Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji

Transkript

1 Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji

2 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA, Tolstého 16, Jihlava Katedra cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji Bakalářská práce Autor: Nikola Trojanová Vedoucí práce: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2018

3

4 copyright 2018 Nikola Trojanová

5 Abstrakt TROJANOVÁ, Nikola: Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí bakalářské práce: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce vznikla za účelem zjištění a zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých obcích s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. Za pomoci odborných metod kvantifikace potenciálu cestovního ruchu porovnává potenciál cestovního ruchu a jeho využití mezi jednotlivými správními obvody obcí s rozšířenou působností. Klíčová slova Potenciál cestovního ruchu. Obec s rozšířenou působností. Krajinně rekreační potenciál. Potenciál územně zakotvených atraktivit. Potenciál ubytovacích kapacit. Abstract TROJANOVÁ, Nikola. Potential of Tourism in Municipalities with Extended Powers in the South Bohemian Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Level of qualification: bachelor. Jihlava pages. This bachelor thesis has been elaborated to determine and evaluate the potential of tourism of individual municipalities with extended powers in South Bohemian Region. The bachelor thesis furthermore compares this potential and its utilization, based on professional methods of quantification of the potential of tourism. Key words Potential of tourism. Municipality with extended powers. Potential of landscape attractiveness. Potential of cultural attractiveness. Potential of accommodation capacities. 4

6 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o uhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 5

7 Poděkování Poděkování patří především vedoucímu mé bakalářské práce, panu RNDr. PaeDr. Jaromíru Ruxovi, CSc., za odborné vedení, poskytování potřebných informací a rad. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mě podporovali během mého studia na Vysoké škole polytechnické Jihlava. 6

8 Obsah Seznam obrázků... 9 Seznam tabulek... 9 Seznam použitých zkratek Úvod Motivace Cíl práce Teoretická část Definice cestovního ruchu Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Lokalizační předpoklady Realizační předpoklady Selektivní předpoklady Definice potenciálu cestovního ruchu Současné metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu Obecná charakteristika Jihočeského kraje Praktická část Metodika práce Hodnocení potenciálu cestovního ruchu Krajinně rekreační potenciál v Jihočeském kraji Potenciál územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu Výpočet hodnot územně zakotvených atraktivit v jednotlivých ORP Potenciál ubytovacích kapacit Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Jihočeského kraje Skupiny ORP podle potenciálu cestovního ruchu Skupina 1 podprůměrný potenciál cestovního ruchu ORP Kaplice

9 ORP Blatná ORP Trhové Sviny ORP Dačice ORP Strakonice ORP Milevsko ORP Týn nad Vltavou ORP Tábor ORP Vodňany Skupina 2 průměrný potenciál cestovního ruchu ORP Jindřichův Hradec ORP Písek ORP Prachatice Skupina 3 nadprůměrný potenciál cestovního ruchu ORP Soběslav ORP Třeboň ORP České Budějovice ORP Vimperk Skupina 4 velmi vysoký potenciál cestovního ruchu ORP Český Krumlov Diskuse Závěr Použitá literatura Elektronické zdroje Přílohy

10 Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa administrativního členění Jihočeského kraje (ČSÚ, 2011) Seznam tabulek Tabulka 1: Koeficienty pro Jihočeský kraj Tabulka 2: Obecná charakteristika Jihočeského kraje Tabulka 3: Charakteristika jednotlivých ORP v Jihočeském kraji Tabulka 4: Začlenění do turistického regionu a oblasti Tabulka 5: Geomorfologické členění kraje Tabulka 6: Výpočet krajinně rekreačního potenciálu Tabulka 7: Výpočet základních hodnot potenciálu územně zakotvených atraktivit Tabulka 8: Výpočet potenciálu územně zakotvených atraktivit v jednotlivých ORP Tabulka 9: Výpočet potenciálu ubytovacích kapacit Tabulka 10: Výsledný potenciál cestovního ruchu v ORP Jihočeského kraje Tabulka 11: Návštěvnost jednotlivých ORP Jihočeského kraje Tabulka 12: Vybrané statistické veličiny vycházející z hodnot potenciálu Tabulka 13: Definování jednotlivých skupin v intervalech Tabulka 14: Tabulka ORP rozčleněných do skupin

11 Seznam použitých zkratek ČSÚ Český statistický úřad HUZ hromadná ubytovací zařízení KRP krajinně rekreační potenciál MPR městská památková rezervace MPZ městská památková zóna NKP národní kulturní památka PUK potenciál ubytovacích kapacit ÚIR Územní identifikační registr ÚÚR Ústav územního rozvoje ÚZA potenciál územně zakotvených atraktivit VPR vesnická památková rezervace VPZ vesnická památková zóna 10

12 Úvod Cestovní ruch lze v současnosti považovat za neustále se rozvíjející a významné odvětví. Pro mnohé státy tvoří nedílnou součást národního hospodářství a přináší s sebou některé pozitivní dopady. Aby se však cestovní ruch mohl rozvíjet, musí k tomu mít daná oblast potenciál. Potenciál bývá běžně chápán jako soubor předpokladů, na kterých rozvoj cestovního ruchu závisí. Tyto předpoklady často členíme podle Mariota (1983, In Linderová, 2013) na lokalizační, realizační a selektivní a do velké míry se shodují s primární a sekundární nabídkou cestovního ruchu. Samotný potenciál cestovního ruchu je možné rozčlenit na dílčí potenciály. V této bakalářské práci je využito členění potenciálu na krajinně rekreační potenciál a potenciál územně zakotvených atraktivit podle Bíny (2010). K těmto dílčím potenciálům je brán v potaz i dílčí potenciál ubytovacích kapacit. Tématem bakalářské práce je Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP ) Jihočeského kraje. Jejím cílem je tedy zhodnocení tohoto potenciálu v rámci jednotlivých správních obvodů ORP v závislosti na získaných datech. Kromě vyčíslení potenciálu se bakalářská práce zabývá využitím potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých ORP Jihočeského kraje. V minulosti vzniklo hned několik bakalářských prací, které se zabývají potenciálem cestovního ruchu. Žádná z těchto prací se však ještě nezabývala zkoumáním potenciálu ve stejné oblasti v takovém rozsahu. Teoretická část práce se zabývá definicí cestovního ruchu a následně definicí potenciálu cestovního ruchu. Dále je pozornost věnována jednotlivým druhům předpokladů, které jsou nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu. Podrobně jsou z teoretického hlediska zkoumány lokalizační, realizační i selektivní předpoklady. Následně je část věnovaná i různým metodám hodnocení potenciálu cestovního ruchu, které jsou v současnosti dostupné. Na závěr teoretické části je uvedena obecná charakteristika Jihočeského kraje a základní informace týkající se jednotlivých ORP. Praktická část se věnuje konkrétním datům, podle nichž je následně zhodnocen potenciál cestovního ruchu v konkrétní lokalitě. Hned na počátku praktické části je vymezena 11

