Účast českých vojáků na sočské frontě za 1. světové války (bakalářská diplomová práce)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Účast českých vojáků na sočské frontě za 1. světové války 1915-1917 (bakalářská diplomová práce)"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav Účast českých vojáků na sočské frontě za 1. světové války (bakalářská diplomová práce) Eliška Papcunová Vedoucí práce: doc. PhDr. Ladislav Hladký, CSc. Brno

2 - 2 -

3 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechnu pouţitou literaturu a prameny. 12. srpna 2009 podpis - 3 -

4 - 4 -

5 Zde bych chtěla poděkovat doc. PhDr. Ladislavu Hladkému, CSc., za obětavou pomoc a trpělivost

6 - 6 -

7 Obsah Úvod 1 Vypuknutí války 4 Itálie před vstupem do války 5 Boje na sočské frontě 7 Vymezení a charakteristika fronty 7 Průběh bojů 9 1. sočská ofenziva sočská ofenziva sočská ofenziva sočská ofenziva sočská ofenziva sočská ofenziva 14 7., 8. a 9. sočská ofenziva sočská ofenziva sočská ofenziva 16 Průlom u Kobaridu 16 Dohra sočských bojů ofenziva, blesková válka, zázrak u Kobaridu 20 Čeští vojáci na frontě v Horním Posočí 22 České jednotky 23 Čeští padlí 25 Čeští umělci na sočské frontě 29 Josef Sudek 29 Ladislav Jan Kofránek 31 Fráňa Šrámek 32 Josef Váchal 34 Památka bojů na Soči 37 Úpravy hřbitovů 37 Organizace v Horním Posočí 38 Český zájem a péče o památky na české vojáky v Posočí

8 Oficiální mezistátní aktivity 39 Projekty české laické i odborné veřejnosti 41 Hřbitovy a pomníky v Horním Posočí 42 Závěr 45 Bibliografie 48 Přílohy 51 Zkratky vojenských jednotek 51 Pluky rakousko-uherské armády doplňované z českých zemí 51 Čeští vojáci pohřbení na hřbitovech v Horním Posočí 54 Česko-slovinská dohoda o péči o válečné hroby 56 Slovníček místních názvů 59 Obrazová příloha

9 Úvod Ve své práci se chci věnovat bojům během 1. světové války na tzv. sočské frontě, úseku jihozápadní neboli italské fronty podél řeky Soči (it. Isonzo). V první části zpracuji historický přehled a průběh bojů na sočském bojišti, které se zde odehrávaly od jara 1915 do podzimu 1917, a pokusím se tyto události začlenit do kontextu politického vývoje tohoto regionu. Hlavní pozornost chci zaměřit na účast českých vojáků v rámci rakousko-uherské armády na tomto bojišti, přičemţ z důvodu omezeného rozsahu bakalářské diplomové práce zpracuji pouze kratší úsek bojiště, tzv. Horní Posočí, tj. vysokohorskou část bojiště v Julských Alpách. Českým vojákům se budu věnovat ve druhé části své práce. Jako řadoví vojáci zde bojovaly i některé významné osobnosti české kultury 20. století. Tuto velmi zajímavou kapitolu samozřejmě nemohu opomenout, jelikoţ se zkušenost ze sočského bojiště v jejich díle odrazila. Ve třetí části popíši památky, které dnes k účasti českých vojáků na horním toku Soči odkazují. Jedná se o vojenské hřbitovy, pomníky nebo např. nápisy v kostele. Zdokumentovat chci také současné aktivity jak kulturních institucí (muzeí a spolků), tak politických orgánů (ministerstev a velvyslanectví), které věnují péči materiální obnově těchto památek a také zachování povědomí o nich jakoţto o kulturním dědictví. Téma své práce jsem vybrala s ohledem na své jazykové moţnosti, které mi umoţňují zpracovat slovinské zdroje. Protoţe sočské bojiště leţí na dnešním území Republiky Slovinsko, je slovinská historiografická produkce k tomuto tématu poměrně bohatá. Omezení na Horní Posočí (Zgornje Posočje, vysokohorskou část fronty, povodí řeky Soči v Julských Alpách mezi horami Rombonem na severu u Bovce a Mengore u Tolminu na jihu) vychází z moţnosti vyuţít materiály muzeí v Tolminu a Kobaridu regionálních muzeí obcí Tolmin a Bovec a ochotné pomoci pracovníků nadace Pot miru v Posočju. V přehledu válečných událostí ale nemohu jiţní část bojiště opomenout, protoţe tam směřovaly hlavní italské útoky. Hlavní pozornost nebudu věnovat vojenské technice a taktice, zajímají mne spíše dopady války na osudy vojáků, pozůstatky do dnešních dnů a reakce na ně. Italsko-rakouskouherské bojiště na Soči totiţ dlouho stálo mimo oblast zájmu českých historiků. V meziválečném období za první republiky byli vyzdvihováni legionáři a o vojácích věrných přísaze císaři nebylo ţádoucí příliš mluvit. Po druhé světové válce za komunistické totality se na černé listině samozřejmě ocitly i legie, vojáci habsburské monarchie ale nebyli o nic populárnější a jako vhodný obraz českého vojáka se do oficiálního výkladu českých dějin také nehodili

