VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH

Transkript

1 VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH porovnání s mi kraji ČR se zaměřením na průmysl RNDr. Vladimír Vojtěch listopad 215

2 IPR, Sekce strategií a politik, Kancelář inovační politiky Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v Praze v letech porovnání s mi kraji ČR se zaměřením na průmysl Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 215 Všechna práva vyhrazena Elektronická verze dokumentu je dostupná na ISBN (pdf) 2

3 Obsah Úvod 4 1 Nové ekonomické subjekty celkem 5 2 Nové ekonomické subjekty v průmyslu 8 3 Nové ekonomické subjekty ve zpracovatelském průmyslu Nové ekonomické subjekty v oblasti s vyšší technologickou náročností Nové ekonomické subjekty v oblasti s nižší technologickou náročností 14 4 Nové ekonomické subjekty v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností Nové ekonomické subjekty v high-tech sektoru Nové ekonomické subjekty v medium high-tech sektoru 21 5 Shrnutí 24 3

4 Úvod Analýza navazuje na dokument z března 215 1, který hodnotil vývoj počtu nových ekonomických subjektů v Praze v letech a kladl důraz na sektor služeb. Předložená navazující analýza se zaměřuje na sektor průmyslu s důrazem na zpracovatelský průmysl. Analýza vychází z údajů Registru ekonomických subjektů spravovaného Českým statistickým úřadem o nových ekonomických subjektech v České republice. Autor hodnotí období od roku 29 do roku 214, tj. období po propuknutí světové finanční krize. Protože v době zpracování této analýzy byly za rok 214 k dispozici údaje pouze pro leden až listopad, počet nových ekonomických subjektů za měsíc prosinec autor odhadl, a to následovně, kdy S označuje počet nových subjektů, index označuje měsíce roku 214. Porovnávány jsou počty a struktura nových ekonomických subjektů v Praze a v ch krajích České republiky. Nové subjekty jsou sledovány podle odvětvové klasifikace, právní formy a podle velikostní kategorie počtu zaměstnanců. Hlavní částí této analýzy je sledování nových ekonomických subjektů podle odvětvové klasifikace, přičemž autor využívá systému uspořádání poznatků od obecného přes specifické k jedinečnému, tj. od sledování souboru nových subjektů jako celku přes sledování těchto subjektů v sektoru průmyslu po jejich hodnocení v sektorech high-tech a medium high-tech zpracovatelského průmyslu. Vychází při tom z klasifikace ekonomických činností Českého statistického úřadu CZ-NACE. Schéma 1: Sledování nových ekonomických subjektů dle úrovní podrobnosti Obecné Méně specifické Více specifické Jedinečné Ekonomické subjekty celkem Ekonomické subjekty v průmyslu Ekonomické subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností Ekonomické subjekty ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností Ekonomické subjekty v high-tech sektoru Ekonomické subjekty v medium high-tech sektoru Analýza se podrobněji věnuje sektoru průmyslu, který je po službách nejvýznamnější složkou pražské ekonomiky. Vytváří 1,4 % hrubé přidané hodnoty a představuje 11,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE člení průmysl do 4 sekcí (označeny písmeny B až E) a ty jsou dále rozděleny do 35 oddílů označených dvojciferným číslem. Jednotlivé oddíly zpracovatelského průmyslu (sekce C) Český statistický úřad třídí podle jejich technologické náročnosti na oblast s vyšší a nižší technologickou náročností (viz schéma 2). Schéma 2: Rozdělení zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti oblast s vyšší technologickou náročností high-tech sektor medium high-tech sektor oblast s nižší technologickou náročností medium low-tech sektor low-tech sektor Zdroj: Český statistický úřad 2 Rozdělení průmyslu na těžbu a dobývání (sekce B), zpracovatelský průmysl (sekce C) a veřejnou vybavenost (sekce D a E klasifikace CZ-NACE) se pouze okrajově dotýká druhá kapitola, která hodnotí strukturu nových subjektů 1 Vojtěch, V.: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v Praze v letech Porovnání s mi kraji ČR. IPR,, Dostupné z 4

5 v průmyslu jako celku. Samostatné kapitoly se těžbě a dobývání a veřejné vybavenosti nevěnují, protože ve sledovaném období dohromady představovaly hlavní činnost pouze pro 15,2 % nových subjektů v sektoru průmyslu v České republice 3. 1 Nové ekonomické subjekty celkem Ve sledovaném období vzniklo v České republice celkem subjektů, z toho v Praze subjektů, tj. 24,8 %. Největší počet nových subjektů vykázala v roce 211, České republiky v roce 21. V roce 214 je počet nových subjektů v Praze odhadován na 25 63, v ch krajích České republiky na Vrcholů z let 21, resp. 211 dosud nebylo dosaženo. Tato skutečnost je způsobena makroekonomickým vývojem České republiky, zejména hospodářským poklesem v letech 212 a 213. Údaje také ukazují vyšší robustnost hospodářské základny Prahy v porovnání s mi kraji České republiky, neboť předpokládaný počet nových subjektů v roce 214 v Praze dosáhl 87,9 % úrovně roku 211, zatímco v ch krajích 76,6 % úrovně roku 21. I proto zastoupení Prahy na počtu nových subjektů vzrostlo z 22,9 % v roce 29 na 27,1 % v roce 214. Graf 1: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v období počet nových ekonomických subjektů odh podíl Prahy na ČR v % Česká republika bez Prahy Podíl Prahy na ČR Z hlediska právní formy existuje výrazný rozdíl mezi novými subjekty v Praze a ch krajích České republiky. V Praze ve sledovaném období převládaly obchodní společnosti, které v roce 214 představovaly 49,6 % nových subjektů. Mezi obchodními společnostmi převládala právní forma společnosti s ručeným omezeným. V roce 214 mělo 95,5 % nových obchodních společností tuto právní formu. Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona představovaly 32,4 % nových subjektů. Zastoupení uvedených forem nových subjektů se v Praze ve sledovaném období výrazně nezměnilo. V ch krajích České republiky je situace opačná. Mezi novými subjekty převládají fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona, které v roce 214 tvořily 69,2 % z nových subjektů celkem. Naopak obchodní společnosti tvořily jen 18,1 % nových subjektů. I v ch krajích České republiky dominovala u nových obchodních společností právní forma společnosti s ručením omezeným (98,1 % v roce 214). Zastoupení uvedených právních forem se ve sledovaném období výrazně změnilo, a to v důsledku klesajícího zastoupení ch právních forem mezi novými subjekty. 3 V případě Prahy těžba a dobývání a veřejná vybavenost dohromady v období představovaly hlavní činnost pro 12,7 % nových subjektů v sektoru průmyslu. 5

