VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v Karlovarském kraji Bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Jan Uchytil RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2018

2

3 Copyright 2018 Jan Uchytil

4 Abstrakt UCHYTIL, Jan Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v Karlovarském kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PeadDr. Jaromír Rux, Csc. Stupeň odborové kvalifikace: bakalář. Jihlava Hlavním cílem, kterým se bakalářská práce zabýva je výpočet a zhodnocení velikosti potenciálu cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v Karlovarském kraji. Práce je rozdělená do dvou částí na teoretickou a praktickou část. Klíčová slova Bakalářská práce, Cestovní ruch, Potenciál cestovního ruchu, Karlovarský kraj, Obec s rozšířenou působností.

5 Abstract UCHYTIL, Jan: The Potential of Tourism in the Municipalities with Extended Power of the Karlovy Vary Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. PeadDr. Jaromír Rux, Csc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2018 The main aim of this Bachelor thesis is to calculate and evaluate the size of tourism potential in municipalities with extend compentence in the Karlovy Vary Region. The thesis is divided into two parts of the theoretical and pratical part. Key Words Bachelor Thesis,Tourism, Potential of Tourism, Karlovy Vary Region, The Municipality with Extended Competence.

6 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou mé bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. května Podpis studenta/ky

7 Poděkování Rád bych poděkoval svému vedoucímu práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. za odborné vedení a pomoc během zpracovávání této práce.

8 Obsah Abstrakt... 4 Klíčová slova... 4 Abstract... 5 Key Words... 5 Poděkování... 7 Seznamy Použité grafy a kartogramy Použité vzorce Použité tabulky Seznam zkratek Úvod Motivace Cíl práce Teoretická část Vymezení základních pojmů cestovního ruchu Vymezení cestovního ruchu Historie a vývoj cestovního ruchu Subjekty Cestovního ruchu Objekt cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu Primární nabídka potenciálu cestovního ruchu Krajinný potenciál Potenciál památkových atraktivit Sekundární nabídka potenciálu cestovního ruchu Základní charakteristika Karlovarského kraje... 28

9 5.1 Administrativní členění Obyvatelstvo Povrch Podnebí Vodstvo Ochrana přírody Cestovní ruch Praktická část Metodika Metodika výpočtu primárního potenciálu cestovního ruchu Metodika výzkumu krajinného potenciálu Metodika výpočtu potenciálu památkových atraktivit cestovního ruchu Metodika výpočtu sekundárního potenciálu cestovního ruchu Metodika výpočtu turistického zatížení v ORP Metodika výpočtu podílu návštěvnosti Metodika výpočtu celkového potenciálu cestovního ruchu Metodika výpočtu využití potenciálu Rozdělení do skupin Skupina 1 Nadprůměrný potenciál Skupina 2 Průměrný potenciál Skupina 3 Podprůměrný potenciál Skupina 1 nadprůměrný potenciál: Mariánské Lázně, Ostrov, Cheb ORP Mariánské Lázně Charakteristika ORP Mariánské Lázně Primární nabídka cestovního ruchu v ORP Mariánské Lázně Přírodní potenciál v ORP Mariánské Lázně... 39

10 8.2.2 Potenciál památkových atraktivit v ORP Mariánské Lázně Sekundární nabídka cestovního ruchu v ORP Mariánské Lázně Hromadné ubytovací zařízení v ORP Mariánské Lázně Přenocování v lázeňských zařízeních v ORP Mariánské Lázně Turistické zatížení v ORP Mariánské Lázně Podíl návštěvnosti ORP Mariánské Lázně v Karlovarském kraji Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Mariánské Lázně Využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Mariánské Lázně ORP Ostrov Charakteristika ORP Ostrov Primární nabídka cestovního ruchu v ORP Ostrov Přírodní potenciál v ORP Ostrov Potenciál památkových atraktivit v ORP Ostrov Sekundární nabídka potenciálu cestovního ruchu Hromadné ubytovací zařízení v ORP Ostrov Přenocování v lázeňských zařízeních v ORP Ostrov Turistické zatížení v ORP Ostrov Podíl návštěvností ORP Ostrov v Karlovarském kraji Celkový potenciál cestovního ruchu ORP Ostrov Využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Ostrov ORP Cheb Charakteristika ORP Cheb Primární nabídka cestovního ruchu v ORP Cheb Hodnocení potenciálu přírodních složek v ORP Cheb Potenciál památkových atraktivit v ORP Cheb Sekundární nabídka cestovního ruchu v ORP Cheb Hromadné ubytovací zařízení v ORP Cheb... 53

11 Přenocování v lázeňských zařízeních v ORP Cheb Turistické zatížení v ORP Cheb Podíl návštěvnosti ORP Cheb v Karlovarském kraji Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Cheb Využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Cheb Skupina 2 průměrný potenciál: Karlovy Vary, Kraslice, Sokolov ORP Karlovy Vary Charakteristika ORP Karlovy Vary Primární nabídka cestovního ruchu v ORP Karlovy Vary Krajinný potenciál v ORP Karlovy Vary Potenciál památkových atraktivit v ORP Karlovy Vary Sekundární nabídka cestovního ruchu v ORP Karlovy Vary Hromadné ubytovací zařízení v ORP Karlovy Vary Přenocování v lázeňských zařízeních v ORP Karlovy Vary Turistické zatížení v ORP Karlovy Vary Podíl návštěvností ORP Karlovy Vary v Karlovarském kraji Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Karlovy Vary Využití potenciálu cestovního ruchu v Karlovarském kraji ORP Kraslice Charakteristika ORP Kraslice Primární nabídka cestovního ruchu v ORP Kraslice Krajinný potenciál v ORP Kraslice Potenciál památkových atraktivit v ORP Kraslice Sekundární nabídka cestovního ruchu v ORP Kraslice Hromadné ubytovací zařízení v ORP Kraslice Turistické zatížení v ORP Kraslice Podíl návštěvností ORP Kraslice v Karlovarském kraji... 67

12 9.9 Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Kraslice Využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Kraslice ORP Sokolov Charakteristika ORP Sokolov Primární nabídka cestovního ruchu v ORP Sokolov Krajinný potenciál v ORP Sokolov Potenciál památkových atraktivit v ORP Sokolov Sekundární nabídka potenciálu cestovního ruchu Hromadné ubytovací zařízení v ORP Sokolov Turistické zatížení v ORP Sokolov Podíl návštěvností ORP Sokolov v Karlovarském kraji Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Sokolov Využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Sokolov Skupina 3 podprůměrný potenciál: Aš ORP Aš Charakteristika ORP Aš Primární potenciál cestovního ruchu v ORP Aš Krajinný potenciál v ORP Aš Potenciál památkových atraktivit v ORP Aš Sekundární nabídka cestovního ruchu v ORP Aš Hromadné ubytovací zařízení v ORP Aš Hodnocení turistického zatížení v ORP Aš Podíl návštěvnosti v ORP Aš Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Aš Využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Aš Diskuze Závěr... 80