10 Teprve v posledních letech někteří badatelé o zapomenutou kapitolu českých dějin projevili zájem. Po stopách svých předků se vydali do údolí Soči Artur Rehberger a Jozef Vričan, věnoval se jí téţ vojenský historik Josef Fučík. Publikace Josefa Fučíka: Soča (Isonzo) 1917 (Paseka, Praha, Litomyšl 1999) a ve spolupráci s Markem Pavlíkem vydaný průvodce Sočská fronta Průvodce po místech bojů vojáků z českých zemí: Julské Alpy-Banjšice-Kras Přímoří. (Elka Press, Praha 2008) pouţiji jako základ své práce. Obsahují základní informace o průběhu bojů na Soči, o účastnících se českých plucích, ale pro zájemce také popis munice a technické vybavenosti obou armád. Jozef Vričan vydal velmi obsáhlou publikaci o sočském bojišti: Po zapadlých stopách českých vojáků. Z Julských Alp k Jadranu. (O. Havlík, Olomouc 2008). Co se týká historických faktů k průběhu bojů, za stěţejní povaţuji slovinskou práci Mira Simčiče: 888 dni na soški fronti. Spopadi na Krasu in v visokogorju. Na novo odkriti vojaški zemljevidi, fotografije in posebna poročila. (Orbis, Ljubljana 2000). Autor sice není vzděláním historik, ale politolog, jeho práci to však dodává další důleţitý rozměr, události na sočské frontě se snaţil začlenit do mezinárodní politické situace. Zpracoval zde dosud nepublikované materiály z rakouského velitelství této fronty, které sídlilo ve slovinské Postojně, a jen náhodou se jeho archiv zapomenut zachoval ve Slovinsku. Ačkoliv se soudilo, ţe je ztracen, Miro Simčič jej nedávno nalezl ve slovinské Národní a univerzitní knihovně (Narodna in univerzitetna kniţnica) v Lublani. Účast českých vojáků na tomto bojišti dobře zpracoval Josef Fučík v jiţ zmíněných publikacích. Jako základní pramenný materiál, který zpracovávám, jsem pouţila seznamy padlých vojáků a popisy hřbitovů v Posočí, které vydalo Tolminské muzeum: Damjana Fortunat Černilogar, Lovro Galić, Darja Pirih, Petra Svoljšak: Tolminsko mostišče II. (Tolminski muzej, 2005) a Lovro Galić, Darja Pirih: Od Krna do Rombona (Tolminski muzej a Ustanova»Fundacija Poti miru v Posočju«, 2007). Současný stav památek na boje v Posočí v útlé kníţce popsala Petra Svoljšak: Soška fronta (Cankarjeva záloţna, Ljubljana 2002), konkrétně českým vojákům se věnuje jiţ zmíněný český průvodce Josefa Fučíka a Marka Pavlíka. Neopomenutelné jsou také materiály nadace Pot miru v Posočju, která působí jako badatelské a vzdělávací centrum a spravuje muzea v přírodě, opevnění, zákopy, kaverny a jiné pozůstatky z fronty, hřbitovy, kaple a památníky. Vydala mapu a průvodce po těchto připomínkách válečného běsnění mezi Rombonem a Mengore

11 Z českých kulturních osobností, které se zúčastnily bojů na Soči, je nejvýraznější malíř Josef Váchal, který o svém působení na italské frontě zanechal deníkové vzpomínky: Malíř na fontě. Soča a Itálie (Paseka, Praha, Litomyšl 1996). Ve stejných místech jako Váchal bojoval o rok dříve spisovatel Fráňa Šrámek. O jeho pocitech se dozvídáme z korespondence, kterou po jeho smrti vydala jeho ţena: Listy z fronty. Výbor z korespondence (Československý spisovatel, Praha 1956). Boje tehdy probíhaly na území rakousko-uherské monarchie, kde ţilo obyvatelstvo jak slovinské, tak italské, ale i německé národnosti. Místní jména proto většinou existují ve všech třech variantách. Dnes je tok Soči rozdělen mezi Italskou a Slovinskou republiku, uţívám proto názvy v jazyce státu, kde místa leţí dnes, případně český ekvivalent, pokud existuje a je v běţném uţití

12 Vypuknutí války Dusné ovzduší v mezinárodních vztazích na začátku 20. století dávalo tušit, ţe válka je na spadnutí. Od poslední čtvrtiny 19. století se do postavení velmoci dostaly i nově vzniklé státy (Německo, Itálie) a svoji moc chtěly demonstrovat také politickým vlivem, ekonomickým rozmachem a územní expanzí. Svět byl ale jiţ i v zámořských oblastech rozdělen a nezbývalo neţ jej přerozdělit. Všechny státy závodily ve zbrojení a uzavíraly obranné spojenecké smlouvy pro případ války. Německo a Rakousko uzavřely smlouvu o spolupráci při napadení třetí stranou 7. října Byla namířena především proti Rusku, třebaţe Bismarck se snaţil ji koncipovat spíše proti Francii a i nadále pracoval na obnově spolku tří císařů. Kdyţ ten vzal za své, vznikl v roce 1882 Trojspolek připojením Itálie k Dvojspolku. 1 Jako obranný systém aliancí proti případné německé agresi vznikla Dohoda. Smlouva mezi Ruskem a Francií byla podepsána 1894 a v roce 1904 byla uzavřena Srdečná dohoda mezi Francií a Velkou Británií, čímţ se Británie definitivně vymanila z mezinárodní izolace. Poslední smlouva, mezi Anglií a Ruskem, byla podepsána 1907 a tím byla proti Trojspolku dotvořena Trojdohoda. 2 K vypuknutí války chyběla jiţ jen vhodná záminka. Ta se naskytla na Balkáně, který byl jiţ dlouhá léta velmi neklidným územím, Osmanská říše se pomalu ale jistě rozpadala a o sféru vlivu zde soupeřily Rakousko-Uhersko, Rusko a Itálie. Smrtí hlavního odpůrce války v Rakousku Františka Ferdinanda d Este dne 28. června 1914 symbolicky skončilo chození kolem horké kaše. Rakouské ultimátum srbské vládě byla jiţ jen diplomatická formalita, ačkoli měsíční váhání s vydáním ultimáta příliš nekoresponduje s osmačtyřicetihodinovou lhůtou na odpověď a poté okamţitou mobilizací. Přesto Srbsku nelze upřít více neţ dostatečnou snahu konflikt zaţehnat. Z deseti bodů ultimáta nepřijalo pouze jeden: rakouské vyšetřování atentátu přímo na srbském území. Přijalo by tím odpovědnost za atentát a popřelo by svou suverenitu. 3 Mezi 1. a 12. srpnem si navzájem na základě spojeneckých smluv vyhlásily válku hlavní mocnosti v Evropě a jen málo z nich zůstalo neutrálních. Všichni si ale byli jisti, ţe válka bude krátká a ţe vítězství dosáhnou snadno a rychle. Hned v létě se rozhořely boje na třech 1 Hlavačka, M., Pečenka, M. Trojspolek. Německá, rakousko-uherská a italská zahraniční politika před první světovou válkou. Praha: Libri, 1999, s , Vaculík, J. Obecné dějiny novověku IV ( ). Brno: 1999, s. 87, 145, Weithmann, M. W. Balkán let mezi východem a západem. Praha: Vyšehrad, 1996, s Viz téţ Vaculík, J. Obecné dějiny novověku IV ( ). Brno: 1999, s

13 hlavních frontách: na jiţní v Srbsku, východní v Haliči a východním Prusku a na západní ve Francii. Jak Rakousko-Uhersko, tak Německo tedy bojovaly na dvou frontách zároveň. Itálie před vstupem do války Italské království bylo součástí Trojspolku od 20. května Stalo se tak na základě snahy Německa spojit své dva hlavní spojence, a to i přesto, ţe mezi habsburskou monarchií a Italským královstvím přetrvávalo letité nepřátelství kvůli sporům o jiţní Tyrolsko, ale také hrabství Gorici a Gradišku, Istrii a Dalmácii. Smlouva 4 zavazovala strany k vzájemné pomoci v případě napadení Francií, pokud by však jedna ze smluvních stran sama Francii napadla, ostatní slibovaly zůstat neutrální. Itálie prosadila do smlouvy zdůraznění, ţe to platí pouze pro Francii a nikoli rpo Velkou Británii. Při obnovování smlouvy v roce 1887 byla na ţádost Itálie dodána klauzule, ţe v případě změny situace na Balkáně, při které by si Rakousko-Uhersko polepšilo, má Itálie nárok na odškodnění. Tím demonstrovala, ţe nepovaţuje italské národní sjednocení za dokončené a hranici mezi italským královstvím a habsburskou monarchií za definitivní. 5 Itálie se ale nestala plnohodnotným členem spolku, vojensky byla jednoznačně nejslabší a Německo ani Rakousko-Uhersko na její válečné úspěchy rozhodně nesázely. Itálie naopak chovala výrazně větší sympatie k Velké Británii a Francii neţ k Rakousku-Uhersku, které pro ni bylo i nadále největším konkurentem. Podle Vaculíka Itálie měla v Trojspolku spojence a v Dohodě přátele, 6 coţ ji přirozeně činilo dost nespolehlivým partnerem. Totiţ i italské veřejné mínění bylo ještě stále prodchnuto iredentismem, podle Procacciho se nacionalismus přirozeně projevuje nenávistí vůči někomu druhému a pro Italy to tradičně bylo Rakousko. 7 V červenci 1914 se Itálie nepřidala ke svým spojencům, 2. srpna vyhlásila neutralitu. 8 Stalo se tak na základě tajné italsko-francouzské smlouvy Prinetti-Barrére z roku 1902, ve které se Itálie i Francie zavázaly k neutralitě, pokud jedna z nich bude nucena bojovat se třetí stranou. 9 Oficiálně ale Itálie poukazovala na to, ţe Rakousko-Uhersko je agresor, který zaútočil na Srbsko, a odvolávala se na IV. článek spolkové smlouvy, podle které mu má 4 Stojković, M. Balkanski ugovorni odnosi Dvostrani i višestrani medunarodni ugovori i drugi diplomatski akti o drţavnim granicama, političkoj i vojnoj saradnji, verskim i etničkim manjinama. I tom ( ). Beograd: 1998, s Procacci, G. Dějiny Itálie. Praha: Lidové noviny, 1997, s Vaculík, J. Obecné dějiny novověku IV ( ). Brno: 1999, s Procacci, G. Dějiny Itálie. Praha: Lidové noviny, 1997, s Simić, M. Po sledeh soške fronte. Ljubljana: Mladinska knjiga, 1998, s Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s

14 pomoci, pouze kdyţ bude samo napadeno. 10 Dále italská vláda kritizovala rakouskou za to, ţe se s ní o útoku na Srbsko neporadila. 11 Nicméně vyhlášení neutrality bylo překvapením i pro některé Italy - italská vláda totiţ o tajné smlouvě s Francií neinformovala ani vrchní velitele své armády a dokonce ani krále. Generál Luigi Carodna, vrchní velitel italské armády, proto ihned 31. července 1914 předloţil vládě plán útoku na Francii. Kdyţ se dozvěděl o neutralitě a jejích důvodech, začal vypracovávat plán útoku na Rakousko-Uhersko a přemlouval vládu k jeho realizaci. 12 Itálie však prozatím zachovávala formální neutralitu. Nicméně 9. prosince 1914 se začala tajná jednání mezi Vídní a Římem, aby Rakousko- Uhersko přimělo Itálii k trvalé neutralitě. Ta ovšem kladla územní poţadavky. V březnu habsburská monarchie slíbila odstoupit Trentino. Itálie ale poţadavky stupňovala a v dubnu 1915 poţadovala také Bolzano, Gorici a Gradišku. Terst a okolí se měl stát samostatným státem. 13 Od 16. února 1915 ale Italské království vedlo paralelní tajné rozhovory také s dohodovými mocnostmi. 14 Ta vyvrcholila 26. dubna 1915 podepsáním tajné londýnské dohody. Itálii zavazovala ke vstupu do války během jednoho měsíce, od Velké Británie na to dostala půjčku 50 mil. liber 15 a v případě vítězství jí byly přislíbeny územní zisky na úkor Rakouska-Uherska v Tyrolích, hrabství Gorica a Gradiška, Terst, část Kraňska (slovinské Přímoří do linie Terst-Sneţnik), Istrie, sever Dalmácie, některé jaderské ostrovy, na úkor Osmanské říše Valona v Albánii, dílčí území v Malé Asii a v neposlední řadě také rozšíření koloniálního panství v Africe května 1915 Itálie formálně vystoupila z Trojspolku a 23. května 1915 jiţ Rakousku- Uhersku vyhlásila válku Procacci, G. Dějiny Itálie. Praha: Lidové noviny, 1997, s Viz téţ Hlavačka, M., Pečenka, M. Trojspolek. Německá, rakousko-uherská a italská zahraniční politika před první světovou válkou. Praha: Libri, Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Vaculík, J. Obecné dějiny novověku IV ( ). Brno: 1999, s Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Tamtéř, s. 20,

15 Boje na sočské frontě Vymezení a charakteristika fronty Jak jiţ označení napovídá, fronta probíhala v blízkosti řeky Soči. Byla součástí italské neboli jihozápadní fronty, která se táhla od rakousko-švýcarských hranic jiţním Tyrolskem, Dolomity, Karnskými Alpami k Julským Alpám, kde pramení řeka Soča, dále podél jejího toku aţ k moři do Panzanského zálivu. Vrchním velitelem celého bojiště na hranicích s Itálií a také na Balkáně byl arcivévoda Evţen, náčelník generálního štábu byl Alfred Krauss. Tyrolské armádní skupině velel gen. Viktor Dankl, 10. armádě, která operovala ve vysokohorských oblastech Korutan a Julských Alp, velel gen. Franz Rohr, údolí Soči jiţně od 10. armády bránila 5. armáda pod velením gen. Svetozara Borojeviće de Bojna. Většina bojů probíhala v Krasu na dolním doku Soči, horské oblasti byly poněkud klidnější. Fučík ve svých studiích uvádí, ţe pojetí sočské fronty jako celého úseku bojiště podél řeky Soči (přibliţně od jejího pramene aţ k ústí do moře) je v beletrii jistě moţné, avšak z operačního hlediska zcela nesprávné, 18 protoţe 5. armáda gen. Borojeviće, která nese označení sočská, operovala jiţně od tolminské kotliny, kdeţto severně od hory Krn bojovala tzv. korutanská armádní skupina gen. Rohra. Označení sočská fronta pro celé bojiště v údolí Soči včetně nejsevernějšího úseku však pouţívají snad všichni ostatní badatelé, budu se jej proto drţet i já. Ostatně i ing. Fučík ve svých pracích pojednává o celém tomto území. Po vyhlášení války se rakousko-uherské jednotky stáhly z italské hranice na Soču, kde byl příhodnější reliéf pro obranu, protoţe Italové museli útočit do kopce. Protoţe Itálie nebyla pro Rakousko spolehlivý spojenec, stavební práce na opevnění pro případ války zde probíhaly jiţ mnohem dříve. 19 Boje na Soči tedy probíhaly na frontě od hory Rombonu (2 208 m) kolem města Bovec, kde přešla na levý břeh řeky, vyšplhala se na vrcholky Javorčšek, Kal, Vršič, Krn (2 244 m), Batognica, Mrzli vrh, před městem Tolminem se opět vrátila na pravý břeh, kolem vsi Volče a kopec Mengore vedla dál k jihu přes vsi Avče, Kanal a Plavu, na vrch Sabotin, pod ním stojí město Gorice, za ní jiţ krasová planina, Monte San Michele, Doberdo, San Giovanni al Timavo a fronta končila u přístavu Duino v Panzanském zálivu. Cílem italských útoků bylo obsadit dosud neosvobozená italská území v Přímoří, především města Gorice a Terst, a dále proniknout do vnitrozemí habsburské monarchie. 18 Fučík, J., Pavlík, M. Sočská fronta Praha: Elka Press, 2008, s Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s