6 V roce 214 sídlilo v Praze 5,5 % všech nových obchodních společností v České republice. V případě nových fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona jich sídlilo v Praze 14,8 %. Počet nových obchodních společností a fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona se v Praze ve sledovaném období výrazně nezměnil. Naopak soustředění nových zahraničních osob a zahraničních fyzických osob 4 do Prahy vykázalo ve sledovaném období výrazné meziroční výkyvy, z 3,9 % v roce 29 vzrostlo na 49,6 % v roce 214. To dokládá atraktivitu Prahy z hlediska mezinárodní migrace a skutečnost, že je pro zahraniční podniky vstupní bránou do země. Graf 2: Struktura nových ekonomických subjektů v období podle právní formy zahraniční osoby a zahraniční fyzické osoby obchodní společnosti (vč. evropských společností) fyzická osoba podnikající dle ŽZ Při hodnocení oborového zaměření hlavní činnosti nových subjektů bylo 21 sekcí klasifikace CZ-NACE seskupeno do 1 vyšších celků. V tomto případě je totiž členění na sekce, tj. hierarchicky nejvyšší úroveň v klasifikaci CZ-NACE, příliš podrobné. Ve sledovaném období nejvíce nových subjektů v Praze vzniklo v oblastech tržních služeb méně intenzivních znalostí (42,6 % v roce 214) a tržních služeb intenzivních znalostí (27,1 % v roce 214). Zastoupení tržních služeb intenzivních znalostí v počtu nových subjektů v Praze vzrostlo ze 14 % v roce 29 na 27,1 % v roce 214. Naopak zastoupení tržních služeb méně intenzivních znalostí kleslo ze 47,3 % v roce 29 na 42,6 % v roce 214. Ostatní oblasti byly zastoupeny jednotkami procent, nejvíce průmysl (8,1 % v roce 214), stavebnictví (6 % v roce 214) a služby intenzivních znalostí (4,7 % v roce 214). V roce 214 v Praze ve službách dohromady vzniklo 82,5 % nových subjektů; pro porovnání v roce 29 tento podíl byl 78,8 %. V ch krajích České republiky nejvíce subjektů vzniklo v oblastech tržních služeb méně intenzivních znalostí (39,6 % v roce 214), průmyslu (12,5 % v roce 214) a tržních služeb intenzivních znalostí (11,3 % v roce 214). Vzhledem k nižšímu zastoupení tržních služeb intenzivních znalostí jsou výrazněji zastoupeny i další oblasti, a to stavebnictví (9,8 % v roce 214), služby méně intenzivních znalostí (6,6 %) a služby intenzivních znalostí (5,8 % v roce 214). Služby jako celek byly v ch krajích České republiky hlavní činností 7 % nových subjektů v roce 214. Ve sledovaném období v ch krajích České republiky se zastoupení služeb jako hlavní činnosti nových subjektů nezměnilo. Nejvíce se do Prahy koncentrovaly nové subjekty v oblasti tržních služeb intenzivních znalostí: 47 % subjektů, které v roce 214 vznikly v oblasti tržních služeb intenzivních znalostí, mělo sídlo na území Prahy. Přitom v roce 29 zde sídlilo 34 % nových subjektů v této oblasti. Výrazněji se do Prahy koncentrují ještě high-tech služby, a to 34 % v roce 214 (33,2 % v roce 29) a tržní služby méně intenzivních znalostí, a to 28,6 % v roce Do roku 213 Registr ekonomických subjektů Českého statistického úřadu evidoval pouze právní formu zahraniční osoba (kód 421). Od roku 214 je rozlišována právní forma zahraniční fyzická osoba (kód 424). 6

7 (27 % v roce 29). Nové subjekty v průmyslu se do Prahy v roce 214 koncentrovaly z 19,4 % (v roce 29 ze 17,1 %). Graf 3: Struktura nových ekonomických subjektů v Praze v období podle klasifikace CZ-NACE 1 % 9 % 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % 1 % % nerozlišeno odh. služby méně intenzivních znalostí tržní služby méně intenzivních znalostí služby intenzivních znalostí tržní služby intenzivních znalostí high-tech služby finanční služby intenzivních znalostí stavebnictví průmysl zemědělství, lesnictví a rybářství Graf 4: Struktura nových ekonomických subjektů v ch krajích České republiky v období podle klasifikace CZ-NACE 1 % 9 % 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % 1 % % nerozlišeno odh. služby méně intenzivních znalostí tržní služby méně intenzivních znalostí služby intenzivních znalostí tržní služby intenzivních znalostí high-tech služby finanční služby intenzivních znalostí stavebnictví průmysl zemědělství, lesnictví a rybářství Z hlediska velikostních skupin nových subjektů dominovaly subjekty v kategoriích neuvedeno a bez zaměstnanců. Protože v případě kategorie neuvedeno jde v rozhodující většině o subjekty bez zaměstnanců, můžeme tvrdit, že subjekty bez zaměstnanců v roce 214 představovaly 93,6 % nových subjektů v Praze a 94,9 % v ch krajích České republiky. 7