13 Zdroje Tištěné zdroje Akademické práce Elektronické zdroje... 82

14 Seznamy Použité grafy a kartogramy Graf 1 - Celkový potenciál cestovního ruchu ORP v Karlovarském kraji Kartogram 1 Celkový potenciál cestovního ruch v Karlovarském kraji Použité vzorce Vzorec 1 - Výpočet krajinného potenciálu Vzorec 2 - Výpočet potenciálu atraktivit cestovního ruchu Vzorec 3 - Výpočet turistického zatížení ORP Vzorec 4 - Výpočet podílu návštěvnosti ORP Vzorec 5 - Výpočet využití potenciálu Použité tabulky Tabulka 1 - Krajinný potenciál ORP v Karlovarského kraje Tabulka 2 - Přehled počtu památek v kategoriích a jejich koeficienty Tabulka 3 - Přehled počtu památek v jednotlivých ORP a následný součet jejich koeficientu památkových atraktivit cestovního ruchu Tabulka 4 - Celkový potenciál památkových atraktivit cestovního ruchu v jednotlivých ORP Tabulka 5 - přehled turistického zatížení v jednotlivých ORP Tabulka 6 - Informace k výpočtu podílu návštěvnosti Tabulka 7 - Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Karlovarského kraje Tabulka 8 - Využití potenciálu v jednotlivých ORP Tabulka 9 - Krajinný potenciál v ORP Mariánské Lázně Tabulka 10 - Počet památkových atraktivit v ORP Mariánské Lázně Tabulka 11 - Celkový potenciál památkových atraktivit cestovního ruchu v jednotlivých ORP Tabulka 12 - Přehled hromadných ubytovacích zařízení v ORP Mariánské Lázně Tabulka 13 - Přehled účastníků lázeňství v ORP Mariánské Lázně Tabulka 14 - Přehled turistického zatížení v jednotlivých ORP Tabulka 15 - Podíl návštěvnosti v ORP Mariánské Lázně Tabulka 16 - Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Mariánské Lázně Tabulka 17- Využití potenciálu v ORP Mariánské Lázně... 32

15 Tabulka 18 - Krajinný potenciál v ORP Ostrov Tabulka 19- Přehled památkových atraktivit v ORP Ostrov Tabulka 20 - Celkový potenciál památkových atraktivit cestovního ruchu v ORP Ostrov Tabulka 21- Přehled hromadných ubytovacích zařízení v ORP Ostrov Tabulka 22 - Přehled turistického zatížení v ORP Ostrov Tabulka 23 - Podíl návštěvnosti v ORP Ostrov Tabulka 24 - Celkový potenciál cestovního ruchu ORP Ostrov Tabulka 25- Využití potenciálu v ORP Ostrov Tabulka 26 - Krajinný potenciál v ORP Cheb Tabulka 27 - Počet památkových atraktivit v ORP Cheb Tabulka 28 - Potenciál památkových atraktivit v ORP Cheb Tabulka 29 - Přehled hromadných ubytovacích zařízení v ORP Cheb Tabulka 30 Počet přenocování účastníků lázeňství v ORP Cheb Tabulka 31 - Přehled turistického zatížení v ORP Cheb Tabulka 32 - Podíl návštěvnosti v ORP Cheb Tabulka 33 - Celkový potenciál cestovního ruchu ORP Cheb Tabulka 34 - Využití potenciálu v ORP Cheb Tabulka 35 - Krajinný potenciál v ORP Karlovy Vary Tabulka 36 - Počet památkových atraktivit v ORP Karlovy vary Tabulka 37 - Potenciál památkových atraktivit v ORP Karlovy Vary Tabulka 38 - Přehled hromadných ubytovacích zařízení v ORP Karlovy Vary Tabulka 39 počet přenocování účastníků lázeňství v ORP Karlovy Vary Tabulka 40- Přehled turistického zatížení v ORP Karlovy Vary Tabulka 41 - Podíl návštěvnosti v ORP Karlovy Vary Tabulka 42 - Celkový potenciál cestovního ruchu ORP Karlovy Vary Tabulka 43 - Využití potenciálu v ORP Karlovy Vary Tabulka 44 - Krajinný potenciál v ORP Kraslice Tabulka 45 - Počet památkových atraktivit v ORP Kraslice Tabulka 46 - Potenciál památkových atraktivit v ORP Kraslice Tabulka 47- Přehled hromadných ubytovacích zařízení v ORP Kraslice Tabulka 48 - Přehled turistického zatížení v ORP Kraslice Tabulka 49 - Podíl návštěvnosti v ORP Kraslice Tabulka 50 - Celkový potenciál cestovního ruchu ORP Kraslice... 53

16 Tabulka 51 - Využití potenciálu v ORP Kraslice Tabulka 52 - Krajinný potenciál v ORP Sokolov Tabulka 53 - Počet památkových atraktivit v ORP Sokolov Tabulka 54 - Potenciál památkových atraktivit v ORP Sokolov Tabulka 55 - Přehled hromadných ubytovacích zařízení v ORP Sokolov Tabulka 56 - Přehled turistického zatížení v ORP Sokolov Tabulka 57 - Podíl návštěvnosti v ORP Sokolov Tabulka 58 - Celkový potenciál cestovního ruchu ORP Sokolov Tabulka 59 - Využití potenciálu v ORP Sokolov Tabulka 60 - Krajinný potenciál v ORP Aš Tabulka 61 - Počet Památkových atraktivity v ORP Aš Tabulka 62 - Potenciál památkových atraktivit cestovního ruchu v ORP Aš Tabulka 63 - Přehled hromadných ubytovacích zařízení v ORP Aš Tabulka 64 - Podíl návštěvnosti v ORP Aš Tabulka 65 - Přehled turistického zatížení v ORP Aš Tabulka 66 - Celkový potenciál cestovního ruchu ORP Aš Tabulka 67 - Využití potenciálu v ORP Aš... 62

17 Seznam zkratek CR cestovní ruch ORP Obec s rozšířenou působnosí ČSÚ Český statistický úřad ÚÚR Ústav územního rozvoje UNESCO - Mezinárodní odborná organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek NKP národní kulturní památka MPR městská památková rezervace MPZ městská památková zona VPR vesnická památková rezervace VPZ vesnická památková zona CHKO Chráněná krajinná oblast EVL Evropsky významná lokalita

