Úvodové předměty. Odborné předměty v šesti podmodulech. Modul Geschichte

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvodové předměty. Odborné předměty v šesti podmodulech. Modul Geschichte"

Transkript

1

2 Modul Geschichte Obsah Úvodové předměty 1. Němčina jako jazyk humanitních věd: Jazyková cvičení Úvod do studia historie Úvod do studia filozofie Úvod do studia jazyka Úvod do sociologie Úvod do srovnávací religionistiky Úvod do studia medievistiky Úvod do studia dějin umění...21 Odborné předměty v šesti podmodulech Modul historie 9. Česko-německé vztahy v 19. a 20. století Josefinismus jako osvícenský absolutismus Dějiny 20. století Rasismus teorie a dějiny Dějiny 19. století Dějiny raného novověku Pomocné vědy historické Modul filozofie 16. Zvláštní cesta rakouské filozofie Myšlenkové postoje a koncepce vybraných německo-židovských filozofů Formální logika a argumentační teorie Kurz četby filozofických textů Německá romantika: filozofie německého idealismu Teorie poznání a jiné epistémy...39 Modul obecná a srovnávací jazykověda 22. Obecná jazykověda Metody jazykové analýzy Česko-německá kontrastivní lingvistika Dějiny německé lingvistiky v kontextu Psycholingvistika Sociolingvistika Modul sociologie 28. Dějiny sociologických teorií Gender a identita Sociologie kultury Sociologie náboženství Sociologie umění Modul srovnávací religionistika a judaistika 33. Dílčí obory/témata religionistiky Polymetodologická analýza vybraných biblických textů Proces vzniku monotheistických náboženství Problematika magie a její recepce v religionistice Gnóze na rozhraní mezi náboženstvími Bible jako text... 58

3 Modul Geschichte Modul medievistika 39. Úvod do dějin středověku Německy psaná středověká literatura v českých zemích Úvod do diachronní lingvistiky Realita všedního dne v literárních textech středověku Dějiny starší německé literatury v evropském kontextu Modul dějiny umění 44. Umění středověku v českých zemích ve vztahu k jejich sousedům Kapitoly z dějin umění Německa a Rakouska Umění v době Přemyslovské Umění renesance a baroka Umění 20. století Kapitoly z dějin umění českých Němců a židů Základy obrazové sémiotiky...71

4 Úvodové předměty

5 Modul Geschichte 5 1. Němčina jako jazyk humanitních věd: Jazyková cvičení Modul Němčina jako jazyk humanitních věd zaujímá v prvním bloku díky vysoké hodinové dotaci (více než 1/3 celkového počtu kontaktních hodin, což jednak odpovídá předpokládanému nízkému stupni referenčního rámce uchazečů a současně vyjadřuje snahu zvýšit intenzivním jazykovým kurzem jazykové schopnosti studentů. V 2. a 3. ročníku kontaktních hodin ubývá) stěžejní postavení mezi ostatními moduly. Cílem této etapy je studenty jazykově připravit na další studium. Základní náplní je prohlubování znalostí německé gramatiky, zvyšování schopnosti rozumět psaným textům i mluveným projevům a aktivní schopnosti komunikovat v německém jazyce a vytvářet vlastní texty v německém jazyce. Studenti jsou dále seznámeni s obecnými zásadami vědecké práce a konfrontováni se stavbou a slovní zásobou odborných textů. Do tohoto modulu jsou pod titulkem jazyková cvičení soustředěny praktické gramatické disciplíny, cvičení zaměřená na práci s texty a disciplína označovaná v klasických studijních plánech cizojazyčných filologií jako konverzační cvičení. Předmět jazyková cvičení se tedy realizuje formou více než deseti obsahově různých kurzů. Do předmětu se zahrnuje také workshop Jazyk jako organon poznání a nabídka výuky praktické němčiny (ke komunikačním účelům) pro negermanisty. Výuka jednoho kurzu/předmětu v několika/mnoha konkrétních realizacích odpovídá intenci spřáhnout (v klasickém filologickém studiu zhusta od sebe oddělenou) výuku gramatických jevů a nácviku řečových dovedností (konverzace, práce s texty) a poskytnout tak studentům solidní jazykový základ pro další studium. Dalším deklarovaným cílem kurzu je prohloubit schopnost studentů pracovat s komplikovanými texty humanitních věd a pěstovat u nich zkušenost, že jazyk je organonem poznání, nikoli pouhým komunikačním prostředkem. Deutsche Wissenschaftssprache Textarbeit Konverzace Morfologie I a II Fonologie Hör- und Sprechübungen Syntax Semantik Wortbildung Linguistik und Poetik Einführung in die Rhetorik Phraseologie Phraseme in literarischen Texten Lexikalisch-grammatisches Seminar Phraseme in Fachtexten Argumentieren Theorie und Praxis/Argumentationstheorien und Textanalyse Němčina pro mírně pokročilé Němčina pro pokročilé Workshop: jazyk jako organon poznání Semináře Podrobné popisy obsahu jednotlivých realizací viz jednotlivé zápisy z práce s cílovou skupinou ) Závěrečná zkouška modulu se koná na konci 2. bloku a odpovídá formou i úrovní certifikovaným zkouškám německých/rakouských jazykově-vzdělávacích institucí s úrovní referenčního rámce C2. Formou je písemná komisionální zkouška, jejíž struktura je popsána v publikaci Siegel, Martin: Sprache, Stil, Struktur: Analyse und Komposition von Texten im Studium. Olomouc 2000 a na webových stránkách Katedry germanistiky. Výstupní kompetence

