ŠKŮDCI RÉVY VINNÉ A MOŽNOSTI OCHRANY PROTI NIM

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání ŠKŮDCI RÉVY VINNÉ A MOŽNOSTI OCHRANY PROTI NIM Závěrečná práce Vedoucí práce: Ing. Eva Hrudová, Ph.D. Vypracovala: Ivana Hutařová Brno

2 Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Institut celoživotního vzdělávání 2012/2013 ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Bc. Ivana Hutařová Rostlinolékařství Název tématu: Škůdci révy vinné a možnosti ochrany proti nim Rozsah práce: 40 stran, doplněno tabulkami a dle možností i fotografiemi Zásady pro vypracování: 1. Vypracujte literární rešerši. 2. Při zpracování literární rešerše dbejte na kompletnost a správnost citací. 3. Zhodnoťte význam jednotlivých druhů škůdců révy vinné. 4. Zhodnoťe možnosti chemické a biologické ochrany proti nim. 5. Práci dle možností doplňte fotografiemi. Seznam odborné literatury: HLUCHÝ, M. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné : ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory, s. ISBN HRUDOVÁ, E. -- POKORNÝ, R. -- VÍCHOVÁ, J. Integrovaná ochrana rostlin. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. 1. ISBN MATLÁK, J. Atlas chorôb a škodcov ovocnín a viniča. 1. vyd. Bratislava: M-EDIT- OR, s. ISBN HUSZÁR, J. -- HUDEC, K. Atlas chorôb ovocných druhov a viniča hroznorodého. 1. vyd. Bratislava: Perexis, s. ISBN X. SEDLO, J. Ekologické vinohradnictví. Praha: Agrospoj, s. Ekologické zemědělství. ISBN EFTIMOVÁ, J. Integrovaná ochrana viniča hroznorodého : (Vitis vinifera L.). 2

3 Nitra: Agroinštitút, s. ISBN VANEK, G. Vinič 2 - ochrana : Integrovaná produkcia hrozna. Ekol. a ekonom.pestovanie, výživa a ochrana. 1. vyd. Bratislava: Príroda, s. ISBN X. HLUCHÝ, M. a kol. Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory, s. ISBN ŠAFRÁNKOVÁ, I. Poruchy, poškození a choroby révy vinné. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN Další zdroje: Rostlinolékař, Zahradnictví, Agro, Agromanuál, relevantní internetové zdroje Datum zadání závěrečné práce: červen 2012 Termín odevzdání závěrečné práce: duben 2013 Bc. Ivana Hutařová Autorka práce Ing. Eva Hrudová, Ph.D. Vedoucí práce doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. Ředitelka vysokoškolského ústavu prof. Ing. Radovan Pokorný, Ph.D. Garant studijního programu 3

4 PROHLÁŠENÍ O PŮVODU PRÁCE Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Škůdci jádrovin a možnosti ochrany proti nim vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně, dne Podpis studenta. 4

5 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touhle cestou poděkovala Ing. Evě Hrudové Ph.D. za odborné vedení, důležité rady, toleranci a hlavně vstřícnost při řešení této závěrečné práce. Dík dále patří rodině a kolegům ze zaměstnání. 5

6 ABSTRACT Final thesis deals with pests in grapevine. The basic prerequisite for the production of quality wine grapes are healthy. Their quality depends on the variety, growing area, the location of the vineyards, soil, weather and the health of the vines. The most important pests of vine are currently Acariformes and Tortricidae. Effective defense against pests attack the vine is the correct determination, selection of suitable protective agent, quality of workmanship and timely application. Keywords: grapevine, pest, protection ABSTRAKT Závěrečná práce se zabývá problematikou výskytu škůdců při pěstování révy vinné. Základním předpokladem k produkci kvalitních vín jsou zdravé hrozny. Jejich kvalita závisí na odrůdě, pěstební oblasti, poloze vinic, půdě, počasí a také na zdravotním stavu révy. Nejvýznamnějšími škůdci révy vinné jsou v současnosti roztoči a obaleči. Účinnou obranou proti škůdcům při napadení révy vinné je jejich správné stanovení, volba vhodného ochranného přípravku, kvalita provedení a jeho včasná aplikace Klíčová slova: réva vinná, škůdci, ochrana 6

7 OBSAH 1 ÚVOD 8 2 CÍL PRÁCE 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Roztoči jako škůdci révy vinné Obaleči na révě vinné Další škůdci révy vinné Obratlovci 35 4 OCHRANA Přímé metody ochrany Chemické metody ochrany Biologické metody ochrany Biotechnické metody ochrany Mechanické a fyzikální metody ochrany Nepřímé metody ochrany Ochrana v režimu ekologického zemědělství Vybrané ochranné přípravky do révy vinné 41 5 ZÁVĚR 47 6 SEZNAM ZKRATEK 49 7 SEZNAM OBRÁZKŮ 50 8 POUŽITÉ ZDROJE 52 7

8 1 ÚVOD Základním požadavkem vinařů k využívání révy vinné ke svému prospěchu, je poznání jejích vlastností. Ty se vytvářely v průběhu historického vývoje révového keře. Z archeologických nálezů a záznamů vyplývá, že se révovité rostliny vyvíjely v nejrůznějších částech světa. Dle odborníků se vinná réva objevila již v druhohorách a řadí se tak k nejstarším kulturním plodinám. (VÍŠKOVÁ, 2011). O historii pěstování jsou dochovány nálezy z oblasti Mezopotámie a Egypta, které se datují k dobám před lety. Réva vinná byla oblíbenou plodinou ve starém Římě. (KORBER, 2007). Fyziologické a morfologické vlastnosti révy vinné byly utvářeny působením biotických a abiotických činitelů. Biotičtí činitelé zahrnují vlivy rostlin a organismů, zejména výskyt škůdců a patogenů. K abiotickým činitelům patří klimatické a geologické podmínky stanoviště. (KRAUS et al., 2010). V současné době se nedá réva vinná pěstovat bez ochrany proti chorobám a škůdcům. Nutností zůstává přechod k integrované ochraně a integrované produkci, jejímž cílem je omezení nepříznivých vlivů pesticidů a dalších látek na životní prostředí. V České republice má vinohradnictví a vinařství dlouholetou tradici i předpoklady do budoucna. Dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinařství a vinohradnictví a prováděcí vyhlášky č. 254/2010 Sb., je český region rozdělen do dvou vinařských oblastí a čtyř podoblastí. V těchto oblastech je pěstováno zhruba 40 % modrých a 60 % bílých moštových odrůd. ( 2013). Informace o odrůdových skladbách, vyklučených plochách atd. jsou přístupné v aplikaci Registr vinic, který je veden Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským ( 2013). Víno je nápoj, který je velmi bohatý na obsahové látky, které mohou být prospěšné pro naše zdraví. V malém množství může víno působit blahodárně. Obsahuje fenolické látky, které kladně účinkují proti bakteriím, plísním a mají antimikrobiální účinky. Prospěšný vliv vín se projevil při určitých onemocněních srdce a zažívacího traktu (PAVLOUŠEK, 2006). Zdravé vyzrálé hrozny jsou základním předpokladem produkce kvalitních jakostních a přívlastkových vín. Jakost závisí nejen na odrůdě, poloze, počasí, pěstební oblasti, ale i na zdravotním stavu révy (ŠAFRÁNKOVÁ, 2007). Při pěstování vinné révy jsou důležité zásahy, které snižují rizika napadení patogeny či škůdci. Tyto zásahy jsou označované za přímou a nepřímou ochranu. 8

