pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Obsah dubnového čísla:

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Obsah dubnového čísla:"

Stanislav Pešan
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Duben ročník, č. 4 pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Obsah dubnového čísla:

2 Měsíc duben strana 1 Společenská rubrika strana 2 Kulturní a společenské akce......strana 3 Apríl strana 4 Velikonoce strana 5-6 Významné dny v dubnu strana 7 Kříţovka....strana 8

3 Milí přátelé, snad bychom nenašli nikoho, kdo se na jaro netěší. Letos teplé počasí přišlo celkem brzy a 1. jarní den je dávno za námi. Ale pamatujme na přísloví Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budeme což nám potvrzuje skutečnost, že jaro není vždy jen přívětivé. My s tím nic neuděláme, ale v dubnu se snad také sluníčkem ohřejeme. Příroda je nachystaná, první květinky nám to už zvěstují. Sněženky, bledule, krokusy,petrklíče, lístky tulipánů,narcisek a fialek. Svátky jara Velikonoce jsou za dveřmi, hospodyňky uklízejí, smýčí, drhnou, aby sluníčko neodhalilo nějaký ten nepořádek. Zdobíme svoje domovy i ten náš symboly jara. Stará pověra říká, že o Velikonocích máme mít na sobě něco nového, aby nás beránek nepokakal. Navíc si uděláme pořádek i v sobě zahoďme nevrlost, bručounství a zlobu a přivítejme jaro s úsměvem. Usmívejme se na sebe navzájem, úsměv nás nic nestojí a druhého potěší. Je zvláštní, že potěší i nás samotné a dodá nám lepší náladu. -1-

Společenská rubrika V měsíci dubnu své narozeniny oslavují: pan Ján Vincúr paní Irma Vraná paní Jiřina Vejvodová paní Jana Rákosníková Svátek slaví 24.

4 Společenská rubrika V měsíci dubnu své narozeniny oslavují: pan Ján Vincúr paní Irma Vraná paní Jiřina Vejvodová paní Jana Rákosníková Svátek slaví pan Jiří Klejna pan Jiří Šlégl Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a ţivotní pohodu. Srdečně zveme oslavence a samozřejmě i všechny ostatní klienty na Kavárnu, kde vše společně oslavíme. Dne od hodin v jídelně v přízemí -2-

Kulturní a společenské akce na měsíc duben 4.4. Kavárna od 13.30 hodin v jídelně v přízemí 6.4. tvoření s dětmi z MŠ Sluníčko 7.4. Aktivizace s Naďou Vereckou od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II.

5 Kulturní a společenské akce na měsíc duben 4.4. Kavárna od hodin v jídelně v přízemí 6.4. tvoření s dětmi z MŠ Sluníčko 7.4. Aktivizace s Naďou Vereckou od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. Patře pedikůra Návštěva Barnyho Vystoupení pana Víznera Výplata kapesného důchody návštěva Barnyho Aktivizace s Naďou Vereckou od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. Patře návštěva Barnyho -3-

6 Apríl Apríl je označení pro první dubnový den - 1. duben. Uţ od 16. století je apríl spojen s různými ţertíky a drobnými zlomyslnostmi, např. u novinářů pak dovoluje tradice překročit rámec serioznosti a vypustit tzv. kachnu. Problém pak nastává, ţe lidé neberou váţně ani některé vyloţeně seriózní články. Předpokládá se, ţe svátek vznikl jako reakce na změnu ročního období ze smutné zimy na veselejší jaro. V některých případech se apríl koná současně i 30. dubna, ale tento den jiţ není tolik rozšířen. Apríl v Česku Nejedná se o původní český svátek, ale přišel do Česka ze zahraničí a rychle zdomácněl. První písemná zmínka v Česku apríl zmiňuje v roce 1690 a zápis pochází od Bartoloměje Chrystellia z Prahy. V dřívějších dobách se jako oběti ţertíků stávali známí a příbuzní, kterým se posílaly nápady na nákupy neexistujících věcí jako např. ohýbák na cihly, bublinka do vodováhy, závit M0, apod.. [ Apríl ve Francii Ve Francii se tento den (ale i zvolání při prozrazení ţertu) nazývá poisson d avril a to z toho důvodu, ţe děti vystřihnou rybu (poisson) z papíru a připevní ji na záda někomu, kdo o výtvoru na svých zádech nemá tušení. Tradice "aprílování" ve Francii vznikla, a to jiţ roku 1564 a oproti ČR je zde ţertování bráno mnohem váţněji. Těší se oblibě v hojné míře nejen mezi přáteli, nýbrţ i v médiích. -4-