16 Rakousko-uherská armáda bránila Italům na Krasu v obsazení přístavního města Terstu, v gorickém předmostí vpádu do Vipavského údolí a společně s tolminským předmostím, které chránilo ţeleznici, postupu k Lublani a dále do nitra rakouské říše. V jiţní části fronty na Krasu byla poměrně dobře rozvinutá infrastruktura, ovšem tvrdé vápencové podloţí znemoţňovalo vybudovat dobrý obranný systém a hloubit zákopy. Střední část je jiţ předalpská oblast, kopce jsou vyšší a cesty poněkud horší. Nejsevernější část fronty probíhala jiţ velehorami v Julských Alpách, kde cesty byly ve velmi špatném stavu, většina míst téměř nedostupných a boje ztěţovalo i počasí. 20 Zima zde začínala jiţ někdy v říjnu a nebezpečí lavin hrozilo aţ do května. Boje tedy probíhaly většinou jenom během krátkého léta, v zimě ale vojáci umírali na různé nemoci, mrzli nebo uvízli pod lavinami. Také doprava zde byla nesrovnatelně komplikovanější, cesty zatarasily závěje a spousta míst byla i v létě dostupných pouze horolezecky, a proto bylo nutno budovat lanovky, které dopravovaly nezbytný materiál. 21 Rozhraní mezi severní a střední částí fronty tvořilo tzv. tolminské předmostí. Nevysoké kopce Mengore a Cvetje chránily městečko Sv. Lucija, dnes Most na Soči, kde byla stanice ţeleznice, po dobu války konečná, protoţe za tunelem jiţ trať vedla na italské straně fronty. Odtud byla zásobována celá střední část sočské fronty a rakouští vojáci tolminské předmostí po celou dobu bojů na sotva dvou kilometrech fronty úspěšně bránili. 22 Nejurputnější boje probíhaly na gorickém předmostí a v Krasu jiţně od Gorice aţ k moři. Gorice sice nebyla strategicky důleţitá, ale pro obě strany měla psychologický význam. Mírně zvlněné kopce Krasu pak chránily vstup do Vipavského údolí a dále do vnitrozemí, ale také přístup k Terstu, nejdůleţitějšímu přístavu Rakouska-Uherska. Na sluncem rozţhavených kopcích s minimální vegetací nebyla téměř moţnost se skrýt a přitom zde probíhaly nejmohutnější boje. V létě vojáky suţovalo hrozné horko a nedostatek vody. Zásobovací cesty byly nechráněné, v době bojů k nim nebylo moţné přinést ani vodu, natoţ jídlo, pohřbít nebo alespoň odnést mrtvé. To byl samozřejmě ráj pro krysy a potkany a které šířily nakaţlivé nemoci. Velké mnoţství vojáků na Krasu zbytečně umíralo na zranění způsobená úlomky kamení po dopadu bomb. Z důvodu nedostatku surovin v rakouském průmyslu totiţ vojáci dlouho neměli helmy Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Fučík, J., Pavlík, M. Sočská fronta Praha: Elka Press, 2008, s Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Tamtéţ, s. 75,

17 Průběh bojů Po vyhlášení války Italové promarnili skvělou příleţitost k rychlému postupu, dokud ještě Rakušané nebyli dostatečně připravení. Postupovali jen velmi pomalu a dali protivníkovi moţnost opevnit se. Podle Borojeviće měli takovou přesilu, ţe kdyby byli ihned prudce zaútočili, byli by zvítězili, byť s velkými ztrátami. Takto se bezvýsledné boje vlekly dva a půl roku a ztrát bylo na obou stranách ještě mnohem více. 24 Borojević a jeho velitelé měli zkušenost s boji v horách jiţ z východní fronty z Karpat, kdeţto Italové se bojovat v horách teprve učili. 25 Italský útok sváděla pěchota zastaralou taktikou, kdy vojáci v celých rotách za pokřiku běţeli vstříc protivníkům v zákopech obranné linie. Pro ty samozřejmě nebylo obtíţné kosit nechráněné italské útočníky kulomety. Úspěchu Italové nedosáhli a platili za to ohromnými ztrátami, jejich útok se tak měnil v masakr. Italské velení se nejprve pokoušelo zvětšit náraz útočné vlny její hloubkou (četností sledů), ale stále více spoléhalo na umlčení protivníka mohutnější a delší dělostřeleckou přípravou, která ničila rakouské opevnění, ale také zázemí a spojení s velitelstvími. 26 Také Simčič upozorňuje na nekoordinovanost italského útoku. Důraz zpravidla kladli na intenzivní dělostřeleckou přípravu, ale vůbec nevěnovali pozornost spolupráci dělostřelectva s pěchotou. Často tak italské dělostřelectvo páchalo větší škody ve vlastních pěších řadách neţ v rakouské obraně, místo aby svoji pěchotu v závěru útoku podpořilo. 27 Rakousko-uherské dělostřelectvo bylo sice slabší neţ italské, přesto se mu dost dobře vyrovnalo a svoji pěchotu velmi účinně podporovalo. 28 Rakouská obrana ve třech liniích byla poměrně úspěšná. Na začátku útoku nechávali Italy ostřelovat prázdnou první linii, kde během dělostřelecké přípravy zůstala pouze hlídka, a vlastní pěchota byla skryta v druhé linii. Odtamtud později přešli do první linie, aby odráţeli italský pěší útok, a ze druhé linie je podporovalo vlastní dělostřelectvo. Ve třetí linii byly připraveny zálohy, kdyby útočník prolomil přední linie. 29 Gen. Cadorna si byl vědom své přesily a spoléhal na to, ţe tím Rakousko-Uhersko přemůţe. Jeho armáda sice měla 50% ztráty bez hmatatelného výsledku, on ovšem věděl, ţe podobné ztráty má i protivník, ale nemá kým řady vojáků doplňovat. Proto v útocích 24 Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s. 37, Tamtéţ, s Fučík, J., Pavlík, M. Sočská fronta Praha: Elka Press, 2008, s. 27, Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Fučík, J., Pavlík, M. Sočská fronta Praha: Elka Press, 2008, s Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s. 58,

