PASTVA SPPKD : 2014

Transkript

1 STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU PÉČE O TRAVNÍ POROSTY ŘADA D PASTVA SPPKD : 2014 Pasture/Grazing Weide Tento standard obsahuje definice technických a technologických postupů při péči o travní společenstva pomocí pastvy. Související legislativa: Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zpracování standardu: Pro AOPK ČR zpracovala v r Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze Oponentura: Mgr. Jan Mládek, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Doc. Ing. Josef Hakl, Ph.D., Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze Autorský kolektiv: Prof.. Dr. Ing. Vilém Pavlů (koordinátor), Ing. Jan Gaisler, PhD, Ing. Lenla Pavlů, Ph.D., prof. RNDr. Michal Hejcman, Ph.D. et Ph.D., Ing. Vendula Ludvíková, PhD., Mgr. Andrea Svobodová, prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Ing. Daniela Steibachová Dokumentace ke zpracování standardu je dostupná v knihovně AOPK ČR. Standard schválen RNDr. František Pelc v.r. Ředitel AOPK ČR

2 Obsah 1. Účel a náplň standardu... 3 Právní rámec Kontinuální pastva Rotační pastva Nátlaková jednorázová pastva Pastva pomocí pasteveckých psů Výška porostu před zahájením pastvy Měření výšky porostu (Obrázek 2) Výška spaseného porostu podle intenzity vypasení Ohrazení pastviny Pevné oplocení Mobilní oplocení Zdroj elektrických impulsů Výška oplocení Ochrana dřevin nacházejících se na pastvině Mokřady na pastvině Napájení zvířat Potřeba vody Typy napájení Přikrmování zvířat Mechanické obhospodařování pastvin Odstraňování nedopasků Hnojení pastvin Regulace invazních a expanzivních rostlin na pastvinách Zásady likvidace nažádoucích druhů rostlin Nežádoucí druhy rostlin Pastevní deník Příloha č. 1 Schématické znázornění systémů pastvy Příloha č. 2 Talířové měřidlo výšky travního porostu Příloha č. 3 Doporučené výšky elektrických ohradníků pro různá zvířata Příloha č. 4 Seznam zpracovávaných Standardů péče o přírodu a krajinu (Péče o vybrané terestrické biotopy)... 15

3 1. Účel a náplň standardu Standard Pastva definuje postupy pro pastvu na travních porostech za účelem zachování přírodě blízkých ekosystémů, stanovišť pro rostliny i živočichy, případně jejich zlepšení, a obecného zachování či zvýšení biodiverzity. Standard je určen především žadatelům o podporu z krajinotvorných dotačních programů, dále dodavatelům, pracovníkům státní správy a samosprávy, nevládním organizacím, zemědělcům, vlastníkům a uživatelům pozemků. Standard je určen pro pastvu ve zvláště chráněných územích a na cenných biotopech a nezabývá se pastvou zaměřenou na živočišnou produkci. Právní rámec Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny - ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin poškození předmětu ochrany nebo jeho biotopu; ochrana volně žijících ptáků poškození hnízd nebo biotopů vhodných pro hnízdění; poškození VKP, chráněny ze zákona před poškozováním a ničením, nesmí být narušena jejich obnova a ohrožena či oslabena ekostabilizační funkce - vodní toky a údolní nivy necitlivá pastva, vstup a rozšlapání; krajinné prvky ze zákona o zemědělství dle 114 ochrana dřevin rostoucích mimo les. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), jak vyplývá z pozdějších změn ochrana vodních zdrojů a jejich pásem. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě. Vyhláška MZe č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv - 3 -