9 2 CÍL PRÁCE Cílem závěrečné práce je: vypracovat ucelenou literární rešerši o škůdcích révy vinné, jejich taxonomickém zařazení, biologii, příznacích napadení a škodlivosti zhodnotit možnosti ochrany proti škůdcům 9

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Roztoči jako škůdci révy vinné Hálčivec révový Calepitrimerus vitis (Nalepa, 1905) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Arachnida pavoukovci Řád: Prostigmata sametkovci Čeleď: Eriophyidae vlnovníci ( 2013) Biologie Tento roztoč je drobný, s velikostí okolo 0,15 mm. Jeho barva je béžová až žlutobílá. Má dva páry nohou na vřetenovitém těle. Samičky se dělí na dvě morfologicky odlišné formy, přezimující (deutogyne) a letní (protogyne). Jejich odlišnost se odráží ve stavbě a zbarvení těla. Zimní samičky přezimují pod šupinami oček anebo v trhlinách kůry při přechodu jednoletého dřeva na dvouleté. Velmi časně z jara (duben/květen) napadají rašící pupeny, do kterých kladou vajíčka. Z nich se dále líhnou larvy, které se vyvíjí v nymfy a dospělce. Nejčastěji napadají mladé listy, v létě se vyskytují především na vrcholcích letorostů a na zálistcích. U vyvinutých listů jsou k nalezení na spodní straně. (PAVLOUŠEK, 2011). Škůdce se rozmnožuje partenogeneticky. V srpnu se samice stahují zpět k přezimování. Do roka se vyvinou 3-4 generace, jejichž populační hustota vzrůstá v květnu, červnu a koncem srpna ( 2013). Obr.č.1: Hálčivec révový ( foto: M. Weis) 10

11 Příznaky napadení a škodlivost Hálčivec révový je původcem kadeřavosti révy neboli akarinózy. Škodí především intoxikací rostlin jedovatými slinami při sání. Intenzita jeho výskytu souvisí s klimatickými podmínkami, odrůdou, agrotechnickými zásahy a využitím predátorů. V jarním období při rašení vinné révy dochází k deformaci letorostů při jejich růstu a k poškození rašících oček. Mladé listy jsou kadeřavé, skvrnité a zakrnělé. Letorosty mají dvojité výhony a zkrácená internodia. Při pohledu na list proti světlu jsou patrná bíle zbarvená místa způsobená nabodnutím škůdce. V průběhu dalšího růstu se mohou vytvářet v těchto místech trhliny, díky kterým se listy trhají. Napadené části jsou často silněji chlupaté. Květenství vinné révy v důsledku působení škůdce často usychá a opadává. U silně napadených rostlin hrozí nedostatečný vývin dřeva pro řez v dalším roce, snížení výnosu a kvality sklizně. K nejrozsáhlejším škodám dochází za chladnějšího počasí, kdy dochází ke kumulaci jedinců. Tvoří přibližně šest generací ročně, za práh škodlivosti je považováno 90 jedinců na listu v jarním období, nebo 170 jedinců na listu ke konci léta (PAVLOUŠEK, 2011). Obr.č.2: Poškození letorostu ( foto J. Rod) Obr.č.3: Napadený a zdravý letorost ( foto: L. Jensen) Ochrana Základ k udržení rovnovážného stavu výskytu hálčivce révového je v podpoře vztahu škůdce a jeho přirozených nepřátel a to zejména dravých roztočů. Dalším předpokladem je vhodná volba pesticidů a ozelenění vinic bylinnou vegetací. V případě aktivní ochrany je účinná biologická ochrana v podobě posílení populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. 11

12 K posílení populace dravců dochází při pravidelných výskytech, nebo pokud dojde k přemnožení škůdce, které by mohlo ovlivnit růst a sklizeň. Aby tato ochrana byla účinná je vhodné na jaře provést zásah selektivním akaricidem, který nehubí dravé roztoče. Pro tyto účely je možné využití přírodního insektoakaricidu na bázi Azadirachta indica. Mimo tento přípravek se využívají k ochraně polysulfidy nebo síra. (KRAUS et al 2002). Vlnovník révový Colomerus vitis (Pagenstecher, 1857) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Arachnida pavoukovci Řád: Prostigmata sametkovci Čeleď: Eriophyidae vlnovníci ( 2013) Biologie Tělo tohoto roztoče je válcovitého tvaru se dvěma páry končetin. Jeho velikost se zpravidla pohybuje okolo 0,16-0,04 mm. V jarním období po rašení révy vinné napadá mladé listy, které vysává ze spodní strany listové čepele. Vývojový cyklus včetně kladení vajíček probíhá v bílém vatovitém povlaku umístěném v místě sání (erineum), ( 2013). Vlnovník révový napadá hlavně mladé listy, nejhojněji se tedy vyskytuje na jaře po rašení, kdy rostou letorosty a poté ve druhé polovině vegetace na zálistcích. Koncem srpna se uchyluje do zimních oček, kde přezimuje (KRAUS et al., 2002). Příznaky napadení a škodlivost Vlnovník révový je původcem plstnatosti révy, označované jako erinóza. Poškozuje hlavně listovou plochu. Příznaky jsou sledovatelné už u listů při rašení, kdy lze pozorovat drobné nádorkovité vyvýšeniny na horní straně listové čepele. Tyto nádorky mají ze začátku načervenalou či nažloutlou barvu, která později přechází do hnědé. Na spodní straně listu jsou vyklenuté a obklopené plstnatým povlakem z listových trichomů. 12

13 Silné napadení tímto roztočem se vyznačuje tím, že plstnatý povlak zasahuje až na horní stranu listové čepele, nádorky pokrývají celou plochu čepele a okraje listů se stáčí směrem dolů, čímž ztrácí svůj tvar. Plstnatění se může vyskytovat na bazálních listech letorostu, zálistcích, jednotlivých letorostech a květenstvích, které pak nevykvete (PAVLOUŠEK, 2011). Obr. č.4: Příznaky napadení vlnovník révový Obr. č.5: Příznaky napadení vlnovník révový ( foto: J. Novák) ( foto: J. Novák) Ochrana Principy ochrany jsou podobné jako u hálčivce révového. Rozdíl je v přístupu k ošetření, které se provádí jen výjimečně při pravidelném velmi silném napadení. Efektivnost chemické ochrany je vzhledem ke způsobu života škůdce o něco nižší než v prvním případě u hálčivce révového (HLUCHÝ et al., 2007). Sviluška ovocná Panonychus ulmi (C. L. Koch, 1836) Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Arachnida pavoukovci Řád: Prostigmata sametkovci Čeleď: Tetranychidae sviluškovití ( 2013) 13

