III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_06_05. Moderní dějiny. Totalitní režimy v Evropě

Transkript

1 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/ Číslo a název klíčové aktivity (šablony) Název DUMu Číslo DUMu Autor: Předmět / ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Klíčová slova Způsob použití výukového materiálu Datum vytvoření DUMu Totalitní režimy v Evropě Chv_III/2_06_05 Mgr. Martin Chovanec Dějepis / 2. ročník Moderní dějiny Totalitní režimy v Evropě prezentace totalitní režim, fašismus, komunismus, nacismus, občanská válka ve Španělsku, appeasement, Osa Berlín Řím Tokio, pochod na Řím, industrializace SSSR, kolektivizace, Gulag, pětiletky, KSSS, NKVD, NSDAP,SA, SS, Gestapo, Noc dlouhých nožů, Křišťálová noc, arizace, interbrigády, falanga, B. Mussolini, J. V. Stalin, A. Hitler Prezentace pro výklad tématu Totalitní režimy v Evropě III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 TOTALITNÍ REŽIMY V EVROPĚ

3 totalitní režimy po 1. světové válce v některých státech zklamání z výsledků války a versailleského míru (Itálie, Japonsko) navíc hospodářský úpadek (hyperinflace, reparace apod.) a revoluční bouře pod vlivem říjnové revoluce v Rusku vznik vojenských diktatur a totalitních režimů ve většině evropských zemí (ale např. i v Japonsku)

4 totalitní režim politický režim založený na úplném ovládnutí všech sfér společenského i individuálního života základní znaky vláda pouze jedné strany (KSSS, NSDAP apod.) neexistence tržního hospodářství podřízenost justice ideologii popírání demokracie a lidských a občanských práv a svobod vůdčími osobnostmi autoritativní diktátoři vůdci (tituly duce, führer, generalissimus apod.), v jejichž rukou byla veškerá moc nejvýznamnější totalitní režimy v Evropě v Itálii, SSSR a Německu

5 Itálie po 1. světové válce oslabené hospodářství, ale hlavně zklamání z versailleského míru (na straně Dohody vítěz, ale žádné zisky) nárůst nespokojenosti, bouře dělníků a rolníků, požadavky italských komunistů na moc z obavy před anarchií a revolucí italská inteligence, průmyslníci a majitelé půdy podporují radikální nacionalisty vedené Benitem Mussolinim 1919 Mussolini zakládá ozbrojené bojové svazy (fasci di combattimento) na potírání bouří postupně vznik fašistické strany 1921 fašisté získávají zastoupení v parlamentu Obr. 1 duce Benito Mussolini

6 Itálie stále obavy většiny Italů z komunistického převratu nárůst podpory fašistů díky tomu nárůst sebevědomí Mussoliniho a snaha o větší moc v říjnu 1922 pochod na Řím Mussolini premiérem následuje likvidace opozice, zrušení všech nefašistických politických stran a organizací, poté i zrušení parlamentu 1929 Lateránské dohody poté, co fašisté získali podporu katolické církve, uznali Vatikán jako samostatný stát Obr. 2 pochod na Řím

7 Sovětský svaz během občanské války rozšíření moci bolševiků po celé zemi v čele KS do ledna 1924 v čele strany i státu Lenin, poté nástupnický boj Trockij X Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin) (vítěz) Obr. 4 Stalin a Lenin v roce 1918 poté zahájeno budování komunismu Obr. 3 Stalin

8 industrializace SSSR snaha Stalina vytvořit ze SSSR velmoc místo NEPu industrializace a znárodňování od 1928 proto pětiletky Pětiletky měly nerealistické cíle a jejich nedosažení bylo vhodnou záminkou k represím. Plán byl často plněn pouze na papíru, obchody zůstávaly prázdné a bytů byl katastrofální nedostatek. Plánu podléhal dokonce i počet objevených "nepřátel státu". Tak např. Moskva měla v roce 1937 v plánu zatčených a z toho popravených. Tento plán byl splněn. Obr. 5 srp a kladivo symbol komunismu NKVD viz. slovníček

