VLASTNOSTI BIOPALIV VE VZTAHU K JEJICH SPALOVÁNÍ A ZPLYŇOVÁNÍ
|
|
- Kristina Černá
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VLASTNOSTI BIOPALIV VE VZTAHU K JEJICH SPALOVÁNÍ A ZPLYŇOVÁNÍ Ing. Jiří KUBÍČEK This article in general recapitulates properties, that are important for biomass combustion and gasification and for biomass boilers design. Moisture, granulometry, heat value, ash properties and content of ash, sulphur, chlorine and volatile combustible are analysed. Some values of above-mentioned quantities are introduced for wood, bark, peat, straw, rape straw and dock. Klíčová slova: biopaliva, vlastnosti, fluidní zplyňování ÚVOD Článek v krátkosti shrnuje některé vlastnosti charakteristické pro biopaliva, které podstatnou měrou ovlivňují jejich využití ve spalovacích a zplyňovacích zařízeních. Spalovací zařízení jsou myšlena obecně, zplyňovacím zařízením je konkrétně myšlen atmosférický fluidní zplyňovací generátor Biofluid 100, který je instalován v laboratořích EÚ FSI VUT v Brně. Pro oba procesy spalování i zplyňování a pro konstrukci zařízení spalujících či zplyňujících biomasu jsou podstatné následující vlastnosti paliva: vlhkost, výhřevnost, granulometrie, charakteristika a poměrné množství popela a obsah prchavé hořlaviny. Neméně důležitý je však i obsah síry, chloru a alkalických kovů v palivu. BIOPALIVA Paliv vhodných pro energetické využití v termických procesech je celá řada, jako nejperspektivnější se však jeví dřevní hmota (štěpky, piliny, hobliny, pelety), kůra, rašelina, obilní sláma, řepková sláma a v poslední době i krmný šťovík Uteša [1]. Jejich získávání či pěstování je již dostatečně prakticky ověřeno a tudíž s nimi lze počítat jako s palivem pro širší energetické využití. Možnou alternativou jsou také směsi biomasy a klasických paliv, popř. biomasy a čistírenských kalů. V tomto článku je však věnována pozornost výše zmíněným nesměsným biopalivům. VLASTNOSTI PALIV OBSAH VODY V PALIVU Obsah vody v palivu je významnou veličinou jak pro kvalitu samotného spalovacího procesu, tak pro dopravní charakteristiky paliva, především u zařízení používajících šnekových dopravníků. Zvláště jedná-li se o biomasu s jemnou granulometrií, bývá vysoká vlhkost příčinou tvorby slepených shluků, které jsou obtížně rozrušitelné, vytváří klenby a brání tak plynulému dávkování paliva. Tento jev je zejména patrný u malých zařízení, kde i lokální u velkého zařízení nevýznamné slepence mohou ucpat celý dopravní systém. Při spalování snižuje vysoký obsah vody v palivu energetický výtěžek, neboť se významná část energie spotřebuje pro její odpaření. Vyšší obsah vody také znesnadňuje proces hoření, což se projeví zvýšeným obsahem CO a uhlovodíkových sloučenin ve spalinách. Při zplyňování je vysoký obsah vody také příčinou zvýšené tvorby dehtu. Obsah vody v biomase se pohybuje v širokém rozmezí od surového stavu (dřevo a rašelina W rel 55 %hm., kůra i 65 %hm.) po stav vysušený (obvykle W rel > 10 %hm.). U stébelnatých paliv závisí vlhkost na stavu dozrávání a klimatických podmínkách v období sklizně. Pro bezproblémové dávkování a spalování je vhodné snížit vlhkost biomasy přirozeným, nebo umělým sušením pod relativní vlhkost 20 %hm. Zde je však nutno poznamenat, že jsou na trhu kotle na biomasu, které jsou schopny pracovat i s vyšší vlhkostí a některé dokonce využívají potenciál kondenzačního tepla vody ve zvláštním výměníku [2]. Ing. Jiří Kubíček, Vysoké učení technické v Brně, FSI OTJEZ, Technická 2, Brno, jri.kubicek@seznam.cz [41]
2 Praktická poznámka: V některé literatuře je uváděna vlhkost absolutní, tj. vztažena na hmotnost vzorku v bezvodém stavu. Pro přepočet na vlhkost relativní, která je vztažena na celkovou hmotnost vzorku je nutno použít vztah: W rel 1 abs 1 = 1 (% hm. ) a naopak W = 1 (% ) abs rel hm. 1+ W 1 W GRANULOMETRIE PALIVA Z hlediska geometrického může mít biopalivo mnoho forem. Dřeviny jsou obvykle k dispozici ve formě polen, drcených větví, štěpky, briket, pelet, nebo odpadních odřezků, pilin či hoblin. Stébelnatá paliva mohou být dodávána ve formě balíků, kde jsou slisována celá stébla, nebo ve formě řezanky (nasekaných stébel). Při konstrukci kotle je nutno uzpůsobit podávací systém i spalovací komoru daným rozměrům a tvaru paliva. Prioritou je samozřejmě co nejjednodušší systém přípravy a podávání paliva (např. cigaretové spalování balíků slámy bez nutnosti