6 6 Modul Geschichte Studijní opora V rámci řešení projektu OPVK vznikla studijní opora (učebnice) Karsten Rinas / Birgit Gunsenheimer / Veronika Opletalová: Übungsbuch zur deutschen Wissenschaftssprache, Nakladatelství UP Olomouc 2011, které se užívá ve všech kurzech modulu. DUDEN. Die Grammatik. Hg. v. Dudenred. Mannheim u. a Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim: Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und München Křížková, Zdenka; Nový, Jiří: Übungen zur deutschen Morphologie. Olomouc Meil, Kläre; Arndt, Margit: ABC der starken Verben. Ismaning Rinas, Karsten: Vorsicht Fehler! Odstraňujeme nejčastější české chyby v němčině. Plzeň Hamm, Christian: Bausteine Fachdeutsch für Wissenschaftler. Philosophie. Heidelberg Rieger, Marie A.: Bausteine Fachdeutsch für Wissenschaftler. Geschichte. Heidelberg Siegel, Martin: Sprache, Stil, Struktur: Analyse und Komposition von Texten im Studium. Olomouc Franck, Norbert; Stary, Joachim: Die Technik des wissenschaftlichen Arbeitens. Paderborn Moennighoff, Burkhard / Meyer-Krentler, Eckhard: Arbeitstechniken Literaturwissenschaft. München 2005.

7 Modul Geschichte 7 2. Úvod do studia historie Studium historie je v prvním bloku koncipováno tak, aby nejen zprostředkovalo základní znalosti a dovednosti studentům, kteří se rozhodnou ve studiu historie pokračovat i ve druhém bloku studia, ale aby zároveň seznámilo i studenty, kteří se již dále studiu historie nebudou věnovat, s obecnými principy a technikami vědecké práce, s problematikou periodizace dějin, se základními historiografickými pojmy a také s dějinami UP Olomouc. Přednášky a semináře druhého bloku jsou rozděleny na povinné a volitelné. Povinné kurzy si kladou za cíl zprostředkovat studentům základní znalosti o evropských a světových dějinách, přičemž je kladen důraz obzvlášť na české a německé dějiny a problematiku česko-německých vztahů. Volitelné přednášky a semináře pak studentům nabízejí možnost specializovat se na konkrétní historické období či problematiku. Cíle: Teorie a metodiky historické vědy, základní dovednosti a techniky historické práce. I historická věda má své dějiny. Přednáška a seminář si kladou za cíl seznámit studenty s nejdůležitějšími metodami, teoriemi a postupy, které určovaly a určují vývoj historické vědy. Diskuse k vybraným pasážím z centrálních děl německé historiografie v rámci semináře pak objasní hranice a možnosti aplikace takto získaných vědomostí při vlastní historické práci. Mimo to si studenti osvojí základní dovednosti nutné pro práci s prameny a také schopnost ústní a písemné prezentace. 1. Úvod: studium historie, historie jako věda 2. Studium historie na FF UP Olomouc cíle, charakteristika, struktura 3. Co jsou dějiny? 4. Historické poznání 5. Historické pojmy a epochy I. 6. Historické pojmy a epochy II. 7. Historické prameny typologie, uchování 8. Dějiny dějepisectví 9. Dějiny německé historiografie 10. Teorie a metody moderní historiografie I 11. Teorie a metody moderní historiografie II 12. Nástin dějin UP Olomouc 1. Úvod představení předmětu, témata následujících seminářů; doporučená literatura 2. Návštěva knihoven a seznámení se s jejich strukturou I univerzitní knihovna; knihovna institutu 3. Návštěva knihoven a seznámení s jejich strukturou II Státní vědecká knihovna Olomouc 4. Historické metody: věda o pramenech I 5. Historické metody: věda o pramenech II 6. Historické metody: kritika pramenů 7. Bibliografické údaje; citování 8. Základní pomůcky při práci historika: bibliografie, časopisy, kompendia, edice 9. Internet ve vědecké práci možnosti a problémy 10. Ústní a písemná prezentace formy, typické chyby 11. Návštěva archivu Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc 12. Závěrečná diskuse, evaluace semináře Přednáška Seminář Závěrečná/Státní bakalářská zkouška: Student si vylosuje jednu ze 17 otázek, která se vždy vztahuje k širšímu tématickému celku. Existují v principu dvě možnosti, jak danou otázku zodpovědět: Student může stručně charakterizovat problematiku v celé její šíři a souvislostech, nebo může vybrat konkrétní příklad, který Výstupní kompetence

8 8 Modul Geschichte je podle něho pro dané téma reprezentativní. Student předloží seznam četby, který obsahuje alespoň 10 titulů z produkce německy psané historiografie. Ve druhé části zkoušky student předloží návrh tří témat (jimž se v průběhu studia v rámci odborného modulu cíleně věnoval) a doprovodí ho reprezentativním seznamem studijní literatury. Examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi. Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce: křesťanství před a po reformaci. Martin Luther Svatá říše římská a český stát Šlechta ve středověku a raném novověku. Srovnání německých a českých zemí Krize 16. a 17. století a třicetiletá válka Osvícenství jeho formy a vliv na změny společnosti Vznik a vývoj občanské společnosti Nacionalismus jeho příčiny a vývoj, zejména v Německu a Českých zemích Česko-německé vztahy v 19. a 20. století 19. století věk revolucí Německá zvláštní cesta? První světová válka Výmarská republika a první československá republika srovnání politických systémů a vývoje Fašismus jeho příčiny a formy Druhá světová válka Antisemitismus a holocaust vznik a vývoj evropského společenství Dějiny SRN a NDR Studijní opora Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce: Brandes, Detlef: Der Weg zur Vertreibung Pläne und Entscheidungen zum Transfer der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. Múnchen Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart Brunn, Gerhard: Die europäische Einigung, Stuttgart Burckhardt, Jacob: Die Kultur der Renaissance in Italien. Essen Duchhardt, Heinz: Europa am Vorabend der Moderne Stuttgart Elias, Norbert: Über den Prozeß der Zivilisation. 2. Bd., Frankfurt/M Fisch, Jörg: Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit Stuttgart Gellner, Ernest: Nationalismus und Moderne. Berlin Goetz, Hans Werner: Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart Görtemaker, Manfred: Geschichte der Bundesrepublik Deutschland. München Gründer, Horst: Geschichte der deutschen Kolonien. Paderborn Hobsbawm, Eric: Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. Stuttgart Kocka, Jürgen: Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart Kolb, Eberhard: Die Weimarer Republik. München Müller, Winfried: Die Aufklärung. München Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen Siemann, Wolfram: Vom Staatenbund zum Nationalstaat Deutschland München Sösemann, Bernd (Hrsg.): Der Nationalsozialismus und die deutsche Gesellschaft. München Wildt, Michael: Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen Během řešení projektu OPVK vznikla originální učebnice autorů Milana Horňáčka a Sabine Eschgfäller: Kulturhistorische Daten zur deutschmährischen Literatur, která se používá ve všech kurzech modulu historie a je neocenitelnou pomůckou pro komparaci velkých a malých dějin, tedy dějin Evropy (včetně duchovních dějin a dějin umění a kultury) a dějin Čech a Moravy.