9 industrializace SSSR už během 1. pětiletky dvojnásobný nárůst výroby do poloviny 30. let vznik mnoha nových závodů těžkého průmyslu a zbrojení, nových průmyslových oblastí (Ural, Sibiř), těžebních dolů (Sibiř), výstavba elektráren a elektrifikace (GOELRO), železnic a Bělomořsko-baltského průplavu Obr. 6 Bělomořsko-baltský průplav plav Obr. 7 stavba socialismu, DněproGES

10 industrializace SSSR úspěchy v průmyslu ale na úkor životního prostředí a nižší životní úrovně obyvatel (orientace na těžký průmysl X zboží denní spotřeby nedostatkové a nekvalitní) industrializace navíc umožněna díky otrocké práci vězňů v táborech gulagu GULAG sovětské pracovní (koncentrační) tábory (Glavnoje Upravlenije LAGerej hlavní správa táborů) Obr. 8 práce v Gulagu Obr. 9 rozmíst stění táborů Gulag v SSSR

11 kolektivizace sovětsk tského zemědělstv lství koncem 20. let zahájena kolektivizace vznik kolchozů (zeměd. družstva) a sovchozů (státní statky) rolníci nuceni odevzdávat svá pole, dobytek a stroje nespokojenost a snížení produkce současně likvidace kulaků záměrně stanoveny vysoké dodávky, při jejich nesplnění vyhnanství na Sibiř (8 mil.) a propadnutí majetku kolchozům

12 kolektivizace sovětsk tského zemědělstv lství během tří let zoufalý nedostatek potravin X nutnost zásobovat města (+ export ze země) nucený výkup a rekvírování potravin opět hladomor (díky kolektivizaci cca. 10 mil. obětí) a až do 1934 přídělový systém díky industrializaci vybudován n silný průmysl, SSSR nezávislý na importu úspěch X kolektivizací produkce potravin nezvýšena, ena, zcela zlikvidováno soukromé vlastnictví neúsp spěch Obr. 10 důsledky hladomoru Obr. 11

13 politické procesy Obr. 12 Sergej Kirov v prosinci 1934 (Stalinem zadaná) vražda Sergeje Kirova zahájeny nejkrutější represe politické procesy během čtyř let na základě smyšlených obvinění odsouzeni všichni Stalinovi oponenti i spolupracovníci, ⅔ členů ÚV, ½ důstojníků Rudé armády, ředitelé závodů, diplomaté, inteligence většinou popraveni další statisíce lidí skončily v gulagu (cca. 30 mil. obětí všech čistek) Obr. 13 Nikolaj Ježov šéf NKVD, v letech organizátor Velké čistky díky politickým procesům m snížen ení výkonnosti sovětsk tského hospodářstv ství a oslabení vojenského postavení

14 propaganda režimu v oblasti kultury, umění, vědy a každodenního života Obr. 15 naprostá podřízenost komunistické ideologii (propaganda, Stalinův kult osobnosti atd.) Obr. 14 výsledkem byl Stalin jako geniální státník a hospodář (později i vojevůdce)

15 zahraniční politika snaha prolomit hospodářskou blokádu (z doby občanské války) a úsilí o uznání sovětské vlády (neuznávána od říjnové revoluce) mírové smlouvy se sousedy v Evropě, obchodní styky s V. Británií, Francií, Itálií a Německem, vojenská spolupráce s nacisty, vstup do SN sovětsk tská vláda uznána na X díky politickým procesům m sovětský režim v zahraničí zdiskreditován

16 Německo do poloviny 20. let tíživá hospodářská situace v důsledku versailleské smlouvy X do 1929 konsolidace již počátkem 20. let NSDAP (nacisté), v čele s Adolfem Hitlerem (v listopadu 1923 pokus o puč), po volbách 1928 zisk 12 křesel v parlamentu (celkem 621) 1929 počátek světové hospodářské krize 1930 v Německu Obr. 16 Adolf Hitler 40 % míra nezaměstnanosti a snížení průmyslové výroby o 50 % nespokojenost vzestup NSDAP Obr. 17 Obr. 18 znak NSDAP