jejich rozrušování). Z hlediska konstrukce spalovací komory je nutno znát předem rozměry paliva, aby mohla být vhodně navržena soustava přívodu spalovacího vzduchu. Ještě větší pozornost granulometrii je nutno věnovat u fluidních zařízení, kde má tato svůj význam také pro parametry fluidní vrstvy. Praktické zkušenosti na zařízení Biofluid 100, které má svá zvláštní specifika jednak z titulu fluidního zařízení, jednak z titulu své velikosti, ukazují, že hutné palivo velikých rozměrů bývá často příčinou nestabilního režimu a zahlcení reaktoru. Problémy vznikají také u krácené slámy (zvláště obilní). Z fyzikálního hlediska se jedná o duté válce různé délky a nízké hmotnosti. Při dávkování tohoto materiálu do fluidní vrstvy odchází značná část materiálu jako úlet. Zmenšit tento úlet je možno snížením rychlosti v reaktoru. Změníme-li však rychlost snížením průtoku vzduchu, může při zespoda omezených otáčkách podávacího zařízení dojít k nežádaně nízkému poměru vzduch/palivo. Při použití fluidní technologie je tedy nutno pro každé palivo předem znát jeho granulometrii a jeho chování v proudu vzduchu. Jako příklad jsou na obrázcích 1 a 2 uvedeny tyto charakteristiky pro řepkovou slámu. Pozn.: Problémy jiného druhu mohou nastat pří úpravě a podávání kůry, která obvykle obsahuje množství cizorodých látek přimíšených při těžbě (kamínky, písek, ), jenž mohou poškodit použitá technická zařízení. Obr. 1 Rozměrová charakteristika řezané řepkové slámy [3] [42]
3 Obr. 2 Vznosná rychlost řezané řepkové slámy o rozměrovém rozdělení z obr. 2 [3] VÝHŘEVNOST PALIVA Výhřevnost paliva závisí na jeho relativní vlhkosti, a to přímo úměrně. U všech dřevin bez ohledu na jejich tvrdost je prakticky stejná. Ostatní druhy biomasy se svou výhřevností od dřevin do jisté míry liší. Na obrázku 3 je za použití rozborů paliv a literatury [4] vypočítána závislost výhřevnosti na relativní vlhkosti pro dřeviny, rašelinu, obilní a řepkovou slámu a krmný šťovík Uteša. Výhřevnost obilní slámy je stejná jako výhřevnost dřevin, a proto se obě přímky v obrázku překrývají. Z obrázku je patrné, že výrazně vyšší výhřevnost má pouze rašelina, která ovšem v surovém stavu vykazuje také výrazně vyšší vlhkost. Na obrázku není uvedena výhřevnost kůry. Obecně je tato vyšší než výhřevnost dřevní hmoty, ale stejně jako rašelina má i kůra v surovém stavu vyšší vlhkost. Výhřevnost stejného druhu biomasy se může u různých vzorků v rozsahu několika desetin, příp. až jednotek MJ lišit, což je demonstrováno na příkladu řepkové slámy. Pro praktické výpočty, kde je obsah vlhkosti spalovaného paliva dán odborným odhadem, však tento fakt nehraje tak významnou roli. Pro přesné výpočty je vhodné znát rozsah výhřevnosti paliva garantovaný dodavatelem na základě jeho rozboru. OBSAH PRCHAVÉ HOŘLAVINY V PALIVU Oproti ušlechtilým klasickým palivům má biomasa vysoký podíl prchavé hořlaviny. Její spalování pak probíhá následovně: při pohybu na roštu kotle se nejprve z paliva uvolňuje ve formě uhlovodíků prchavá hořlavina (při teplotách 200 až 500 C) a potom nastává hoření neodplyňeného zbytku. Uvolněná prchavá hořlavina částečně vyhořívá v oblasti nad roštem a její zbytek postupuje spolu se spalinami kotlem do pásma nižších teplot. Pokud hořící uhlovodíky prchavé hořlaviny v podobě mohutného plamene přijdou do styku s chladnou výhřevnou plochou (t steny < 450 C) ochladí se a dochází k jejich rozkladu na H 2 a C, přičemž vzniklý amorfní uhlík má vyšší zápalnou teplotu, nevyhoří a ukládá se na výhřevných plochách v podobě sazí [4]. Proto je nutné kolte na biomasu konstrukčně uzpůsobit a na vhodném místě dávkovat do zařízení sekundární, příp. terciální vzduch, aby došlo ke kvalitnímu spálení veškeré hořlaviny. Obecně platí, že čím více prchavé hořlaviny palivo obsahuje, tím větší je poměr součtu množství sekundárního a terciálního vzduchu k množství vzduchu primárního. Ve fluidních kotlích nejsou pásma uvolňování prchavé hořlaviny a hoření zbytku fyzicky oddělena, nicméně přeneseně pro ně platí totéž co pro kotle roštové. Při zplyňování je vyšší obsah prchavé hořlaviny příčinou vyššího množství uhlovodíků v generovaném plynu, a to ve formě permanentních plynů (etylen, acetylen), BTX (benzen, toluen, xylen) a dehtů (fenol a vyšší C x H y ). [43]