4 2. Pastevní systémy 2.1 Kontinuální pastva Nepřetržité pasení zvířat během roku nebo pastevní sezóny pouze na jedné pastvině (oplůtku). Pastva je prováděna při stálém nebo variabilním pastevním zatížení (stálý nebo variabilní počet zvířat na pastvině) během pastevní sezóny Extenzivní kontinuální pastva je neregulované využití pastvin. Zvířata se po celou pastevní sezónu pohybují volně v jedné pastvině (oplůtku). Porost je spásán selektivně, nejdříve jsou spásány nejhodnotnější rostliny a ve druhé polovině pastevní sezóny jsou spásány méně hodnotné a přestárlé rostliny. Tento způsob pastvy se využívá na horských pastvinách se zatížením do 0,5-1,0 DJ.ha -1 (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti zvířat) Intenzivní kontinuální pastva je vysoce produktivní využívání pastvin. Zvířata jsou po celou pastevní sezónu v jedné pastvině (oplůtku). Zatížení pastviny je 1,5-3 DJ.ha -1, které se mění podle intenzity nárůstu píce buď změnou rozlohy pastviny nebo počtem zvířat Modifikovaná kontinuální pastva je systém pastvy, ve kterém je na začátku pastevního období spásána třetina plochy pastviny a zbývající dvě třetiny jsou posečeny na siláž nebo seno. Po obrůstu posečené plochy jsou zvířata přesunuta na tuto plochu a za 5-6 týdnů je posečena na siláž (seno) plocha předtím jen pasená. Pak už je celá plocha do konce pastevního období pouze pasena. Střídání pasení a sečení podporuje vytrvalost travního porostu. 2.2 Rotační pastva Pasení dvou a více pastvin (oplůtků), kde se střídá doba pasení s dobou obrůstání oplůtku, která je zpravidla 4-6 týdnů. Doba spásání pastviny (oplůtků) je závislá na výnosu pastevního porostu, na podmínkách prostředí a na počtu zvířat na pastvině. Pastevní cyklus je jedno vypasení oplůtku. Počet pastevních cyklů je v rozmezí 2-6. Počet zvířat na pastvině je stálý nebo variabilní Honová pastva - pastvina je rozdělena podle utváření terénu na několik honů (4-6), které se spásají dnů. Selektivní pastva (vypásání pouze kvalitnějších a chutnějších rostlinných druhů, nebo částí rostlin) je částečně omezena postupným spásáním honů. Porost ve druhé polovině pastevní sezóny obsahuje velký podíl ploch s vykvetlými trávami a bylinami, které nejsou zvířaty spásány. Tento způsob je poloextenzivní se zatížením do cca 1,5 DJ.ha -1 a uplatní se na hůře přístupných plochách v podhorských oblastech

5 2.2.3 Oplůtková pastva - plocha pastvin je rozdělena na větší počet oplůtků (6-24), jejichž velikost je volena s ohledem na výnos a velikost stáda tak, že oplůtek zvířata vypásají po dobu 2-5 dnů. Selektivní pastva je omezena rychlou rotací v jednotlivých oplůtcích a střídáním oplůtků. Tento systém představuje přechod mezi extenzivním a intenzivním pasením se zatížením pastviny 1,5-3 DJ.ha Dávková pastva - zvířatům je elektrickým ohradníkem přidělena plocha pastviny, která odpovídá jejich polodenní nebo celodenní potřebě. Je zde vysoká koncentrace zvířat na malé ploše. 2.3 Nátlaková jednorázová pastva Krátkodobé (1-3 dny) vypasení plochy při vysokém zatížení pastviny, při kterém je většina biomasy travního porostu zvířaty zkonzumována Není vhodná pro vlhčí travní porosty (zamokřené porosty, deštivé počasí). 2.4 Pastva pomocí pasteveckých psů Provádí se na místech, kde není možné mít ohrazené pastviny. Kromě manipulace se stádem pastevečtí psi zajišťují i celodenní ochranu před velkými šelmami K tomuto účelu se používají pouze vycvičení psi pasteveckých plemen V nepřítomnosti pastevce je nutno zajistit bezpečnost kolem procházejících osob Je nutné zajistit volný pohyb pasteveckých psů se stádem ( nelze přivazovat)

6 3. Zatížení porostu Zatížení pastviny je vyjadřováno počtem nebo hmotností zvířat na jednotku plochy.obvykle se udává počtem velkých dobytčích jednotek (VDJ) nebo dobytčích jednotek (DJ) (1 DJ je 500 kg živé hmotnosti zvířete). Přepočty různých druhů hospodářských zvířat na DJ jsou uvedeny ve Vyhlášce MZe č. 377/2013 Sb.377 a na VDJ jsou uvedeny v Nařízení vlády č. 75/2007 Sb. 4. Výška porostu Výška pastevního porostu je orientačním kriteriem pro stanovení množství dostupné píce a také její kvality. 4.1 Výška porostu před zahájením pastvy Pro spásání porostu skotem je u rotačního systému pastvy vhodná výška před spasením cm, pro ovce je optimální výška porostu cm Při kontinuální pastvě se porost udržuje na výšce 5-10 cm u skotu a zhruba 3-5 cm u ovcí. 4.2 Měření výšky porostu (Obrázek 2) Standardní délkové měřidlo - měří výšku vybraných rostlin, nezohledňuje hustotu porostu Talířové měřidlo výšky (rising plate meter) - měří výšku porostu po stlačení talířem s kalibrovanou plochou a hmotností (0,071 m 2, 250 g) a zohledňuje hustotu porostu. 4.3 Výška spaseného porostu podle intenzity vypasení ) intenzivní 3-5 cm 2) střední 5-15 cm 3) extenzivní nad 15 cm Měření výšky spaseného porostu bude založeno alespoň na 100 měření na cca 1 ha talířovým měřidlem napříč pastvinou, u menších ploch (<1 ha) je minimální počet měření Ohrazení pastviny Technické zařízení zabraňující volnému pohybu pasených zvířat mimo vyhrazenou část pastviny. Oplocení rozlišujeme pevné, které zůstává na místě několik let, nebo mobilní, které slouží k dočasnému oplocení, popř. rozdělení větších pastvin. 5.1 Pevné oplocení Dřevěné na svislé kůly se přibíjí dřevěná bidla. Pro zvýšení životnosti kůlů je možné použít impregnaci. Kombinované (kov a dřevo) na kovových sloupcích jsou přivařena oka, do kterých se vkládají dřevěná bidla. Elektrické na svislých sloupcích z různých materiálů jsou izolátory, ve kterých - 6 -