13 metodika práce. Následuje zpracování dat týkající se dílčích potenciálů a výpočet celkového potenciálu cestovního ruchu. Krátká část se věnuje výpočtům zkoumajícím využití potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých ORP. Výstupem práce je rozčlenění ORP do skupin podle potenciálu cestovního ruchu, kterým disponují. Tyto skupiny a jejich ORP jsou dále charakterizovány a zkoumány. Motivace Bakalářské práci jsem dala název Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. Problematiku potenciálu cestovního ruchu jsem si vybrala zejména proto, že jde o téma komplexní a souvisí hned s několika aspekty cestovního ruchu. Velký podíl na výběru tohoto téma měla i skutečnost, že jsem většinu teoretických informací získala již v průběhu studia cestovního ruchu na VŠPJ. Jihočeský kraj jsem si pak zvolila pro jeho vysoké dispozice k rozvoji cestovního ruchu a domnívám se, že jednotlivé ORP budou mít rozmanitou skladbu potenciálu cestovního ruchu. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zjistit hodnoty dílčích potenciálu cestovního ruchu a získat tak výsledný potenciál cestovního ruchu jednotlivých ORP Jihočeského kraje. Tento potenciál by měl být dále zkoumán, aby bylo možné odhalit podobnosti, odlišnosti a trendy mezi jednotlivými ORP. 12

14 Teoretická část 1 Definice cestovního ruchu Různé formy cestování se v lidské společnosti rozvíjejí již od nepaměti. Z vědeckého hlediska se však ve střední Evropě na cestovní ruch začalo pohlížet teprve ve 20. století. I přesto existuje hned několik různých definic, které se zabývají interpretací cestovního ruchu. Nejčastěji se můžeme setkat s definicí W. Hurzikera a K. Krapfa (1942, In Kopšo, 1979; Gúčik 2010; Linderová 2013), která vysvětluje, že cestovní ruch je souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob v místě, které není místem jejich bydliště. Zároveň cílem takového pobytu nesmí být výkon výdělečné činnosti. Tuto definici později převzala organizace Mezinárodního sdružení vědeckých pracovníků cestovního ruchu (AIEST) a stala se tak oficiální definicí pro cestovní ruch. (Linderová, 2013) S velmi podobnou definicí později přišel i C. Kaspar (1975, In Gúčik, 2000), který definuje cestovní ruch jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob na místě, které pro ně není hlavním místem bydliště, ani místem výkonu výdělečné činnosti. Podobný způsob, jak definovat cestovní ruch, je definice, na které se usnesla Světová organizace cestovního ruchu UNWTO (1991, In Gúčik, 2000). Ta definuje cestovní ruch z hlediska statistiky jako činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, kdy hlavní účel cesty je jiný než vykonávání pracovní činnosti v navštíveném místě. Jednou z nejaktuálnějších definic pak napsal M. Gúčik (2000). Ten vysvětluje, že cestovním ruchem rozumíme soubor činností orientovaných na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Cílem těchto osob je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku. Z výše uvedených definic lze vypozorovat určité znaky, které mají všechny definice společné. Například se shodují na tom, že jádrem pojmu cestovní ruch je pobyt osob 13

15 mimo místo jejich bydliště a že účelem takového pobytu nesmí být vykonávání pracovní činnosti. Různé definice jsou pak obohaceny o další aspekty, jako je například motivace či existence volného času. 2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Aby bylo možné na určitém území cestovní ruch rozvíjet, je nutné, aby toto území vykazovalo určité předpoklady, které k takovému rozvoji aktivně přispívají. Tyto předpoklady byly vymezeny hned několika autory, mezi nimi např. Sníščákem či Mariotem. Podle Sniščáka (2001) můžeme kritéria vhodnosti území pro rozvoj cestovního ruchu rozdělit na reliéf, klimatické podmínky, čistotu ovzduší, případně stupeň znečištění, hluk, flóru a faunu, vodní plochy a toky, minerální a termální prameny, dopravní dostupnost, infrastrukturu a suprastrukturu cestovního ruchu, kulturní a historické zajímavosti, demografické podmínky, sociálně-komunikační předpoklady domácího obyvatelstva, směry finančních zájmů, možnosti finančních zdrojů, zájem managementu na rozvoji území, zásobování a odvoz odpadu, hygienu a čistotu prostředí a politické klima. (Linderová 2013, str. 55, 56) Jinou interpretaci těchto předpokladů pak přinesl Mariot (1983, In Linderová, 2013). Ten vyčlenil předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu do třech kategorií. Těmi jsou předpoklady lokalizační, realizační a selektivní. Tento způsob vymezení se později stal zcela stěžejním pro zkoumaní cestovního ruchu. 2.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu lze dle Plesníka (2008, In Linderová, 2013) chápat jako potenciál pro tvorbu produktů cestovního ruchu v určité oblasti. Zároveň také určují místo lokalizace tohoto produktu. Ryglová (2009) tyto předpoklady charakterizuje jako rozhodující faktor ovlivňující funkční využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska jejich přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit. Pro účely rozlišení lokalizačních předpokladů různých charakterů lze tyto předpoklady členit na přírodní a kulturně-historické. Přírodní předpoklady, jak již plyne z jejich názvu, 14