4 20 výhřevnost Qi r (MJ/kg) dřevo šťovík řepka rašelina řepka relativní vlhkost paliva W r (%hm.) sláma Obr. 3 Závislost výhřevnosti paliva na jeho vlhkosti Množství prchavé hořlaviny je vhodné z praktických důvodů uvádět jako podíl vztažený na (zdánlivé) množství hořlaviny, neboť relativní obsahy jsou vzhledem k různým relativním vlhkostem obtížně porovnatelné. Obsah prchavé hořlaviny pro některá z posuzovaných paliv je uveden v tabulce 1. Tab. 1 Obsah prchavé hořlaviny (vztaženo na zdánlivé množství hořlaviny) palivo rašelina řepková sláma dřevní hmota obilní sláma V daf (% hm. ) okolo 70 % až 88 Uvedené hodnoty jsou pouze informativní. Statisticky jsou dány hodnoty pro rašelinu V daf = 70 % hm. a pro jehličnaté dřevo V daf = 84 % hm. [4]. OBSAH POPELA V PALIVU Biopaliva se vyznačují nízkým obsahem popelovin. Z tohoto důvodu mají kotle na biomasu méně složitou soustavu na jejich odvod než kotle na paliva klasická, kde tvoří popeloviny až 40% (lignit). V případě menších zařízení bývá odvod popelovin i diskontinuální. Tato výhoda je ovšem poněkud snížena tím, že oproti uhlí má popel biomasy méně příznivé vlastnosti viz. níže. Pro snadné porovnání je vhodné uvádět obsah popela vztažený na bezvodý stav. Obsah popelovin pro některá paliva je uveden v tabulce 2. Tab. 2 Obsah popelovin (vztaženo na bezvodý stav) palivo rašelina řepková sláma dřevní hmota šťovík obilní sláma A d (% hm. ) 0, ,3 2 2,1 okolo 3 6 ale i mnohem více Kůra může mít i několikanásobně vyšší obsah popelovin než čistá dřevní hmota. SLOŽENÍ A VLASTNOSTI POPELA Složení a vlastnosti popela mohou do značné míry ovlivnit bezporuchový chod a životnost kotle, resp. zplyňovacího zařízení. Popeloviny se hodnotí i po stránce ekologické, a to především při využívání biomasy [44]
5 v malém měřítku (peletizace), kde jsou normami (směrnice MŽP č ; DIN ) dány maximální povolené obsahy těžkých kovů As, Cd, Cr, Cu, Pb, Zn a Hg, nicméně pro energetické účely, tedy pro návrh a provoz kotlů, jsou nejdůležitější charakteristické teploty popelovin a obsah alkalických kovů. Charakteristické teploty popelovin pro vybraná paliva jsou uvedeny v tabulce 3. Tab. 3 Charakteristické teploty popela palivo rašelina řepková sláma dřevní hmota šťovík 1 obilní sláma teplota měknutí T A ( C) teplota tavení T B ( C) x x 1340 nad teplota tečení T C ( C) x x 1350 nad 1500 pramen [5] [5] [6] [1] [7] 1 teplota spékání popela 1191 C Pozn. Charakteristické teploty popelovin mohou být zjišťovány v oxidační, poloredukční, nebo redukční atmosféře. Teploty stanovené v oxidační atmosféře mohou být i o desítky až stovky stupňů vyšší, než teploty zjištěné v atmosféře redukční. V kotli lze očekávat atmosféru poloredukční až redukční, ve zplyňovači redukční [4]. Z tabulky je patrné, že zejména při spalování obilní slámy vzniknou potíže se spékáním popelovin a zalepováním stěn spalovací komory. Praktické zkušenosti ze spalovacích zařízení poukazují na nebezpečí zanesení spalovací komory sklovitou hmotou, kterou běžnými prostředky prakticky nelze odstranit. Spalovací komoru kotle je tedy nutno konstrukčně přizpůsobit tak, aby byl plamen co nejlépe a nejdříve vychlazen pod teplotu T A. Toho lze dosáhnout použitím dostatečně velké spalovací komory, vhodným pásmováním vzduchu a vyšším přebytkem vzduchu, nebo recirkulací spalin. Zajištění vyššího přebytku vzduchu je technicky jednoduší, avšak toto opatření zvětšuje komínovou ztrátu. Recirkulace spalin je naopak konstrukčně náročnější, ale co do míry využití primárního paliva o něco úspornější opatření (nutno počítat s náklady na provoz recirkulačního ventilátoru). Při zplyňování lze prostým nastavením poměru palivo/vzduch vést reakce v rozsahu teplot 750 až 900 C, tedy pod teplotou T A, což konstrukčně zvýhodňuje tento proces oproti spalování. Obr. 4 Vliv teploty na korozi IN 718 při Na, K a V Popel biomasy obsahuje poměrně vysoké množství alkalických kovů. Páry alkalických kovů jsou jednou z příčin vysokoteplotní koroze. Jedná se především o prvky Na a K, které mohou být problematické zvláště při směsném spalování biomasy s jiným palivem, které obsahuje vanad. Příklad vlivu spolupůsobení těchto tří prvků na úbytek materiálu IN 718 a na snížení životnosti spalovací komory (zde je myšlena spalovací komora plynové turbíny, s jistými omezeními však závislost platí i pro jiné ocelové prvky) je uveden na obrázku 4 a 5 [8]. [45]
