Cestovní ruch Podklady do školy

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Cestovní ruch Podklady do školy"

Ludvík Novák
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Cestovní ruch Podklady do školy

2 1 Politika cestovního ruchu v České republice 1.1 Přístupy k vymezení cestovního ruchu Lidé v průběhu celé své existence stále cestovali, hledali místa, která jim umožní obživu, později obchodování a ještě později také poznávání cizích zemí. Lidská touha poznávat byla stále silnější. Velkou překážkou byly vzdálenosti, které byly pro většinu lidí v konkrétní době, ve které žili, nepřekonatelné. Touha cestovat lidstvo neopouštěla. S rozvojem dopravy a s následným rozvojem komunikační techniky se přání lidstva po poznávání cizích zemí začala naplňovat. Mezi nejznámější průkopníky cestování patří Thomas Cook ( ), který si již ve druhé polovině 19. století uvědomil, že se ve společnosti vytváří určitá skupina osob, které majetkové poměry dovolují věnovat se pestřejšímu využití volného času spojeného s cestováním. Další rozvoj cestovního ruchu začal na začátku 20. století, ale první světová válka úspěšné nakročení k poznávání nových zemí zastavila. Vývoj cestovního ruchu prošel několika základními etapami. Podrobně je charakterizoval Frayer tabulka 1. Tabulka 1 Etapy vývoje cestovního ruchu Etapy vývoje cestovního ruchu Etapa Období Dopravní prostředek Prefáze do r pěšky, kůň, drožka, zčásti loď Počáteční fáze železnice, parní loď Rozvojová železnice, fáze automobil, autobus, letadlo (liniové) Vrcholová po roce 1945 automobil, fáze letadlo (charter) Zdroj: FRAYER, W., 1980, cit. MALÁ, Věra, 1999 Motivace poutní cesty, křižácké výpravy, obchod, objevitelské cesty, vzdělání zotavení, rekreace léčení, rekreace, komerční účely regenerace, rekreace, komerční účely Účastníci elita, šlechta, obchodníci nová střední vrstva pracující s vyšší životní úrovní všechny vrstvy (ve vyspělých zemích) Na základě charakteristiky podrobně popsali jednotlivé etapy vývoje Galvasová a kol. 1 První etapa zahrnuje vývoj do první světové války. Je charakteristická rozvojem materiálně-technické základny. Zároveň vznikají nové profese, jejichž úkolem je zajistit potřeby turistů. 1 GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, 2008, s

Lidská touha poznávat byla stále silnější. Velkou překážkou byly vzdálenosti, které byly pro většinu lidí v konkrétní době, ve které žili, nepřekonatelné. Touha cestovat lidstvo neopouštěla.

3 Druhá etapa se dotýká období mezi dvěma světovými válkami. Její vývoj je nejprve zpomalený v důsledku událostí první světové války, ale postupně se cestovní ruch začíná výrazně rozvíjet. Lidé si stále více uvědomují, že s cestováním získávají nové poznatky o cizích zemích. Cestování se stává stále oblíbenější možností trávení volného času. Cestovní ruch se postupně diferencuje, vznikají nové formy a typy. Vlády mnoha států zjišťují, že cestovní ruch může být odvětvím, které bude významně přispívat do státní pokladny. Začínají cestovní ruch podporovat a ovlivňovat aktivní politikou. Úspěšný rozvoj cestovního ruchu tentokrát přerušila druhá světová válka. Třetí etapou je vývoj po druhé světové válce. Několik let trvalo, než se válkou zdevastovaným ekonomikám podařilo pozvednout tak, aby lidé uvažovali o možnosti trávit volný čas cestováním. Díky rozvoji ekonomiky se prodlužuje délka dovolených. Cestovní ruch se stává významným odvětvím ekonomiky, stále více se do jeho rozvoje zapojuje stát, který přijímá různá legislativní opatření na podporu rozvoje cestovního ruchu. Vznikají nová ministerstva, která jsou buď přímo ministerstvy pro rozvoj cestovního ruchu anebo jiná ministerstva mají cestovní ruch ve své gesci. Rozvoj si vyžádal zajištění zvýšené pozornosti pro odborné vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. Vznikají školy a další organizace zaměřené na podporu vzdělávání pro potřeby cestovního ruchu. 1.2 Vybrané definice cestovního ruchu Cestovní ruch je natolik významným odvětvím ekonomiky každého státu, že je věnována významná pozornost také vývoji teoretických poznatků. Odůvodnění důležitosti uvádí například Ryglová a kol.: Cestovní ruch bývá definován vícero způsoby, ale žádný z nich není zcela vyčerpávající. Autoři ve svých definicích zdůrazňují různé stránky tohoto složitého jevu, mnohdy v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je cestovní ruch zkoumán a definován. Co možná nejpřesnější definice je důležitá proto, aby bylo možno cestovní ruch sledovat, vyhodnocovat, plánovat a řídit. 2 Mezníkem při definování cestovního ruchu se stala konference Světové organizace cestovního ruchu WTO v Ottawě v r. 1991, na které byla přijatá následující definice cestovního ruchu: Cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající 2 RYGLOVÁ, Kateřina a kol. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada, s. 17.