16 souvisí s přírodními úkazy, jevy a charakteristikami. Dle Mariota (1983, In Linderová 2013) lze do těchto předpokladů zařadit reliéf, klima, vodstvo, faunu a flóru či celkový vzhled krajiny. Za kulturně historické předpoklady lze dle Bíny (2002, In Franke, 2012; Linderová 2013) považovat kulturní a historické památky movitého i nemovitého charakteru, kulturní zařízení (např. muzea, galerie, divadla atp), či společenské akce se sportovním, výstavním, kongresovým nebo kulturním zaměřením. V návaznosti na tyto informace si také můžeme povšimnout, že lokalizační předpoklady představují primární nabídku cestovního ruchu. Například Gúčik (2000) primární nabídku rozděluje rovněž na přírodní podmínky, kulturně-historické podmínky a organizované akce. Všechny tyto kategorie dále podrobněji popisuje. Přírodní předpoklady dle Gúčika (2000) zahrnují: a) geomorfologické poměry (povrch, reliéf) včetně rozmanitých typů reliéfu, členitosti povrchu, expozici vůči světovým stranám, kontrastních forem reliéfu (vrcholy, jeskyně vodopády, údolí, soutěsky, skalní útvary a města, krasové útvary), estetické hodnoty výhledů do okolí a chráněných území, b) klimatické podmínky (teplotní poměry, dešťové a sněhové srážky, trvání slunečního svitu, povětrnostní podmínky v zimě a v létě) a klimatické inverze, c) hydrologické podmínky, které se člení na podzemní vody (vydatnost pramenů, teplota, chemické složení, léčivé účinky) a povrchové vody (řeky, vodní nádrže, jejich celková plocha, čistota vody), d) biogeografické podmínky (flóra a fauna), jako např. lesy (jejich atraktivnost, rozloha, druhová struktura), louky, endemické druhy na chráněných územích, pralesy, botanické zahrady a chráněné krajinné oblasti, živočišstvo (např. rezervace chráněné zvěře, zoologické zahrady, terária apod.), ichtyofauna (vodní toky a nádrže, území, kde je povolen rybolov). Kulturně-historické předpoklady M. Gúčik (2000) člení na: a) architektonické světské památky (hrady, zámky, paláce, panství, městské památkové rezervace), technická díla, sakrální památky (kostely, kláštery, kaple apod.), b) umělecko-výtvarná díla (sochy, sousoší, pomníky, obrazy, nábytek, zbraně, nářadí apod.), 15

17 c) folklór hmotný (oděvy, obydlí, tradiční umělecká výroba, vinohrady apod.) i nehmotný (písně, zvyky, tradice, lidová slovesnost atd.), d) archeologická naleziště ve volné přírodě i v podobě sbírek v muzeích, e) místa, kde se odehrály významné bitvy (bývalá bitevní pole), místa světových a národních dějin, rodiště a působiště národních hrdinů a dalších významných osob, f) kulturní zařízení jako jsou např. divadla, galerie, skanzeny, muzea, památkové objekty apod. Dále se Gúčik (2000) zabývá organizovanými akcemi, které rovněž rozšiřují primární nabídku cestovního ruchu. Tyto akce člení na: a) kulturní akce festivaly, vědecká sympozia, kongresy apod., b) sportovní události mezinárodního i národního významů, c) politicko-společenské události (politická výročí, náboženské poutě atd.), d) obchodní události (výstavy, veletrhy apod.). Z výše uvedených charakteristik obou skupin lokalizačních předpokladů lze odvodit, že tyto předpoklady můžeme považovat za relativně neměnnou dispozici lokality k rozvoji cestovního ruchu. Například přírodní předpoklady lze jen těžko ovlivňovat, či je dokonce vytvářet pro účely zvýšení potenciálu cestovního ruchu v oblasti. U kulturně historických předpokladů však určitá flexibilita existuje. Výše potenciálu cestovního ruchu lze například ovlivnit pořádáním společenských akcí, které se později stanou pro oblast charakteristické. Také budování kulturních zařízení může vývoj cestovního ruchu v oblasti podpořit. (Bína, 2002) M. Gúčik (2000) závěrem zmiňuje, že přírodní a kulturně-historické předpoklady nejsou v oblasti rovnoměrně rozmístěny a můžou mít proto různý význam z hlediska cestovního ruchu. Tento význam může být místního, celostátního i mezinárodního charakteru včetně nabyté jedinečnosti a neopakovatelnosti. 2.2 Realizační předpoklady Jak již název napovídá, realizační předpoklady napomáhají samotné realizaci cestovního ruchu. Za takový předpoklad se tedy považuje například dopravní infrastruktura, která je zcela nezbytným faktorem pro dopravu návštěvníků do cílové destinace i pro další pohyb v ní. Jako další realizační předpoklady můžeme jmenovat existenci ubytovacích zařízení, 16

18 stravovacích zařízení či jiných zařízení, která zajišťují služby spojené s cestovním ruchem. (Mariot, 1983, In Linderová 2013) Podle Ryglové (2009) mají realizační podmínky podstatné postavení pro konečnou realizaci různých forem cestovního ruchu, neboť umožňují využívání jeho materiálnětechnické základny. Dále uvádí některé ukazatele kapacity této materiálně-technické základny, kterými jsou například počet a skladba návštěvníků v určitém prostoru, počet ubytovacích zařízení, počet lůžek, ukazatele kvality ubytovacích a stravovacích zařízení, velikost přepravních kapacit a jejich kvalita, profitabilita zařízení pro obce, občanská vybavenost apod. Realizační předpoklady můžeme do značné míry ztotožnit se sekundární nabídkou cestovního ruchu. Ta podle Gúčika (2000) představuje prostředek k realizaci cestovního ruchu, neboť vytváří podmínky pro využívání primární nabídky a přizpůsobuje se jí. Sekundární nabídku člení na infrastrukturu cestovního ruchu, všeobecnou infrastrukturu a instituce cestovního ruchu v cílových místech. M. Gúčik (2000) dále popisuje infrastrukturu cestovního ruchu jako soubor zařízení a služeb, které jsou nezbytné pro to, aby měl účastník cestovního ruchu možnost ubytování, stravování a vykonávání různých rekreačních a kulturních aktivit typických pro cestovní ruch v cílovém místě. Soubor ubytovacích a stravovacích zařízení se často označuje za suprastrukturu cestovního ruchu, zatímco ostatní zařízení, které poskytují služby spojené s cestovním ruchu, tvoří infrastrukturu cestovního ruchu. Cílem zařízení infrastruktury je využít funkce primární nabídky (vyplývající z lokalizačních předpokladů). Jejich hlavním úkolem je poskytnout účastníkům cestovního ruchu příležitost využívat volný čas aktivním způsobem a tím přispět k uspokojení potřeb návštěvníků. V tomto procesu hrají svoji roli i zařízení všeobecné infrastruktury, zejména obchodní, komunální, zdravotnické apod., jejichž služby jsou nepostradatelné z hlediska komplexnosti uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu a zároveň respektují kritéria ochrany přírodního a kulturního potenciálu. (M. Gúčik, 2000) Podle Gúčika (2000) má rozhodující roli pro účastníky cestovního ruchu a tím i pro poptávku po službách cestovního ruchu cílové místo, kde jsou v různé míře zastoupeny jednotlivé prvky primární (lokalizační předpoklady) i sekundární (realizační 17