6 Obr. 5 Vliv Na, K a V na životnost spalovací komory OBSAH SÍRY V PALIVU Množství síry obsažené v biomase je nízké na to, abychom jej sledovali z hlediska tvorby SOx, ovšem stejně jako alkalické kovy způsobuje síra vysokoteplotní korozi. Jedná se o tzv. sulfidaci, která je aktivní při teplotách nad 560 C, zvláště intenzivní pak při teplotě nad 810 C. Podle švédských zkušeností je měřítkem korozivity poměr síry a chloru S/Cl, přičemž při poměru S/Cl > 4 se koroze neprojevuje, v oblasti 4 > S/Cl > 2 záleží vznik koroze na dalších ovlivňujících parametrech a při poměru S/Cl < 2 je koroze nevyhnutelná. Obsah síry pro posuzovaná paliva je uveden v tabulce 4, obsahem chloru se článek zabývá níže. Tab. 4 Obsah prchavé síry (vztaženo na zdánlivé množství hořlaviny) palivo rašelina řepková sláma dřevní hmota šťovík obilní sláma S daf (% hm. ) 0,27 0,04 0,3 0,03 0,05 0,1 OBSAH CHLORU V PALIVU Jak bylo právě zmíněno, podílí se chlor významně na korozi konstrukčních materiálů. Mimoto je nežádoucím prvkem i z hlediska tvorby polychlorovaných bifenylů a PCDD-DF, které jsou v poslední době bedlivě sledovány. Tyto sloučeniny se tvoří jak při spalování, tak při zplyňování a jejich toxický ekvivalent často převyšuje normu stanovenou pro spalovny odpadů. Přibližný obsah chloru pro posuzovaná paliva je uveden v tabulce 5. Tab. 5 Obsah chloru palivo rašelina řepková sláma dřevní hmota šťovík obilní sláma Cl (% hm. ) 0 0,2 0,02 1 0,248 0,2 [46]
7 Vrátíme-li se ke korozivním vlastnostem chloru a k poměru S/Cl, je zřejmé, že mimo rašelinu zapříčiňují všechna biopaliva korozi použitých ocelových konstrukčních materiálů. ZÁVĚR Z výše uvedeného je zřejmé, že biomasa, ačkoli propagována jako široce využitelný zdroj, má jako palivo řadu omezení. Především je nutné přizpůsobit konstrukci kotle teplotním limitům z hlediska teplot měknutí popela a z hlediska koroze a zvolit vhodné pásmování vzduchu, aby byla co nejvíce prchavá využita hořlavina bez nebezpečí zalepování teplosměnných ploch sazemi. Taky je patrné, že biomasu nelze bez problémů spalovat v kotlích na klasická paliva, ba problémy se vyskytují i při spoluspalování biomasy s klasickými paliva, a to právě v důsledku odlišných charakteristik hoření a popelovin. Korozitvorné prvky jsou významným omezením také pro případné spoluspalování s odpadem. K dalším omezením využití biomasy patří ekonomická (zvláště investiční náklady) a dopravní náročnost. To však do jisté míry patří k otázkám energetické politiky. POUŽITÁ LITERATURA [1] PETŘÍKOVÁ, V. (2003): Zkušenosti s pěstováním energetických rostlin v polních kulturách. Sborník příspěvků seminářů PRAGAAGRO 2003 (poskytnut i rozbor paliva). [2] Nové technologie pro využití biomasy Sborník příspěvků seminářů ČEA. [3] ALDORF, Z. (2001): Využití dřevních a jiných lignocelulozových odpadů. Sborník přednášek semináře Zplyňování biomasy a tuhých odpadů VUT v Brně, 64 s. [4] ČERNÝ, V. a kol. (1983): Parní kotle. SNTL Praha, 864 s. [5] SLADKÝ, V. (1983): Pevná paliva doplňkový energetický zdroj. Sborník přednášek z konference PRAGAAGRO 99. [6] TRNOBRANSKÝ, K. (1998): Spalování biomasy. Sborník přednášek z konference Kotle pro rok Společnost pro techniku prostředí. [7] ŘEZNÍČEK, P. (1998): Spalování biomasy. Sborník Iniciativa pro individuální vytápění. [8] P. BOYCE, M. : Gas Turbine Engineering Handbook. [9] BRIDGWATER, A.V. (1994): The technical and economic feasibility of biomass gasification for power generation. Fuel 1995 Vol. 74, No. 5 [47]
8
REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY
REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY František HRDLIČKA Sněžné Milovy 2015 Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering CHARAKTERISTIKA BIOMASY ODLIŠNOST
VíceSPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO
Energie z biomasy V. odborný seminář Brno 2006 SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou spalování energoplynu na VUT v Brně, Fakultě Strojního inženýrství, Odboru energetického
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9)
3. června 2015, Brno Připravil: Ing. Petr Trávníček, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9) Technika energetického využívání dřevních odpadů Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření
VíceSPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou
VíceVliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování
VLIV ENERGETICKÝCH PARAMETRŮ BIOMASY PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Pavel Janásek Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování Pavel Janásek ŘEŠITELSKÁ PRACOVIŠTĚ ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY Energetický
VíceStanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí
NÁVODY PRO LABORATOŘ PALIV 3. ROČNÍKU BAKALÁŘSKÉHO STUDIA Michael Pohořelý, Michal Jeremiáš, Zdeněk Beňo, Josef Kočica Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí Teoretický úvod Základním rozborem
VíceTermochemická konverze biomasy
Termochemická konverze biomasy Cíle Seznámit studenty s teorií spalovacích a zplyňovacích procesů, popsat vlastnosti paliva a zařízení určené ke spalování a zplyňování Klíčová slova Spalování, biomasa,
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceMartin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála
ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY PŘI FLUIDNÍM ZPLYŇOVÁNÍ Martin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála Tento příspěvek se věnuje prezentaci dílčích výsledků projektu "Energetické parametry biomasy".
VíceZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM
ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM Jan Najser, Miroslav Kyjovský V příspěvku je prezentováno využití biomasy dřeva a zbytků ze zemědělské výroby jako obnovitelného zdroje energie k výrobě
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceFLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel
FLUIDNÍ KOTLE Osvědčená technologie pro spalování paliv na pevném roštu s fontánovou fluidní vrstvou. Možnost spalování široké palety spalování pevných paliv s velkým rozpětím výhřevnosti uhlí, biomasy
VíceSPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH
SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceBiomasa jako palivo 29.4.2016. Energetické využití biomasy jejím spalováním ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY Co je to biomasa? Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často
VíceVlhkost 5 20 % Výhřevnost 12 25 MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50
TECHNICKÉ MOŽNOSTI A VYBAVENOST ZDROJŮ PRO SPOLUSPALOVÁNÍ TAP Ing. Jan Hrdlička, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní TAP = tuhé alternativní palivo = RDF = refuse derived fuel, popř. SRF = specified recovered
VícePřehled technologii pro energetické využití biomasy
Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání
VícePEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety
PEVNÁ PALIVA Základní dělení: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety Biomasa obnovitelný zdroj energie u našich výrobků se týká dřeva a dřevních briket Složení
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceKombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia Zplyňování H 2 + CO +
VícePelety z netradičních. Mgr. Veronika Bogoczová
Pelety z netradičních materiálů Mgr. Veronika Bogoczová Pelety z netradičních materiálů zvýšení zájmu o využití obnovitelných zdrojů energie rostlinná biomasa CO2 neutrální pelety perspektivní ekologické
VíceSPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV
SPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV Ondřej Vazda, Milan Jedlička, Martin Polák V tomto článku je řešena problematika spalování biopaliv a biopaliv kombinovaných s uhlím. Cílem je ověřit možnosti využití těchto
VíceKogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth
KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
Víceití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů
Účel použit ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů vytápění Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Seminář: : Technologické trendy ve vytápění pevnými palivy 21.10. 22.10.2009 Pozlovice 1 Obsah prezentace Rozdělení
VíceZplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování
Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,
VíceSNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE
SNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE Přemysl Kohout, Marek Baláš Pro optimalizaci provozu atmosférických fluidních zařízení je možno využít přídavných
VíceModerní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14.
Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14. května 2009 Obsah Co je charakteristické pro moderní způsob vytápění
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického
VíceNegativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.
Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL
VíceŘÍZENÉ SPALOVÁNÍ BIOMASY
WORKSHOP SLNKO V NAŠICH SLUŽBÁCH 5.4.2013 7.4.2013, OŠČADNICA, SK TENTO MIKROPROJEKT JE SPOLUFINANCOVANÝ EURÓPSKOU ÚNIOU, Z PROSTRIEDKOV FONDU MIKROPROJEKTOV SPRAVOVANÉHO TRENČIANSKYM SAMOSPRÁVNYM KRAJOM
VíceKOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY TYPU BF
KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY TYPU BF U Školky 357/14, 326 00 Plzeň IČO: 61168254 DIČ: CZ61168254 tel.: +420 271 960 935 tel.: +420 271961319 fax.: +420 271960035 http://www.invelt.cz invelt.praha@invelt-servis.cz
VíceCo je BIOMASA? Ekologická definice
BIOMASA Co je BIOMASA? Ekologická definice celkový objem všech organismů vyskytujících se v určitém okamžiku na určitém místě všechny organismy v sobě mají chemicky navázanou energii Slunce. Co je BIOMASA?
VíceOCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák
OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011 Malé spalovací zdroje Milan Kyselák Obsah 1. Spotřeba a ceny paliv pro domácnosti 2. Stav teplovodních kotlů v domácnostech 3. Vhodná opatření pro
Vícelní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009
Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií
VíceZKUŠENOSTI ZE SPALOVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH PELETEK EXPERIENCES IN ALTERNATIVE PELLETS COMBUSTION
ZKUŠENOSTI ZE SPALOVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH PELETEK EXPERIENCES IN ALTERNATIVE PELLETS COMBUSTION D. Andert ), J. Frydrych ), B. Čech 3 ) ) Výzkumný ústav zemědělské techniky v.v.i., Praha, ) OSEVA PRO s.r.o.
VíceSPALOVÁNÍ FYTOENERGETICKÝCH ROSTLIN V KOTLI VIADRUS HERCULES ECO
SPALOVÁNÍ FYTOENERGETICKÝCH ROSTLIN V KOTLI VIADRUS HERCULES ECO Ing. Pavel POLÁŠEK, Ing. Milan JEDLIČKA Vzhledem k rostoucím cenám zejména dovážených fosilních paliv je velmi pravděpodobné, že v příštích
VíceBIOMASA. Základní údaje o použitelné biomase
BIOMASA Biomasa je nositelem obnovitelných zdrojů energie vznikajících fotosyntézou. Z hlediska energetického využití jde v podmínkách České republiky většinou o dřevo (či jeho odpad), slámu a jiné zemědělské
VíceVYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH PALIV V MODERNÍM TEPLÁRENSTVÍ A S SEMINÁŘ - JAPONSKÉ ČISTÉ TECHNOLOGIE PRAHA, HOTEL DIPLOMAT 25, 26. 10.
VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH PALIV V MODERNÍM TEPLÁRENSTVÍ A S TÍM SOUVISEJÍCÍ DOPADY NA PROVOZ Jiří Holoubek Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 SEMINÁŘ - JAPONSKÉ ČISTÉ TECHNOLOGIE
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VíceEnergeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy
Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Pavlína Voláková spol. Žlutická teplárenská a.s. Energetické zdroje Krajský úřad Karlovarského kraje odbor regionálního rozvoje Karlovy Vary 13.
VíceNA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla
ZDROJE TEPLA - KOTELNY PŘEDNÁŠKA Č. 8 SLOŽENÍ PALIV 1 NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla SPALNÉ SLOŽKY PALIV:
VíceZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,
ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, sluneční energie, termální teplo apod.). Nejčastější je kotelna.
VíceZdroje tepla. Kotelny
Zdroje tepla Kotelny Kotelnou rozumíme samostatnou budovu, stavební objekt, přístavek, místnost, skříň nebo vyhrazený prostor, ve kterém je umístěn jeden či více kotlů pro ústřední vytápění, ohřev teplé
VíceRozbor biomasy a její možnosti zpracování
Rozbor biomasy a její možnosti zpracování Pavel Janásek Mokrá biomasa: ROZDĚLEN LENÍ BIOMASY Mořskéřasy, tekutý organický odpad, hnůj, kompost, kaly z ČOV, Suchá biomasa: - Lesní biomasa Dřevo, lesní odpad,
Více1/66. Biomasa. spalování spalovací zařízení emise navrhování ekonomika
1/66 Biomasa spalování spalovací zařízení emise navrhování ekonomika Přímé spalování fytomasy 2/66 spalování = oxidace C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 = 6 CO 2 + 6 H 2 O + uvolněná energie vysoký obsah kyslíku O
VíceKotle na biopaliva. KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw. dřevní štěpka, pelety, brikety
Kotle na biopaliva dřevní štěpka, pelety, brikety KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw Plně automatické kotle na štěpku, dřevěné a slaměné pelety a brikety s výkonem 350 1000 kw Kotle značky KSM-Stoker vyrábí
VíceKotle na UHLÍ a BRIKETY EKODESIGN a 5. třída
Kotle na UHLÍ a BRIKETY EKODESIGN a 5. třída ZPLYNOVACÍ KOTLE NA UHLÍ A UHELNÉ BRIKETY PŘEDNOSTI KOTLŮ ATMOS KOMBI C 18 S C 50 S Zplynovací kotle typ Kombi se vyznačují speciálním topeništěm se zadním
Víceprof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin
prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze Proč se má popel využívat
VíceÚvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/
Úvod do teorie spalování tuhých paliv Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/ Zkušebna Výzkumného energetického centra Web: http://vec.vsb.cz/zkusebna Základy spalování tuhých
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Fluidní spalování Podstata fluidního spalování fluidní spalování
VíceStabilizovaný vs. surový ČK
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Materiálové a energetické využití stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středněteplotní pomalou pyrolýzou Michael
VícePeletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy
Energetické využití biomasy Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Ing. Petr Hutla, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha (VÚZT,
VíceZ e l e n á e n e r g i e
Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném
VíceTéma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 2
Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 2 Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1202_základní_pojmy_2_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony
VíceDODAVATELSKÝ PROGRAM
DODAVATELSKÝ PROGRAM HLAVNÍ ČINNOSTI DODÁVKY KOTELEN NA KLÍČ Projekty, dodávka, montáž, zkoušky a uvádění do provozu Teplárny Energetická centra pro rafinerie, cukrovary, papírny, potravinářský průmysl,chemický
VícePowerOPTI Poznat Řídit Zlepšit. Vyhodnocení a řízení účinnosti kotle
PowerOPTI Poznat Řídit Zlepšit Vyhodnocení a řízení účinnosti kotle PowerOPTI = Soubor Nástrojů & Řešení & Služeb POZNAT ŘÍDIT ZLEPŠIT Co je to účinnost, jak se počítá Ztráty kotle Vyhodnocení změny/zvýšení
VícePROBLEMATIKA VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍHO PALIVA Z EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ
PROBLEMATIKA VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍHO PALIVA Z EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Jan Hrdlička, Lukáš Pilař ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 166 07 Praha 6 email: jan.hrdlicka@fs.cvut.cz Tento
VíceMožnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky
Možnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky 24. 5. 25. 5. 2017 Technologie pro elektrárny a teplárny na tuhá paliva Ing. Ondřej Grolig EVECO Brno, s.r.o.
VíceVLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO
VLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO Jiřina Čermáková, Martin Vosecký, Jiří Malecha a Bohumil Koutský V této práci byl sledován vliv topného režimu na emise krbových kamen spalujících
VíceTrysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy
Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy Jan HRDLIČKA 1, * 1 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 166 07 Praha 6 * Email: jan.hrdlicka@fs.cvut.cz
VíceAUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno
AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, 612 00 Brno Popis Prototyp automatického kotle o výkonu 100 kw
VíceKOTLE NA PEVNÁ PALIVA
KOTLE NA PEVNÁ PALIVA Dakon DOR Univerzální ocelový teplovodní kotel na pevná paliva. Teplovodní ocelové kotle DOR jsou určeny pro spalování všech běžně užívaných pevných paliv - hnědého a černého uhlí,
VíceSESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA
SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA Jan Najser Základem nové koncepce pilotní jednotky zplyňování dřeva se suvným ložem je systém podávání paliva v závislosti na zplyňovací teplotě. Parametry
VíceZkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR Siarhei Skoblia, Zdeněk Beňo, Jiří Brynda Michael Pohořelý a Ivo Picek Úvod
VícePARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Energetické využití odpadů PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ komunální a průmyslové odpady patří do kategorie tzv. druhotných energetických
VíceNovela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP
Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP Právní základ ČR» zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č.