8 2 Nové ekonomické subjekty v průmyslu Ve sledovaném období vzniklo v České republice celkem subjektů, jejichž hlavní činností je dle klasifikace CZ-NACE oblast průmyslu 5, z toho v Praze 13 15, tj. 19,1 %. Pro porovnání nové ekonomické subjekty jako celek se ve sledovaném období z 24,8 % soustřeďovaly do Prahy. Nové subjekty v průmyslu představovaly ve sledovaném období 1,8 % všech nových subjektů v České republice, resp. 8,3 % všech nových subjektů v Praze. Graf 5: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti průmyslu 12 3 počet nových ekonomických subjektů odh podíl Prahy na ČR v % Česká republika bez Prahy Podíl Prahy v % Největší počet nových subjektů v oblasti průmyslu byl v Praze vykázán v roce 211, v ch krajích v roce 21. V roce 214 je odhadován počet nových subjektů v průmyslu v Praze na 2 36, v ch krajích České republiky na Údaje dokládají poměrně malý význam průmyslu v hospodářské základně Prahy, neboť oproti službám vývoj počtu nových subjektů v průmyslu kopíroval hospodářský pokles v letech 212 a 213. Obdobný vývoj vykázaly i České republiky. V Praze v roce 214 počet nových subjektů v průmyslu dosáhl 79,9 % úrovně roku 211, v ch krajích pak 82,1 % úrovně roku 21. I proto zastoupení Prahy na počtu nových subjektů v průmyslu kleslo z 21,6 % v roce 211 na 19,4 % v roce 214. Z hlediska právní formy v Praze mezi novými subjekty v oblasti průmyslu v roce 214 mírně převažovaly fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona (47,1 %) nad obchodními společnostmi (4,9 %). Nejrozšířenější právní formou obchodní společnosti byla společnost s ručením omezeným (96,3 %). Zastoupení obchodních společností na celkovém počtu nových subjektů v Praze ve sledovaném období kleslo o 9,3 procentního bodu (v letech 29 a 21 obchodní společnosti představovaly polovinu nových subjektů v průmyslu). Pro porovnání fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, které byly v roce 214 zastoupeny 47,1 % na počtu nových subjektů v průmyslu, v roce 29 tvořily 39,1 %. V ch krajích České republiky mezi novými subjekty v oblasti průmyslu převládaly fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona. Ty v roce 214 představovaly 72,3 % nových subjektů v oblasti průmyslu. Obchodní společnosti v roce 214 tvořily jen 22,5 %, z toho společnosti s ručením omezeným 98,7 %. Obdobného zastoupení fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona a obchodních společností mezi novými ekonomickými subjekty v ch krajích České republiky bylo dosaženo i v roce 211, a to v důsledku nezvykle nízkého zastoupení fyzických osob podnikajících dle jiných zákonů než živnostenského a o samostatně hospodařících rolnících nezapsaných v obchodním rejstříku. V roce 213 byl poměr počtu nových subjektů s právní formou fyzické 5 Jako průmysl jsou pro účely této analýzy nazývány sekce klasifikace CZ-NACE B až E. 8

9 osoby podnikající podle živnostenského zákona a obchodních společností 61,1 % ku 16,5 % (pro srovnání v roce 29 byl jejich poměr 62,7 % ku 19,9 %). Graf 6: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti průmyslu v období podle právní formy zahraniční osoby a zahraniční fyzické osoby obchodní společnosti (vč. evropských společností) fyzická osoba podnikající dle ŽZ Na území hl. m. Prahy v roce 214 sídlilo 3,4 % nových obchodních společností v oblasti průmyslu. Ve sledovaném období jejich soustředění kleslo o 3,8 procentního bodu. V případě nově evidovaných fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona se jich 13,5 % v roce 214 soustřeďovalo do Prahy, přičemž v tomto případě význam Prahy ve sledovaném období mírně vzrostl o 2,1 procentního bodu. Při hodnocení oborového zaměření nových subjektů v průmyslu bylo 35 sekcí klasifikace CZ-NACE seskupeno do 4 vyšších celků. Rozdělení na sekce je totiž v případě veřejné vybavenosti příliš podrobné 6 a v případě zpracovatelského průmyslu naopak příliš obecné (zpracovatelský průmysl představuje sekce C klasifikace CZ-NACE). V roce 214 nejvíce nových subjektů v Praze vzniklo v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností (81,3 %) a oblasti s vyšší technologickou náročností (11,3 %). S výjimkou let 211 a 212 se zastoupení oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností jako hlavní činnosti nových subjektů téměř nezměnilo. Veřejná vybavenost byla v roce 214 na počtu nových subjektů zastoupena 7,2 % a těžba a dobývání pouhými,2 %. V ch krajích České republiky byla v počtu nových ekonomických subjektů více zastoupena oblast zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností, a to 88,5 % v roce 214. Oblast s vyšší technologickou náročností byla zastoupena 6,6 % a veřejná vybavenost 4,6 %. Ve sledovaném období se zastoupení oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v ch krajích České republiky nezměnilo. Nejvíce se v roce 214 do Prahy soustřeďovaly nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností; 29,3 % nových subjektů v této oblasti mělo sídlo na území Prahy. Výrazněji byly do Prahy v roce 214 také soustředěny nové subjekty v oblasti veřejné vybavenosti, a to z 27,2 % (v ch letech sledovaného období to bylo z 1,5 až 16,7 %). Z hlediska velikostních skupin nových subjektů v oblasti průmyslu dominovaly kategorie neuvedeno a bez zaměstnanců. Ty v roce 214 představovaly v Praze 91,9 % a v ch krajích České republiky 93,1 %. 6 Veřejnou vybavenost představují sekce klasifikace CZ-NACE D (výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu) a E (zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi). 9