18 pokračoval a čekal, aţ se rakouská armáda vyčerpá. Také gen. Borojević posílal do rozhodujícího protiútoku i poslední rezervy a vţdy znovu překvapil protivníka, ale jeho ztráty byly ve všech sočských bitvách citelně menší neţ protivníkovy. 30 Teprve v šesté ofenzivě v létě 1916 Italové změnili taktiku útoku. Dříve ničili rakouská postavení dělostřelectvem a pak se je snaţili pěchotou obsadit, nyní jiţ pěchota útočila před koncem dělostřelecké přípravy. Při dobývání Gorice v této ofenzivě Italové svedli největší dělostřelecký útok, zničili tak rakouské spojení s velením a znemoţnili příchod posil ze zálohy. Pěchota nastoupila neprodleně po dělostřelecké přípravě a rakouské jednotky tak neměly čas se bránit. 31 Jiţ v sedmé ofenzivě se však Italové zase vrátili k původní neúčinné taktice hromadného útoku pěchoty nekoordinovaného s dělostřelectvem. 32 V desáté ofenzivě zavedl Borojević nový způsob aktivní obrany. V zákopech byli s vojáky i poddůstojníci, kteří dávali světlicemi znamení o pomoc dělostřelectvu. Spolupráce dělostřelectva s pěchotou se tak zefektivnila. Aktivní obrana je ostatně účinnější neţ pasivní, muţstvo má méně obětí a neklesá jeho morálka. Na konci italských ofenziv proto Borojević velel do protiútoků, ve kterých Rakušané často rychle získali zpět to, co Italové dobývali po celou ofenzivu. 33 Mezi pátou a šestou ofenzivou rakouští technici poprvé pouţili bojový plyn. Útok proběhl na konci června 1916 u Monte San Michele, nepřeţilo jej 3000 italských vojáků a jednou tolik jich utrpělo následky. Technické provedení ale bylo tak primitivn, ţe výrazně ohroţovalo i útočníka. 34 Boje na sočské frontě se vlekly dva a půl roku, s čímţ italská strana při vstupu do války nepočítala. Přestoţe italské zázemí bylo nesrovnatelně lepší něţ rakouské, jiţ po půl roce neúspěšných útoků se gen. Cadornovi nedostávalo ani peněz, ani střeliva a Itálie musela ţádat své spojence o další půjčky. Italské dělostřelectvo však municí dost plýtvalo, a proto na konci jedenácté ofenzivy dostalo rozkaz nadále střílet jen na jistý cíl. Do té doby totiţ stříleli ve velkém nepříliš koordinovaně a na konci léta 1917 jim nezbyly ani nejnutnější rezervy pro případ nouze Tamtéţ, s. 80, Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s , Tamtéţ, s Tamtéţ, s. 76,

19 1. sočská ofenziva ( ) První naplánovaná ofenziva začala aţ měsíc po vyhlášení války. Italské království vyhlásilo Rakousku-Uhersku válku 23. května 1915, ale jiţ den předtím proběhla v Itálii plošná mobilizace, v noci ze 23. na 24. května tedy mohla italská armáda překročit hranici. Na horním toku Soči bez boje obsadili město Kobarid a vesnice na pravém břehu Soči a směrem na jih strategicky důleţitý hřeben Kolovrat západně od Tolminu. První opravdový úspěch Italové zaznamenali v krnském masivu nad Kobaridem. Vrchol Krnu, se 2244 m n. m. to byl nejvyšší bod fronty, dobyli 16. června 1915 a kontrolovali ho aţ do konce bojů v Posočí. 36 Na pobřeţí obsadili Monfalcone a tok řeky Soči aţ ke Gradišce (Gradisca d Isonzo), kterou dobyli 8. června. 37 U Gorice se italské jednotky intenzivně snaţily dobýt vrch Sabotin, strategicky významné místo pro obranu města a gorického předmostí, ten ale rakousko-uherští vojáci ubránili, stejně jako tolminské předmostí. 38 Po prvních týdnech války se tedy sočská fronta ustálila na linii Rombon, Krn, Tolmin, Avče, Kanal, Sabotin, Monte San Michele, Doberdo del Lago a Duin. Pozice se později měnily jen minimálně a válka se změnila v zákopovou. Drobné potyčky nepřinesly Itálii valný úspěch, proto gen. Cadorna na 23. června 1915 naplánoval ofenzivu. Logickým strategickým cílem bylo dobýt gorické a tolminské předmostí a Doberdob, západní okraj krasové planiny. Italské dělostřelectvo připravovalo ofenzivu sedmidenním ostřelováním, které mělo zničit obranu v první linii. Rakousko-uherské jednotky se ale za první měsíc stihly poměrně dobře opevnit a připravit a tomuto útoku dokázaly čelit tak, ţe italský neúspěch byl velmi krvavý a samy přitom měly relativně málo ztrát. Kdyţ 7. července 1915 Italové ukončili ofenzivu, k dobru si přičetli pouze několik stovek metrů u Redipuglie. Pro Rakousko-Uhersko měla ale úspěšná obrana ohromný psychologický význam sočská ofenziva ( ) Druhý organizovaný italský pokus prolomit frontu začal 18. července Cíl zůstal přirozeně stejný dobýt Gorici a Doberdo a probojovat se do Vipavského údolí, 40 ale boje tentokrát probíhaly intenzivně po celé délce fronty Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Svoljšak, P. Soška fronta. Ljubljana: Cankarjeva zaloţba, 2002, s Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Tamtéţ, s Svoljšak, P. Soška fronta. Ljubljana: Cankarjeva zaloţba, 2002, s Fučík, J., Pavlík, M. Sočská fronta Praha: Elka Press, 2008, s

20 Před první ofenzivou Rakousko-Uhersko operovalo pouze na dočasných pozicích, o kterých velení nepředpokládalo, ţe je udrţí, proto bylo opevnění pouze provizorní. Hlavní opevňovací práce tehdy probíhaly ještě asi 15 km hlouběji ve vnitrozemí za frontou, kam plánovali ustoupit. Úspěch během první ofenzivy jim ale dodal odvahu, a proto se začali lépe opevňovat stávající pozice. 42 Boje ve druhé ofenzivě začaly opět na Krasu u Gorice a Doberda, dělostřelecká příprava ale tentokrát byla pouze několikahodinová a soustředila se pouze na tyto dva dílčí cíle. Nejhouţevnatější boje probíhaly o vrchol Monte San Michele, Italové jej 23. července dokonce dobyli, ale hned druhý den ráno je Rakušané opět vyhnali. U města Gorice byli Italové ještě méně úspěšní, ztratili i to málo dobytého z předchozích bojů. 43 V druhé polovině července zintenzivněly boje také ve vysokohorské části fronty, kde se italské jednotky snaţily obsadit i zbytek krnského masivu, dobýt tolminské předmostí a proniknout do boveckého údolí. Rakušané město Bovec opustili bez boje, nicméně aţ 23. srpna 1915, ale i nadále kontrolovali bovecké údolí. 44 Dále Italové útočili na Mrzli vrh mezi Krnem a Tolminem. Obránci na bojišti velikém sotva 270 x 65 m ztratili 1300 muţů, byli nuceni ustoupit 100 m, ale vrchol udrţeli. 45 Italské velení 10. srpna ofenzivu ukončilo, protoţe potřebovalo pro další boje doplnit munici. V severní části fronty pokračovaly boje i v srpnu. Italové z obsazeného Bovce útočili na Romon a Čuklu, odkud tehdy rakousko-uherské jednotky kontrolovaly bovecké údolí a jím vstup do Julských Alp. Tyto útoky, stejně jako opětovný pokus dobýt Mrzli vrh, byly stále neúspěšné sočská ofenziva ( ) Po dvou měsících relativního klidu začali Italové další ofenzivu aţ v polovině října Cílem bylo opět gorické předmostí, s plánem obsadit Gorici a Vrh, a také prolomit frontu u Tominu a v krnském masivu. V těchto bojích se poprvé uplatnilo italské letectvo. 47 Nejurputnější boje probíhaly opět na Krasu o planinu Doberdo mezi vrcholy Monte San Michele a San Martino del Carso, ovšem opět bez italského úspěchu. Kvůli vyčerpání obou stran nastala na pár dní dokonce krátká přestávka, 48 aby doplnili síly a munici. 42 Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Tamtéţ, s Svoljšak, P. Soška fronta. Ljubljana: Cankarjeva zaloţba, 2002, s Simčič, M. 888 dni na soški fronti. Ljubljana: Orbis, 2006, s Tamtéţ, s Svoljšak, P. Soška fronta. Ljubljana: Cankarjeva zaloţba, 2002, s Fučík, J., Pavlík, M. Sočská fronta Praha: Elka Press, 2008, s

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

Mgr. Blanka Šteindlerová

Mgr. Blanka Šteindlerová Identifikátor materiálu EU: ICT 3 59 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně seznamuje s příčinami, průběhem

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

První světová válka bitva u Hradce Králové

První světová válka bitva u Hradce Králové První světová válka přelom 19. a 20. století napjaté vztahy mezi velmocemi 1866 bitva u Hradce Králové Habsb. monarchie oslabuje, 1867 vznik Rakouska-Uherska 1870 prusko-francouzská válka území Alsaska

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Fronta na Soči a čeští vojáci

Fronta na Soči a čeští vojáci Fronta na Soči a čeští vojáci Na jaře 1915, po nezdaru první rakousko-uherské ofenzívy do Srbska a těžkých bojích s Rusy v Haliči a Karpatech, vstoupila do války proti habsburské monarchii dosud neutrální

Více

December 28, 2011. VY_32_INOVACE_d_6_01.notebook

December 28, 2011. VY_32_INOVACE_d_6_01.notebook VY_32_INOVACE_d_6_01.notebook Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Zkvalitnění a zefektivnění výuky (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) 1. světová válka opakujeme December 28, 2011 Registrační

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Fronty první světové války

Fronty první světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

První světová válka, vznik Československého státu

První světová válka, vznik Československého státu První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát

Více

JEDEN DEN V ŽIVOTĚ VOJÁKA _METODICKÝ LIST

JEDEN DEN V ŽIVOTĚ VOJÁKA _METODICKÝ LIST JEDEN DEN V ŽIVOTĚ VOJÁKA _METODICKÝ LIST MILAN HES Metodický list doporučujeme využít během vyučovací hodiny (45 minut). Tato hodina může být koncipována jako úvod k problematice I. světové války, rovněž

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Vojenství v období první světové války. BSS 102 Dějiny vojenství

Vojenství v období první světové války. BSS 102 Dějiny vojenství Vojenství v období první světové války BSS 102 Dějiny vojenství Základní charakteristika I. světové války Konflikt, do kterého se postupně zapojily všechny rozhodující mocnosti tehdejší doby ( Velká válka

Více

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Předmět : Dějepis Ročník : 9. Téma : Svět před první světovou válkou Autor : Mgr.

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 298 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 22. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Moje zápisky. Antonín Coufal. Nakladatelství NOOS, s.r.o. ISBN

Moje zápisky. Antonín Coufal. Nakladatelství NOOS, s.r.o. ISBN Antonín Coufal Moje zápisky Nakladatelství NOOS, s.r.o. ISBN 987-80-88117-04-9 Tomáš Martinec, Praha 2016. Veškerá práva si vyhrazuje autor. Opisování a jakékoliv rozmnožování bez jeho svolení není dovoleno

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s největšími a rozhodujícími bitvami

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

JAROSLAV HRBEK. Velká válka. na moři 5. DÍL. Rok 1918

JAROSLAV HRBEK. Velká válka. na moři 5. DÍL. Rok 1918 JAROSLAV HRBEK Velká válka na moři 5. DÍL Rok 1918 NAKLADATELSTVÍ LIBRI PRAHA 2002 O BSAH Předmluva....................................... 7 Slovo autora k 5. dílu............................... 9 Ediční

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_104 Třída / ročník 8.A, B / VIII. Datum vytvoření 26.12.2012

Více

Téma: První světová válka

Téma: První světová válka Téma: První světová válka Vypracoval/a: Mgr. Zdeňka Báčová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Počátek konfliktu 28. června 1914

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

1. světová válka (28. 7. 1914 11. 11. 1918)

1. světová válka (28. 7. 1914 11. 11. 1918) 1. světová válka (28. 7. 1914 11. 11. 1918) Tato prezentace byla vypracována v rámci projektu Inovace výuky společenských věd. Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.04/03.0045 Tento materiál slouží výhradně k

Více

1. fáze studené války II.

