotlivých studijních programů jsou zveřejněny formou jejich databáze na internetových stránkách fakulty. 40 Náležité zanesení studijních plánů do SIS zajišťuje Oddělení vědy děkanátu fakulty (dále jen Oddělení vědy ). Čl. 24 Školitel 1. Školitelem může být pouze profesor nebo docent. V odůvodněných případech může být školitelem též absolvent pouze doktorského studijního programu či jeho obdoby. 2. Školitel, který je profesorem nebo docentem, může být v rámci fakulty školitelem nejvýše deseti studentů. Školitel, který není profesorem nebo docentem, může být v rámci fakulty školitelem nejvýše dvou studentů. Děkan může v odůvodněných případech na základě žádosti předsedy příslušné oborové rady udělit výjimku pro překročení těchto limitů. 3. Školitel zejména: a) dbá o odborný rozvoj studenta, začleňuje studenta do vědeckých aktivit pracoviště, pomáhá mu při navazování zahraničních kontaktů, b) sleduje a v souladu s Harmonogramem akademického roku každoročně hodnotí plnění individuálního studijního plánu studenta; toto hodnocení předkládá oborové radě ustavené pro daný doktorský studijní program (dále jen příslušná oborová rada ). Čl. 25 Individuální studijní plán 1. Návrh individuálního studijního plánu (dále též jen ISP ) vyhotovuje ve spolupráci se studentem školitel v rámci SIS. Návrh ISP pak školitel předkládá k projednání a schválení příslušné oborové radě. 2. ISP musí vycházet ze základní struktury studijních povinností uvedené v akreditaci příslušného studijního programu. ISP musí být sestaven tak, aby student měl možnost splnit v průběhu studia podmínky studijního plánu dle příslušné akreditace. 3. Studijní povinnosti prezenční formy doktorského studia jsou v ISP rozloženy do standardní doby studia, studijní povinnosti kombinované formy doktorského studia mohou být rozloženy do doby prodloužené o dva roky oproti standardní době studia. Základní studijní povinnosti dle studijního plánu studijního programu musejí být v ISP, bez ohledu na formu studia a standardní dobu studia, rozloženy do prvních tří roků 40 Viz plany.ff.cuni.cz.

19 studia. Splnění státní doktorské zkoušky (dále též jen SDZK ) musí být stanoveno v ISP nejpozději před uplynutím tří roků studia. 4. ISP obsahuje: a) výčet všech studijních povinností v souladu s akreditací příslušného studijního programu, resp. v souladu se studijním plánem studijního programu, b) roky studia pro plnění jednotlivých základních studijních povinností a povinností spojených s vypracováváním disertační práce, c) formu kontroly studia předmětu (atestace) a případně požadavky k ní, d) rok studia, kdy má být složena SDZK, e) téma/název disertační práce a jazyk zpracování, pokud je odlišný od jazyka, v němž je studium akreditováno, včetně roku studia, kdy má být odevzdána práce. 5. Správa ISP se provádí v SIS. 6. V případě studia vedeného ve spolupráci s jinou, zejména zahraniční vysokou školou může ISP vykazovat přiměřené odůvodněné odlišnosti. Čl. 26 Změna individuálního studijního plánu 1. O změnách ISP rozhoduje příslušná oborová rada na základě písemné žádosti studenta. Žádost musí být doložena podklady dosvědčujícími studentova tvrzení, na jejichž základě o změnu individuálního studijního plánu žádá, a musí být doporučena školitelem a příslušnou oborovou radou. 2. V případě, že student nesplní povinnosti předepsané v ISP pro daný rok studia, nežádá prostřednictvím žádosti o změnu ISP spočívající v novém určení termínu splnění povinnosti. O novém určení termínu splnění povinnosti rozhodne příslušná oborová rada na základě návrhu školitele v rámci projednání a schválení hodnocení plnění ISP dle ustanovení čl. 10 odst. 8 písm. a) nebo b) Studijního a zkušebního řádu univerzity, pokud nekonstatuje v souladu s ustanovením čl. 10 odst. 8 písm. c) Studijního a zkušebního řádu univerzity, že student nesplnil povinnosti podle ISP. 3. Žádost o změnu ISP v souvislosti s péčí o dítě studenta po uznanou dobu rodičovství 41 musí být doložena jedním z těchto dokladů: kopií rodného listu dítěte, kopií rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče, u nastávající matky kopií těhotenské průkazky doplněnou do 22 týdnů od narození dítěte kopií rodného listu dítěte. Čl. 27 Průběh studia a jeho hodnocení 41 54a odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, čl. 8 odst. 2 SZŘ UK, 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