7 jsou horizontálně vedeny vodiče (železný drát, lanka, pásky). Pletivové pletivo se připevňuje na svislé kolíky z různých materiálů (kov, dřevo, plast) Vzdálenost sloupků od sebe by měla být dle konfigurace terénu 3-10 m při použití lanek a drátů, při použití pletiva a dřevěných bidel 3-5 m. Sloupky by měly být zatlučeny do hloubky alespoň 40 cm. 5.2 Mobilní oplocení K oplocení se používají pastevní kolíky z různých materiálů (plast, laminát, kov) na kterých jsou úchyty pro lanko, pásku nebo síť s vodičem elektrického proudu. Lze použít i dřevěné latě s našroubovanými izolátory (nebo vruty izolované rozříznutou hadičkou z pryže nebo plastu) V blízkosti komunikací a veřejných cest se elektrické oplocení označuje viditelnými výstražnými nápisy upozorňujícími na elektrický ohradník Pro naháněcí uličky a manipulační ohrady je možno použít celokovové konstrukce ze svařovaných profilů, přikotvené k zemi tak, aby nedošlo k posunu konstrukce. 5.3 Zdroj elektrických impulsů Zdroje impulsů vysílají přerušované elektrické impulsy o napětí cca V v závislosti na typu a délce oplocení Zařízení musí být uzemněna dle návodu výrobce a vybavena pojistkou pro případ zasažení obvodu bleskem Zdroje impulsů pro elektrické ohradníky dělíme podle napojení na zdroj energie: síťové zapojují se do elektrické sítě bateriové energii získávají z baterií solární energii získávají ze slunečního záření, která se předává do baterií. 5.4 Výška oplocení Minimální výška oplocení se liší podle druhu pasených zvířat: skot 90 cm, ovce 90 cm, kozy 120 cm koně 140 cm kozli 150 cm U elektrických ohradníků je pro většinu zvířat nutné použít vodiče ve více řadách (2-3), zejména pro ovce a kozy je nutné instalovat vodič i ve výšce cm, aby se co nejvíce zabránilo podlézání ohradníku Při likvidaci ohradníků bude veškerý materiál odklizen z pastviny, aby se zabránilo poranění osob, chovaných zvířat, volně žijící zvěře nebo poškození zemědělské mechanizace

8 5.5 Ochrana dřevin nacházejících se na pastvině Chráníme pouze dřeviny, které chceme na pastvině ochránit před poškozením zvířaty Ochrana okolo dřevin je součástí pevného nebo elektrického oplocení (viz pevné nebo elektrické oplocení) Okolo kmenů solitérních dřevin se vytvoří ohrádka z kůlů o průměru nejméně 8 cm a pletiva Na kmeny stromů se přiloží dřevěné latě, na které se připevní pletivo Ochranné zařízení musí být dostatečně pevné, aby odolalo náporu zvířat při drbání, a také přiměřeně husté, aby nedocházelo k poničení kůry zejména mladých dřevin okusem. 5.6 Mokřady na pastvině Mokřadní plochy, u kterých je pastva nežádoucí, budou z plochy pastviny vyploceny tak, aby bylo zabráněno vstupu dobytka (viz výše). 6. Napájení zvířat 6.1 Potřeba vody Potřeba vody (viz tabulka 2) kolísá podle průběhu počasí, kvality pastevní píce, velikosti zvířete a produkce mléka u dojených zvířat. Vyšší potřeba bude při vyšších teplotách v létě nebo při spásání suchého porostu. Potřeba bude nižší za chladných a deštivých dnů anebo při spásání šťavnaté píce Na pastvině musí být dostatek napájecích míst, aby nedocházelo k nadměrnému narušování drnu a k půdní erozi kolem napájecího místa. Tabulka 2 Průměrná denní potřeba vody pasených zvířat zvíře množství vody (l) na 1 den zvíře množství vody (l) na 1 den dojnice jehně 3-5 masný skot koza 6-8 jalovice kůň ovce 6-8 hříbě Typy napájení Při trvalém využití napájení z potoků je nutné zřídit napajedla se zpevněným povrchem (štěrk, nenamořené pražce, dláždění) a vyplotit zvířatům v těchto místech přístup k vodě Pro využití vhodného vodního zdroje je možno vybudovat žlabová nebo kontejnerová napajedla (kameninová, dřevěná, kamenná, plechová nebo - 8 -