19 předpoklady) nabídky. Nabídka cestovního ruchu je velmi rozmanitá a o její koordinaci se obvykle starají instituce cestovního ruchu. 2.3 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady mohou být charakterizovány jako faktory, které stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu na straně poptávky. (Ryglová, 2009) První část selektivních předpokladů tvoří objektivní faktory. Do nich se řadí mimo jiné například politické, ekonomické, demografické, administrativní, urbanizační, personální, ekologické a sociální vlivy. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, In Linderová, 2013) Mnoho autorů považuje zejména tyto objektivní předpoklady za velmi komplexní skupinu faktorů, které mohou poptávku po cestovním ruchu významně ovlivnit. Proto se těmito předpoklady ve svých publikacích hlouběji zabývají například M. Gúčik (2010), či K. Ryglová (2009). Politické faktory podle Ryglové (2009) představují základní politická fakta světového i místního charakteru (mírové uspořádání ve světě, válečné konflikty, politická vnitrostátní stabilita), politický systém a jeho charakter (frekvence střídání vlád, systém politických stran) či míra kriminality. Gúčik (2010) pak zastává názor, že cestovní ruch je závislý především na mírových zahraničních vztazích, neboť rozvoj cestovního ruchu byl především na tomto aspektu závislý od samotného počátku. V období případné hospodářské nestability či otevřeného konfliktu dochází k poklesu zahraničního i domácího cestovního ruchu. Důvodem tohoto poklesu není jenom nespokojenost obyvatel státu, na které se podílí válečný konflikt, či neochota zahraničních turistů navštěvovat nestabilní a potenciálně nebezpečné oblasti, ale i fakt, že hospodářství daného státu se přeorientovává na výrobu zbraní, dochází k omezením v konečné spotřebě obyvatelstva, doprava a mnoho dalších elementárních prvků, na kterých cestovní ruch závisí, se podřizuje vojenským zájmům apod. Dále Gúčik (2010) popisuje, že v současnosti jsou v některých státech nejčastější překážkou rozvoje mezinárodního cestovního ruchu problémy při vydávání pasů a cestovních průkazů. Pas je doklad totožnosti, který však nedává automaticky právo na cestování. Některé státy zrušily vízové povinnosti a v rámci Evropské Unie již stačí na 18

20 identifikaci cestujícího pouze občanský průkaz. V dalších státech naopak nepovolují vstup na území země cestujícím bez pasu či jiného cestovnímu dokladu. Za ekonomické vlivy lze považovat například směnitelnost měny, výše reálné mzdy, výše nerealizované kupní síly obyvatelstva, podpora podnikání v odvětví cestovního ruchu, podpora propagace dané země ve vztahu k zahraničí. Vztah cestovního ruchu a ekonomiky lze vypozorovat například z podílu služeb cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu, z výdajů obyvatelstva na služby spojené s cestovním ruchem, výše devizových příjmů ze zahraničního cestovního ruchu a dalších ukazatelů. (Ryglová, 2009) Mezi demografické faktory se podle Ryglové (2009) řadí skutečnosti o počtu obyvatel, ekonomické aktivitě, průměrné délce života, či míře urbanizace. Dále připomíná, že lidský faktor vystupuje v cestovním ruchu nejen jako pracovní síla, ale i jako jeho účastník. Gúčik (2010) v souvislosti s demografickými faktory rozvoje cestovního ruchu upozorňuje, že poptávka cestovního ruchu je k celkovému počtu obyvatel úměrná pouze nepřímo. Je tomu tak zejména proto, že od počtu obyvatelstva, je nutné odečíst ty skupiny lidí, kteří například trpí chudobou, hladem, či nemají domov. Taková část obyvatelstva totiž reálně poptávku cestovního ruchu zvyšovat nebude. Ekologické podmínky Ryglová (2009) definuje jako kvalitu životního prostředí. Podle její publikace může masivní rozvoj cestovního ruchu vážně poškodit kvalitu přírody, a tedy i přírodních předpokladů (klima, vodstvo atp.) v oblastech, kde dochází k velké koncentraci cestovního ruchu. Důležité je dbát na uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje ekonomiky a rozvoje a obnovy kvality venkovského prostředí i péče státu o životní prostředí. V rámci trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu je nutné v určitých případech uplatňovat i demarketing, kdy záměrně usilujeme o snížení poptávky a o eliminaci negativních dopadů vysoké koncentrace lidí na daném území. Také M. Gúčik (2010) přikládá ekologickým faktorům podstatný význam. Životní prostředí definuje jako soubor materiálních a duchovních hodnot, v kterých se odehrává a formuje život člověka a společnosti. Umožňuje vznik podmínek pro práci, bydlení, kulturu a rekreaci, počínaje regionálními podmínkami až po mikroprostor jednotlivce na pracovišti nebo v obydlí. Administrativní faktory tvoří soubor právních předpisů, zákonů a vyhlášek o cestovním ruchu např. celní a devizové předpisy, pasové a vízové podmínky, daňová legislativa, 19

21 nutnost očkování do některých zemí či požadavek výše denního limitu finančních prostředků na pobyt apod. (Ryglová, 2009, str. 27) Sociálními vlivy pak rozumíme dosaženou životní úroveň, životní styl či fond volného času obyvatel. Pokud je v dané společnosti dosažena vysoká životní úroveň, dochází k posunu volného času na přednější pozici (Ryglová, 2009). Gúčik (2010) zdůrazňuje, že k sociálním faktorům patří zejména volný čas, kultura, ale i vzdělání. Volný čas je přitom zcela základní předpoklad pro vznik a rozvoj cestovního ruchu, neboť cestovní ruch je především volnočasová aktivita. Z hlediska cestovního ruchu jako volnočasové aktivity je významná roční placená dovolená, protože představuje projev uznání práva člověka na odpočinek a volný čas. Volný čas Gúčik (2010) definuje jako funkci lidského života, která se odvíjí od charakteru pracovní činnosti, a tedy i od charakteru sociálních vztahů. Zvyšování volnočasového fondu je proces závislý na technologickém rozvoji, růstu produktivity, a tedy i stupněm uspokojování potřeb. Volný čas se tak rovněž stává potřebou, podobně jako ostatní hmotné a nehmotné potřeby. Volný čas je důležitým faktorem pro růst produktivity, zvyšování kvalifikace a kulturní úrovně člověka, neboť utváří prostor pro obnovu fyzických a psychických sil člověka. Představuje proto formu společenského bohatství stejně jako pracovní čas. Subjektivní faktory, tedy druhou skupinu selektivních předpokladů, lze chápat jako psychologické faktory a další pohnutky, které jsou ovlivněné kulturní úrovní obyvatel či reklamou. (Ryglová 2009) Nástrojem pro stimulaci subjektivních faktorů proto může být například zvolená marketingová strategie. Oblast se tak může zaměřit na konkrétní cílovou skupinu, na produkt cestovního ruchu, který bude pro tento segment utvářet a jak jej bude propagovat. Psychologické vlivy souvisí se spotřebitelským chováním, které je ovlivňováno čtyřmi základními faktory motivací, vnímáním, učením a postoji. Znalost těchto faktorů umožňuje efektivněji provádět marketingovou segmentaci. (Ryglová, 2009, str. 28) Psychologické vlivy dále zkoumá také Gúčik (2010), který říká, že základním faktorem při rozhodování návštěvníka je impulz vycházející z charakteru jeho potřeb. Potřeba je charakterizována jako subjektivní pocit nedostatku. Následně se Gúčik (2010) zabývá jedním ze čtyř základních faktorů, které ovlivňují spotřebitelskou psychologii, a tím je motivace. Motivace je přitom popsána, jako psychický proces utváření motivů. Pro 20

22 samotnou motivaci je nejdůležitější vnitřní motivační impulz, který vychází z potřeb (zájmy, záliby, sklony). Vnitřní motivační impulz ale může vycházet i z vnějšího podnětu (stimulu), např. z životní zkušenosti, doporučení od známých, masových médií apod. V cestovním ruchu se motivaci začala přikládat větší důležitost až v 60. letech 20. století. 3 Definice potenciálu cestovního ruchu Pro to, aby se určité území stalo cílem cestovního ruchu, musí vykazovat určité podmínky (předpoklady, faktory). Široká škála těchto podmínek se vyznačuje velmi rozmanitým typovým charakterem a rozmanitostí územního záběru. (Bína, 2002) Tyto podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, jak je Bína zmiňuje, lze chápat jako lokalizační a realizační podmínky (jinak také primární a sekundární nabídku cestovního ruchu), jež jsou zkoumány a definovány v předchozí kapitole bakalářské práce. Samotným potenciálem cestovního ruchu pak na základě regionalizace cestovního ruchu v České republice (2006, In Linderová 2013) můžeme rozumět souhrn těchto podmínek a předpokladů na daném území. Zahrnuje nejen vlastní potenciál, ale i další faktory, které jej ovlivňují, jako např. dopravní dostupnost, vzdálenost poptávkových center a jiné. Gúčik (2004, In Linderová, 2013) definuje potenciál cestovního ruchu z ekonomického hlediska jako kapacitu, strukturu a možnosti využívání infrastruktury cestovního ruchu, tzn. strukturu ubytovacích, pohostinných a dalších zařízení cestovního ruchu. Důraz klade také na sezónní i mimosezónní míru využívání této infrastruktury. V jedné ze svých publikací J. Bína (2002) popisuje potenciál cestovního ruchu jako výsledek zhodnocení lokalizačních podmínek a předpokladů pro další rozvoj cestovního ruchu. Lokalizační podmínky cestovního ruchu přitom vytvářejí rozmanitý heterogenní systém. V jiné publikaci J. Bíny (2010) se můžeme setkat ještě s jinou, širší definicí, podle níž je potenciál cestovního ruchu soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, který je tvořen složitým multidisciplinárním systémem. Do tohoto systému vstupují faktory přírodního prostředí, kulturně-historické dědictví i projevy aktuální činnosti lidstva. Je podle něj proto nutné uvědomit si, že celková kvantifikace tohoto systému je velmi těžko proveditelná, neboť některé prvky působí nehmotně a 21

23 neměřitelně, u jiných prvků je jejich postižení a významová diferenciace velmi komplikovaná záležitost. Jako zcela základní podmínku pro zkoumání tohoto složitého systému Bína (2010) uvádí jeho zjednodušení a rozčlenění na měřitelné kategorie. Ty pak mohou zastupovat funkci dílčích potenciálů cestovního ruchu a celkový potenciál je chápán jako jejich souhrn. Dílčím segmentům je tedy přiřazován určitý počet bodů, jejichž následný součet představuje celkový potenciál cestovního ruchu v dané oblasti, který je ovšem limitovaný nutnými provedenými zjednodušeními souboru podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Za účelem tohoto zjednodušení Bína (2010) člení potenciál cestovního ruchu na dva dílčí segmenty, a to: a) potenciál atraktivit cestovního, který definuje jako reálné vyjádření cílů návštěvníků regionu. Může se jednat např. o zámky, hrady, botanické zahrady, golfová hřiště, lázeňská místa, ale i o přírodní pozoruhodnosti jako jsou jeskyně, skalní města, chráněné krajinné oblasti apod. Jinými atraktivitami mohou být i oblasti určitého věhlasu (např. vinařské oblasti, místa s pivovarnickou tradicí apod.). Vliv atraktivity na potenciál cestovního ruchu může posílit také statut, jež je oblasti přidělen. Takovým statutem rozumíme např. zařazení lokality do seznamu světového dědictví UNESCO, (Bína, 2010) b) potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch, který je označen za výhradně potenciální. Není vázaný na konkrétní objekty, ale spíše na širší územní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Je nutné dbát na fakt, že různé typy plochy mohou mít různý obecný význam pro cestovní ruch. Významné jsou například krajinné typy oblastí, které jsou podstatné pro přírodně orientovaný cestovní ruch a rekreaci. Podporu cestovního ruchu však představují i zóny v blízkosti sjezdů z dálnic a rychlostních silnic, neboť zvyšují dálkovou dostupnost území. Naopak za oblasti, které rozvoj cestovního ruchu omezují, či dokonce potlačují, jsou např. areály hnědouhelných dolů a velké průmyslové plochy. Zejména přítomností průmyslových ploch se vyznačují některá urbanizovaná území. Zda je potenciál cestovního ruchu v určité oblasti příznivý či ne, lze určit podle poměru plochy podporující cestovní ruch a plochy omezující cestovní ruch. V podstatě platí, že čím větší je podíl ploch s obecně podporujícím 22