10 Graf 7: Struktura nových ekonomických subjektů v průmyslu v Praze v období podle klasifikace CZ-NACE 1 % 9 % 8 % 7 % 6 % veřejná vybavenost těžba a dobývání 5 % 4 % 3 % 2 % zpracovatelský průmysl s nižší technologickou náročností zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností 1 % % odh. Graf 8: Struktura nových ekonomických subjektů v průmyslu v ch krajích České republiky v období podle klasifikace CZ-NACE 1 % 9 % 8 % 7 % 6 % veřejná vybavenost těžba a dobývání 5 % 4 % 3 % 2 % zpracovatelský průmysl s nižší technologickou náročností zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností 1 % % odh. 1

11 3 Nové ekonomické subjekty ve zpracovatelském průmyslu 3.1 Nové ekonomické subjekty v oblasti s vyšší technologickou náročností Český statistický úřad do oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností řadí činnosti uvedené v následujících oddílech (případně skupinách) klasifikace CZ-NACE při zohlednění jejich technologické náročnosti. High-tech sektor 21. výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 26. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 33. výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení Medium high-tech sektor 2. výroba chemických látek a chemických přípravků 254. výroba zbraní a střeliva 27. výroba elektrických zařízení 28. výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29. výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 32. výroba železničních lokomotiv a vozového parku 34. výroba vojenských bojových vozidel 39. výroba dopravních prostředků a zařízení jinde neuvedených 325. výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb Graf 9: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v období počet nových ekonomických subjektů podíl Prahy na ČR v % odh. Česká republika bez Prahy Podíl Prahy v % 11

12 Ve sledovaném období vzniklo v České republice celkem nových subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností, z toho v Praze 1 34, tj. 29 %. Nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností ve sledovaném období představovaly 1,3 % nových subjektů v průmyslu v Praze, resp. 6,8 % nových subjektů v průmyslu v České republice. Největší počet nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností byl vykázán v roce 21, a to jak v Praze, tak i ch krajích České republiky. Při porovnání vývoje počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností s nižší úrovní podrobnosti, tj. průmyslem jako celkem, zjistíme, že vývoj počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností byl v Praze i ch krajích České republiky po roce 21 méně dynamický. Počet nových subjektů v roce 214 dosáhl v případě Prahy 89,5 % úrovně roku 21, v případě ch krajů České republiky 87 % roku 21. I proto se ve sledovaném období zastoupení pražských subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností téměř nezměnilo. Graf 1: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností (rok 29 = 1 %) odh. zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností ČR bez Prahy nové subjekty v průmyslu celkem nové subjekty v průmyslu celkem ČR bez Prahy V porovnání s průmyslem jako celkem jsou v případě zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v Praze i ch krajích České republiky mezi novými subjekty výrazně zastoupeny obchodní společnosti. Ty v Praze v roce 214 představovaly 79,1 % nových subjektů a v ch krajích České republiky 5,3 % nových subjektů v této oblasti zpracovatelského průmyslu. Navíc zastoupení obchodních společností mezi novými subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností ve sledovaném období vzrostlo v případě Prahy o 7,7 procentního bodu a v případě ch krajů České republiky o 6,7 procentního bodu. Zastoupení fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona bylo ve srovnání s průmyslem jako celkem podprůměrné. V Praze v roce 214 se fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona podílely jen 16,1 % na počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností (v roce 29 pak 26 %). V ch krajích České republiky byly fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona zastoupeny 46 %, přičemž jejich zastoupení v roce 214 se snížilo na úroveň roku 29. V Praze v roce 214 mělo svoje sídlo 39,5 % nových obchodních společností zaměřených na zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností, zatímco v případě průmyslu jako celku se tato skutečnost týkala 3,4 % nových obchodních společností. Soustředění nových obchodních společností do Prahy v roce 214 pokleslo na úroveň roku 29. Nově evidované fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností se v roce 214 soustřeďovaly do Prahy z 12,7 %, tj. obdobným podílem jako v případě průmyslu jako celku. Oproti průmyslu jako celku však jejich koncentrace do Prahy mezi roky 29 a 214 klesla o 5,8 procentního bodu. 12

13 Graf 11: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v období podle právní formy zahraniční osoby a zahraniční fyzické osoby obchodní společnosti (vč. evropských společností) fyzická osoba podnikající dle ŽZ V zaměření hlavní činnosti nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností existuje rozdíl mezi Prahou a mi kraji České republiky. V Praze do high-tech sektoru v roce 214 spadalo 25 % nových subjektů zaměřených na zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností, zatímco v ch krajích České republiky měly tyto subjekty 17% zastoupení. Dopočet do sta pak představují nové subjekty v medium high-tech sektoru, přičemž jejich struktura je blíže popsána v následující kapitole. Pro srovnání v roce 29 byl high-tech sektor mezi novými subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností více zastoupen v ch krajích České republiky (7,7 %) než v Praze (6,1 %). Graf 12: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v Praze v období podle oddílů, resp. skupin klasifikace CZ-NACE 1 % 9 % 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % výroba chemických látek a chemických přípravků výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde neuvedených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb medium high-tech sektor 2 % 1 % % odh. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení high-tech sektor 13

14 Graf 13: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v ch krajích České republiky v období podle oddílů, resp. skupin klasifikace CZ-NACE 1 % 9 % 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % výroba chemických látek a chemických přípravků výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde neuvedených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb medium high-tech sektor 2 % 1 % % odh. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení high-tech sektor Z hlediska územního soustředění v roce 214 v Praze mělo sídlo 37,9 % nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. Pro srovnání v letech 212 a 213 jich bylo 44,6 %, resp. 45,5 %. V případě medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu sídlilo v roce 214 v Praze 27,2 % nových subjektů, pro srovnání v roce 29 jich bylo 29,2 %. 3.2 Nové ekonomické subjekty v oblasti s nižší technologickou náročností Do zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností řadí Český statistický úřad činnosti uvedené v následujících oddílech klasifikace CZ-NACE. Medium low-tech sektor 182. rozmnožování nahraných nosičů 19. výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 22. výroba pryžových a plastových výrobků 23. výroba ch nekovových minerálních výrobků 24. výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 25. výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (bez skupiny 254) 31. stavba lodí a člunů 33. opravy a instalace strojů a zařízení Low-tech sektor 1. výroba potravinářských výrobků 11. výroba nápojů 14

15 12. výroba tabákových výrobků 13. výroba textilií 14. výroba oděvů 15. výroba usní a souvisejících výrobků 16. zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků 17. výroba papíru a výrobků z papíru 18. tisk a rozmnožování nahraných nosičů (bez skupiny 182) 31. výroba nábytku 32. zpracovatelský průmysl (bez skupiny 325) V období vzniklo v České republice celkem subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností, z toho v Praze 1 23 subjektů, tj. 18,9 %. Nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností se tedy soustřeďovaly do Prahy ve stejné míře jako v případě průmyslu jako celku. Nové subjekty v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností tvořily 77 % všech nových subjektů v průmyslu v Praze, resp. 78 % všech nových subjektů v průmyslu v České republice. Graf 14: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností v období počet nových ekonomických subjektů odh podíl Prahy na ČR v % Česká republika bez Prahy Podíl Prahy v % Největší počet nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností vznikl v Praze i ch krajích České republiky v roce 211. Odhadovaný počet nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností byl v Praze v roce 214 na 78 % úrovně roku 211, v ch krajích pak na 91,5 % této úrovně. Důsledkem nižší dynamiky růstu počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností v Praze je pokles zastoupení pražských subjektů z 21,7 % v roce 212 na 18,1 % v roce 214. I přes výše uvedená tvrzení, oproti průmyslu jako celku a zpracovatelskému průmyslu s vyšší technologickou náročností, vykázal zpracovatelský průmysl s nižší technologickou náročností v Praze vyšší dynamiku růstu počtu nových subjektů. 15

16 Graf 15: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností (rok 29 = 1 %) odh. zpracovatelský průmysl s nižší technologickou náročností zpracovatelský průmysl s nižší technologickou náročností ČR bez Prahy nové subjekty v průmyslu celkem nové subjekty v průmyslu celkem ČR bez Prahy Graf 16: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností v období podle právní formy zahraniční osoby a zahraniční fyzické osoby obchodní společnosti (vč. evropských společností) fyzická osoba podnikající dle ŽZ V oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností se zastoupení jednotlivých právních forem nových subjektů ve sledovaném období vyvíjelo v Praze a ch krajích České republiky odlišně. V Praze i ch krajích České republiky v roce 214 sice převládaly mezi novými subjekty fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona (z 53,9 % v Praze a ze 76,3 % v ch krajích České republiky), avšak v Praze ve sledovaném období jejich zastoupení vzrostlo o 6,4 procentního bodu, zatímco v ch krajích České republiky kleslo o,8 procentního bodu. Vývoj zastoupení obchodních společností byl tedy opačný. Mezi roky 29 a 214 jejich zastoupení v Praze kleslo o 8,4 procentního bodu na 33,2 %, v ch krajích naopak vzrostlo o 3,9 procentního bodu na 19,8 %. Pro srovnání v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností převažovaly v roce 214 mezi novými subjekty v Praze i ch krajích České republiky obchodní společnosti. 16

17 Významné bylo v Praze i zastoupení nově evidovaných zahraničních osob, resp. zahraničních fyzických osob. Ty zde v roce 214 představovaly 12,9 % nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností, zatímco v ch krajích České republiky představovaly jen 3,7 %. Trend jejich zastoupení byl v Praze rostoucí (3,1 procentního bodu v období ), zatímco v ch krajích klesající (-2,7 procentního bodu v období ). V roce 214 v Praze sídlilo 13,5 % nově evidovaných fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností, přičemž ve sledovaném období jejich soustředění do Prahy vzrostlo o 2,7 procentního bodu. V případě nových obchodních společností ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností jich v roce 214 mělo 27,1 % sídlo na území Prahy, tj. o 6,9 procentního bodu méně oproti roku 29. Graf 17: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností v Praze v období podle oddílů, resp. skupin klasifikace CZ-NACE 1 % low-tech sektor 9 % 8 % zpracovatelský průmysl výroba nábytku 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 1 % výroba ch nekovových minerálních výrobků % rozmnožování nahraných nosičů odh. tisk bez rozmnožování nahraných nosičů zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků výroba oděvů výroba potravinářských výrobků medium low-tech sektor opravy a instalace strojů a zařízení Mezi odvětvovými strukturami nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností v Praze a ch krajích České republiky existuje výrazný rozdíl. V Praze v období totiž v počtu nových subjektů výrazně vzrostlo zastoupení rozmnožování nahraných nosičů (z 1,7 % v r. 29 na 7,7 v r. 214) a tisku bez rozmnožování nahraných nosičů (ze 4,9 % v r. 29 na 14,2 % v r. 214). Vedle rozmnožování nahraných nosičů a tisku bez rozmnožování nahraných nosičů došlo v Praze k nárůstu zastoupení těchto činností nových subjektů: výroby oděvů (oddíl 14) a ho zpracovatelského průmyslu (oddíl 32 bez skupiny 325) 7. Tisk bez rozmnožování nahraných nosičů (tj. oddíl 18 bez rozlišení a skupina 181) se v Praze v roce 214 stal třetím nejčastěji zastoupeným oborem hlavní činnosti nově vzniklých subjektů. Větší zastoupení v roce 214 v Praze vykázaly jen výroba oděvů (oddíl 14; 18 %) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení (oddíl 25 bez skupiny 254; 16,5 %). Více než 1 % byla v roce 214 zastoupena i výroba potravinářských výrobků (oddíl 1; 11,3 %). V ch krajích České republiky se v roce 214 nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností zaměřovaly zejména na výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení (oddíl 25 bez skupiny 254), a to 31,4 %. Dále pak na výrobu oděvů (oddíl 14; 15,6 %), opravy 7 Klasifikace CZ-NACE do ho zpracovatelského průmyslu v tomto případě zahrnuje výrobu klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků, výrobu hudebních nástrojů, výrobu sportovních potřeb, výrobu her a hraček a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený. 17

18 a instalace strojů a zařízení (oddíl 33; 12,4 %) a výrobu potravinářských výrobků (oddíl 1; 1,6 %). Výraznější nárůst zastoupení v období v ch krajích České republiky vykázaly subjekty s nerozlišenou činností v rámci low-tech sektoru zpracovatelského průmyslu 8 (z 1,9 % r. 29 na 7,2 % r. 214), zpracovatelský průmysl (oddíl 32 bez skupiny 325; z 3,9 r. 29 na 7,5 % r. 214) a výroba oděvů (oddíl 14; z 1,7 % r. 29 na 15,6 % r. 214). Celkově byl medium low-tech sektor v Praze v roce 214 na počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností zastoupen 37,9 %, v ch krajích České republiky pak 5,7 %. Dopočet do sta pak představují nové subjekty v low-tech sektoru. Od roku 29 v Praze i ch krajích České republiky zastoupení medium low-tech sektoru mezi novými subjekty ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností kleslo o 3,2, resp. 3,3 procentního bodu. Graf 18: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností v ch krajích České republiky v období podle oddílů, resp. skupin klasifikace CZ-NACE 1 % low-tech sektor 9 % 8 % zpracovatelský průmysl výroba nábytku 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 1 % výroba ch nekovových minerálních výrobků % rozmnožování nahraných nosičů odh. tisk bez rozmnožování nahraných nosičů zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků výroba oděvů výroba potravinářských výrobků medium low-tech sektor opravy a instalace strojů a zařízení Z hlediska územního soustředění vynikly v roce 214 nové subjekty zabývající se rozmnožováním nahraných nosičů (skupina 182), jichž sídlilo v Praze 78 %, a tiskem bez rozmnožování nahraných nosičů (oddíl 18 bez rozlišení a skupina 181), jichž sídlilo v Praze 68,3 %. Pravým opakem byly nové subjekty zaměřené na výrobu nápojů (oddíl 11), jichž pouhých 2,4 % mělo sídlo na území Prahy. Dohromady se nové subjekty v medium low-tech sektoru zpracovatelského průmyslu do Prahy v roce 214 soustřeďovaly ze 14,2 %, v low-tech sektoru z 21,8 %. Z hlediska velikostních skupin nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností dominovaly subjekty v kategoriích neuvedeno a bez zaměstnanců. Ty v roce 214 představovaly v Praze 93,2 % a v ch krajích České republiky 93,5 % nových subjektů. 8 Do této kategorie byly zařazeny tyto činnosti: výroba nápojů (oddíl 11), výroba tabákových výrobků (oddíl 12), výroba textilií (oddíl 13), výroba usní a souvisejících výrobků (oddíl 15) a výroba papíru a výrobků z papíru (oddíl 17) 18

19 4 Nové ekonomické subjekty v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností 4.1 Nové ekonomické subjekty v high-tech sektoru Český statistický úřad zahrnuje v rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu 2 následující oddíly a jednu skupinu: 21. výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 26. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 33. výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení Ve sledovaném období vzniklo v České republice celkem 659 subjektů, jejichž hlavní činnost spadala do high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. V Praze ve stejném období vzniklo 261 těchto subjektů, tj. 39,6 %. Pro porovnání ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností jako celku se 29 % nových subjektů soustřeďovalo do Prahy. Nové subjekty v high-tech sektoru představovaly 19,5 % všech nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností v Praze, resp. 14,3 % všech nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností v České republice. Počet nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu dosahoval v České republice a Praze pouze řádu několika desítek, mimo jiné z důvodu vysokých vstupních bariér. Jejich odhadovaný počet v roce 214 v Praze činil 58, v ch krajích České republiky 95. Graf 19: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v období počet nových ekonomických subjektů podíl Prahy na ČR v % odh. 5 Česká republika bez Prahy Podíl Prahy v % Z hlediska právní formy nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu dominovaly v Praze obchodní společnosti. Ty v roce 214 představovaly 83 % nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu (a z 94 % byly tvořeny společnostmi s ručením omezeným). Fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona v Praze v roce 214 představovaly 16 % nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. V ch krajích České republiky byly mezi právními formami nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu významněji zastoupeny fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, a to 43 %. Obchodní společnosti (z toho 98 % společnosti s ručením omezeným) byly v roce 214 v ch krajích České republiky mezi novými subjekty v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu zastoupeny 52 %. 19