18 Úvod Cestovní ruch patří ke složkám, které jsou v součastnosti již téměř nezbytné. Jeho rozvoj tak patří k těm nejrychleji rozvíjejícím se odvětvím. Součástí cestovního ruchu je také jeho potenciál, který patří k hlavním indikátorům a je nejdůležitější součásti destinace, ve které je cestovní ruch uskutečňován. Součástí potenciálu je přírodní a kulturní dědictví, které je klíčovým prvkem a primárními motivátory pontenciálu cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu totiž přímo ovlivňuje rozhodnutí účastníka k navštívení destinace cestovního ruchu. Bakalářská práce je zaměřená na zhodnocení potenciálu obcí s rozšířenou působností v Karlovarském kraji. Práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje odbornou terminologii, která představuje složky, se kterými následně pracuji v praktické části a také je zde popis základních pojmů cestoního ruchu. Dále teoretická část obsahuje charakteristiku Karlovarského kraje. Praktická část obsahuje metodiku výpočtu, kde je popsán postup při zjišťování výsledků. Z obcí s rozšířenou působností byly zjišťovány a vyhodnocovány tyto informace: krajinný potenciál, potenciál památkových atraktivit, turistické zatížení, podíl návštěvnosti obce s rozšířenou působností v Karlovarském kraji, celkový potenciál cestovního ruchu a využití potenciálu cestovního ruchu. Následně zde byly obce s rozšířenou působností rozděleny do třech skupin podle hodnot potenciálu. Skupiny se dělí na nadprůměrný, průměrný a podprůměrný potenciál. V těchto třech skupinách jsou následně prezentovány výsledky jednotlivých obcí s rozšířenou působností se stručnou charakteristikou. Výsledky celkového potenciálu a využití jsou následně porovnány mezi sebou. V metodice i v prezentování jednotlivých obcí s rozšířenou působností se nachází tabulky, které představují výsledky jednotlivých obcí s rozšířenou působností a jejich výsledné pořadí. 18

19 Motivace Obce s rozšířenou působností Karlovarského kraje tvoří důležitou část cestovního ruchu v České Republice. Jejich zhodnocení potenciálu cestovního ruchu, tak pro mě bylo výzvou a zároveň tato práce představuje téměř všechny složky cestovního ruchu, se kterými mohu pracovat a využít tak své znalosti, které jsem nabyl na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Cíl práce Cílem práce je výpočet a zhodnocení velikosti potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých obcích s rozšířenou působností v Karlovarském kraji. Ke zjištění potenciálu jsou použity informace a metoda podle Ústavu územního rozvoje v Brně a také podle metody katedry cestovního ruchu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.. 19

20 Teoretická část 1 Vymezení základních pojmů cestovního ruchu 1.1 Vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch v posledních letech zažívá velký růst. Jedním z důvodu je, že cestování je mnohem snazší a v mnoha ohledech i dostupnější než tomu bylo dříve. Lidé tak cestují mnohem více a věnují tak i více času odpočinku, zábavě nebo například poznávání. Cestovní ruch je velice komplexní a zasahuje tak do mnoha oblastí, které né vždy souvisí s cestovním ruchem. (Zelenka, Pásková. 2012) Z ekonomického hlediska má svoje místo v obecné kategorii ekonomika (hospodářství), jelikož je součástí tvorby a spotřeby. Při realizaci cestovního ruchu je zde vždy konzumace spousty služeb a výrobků rozdílných odvětví nebo resortů z toho vyplývá, že jeho částí je činnost různých samostatných odvětví, které né vždy s cestovním ruchem přímo souvisí. (Franke, A. 2012) Vymezování cestovního ruchu přináší značnou problematičnost, jelikož se jedná o velmi blízky vztah mezi reakreací, užívání volného času a jiných dalších podobných činností, které s cestovním ruchem souvisí. Tato skutečnost naznačuje, že cestovní ruch je popsán v mnoha definicích. Všechny definice mají společné prostorové vymezení, které je jiné, než prostředí trvalého pobytu dané osoby. V tomto smyslu jsou také myšleny aktivity mimo prostředí trvalého pobytu. Cestovní ruch je velice dobře popsán definicí, kterou stanovila organizace UNWTO. Jejíž znění je následující: aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času nebo služebních cest. Tato definice obsahuje složky, které se vztahují na časové, místní a motivační vymezení cestovního ruchu. (Zelenka, Pásková. 2012) 20

21 1.2 Historie a vývoj cestovního ruchu První vývoj cestovního ruchu začal v 5. století před naším letopočtem. Jako první cestovatelé jsou považování Egypťané, Peršané, Sumerové a Féničané, kteří cestovali převážně za obchodem. K této etapě, také patří období antiky, kde jsou první doložené zmínky o putování z oblasti Středozemního moře, které pochází z Řecka. (Linderová, 2013, str. 102) Ve středověku bylo cestování především za důvodem získávání vědomostí a poznávání jiných kultur. Cestovali spíše bohatí mladí šlechtici, synové bohatých kupců a měšťanů. (Linderová, 2013, str. 103) Ve 13. století začínají první obchodní, objevitelské a kolonizační cesty do zámoří. Konkrétně se jednalo o Indii, Čínu a Indonésii. K největšímu rozmachu zámořských objevů se považuje až 15. století. V této době jsou významné Portuglaské a Španělské plavby. Z této doby pochází nejznámější mořeplavec Kryštof Kulombus, který v roce 1492 zakotvil na březích Ameriky. (Linderová, 2013, 103) Počátky moderní formy cestování se datují od 17. století. V této době existovalo právo volného pohybu po cizích územích pro šlechtice a kupce. V této době začíná také velká průmyslová revoluce, která silně ovlivňuje právo volného pohybu pouze privilegovaných v návaznosti na nutnost nových pracovních sil. Byla také vyžadována kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla. (Linderová, 2013, 103) Na přelomu 18 a 19. století se objevují poznávací cesty, které byly uskutečňovány mladými šlechtici z Anglie do Italie. Cestování je však stále vymezeno spíše pro bohaté vrstvy společnosti jako buržoazie, církev, šlechta. V tomto století se také rozvíjí lázeňství. (Linderová, 2013, str. 104) Následuje novodobý cestovní ruchu, který je rozdělen na čtyři fáze. První fází je období od poloviny až konce 19. století. V této době zažívá rozkvět horská a pěší tursitika. V rámci rozvoje průmyslu a dopravy dochází k formování organizovaného cestování. V této době vyšší vrstvy společnosti upřednostňovali lázeňství a střední a nížší vrstva upřednostňovali kratší pobyty v přírodě. V tomto století byla také uskutečněna první cesta kolem světa, která trvala 222 dní. Mezi významné osobnosti v tomto století, které přispěli k rozvoji cestovního ruchu, patří určitě Thomas Cook z Anglie a Karl Baedecker z Němceka. Jméno Thomas Cook 21