14 Biologie Roztoč přezimuje ve formě zimních vajíček na jednoletém dřevě. Zimní vajíčka mají červenou barvu, jsou veliká okolo 0,1 mm a na vrcholu mají nitkový výběžek. Svilušky je kladou na větve otočené k jižní straně. Z jara se vyvine dospělec, který škodí už v době rašení (PAVLOUŠEK, 2011). V období vegetace se rozmnožuje kladením letních vajíček na spodní stranu listů, která jsou tvarem a barvou podobná zimním. Koncem léta se chystá k přezimování nakladením vajíček na letorosty. Svilušky sají na spodní straně listů. Do roka se vytvoří 5-6 generací (HLUCHÝ et al., 2007). Obr. č.6: Sviluška ovocná ( Příznaky napadení a škodlivost Sviluška ovocná napadá zejména listy a letorosty a způsobuje významné poškození révy vinné při jejím rašení. Listy jsou menší, drobně skvrnité, okraje hnědnou a při velmi silném napadení listy i letorosty zasychají. Poškozená květenství sprchávají, případně i uschnou. Při slabším napadení se v průběhu vegetace na listech projeví drobná skvrnitost, případně žlutozelené nebo bronzovité neohraničené skvrny. Silně napadené listy usychají a opadávají (HLUCHÝ et al., 2007). Ochrana Navrhovanou metodou ochrany proti svilušce ovocné je vysazení a ustálení populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. Doporučuje se využívat chemickou ochranu jen ve výjimečných případech na základě ověření skutečného výskytu. Základem je kontrola početnosti zimních vajíček, která se provádí od opadu listů do počátku rašení révy vinné. Při zjištění více než vajíček v průměru na jedno očko je limitující při aplikaci ošetření. V průběhu vegetace se ošetřuje jen při významném přemnožení. (KRAUS et al., 2002). 14

15 Sviluška chmelová Tetranychus urticae (C. L. Koch, 1836) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Arachnida pavoukovci Řád: Prostigmata sametkovci Čeleď: Tetranychidae sviluškovití ( 2013) Biologie Přezimují oranžové samičky schované v různých úkrytech, pod kameny, kůrou v půdě atd. Ostatní pohybliví jedinci mají žlutozelené zbarvení se dvěma tmavými skvrnami na bocích těla. Samičky se vyskytují převážně na spodní straně listu, na kterou kladou 0,1 mm veliká vajíčka a předou pavučinky. Samečci tohoto druhu jsou kratší a štíhlejší. ( 2013). Svilušky mají ontogenetický vývojový cyklus zahrnující vajíčka, larvy, dvě nymfální stadia a dospělého jedince. Během ročního období mívají ve venkovním prostředí vzhledem k počasí 5-8 vzájemně se překrývajících generací (HLUCHÝ et al., 2007). Obr. č.7: Sviluška chmelová ( Obr. č.8: Detail napadeného listu ( foto: J. Rod) Příznaky napadení a škodlivost Na listech způsobují žloutnutí, nebo rezavě hnědé zbarvení mezi žilkami. Pokud dojde k silnému poškození, napadená místa odumírají a pletivo listu se trhá. 15

16 Na spodní straně listu jsou jemné pavučinky. V těchto pavučinkách se ukrývají žlutozelení a asi 0,5 mm velcí roztoči, sklovitě bílá vajíčka a černé kuličky trusu. Hladina škodlivosti je stanovena výskytem čtyř a více dospělců na listu. Škodí sáním a vylučováním jedovatých slin. Ve vinicích se sviluška namnožuje na bylinách v podrostu (hlavně na svlačci) a přechází z nich po ošetření herbicidy či po okopávce na révu (HLUCHÝ et al., 2007). Ochrana Obdobná jako u svilušky ovocné. 3.2 Obaleči na révě vinné Obaleč mramorovaný Lobesia botrana (Denis & Schiffermüller, 1775) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovcim Třída: Insecta hmyz Řád: Lepidoptera motýli Čeleď: Tortricidae obalečovití Rod: Lobesia obaleč ( 2013) Biologie Obaleč mramorovaný je motýl dorůstající délky 5-6 mm s rozpětím křídel mm a mramorovaným zbarvením. Základní barvou je žlutočervená, světlá místa mají šedý lesk, převládá šedozelená až žlutavá. U samic jsou zadní křídla šedá a u samců bělavá. Hlava je hnědozelená a zadeček je šedivý. Mají vyvinutá očka, tykadla tvořená asi 50 články. Samičky se od samečků téměř neliší. (MILLER, 1956). Kladou eliptická vajíčka o velikosti asi 0,6-0,7 mm. Z vajíček se líhnou pohyblivé housenky měřící 1-10 mm. Na konci vývoje si předou bílý pavučinový zámotek, ve kterém se zakuklí. První přezimující generace vyletuje v jarním období. Samičky první jarní generace kladou vajíčka na květenství révy, její úponky, nebo také na řapíky listů. Jarní generace housenek se kuklí za rozpraskanou kůrou, v trhlinách, dutinách, méně na listech a hroznech (ŠEDA, 1934). Druhá generace klade vajíčka na bobule s hladkým povrchem. 16

17 Po vylíhnutí se housenky zavrtávají do bobulí a vyžírají je (MILLER, 1956). V teplých letech mohou mít až tři generace. Obr.č.9: Obaleč mramorovaný ( foto: F. Šaržík) Příznaky napadení a škodlivost Obaleč mramorovaný patří k významným škůdcům vinic. Škodlivost housenek 1. generace není tak významná, ale již dochází k poškození květenství žírem, čímž se zvyšuje riziko pozdějšího napadení hroznů patogeny. Housenky dalších generací se vyvíjejí v dozrávajících bobulích v hroznech a na zálistcích (martiňácích). Výskyt napadení hroznů obalečem je určující i pro další rok. Napadením vinné révy se zvyšuje riziko infekce patogeny, která se může projevit v hroznech i víně (HLUCHÝ et al., 2007). Obaleč jednopásý Eupoecilia ambiguella (Hübner, 1825) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Lepidoptera motýli Čeleď: Tortricidae obalečovití Rod: Lobesia obaleč ( 2013) 17

18 Biologie Obaleč jednopásý dosahuje délky 6-7 mm s rozpětím křídel mm. Má charakteristické slámově žluté až masově hnědavé zbarvení předních křídel s šedočernou páskou uprostřed a tmavě stříbrným lemem. Zadní křídla jsou šedofialová. Samička i sameček jsou zhruba podobně velcí, rozlišují se podle posledních článků zadečku. Nemá očka, tykadla jsou složená ze 40 článků a makadla čelistí ze dvou článků (MILLER, 1956). Kladou čočkovitá až bochánkovitá vajíčka. Vylíhlé housenky mají výraznou hlavu, která zabírá až čtvrtinu jejich velikosti a má kaštanovou barvu. Kukla obaleče jednopásého je krátká, zavalitá a červenavě hnědá. Kukly se nachází ve vřetenovitém a ve středu zaškrceném kokonu. Housenky si svá hnízda spřádají z cizích předmětů. Vylíhnutí motýlů z první generace nastává v období, kdy má réva vinná nasazené listy a začíná se tvořit květenství. Samičky jarní generace svá vajíčka kladou na květní pupeny či na jejich stopky (nejčastěji na nejspodnější květenství). Letní generace klade vajíčka na mladé bobule hroznu (MILLER, 1956). Obr. č.10: Obaleč jednopásý ( Obr.č.11: Housenka obaleče ( Příznaky napadení a škodlivost Vylíhlé housenky jarní generace se vžírají do pupenů květů, kde ožírají pohlavní orgány (pestíky a tyčinky). Nejsou sice poškozené, ale špatně se vyvíjejí, a mohu zasychat. Housenky letní generace se zavrtávají do bobulí hroznů. Během žíru se přemisťují z bobule do bobule. Jelikož jsou velmi žravé tak mohou zlikvidovat až ¾ plodů. (MILLER, 1956). 18

19 Obaleč révový Sparganothis pilleriana (Denis & Schiffermüller, 1775) Taxonomie Říše: Animalia - živočichové Kmen: Arthropoda - členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Lepidoptera motýli Čeleď: Tortricidae obalečovití ( 2013) Biologie Dospělí jedinci obaleče révového dosahují velikosti mm, rozpětí křídel mm. Tento motýl zaujme nápadnými makadly, která jsou 2 větší, než je hlava. Sosák je krátký. Křídla nemají výraznou kresbu (může i chybět) jsou okrově žlutá až hnědočervená s mosazným leskem. Kladená vajíčka mají jemně zploštělý a oválný tvar. Výskyt těchto motýlů je od začátku července. Oplodněné samičky kladou svá vajíčka na líc listů. Nakladená vajíčka pokrývají sekretem, který tuhne a tvoří tak ochrannou vrstvu. Vylíhlé housenky se rozptylují po listech až k okrajům, ze kterých se spouštějí po vláknech na nižší větve. Poté vyhledávají úkryty pod kůrou nebo v trhlinách dřeva k přezimování do dalšího roku. Následující rok dochází k opuštění úkrytu a následnému žíru. V průběhu žíru předou tenká vlákna obsahující malé množství lepkavé hmoty. Tím dochází ke spřádání, slepování okolních listů a vzniku smotků. Housenky obaleče jsou význačné svou žravostí, rychlostí růstu a pohyblivostí. Líhnutí těchto motýlů probíhá v noci (MILLER, 1956). Obaleč révový má jednu generaci. (RAZOWSKÝ, 2001). Příznaky napadení a škodlivost Řadí se mezi obávané škůdce vinic. Může způsobovat škody s velkými následky. U housenek po přezimování následuje žír, během něho dochází k jejich zavrtávání do rašících pupenů, ožírání mladých listů a květenství či vyspělých listů. Vytvářejí smotky, které slepují listy a ty následně žloutnou, červenají, zasychají a vytvářejí suchá klubka listů. Při opakovaných holožírech může dojít k odumření révového keře (MILLER, 1956). 19

20 Obr. č.12: Obaleč révový ( Ochrana Obr.č.13:Poškození bobulí ( Princip ochrany se vztahuje na všechny uvedené druhy. K nepřímým metodám ochrany vinic proti obalečům patří agrotechnická opatření a podpora přirozených antagonistů. Zajistí-li se stálá přítomnost kvetoucích rostlin, vyřazení neselektivních pesticidů, výběr odrůdy, racionální hnojení atd. dojde k podpoře přirozených nepřátel obalečů, kteří se významě podílí na redukci množství napadených hroznů. K detekci početnosti výskytu obalečů se využívá feromonových lapačů, ketré obsahují specifický feromon pro daný druh. (HLUCHÝ A ZACHARDA, 1994). Po detekci lze provést optimální chemické nebo biologické zásahy. K likvidaci obalečů je určený přípravek na bázi bakterie Bacillus thuringiensis. Slouží k regulaci housenek škodlivých motýlů. Vhodná aplikace je ve formě potřiku proti druhé generaci asi den po maximálním letu samců. Mimo bakterie působí na populaci housenek i přirození antagonisté. Uvolňování samičích feromonů do ovzduší ve vinici vede k dezorientaci samců metoda matení samců. Díky tomu nejsou schopni nalézt samičky a nedojde tak ke spáření. Aplikace se provádí jednou do roka, feromony se uvolňují z tzv. odparníků. (HLUCHÝ et al., 2007). 20

21 3.3 Další škůdci révy vinné Zobonoska révová Byctiscus betulae (Linnaeus, 1758) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Coleoptera brouci Čeleď: Attelabidae zobonoskovití ( 2013) Biologie Dospělci měří 5,5-9,5 mm mají kovové zbarvení (modré, zelené nebo měděně červené). Jejich vajíčka jsou 1 mm dlouhá. Larva dorůstá 6-8 mm a má bílou až nažloutlou barvu. Kuklí se v bílou, později tmavnoucí kuklu. Tento druh má pouze jednu generaci. Kukly přečkávají zimu v půdě (KRAUS et al., 2002). V průběhu rašení probíhá žír oček révy. Samičky kladou vajíčka do smotků ze zvadajících listů. Vylíhnuté larvy se živí tlejícím pletivem listů. Larvy po 3-5 týdnech dospívají a zalézají do půdy, kde se v hloubce 3-6 cm kuklí. V průběhu srpna až do září dochází k líhnutí brouků (HLUCHÝ et al., 2007). Obr.č.14: Zobonoska révová - samice ( foto: S. Krejčík ) Obr. č.15: Zobonoska révová - samec 21

22 Příznaky napadení a škodlivost V jarním období se na révě objevují brouci, kteří při žíru poškozují rašící očka, mladé letorosty a později mladé listy. Tito brouci v listech vykusují úzké 0,5-1,5 cm dlouhé pruhy. Samice okusují řapíky listů, které pak zavadnou a pak je stáčejí charakteristickým způsobem do tvaru cigaret. Do nich dále kladou svá vajíčka. Zobonoska révová je lokálně významný škůdce (HLUCHÝ et al., 2007). Ochrana Nepřímou metodou ochrany proti zobonosce révové je podpora výskytu přirozených predátorů a parazitů, ozelenění vinic a podpora rozmanitosti ekosystémů. V přímé metodě ochrany se vinice ošetřují přípravkem na bázi bakterie Bacillus thuringiensis Tenebrionis, nebo přírodním insekticidem na bázi Azadirachta indica. Další účinnou metodou likvidace je ruční sběr smotků s larvami. (HLUCHÝ et al., 2007). Různorožec trnkový Peribatodes rhomboidaria (Denis & Schiffermüller, 1775) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta- hmyz Řád: Lepidoptera motýli Čeleď: Geometridae píďalkovití ( 2013) Biologie Různorožec trnkový (píďalka trnková) je polyfágní druh mající ve vinohradnických oblastech dvě generace. Motýli první generace létají od konce května do konce června, motýli druhé generace od poloviny srpna do října. Druhá generace bývá početnější. Housenky, které se na podzim líhnou z druhé generace, přezimují v prasklinách borky a podobných úkrytech. Aktivita housenek začíná z jara na začátku rašení révy (HLUCHÝ et al., 2007). 22