1. fáze studené války II. 1. fáze studené války II. 1. berlínská krize 24. červen 1948-12. květen 1949 Německo i Berlín rozděleny na čtyři okupační zóny Po válce však došlo k rozkolům v otázce dalšího směřování Německa mezi SSSR

Více

Sedmdesát let od bitvy u Stalingradu

Sedmdesát let od bitvy u Stalingradu Sovětský voják vítězně vztyčil vlajku. FOTO - Bundesarchiv Sedmdesát let od bitvy u Stalingradu»A jak začala válka? Na všech strategických směrech na naše vojska neočekávaně dolehly mimořádně silné údery

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 296 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 20. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV Ročník: I. Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Základy společenských věd Tematický

Více

První světová válka Vznik Československého státu

První světová válka Vznik Československého státu První světová válka Vznik Československého státu 1 První světová válka Vznik Československého státu záminkou k vypuknutí 1. SV koncem června v Sarajevu její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve

Více

1. světová válka

1. světová válka 1. světová válka 1914-1918 Příčiny Jedna ze záminek k vypuknutí byl atentát v Sarajevu na rakouského arcivévodu a následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'este (28. června 1914 srbským separatistou Gavrilo

Více

První světová válka ve filmu pracovní list k filmovým ukázkám

První světová válka ve filmu pracovní list k filmovým ukázkám První světová válka ve filmu pracovní list k filmovým ukázkám 1. Přiřaďte žánr k uvedeným filmovým ukázkám: a) Den, kdy začala první světová válka (2012). b) Atentát na vévodu Františka Ferdinanda d Este

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

5 metodický list/anotace - výstižný popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce

5 metodický list/anotace - výstižný popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce 1. jméno autora výukového materiálu Martin Hon 2. datum(období), ve kterém byl VM vytvořen září 2011 3. ročník, pro který je VM určen 9. 4. Číslo klíčové aktivity: EU OPVK III/2 Název klíčové aktivity:

Více

Mezinárodní situace na počátku 20. století

Mezinárodní situace na počátku 20. století Mezinárodní situace na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa byly USA nejvyspělejšími evropskými zeměmi byla Francie a Velká Británie, vlastnily koloniální panství a chtěly ho rozšířit Německo a

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5. Autor: Ladislava Městková Datum: 20. 3. 2013 Ročník: 7. ročník osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Dějepis; Člověk a společnost Tematický okruh: Novověk Téma: Sjednocení Itálie a Německa Klíčová slova:

Více

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna Druhá světová válka Rysy oběma válkám společné 1. snaha po světovládě na úkor jiných zemí 2. boj o rozdělení světa, nově rozdělit a dobýt v něm převahu pro fašistické mocnosti Nové rysy 1. likvidace SSSR

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941)

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) 2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) OSA A JEJÍ ÚTOČNÉ CO TO BYLO? PŘEDVÁLEČNÉ OBĚTI 1939? PLÁNY SRPEN 1939: Moskva, min. zahraničí SSSR:Molotov, Německa:Ribbentrop Vláda Německé Říše a vláda

Více

IMPERIALISMUS, EVROPA A SVĚT PŘED PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU

IMPERIALISMUS, EVROPA A SVĚT PŘED PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU IMPERIALISMUS, EVROPA A SVĚT PŘED PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU 1. Kolonialismus nového typu Imperialismus ÚLOHA 1: Které země byly největšími koloniálními velmocemi druhé poloviny 19. století? Která důležitá

Více

První světová válka - úvod

První světová válka - úvod Registrační číslo projektu: CZ.1.07./1.4.00/21.3075 Šablona: I/2 Sada: VY_12 _INOVACE_02VM Pořadové číslo vzdělávacího materiálu: 36 Ověření ve výuce: Předmět: ČaJS Třída: V. B Datum: 12. 12. 2013 První

Více

Studijni-svet.cz První světová válka Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. Navštivte také náš eshop http://obchod.studijni-svet.

Studijni-svet.cz První světová válka Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. Navštivte také náš eshop http://obchod.studijni-svet. Otázka: První světová válka Předmět: Dějepis Přidal(a): psomilka 1914 1918 1. Příčiny a průběh 2. Zhodnoťte význam 1. s. války pro další dějiny světa. - do r. 1939 Velká nebo Světová válka Příčiny - imperialismus

Více

Kgl.Sächs. 3.Infanterie-Rgt König Ludwig III von Bayern Nr Kontakt na jednotku Ladislav Ottl

Kgl.Sächs. 3.Infanterie-Rgt König Ludwig III von Bayern Nr Kontakt na jednotku Ladislav Ottl 1914-1918 Kgl.Sächs. 3.Infanterie-Rgt König Ludwig III von Bayern Nr. 102 Kontakt na jednotku Ladislav Ottl l.ottl@seznam.cz 1914-1918 Naším zájmem v rámci první světové války je 102. pěší pluk saského

Více

Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec

Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec Naše Sokolská župa nese název Župa plk. Švece. Kdo vlastně byl Josef Jiří Švec /1883-1918/? Ano, skoro zapomenutý plukovník československých legií v

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Japonské jeskynní obranné komplexy na ostrově Okinawa

Japonské jeskynní obranné komplexy na ostrově Okinawa Japonské jeskynní obranné komplexy na ostrově Okinawa Boje na ostrově Okinawa byly velmi specifické. Překvapivě byly velmi podobné krvavým střetům v zemi nikoho během 1. světové války. Těžištěm japonské

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5)00/34)0211 Zlepšení podmínek

Více

TAJEMSTVÍ VOJENSKÉHO KUFŘÍKU

TAJEMSTVÍ VOJENSKÉHO KUFŘÍKU TAJEMSTVÍ VOJENSKÉHO KUFŘÍKU RUSKÝ LEGIONÁŘ JMÉNO: Antonín Dimitrij Martinec RODINNÝ STAV: svobodný DATUM A MÍSTO NAROZENÍ: 24. listopad 1894, Račice,okres Roudnice nad Labem VZDĚLÁNÍ: střední hospodářská

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Legionáři a vznik Československa

Legionáři a vznik Československa Vzdělávací materiál pro žáky 9. třídy ZŠ a SŠ Objekt: Národní památník na Vítkově, expozice: Křižovatky české a československé státnosti Legionáři a vznik Československa Československé legie ve Francii

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_06_02. Moderní dějiny

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_06_02. Moderní dějiny Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora Druhá světová válka (1. 9. 1939 2. 9. 1945): Osa: Německo (včetně Rakouska a čs. pohraničí), Itálie, Japonsko (od 1941; včetně Koreje), Maďarsko, Finsko, Rumunsko (do 1944), Slovensko x Spojenci: Velká

Více

Kde se nacházelo Řecko? Na jihu Balkánského poloostrova a na poloostrově Peloponés!