Cestovní ruch se postupně diferencuje, vznikají nové formy a typy. Vlády mnoha států zjišťují, že cestovní ruch může být odvětvím, které bude významně přispívat do státní pokladny.

4 v cestování a pobytu v místě mimo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely. 3 Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od míst jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce. Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. 4 O definicích pojmu cestovního ruchu by bylo možné uvést ještě další informace. Uzavřeme názorem zahraničních autorů Hornerové a Swarbrooka: Definice zní jednoduše, ale není plně výstižná. Nezahrnuje například lukrativní oblast služebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoli zábava. Je také nesnadné určit, jak daleko musí člověk cestovat nebo kolik nocí musí strávit mimo domov, abychom jej mohli považovat za turistu. Mezi cestovním ruchem a cestováním nepochybně existuje silná spojitost Cestovní ruch a legislativa ve vztahu k podnikatelským subjektům První zákon o cestovním ruchu 6 byl vypracováván před rokem 1999, kdy Česká republika ještě nebyla členem Evropské unie. Zákon č.159/1999 Sb. v platném znění vymezil dva typy podnikatelských subjektů poskytujících služby v cestovním ruchu, a to cestovní kanceláře a cestovní agentury. O několik let později bylo nutné s ohledem na směrnici Evropské unie 7 upravující legislativu pro cestovní ruch v členských zemích připravit a schválit zákon nový. Na základě judikatury Evropského soudního dvora byl stávající zákon o cestovním ruchu novelizován. V roce 2006 byla schválena novela zákona o cestovním ruchu. 8 Zákon nebyl dokonalý. Postupně byly upravovány další zákony mající vztah k cestovnímu ruchu. Ke dni 1. ledna 2010 nabyla účinnosti poslední novela zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Novela, zveřejněná pod číslem zákona 301/2009 Sb., obsahuje popis činnosti horské služby, její výkon a dále definici lyžařského areálu. 3 ČECH, JIŘÍ. Malá encyklopedie cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 1998, s JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, 2009, s HORNER, Susan, SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003, s Zákon č. 155/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu 7 Směrnice Evropské Unie č. 90/314/EHS o souborných službách pro cestování pobyty a zájezdy. 8 Zákon č. 214/2006 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu.

Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky.

5 Literatura ČECH, JIŘÍ. Malá encyklopedie cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, s. ISBN GALVASOVÁ, Iva, BINEK, Jan, HOLEČEK, Jan a kol. Průmysl cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, ISBN HORNER, Susan, SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, s. ISBN JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, s. ISBN MALÁ, Věra. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: Fakulta mezinárodních vztahů VŠE, s. ISBN RYGLOVÁ, Kateřina, BURIAN, Michal, VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada, s. ISBN Dokumenty Zákon č. 155/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu Zákon č. 214/2006 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Směrnice Evropské Unie č. 90/314/EHS o souborných službách pro cestování pobyty a zájezdy. Tabulka Tabulka 1 Etapy vývoje cestovního ruchu

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. MALÁ, Věra. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: Fakulta mezinárodních vztahů VŠE, 1999. 83 s.

Podobné dokumenty

Geografie cestovního ruchu úvod. Geografie nevýrobní sféry Přednáška č. 8 HS

Geografie cestovního ruchu úvod Geografie nevýrobní sféry Přednáška č. 8 HS Literatura VYSTOUPIL, J. Geografie cestovního ruchu. In: TOUŠEK, V. a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství