Infolisty. Domova pro seniory Písečná

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Infolisty. Domova pro seniory Písečná"

Naděžda Kolářová
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Infolisty Domova pro seniory Písečná

Co nám přinesl měsíc březen Jedeme v tom společně

celorepublikový projekt na podporu aktivizace klientů

v tom společně, který opět vyhlásil Domov pro seniory

Do letošního ročníku se přihlásilo 60 domovů pro

Odstartovali jsme hypoteticky z Pradědu a jedeme 1

2 Co nám přinesl měsíc březen Jedeme v tom společně Také letos jsme první březnový den odstartovali celorepublikový projekt na podporu aktivizace klientů v domovech pro seniory z celé České republiky Jedeme v tom společně, který opět vyhlásil Domov pro seniory Vrbno pod Pradědem. Do letošního ročníku se přihlásilo 60 domovů pro seniory z celé České a Slovenské republiky. Odstartovali jsme hypoteticky z Pradědu a jedeme km napříč Českem a Slovenskem až do cíle, který je rovněž na Pradědu. Každý den se schází parta nadšenců a šlapou na rotopedech a od začátku panuje mezi našimi závodníky dobrá nálada. Ke dni jsme ujeli již 494 km.

3 Patrová kavárnička Parta nadšených hráčů deskových a karetních her se pravidelně schází na jednotlivých poschodích našeho domova a hrají a hrají. Interaktivní tabule Dvakrát v týdnu se scházíme ve společenské místnosti a procvičujeme paměť u interaktivní tabule, což nás zatím stále baví...

4 Velikonoční tradice Velikonoce jsou svátky jara a takto byly vnímány v pohanských dobách, kdy se začala příroda po zimě probouzet. Zcela nový rozměr dalo Velikonocům židovství a křesťanství. V židovském pojetí před 3500 let byly tyto svátky oslavou vyvedení židovského národa z područí egyptského. Před zhruba 2000 lety dostaly význam křesťanský, protože právě v této době byl ukřižován a z mrtvých vstal Ježíš Kristus. Velikonoce jsou tedy rovněž i nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Postupem času se vytvořila podoba Velikonoc tak, jak ji známe dnes. Část zvyků zůstala z dob pohanských, přebraly se některé zvyky židovské a jiné křesťanské. Nic ale není trvalého a vlivem času se i Velikonoce stále mění. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, to znamená, že není stanovený pevný den v roce, kdy je slavit, a tak jsou každý rok v trochu odlišnou dobu. Pro výpočet data je však přesně stanovené pravidlo, kdy připadají na neděli po prvním jarním úplňku. Pokud je tento úplněk také v neděli, pak se slaví až neděli další. Jedná se tedy o období mezi 23. březnem a 26. dubnem. Velikonoce jsou především na vesnicích a v menších městech stále ještě významnou kulturní a společenskou událostí, při níž se baví všichni bez rozdílu věku. Součástí svátků jsou i zvyky a tradice a je dobře, že mnoho se jich stále udržuje. Pomlázka by měla být vlastnoručně pletená z vrbových proutků a ozdobená stuhami. Podle pranostik totiž mladé proutky vrby přináší zdraví a mládí každé dívce nebo ženě, která s nimi dostane našleháno. Vajíčka jsou odměnou za vyšlehání a chlapci a muži dostávají vajíčka barvená i malovaná, či jinak zdobená. Koleda o velikonočním pondělí patří k dosud stále dodržovaným a oblíbeným velikonočním zvykům a chodí na ni zásadně jen chlapci a muži.