23 Obr. č.16: Různorožec trnkový ( foto: L. Boszorád) Příznaky napadení a škodlivost V rašících očkách vyžírá dírky. V noci lze najít typické housenky těchto píďalek s třemi páry noh a dvěma páry panožek na konci těla. Přes den se housenky ukrývají na dřevě révy či na drátech drátěnky. Díky jejich velmi dobrému krycímu zbarvení a tvaru těla je problematické jejich nalezení. Housenky je možné zjistit poklepem na drátěnku, protože část housenek se pak spouští na vláknu k zemi (HLUCHÝ et al., 2007). Ve škodlivém množství se různorožec trnkový vyskytuje spíše lokálně. Výskyt 1-2 housenek na keři může způsobit ekonomicky významné škody ( 2013) Obr. č.17: Housenka ( foto: R. Sotolář) Ochrana Housenky a kukly se vyskytují na povrchu půdy, účinně je likvidují predátoři jako třeba střevlíci a drabčíci. 23

24 Nepřímá ochrana spočívá v podpoře těchto přirozených nepřátel. Přímo se réva ošetřuje organofosfáty. Lze použít preparáty na bázi Bacillus thuringiensis Kurstaki, nebo přípravky na bázi Azadirachta indica (HLUCHÝ et al., 2007). Mšička révokaz Viteus vitifoliae (Fitch, 1855) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci třída: Insecta hmyz Řád: Hemiptera polokřídlí Čeleď: Phylloxeridae ( 2013) Biologie Na révě vinné přezimují jak vajíčka krytá borkou na pozemních částech tak nymfy na kořenech. Během roku probíhá na kořenech vývoj 7-8 generací. Mšice se rozmnožují partenogeneticky. Na listech evropské révy se mšice ze zimních vajíček rozmnožují jen výjimečně, zatímco na podnožové révě a amerických hybridech probíhá kompletní vývojový cyklus. Z přezimujících vajíček se líhnou nymfy zakladatelek, ty pak na listech vytvářejí hálky, ve kterých probíhá další vývoj. Na listech se vyvíjí 4-7 generací. Některé nymfy přechází během vegetace na kořeny. U kořenové formy probíhá během roku partenogenetický vývoj 6-8 generací. Část okřídlených jedinců přelétá během léta z půdy na keře révy, kde kladou samičí a samčí vajíčka. Cyklus je ukončen nakladením jednoho vajíčka po spáření následující generace do prasklin borky (HLUCHÝ et al., 2007). Příznaky napadení a škodlivost Patří k významným škůdcům vinné révy. Z jara mšice poškozují při úživném žíru rašící očka a mladé letorosty, později i mladé listy. Na spodní straně listů révy vytvářejí hálky a na horní straně listů skvrny s malými otvůrky. V důsledku sání mšic vznikají na kořenech nádorky. Ty jsou ze začátku u mladých kořenů podlouhlé a žlutavé (nodozity). Na starších kořenech krytých kůrou jsou nádorky tmavé (tuberozity). 24

25 Někdy se nádorky objevují i na listech. Důsledkem silného napadení kořenů dochází k hynutí keřů (HLUCHÝ. et. al., 2007). Obr. č.18:mšička révokaz ( Obr. č.19 : Poškození ( foto: R. Sotolář) Ochrana Nepřímo se dá zabránit napadení mšičkou révokazem vysazováním sazenic se štěpovanými evropskými odrůdami na vhodných podnožích amerických odrůd a jejich mezidruhových kříženců. Přímo se ošetřují podnožové révy za vegetace organofosfáty, případně předjarním ošetřením směsnými olejovými preparáty ( 2013). Chroust obecný Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Coleoptera brouci Čeleď: Scarabaeidae vrubounovití ( 2013) Biologie Dospělec dorůstá do velikosti mm, larva ponrava je velká až 60 mm. Vývojový cyklus chrousta trvá tři nebo čtyři roky (HRUDOVÁ et al., 2012). 25

26 Rozlišujícím znakem pro jednotlivé vývojové stupně ponrav je šířka hlavové schránky. Délka vývoje jednotlivých růstových stupňů závisí na teplotě (MUŠKA, 2009). Příznaky napadení a škodlivost Během úživného žíru jsou brouci schopni způsobit na rašící révě vinné holožíry. Ponravy okusují kořeny. Při silném výskytu mohou přivodit i úhyn. V současné době je v podmínkách ČR škodlivost chroustů minimální, avšak opětovný nárůst jejich populace je možný (MUŠKA, 2009). Obr.č.20 :Chroust obecný ( foto: J. Dvořák) Obr.č.21 :Ponrava ( Ochrana Proti výskytu ponrav se používá chemická ochrana v podobě aplikace granulovaného insekticidu. ( 2013). Listokaz révový - Anomala vitis (Fabricius, 1775) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Coleoptera brouci Čeleď: Scarabaeidae vrubounovití Rod Anomala listokaz ( 2013) 26

27 Biologie Je kovově smaragdově zelený brouk střední velikosti, dospělí jedinci měří mm. Ponravy jsou mm dlouhé, na posledním článku zadečku je řada 8-14 ostnatých chloupků. Jeho vývoj trvá tři roky, kuklí se v květnu cm pod povrchem, dospělci se líhnou v červnu nebo červenci ( 2013). Obr. č.22: Listokaz révový ( foto: V. Hanzlík) Příznaky napadení a škodlivost Jde o polyfágního škůdce, nejdůležitější hostitelskou rostlinou dospělců je réva. K hromadnému výskytu dochází výhradně v teplých letech a na písčitých půdách ( 2013). Ochrana K ochraně před tímto škůdcem se používá organofosfátů nebo neonikotinoidů. Škůdce odpuzuje postřik révy bordóskou jíchou ( 2013). Žilnatka vironosná Hyalesthes obsoletus (Signoret, 1865) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Hemiptera polokřídlí Čeleď: Cixiidae žilnatkovití ( 2013) 27

28 Biologie Dospělci se začínají líhnout od poloviny června, po spáření v období od počátku července začínají samičky klást svá vajíčka. Kladou asi 60 vajíček pod povrch půdy. Následně vylíhlé larvy putují puklinami v půdě směrem ke kořenům svlačce dutinkou, která je krytá bílými voskovými výpotky. Na kořenech svlačce larvy sají. Přezimují v půdě hluboko cm, ve instaru. Žilnatka vironosná má jen jednu generaci v roce. Larvy se vyvíjí v 5 larválních instarech. Dospělí jedinci žijí jen několik týdnů. Výskyt končí koncem srpna (HLUCHÝ et al., 2007). Obr. č.23: Žilnatka vironosná ( č.24: Poškození ( Příznaky napadení a škodlivost Škodlivost druhu je v přenosu mykoplazmy stolburu (HLUCHÝ et al., 2007). Lalokonosec rýhovaný Otiorhynchus bisulcatus (Fabricius, 1781) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta - hmyz Řád: Coleoptera brouci Čeleď: Curculionidae nosatcovití Rod: Otiorhynchus lalokonosec ( 2013) 28

29 Biologie Tito nosatcovití šedočerní brouci dorůstají zhruba 10 mm, na hrubě zrnitých krovkách mají shluky žlutavých chloupků. Na protáhlé hlavě je široký, ne příliš dlouhý nosec s lomenými tykadly. Kladou 0,7 mm velká kulovitá vajíčka, z nichž se líhnou beznohé, rohlíčkovité krémově bílé larvy. Dorůstají 8-10 mm a mají červenavě hnědou hlavu. Kukla je 7-10 mm velká a bílá. Brouci se líhnou v květnu a červnu. Jsou aktivní v noci, kdy okusují listy. Partenogenetické samičky kladou do půdy v blízkosti hostitelské rostliny. Mají poměrně dlouhý vývoj ( 2013). Obr. č.25: Lalokonosec rýhovaný ( foto: F. Trnka) Obr. č.26: Larva ( Příznaky napadení a škodlivost Larvy se vyvíjejí na kořenech vinné révy a okusují je. Přezimují kukly, larvy i brouci. Vyžírají rašící očka. (HLUCHÝ et al., 2007). Ochrana Škůdce se likviduje chemicky, látky se zapravují přímo do půdy, tam se uvolňují a postupně hubí larvy. K biologické likvidaci se využívá přirozených nepřátel, parazitických hlístic Heterorhabditis. Aplikují se zálivkou do půdy, kde vyhledají a napadnou larvy. Optimální nasazení je na podzim. K přímé ochraně lze použít organofosfáty, avšak účinnost nemusí být dostatečná (HLUCHÝ et al., 2007). 29

30 Ostnohřbetka ovocná Stictocephala bisonia (Kopp & Yonke, 1977) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Hemiptera polokřídlí Čeleď: Membracidae ostnohřbetkovití ( 2013) Biologie Ostnohřbetka ovocná přezimuje ve stadiu vajíčka. Líhnutí probíhá od května. V polovině srpna se vyskytují první dospělci. Tento druh má pouze jednu generaci (HLUCHÝ et al., 2007). Obr. č.27: Ostnohřbetka ovocná ( foto: F. Šaržík) Příznaky napadení a škodlivost Samičky kladou vajíčka mezi lýko a dřevo. Larvy sají na bylinách, hlavně čeledích merlíkovitých a bobovitých, vzácněji na nedřevnatých částech stromů a keřů (HLUCHÝ et al., 2007). Ochrana Jako prevence proti zavlečení tohoto škůdce je doporučována důkladná kontrola při dovozech množitelského materiálu z jižních oblastí. 30

31 Dále při nepřímé ochraně pomáhá minimalizovat výskyt čeledi bobovitých a merlíkovitých v podrostu sadů a vinic. Přímá ochrana nebývá nutná, jelikož výskyt není významný. V krajních případech lze aplikovat organofosfát. Třásněnka Arcuthrips (Mound, 1967) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řřád: Thysanoptera třásnokřídlí ( 2013) Biologie Druhy třásněnek jsou 1-1,5 mm dlouhé, s úzkým protáhlým tělem a s křídly po okrajích porostlými třásněmi. Mají bodavě savé ústní ústroji, růžencovitá tykadla a nymfy podobné dospělcům ( 2013). Příznaky napadení a škodlivost Na révě vinné je několik druhů třásněnek, ale nejvýznamnější je třásněnka révová. Tento škůdce je schopen způsobit hospodářsky významné škody. Sají na horní i spodní straně listů. Na letorostech se objevují hnědé nekrotické skvrny. Způsobují kadeřavost napadených listů, okraje hnědnou a zasychají. ( 2013) Obr. č.28: Poškozený list třásněnkou ( 31

32 Ochrana Dojde-li k silnému napadení révy, ošetřuje se organofosfátem. K biologické ochraně lze využít dravých roztočů jako je druh Typhlodromus pyri. Výskyt třásněnek také omezuje letní podlom ve vinici ( 2013) Drtník ovocný Xyleborus dispar (Fabricius, 1792) Taxonomie Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Coleoptera brouci Čeleď: Curculionidae nosatcovit ( 2013) Biologie Samečci jsou 1,8-2,4 mm dlouzí, žluto- až tmavohnědí, matní, shora vejčití. Samičky jsou 3-3,8 mm dlouhé, široce válcovité, hnědočerně až černě zbarvené (KRAUS, 2002). Rojí se v květenu až červenu. Zavrtávají se do větví a postupně do nich kladou svá vajíčka. Larvální vývoj probíhá postupně, kuklí se v chodbách, ve kterých se až do páření zdržují i dospělí brouci další generace. Přezimují také v chodbičkách až do líhnutí, které nastává v květnu dalšího roku (HLUCHÝ et al., 2007). Příznaky napadení a škodlivost Samičky vyvrtávají v jednoletém dřevě chodbičky, které vedou z povrchu kolmo ke středu napadené větve. Od této chodby ve směru letokruhů odbočují postranní, larvami vyžírané chodbičky prvního řádu, z nichž kolmo odbočují chodbičky 2. řádu. Samičky infikují napadené dřevo houbou Monilia candida, kterou se larvy živí (KRAUS, 2002). 32

33 Obr. č.29: Drtník ovocný ( Obr.č.: 30: Poškození dřeva ( Ochrana Aplikace přímé ochrany v tomto případě nebývá potřebná. Nepřímá ochrana zahrnuje odstraňování napadených částí keřů a péče o dobrý stav révy ( 2013). Osenice polní Agrotis segetum (Denis & Schiffermüller, 1775) Říše: Animalia živočichové Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Lepidoptera motýli Čeleď: Noctuidae můrovití ( 2013) Osenice jsou můry, jejichž polyfágní housenky v době rašení mohu vyžírat očka. Během dne jsou ukryté pod povrchem půdy a v noci vylézají na rostliny. Častěji bývají napadené vinice mulčované slámou, ozeleněné vinice jsou napadeny méně. Příležitostně mohou poškozovat i révové školky ( 2013). Obr. č.31: Housenka osenice polní ( 33

34 Ochrana Jako prevence je doporučována hluboká orba, která omezuje část přezimujících housenek a aplikace insekticidu v době před ukrytím housenek do půdy ( 2013). Červci, štítenky, puklice Pseudococcidae, Coccidae, Diaspididae Na dřevě révy se objevují přisedlé samičí štítky nebo jen málo pohyblivé menší štítky larev. Druhů se vyskytuje více, avšak ke škodlivým výskytům dochází jen výjimečně (HLUCHÝ et al., 2007). Ochrana Účinnou metodou ochrany je biologická likvidace pomocí přirozených predátorů. V případě silného napadení révy je doporučováno spálit po řezu ostříhané dřevo a révu ošetřit v předjaří organofosfátem (HLUCHÝ et al., 2007). Háďátka Tylenchida Larvy a dospělci háďátek sají na koříncích révy vinné a působí tak drobné nádorky a deformace. Škodí jak přímým sáním na kořenech révy vinné, tak přenosem virových patogenů. Škodlivost je významná u mladých výsadeb. Jsou jednou z podstatných složek při tzv. únavě půd vinic (HLUCHÝ et al., 2007). Ochrana Nepřímou ochranou proti volně žijícím háďátkům na půdách je dodržování 5 letých odstupů před novou výsadbou vinic. Při klučení vinic odstranit co nejlépe staré kořeny révy vinné (HLUCHÝ et al., 2007). Ploštice Heteroptera Rody: Lygus, Adelphocoris, Eurydema Způsobují nekrotizaci pletiv listů a mladých letorostů v místě vpichu. Poškození není druhově specifické, může je způsobit více druhů fytofágních ploštic (HLUCHÝ et al., 2007). 34

35 Ochrana Ochranné ošetření organofosfátem se aplikuje jen v případě silného napadení (HLUCHÝ et al., 2007). Křísi Auchenorrhyncha Dospělci 4-5 mm velcí se pohybují po spodní straně listu a při vyrušení dokáží odskočit až o několik decimetrů daleko. Na spodní straně napadených listů bývají zřetelné exuvie larev. Nymfy a dospělci sají z vodivých pletiv a způsobují tak jejich ucpání. Listy révy vinné v závislosti na odrůdě reagují na ucpání různě. U bílých odrůd se listy svinují, okraje zvlňují a horní strana je žlutozelená. U červených odrůd dochází k mozaikovému zbarvení hlavně okrajů listové čepele. Při silném napadení dochází k odumírání (HLUCHÝ et al., 2007). Ochrana K ochraně se zde využívají organofosfáty. Bejlomorka Acanthacidiplosis (Fedotova, 2003) Ve střední Evropě tento druh není hospodářsky významný, vyskytuje se převážně v jižní Evropě a napadá jak listy, tak hrozny ( 2013). 3.4 Obratlovci Mezi nejvýznamnější škůdce z řad obratlovců patří hlodavci zejména: hraboš polní, králík divoký, zajíc polní a srnec. Tito živočichové škodí zejména okusem oček rašící révy, ale i okusem borky. Z třídy ptáků na vinici mohou způsobovat škody zejména špaček, drozd kvíčala a bažant. Ptáci vyklovávají hlavně bobule vinné révy (HLUCHÝ et al., 2007). Ochrana Proti těmto škůdcům byla dříve používána pouze mechanická ochrana (sítě, plašiče špačků). V současnosti je k dispozici velké množství přípravků, které přirozeně odpuzují zvěř a neomezují rostliny v růstu. 35

36 K aplikaci přípravků se používá postřik anebo nátěr. Další skupinou určenou pro ošetření mechanického poškození jsou přípravky, které omezují vysychání takto poškozených pletiv ( 2013) Obr. č.32: Králík divoký ( foto: R. Dofrd) Obr. č.33: Zajíc polní ( foto: I. Mikšík) Obr.č.34: Hraboš polní ( foto: O. Zicha) Obr.č.35: Srnec obecný ( foto: P. Pivoňka) Obr. č. 36: Špaček obecný foto: J. Bohdal) Obr. č. 37:Drozd kvíčala ( foto: M. Domlátil) 36

37 Obr. č.38: Bažant obecný, ( foto: Z.Pazdera) 37

38 4 OCHRANA Základním principem ochrany rostlin je zabránit výnosovým ztrátám, zamezit snížení kvality sklizně a hlavně uchránit rostliny před škodlivými organismy (Häni et al., 1993). V současné době jsou v této oblasti aplikované zásady, které integrují biologické, agrotechnické, chemické, preventivní a fyzikální metody ochrany v jeden celek a to do integrované ochrany rostlin. (HRUDOVÁ et al., 2006) 4.1 Přímé metody ochrany Přímé metody ochrany se zaměřují na přímou likvidaci škodlivého činitele. Dělí se na: Chemické metody Biologické metody Biotechnické metody Mechanické a fyzikální metody Chemické metody ochrany V těchto metodách je využíváno chemických přípravků za účelem potlačení škodlivých činitelů. Je to jednou z nejpoužívanějších ochran, což také přispělo k jejímu neustálému rozvoji (KAZDA et al., 2003). Látky určené k hubení škodlivých činitelů se nazývají pesticidy. Rozdělení pesticidů je postavené na základě působení na určitou skupinu organismů, způsobu jejich působení, ale také na základě formulace jednotlivých druhů. V rámci hubení hmyzu se využívají insekticidy, na roztoče se aplikují akaricidy, na háďátka nematocidy, hlodavce hubí rodenticidy a na měkkýše působí moluskocidy. Mimo přípravků určených k likvidaci škůdců (zoocidů) se aplikují herbicidy na plevele a fungicidy určené proti houbovým patogenům (ROTREKL, 2000). Zoocidy můžeme dále dělit na selektivní a neselektivní. Selektivní přípravky jsou takové, které působí pouze na cílového škůdce (nebo na malou skupinu škůdců) a neselektivní jsou ty, které působí jak na velké spektrum škůdců, tak i na užitečné organismy (včely). 38

39 Seznam všech povolených přípravků na ochranu rostlin je uveden v Registru přípravku na ochranu rostlin, zveřejňovaný na webových stránkách Státní rostlinolékařské správy ( Při aplikaci chemických látek, by mělo být ctěno pravidlo rozumné regulace. Používání chemických přípravků může mít za následek jak velkou zátěž životního prostředí, tak i selekci rezistence vůči určitým látkám. Podle způsobu působení můžeme dále rozdělit přípravky na kontaktní a systémové. U systémových přípravků účinná látka proniká do rostlinného pletiva. Účinná látka u kontaktních přípravků do rostlinného pletiva neproniká, ale po aplikaci zůstává na místě, kam dopadla. Při aplikaci tohoto typu je nutné dbát na kvalitu aplikace a rovnoměrné rozmístění na všech částech rostliny. Tyto přípravky nedokáží postihnut patogena, který infikoval rostlinné pletivo. Musí se tedy aplikovat jako prevence před začátkem infekce. (HRUDOVÁ, et al., 2006) Biologické metody ochrany Smyslem biologické ochrany je cílená podpora přirozených antagonistů škůdců révy vinné. Základním cílem je minimalizace použití pesticidů a volba přípravků, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Upřednostňují se biologické přípravky. Nejčastěji se k regulaci škůdců využívá živých organismů (ROTREKL, 2000). V první řadě je snaha podporovat a udržovat užitečné organismy na daném místě, dále je možná introdukce nových organismů či umělé namnožení (KAZDA, 2003). Pro účely biologické ochrany se dále může využívat některých virů a bakterií, které napadají hmyzí škůdce. Mimo to se v biologické ochraně uplatňují predátoři a parazitoidi Biotechnické metody ochrany Biotechnické metody ochrany fungují na principu reakce hmyzu na chemické podněty (KAZDA, 2003). Využívá se nejvyvinutějšího smyslu u hmyzu a to čichu. Na tomto podkladě funguje většina sexuálních feromonů, které produkují samičky, aby nalákaly samečky (ŠEFROVÁ, 2006). Pro účely ochrany se využívá synteticky vyrobených feromonů k matení samců, kteří pak nejsou schopni najít samičky a realizovat oplození (PSOTA, 2010). Dále je možné využívat k lákání hmyzu barevných lapáků (BLAŽEK et al., 1998). 39

40 4.1.4 Mechanické a fyzikální metody Patří k metodám s nejstarší historií. Do dnešních dnů se stále používá ruční sběr škůdců. Dalším častým využíváním těchto metod je u používání ochranných pletiv a sítí určených k ochraně proti okusu zvěří. Nevýhoda těchto metod spočívá v jejich finanční náročnosti. V rámci vinařství se ojediněle využívá plašičů ptáků, které mají zabránit snížení či poškození sklizně Nepřímé metody ochrany Úkolem nepřímých metod ochrany je zamezit šíření škůdců a patogenů a omezení podmínek, které jsou pro jejich množení ideální. Základní funkcí nepřímé ochrany je prevence v ochraně rostlin (KAZDA et al., 2003). K nepřímým metodám patří agrotechnická opatření, klimatické podmínky, vhodnost odrůd aj. Při pěstování vinné révy se musí brát zřetel na vyváženou výživu, výběr vhodného stanoviště, výběr odrůd a pěstební metody (KALINOVÁ, 2012). 4.3 Ochrana v režimu ekologického zemědělství Ekologické vinohradnictví je takové, které využívá postupy ekologického zemědělství s cílem dosáhnout produkce hroznů a vína v maximální možné kvalitě. Zaměřuje se především na využívání co nejpřirozenějších procesů. Využívá tradičních vinohradnických postupů s pomocí moderních technologií, kde nejdůležitějším parametrem je kvalita půdy a místní mikroklima. Platí vyváženost všech organismů a zásahů člověka pro snížení výskytu určitého škodlivého druhu. Regulace nežádoucích činitelů v ekologickém vinohradnictví spočívá hlavně v prevenci a předvídání. Smyslem prevence je věnovat ochraně rostlin takovou pozornost, abychom byli schopni pěstovat kvalitní hrozny, aniž by tím docházelo k zatěžování složek životního prostředí. Ochrana révy je v systému ekologického vinohradnictví založena na základních pěti principech: ve vhodnou dobu kvalitně prováděných ochranných zásazích, úrodné a zdravé půdě, podpoře vitality rostlin s cílem podpory přirozených obranných mechanizmů, biologické ochraně révy a správně prováděných zelených pracích, správné vinohradnické praxi, vhodných odrůdách a vhodném vedení révy. 40

41 Největší pozornost v ochraně u révy vinné v ekologickém zemědělství (EZ) se soustřeďuje na obaleče, křísy, roztoče, plíseň révovou, padlí révové a plíseň šedou (HLUCHÝ et al., 2007). 4.4 Vybrané ochranné přípravky do révy vinné Feromony Feromony jsou látky šířící se vzduchem, nesou informace neoplozených samiček. Díky těmto informacím najdou samci samici ochotnou ke spáření. Synteticky vyrobené feromony jsou koncentrovanější, než feromony produkované samičkami, při jejich uvolňování dojde ke zmatení samečků, kteří nejsou schopni samičky najít, čímž nedojde ke spáření. Metoda matení samců je vysoce účinná a proto může být úspěšně realizovaná v ekologických vinicích. Feromonů se využívá hlavně k regulaci obalečů (HLUCHÝ et al., 2007). Na trhu jsou dostupné Isonet L plus a Isonet LE s účinnou látkou Dodcadienyl acetát ( 2013) Roztoč-Typhlodromus pyri Scheuten (1857) Ke snížení ztrát a zkvalitnění ochrany v EZ se používá Typhlodromus pyri, jež je nepostradatelný roztoč. Je účinný v boji proti škodlivým roztočům jako je sviluška ovocná, vlnovník révový a larvám třásněnek aj. Populace T. pyri je schopná přežívat s minimem potravních zdrojů, což je významné pro úspěšnou biologickou kontrolu škodlivých organismů. Hlavními přednostmi T. pyri je úspora práce, peněz a energie, ochrana ŽP, zlepšení ekosystému, vyšší výnosy hroznů a lepší tržní kvalita (HLUCHÝ, ACKERMANN, 1997). Biobit XL Přípravek je určený k regulaci housenek škodlivých motýlů, napadajících révu vinnou. Jedná se o selektivní biologický přípravek ve formě kapalného koncentrátu, kde je účinná látka Bacillus thuringiensis. Působí jako požerový preparát. Housenky po použití přípravku zatavují svůj žír na révě, po 2-5 dnech hynou. 41

42 Aplikace preparátu je vhodná v první polovině května. U mladých housenek je postačující v nižších koncentracích, pozdější ošetření a ochrana proti přezimujícím housenkám vyžaduje vyšší koncentrace. Přípravek je vhodné aplikovat za stálého počasí, při bezvětří a teplotách min. 15 C ( 2013). Prev-B2 Účinná látka: pomerančový olej, bór Je ochranný prostředek, který obsahuje bor a pomerančový olej. Jedná se o přírodní kapalné hnojivo s obsahem bóru. Lisovaný pomerančový olej, zajišťuje přilnavost a rovnoměrné rozmístění hnojiva na listové ploše. Přípravek zlepšuje výživu rostlin a omezuje napadení savými i žravými škůdci a padlím. Působení se projevuje při postřikové aplikaci po dobu 7-11 dnů ( 2013). Dimilin 48 SC Účinná látka: diflubenzuron Postřikový přípravek ve formě tekutého suspenzního koncentrátu určený k hubení housenek obaleče jednopásového ( 2013). Insegar 25 WG Účinná látka: fenoxycarb Jedná se o preparát určený k ochraně vinné révy proti obaleči mramorovanému a obaleči jednopásému ( 2013). Integro Účinná látka: methoxyfenozide Ochranný prostředek vinné révy proti obaleči jednopásému, mramorovanému a révovému. Dávkuje se podle signalizace ( 2013). Spintor Účinná látka: spinosad Insekticid, který je určen k ochraně proti obaleči mramorovanému ( 2013). 42

43 Steward 30 WG Účinná látka: indoxacarb Postřikový insekticid ve formě dispergovatelného mikrogranulátu k ochraně révy vinné před křísi, obaleči jednopásému, obaleči mramorovanému ( 2013). Cascade 5 EC Účinná látka: flufenoxuron Postřikový akaricid a insekticid ze skupiny inhibitorů biosyntézy chitinu ve formě emulgovatelného koncentrátu k hubení svilušek a housenek na vinné révě ( 2013). Nissorun 10 WP Účinná látka: hexthiazox Selektivní kontaktní akaricid ve formě dispergovatelného prášku k hubení svilušek. Má dlouhodobý specifický účinek na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Dospělce nehubí, ale sterilizuje. Přípravek velmi rychle proniká listy a likviduje škůdce na horních i spodních stranách. Přípravek nehubí dravé roztoče Phytoseidae, je proto velmi vhodný k použití v systému integrované ochrany rostlin ( 2013). Omite 30 W a Omite 570 EW Účinná látka: propargite Jsou to postřikové přípravky určené k ochraně proti fytofágním roztočům (svilušky, vlnovníci, hálčivci), ( 2013). Kumulus WG Účinná látka: síra Postřikový kontaktní fungicid zaměřený na ochranu proti padlí a působící také proti hálčivci a vlnovníku révovému ( 2013). 43