VíceSeminář Koneko Praha, 23.5.2013. Spalování paliv. Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP
Seminář Koneko Praha, 23.5.2013 Spalování paliv Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP Zákon č. 201/2012 Sb. stacionární zdroj ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost,
VíceTepelně vlhkostní posouzení
Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba
R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceHSV WTH 25-55. Klíčové vlastnosti a součásti kotle:
HSV WTH 25-55 Peletový kotel Rakouské výroby. Po technologické stránce je špičkové nejen spalování, ale také doprava paliva ke kotli. Zařízení disponuje všemi automatickými prvky, jako je zapalování, čistění,
Vícelní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn
Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy
VíceProvozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu
Provozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceTechnologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů
Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů Ing. Matěj Obšil, Uchytil, s.r.o. doc. Ing. Jan Hrdlička, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav energetiky MOTIVACE Ø emisní limit
VíceKotel na zplynování dřeva s ventilátorem a generátorem
Kotel na zplynování dřeva s ventilátorem a generátorem Kotel na zplynování dřeva ORLIGNO 200 (18, 25, 40, 60, 80 k. Čisté řešení Dřevo je obnovitelné palivo, jako slunce, voda, nebo vítr. Je zdrojem energie,které
VícePROBLEMATIKA TVORBY PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH LÁTEK PŘI SPALOVÁNÍ BIOMASY
PROBLEMATIKA TVORBY PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH LÁTEK PŘI SPALOVÁNÍ BIOMASY Ing. Jan Hrdlička, Doc. Ing. Bohumil Koutský, CSc., Doc. Ing. František Hrdlička, CSc. Článek pojednává o tvorbě polychlorovaných
VíceVliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých
VíceEVROPSKÁ STANDARDIZACE TUHÝCH ALTERNATIVNÍCH PALIV. Ing. Jan Gemrich
EVROPSKÁ STANDARDIZACE TUHÝCH ALTERNATIVNÍCH PALIV Ing. Jan Gemrich Agregované údaje - spotřeba tepla na výpal slínku Agregované údaje - palivová základna cementářského průmyslu Agregované údaje - emise
VíceIng. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích
Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích Cíle studie Provést emisní bilanci vybrané obce Analyzovat dopad
VíceParametry spalovacího procesu
Parametry spalovacího procesu Spalovací proces můžeme do tří hlavních částí: ZAPALOVÁNÍ HOŘENÍ DOHOŘÍVÁNÍ -nejdůležitější část - sušení a ohřev paliva -uvolnění a zapálení prchavé hořlaviny - zapálení
VíceBioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv Petr Hutla Petr Jevič Bioenergetické centrum bylo vybudováno v rámci projektu CZ.2.16/3.1.00/24502
VícePelety z netradičních. Mgr. Veronika Bogoczová
Pelety z netradičních materiálů Mgr. Veronika Bogoczová Pelety z netradičních materiálů zvýšení zájmu o využití obnovitelných zdrojů energie rostlinná biomasa CO2 neutrální pelety perspektivní ekologické
VíceModerní energetické stoje
Moderní energetické stoje Jedná se o zdroje, které spojuje několik charakteristických vlastností. Jedná se hlavně o tyto: + vysoká účinnost + nízká produkce škodlivých látek - vysoká pořizovací cena! -
VíceANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI
ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI Kamila Vávrová VÚKOZ, v. v. i., Praha OBSAH PŘEDNÁŠKY Potravinová bezpečnost Zdroje biomasy Typologie půd EP Model vývoje pěstebních
VícePaliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování
Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,
VíceKombinovaný teplovodní kotel pro spalování tuhých a ušlechtilých paliv
Kombinovaný teplovodní kotel pro spalování tuhých a ušlechtilých paliv Oblast techniky Technické řešení se týká kotlů pro spalování tuhých paliv, zejména uhlí, dřeva, dřevního odpadu a biomasy s možností
VíceMOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
MOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Martin Lisý, Skála Zdeněk, Baláš Marek, Moskalík Jiří Článek popisuje koncepčně zcela nové řešení kogenerace se zplyňováním biomasy. Na místo
VíceMožnosti výroby elektřiny z biomasy
MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Možnosti výroby elektřiny z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Najser Žilinská univerzita 22.-23.5.2007 23.5.2007 Cíle summitu EU pro rok 2020 20 % energie
VíceProblematika řízení automatických kotlů na biomasu se zaměřením na kotle malého výkonu pro domácnosti
Problematika řízení automatických kotlů na biomasu se zaměřením na kotle malého výkonu pro domácnosti Ing. Jan Hrdlička, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta strojní Ústav energetiky ve spolupráci
VíceČinnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu
Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným
VíceZplynovací kotle s hořákem na dřevěné pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS. C18S a AC25S. Základní data certifikovaných kotlů
Zplynovací kotle s hořákem na pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS jsou konstruovány pro spalování dřeva a dřevěných briket (možná dotace z programu Zelená úsporám) C18S a AC25S jsou konstruovány pro spalování
VíceTERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.
TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH PRINCIPY POUŽÍVANÝCH TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ VELKOKAPACITNÍ REALIZACE TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ
VíceTUHÉ ALTERNATIVNÍ PALIVO S BIOMASOU SOLID RECOVERED FUEL WITH BIOMASS
TUHÉ ALTERNATIVNÍ PALIVO S BIOMASOU SOLID RECOVERED FUEL WITH BIOMASS M. Kolářová 1 ), J. Mazancová 2 ), P. Jevič 2 ), P. Hutla 2 ), 1 )Česká zemědělská univerzita v Praze, 2 ) Výzkumný ústav zemědělské
VíceLinka na pelety CON-PELET
Linka na pelety CON-PELET technologie poradenství dodávky servis VSTUPNÍ SUROVINA piliny, plevy, sláma, seno, slupky, štěpka, kůra, hobliny, výmlaty, ostatní bioodpad VÝSTUPNÍ PRODUKT pelety - dřevěné,
VíceZplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství
Zplyňování Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Statním rozpočtem ČR Technologie zpracování biomasy
VíceKombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav chemických procesů Akademie věd ČR Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem Michael
Více