9 plastová). V okolí napajedla je nutné zpevnit půdní povrch (štěrk, nenamořené pražce, dláždění), aby nedocházelo k nadměrnému narušování povrchu půdy Z vydatného zdroje (nebo reservoár) vody nad pastvinou lze pomocí pastevního vodovodu dopravit vodu samospádem k napáječkám. Pokud se nachází přírodně cenný zdroj vody (prameniště, resp. vodní tok) přímo na pastvině, tento zdroj oplotíme, abychom zamezili jeho devastaci rozdupáním zvířaty, a svedeme vodu potrubím do níže položených napáječek. V případě využití studny použijeme čerpadlo. Rozvod vody pomocí potrubí z různých materiálů (kov, plast) které může být a) v nezámrzné hloubce, b) lehce zahrnuto pod půdním povrchem, nebo c) na povrchu. Při povrchovém umístění potrubí může v horkých letních měsících docházet k zahřátí vody v trubkách, a proto zvířata pijí více až ve večerních hodinách. Vlastní napájení je zajištěno pomocí stájových napáječek na speciálním stojanu nebo pomocí napajedel o různém tvaru s plovákovým ventilem, který hlídá stálou hladinu vody. U napáječek je nutno počítat minimálně s jednou napáječkou pro 5-7 ks zvířat. Pro napájení v období nízkých teplot se používají nezamrzající napáječky Pastevní samonapáječky se zřizují na místech s dostatečným zdrojem vody (studny, vodní toky, nádrže), kam nemůžeme přivést vodu samospádem ani nemáme zdroj energie. Tlakem mulce uvádí zvíře do pohybu membránové nebo pístové čerpadlo, které může nasát vodu z hloubky 6-8 m a ze vzdálenosti m Na pastvinách bez přirozeného zdroje vody a bez vybudovaných napajedel anebo při příležitostné pastvě se používají mobilní napájecí cisterny s několika napáječkami. Voda se vozí za stádem a doplňuje se podle spotřeby zvířaty. 7. Přikrmování zvířat V obdobích s malým nárůstem pastevní rostlinné biomasy nebo při spásání píce s vyšším obsahem dusíkatých látek a nižší koncentrací vlákniny je možné zvířata při pastvě na stepních stanovištích přikrmovat Pro příkrm je vhodné seno, sláma, obilný šrot, obilné otruby Přikrmování musí být prováděno na zvlášť vymezených místech mimo ochranářsky zajímavý porost, aby nedocházelo k jeho poškozování Zvířata musí mít během pastevní sezóny přístup k minerálním lizům. 8. Mechanické obhospodařování pastvin Smykování je povrchový mechanický zásah pomocí pastevních smyků do travního porostu na jaře, odstraňují se nerovnosti krtiny a mraveniště. Rozetřou se také zbytky výkalů z loňské pastevní sezóny