20 Z hlediska územní koncentrace mělo v roce 214 v Praze sídlo 49 % nových obchodních společností v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. Oproti tomu nově evidované fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona se v roce 214 soustřeďovaly do Prahy pouze z 18 %. Graf 2: Struktura nových ekonomických subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v období podle právní formy zahraniční osoby a zahraniční fyzické osoby obchodní společnosti (vč. evropských společností) fyzická osoba podnikající dle ŽZ Z hlediska velikostních skupin v roce 214 převládaly v Praze i ch krajích České republiky kategorie neuvedeno a bez zaměstnanců. Ty v roce 214 představovaly 96 % a v ch krajích České republiky 86 % nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. Graf 21: Struktura nových ekonomických subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v Praze a ch krajích České republiky v roce 214 podle oddílů a skupin klasifikace CZ-NACE počet nových subjektů ČR výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků V odvětvové struktuře nových subjektů v high-tech zpracovatelském průmyslu v Praze i ch krajích České republiky po celé sledované období byla z více než 9 % zastoupena výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. V roce 214 byly nové subjekty s hlavní činností zaměřenou na výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení soustředěny z 36 % do Prahy. Od roku 211 je jednotkami nových subjektů v Praze i ch krajích České republiky zastoupena také výroba letadel a jejich motorů, výroba kosmických lodí a souvisejících zařízení. 2

21 4.2 Nové ekonomické subjekty v medium high-tech sektoru Český statistický úřad řadí do medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu tyto oddíly a skupiny klasifikace ekonomických činností CZ-NACE: 2. výroba chemických látek a chemických přípravků 254. výroba zbraní a střeliva 27. výroba elektrických zařízení 28. výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29. výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 32. výroba železničních lokomotiv a vozového parku 34. výroba vojenských bojových vozidel 39. výroba dopravních prostředků a zařízení jinde neuvedených 325. výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb Ve sledovaném období vzniklo v České republice celkem nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. V Praze ve stejném období vzniklo 1 79 nových subjektů, tj. 27,2 %. Pro porovnání ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností dohromady se do Prahy soustřeďovalo 29 % nových subjektů. Nové subjekty v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu ve sledovaném období představovaly v Praze 8,5 % všech nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností, v případě České republiky jako celku pak 85,8 %. Graf 22: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v období počet nových ekonomických subjektů podíl Prahy na ČR v % odh. Česká republika bez Prahy Podíl Prahy v % Největší počet nových subjektů zaměřených na medium high-tech sektor zpracovatelského průmyslu byl v Praze vykázán v roce 21, a to 25. V témže roce vzniklo i nejvíce subjektů ch krajích České republice. Počet nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v Praze v roce 214 dosáhl 68,8 % úrovně roku 21, v ch krajích pak 76,7 % úrovně téhož roku. Vinou toho zastoupení Prahy mezi nově vzniklými subjekty v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu mezi roky 29 a 214 kleslo z 29,4 % na 27,2 %. 21

22 Graf 23: Struktura nových ekonomických subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v období podle právní formy zahraniční osoby a zahraniční fyzické osoby obchodní společnosti (vč. evropských společností) fyzická osoba podnikající dle ŽZ Z hlediska právní formy nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu dominovaly v Praze v celém sledovaném období obchodní společnosti. Ty v roce 214 představovaly 77,8 % nových subjektů v medium high-tech zpracovatelském průmyslu, přičemž v období jejich zastoupení vzrostlo o 6,9 procentního bodu. Fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona v Praze v roce 214 představovaly 16,5 % nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu a jejich zastoupení ve sledovaném období kleslo o 9,8 procentního bodu. V ch krajích České republiky bylo zastoupení právních forem nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu ve sledovaném období téměř vyrovnané. V roce 214 byly nově evidované obchodní společnosti zastoupeny 5 % a nově evidované fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona 46,4 %, avšak v předcházejících letech převažovaly v ch krajích České republiky mezi novými subjekty v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nad obchodními společnostmi. Ve sledovaném období v ch krajích České republiky zastoupení nově evidovaných obchodních společností zaměřených na medium high-tech zpracovatelský průmysl vzrostlo o 8,8 procentního bodu. Nově evidované obchodní společnosti v medium high-tech zpracovatelském průmyslu se v roce 214 soustřeďovaly do Prahy z 36,8 % (v roce 29 ze 41,5 %) a fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona z 11,7 % (v roce 29 z 18,3 %). Zastoupení právních forem nových subjektů v medium high-tech sektoru v Praze i ch krajích České republiky i jejich koncentrace do Prahy jsou obdobné jako v případě nižší úrovně podrobnosti, tj. jako v případě oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností. Z hlediska velikostních skupin převládaly nové subjekty v medium high-tech zpracovatelském průmyslu v kategoriích neuvedeno a bez zaměstnanců. Ty v roce 214 představovaly v Praze 82,3 % a v ch krajích České republiky 88,2 % nových subjektů. 22