17 příčiny vzestupu obliby NSDAP slib anulovat podmínky z Versailles slib odstranění nezaměstnanosti a krize prosazování rasového boje (Židé viníci porážky Německa ve válce a hospodářské krize nutnost eliminace německého, ale i světového, Židovstva) slib znárodnění velkých podniků (většina vlastněna Židy) požadavek sjednocení všech Němců do jednoho státu (Rakousko, ČSL, Polsko atd.) vzbuzení dojmu, že e nacisté nastolí pořádek Obr. 19 nacističtí pohlaváři (Hitler, Göring, Goebbels, Hess)

18 vznik nacistické diktatury 1930 volby NSDAP: 18 % 107 křesel Obr. 20 stranická akce v Norimberku (balanční pozice) poté výrazné posílení preferencí nacistů 1932 nové volby NSDAP: 37 % 230 křesel Hitler jmenován říšským kancléřem nacisté parlamentní cestou získávají moc v Německu (leden 1933 květen 1945 Třetí říše)

19 vznik nacistické diktatury zanedlouho rozpuštěn parlament a zakázány komunistická a soc-dem strana (později všechny ostatní kromě NSDAP) likvidace opozice zároveň nastolení diktatury a poté likvidace konkurentů Obr. 22 velitel SA, E. Röhm Noc dlouhých nožů Öbr.. 21 znak jednotek SA

20 vznik nacistické diktatury oporou nacistů zejména Gestapo a SS v srpnu 1934 umírá prezident Hindenburg Hitler hlavou německého státu jako vůdce a říšský kancléř (führer) vešker kerá moc v NěmeckuN v rukou nacistů Obr. 23 Obr. 24 Hitler a Hindenburg,

21 porušov ování Versailleského mírovm rového systému po převzetí moci nacisty vytvořen systém řízeného hospodářství odstraněna nezaměstnanost a krize (stavby dálnic a jiné státní zakázky) současně snaha vybudovat novou armádu masivní zbrojení první porušování VMS 1935 obnovena všeobecná branná povinnost 1936 obsazení demilitarizovaného pásma v Porýní Obr. 25 zlatý stranický odznak

22 porušov ování Versailleského mírovm rového systému anšlus Rakouska Obr. 27 německé anexe v letech mnichovský diktát obsazení zbytku ČSL Obr. 26 vítání nacistů v Rakousku

23 porušov ování Versailleského mírovm rového systému sovětsko-německý (!) pakt o neútočení (na 10 let) + tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu v Pobaltí a Polsku (pakt Molotov Ribbentrop) spojenectví dosavadních úhlavních nepřátel napadení Polska X pouze formální a nedůrazné protesty západních mocností politika appeasementu Obr. 28 polská karikatura paktu Molotov-Ribbentrop Obr. 29 Daladier a Chamberlain v Mnichově symbol appeasementu

24 protižidovsk idovská opatřen ení typickým rysem nacismu vyvyšování německého národa a rasismus, resp. antisemitismus v září 1935 vyhlášeny norimberské zákony Obr.30

25 protižidovsk idovská opatřen ení díky těmto zákonům Židé - vyloučeni z veřejného a kulturního života - zbaveni lidských a občanských práv - zbaveni možnosti studovat - nemohli uzavírat smíšená manželství - nesměli se sexuálně stýkat s árijci Obr. 32 cestovní pas německých Židů Obr. 31 označen ení židovského obchodu v Berlíně ( hanobení rasy) Obr. 30

26 protižidovsk idovská opatřen ení postupně arizace ztráta živobytí strádání vrcholem prvního protižidovského tažení Křišťálová noc (v noci z 9. na ) systematické řešení židovské otázky následně realizováno během 2. světové války holocaust Obr. 34 synagoga v Berlíně Obr. 33 židovský obchod

27 Španělsko 1931 pád monarchie vznik republiky díky hospodářské krizi vzestup fašistického hnutí falanga (fašisté, nacionalisté, roajalisté) 1936 volby u moci protifašistická lidová fronta (socialisté, republikáni, komunisté) vláda provedla sociální reformy X falanga spolu s vedením armády požaduje moc protivládní povstání (v čele Francisco Franco) počátek občanské války Obr. 35 Francisco Franco s Adolfem Hitlerem v roce 1940