22 je spojené se založením první cestovní kanceláře. Tato skutečnost přispěla k začátkům organizovaného cestovního ruchu. 5. července 1841 uspořádal první organizovaný hromadný výlet při příležitosti otevření nové trasy z Derby do Rugby. V roce 1851 realizoval zájezd na průmyslovou výstavu do Londýna. V roce 1855 uspořádal první zahraniční zájezd do Egypta. V následujícíh letech Thomas Cook přispěl zavedením voucherům, cestovních šeků, vydal první konetinentální jizdní řád a spoustu dalších věcí. Karl Baedecker vydal první tištěný průvodce po zemích Skandinávie a Švýcarsku. (Linderová, 2013, str. 105) Druhou fází je období na přelomu 19 a 20. století. V tomto období se rozvíjí parní, železniční a lodní doprava. Tato skutečnost významně ovlivňuje cestovní ruch. Třetí fáze je datována mezi dvě světové války. Jedná se o fázi rozvoje. V rámci vývoje vojenské techniky vznikají i nové dopravní technologie. Jednalo se o rozvoj motorových vozidel a vrtulových letadel. V návaznosti se rozvijí rekreační pobyty u moře a poznávací zájezdy. (Linderová, 2013, str. 105) Poslední čtvrtá fáze je období po druhé světové válce. Velký vliv na cestovní ruch měl fakt, že se svět velice politicky lišil. Toto období znamenalo pro východní část světa značné omezení pohybu vlivem studené války. V západních zemích však postupně vznikalo lepší prostředí pro rozvoj cestovního ruchu a tak zde začaly vznikat první střediska cestovního ruchu. Stejně tak v druhé polovině 20. století se začíná cestovní ruch rozvíjet i v Evropě. Dochází k založení hotelových řetězců a středisek. Vzniká také klubový cestovní ruch. Ten si kladl za cíl nabízet stravovací a ubytovací služby společně s doplňkovými službami. V následujících letech se cestovní ruch postupně stává masovou záležitostí. V 90. letech 20. století zažívá cestovní ruch boom, který zapříčinil výstavbu obrovských rekreačních komplexů. Začínají se objevovat první oblasti závislé na příjmech z cestovního ruchu. Začali se vytrácet zvyky, tradice, folklor a tradiční architektura. (Linderová, 2013, str. 107) Období konce 20. a začátek 21. století je charakterizováno globalizací a spojování světa. (Linderová, 2013, str. 108) 22

23 1.3 Subjekty Cestovního ruchu Definování subjektů cestovního ruchu je důležité, jelikož jsou tyto subjekty zahrnuty do statistik, které jsou využité k výpočtům potenciálu cestovního ruchu. Návštěvník je osoba, která je mimo své trvalé bydliště v době kratší než 12 měsíců a jeho hlavní motiv je jiný než výkon výdělečné činnosti v aktuálním místě. (Linderová, 2013, str. 19) Stálý obyvatel se liší z hlediska domácího a zahraničního cestovního ruchu. V domácím cestovním ruchu se rozumím, že stálým obyvatelem je osoba, která je v daném místě podobu ne kratší než šest po sobě jdoucích měsíců, před příchodem na jiné místo na kratší dobu než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu je to osoba, která je v dané zemi po dobu delší než jeden rok, před příjezdem do jiné země na kratší dobu než jeden rok. (Linderová, 2013, str. 19) Turista je v domácím cestovním ruchu definován jako osoba, která je trvale usazená v zemi, cestuje na dobu minimálně jednoho přenocování v hromadném ubytovacím zařízení nebo v soukromí, ale né na dobu delší než šest měsíců. (Linderová, 2013, str. 19) Výletník je osoba, která cestuje na kratší dobu než 24 hodin, bez přenocování v navštíveném místě. (Gučík, 2001, str. 8) 1.4 Objekt cestovního ruchu Destinace jedná se o cílové místo, kterým může být středisko cestovního ruchu, stát nebo region. Aby zde mohl cestovní ruch fungovat, musí místo disponovat vhodným přírodním a kulturním potenciálem. Další nezbytnou částí, co by destinace měla obsahovat je infrastruktura, která spadá do sekundární nabídky. Jedná se o podniky cestovního ruchu, ale i například komunikace. Tyto složky jsou důležitou součástí, aby destinace mohla fungovat a účastník cestovního ruchu tak v dané lokalitě mohl uspokojovat svoje potřeby. Destinace má různé formy, kterými jsou například: lázeňská místa, městská střediska, rekreační střediska, chatové osady, výletní místa. (Linderová, 2013, str. 23) 23

24 2 Potenciál cestovního ruchu Ústav územního rozvoje v Brně, dělí hodnocení potenciálu na primární a sekundární nabídku. Primární nabídka zkoumá vhodnost území z hlediska přírodního potenciálu a kulturně-historických památek. Sekundární nabídka, se spíše zaměřuje na infrastrukturu cestovního ruchu. (Bína, J. 2010) Potenciál cestovního ruchu a jeho definování je poměrně složitou věcí. Každý autor, který se potenciálem zabýval, měl trochu jiný pohled, podle kterého potenciál definoval. Obecně se však jedná o souhrn předpokladů cestovního ruchu. Potenciál území z hlediska CR je síla, která přitahuje turisty do dané destinace. (Rux, Chalupa, 2014, str. 69) Soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. (Bína, 2010) Potenciál cestovního ruchu chápeme jako souhrn podmínek a předpokladů pro cestovní ruch v daném území, regionu. (Linderová, 2013, str. 59) 24

25 3 Primární nabídka potenciálu cestovního ruchu Primární nabídka je důležitá z pohledu hodnocení atraktivity územních rekreačních zdrojů pro produkt cestovního ruchu. V souladu s předpoklady často určujeme druh cestovního ruchu, pro kterou má destinace nejvýhodnější podmínky. Například oblast, která má z hlediska přírodního potenciálu mnoho jezer, je vhodná pro letní rekreaci. Tyto potenciály se řadí na dvě skupiny: přírodní potenciál a kulturně-historický potenciál. Zaměření přírodního a kulturně-historického potenciálu se soustředí na základní strukturní prvek rekreačních zdrojů. Přírodní podmínky se řadí na geomorfologické poměry, klimatické podmínky, hydrologické podmínky, biogeografické podmínky. Kulturně-historické předpoklady se řadí na kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce. Tyto předpoklady jsou klíčovým faktorem hodnocení potenciálu cestovního ruchu. (Linderová, 2013) 3.1 Krajinný potenciál Obecně platí, že čím více je příjemnější klima, neobvyklý terén, úchvatné scenérie, zajímavější a exotičtější fauna a flóra, tím lepší jsou předpoklady pro cestovní ruch. To znamená, že se přírodní potenciál neupíná na přímo konkrétní objekty, ale jedná se spíše o širší pojetí územních předpokladů. Tyto předpoklady poté mají rozdílný význam pro cestovní ruch. V tomto ohledu záleží na četnost a jedinečnost přírodních atraktivit, které působí na turistu jako rozhodující faktor při výběru destinace. Nezohledňují se však pouze hodnotné území například horského typu, ale zařazují se také například plochy nebo spíše zóny, které se nacházejí v blízkosti dálnic. Důvodem je, že tyto území zlepšují dostupnost pro účastníky cestovního ruchu. Naopak plochy, které kladou spíše omezení pro cestovní ruch, jsou plochy, kde se nachází těžba nebo velké průmyslové plochy. [36] 3.2 Potenciál památkových atraktivit Pro tyto podmínky jsou typické převážně věci, které byly vytvořeny nebo zorganizovány člověkem. Mezi tyto věci můžeme řadit kulturně historické památky a soubory, lázeňské objekty, kulturní, církevní a jiné akce, místní produkty. (Bína, 2002). Největší důležitost mají ty nejhodnotnější z nich, největší postavení mají památky, které jsou zapsané do Světového seznamu kulturního dědictví UNESCO. Hned po nich následují národní kulturní památky, 25

26 městské památkové rezervace a zóny, vesnické památkové rezervace a zóny a dále kulturní objekty, které však už nemají takovou hodnotu a proto se často nezohledňují při hodnocení potenciálu. Jedná se o regionálně méně významné kulturní objekty. Hodnotné pro cestovní ruch jsou také události, zvyky a slavnosti. Jeden z důležitých prvků je také hustota osídlení, na kterou reaguje počet společenských aktivit. Čím větší hustota zalidnění, tím více společenských aktivit. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, str. 35) 26

27 4 Sekundární nabídka potenciálu cestovního ruchu Oproti primární nabídce není sekundární nabídka, až tak významná, ale jde o nezbytnou součást. Jedná se v mnoha případech o činnost soukromých subjektů, které na území destinace zřizují zábavní, ubytovací nebo jiná zařízení, tak následně pomáhají ve větší atraktivitě a návštěvnosti destinace. Jedná se o technické využití daného místa a využití kapacity služeb. Také jde o předpoklady, které pomáhají turistu dostat do destinace (doprava) a následně destinaci maximálně využít a k tomu nám slouží infrastruktura neboli materiálně technická základna cestovního ruchu. Materiálně technická základna obsahuje ubytovací zařízení, cestovní kanceláře, cestovní agentury, sportovně rekreační zařízení, stravovací zařízení. Materiálně technická základna tedy přispívá k realizaci cestovního ruchu v destinaci s využitím dopravy a dopravní komunikace. (Bína, 2002) K hodnocení sekundární nabídky se často využívají kapacity zařízení. Například kapacita lůžek v ubytovacích zařízeních, počet míst ve stravovacích zařízeních nebo návštěvnost destinace turistou. Bez těchto předpokladů nelze například sestavit produkt cestovního ruchu. (Linderová, 2013) Jsou zde také důležité faktory, které pomáhají stimulovat cestovní ruch v destinaci, čímž se podílí na jeho vzniku i rozvoji. Ve velké míře tyto předpoklady úzce souvisí s chováním a rozhodováním spotřebitele cestovního ruchu. Jedná se o marketingové nástroje, kterými se snažíme působit na smysly zákazníka za cílem přilákat ho do destinace. Předpoklady se soustředí na objektivní stimulační faktory, mezi které patří: úroveň řízení destinace, úroveň spolupráce mezi jednotlivými subjekty, vnímání důležitosti cestovního ruchu, který poukazuje na úroveň veřejné podpory cestovního ruchu, příjmová situace potenciálních hostů, psychologické a marketingové faktory. Další z faktorů jsou subjektivní stimulační faktory, které se soustředí převážně na chování zákazníka cestovního ruchu, které je spjato se čtyřmi psychologickými faktory: motivací, vnímáním, učením, a postoji. Tyto faktory pomáhají při marketingové segmentaci. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). 27

28 5 Základní charakteristika Karlovarského kraje Karlovarský kraj je situovaný v západní části České republiky. Na severu a na západě sousedí kraj se Spolkovou republikou Německo, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s Plzeňským krajem. Jeho rozloha se rozprostírá na km 2, to je 4,25% celkové plochy ČR, což z kraje činí jeden z nejmenších regionů. Velká část kraje je pokryta lesy až 43,1%. [1] [2] 5.1 Administrativní členění Statutárním městem Karlovarského kraje jsou Karlovy Vary. Kraj je zařazen do NUTS II a je začleněn do oblasti soudružnosti Severozápad, společně s Ústeckým krajem. Kraj je tvořen třemi okresy, kterými jsou okres Cheb, Karlovy Vary, Sokolov a sedmi obcemi s rozšířenou působnosti: Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov. V kraji se nachází celkem 132 obcí, které jsou rozčleněny na 518 městských částí. 5.2 Obyvatelstvo Karlovarský kraj má celkově obyvatel. Tento počet obyvatel představuje 2,8 % obyvatel celé České Republiky. Okres kde žije nejvíce obyvatel z celého kraje je Karlovarský okres, žije zde přibližně obyvatel. Hustota zalidnění dosahuje 90 obyvatel/km 2 [52] 5.3 Povrch Krajina má převážně ráz pahorkatiny. Na severozápadu kraje se rozprostírají Krušné hory, které na západě přechází do Smrčin, poté na jihozápadní hranici leží Český les a na jižní hranici Slavkovský les. Smrčiny, Krušné hory a Český les tvoří přírodní hranici se Spolkovou republikou Německo. Střed kraje je z jižní části pokryt Slavkovským lesem a z jihovýchodní části Doupovskými horami, které vznikly důsledkem sopečné činnosti. Jih území je uzavřen Tepelskou vrchovinou a Karlovarskou vrchovinou. Ve střední části kraje se nalézají dvě sníženiny Sokolovská pánev a Chebská pánev, které se rozprostírají podél řeky Ohře. Nejvyšším vrcholem je bod Klínovec (1 244 m. n. m.), který leží v Krušných horách. Naopak nejnižším bodem je hladina řeky Ohře (320 m. n. m.). Celkově je 43,1% povrchu Karlovarského kraje pokryto lesy. [13] 28

29 5.4 Podnebí Klima je v Karlovarském kraji zařazeno do mírně teplé oblasti až chladné oblasti. Objevuje se zde rozmezí klimatických oblastí od mírně teplých oblastí MT 2 do MT 7 (údolí Ohře) a také chladné oblasti CH 7, CH 6 a CH 4 (Krušné hory, Slavkovský les). Celková průměrná roční teplota je mezi +5 až +8 C. Průměrný roční úhrn srážek je 700 mm v některých oblastech až 1000 mm. [13] 5.5 Vodstvo Pro Karlovarský kraj jsou typické vývěry minerálních vod, které jsou ojedinělé svým počtem v Evropském měřítku. Jejich počet dosahuje několika stovek. Většinou se jedná o vývěry železnatých a uhličitých kyselek. Vzácněji se zde objevují termální a radonové vody. Studené vody se vyskytují z územního hlediska v oblasti Františkových a Mariánských lázní. Termální zřídla se zase objevují v blízkosti Karlových Varů. [13] Největší řekou kraje je řeka Ohře, která má délku 316 km. Celý kraj spadá do jejího povodí. Přítoky Ohře jsou: Slatinný potok, Plesná, Odrava, Libocký potok, Libava, Svatava, Lobezský potok, Rolava, Teplá, Vitický potok, Bystřice. [14] 5.6 Ochrana přírody Ochrana přírody v Karlovarském kraji má opravdu významnou hodnotu, co se převážně cestovního ruchu týče. Příkladem jsou například minerální prameny, které jsou významné pro lázeňské účely. Z nejdůležitějších oblastí v Karlovarském kraji je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, kterou tvoří oblast s velkým množstvím lesů, skalních útvarů, rašelinišť. Oblast Slavkovského lesa je téměř neosídlená a nabízí turisticky atraktivní prostředí. Slavkovský les je však jediným velkoplošným chráněným územím v kraji. Maloplošných chráněných územních je v kraji více např.: Kladské Rašeliny, Božidarské rašeliniště, SOOS a geologicky zajímavé místa, např.: Komorní hůrka. Na území je dále 7 národní přírodních památek, 6 národních přírodních rezervací, 27 přírodních památek a 30 přírodních rezervací. [13] Ze soustavy Natura 2000 jsou v kraji zaznamenány 2 ptačí oblasti a to v Doupovských horách a Novodomském rašeliništi. Také v kraji leží 53 evropsky významných lokalit. [13] 29

30 Objevuje se zde také ochrana léčivých zdrojů vod. Tato ochranná pásma jsou stanovena převážně v lázeňských místech, jako jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Mýtina-Kyselecké Hamr. [13] 5.7 Cestovní ruch Cestovní ruch patří v Karlovarském kraji k nejdůležitějším odvětvím. Samotný kraj je známý především díky lázeňstvím, které zde patří k hlavním důvodům návštěvy jak tuzemských, tak zahraničních turistů. V roce 2016 navštívilo tento kraj návštěvníků. Z toho podíl cizinců činní 61%. Co se přenocování týče, tak se Karlovarský kraj řadí na prvním pozici v počtu přenocování. V kombinaci s lázeňstvím se na území také objevuje spousta památkových zón. Na území také probíhá spousta kulturních akcí. Z nich stojí za zmínku například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Chopinův festival Mariánské Lázně nebo Kanoe Mattoni. [52] 30

31 Praktická část 6 Metodika Výpočet, který je použit v bakalářské práci byl navržen a zkonzultován s vedoucím práce. Hodnocení podléhají obce s rozšířenou působností v Karlovarském kraji, kterých je zde celkem 7. Jedná se o obce s rozšířenou působností: Aš, Cheb, Kraslice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Ostrov a Sokolov. Pro zjišťování potenciálu je nejprve vypočten krajinný potenciál, následně spočítám potenciál památkových atraktivit a tursitické zatížení. Tyto hodnoty jsou následně normovány do intervalu <0, 1>. Normované hodnoty jsou poté sečteny. Ze sečtených hodnot vychází celkový potenciál. Z potenciálu je poté vypočítán podíl potenciálu pro jednotlivé ORP. Také se dopočítává podíl návštěvnosti pro jednotlivé ORP. Z podílu potenciálu a podílu návštěvnosti ORP se dále počitá využtí potenicálu cestovního ruchu pro ORP. Všechny výpočty jsou prováděny individuálně pro každou obec s rozšířenou působností. Podle výsledků celkového potenciálu jsou ORP rozděleny do skupin. Při prezentování jednotlivých ORP se zaměřuji nejen na popisování jednotlivých výsledků, ale také zde popisuji primární a sekundární nabídku cestovního ruchu. Údaje, které jsou potřebné pro výpočet, jsou čerpány z Českého statistického úřadu. Jsou to údaje o rozloze ORP, počet lůžek v ORP a počet přenocování. Hodnoty krajinného potenciálu jsou získány z dokumentu Ústavu územního rozvoje, jehož autorem je Jan Bína. Informace důležité pro výpočet památkových atraktivit jsou získány z památkového katalogu, který patří Narodnímu památkovému ústavu. 6.1 Metodika výpočtu primárního potenciálu cestovního ruchu Metodika výzkumu krajinného potenciálu Pro výpočet a analýzu přírodních složek krajiny, byly použity informace, které stanovil Ústav územního rozvoje. Tyto informace obsahují rozřazení krajinných atraktivit do různých kategorií atraktivních ploch a následné rozřazení bodů ke každé kategorii pro jednotlivé obce s rozšířenou působností. Dále byly použity informace o rozloze z Českého statistického úřadu. Informace následně byly mezi s sebou poděleny a výsledek byl normován do intervalu <0,1>, ze kterého poté vychází výsledné pořadí. 31

32 Vzorec 1 - Výpočet krajinného potenciálu Přírodní složka dle ÚUR Krajinný potenciál = Celková rozloha ORP dle ČSÚ Tabulka 1 - Krajinný potenciál ORP v Karlovarského kraje Pořadí ORP Přírodní složka/rozl oha ORP Krajinný potenciál 1 Kraslice 2, Ostrov 2,055 0,07 3 Mariánské Lázně 1,578 0,52 4 Sokolov 1,352 0, Aš 1,268 0, Karlovy Vary 1,578 0, Cheb 0,944 0 Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc Metodika výpočtu potenciálu památkových atraktivit cestovního ruchu Výpočet je stanoven podle metody, kterou stanovili Chalupa, Rux, Vojáčková na mezinárodní konferenci, která nesla název: Aktuální problémy cestovního ruchu. Jedná se o jednotlivé atraktivity cestovního ruchu, které byly stanoveny k výpočtu a jejich následné rozřazení podle jejich hodnoty. Hodnota je stanovena celkovým počtem památek v Karlovarském kraji. Tento počet památek je následně vydělen počtem památek v jednotlivé kategorii, které se nachází v celém kraji. Kategorie jsou následovné: památky UNESCO, národní kulturní památky, městské a vesnické památkové rezervace, městské a vesnické památkové zóny. (Chalupa, Rux, Vojáčková, 2016) 32

33 Tabulka 2 - Přehled počtu památek v kategoriích a jejich koeficienty Památky Počet památek Výpočet Koeficient UNESCO MPR 4 39/4 9,75 VPR 2 39/2 19,5 NKP 15 39/15 2,6 MPZ 10 39/10 3,9 VPZ 8 39/8 4,875 Celkem Zdroj: CHALUPA Petr, RUX Jaromír, VOJÁČKOVÁ Hana. Výpočet velikosti potenciálu kulturních památek. In Aktuální problémy cestovního ruchu Tabulka 3 - Přehled počtu památek v jednotlivých ORP a následný součet jejich koeficientu památkových atraktivit cestovního ruchu Počet památek Součet ORP koeficientu UNESCO MPR MPZ VPR VPZ NKP atraktivit cestovního ruchu Cheb ,35 Karlovy Vary ,65 Sokolov ,85 Mariánské Lázně ,55 Ostrov ,10 Kraslice Aš Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. V jednotlivých ORP jsou následně sečteny všechny kategorie a jsou jim přiděleny koeficienty. Jejich součet je následně dělen rozlohou ORP. Výsledek je poté normován do intervalu <0,1>, ze kterého vychází konečné pořadí. Vzorec 2 - Výpočet potenciálu atraktivit cestovního ruchu Součet koeficientu památek v ORP Potenciál atraktivit CR = Celková rozloha ORP dle ČSÚ Tabulka 4 - Celkový potenciál památkových atraktivit cestovního ruchu v jednotlivých ORP Pořadí ORP Součet koeficientu Normalizovaná památek/rozloha ORP hodnota 1 Cheb 0,102 0,998 2 Mariánské Lázně 0,068 0,671 3 Sokolov 0,064 0,623 4 Ostrov 0,063 0,617 5 Karlovy Vary 0,033 0,326 6 Kraslice Aš 0 0 Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. 33

34 6.2 Metodika výpočtu sekundárního potenciálu cestovního ruchu Metodika výpočtu turistického zatížení v ORP Zjištěné informace byly čerpány z Českého statistického úřadu. Následující metoda zjišťuje turistické zatížení na území ORP. K výpočtu je využita informace o počtu lůžek v ORP. Lůžka jsou následně vydělena rozlohou ORP. Výsledek je poté normován do intervalu <0,1>, ze kterého vychází konečné pořadí. Vzorec 3 - Výpočet turistického zatížení ORP Celkový počet lůžek v ORP dle ČSÚ Turistické zatížení ORP = Celková rozloha ORP dle ČSÚ Tabulka 5 - přehled turistického zatížení v jednotlivých ORP Pořadí ORP Lůžka celkem/rozloha ORP Turistické zatížení 1 Mariánské Lázně 18,343 1, Cheb 11,672 0, Ostrov 11,215 0, Karlovy Vary 11,061 0, Kraslice 3,224 0, Sokolov 2,130 0, Aš 0,570 0, Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc Metodika výpočtu podílu návštěvnosti Výpočet je prováděn pomocí informací o návštěvnosti v jednotlivých ORP a jejich rozloze v km 2. Přenocování jednotlivé ORP se podělí s rozlohou jednotlivé ORP. Výsledkem je podíl návštěvnosti v procentech. Vzorec 4 - Výpočet podílu návštěvnosti ORP Přenocování v ORP za rok dle ČSÚ Podíl návštěvnosti ORP = Celková rozloha ORP dle ČSÚ 34

35 Tabulka 6 - Informace k výpočtu podílu návštěvnosti Rozloh přenocován ORP a ORP í (km2) Přenocování/rozloh a Podíl návštěvnost i v % Aš ,165 1,46% Cheb ,939 22,71% Kraslice ,335 1,35% Karlovy Vary ,021 16,89% Mariánské Lázně ,296 38,93% Ostrov ,545 16,71% Sokolov ,009 1,95% Celý kraj , ,00% Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. 6.3 Metodika výpočtu celkového potenciálu cestovního ruchu Normované hodnoty z krajinného potenciálu, potenciálu památkových atraktivit a turistického zatížení jsou sečteny a jejich výsledek stanovuje celkový potenciál cestovního ruchu v dané obci s rozšířenou působností. Tabulka 7 - Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Karlovarského kraje Pořadí ORP Potenciál CR 1 Mariánské Lázně 2,187 2 Ostrov 2,120 3 Cheb 1,623 4 Karlovy Vary 1,154 5 Kraslice 1,149 6 Sokolov 1,043 7 Aš 0,264 Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. Graf 1 - Celkový potenciál cestovního ruchu ORP v Karlovarském kraji 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2,187 2,120 Mariánské Lázně Celkový potenciál CR 1,623 Ostrov Cheb Karlovy Vary 1,154 1,149 1,043 0,264 Kraslice Sokolov Aš Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. Graf 1 prezentuje výsledky celkového potenciálu, na kterém můžeme vidět, že největší potenciál má ORP Mariánské Lázně. Také je zde jasně vidět jaké hodnoty jsou mezi sebou srovnatelné a podle toho byly ORP, také rozřazeny do třech skupin. 35

36 6.4 Metodika výpočtu využití potenciálu K výpočtu je zapotřebí znát podíl potenciálu jednotlivé ORP v procentech a podíl návštěvnosti jednotlivé ORP v procentech. Následně se podíl návštěvnosti vydělí s podílem potenciálu. Výsledná hodnota je využití potenciálu, který je využit pro porovnání s celkovým potenciálem kraje. Vzorec 5 - Výpočet využití potenciálu Podíl návštěvnosti ORP v % Podíl využití potenciálu = Podíl potenciálu ORP v % Tabulka 8 - Využití potenciálu v jednotlivých ORP Pořadí ORP Potenciál CR 1 Mariánské Lázně 1,698 2 Karlovy Vary 1,403 3 Cheb 1,335 4 Ostrov 0,752 5 Aš 0,528 6 Sokolov 0,178 7 Kraslice 0,111 Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. 36

37 Kartogram 1 Celkový potenciál cestovního ruchu v Karlovarském kraji Jan Uchytil Jihlava 2018 Zdroj: Vlastní zpracování 37

38 7 Rozdělení do skupin Rozdělení obcí s rozšířenou působností do skupin je provedeno podle celkového potenciálu ORP, který vychází z výsledků krajinného potenciálu, potenciálu památkových atraktivit a turistického zatížení. ORP jsou rozdělený do 3 skupin. Do první skupiny jsou zařazeny obce s rozšířenou působností, jejichž potenciál dosahuje nejvyšších a mezi sebou srovnatelných hodnot. Druhá skupina jsou ORP, které dosahují průměrného potenciálu a mají srovnatelné výsledky. Třetí skupina jsou ORP, které mají podprůměrný potenciál. 7.1 Skupina 1 Nadprůměrný potenciál Tato skupina zahrnuje ORP Mariánské Lázně, Ostrov, Cheb. Tyto ORP mají nejlepší výsledky krajinného potenciálu, potenciálu památkových atraktivit, turistického zatížení. 7.2 Skupina 2 Průměrný potenciál V této skupině najdeme ORP s průměrným potenciálem. Jsou zde ORP Karlovy Vary, Kraslice, Sokolov. Tyto ORP dosáhly průměrných výsledků v hodnotách krajinného potenciálu, potenciálu památkových atraktivit a turistického zatížení. 7.3 Skupina 3 Podprůměrný potenciál V této skupině je ORP Aš, která dosáhla podprůměrného potenciálu a její konečné výsledky nejsou srovnatelné s ostatními ORP. 38

39 8 Skupina 1 nadprůměrný potenciál: Mariánské Lázně, Ostrov, Cheb ORP Mariánské Lázně 8.1 Charakteristika ORP Mariánské Lázně ORP Mariánské Lázně leží v jižní části Karlovarského kraje. Ze severu obklopují Mariánské Lázně ORP Cheb a ORP Sokolov, ze západu sousedí se Spolkovou Republikou Německo, z jihu poté s Plzeňským krajem a východ zaujímá ORP Karlovy Vary. ORP zabírá 12,2 % území Karlovarského kraje, leží tedy na rozloze 405,29 km 2. Dle údajů z roku 2016 žije na území ORP Mariánské Lázně obyvatel. ORP je tvořeno 14 obcemi: Drmoul, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně, Mnichov, Ovesné Kladruby, Prameny, Stará Voda, Teplá, Trstěnice, Tři Sekery, Valy, Velká Hleďsebe, Vlkovice, Zádub-Závišín. [27] 8.2 Primární nabídka cestovního ruchu v ORP Mariánské Lázně Přírodní potenciál v ORP Mariánské Lázně Mariánské Lázně se v hodnocení krajinného potenciálu umístily na třetím místě. Poměrně vysoké hodnocení, které Mariánské Lázně zařadilo za Kraslice a Ostrov ve výsledném hodnocení, poukazují na hodnotné území a velký počet rekreačních ploch, na kterém ORP leží. Území spadá do povodí Ohře a následně do povodí Labe. V ORP pramení řeky Teplá, Tichá. Nachází se zde poměrně velký počet vodních ploch. Vodárenské nádrže se na území nachází dvě: vodní nádrž Mariánské Lázně a vodní nádrž Podhora. [27] Z klimatického hlediska spadá většina území do mírně teplé oblasti s průměrnými teplotami 5 až 6,5 C. Roční srážky se pohybují od mm v závislosti na oblasti. [27] Zhruba polovina území ORP Mariánské Lázně se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a přes čtvrtinu území je Přírodní park Český Les, to znamená, že se jedná o poměrně hodnotné krajinné území. Nachází se zde také 39

40 6 národní přírodních rezervací, 2 národní přírodní památky, 14 přírodních rezervací, 5 přírodních památek, 11 evropsky významných lokalit NATURA [27] Tabulka 9 - Krajinný potenciál v ORP Mariánské Lázně Přírodní Pořadí ORP složka/rozloha ORP Krajinný potenciál 1 Kraslice 2, Ostrov 2,055 0,07 3 Mariánské Lázně 1,578 0,52 4 Sokolov 1,352 0, Aš 1,268 0, Karlovy Vary 1,237 0, Cheb 0,944 0 Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc Potenciál památkových atraktivit v ORP Mariánské Lázně ORP Mariánské Lázně se nachází na druhém místě v hodnocení potenciálu památkových atraktivit. Potenciál je srovnatelný s ORP Sokolov a Ostrov, které ztrácejí na ORP Mariánské Lázně jen pár bodů. Před Mariánskými Lázněmi je ORP Cheb, která předběhla ORP Mariánské Lázně o polovinu. Důvodem proč se ORP Mariánské Lázně umístila na druhém místě je zřejmě velký počet národních kulturních památek, kterých je na území celkově pět. Na území se nachází 2 městské památkové zóny. První je městská památková zóna Mariánské Lázně. Mariánské Lázně jsou jedny z nejkrásnějších měst v Karlovarském kraji. Je to důležité středisko lázeňství s velice dobře dochovaným městský jádrem, které je také předmětem ochrany. Nachází se zde 43 památkově chráněných objektů. [28] Druhou městskou památkovou zónou je město Teplá. Zde se nachází 51 památkově chráněných objektů včetně historického jádra města. [29] Na území jsou také 2 vesnické památkové zóny: Beranov a Popovice. Dále se v ORP nachází 5 Národní kulturních památek. První je Dlouhá stoka, která patří k jednim z nejstarších historických památek u nás. Jedná se o uměle vytvořený kanál, který odvádí vodu z Kladského rybníka. Kanál leží na území Slavkovského lesa. [30] Druhou národní kulturní památkou je Klášter premonstrátů Teplá. Zmínky o klášteru pochází z roku 1232, kdy byl vysvěcen kostel v klášteře. Klášter je situován ve městě Teplá a je přístupný v rámci prohlídek s průvodcem 40

41 a pořádají se zde různé kulturní akce. [31] Třetí národní kulturní památkou je Kynžvartská daguerrotypie. Jedná se o první fotografii na světě. Tento způsob fotografování je nejstarší na světě a vymyslel ho Francouz jménem Louis Daguerre. [32] Čtvrtou národní kulturní památkou je lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních. Jedná se o jednu z největších dominant tohoto města. Také přezdívaná Hlavní kolonáda je vytvořena z litinové konstrukce s dřevěným stropem zdobená bronzovými reliéfy a freskami. [33] Pátou a poslední národní kulturní památkou je zámek Kynžvart. Dříve hrad byl vybudován v první polovině 13. století. První přestavba na zámek byla v 16. století, ale podoba již není známá. Dnešní podoba zámku pochází ze 17. století. Zámek je dnes dostupný veřejnosti a je zde 5 okruhů s průvodcem, z nichž jeden je přizpůsobený pro handicapované či jinak pohybově omezené návštěvníky. [34] Tabulka 10 - Počet památkových atraktivit v ORP Mariánské Lázně Počet památek ORP UNESCO MPR MPZ VPR VPZ NKP Mariánské Lázně Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. Tabulka 11 - Celkový potenciál památkových atraktivit cestovního ruchu v jednotlivých ORP Pořadí ORP Normalizovaná hodnota 1 Cheb 0,998 2 Mariánské Lázně 0,671 3 Sokolov 0,623 4 Ostrov 0,617 5 Karlovy Vary 0,326 6 Kraslice 0 7 Aš 0 Zdroj: vlastní zpracování podle pokynů RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. 41