7 Velikonoce Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů a podle jejich pojetí se váţí k ukřiţování a zmrtvýchvstání Jeţíše Krista. Svůj původ mají s největší pravděpodobností v pohanských tradicích a oslavách jara, ačkoli si jejich počátky mnohé společnosti vykládají různě. Podle katolické tradice jsou Velikonoce vyvrcholením 40denního postního období. Jejich termín je pohyblivý a určuje se podle prvního jarního úplňku, jelikoţ slunce a měsíc měly od pradávna rozhodující vliv na určování času. Velikonoce připadají na první neděli po jarním úplňku po rovnodennosti. Mohou tedy proběhnout kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Vlastním svátečním velikonočním dnům předchází šest postních týdnů a kaţdá ze šesti nedělí má své jméno podle dříve udrţovaných specifických rituálů příchodu jara: Pučálka, Praţná, Kýchavá, Druţná, Smrtná a poslední Květná neděle. Také jednotlivé dny pašijového (svatého) týdne mají svá pojmenování. Zatímco na Modré pondělí bylo v minulosti zvykem neuklízet, o Ţlutém úterý se muselo výhradně uklízet. Na Škaredou středu, kdy Jidáš zradil Jeţíše, pálili kněţí snítky kočiček, které byly posvěceny předcházejícího roku na Květnou neděli. Lidé by se ten den neměli mračit, aby jim to nezůstalo po zbytek roku. Zelený čtvrtek je spojován s Kristovou poslední večeří. Jelikoţ se tento den traduje, ţe zvony odletěly do Říma, jejich zvuk na vesnicích nahradily hrkačky, jimiţ obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše. Na Zelený čtvrtek by se měly jíst pouze zelené pokrmy. Velký pátek připomíná ukřiţování Krista a ten den by se měl drţet největší půst. Bílá sobota se nese v duchu příprav na slavnost Vzkříšení a Boţí hod velikonoční přináší velké hodování po dnech hladovění. Tradičními velikonočními pokrmy jsou jidáše, mazance a velikonoční beránci.

8 Původ sahá daleko za křesťanství Všechny výklady Velikonoc spojuje společné téma smrti a zrodu nového ţivota, v jejich původu se však názory rozcházejí. Jejich počátky však s největší pravděpodobností sahají do pohanských dob, kdy lidé oslavovali příchod jara a plodnosti, coţ při tehdejším způsobu obţivy znamenalo klíčovou ţivotní otázku. Plodnost a nový ţivot symbolizují vajíčka. Jako náboţensky organizovaná tradice se však Velikonoce poprvé objevily u Ţidů, kteří slaví svátky Pesach k uctění Boţí pomoci při vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Z tohoto pojetí pochází například beránek coby symbol Velikonoc. Kaţdá izraelská rodina obětovala mladého berana a jeho krví se potřely veřeje domu na znamení ochrany. Uchránění, případně ušetření, je překlad hebrejského slova pesach. Podle některých historiků pouţívali křesťané pro usnadnění christianizace pohanských národů metodu, při které překryly stávající svátky svými vlastními oslavami. Proto se dnes prakticky všechny křesťanské svátky včetně Vánoc a Velikonoc kryjí s pohanskými. Také například pomlázky a jiné velikonoční rekvizity mají původ v době dávno před Kristem. Skutečností je, ţe Jeţíš Kristus měl zemřít kolem roku 30 právě v blízkosti svátku Pesach. Tuto událost si křesťané připomínají údajně od 6. století oslavou Velikonoc, které fakticky začínají nedělní bohosluţbou na počest Jeţíšova vzkříšení o Velké noci a trvají padesát dní aţ do Letnic slavností Seslání Ducha svatého na apoštoly. Tradice Velikonoce se pojí s řadou tradic, z nichţ některé jsou jiţ dávno zapomenuté a jiné se uchovaly dodnes. V české tradici se vţilo jako klíčový den oslav Velikonoc pondělí po Boţím hodu velikonočním, které se označuje jako Červené pondělí. Podle zvyků muţi pomocí pomlázek, tatarů či ţil šlehají ţeny, aby neuschly. Ty je mohou na oplátku polévat vodou (k tomuto účelu dříve v některých oblastech slouţil následující den, takzvané odplatné úterý, kdy děvčata oplácela pomlázkou hochům). Dívky obvykle hochy obdarovávají zdobenými vajíčky. Ať uţ se jedná o jakékoli pojetí Velikonoc, vţdy jsou spojené s vítáním jara. Toto roční období se lidé snaţili odpradávna přenést různými způsoby i do svých domovů, například v podobě obilí zasazeného v miskách a talířích.

Významná výročí v dubnu 1. duben 1979 V Československu byl zaveden letní čas 2. duben 1876 Narodil se Tomáš Baťa, zakladatel obuvnické firmy Baťa a jeden z největších podnikatelů své doby ( 12.

9 Významná výročí v dubnu 1. duben 1979 V Československu byl zaveden letní čas 2. duben 1876 Narodil se Tomáš Baťa, zakladatel obuvnické firmy Baťa a jeden z největších podnikatelů své doby ( 12. července 1932) 5. duben 1355 Karel IV. byl ve Svatopetrském chrámu v Římě korunován císařem Svaté říše římské 12. duben 1944 Narodil se Karel Kryl, český zpěvák ( 3. března 1994) 23. duben 1616 Zemřel William Shakespeare (na obrázku), anglický dramatik a básník (* duben 1564) 25. duben 1719 Byl poprvé publikován Robinson Crusoe, román Daniela Defoea 29. duben 2011 Proběhla svatba prince Williama a Kate Middletonové -7-

10 1. nádoba na koupel Výherní křížovka 2. čtvrtý měsíc v roce 3. čidla sluchu 4. mlátit 5. opak dne 6. horní končetiny 7. doba 8. pozdrav 9. kur 10. souhlas 11. část ruky 12. dopravní prostředek 13. část obličeje uprostřed 14. noční pták 15. doplněk k pánskému obleku 16. mléčný výrobek 17. ozdoba králů 18. jablka, hrušky souzvuk tónů 20. největší suchozemský savec -8-

Podobné dokumenty

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490 VY_32_INOVACE_PRV_490 S2 Velikonoce I. Autor: Irena Paulová, Mgr. Použití: 2. ročník Datum vypracování:10. 3. 2013 Datum pilotáže: 21. 3. 2013 Metodika: Žáci si společně s učitelem prohlížejí prezentaci,