Kde se nacházelo Řecko? Na jihu Balkánského poloostrova a na poloostrově Peloponés! Řecko perské války Kde se nacházelo Řecko? Na jihu Balkánského poloostrova a na poloostrově Peloponés! Kde se nacházela Perská říše? Byla to rozlehlá říše, která měla své centrum na území dnešního Iránu

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA MIMO EVROPU

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA MIMO EVROPU DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA MIMO EVROPU BOJE V AFRICE ITÁLIE zahájila v roce 1940 vojenské akce v AFRICE. Nejdříve obsadila BRITSKÉ KOLONIE V SEVEROVÝCHODNÍ AFRICE, hned po té se pokusila obsadit EGYPT a

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Vzdělávací oblast : Člověk a společnost. Předmět : Dějepis. Téma : Novověk. Ročník: 9

Vzdělávací oblast : Člověk a společnost. Předmět : Dějepis. Téma : Novověk. Ročník: 9 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Předmět : Dějepis Téma : Novověk Ročník: 9 Popis: Test obsahuje látku 1. pololetí 9. ročníku. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Ověřuje historické znalosti

Více

První světová válka. Vít Hradec 4. A

První světová válka. Vít Hradec 4. A První světová válka Vít Hradec 4. A Vznik Trojspolku 1879 Aliance tří císařů Rusko, Německo, Rakousko-Uhersko Rusko později vystupuje 1881 rozpory mezi Francií a Itálií v severní Africe přistoupení Itálie

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

Sjednocení Itálie a Německa

Sjednocení Itálie a Německa Sjednocení Itálie a Německa výukový materiál Itálie Camillo Cavour http://upload.wikimedia.org/wikipedia/com mons/c/c2/camillo_benso_cavour_di_ci seri.jpg premiér Sardinského království, hlavní iniciátor

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) Datum zpracování

Více

Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Ústav historických věd Češi v bojích na sočské frontě

Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Ústav historických věd Češi v bojích na sočské frontě Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Ústav historických věd Češi v bojích na sočské frontě Michal Skamelka Bakalářská práce 2010 Poděkování Děkuji panu Ph.D. Aleši Kozárovi za vedení mé bakalářské

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Pevnost Terezín světový unikát - mistrovské dílo pevnostního stavitelství postavené v letech 1780-1790 - největší a nejmocnější pevnost v České zemi

Pevnost Terezín světový unikát - mistrovské dílo pevnostního stavitelství postavené v letech 1780-1790 - největší a nejmocnější pevnost v České zemi Integrovaný operační program 2007-2013 Prioritní osa 5 Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Podporovaná aktivita 5.1b Realizace vzorových projektů obnovy a využití

Více

Dějiny 20. století, totalitní režimy

Dějiny 20. století, totalitní režimy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějepis (DEJ) Dějiny 20. století, totalitní režimy Kvarta 2 hodiny týdně Dataprojektor Mezinárodní vztahy před 1. světovou válkou Ukáže na mapě kolonie evropských

Více

PRŮVODCE PO STOPÁCH IR 18

PRŮVODCE PO STOPÁCH IR 18 Historický C. k. Řadový pěší pluk č. 18, z. s. Hrádek 36, 503 15 Nechanice IČ: 64809200 Bankovní spojení: ČSOB, a. s., pobočka HK, č. ú.: 184523884/0300 Tel: +420 605 837 097 E-mail: 18IR@email.cz, klika-m@email.cz

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

Napoleon Bonaparte (stručný životopis)

Napoleon Bonaparte (stručný životopis) Napoleon Bonaparte (stručný životopis) narodil se 15. srpna 1769 ve městě Ajaccio ve zchudlé šlechtické rodině na Korsice (krátce předtím připojené k Francii) = malý Korsičan studoval různé vojenské školy

Více

Adresa školy:... Adresa bydliště:... E-mailová adresa žáka:..

Adresa školy:... Adresa bydliště:... E-mailová adresa žáka:.. Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:.... Adresa bydliště:........ E-mailová adresa žáka:.. (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut

Více

Od útoku Japonců na Pearl Harbor po prolomení německé blokády Leningradu (1941-1944)

Od útoku Japonců na Pearl Harbor po prolomení německé blokády Leningradu (1941-1944) SÍLY SE VYROVNÁVAJÍ Od útoku Japonců na Pearl Harbor po prolomení německé blokády Leningradu (1941-1944) Klíčová slova: útok na Pearl Harbor, vstup USA do války, vznik Velké Trojky, bitva u Midway, osvobození

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s poválečným uspořádáním Evropy

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Dějepis II: 19.-20. STOLETÍ Dějepis Mgr. Pavel Vaníček 01 Francouzská revoluce - Písemná

Více

Důvody první světové války

Důvody první světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

OSVOBOZENÍ OSTRAVY ukrajinského frontu československá samostatná tanková brigáda československá smíšená letecká divize.

OSVOBOZENÍ OSTRAVY ukrajinského frontu československá samostatná tanková brigáda československá smíšená letecká divize. OSVOBOZENÍ OSTRAVY Po padesáti dnech tvrdých bojů byla vojsky 4. ukrajinského frontu osvobozena Moravská Ostrava. Operace se aktivně zúčastnily i naše zahraniční jednotky 1. československá samostatná tanková

Více

Počty úmrtí (Tote), zranění (Verletzte) a nehod (Unfälle) v posledním sledovaném období dle rozdělení jednotlivých alpských zemí:

Počty úmrtí (Tote), zranění (Verletzte) a nehod (Unfälle) v posledním sledovaném období dle rozdělení jednotlivých alpských zemí: Každoročně zpracovává Rakouské kuratiorium ve spolupráci se složkami záchranného systému rakouských alp (horská služba, alpská policie, nemocnice) podrobné statistiky, týkající se nehodovosti a úrazú,

Více

Slunce nad Slavkovem aneb Napoleon se směje

Slunce nad Slavkovem aneb Napoleon se směje Muzeum Brněnska, p.o. Památník Mohyla míru Slunce nad Slavkovem aneb Napoleon se směje Pracovní listy Milí návštěvníci, vítáme Vás v muzeu Památníku Mohyla míru na Prateckém kopci, kde se dozvíte mnoho

Více

NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org.

NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. AUTOR: Ing. Věra Bubíková VYTVOŘENO: 01.05.2013 NÁZEV: VY_32_Dějepis_02_II. světová válka, ZŠ praktická, 9. R - TÉMA: Období okupace ČÍSLO

Více