23 Graf 24: Struktura nových ekonomických subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v Praze v období podle oddílů a skupin klasifikace CZ-NACE 1 % 9 % 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % medium high-tech sektor výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb výroba dopravních prostředků a zařízení jinde neuvedených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů výroba strojů a zařízení jinde neuvedených výroba elektrických zařízení 1 % výroba chemických látek a chemických přípravků % odh. Graf 25: Struktura nových ekonomických subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v ch krajích České republiky v období podle oddílů a skupin klasifikace CZ-NACE 1 % 9 % 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % medium high-tech sektor výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb výroba dopravních prostředků a zařízení jinde neuvedených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů výroba strojů a zařízení jinde neuvedených výroba elektrických zařízení 1 % výroba chemických látek a chemických přípravků % odh. Poznámka: Jako medium high-tech sektor jsou označeny výroba zbraní a střeliva (skupina 254), výroba železničních lokomotiv a vozového parku (skupina 32), výroba vojenských bojových vozidel (skupina 34) a takové činnosti nových subjektů, z nichž je zřejmý pouze oddíl klasifikace CZ-NACE 3 (výroba ch dopravních prostředků a zařízení) a nikoli konkrétní skupina. Ve struktuře zaměření nových subjektů medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu lze mezi Prahou a mi kraji České republiky identifikovat jisté rozdíly. V Praze se nové subjekty v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v roce 214 zaměřovaly zejména na výrobu elektrických zařízení (oddíl 27; 39,2 %), 23

24 výrobu chemických látek a chemických přípravků (oddíl 2; 19 %) a nerozlišené strojírenství 9 (oddíl 28; 14,6 %). Zejména pak zastoupení výroby elektrických zařízení mezi novými subjekty bylo výrazně vyšší než v ch krajích České republiky (16,4 % v roce 214). V ch krajích České republiky v hlavní činnosti nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu převládaly nerozlišené strojírenství (oddíl 28; 26,5 % v roce 214), výroba chemických látek a chemických přípravků (oddíl 2; 22,5 % v roce 214) a dopravní strojírenství (oddíl 29 a skupiny 32 a 39; 17,8 %). V zastoupení nových subjektů v medium high-tech strojírenství lze u jednotlivých odvětví vysledovat odlišný vývoj mezi Prahou a mi kraji České republiky po roce 211. To se týká zejména výroby elektrických zařízení, kde lze v Praze očekávat postupný nárůst zastoupení tohoto odvětví na počtu nových subjektů na předkrizovou úroveň, zatímco v ch krajích České republiky zastoupení tohoto odvětví nadále klesá. Mezi léty 211 a 214 zastoupení výroby elektrických zařízení v počtu nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v Praze vzrostlo o 7,6 procentního bodu, zatímco v ch krajích České republiky kleslo o 15,3 procentního bodu. Naopak v případě dopravního a nerozlišeného strojírenství jejich zastoupení v počtu nových subjektů v medium high-tech zpracovatelském průmyslu v Praze klesá, zatímco v ch krajích stagnuje či roste. Mezi roky 211 a 214 zastoupení dopravního strojírenství v Praze v počtu nových subjektů v medium high-tech zpracovatelském průmyslu kleslo o 6,6 procentního bodu, zatímco v ch krajích České republiky vzrostlo o 1,1 procentního bodu. Zastoupení nerozlišeného strojírenství mezi novými subjekty v Praze v medium high-tech zpracovatelském průmyslu kleslo o 1,6 procentního bodu a v ch krajích České republiky vzrostlo o 1,3 procentního bodu. Při sledování územního soustředění vynikla výroba elektrických zařízení (oddíl 27). V roce ,3 % nových subjektů v tomto odvětví sídlilo na území Prahy. Následoval oddíl výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (oddíl 29; 27,5 % v roce 214) a výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb (skupina 325; 27,3 % v roce 214). 5 Shrnutí Počet ekonomických subjektů, které v období vznikly na území hlavního města Prahy, překročil 15 a subjekty mají velmi pestrou organizační strukturu. Jde o jednu čtvrtinu všech ekonomických subjektů, které ve sledovaném období vznikly v České republice. Vysoká členitost se týká jak odvětvové struktury, tak struktury podle právní formy subjektů. Ve sledovaném období bylo v Praze zaregistrováno celkem 61 tisíc nových fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona a 82 tisíc obchodních společností (zejména společností s ručením omezeným). Obchodní společnosti přitom tvoří v Praze výrazně vyšší podíl nových ekonomických subjektů (5 %) než v ch krajích ČR (18 %). Počet všech nových ekonomických subjektů dosáhl v Praze svého maxima v roce 211 a dosud nebyl překonán. Toto tvrzení platí i v případě průmyslu jako celku. Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v průmyslu na území Prahy vykazoval po roce 211 méně příznivý vývoj ve srovnání s mi kraji České republiky. V průmyslu v Praze ve sledovaném období vzniklo 8 % všech nových ekonomických subjektů. Oblast zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností pak představovala hlavní činnost pro 1 % nových subjektů v průmyslu. V rámci oblasti s vyšší technologickou náročností pak dominovaly výroba elektrických zařízení a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Medium high-tech sektor zpracovatelského průmyslu byl v období hlavní činností pro 81 % nových subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v Praze. High-tech sektor pak představoval hlavní činnost pro 19 % nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností. Dynamika vývoje zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností však v Praze po roce 9 Do výroby strojů a zařízení jinde neuvedených jsou v rámci klasifikace CZ-NACE řazeny výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (např. výroba motorů a turbín kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly, výroba hydraulických a pneumatických zařízení či výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků), výroba ch strojů a zařízení pro všeobecné účely (např. výroba pecí a hořáků pro topeniště, výroba zdvihacích a manipulačních zařízení, výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení), výroba zemědělských a lesnických strojů, výroba kovoobráběcích a ch obráběcích strojů a výroba ch strojů pro speciální účely (např. výroba strojů pro metalurgii, těžbu, dobývání a stavebnictví, výrobu potravin, textilu atd.) 24