24 vlivem na cestovní ruch (a naopak čím menší je podíl ploch s vlivem obecně omezujícím), tím příznivější potenciální podmínky pro rozvoj cestovního ruchu jsou (Bína, 2010). Kromě zmíněného zjednodušení a rozčlenění potenciálu cestovního ruchu na výše uvedené segmenty je však podle J. Bíny (2010) nutné brát ohled i na otázku šíře pojetí segmentů cestovního ruchu, tedy zda se některé prvky související s cestovním ruchem mají považovat za součást potenciálu cestovního ruchu, či zda už se jedná o atributy využití potenciálu cestovního ruchu. 3.1 Současné metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu Jednou z metod určení potenciálu cestovního ruchu je metoda Ústavu pro územní rozvoj (Bína, 2010), která vychází z výše popsaného zjednodušení a rozčlenění tohoto potenciálu. Tato metoda přistupuje při vyhodnocování potenciálu různými způsoby v závislosti na tom, zda patří vyhodnocovaná data k segmentu atraktivit cestovního ruchu, nebo k segmentu ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch. Podle Bíny (2010) lze atraktivity cestovního rozčlenit podle jejich významu do dvou až tří významových úrovní. Základem takového členění jsou konkrétně zjistitelné parametry. Po tomto vytřídění objektů jako atraktivit cestovního ruchu se tyto atraktivity následně bodují. Pro zkoumání druhého dílčího potenciálu, který se soustředí na plochy a linie, Bína (2010) definuje hned několik primárních typů ploch i linií. Tyto plochy a linie pak nesou konkrétní význam pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti. U ploch se můžeme setkat s oboustrannou orientací, tzn. některé plochy mají orientaci kladnou (mají pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu), jiné plochy se vyznačují orientací zápornou (mají negativní vliv na rozvoj cestovního ruchu) a existují také plochy, které jsou neutrální. Linie pak mají vždy orientaci kladnou. Zcela jinou metodou pro vyhodnocování potenciálu cestovního ruchu je metoda zveřejněná ve sborníku z konference Aktuální problémy cestovního ruchu: Místní bohatství a cestovní ruch 2016, jejímiž autory jsou J. Rux, P. Chalupa a H. Vojáčková (2016). Tato metoda se zaměřuje zejména na hodnocení přírodních a kulturních dispozic, ale také na počet lůžek v dané oblasti. Do velké míry se také soustředí na schopnost 23

25 relevantního porovnání s jinými oblastmi. Pro tyto účely totiž zohledňuje také rozlohu a počet obyvatel v oblasti. Pro lepší možnosti srovnání potenciálu cestovního ruchu v různých oblastech na určitém území tato data také normalizuje pomocí vyjádření v intervalu <0;1>. Odlišně tato metoda zachází s daty týkající se kulturních dispozic. Pro výpočet potenciálu cestovního ruchu zohledňuje zejména památky světového dědictví UNESCO, městské památkové rezervace (dále jen MPR ), vesnické památkové rezervace (dále jen VPR ), městské památkové zóny (dále jen MPZ ), vesnické památkové zóny (dále jen VPZ ), a národní kulturní památky (dále jen NKP ). Tato metoda pracuje s myšlenkou přidělování koeficientů k výše uvedeným druhům památek. Tento koeficient je vypočten poměrem celkového počtu památek všech uvedených kategorií v požadované oblasti k počtu objektů jedné konkrétní kategorie. Samotný potenciál se následně zjišťuje pomocí vynásobení počtu památek daných kategorií v požadované oblasti jejich příslušnými koeficienty. Výsledná čísla se sečtou, čímž získáme kulturně-historický potenciál v oblasti. (Rux, Chalupa, Vojáčková, 2016) Tato metoda posuzování kulturně-historických atraktivit může být považována za objektivnější, než je metoda ÚÚR, neboť vychází z čistě matematického pohledu na dostupná fakta. Přidělování bodů podle metody ÚÚR je naopak subjektivní záležitostí a v různých výzkumech tak může být dosaženo různých výsledků. Tabulka 1: Koeficienty pro Jihočeský kraj Typ památky Celkový počet památek Koeficient UNESCO 2 69,00 MPR 7 19,71 MPZ 25 5,52 VPR 16 8,63 VPZ 56 2,46 NKP 32 4,31 Zdroj: Vlastní výpočet metodou uvedenou ve sborníku z konference Aktuální problémy cestovního ruchu: Místní bohatství a cestovní ruch 2016 (J. Rux, P. Chalupa, H. Vojáčková, 2016) podle dat z památkového katalogu Národního památkového ústavu ( 2015) 24

26 4 Obecná charakteristika Jihočeského kraje Tabulka 2: Obecná charakteristika Jihočeského kraje Název kraje Region Soudržnosti Jihočeský kraj NUTS II Jihozápad Výměra území kraje km 2 Počet obyvatel Hustota zalidnění 64 os. /km 2 ORP v kraji 17 Obce 624 Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ze statistického bulletinu ČSÚ (2018) Tabulka 3: Charakteristika jednotlivých ORP v Jihočeském kraji ORP Výměra Obyvatelstvo Hustota Počet Kód Kód (v km 2 ) (v tis.) zalidnění obcí ORP dle ORP (os./km 2 ) ČSÚ Blatná 278,56 13, České Budějovice 923,77 157, Český Krumlov 1130,07 41, Dačice 471,92 19, Jindřichův Hradec 933,55 49, Kaplice 484,71 19, Milevsko 385,25 18, Písek 741,77 52, Prachatice 839,51 33, Soběslav 323,89 21, Strakonice 574,07 45,

27 Tábor 1002,19 80, Trhové Sviny 452,42 18, Třeboň 538,32 24, Týn nad Vltavou 262,40 14, Vimperk 535,36 17, Vodňany 179,20 11, Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ÚIR ( ) Tabulka 4: Začlenění do turistického regionu a oblasti Turistický region Turistická oblast částečně Jižní Čechy, částečně Šumava částečně Jižní Čechy, částečně Šumava Zdroj: Vlastní zpracování podle map CzechTourism ( ) Tabulka 5: Geomorfologické členění kraje Geomorfologický systém Geomorfologický subsystém Provincie Hercynský systém Hercynská pohoří Česká vysočina Subprovincie Šumavská soustava, Česko-moravská soustava Geomorfologické oblasti Šumavská hornatina, Jihočeské pánve, Středočeská pahorkatina Zdroj: vlastní zpracování podle mapy Jana Bíny na webu (2007) 26