28 Španělsko puč nepodařen, ale fašisté získávají podporu z Německa a Itálie X pomoc republikánům pouze z řad dobrovolníků interbrigády pomoc západních velmocí neposkytnuta podpora mezinárodního fašismu od 1937 trvalá ofenzíva povstalců (poprvé použity bombardéry pro útoky na civilní objekty, zkoušena nová taktika války německý nácvik války) v březnu 1939 pád Madridu a republikánské vlády v čele fašisté, vůdcem generál Franco (až do 1975!!!) Obr. 36 vlajka interbrigád Obr. 37 německé bombardéry ry

29 díky podpoře španělských fašistů sblížení Německa a Itálie vznik mocenského bloku Osa Berlín Řím koncem 1936 Německo uzavřelo spojenectví s Japonskem (později připojení Itálie) Osa Berlín Řím Tokio

30 další evropské státy ty díky světové hospodářské krizi italský fašismus, německý nacismus a prvky sovětského komunismu vzorem pro mnoho evropských vlád a hnutí odklon od demokracie a nástup diktatur a autoritativních režimů ve většině zemí (Polsko, Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko, Rumunsko, Portugalsko, Rakousko, pobaltské státy) X ČSL jedinou demokracií ve středn ední,, východní a JV Evropě

31 totalitní režimy vážně narušovaly mezinárodní situaci nacisté a fašisté porušovali VMS státy Osy vystoupily ze Společnosti národů neexistovaly sankce za porušování VMS rozpínavost Osy (hlavně Německa) X appeasement 2. světov tová válka

32 shrnutí totalitní režim politický režim založený na úplném ovládnutí všech sfér společenského i individuálního života základní znaky - vláda pouze jedné strany, neexistence tržního hospodářství, podřízenost justice ideologii, popírání demokracie a práv a svobod, vůdčí osobnosti mají veškerou moc vzestup díky zklamání z výsledků 1. světové války a VMS Itálie - fasci di combattimento (Benito Mussolini), 1922 pochod na Řím SSSR - během občanské války rozšíření moci bolševiků po celé zemi - J. V. Stalin industrializace a znárodňování (pětiletky), kolektivizace zemědělství - gulag, kolchoz, sovchoz, kulaci, politické procesy Německo - NSDAP (Adolf Hitler), 1932 vítězství ve volbách - likvidace opozice a konkurence (Noc dlouhých nožů), opora o Gestapo a SS - porušování VMS (všeobecná branná povinnost, obsazení Porýní, anšlus Rakouska...) - díky antisemitismu protižidovská opatření (norimberské zákony, křišťálová noc, arizace) další státy - Španělsko falanga (Francisco Franco), občanská válka, vítězem fašisté - totalitní režimy ve většině evropských zemí X ČSL vznik mocenského bloku Osa Berlín Řím Tokio appeasement - politika ústupků a usmiřování X rozpínavost Osy 2. světová válka

33 obr. 1 obr. 2 obr. 3 obr. 4 obr. 5 obr. 6 obr. 7 obr. 8 obr. 9 obr. 10 obr. 11 obr. 12 obr. 13 obr. 14 Zdroje:

34 Zdroje: obr. 15 obr. 16 obr. 17 obr. 18 obr. 19 obr. 20 obr. 21 obr. 22 obr. 23 obr. 24 obr. 25 obr ler,_goering,_goebbels,_hess%22,_the_desperate_years_p143_-_nara_-_ tif&page=

35 Zdroje: obr. 27 obr. 28 obr. 29 obr. 30 obr. 31 obr. 32 obr. 33 obr. 34 obr. 35 obr

36 Zdroje: obr ČORNEJ, P. a kol. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha : SPN pedagogické nakladatelství, akciová společnost, ISBN X HÁJEK, M., RYŠÁNKOVÁ, J. a kol. Svět a Československo ve 20. století. 1. vyd. Praha : Horizont, 1990