5 Říkanky a básničky patří k pomlázce stejně jako vajíčka. Hody, hody, doprovody zná asi každý, ale existuje jich mnohem víc a všechny mají svůj neopakovatelný velikonoční půvab. Polévání vodou má ten význam, že dívky a ženy v úterý ráno po velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu. Řehtačky a klapačky nahrazovaly a někde občas ještě stále nahrazují zvony, které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu. Velikonoční beránek je tradiční pečivo. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u Židů je členem křesťanského Božího stáda, o které se stará pastýř, kterým je židovský Bůh. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby. Zajíček je velikonoční symbol s původem v Německu, vznik této tradice má několik vysvětlení. Podle jednoho se zajíc často pohyboval okolo lidských obydlí a hledal tam potravu, podle jiného se dříve o Velikonocích pekl chléb ve tvaru zajíce a doprostřed se pokládalo uvařené vajíčko. Zajíc je ale i v Bibli mezi stvořeními maličkými na zemi a moudřejšími nad mudrce, kde symbolizuje skromné a pokorné. V křesťanské církevní symbolice bývá u nohou Panny Marie jako znamení. Mazanec symbolizuje slunce. V dřívějších dobách mazanec nebyl sladký, připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec, aby byl hodně žlutý. Nesladké mazance se jmenovaly různě baba, babyka, šoldr, plecovník nebo svěceník. V sladké podobě si mazanec zachoval původní kulatý tvar a uprostřed znamení kříže.

Vysévání obilí (osení) symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací.

6 Jidáše by měly mít tvar válečku, protože symbolizují provaz, na kterém se Jidáš podle křesťanského výkladu oběsil. Praktičtější vysvětlení pečení Jidášů je, že hospodyně chtěly spotřebovat zbytky těsta. Klasické těsto na Jidáše se ale připravuje z bílé mouky a medu. Vysévání obilí (osení) symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené ideálně krátce před velikonočními svátky se pak zdobí kraslicemi. Obilí se vysévá i v současné době, účel je ale především dekorativní. Větvičky jívy takzvané kočičky se světí na Květnou neděli a pak se dávaly ke kříži v domácnostech nebo k svatým obrázkům. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby. V současnosti už se tento zvyk příliš nedodržuje. Cvičení paměti pro každý věk Západní Čechy lemují naši západní hranici a tento tajemný kraj skrývá řadu pokladů a skvostů. Zázračné prameny tryskající ze země slouží po staletí k léčení nejrůznějších neduhů, však sláva západočeských lázní dávno přesáhla naše hranice, stejně jako věhlas Chodů, hrdých strážců hranic. Do západních Čech patří i kousek Šumavy, kde leží dvě tajemstvími opředená jezera Černé a Čertovo. Přesto

7 všechno ale nejznámější poklad západních Čech najdete v Plzni ano, pivo přece k Čechům neodmyslitelně paří a proslavilo je po celém světě!!! Tipnete si správnou odpověď? 1. Jak se jmenuje nejzápadnější město České republiky? a) Tachov b) Aš c) Cheb 2. Nejteplejším minerálním pramenem u nás je Vřídlo v Karlových Varech. Díky vysokému tlaku vystříkne až do výšky dvanácti metrů. Jakou má teplotu? a) 63 C b) 85 C c) 72 C 3. Nejvýše položené město ve střední Evropě leží v nadmořské výšce 1028m v Krušných horách. Jak se jmenuje? a) Boží Dar b) Nejdek c) Abertamy 4. Nejhlubší nekrasové jezero dosahuje hloubky téměř 41m a leží na Šumavě. Zároveň je i naším největší přírodním jezerem. Jak se jmenuje? a) Černé jezero b) Čertovo jezero c) Čertovské jezero

8 5. V Plzni stojí katedrála svatého Bartoloměje, která má nejvyšší kostelní věž v republice. Víte, jak je vysoká? a) 82,5m b) 102m c) 97m 6. Kladruby u Stříbra, Plasy, Teplá co spojuje tato místa západních Čech? a) najdeme zde minerální prameny b) najdeme tu kláštery c) najdeme tu rozhledy 7. Nejstarší kamenný hrad v ČR byl postaven okolo roku Jak se jmenuje? a) Přimda b) Loket c) Švihov Správné řešení minulého čísla: 1c, 2c, 3a, 4b, 5b, 6c, 7a Všem klientům, jejich rodinám i zaměstnancům přejeme krásné prožití Velikonoc, bohatou nadílku a trochu sluníčka, alespoň v duši

Podobné dokumenty

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490 VY_32_INOVACE_PRV_490 S2 Velikonoce I. Autor: Irena Paulová, Mgr. Použití: 2. ročník Datum vypracování:10. 3. 2013 Datum pilotáže: 21. 3. 2013 Metodika: Žáci si společně s učitelem prohlížejí prezentaci,