28 Obrázek 1: Mapa administrativního členění Jihočeského kraje (ČSÚ, 2011) 27

29 Praktická část 5 Metodika práce V praktické části bude pozornost směřována na potenciál cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. V prvních několika kapitolách bude věnována pozornost dílčím potenciálům (krajinně rekreační potenciál, potenciál územně zakotvených atraktivit, potenciál ubytovacích kapacit). Jejich sečtením se získá potenciál cestovního ruchu, který je v následujících kapitolách porovnáván, hodnocen a zkoumán. 5.1 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu Hodnota dílčího krajinně rekreačního potenciálu bude přejata z materiálů Úřadu územního rozvoje, jejichž autorem je J. Bína (2010). Dílčí potenciál územně zakotvených atraktivit bude získán použitím metody uveřejněné ve sborníku z konference Aktuální problémy cestovního ruchu: Místní bohatství a cestovní ruch Autory této metody jsou J. Rux, P. Chalupa a H. Vojáčková (2016). Metoda je založena na získání hodnoty potenciálu pomocí koeficientů zvlášť vypočtených pro různé typy atraktivit. Za tímto účelem budou použity koeficienty získané vlastním výpočtem specificky pro Jihočeský kraj, které jsou uvedené v teoretické části. Informace o atraktivitách v dané oblasti jsou získány z veřejného památkového katalogu Národního památkového ústavu. Hodnota posledního dílčího potenciálu ubytovacích kapacit se odvíjí od počtu ubytovacích zařízení, resp. od počtu lůžek v správním obvodu. Tyto dílčí potenciály budou následně vyděleny rozlohou svého správního obvodu. Tím získáme hustotu dílčího potenciálu. Následně je nutné tyto hodnoty normalizovat. Za tímto účelem je nezbytné zjistit minimální a maximální hodnotu hustoty potenciálu v celém kraji. Následuje výpočet rozdílu maxima a minima. Nakonec od hustoty potenciálu musí být odečteno minimum a výsledné číslo se dělí rozdílem maxima a minima. Samotný potenciál cestovního ruchu je získán součtem normalizovaných hodnot dílčích potenciálů. 28

30 6 Krajinně rekreační potenciál v Jihočeském kraji Krajinně rekreační potenciál se zabývá atraktivitou přírodní složky na daném území. Pro tento dílčí potenciál je charakteristická jeho neměnnost a stabilita. Tabulka 6: Výpočet krajinně rekreačního potenciálu Název ORP Rozloha v km 2 KRP KRP/R NH Blatná 278, ,574 0,000 České Budějovice 923, ,907 0,148 Český Krumlov 1130, ,365 0,794 Dačice 471, ,901 0,145 Jindřichův Hradec 933, ,372 0,354 Kaplice 484, ,661 0,482 Milevsko 385, ,285 0,315 Písek 741, ,715 0,506 Prachatice 839, ,102 0,677 Soběslav 323,89 301,5 0,931 0,158 Strakonice 574, ,050 0,211 Tábor 1002, ,848 0,121 Trhové Sviny 452, ,105 0,235 Třeboň 538, ,750 0,521 Týn nad Vltavou 262, ,620 0,463 Vimperk 535, ,830 1,000 Vodňany 179, ,971 0,176 Zdroj: Vlastní vypracování podle dat ÚÚR (2010) V tabulce sloupec s názvem KRP představuje původní hodnoty krajinně rekreačního potenciálu, které byly převzaty z publikace ÚÚR, jejíž autorem je J. Bína (2010). Sloupec 29

31 KRP/R znamená hustotu krajinně rekreačního potenciálu a v sloupci NH nalezneme normalizovanou hodnotu tohoto potenciálu. Z této tabulky vyplývá, že nejvyšší potenciál přírodních složek má v Jihočeském kraji ORP Vimperk, zatímco nejnižší potenciál má ORP Blatná. 7 Potenciál územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu Tato kapitola se věnuje potenciálu kulturně-historických atraktivit v obcích s rozšířenou působností Jihočeského kraje. V první podkapitole jsou zjištěny hodnoty potenciálu územně zakotvených atraktivit pro jednotlivé ORP, které jsou v následující kapitole vyhodnoceny a převedeny do normalizované hodnoty. 7.1 Výpočet hodnot územně zakotvených atraktivit v jednotlivých ORP Pro zjištění hodnoty potenciálu územně zakotvených atraktivit je nutné vědět, kolik chráněných objektů a oblastí se na požadovaném území nachází. Z těchto položek jsou pro samotný výpočet důležité zejména památky UNESCO, MPR, MPZ, VPR, VPZ a NKP. Druhým nezbytným údajem jsou koeficienty pro jednotlivé kategorie památek. Tyto koeficienty se získávají výpočtem, který byl zmíněn již v teoretické části bakalářské práce. 30

32 Tabulka 7: Výpočet základních hodnot potenciálu územně zakotvených atraktivit ORP UNESCO MPR MPZ VPR VPZ NKP CELKEM Blatná ,04 České Budějovice ,57 Český Krumlov ,29 Dačice ,32 Jindřichův Hradec ,18 Kaplice ,04 Milevsko ,71 Písek ,08 Prachatice ,02 Soběslav ,66 Strakonice ,63 Tábor ,73 Trhové Sviny ,59 Třeboň ,73 Týn nad Vltavou ,52 Vimperk ,92 Vodňany ,97 Koeficient pro výpočet 69,00 19,71 5,52 8,63 2,46 4,31 x Zdroj: vlastní výpočet podle informací o počtu památek v jednotlivých ORP z památkového katalogu Národního památkového ústavu ( 2015) Na základě předchozí analýzy potenciálu územně zakotvených atraktivit v jednotlivých ORP je tento dílčí potenciál vyhodnocen a převeden do normalizovaných hodnot. Je nezbytné připomenout, že tyto hodnoty neberou v potaz přítomnost muzeí, galerií a dalších podobných objektů v jednotlivých ORP. 31

33 Tabulka 8: Výpočet potenciálu územně zakotvených atraktivit v jednotlivých ORP Název ORP Rozloha v km 2 ÚZA ÚZA/R NH Blatná 278,56 11,04 0,040 0,104 České Budějovice 923,77 167,57 0,181 0,898 Český Krumlov 1130,07 161,29 0,143 0,681 Dačice 471,92 36,32 0,077 0,313 Jindřichův Hradec 933,55 46,18 0,049 0,159 Kaplice 484,71 11,04 0,023 0,010 Milevsko 385,25 11,71 0,030 0,052 Písek 741,77 43,08 0,058 0,207 Prachatice 839,51 88,02 0,105 0,469 Soběslav 323,89 64,66 0,200 1,000 Strakonice 574,07 32,63 0,057 0,200 Tábor 1002,19 51,73 0,052 0,171 Trhové Sviny 452,42 24,59 0,054 0,187 Třeboň 538,32 35,73 0,066 0,254 Týn nad Vltavou 262,40 5,52 0,021 0,000 Vimperk 535,36 20,92 0,039 0,101 Vodňany 179,20 15,97 0,089 0,381 Zdroj: Vlastní výpočet V tabulce sloupec s názvem ÚZA obsahuje hodnoty potenciálu územně zakotvených atraktivit. Sloupec ÚZA/R znamená hustotu potenciálu územně zakotvených atraktivit a v sloupci NH nalezneme normalizovanou hodnotu tohoto potenciálu. Nejvyšší potenciál územně zakotvených atraktivit má ORP Soběslav. ORP Týn nad Vltavou disponuje naopak potenciálem nejnižším. 32