20 1. Po přijetí a zápisu ke studiu se již student do dalších roků studia nezapisuje. Pokračování ve studiu v dalších rocích studia je ale podmíněno plněním ISP, které je každý rok v souladu s Harmonogramem akademického roku hodnoceno školitelem a příslušnou oborovou radou dle ustanovení čl. 10 odst. 8 a 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 2. Hodnocení plnění ISP za daný rok studia vypracovává školitel a předkládá je k projednání a schválení příslušné oborové radě v souladu s Harmonogramem akademického roku v každém roce studia daného studenta. Podkladem pro hodnocení jsou záznamy v SIS a informace uvedené ve zprávě o studiu za uplynulé období předložené studentem prostřednictvím SIS. Jedná se zejména o informace o jeho odborných aktivitách a postupu přípravy jeho disertační práce. Hodnocení plnění ISP musí obsahovat vyhodnocení stávajícího plnění ISP, výčet případně nesplněných povinností a doporučení pro další rok studia, včetně případného návrhu na úpravu ISP či podrobného odůvodnění návrhu, proč by mělo být studium studentovi ukončeno. Školitel navrhuje výsledné hodnocení v souladu s ustanovením čl. 10 odst. 8 a 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 3. Studenti, kteří odjíždějí v rámci studia na studijní pobyt v zahraničí, a to bez ohledu na zdroj financování tohoto pobytu, jsou povinni tuto skutečnost před odjezdem na stáž vykázat v SIS. Informace o stáži musí obsahovat časové rozmezí studijního pobytu, stát a název přijímající instituce, na níž bude pobyt realizován. 4. Vyhovění jakékoli žádosti studenta je zpravidla podmíněno souhlasným stanoviskem školitele a předsedy příslušné oborové rady, příp. jím ustanoveného zástupce, pokud není stanoveno vnitřním předpisem univerzity či fakulty nebo opatřením rektora či děkana, že se má k žádosti vyjádřit oborová rada. Děkan fakulty si může vyžádat i stanovisko dalších osob. Čl. 28 Zápis předmětů na začátku semestru Zápis předmětů do SIS podle platných ISP zajišťuje Oddělení vědy. Předměty nad rámec ISP si studenti mohou v SIS zapisovat v období určeném v Harmonogramu akademického roku. Čl. 29 Kontrola studia předmětu (atestace) 1. Konkrétní termín kontroly studia předmětu (atestace) stanoví zkoušející nebo předseda zkušební komise po dohodě se studentem. 2. Výsledek kontroly studia předmětu (atestace) 42 zanese zkoušející nebo předseda zkušební komise sám nebo prostřednictvím školitele, popř. prostřednictvím vedoucím 42 Čl. 10 odst. 4 a čl. 8 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

21 příslušné základní součásti fakulty k tomu pověřené osoby do SIS do devíti dnů od konání příslušné kontroly studia předmětu (atestace), nejpozději však do data stanoveného Harmonogramem akademického roku pro splnění studijních povinností, pokud toto datum nastane dříve. Osoba, která provedla zápis do SIS, zajišťuje soulad údajů zapsaných v SIS se skutečností a v případě zjištěných nesrovnalostí zajistí neprodleně jejich nápravu. 3. V případech plnění odborných aktivit rozhoduje o kontrole studia předmětu (atestaci), zpravidla na návrh školitele, předseda příslušné oborové rady. Výsledek kontroly studia předmětu (atestace) se zapisuje analogicky dle odstavce 2. Zapsání výsledku do SIS zajišťuje předseda příslušné oborové rady. 4. Neúspěch studenta v některém z termínů kontrol studia předmětu (atestace) zaznamená zkoušející nebo předseda zkušební komise sám nebo prostřednictvím školitele, popř. prostřednictvím vedoucím příslušné základní součásti fakulty k tomu pověřené osoby, do SIS zanesením klasifikace N u každého termínu. Čl. 30 Státní doktorská zkouška 1. K SDZK se student přihlašuje prostřednictvím Oddělení vědy na termíny stanovené Harmonogramem akademického roku, anebo po dohodě se školitelem a předsedou příslušné oborové rady mimo tyto termíny, a to nejpozději dva měsíce před předpokládaným termínem konání SDZK uvedeným v ISP. Ve výjimečných odůvodněných případech může děkan lhůtu pro přihlášení změnit. Lhůtu však nelze zkrátit na méně než jeden měsíc. 2. Termín SDZK stanoví děkan na návrh předsedy oborové rady tak, aby se SDZK konala nejpozději tři měsíce po podání přihlášky, není-li v přihlášce uveden pozdější termín, nejpozději však v poslední den maximální doby studia. 3. Předpokladem pro konání SDZK je splnění všech základních studijních povinností dle ISP. 4. Návrhy na jmenování předsedů a členů jednotlivých zkušebních komisí podává po konzultaci s členy oborové rady a s vedoucím příslušné základní součásti děkanovi prostřednictvím Oddělení vědy předseda příslušné oborové rady spolu s návrhy termínů a míst konání daných SDZK a jmény studentů navržených k přiřazení k jednotlivým zkušebním komisím, a to nejpozději 21 dní před konáním SDZK. 5. Školitel je k účasti u SDZK daného studenta vždy přizván a pokud je docentem nebo profesorem, nebo byl vědeckou radou fakulty schválen jako odborník s právem zkoušet při SDZK příslušného studijního programu, může být i členem zkušební komise. 6. Předseda zkušební komise zajišťuje vypracování protokolu o konání SDZK 43 a o hlasování a doručení jejich originálů a hlasovacích lístků v případě tajného hlasování o 43 Čl. 11 odst. 13 Studijního a zkušebního řádu univerzity.