10 Budou použity lehké smyky, které se přizpůsobí nerovnostem terénu a dobře rozetřou výkaly bez destruktivního vlivu na porost. Trámové smyky s rovným pracovním ústrojím jsou pro pastvinu nepřípustné Válení se používá po založení nové pastviny, kdy se válci rovná povrch a zvyšuje vzlínavost podzemní vody, která je nutná pro vzcházení zasetých rostlin. Trvalá pastvina s dobře zapojeným porostem nepotřebuje válet Vláčení pastevními branami je možné v případech, kdy jsou předmětem ochrany krátkověké druhy (např. jedno- a dvouletky, jako jsou světlíky, hořečky) nebo v případě nutnosti vyvláčení mechového patra. Nepoužívat v případě výskytu plevelných rostlin. 9. Odstraňování nedopasků Na pastvinách vznikají tři hlavní druhy nedopasků: 1) nedopasky okolo výkalů pasených zvířat, 2) nedopasky jedovatých, trnitých rostlin a rostlin s podřadnou krmnou hodnotou, 3) nedopasky vzniklé vyšší nabídkou píce než je poptávka zvířat a následným zestárnutím travního porostu (obvykle při nižším zatížení pastviny) Na pastvinách se nedopasky obvykle neodstraňují. Na pasených loukách se nedopasky odstraňují sečí pokud je cílovým stavem luční porost V případě výskytu nežádoucích druhů rostlin (invazních a expanzivních) v nedopascích se postupuje podle Hnojení pastvin Pastviny lze hnojit. Výše dávky, druh a termín aplikace hnojiv bude stanovena podle výsledků agrochemického zkoušení půd Košárování je varianta hnojení, při kterém se zvířata po celodenní pastvě zavírají na nocování do ohrad (košárů). Intenzita hnojení závisí na koncentraci zvířat, ploše a počtu nocí strávených v košáru. 11. Regulace invazních a expanzivních rostlin na pastvinách Zásady likvidace nažádoucích druhů rostlin Při výskytu invazních a expanzivních druhů rostlin na pastvinách bude provedena seč zabraňující jejich generativnímu šíření Seč bude provedena v době před kvetením/v době nasazení květenství (Rumex alpinus, R. obtusifolius a R. crispus a Heracleum mantegazzianum) nebo nejpozději v době kvetení, aby nedošlo k dozrání a vydrolení semen

11 11.2 Nežádoucí druhy rostlin Invazní druhy: bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (R. sachalinensis), křídlatka česká (R. x bohemica), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), andělika lékařská (Angelica archangelica), kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (S. gigantea), šťovík alpský (Rumex alpinus), šťovík dlouholistý (Rumex longifolius) Expanzivní druhy: třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), vratič obecný (Tanacetum vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), šťovík kadeřavý (R. crispus), v suchých oblastech máčka ladní (Eryngium campestre), bodlák nicí (Carduus nutans). Trnité expanzivní druhy: růže (Rosa sp.), slivoně (Prunus sp.), hlohy (Crataegus sp.) netýká se solitérů, trnovník akát (Robinia pseudacacia), ostružiníky (Rubus sp.). Poznámka: Likvidací invazních a expanzivních druhů rostlin pomocí herbicidů se zabývá Standard SPPK D Likvidace vybraných invazních druhů rostlin a živočichů (vč. následné péče o lokality). 12. Pastevní deník Zhotovitel je povinen vést pastevní deník, ve kterém jsou zaznamenávány všechny údaje týkající se pastevního obhospodařování (identifikační údaje a rozloha ploch, počet, druh a zdravotní stav pasených zvířat, využití pastevních psů)

12 Příloha č. 1 Schématické znázornění systémů pastvy Kontinuální pastva s postupným přidáváním pastvy během vegetace Rotační pastva Oplůtková (10-15 oplůtků) Dávková (pasení po dobu 0,5-1 dne)

13 Příloha č. 2 Talířové měřidlo výšky travního porostu

14 Příloha č. 3 Doporučené výšky elektrických ohradníků pro různá zvířata cm Skot 90 cm cm 3-10m Ovce 90 cm cm cm 140 Koně cm Skot a ovce 90 cm 50 cm 20 cm

15 Příloha č. 4 Seznam zpracovávaných Standardů péče o přírodu a krajinu (Péče o vybrané terestrické biotopy) 00 Obecné Názvosloví 01 Kontroly, hodnocení, plánování Hodnocení stavu stromů Ochrana stromů při stavební činnosti Konflikt vegetace a staveb Ochrana biotopů 02 Technologické postupy Obnova travních společenstev s využitím regionálních směsí Obnova dlouhodobě neobhospodařovaných travních společenstev (vč. likvidace náletových dřevin) Péče o travní společenstva Pastva Péče o travní společenstva Sečení Disturbanční management na nelesních plochách Opatření ke zlepšení druhové skladby lesních porostů Likvidace vybraných invazních druhů rostlin a živočichů (vč. následné péče o lokality) 03 Bezpečnost při práci a ochrana zdraví Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze

16 2014 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Kamýcká Praha 6 - Suchdol Kaplanova 1931/ Praha 11 SPPK D Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze