Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.

Transkript

1 Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. V posledních letech se škodlivost zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) zvyšuje a proto je nutné omezovat jeho výskyt souborem opatření. V minulosti se tento škůdce v hospodářsky významné míře vyskytoval pouze v teplejších oblastech našeho státu a byl pokládán za škůdce kukuřice pěstované na zrno, ale v současné době jsou významné škody i na kukuřici pěstované na siláž. Zde se počítá zejména s nepřímými ztrátami, kdy dochází vlivem poškození housenkami zavíječe ke snížení kvality produktu. Poškozené části rostliny jsou přednostně napadány houbami rodu Fusarium, které jsou producenty toxických metabolitů mykotoxinů. Přítomnost těchto mykotoxinů nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav hospodářských zvířat. Zavíječ kukuřičný je polyfágním druhem a běžně se vyskytuje na různých větších bylinách (slunečnice, lebedy, merlíky apod.), ale kukuřice je pro něj velmi výhodnou hostitelskou rostlinou. V současné době považujeme zavíječe kukuřičného za nejvýznamnějšího škůdce kukuřice, protože se rozšířil do všech oblastí v České republice, kde se kukuřice pěstuje. Kromě zavíječe kukuřičného můžeme v budoucnu počítat se stále se rozšiřujícím výskytem černopásky bavlníkové (Helicoverpa armigera), která v minulých letech prokázala svoji hospodářskou významnost na kukuřici pěstované v okolních státech (Maďarsko). Housenky zavíječe kukuřičného přezimují ve spodních částech stébel a na jaře od května do června se kuklí a první motýli se líhnou v posledních dnech května a začátkem června. Hromadný let nastává od poslední dekády června do začátku srpna s jedním maximem v první polovině a s druhým maximem výskytu ve druhé polovině července. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů (obr. 1), která těsně před vylíhnutí housenek zčernají (obr.2). Vylíhlé housenky (obr. 3) se brzy zavrtávají do stébla, kde zůstávají po většinu svého vývoje. Housenky vyžírají chodbičky ve vnitřních pletivech stonků a to směrem nahoru i dolů. Nacházíme je i ve vřetenech palic. Koncem léta se housenky stahují dolů k patám stébel, kde zůstávají v diapauze přes zimu. Početnost zavíječe kukuřičného ovlivňuje průběh povětrnostních podmínek. V roce, kdy teplota a vysoká vzdušná vlhkost je příznivá pro nakladení vajíček a je příznivá i pro zdárný průběh embryonálního vývoje, objevuje se vysoký počet housenek. Suché počasí způsobuje vyšší mortalitu mladých housenek a jejich výskyt i škodlivé působení je nižší. Početnost zavíječe kukuřičného sledujeme každoročně a některé výsledky jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. Jedná se o kukuřici na siláž či o kukuřici na zrno, která nebyla ošetřována proti zavíječi kukuřičnému. Dosažené výsledky dokumentují, že nejvyšší počet housenek byl nalezen vždy pod palicí, menší počet v palici a nejméně ve stéble nad palicí. Tabulka 1 Napadení kukuřice pěstované na zrno housenkami zavíječe kukuřičného na lokalitách v okolí Brna v roce 2004 Lokalita Průměrný počet housenek na 10 rostlin Procento napadených pod palicí nad palicí V palici celkem rostlin Troubsko 2,8 0,5 1,3 4,6 40 Popůvky 6,8 0,8 2 9,6 80 Žabčice pokus 1 6,5 0,8 0,5 7,8 62,5 Žabčice pokus 2 3,8 2,8 1 7,6 37,5

2 Tabulka 2 Napadení kukuřice zavíječem kukuřičným v okolí Brna v roce 2005 Procento napadených Lokalita Průměrný počet chodeb na 10 rostlin Průměrný počet pod nad housenek na 10 palicí palicí v palici celkem rostlin Troubsko-siláž 16,6 7,4 9,8 33,8 24,6 98 Troubsko-zrno 19,0 4,2 5,8 15,4 15,4 96 Žabčice I 9,7 2 2,7 14,4 7,3 73 Žabčice II 10,7 3,7 5,7 20,1 13,3 83 rostlin Přímé škody způsobují housenky zavíječe kukuřičného svým žírem ve stéblech (obr. 4) a v palicích kukuřice. Nepřímé škody vznikají tím, že poškozená místa jsou přednostně infikována houbovými chorobami, převážně různými druhy rodu Fusarium (obr. 5), které kontaminují zrno i siláž svými mykotoxiny. Ochrana kukuřice před zavíječem kukuřičným není jednoduchou záležitostí a proto je nutné uplatňovat řadu opatření, které vedou k redukci jeho početnosti: a) agrotechnická opatření (např. zpracování půdy, osevní postup, způsob sklizně kukuřice) b) chemické ošetření (aplikace dle typu přípravku) c) biologická ochrana (Trichoplus, Trichocap) d) geneticky modifikované hybridy kukuřice BT kukuřice (např. MON 810) Z agrotechnických opatření se jedná zejména o vyloučení pěstování kukuřice po sobě, o co nejnižší strniště, o dokonalé zapravení posklizňových zbytků a v oblastech, kde se předpokládá nebezpečí vyššího výskytu zavíječe, upustit od minimalizačního zpracování půdy. Od roku 2004 se začal řešit výzkumný projekt, který mimo jiné sleduje vliv různého zpracování půdy na výskyt zavíječe kukuřičného. Hodnotila se kukuřice na plochách zařazených v osevním postupu a v monokultuře. Výskyt housenek zavíječe kukuřičného ve variantě orba a redukované zpracování půdy u kukuřice pěstované třetím, případně čtvrtým rokem v monokultuře jsou uvedeny v tabulce 3 a 4. Při hodnocení napadení kukuřice zavíječem kukuřičným v monokultuře kukuřice bylo zjištěno významně vyšší napadení a poškození rostlin ve variantě, kde bylo použito minimalizační zpracování půdy. Hodnocené rostliny u minimalizačního zpracování půdy byly napadeny 62,5 % zavíječem ve srovnání s rostlinami ve variantě s orbou, kde bylo napadení pouze 37,5 % Tabulka 3 Vliv různého zpracování půdy na výskyt zavíječe kukuřičného na kukuřici pěstované v monokultuře Žabčice 2004 Varianta/rok Hodnocené rostliny Počet housenek na 40 rostlin napadené nenapadené pod palicí nad palicí v palici Celkem minimalizace orba

3 Tabulka 4 Vliv různého zpracování půdy na výskyt zavíječe kukuřičného na kukuřici pěstované v monokultuře Žabčice 2005 Varianta Hodnocené rostliny Počet chodeb na 30 rostlin napadené nenapadené pod palicí nad palicí v palici celkem minimalizace orba Pro chemickou ochranu proti zavíječi kukuřičnému jsou registrované některé postřikové přípravky, které se však aplikují pouze na základě signalizace dle náletu motýlů na světelný lapač (obr. 6) nebo dle sumy efektivních teplot. Nejpřesnější stanovení termínu chemické aplikace je podle líhnoucích se housenek (obr. 3). Běžné pyrethroidní přípravky se aplikují za týden po prvním, případně po druhém vrcholu náletu motýlů. Přípravek Nomolt 15 SC se používá v době maxima náletu do světelného lapače. V současné době jsou registrované následující přípravky: Karate Zeon 5 CS v dávce 0,25 l/ha, Vaztak 10 EC (SC) v dávce 0,3 l/ha. Decis EW 50 v dávce 0,2 až 0,25 l/ha, Decis Flow 2,5 v dávce 0,5 l/ha, Nomolt 15 SC v dávce 1 l/ha. Již druhou vegetační sezónu je registrován přípravek Integro, který se aplikuje v dávce 0,5 až 0,7 l/ha. Účinnost chemického ošetření proti zavíječi kukuřičnému je však přímo závislá na správné signalizaci výskytu motýlů v porostech kukuřice, protože tyto přípravky účinkují pouze na mladé housenky do doby, než se dostanou dovnitř rostliny Na ochranu kukuřice před zavíječem kukuřičným se mohou uplatňovat i některé biologické prostředky. Na bázi makroogranismu je to přípravek Trichocap (vaječný parazitoid vosička Trichogramma evanscens) nebo přípravek Trichoplus, který obsahuje 80 % kukel T. pintoi a 20 % kukel T. evanscens. V roce 2006 byla pro biologickou ochranu kukuřice před zavíječem použity kapsle obsahující kukly vosičky Trichogramma brassicae s označení Biotop (obr. 7), která se postupně líhne a pokrývá větší část období s nakladenými vajíčky. Další perspektivní způsob ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným je geneticky modifikovaná kukuřice. Nové hybridy této kukuřice se chrání proti zavíječi produkcí proteinu, který se vyskytuje v půdní baktérii Bacillus thuringiensis. Tento protein je aktivován v zažívacím traktu housenek v toxin a housenky přestává přijímat potravu a v krátké době hyne. V současné době je ochrana proti zavíječi kukuřičnému řešena ve výzkumných projektech i v rámci registračních pokusů, kde se testují nové, perspektivní přípravky pro regulaci výskytu housenek zavíječe kukuřičného. V osevním postupu kukuřice, ozimá pšenice či jarní ječmen a hrách s různými strategiemi ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným je sledována biologická účinnost použitého způsobu ochrany a výskyt mykotoxinů v zrnu i v siláži a následně i výskyt hub rodu Fusarium na ozimé pšenici vyseté po kukuřici. První dvouleté výsledky z polních pokusů s geneticky modifikovanou kukuřicí rezistentní vůči zavíječi kukuřičnému ve srovnání s aplikací biologického boje byly prezentovány a ze získaných výsledků vyplývá, že geneticky modifikovaná Bt-kukuřice je v současné době nejúčinnější metodou ochrany před zavíječem (tabulka 5). Nejefektivnější pěstování geneticky modifikovaných hybridů kukuřice by mělo být v oblastech s vysokým výskytem tohoto škůdce. V zemědělské praxi, kde se bude redukovat výskyt zavíječe se zároveň bude zvyšovat kvalita, tj. bude se minimalizovat výskyt mykotoxinů v zrnech i v siláži. Nepřímou ochranou silážní kukuřice před výskytem mykotoxinů v krmivu je účinná ochrana proti zavíječi kukuřičnému.

4 Tabulka 5 Porovnání napadení kukuřice bez ochrany před zavíječem kukuřičným a Bt kukuřice (MON 810) Troubsko 2005 Varianta Počet chodeb na 50 rostlin kukuřice Celkový počet housenek Procento napadených pod palicí v palici nad palicí celkem rostlin neošetřená kukuřice BT-kukuřice MON Kromě zavíječe kukuřičného se v poslední době vyskytuje další, polyfágní škůdce z řádu motýlů (Lepidoptera). Jedná se o můru bavlníkovou U nás i v řadě dalších zemí je tento škůdce veden jako karanténní škůdce. Významné škody způsobuje na kukuřici, slunečnici, paprice, rajčatech, ale i na dalších plodinách. V posledních letech způsobil významné škody např. v Maďarsku, kde byl hodnocen jako škodlivější než zavíječ kukuřičný. Tato široce polyfágní můra je teplomilný druh a její škodlivé výskyty jsou zejména v aridních oblastech. Přezimuje ve stádiu kukly a na jaře se líhnou motýli první generace, kteří jsou aktivní především v noci. Samička klade až vajíček na nejrůznější hostitelské rostliny. Dorostlá housenka zalézá do půdy, kuklí se a líhne se další generace. Počet generací je závislý na podmínkách, v oblastech jižního Slovenska či v Maďarsku lze hovořit o dvou až třech generacích. Můra bavlníková je typický migrant, který se stěhuje na vhodné lokality pro kladení vajíček. V roce 2003 byl pozorován silný nálet tohoto druhu na jižní Moravě do světelného lapače. U nás zatím ke škodám na kukuřici nedochází, ale vzhledem k tomu, že můra bavlníková zaujímá velké území na jih od naší republiky, je vysoce polyfágní a má velké migrační schopnosti, musíme s ní počítat jako s významným potenciálním škůdcem na kukuřici. V ochraně proti můře bavlníkové je v České republice registrovaný přípravek Integro v dávce 0,7 l/ha s dávkou postřikové kapaliny 300 až 400 l/ha. Další ochrana proti housenkám černopásky bavlníkové bude pravděpodobně obdobná jako proti zavíječi kukuřičnému, tj. počínaje využitím účinných insekticidních přípravků, přes biologickou ochranu a konče i pěstováním geneticky modifikovaných hybridů kukuřice. Některé výsledky uvedené v tomto článku byly získány při řešení výzkumného projektu 1 B53043 Produkce kvalitních a bezpečných cereálních produktů s využitím různých stratégií ochrany kukuřice a skladovaných produktů, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.

5 Obr. 1. Nakladená vajíčka zavíječe kukuřičného na spodní stranu listu Obr. 2. Skupina vajíček zavíječe těsně před líhnutím housenek prvního instaru

6 Obr. 3. Vylíhlá housenka zavíječe s požerky na povrchu listu Obr. 4. Žír housenek zavíječe kukuřičného ve stonku kukuřice

7 Obr. 5. Palice kukuřice napadená houbami rodu Fusarium Obr. 6. Světelný lapač pro signalizaci náletu motýlu zavíječe kukuřičného

8 Obr. 7. Biologická ochrana kukuřice před zavíječem kukuřičným pomocí přípravku Biotop obsahující kukly vaječného parazitoida Trichogramma brassicae