34 8 Potenciál ubytovacích kapacit Tabulka 9: Výpočet potenciálu ubytovacích kapacit Název ORP Rozloha v km 2 Počet HUZ Lůžka Lůžka/R NH Blatná 278, ,245 0,437 České Budějovice 923, ,855 0,677 Český Krumlov 1130, ,382 1,000 Dačice 471, ,155 0,154 Jindřichův Hradec 933, ,628 0,564 Kaplice 484, ,472 0,000 Milevsko 385, ,751 0,301 Písek 741, ,552 0,557 Prachatice 839, ,432 0,271 Soběslav 323, ,736 0,391 Strakonice 574, ,249 0,254 Tábor 1002, ,467 0,458 Trhové Sviny 452, ,314 0,169 Třeboň 538, ,035 0,877 Týn nad Vltavou 262, ,197 0,250 Vimperk 535, ,701 0,754 Vodňany 179, ,181 0,248 Zdroj: vlastní výpočet podle dat ČSÚ (2017) V tabulce sloupec s názvem počet HUZ znamená počet hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých správních obvodech. V následujícím sloupci se nachází počet lůžek pro dané správní obvody. Informace v obou těchto sloupcích pochází z dat ČSÚ (2017). Sloupec lůžka/r znamená hustotu potenciálu ubytovacích kapacit a v sloupci NH nalezneme normalizovanou hodnotu tohoto potenciálu. 33

35 Z této tabulky vyplývá, že nejvyšší potenciál z hlediska ubytovacích kapacit má v Jihočeském kraji Český Krumlov, zatímco nejnižší potenciál mají Kaplice. 9 Celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Jihočeského kraje Celková hodnota potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých správních obvodech je získána součtem normalizovaných hodnot dílčích potenciálu pro danou ORP. Výsledný potenciál jednotlivých ORP je možné efektivně porovnávat právě na základě normalizovaných hodnot dílčích potenciálů. Je ovšem nutné brát na vědomí, že výsledky získané v této bakalářské práci slouží pouze k porovnání potenciálu v rámci Jihočeského kraje, nikoliv České republiky. Potenciál cestovního ruchu v jednotlivých ORP bude dále sečten, čímž se získá hodnota celkového potenciálu cestovního ruchu pro Jihočeský kraj. Tento výpočet má sloužit k zjištění, jak se procentuálně podílí potenciál jednotlivých ORP na potenciálu celého kraje. Pro možnost posouzení, zda ORP využívá svůj potenciál efektivně, budou použity údaje o návštěvnosti v jednotlivých krajích. Počet přenocování je vydělen rozlohou v daném správním obvodu. Z těchto hodnot pak bude vypočteno, jak se procentuálně podílí každá ORP na návštěvnosti Jihočeského kraje podobným způsobem, jako je tomu u potenciálu cestovního ruchu. Pokud se pak podíl na návštěvnosti vydělí podílem na potenciálu cestovního ruchu, získáme číslo, které vypovídá o míře efektivity využití potenciálu cestovního ruchu v dané ORP. Z hodnot výsledného potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých ORP bude také provedeno několik statistických výpočtů, na jejichž základě bude možno určit některé charakteristiky potenciálu cestovního ruchu jednak z pohledu Jihočeského kraje jako celku, tak i jednotlivých ORP. Tyto statistické výsledky dopomohou k rozčlenění ORP do několika skupin podle jejich hodnot potenciálu cestovního ruchu. Tyto skupiny budou dále zkoumány např. z hlediska společných znaků, odlišností, skladby potenciálu apod. 34

36 Tabulka 10: Výsledný potenciál cestovního ruchu v ORP Jihočeského kraje Název ORP KRP ÚZA PUK CELKEM Podíl v % Blatná 0,000 0,104 0,437 0,542 2,87 % České Budějovice 0,148 0,898 0,677 1,722 9,13 % Český Krumlov 0,794 0,681 1,000 2,475 13,13 % Dačice 0,145 0,313 0,154 0,612 3,25 % Jindřichův Hradec 0,354 0,159 0,564 1,077 5,71 % Kaplice 0,482 0,010 0,000 0,491 2,61 % Milevsko 0,315 0,052 0,301 0,668 3,54 % Písek 0,506 0,207 0,557 1,270 6,74 % Prachatice 0,677 0,469 0,271 1,418 7,52 % Soběslav 0,158 1,000 0,391 1,549 8,21 % Strakonice 0,211 0,200 0,254 0,666 3,53 % Tábor 0,121 0,171 0,458 0,750 3,98 % Trhové Sviny 0,235 0,187 0,169 0,591 3,13 % Třeboň 0,521 0,254 0,877 1,652 8,76 % Týn nad Vltavou 0,463 0,000 0,250 0,713 3,78 % Vimperk 1,000 0,101 0,754 1,855 9,84 % Vodňany 0,176 0,381 0,248 0,805 4,27 % Zdroj: Vlastní výpočet. V tabulce sloupec KRP představuje normalizovanou hodnotu krajinně rekreačního potenciálu v příslušných ORP. Sloupec ÚZA obsahuje normalizované hodnoty potenciálu územně zakotvených atraktivit. V sloupci PUZ se nachází normalizované hodnoty potenciálu ubytovacích kapacit. Poslední sloupec vyjadřuje procento, jakým se každá ORP podílí na potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje. 35

37 Tabulka 11: Návštěvnost jednotlivých ORP Jihočeského kraje ORP Rozloha (v km 2 ) Přenocování P/R Podíl na návštěvnosti (v %) Blatná 278, ,09 3,12 % České Budějovice 923, ,60 9,17 % Český Krumlov 1130, ,64 20,20 % Dačice 471, ,17 1,08 % Jindřichův Hradec 933, ,55 5,55 % Kaplice 484, ,69 0,57 % Milevsko 385, ,82 2,30 % Písek 741, ,77 6,16 % Prachatice 839, ,68 3,10 % Soběslav 323, ,86 3,92 % Strakonice 574, ,38 3,65 % Tábor 1002, ,17 6,28 % Trhové Sviny 452, ,90 2,17 % Třeboň 538, ,49 19,90 % Týn nad Vltavou 262, ,07 1,69 % Vimperk 535, ,70 10,17 % Vodňany 179, ,53 0,96 % CELKEM x ,122 x Zdroj: vlastní výpočet podle dat ČSÚ (2017) V tabulce uvedené výše obsahuje první sloupec informace o rozloze a druhý sloupec informace o přenocování převzaté z materiálů ČSÚ (2017). V sloupci označeném P/R je podíl přenocování a rozlohy. V posledním sloupci je výpočet procentuálních hodnot podílu návštěvnosti jednotlivých ORP na návštěvnosti celého Jihočeského kraje. 36