9 Modul Geschichte 9 3. Úvod do studia filozofie Kurz úvodu do studia filozofie poskytuje pro začátek nutný vhled do druhů lidského myšlení, které tento obor zásadně ovlivnily. Dále se věnuje prvnímu pohledu na sedm základních filozofických disciplín. Přednáška je doplněna seminářem, ve kterém se bude diskutovat nad vybranými úryvky ze základních filozofických děl, a který bude probíhat formou komentované četby. Úvod do studia filozofie zprostředkovává pochopení základních otázek filozofie, způsob práce v této oblasti a problémově orientovaný vstup do historie filozofie. Přednášky a semináře 2. bloku jsou v zásadě volitelné. Jako povinné jsou vypsány jen kurzy Zvláštní cesta rakouské filozofie, Četba textů/lektürekurs a Seminář k formální logice a argumentační teorii. Metody: Úvod do studia filozofie zprostředkovává pochopení základních otázek filozofie, způsob práce v této oblasti a problémově orientovaný vstup do historie filozofie. 1. Údiv (θαυμαζειν) 2. Duch a tělo antropologie 3. Dobro etika 4. Krása estetika 5. Bytí ontologie 6. Metafyzika 7. Myšlení logika 8. Co můžeme vědět? Teorie poznání 9. O čem můžeme mluvit? Filozofie jazyka 10. Vztah filozofie a náboženství. 1. Parmenides: Bytí/jsoucno (Diels/Kranz 28 B 6 8) 2. Platón: Stát (Kniha V, XVIII XXII) 3. Aristoteles: Etika Nikomachova (Kniha 2, Kapitoly 4 7) 4. Mistr Eckhart: O Lásce 5. Francis Bacon: Indukce (z Novum Organum) 6. Decartes: Meditationes 7. Leibniz: Monadologie ( 1 38) 8. Kant: Prolegomena ( 1,2 a 5) 9. Fichte: Základ všeho vědosloví ( 1 5) 10. Schopenhauer: Svět jako vůle a představa (Čtvrtá kniha 57) 11. Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (kráceno) 12. Wittgenstein: Logicko-filozofický traktát (hlavní kapitola) Přednáška Seminář Závěrečná/Státní bakalářská zkouška: Bakalářská zkouška se skládá ze dvou částí, každou musí student úspěšně absolvovat, výsledná známka je pak průměrem těchto dvou částí. V první části zkoušky referuje examinovaný o tématu, které si sám zvolil. Výstavba odpovědi musí mít následující strukturu: 1. pojednání o jednom či více německých pramenných textech (primární literatura) 2. pojednání o sekundární literatuře (seznam sekundární literatury k tématu ) 3. formulace problému, vlastní analýza K bakalářské zkoušce je požadován seznam četby, který musí obsahovat minimálně 30 textů (z toho nejméně 5 primárních textů německy píšících filozofů). Příklad: Bolzano: Was ist Philosophie? Kant: Základy metafyziky mravů Lorenzen: Pravidla rozumné argumentace Výstupní kompetence

10 10 Modul Geschichte Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním Wittgenstein: Traktát logicko-filosofický Kánon otázek k bakalářské zkoušce: Grundprobleme und Schulen der antiken Philosophie Von der Scholastik zum Humanismus Erkenntnistheorie von Descartes bis zum 19. Jahrhundert Der deutsche Idealismus Grundprobleme der Philosophie Kants und ihre Weiterentwicklung im Neukantianismus Vom böhmischen Reformkatholizismus zur Phänomenologie (Bolzano, Brentano, Mach, Husserl) Deutsche Hermeneutik von Schleiermacher bis Gadamer Die Ausbildung der tschechischen Philosophie zwischen Leibniz und Herbart Moderne Erkenntnistheorie Wittgenstein und die Wiener Schule Politische Philosophie im 19. und 20. Jahrhundert Philosophie der radikalen Kritik (Nietzsche, Heidegger) Die Entwicklung der Logik in Deutschland und Österreich Ethik und Verantwortungstheorie Philosophie und moderne Naturwissenschaft Einflüsse außereuropäischer Philosophien auf Mitteleuropa Studijní opora Základní literatura k bakalářské zkoušce: Klausener, Helge (Hrsg.): Berufe für Philosophen. Darmstadt Kunzmann, Peter (Hrsg.): dtv-atlas zur Philosophie. Tafeln und Texte. München Schmidt/Schischkoff. Philosophisches Wörterbuch.Stuttgart Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Stuttgart Tugendhat/Wolf: Logisch-semantische Propädeutik. Stuttgart. Cassirer, Ernst: Die Philosophie der Aufklärung. Tübingen 1973 (Erstdruck 1932). Stegmüller, Wolfgang: Hauptströmungen der Gegenwartsphilosophie. 4 Bände. Stuttgart Albert, K.: Platonismus. Weg und Wesen abendländischen Philosophierens. Darmstadt Gabriel, G.: Grundprobleme der Erkenntnistheorie. Paderborn Gorsen, P.: Zur Phänomenologie des Bewußtseinsstroms. Bonn Hölscher, U.: Anfängliche Fragen. Göttingen Pauen, M.: Grundprobleme der Philosophie des Geistes. Frankfurt/M Sloterdijk, P.: Die Alliierten oder die gehauchte Kommune. In: ders.: Sphären Bd. 1 Frankfurt/M. 1998, S Reader: Jörg Krappmann: Neuere Tendenzen in der Erkenntnistheorie.

11 Modul Geschichte Úvod do studia jazyka Kurz úvodu do studia jazyka je vstupní disciplínou modulu Obecná a srovnávací jazykověda, který má poskytnout solidní orientační bázi pro jazykovědné studium kteréhokoli konkrétního jazyka. Studenti budou seznámeni s předpoklady, metodami a badatelskými programy lingvistiky. Zvláštní pozornost se kromě všeobecně jazykových otázek věnuje oblasti dějin a současnosti německého lingvistického bádání. U studentů má být přitom rozvíjena a prohlubována schopnost samostatné analytické práce s jazykem a schopnost kreativního uplatnění získaných poznatků v teorii a praxi. Důraz kladený na česko-německou komparaci vychází ze skutečnosti, že německá filologie se v českých zemích tradičně a přirozeně rozvíjí v komparaci s mateřským jazykem. Zároveň platí, že výzkumné zaměření prakticky všech členů KG je česko-německo-komparativní: modul bude moci využívat nových poznatků získaných výzkumem docentů a profesorů. Modul Obecná lingvistika zásadně rozšiřuje a komplementárně doplňuje lingvistickou nabídku, jak je obvyklá pro filologické obory, a je úzce propojen s modulem němčina jako jazyk humanitních věd. V 1. ročníku budou posluchači seznámeni s okruhy a směřováním jazykovědy. Studenti získají základní přehled o metodách jazykové analýzy. Nejprve budou ze systémově lingvistického hlediska představeny základní jazykové roviny. Nastíněny budou ale i další, nestrukturalistické perspektivy, z nichž může lingvista na jazyk pohlížet. Náplní seminářů je jednak diskuse nad odbornými texty k jednotlivým tématům (zpravidla úvody do dané problematiky), dále pak praktická jazyková analýza. Cílem je přitom navázat na již stávající znalosti a zkušenosti, které studenti získali během předchozího studia, ať už mateřského či cizích jazyků. Výuka ve druhém bloku předepisuje tři povinné kurzy (reprezentující tří základní okruhy lingvistiky): Obecná jazykověda, Metody jazykové analýzy a Kontrastivní lingvistika. K 2. a 3. okruhu je dále nabízeno několik volitelných kurzů. 1. Východiska jazykovědy a předmět jejího bádání 2. Moderní jazykověda a její předpoklady 3. Principy strukturalistické analýzy jazyka 4. Fonetika a fonologie 5. Morfologie 6. Syntax: tradiční gramatika, dependenční gramatika, generativní gramatika 7. Sémiotika a komunikace 8. Pragmalingvistika, předmět zkoumání a terminologie 9. Textová lingvistika, předmět zkoumání a terminologie 10. Specifika mluveného a psaného jazyka, vývoj písma 11. Sociolingvistika: okruhy sociolingvistiky 12. Jazyky světa, genealogická a typologická klasifikace jazyků 1. Četba a rozbor německého odborného textu: -- Manfred Geier: Orientierung: Linguistik. Was sie kann, was sie will. (Kap. 1: Sprachwissenschaft als Studienfach) 2. Četba a rozbor německého odborného textu: -- Eugenio Coseriu: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. (Kap. 5: Einheit und Vielfalt der modernen Sprachwissenschaft) 3. Četba a rozbor německy psané verze textu: -- Ferdinand de Saussure: Kurz obecné lingvistiky (Obecné základy, Kap.1: Povaha jazykového znaku) 4. Fonetická cvičení ve vztahu k fonologickému systému němčiny 5. Morfematická analýza současné němčiny 6. Analýza vět podle generativní gramatiky Přednáška Seminář

12 12 Modul Geschichte 7. Sémiotická analýza dopravních značek 8. Četba a rozbor německého odb. textu: -- Peter Ernst: Pragmalinguistik (Kap. IV: Pragmalinguistik als Sprechhandlungstheorie) 9. Analýza textu 10. Četba a rozbor německého odborného textu: -- K. B. Günher / H. Günter: Schrift Schreiben Schriftlichkeit (1. kapitola) 11. Četba a rozbor německého odborného textu: -- A. Linke / G. Nussbaumer / P. R. Portmann: Studienbuch Linguistik (Kap. Soziolinguistik) 12. Četba a rozbor německého odborného textu: -- Das Fischer Lexikon: Sprachen (Úvod) Výstupní kompetence Seznam okruhů ke státní bakalářské zkoušce: Jazyk jakožto znakový systém v sémiotické teorii Systémově lingvistický popis jazyka ve strukturální gramatice Řeč jako jednání a teorie pragmalingvistiky Metody a dějiny fonologie Sémantické vztahy Indoevropské jazyky z hlediska genealogické a typologické klasifikace Principy a metody kontaktní lingvistiky na příkladu němčiny a češtiny Strukturalizmus: principy, strukturalistické školy Tradiční syntax Významné lingvistické směry od pol. 19. stol. do počátků 20. stol. (od historicky-srovnávací gramatiky až po mladogramatickou školu) Významné lingvistické směry a školy od počátků strukturalismu až po současnost s přihlédnutím k určujícím směrům v německé lingvistice Studijní opora Doporučená literatura ke státní bakalářské zkoušce: Gramatiky a lexikony: Bußmann, Hadumod: Lexikon der Sprachwissenschaft. Stuttgart DUDEN. Die Grammatik. Hg. v. Dudenred. Mannheim u. a Fleischer, W.; Helbig, G.; Lerchner, G. (Hrsg.).: Kleine Enzyklopädie deutsche Sprache. Frankfurt/M.. u. a Glück, Helmut (Hrsg.): Metzler Lexikon Sprache. Stuttgart/Weimar Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim: Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und München König, W.:dtv-Atlas Deutsche Sprache. München Odborné lingvistické texty: Bartschat, Brigitte: Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin Coseriu, Eugenio: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübingen, Linke, Angelika; Nussbaumer, Markus; Portmann, Paul R.: Studienbuch Linguistik. Tübingen Saussure, Ferdinand de: Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin Weissgerber, Leo: Das Problem der inneren Sprachform und seine Bedeutung für die deutsche Sprache. In: Germanisch-romanische Monatshefte, Reader: Jörg Krappmann, Marie Krappmann, Karsten Rinas: Sprachphilosophie.

13 Modul Geschichte Úvod do sociologie Již na počátku realizace studijního programu němčina jako jazyk humanitních věd se ukázalo, že realizovat původně plánovaný modul Sociologie nebude s trvalou udržitelností možné, neboť v českém akademickém prostředí je velice málo odborníků na sociologická témata, kteří by současně vládli němčinou natolik, aby byli schopni v tomto jazyce přednášet a vést semináře, jak to tento studijní obor požaduje. Obor sociologie tak potvrzuje konstatovaný trend, že mnohé společensko-vědní obory se již odpojily od tradiční německé jazykové základny. Obor sociologie jsme tedy vyňali z celkového kurikula studijního programu a nahradili ho kurikulem oboru dějiny umění, přesto jsme vypracovali jeho kurikulum a kurikulum pěti jednotlivých předmětů, kdyby se v budoucnu situace zlepšila a Filozofická fakulta UP disponovala kvalitním vědeckým personálem, který by mohl předmět vyučovat. Oprávněnost zařazení modulu sociologie do studijního programu: a) Zemí původu sociologického myšlení je Německo: klasické vědecké studie tohoto oboru jsou sepsány v německém jazyce. Sociologické myšlení a sociologické teorie patří k širšímu proudu německé (a rakouské) Gesitesgeschichte. b) Znalost (nejen německých) sociologických teorií a základních textů zásadně rozšíří obzory vzdělaného germanisty a pomůže mu rozumět současným komplikovaným společenským procesům Zároveň platí, že zejména současné literárně-vědné proudy a metody se orientují na sociologických teoriích. c) Jazykově složité, mnohovrstevnaté sociologické texty jsou ideálním cvičištěm pro textovou analýzu. V prvním ročníku budou studenti uvedeni do studia sociologie, seznámí se se základními otázkami, termíny a problémy sociologie. Přednáška bude shrnovat nejzákladnější informace, které studenti pro porozumění sociologii a sociologickým textům potřebují. Seminář se bude věnovat čtení stěžejních textů, kterých se přednáška týkala. Sloužit by měl k seznámení studenta s konkrétními myšlenkami osobností sociologie. Obsahem hodiny bude prezentace každého textu jedním nebo dvěma spolupracujícími studenty a následná debata. 1. Co je to sociologie? 2. Kultura, společnost a jedinec 3. Sociální jednání, interakce a komunikace 4. Stratifikace a mocenská struktura společnosti 5. Konformita a deviace 6. Vzdělání 7. Rasa a etnicita 8. Rodina, manželství a osobní život 9. Pohlaví a sexualita 10. Masová média a populární kultura 11. Metody sociologického výzkumu Přednáška Bauman, Zygmunt, Vom Nutzen der Soziologie. Frankfurt/M.: Suhrkamp, Berger, Peter, Einladung zur Soziologie. München: dtv, Bauman, Zygmunt, Vom Nutzen der Soziologie 2. Berger, Peter, Luckmann, Thomas, Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit 3. Goffman, Erving, Wir alle spielen Theater 4. Dahrendorf, Ralf, Der moderne soziale Konflikt: Essay zur Politik der Freiheit 5. Foucalt, Michel, Überwachen und Strafen: Die Geburt des Gefängnisses 6. Beck, Ulrich, Risikogesellschaft. Auf dem Weg in eine andere Moderne 7. Hall, Stuart, Ideologie, Kultur, Rassismus Seminář

14 14 Modul Geschichte 8. Giddnes, Anthony, Wandel der Intimität. Sexualität, Liebe und Erotik in modernen Gesellschaften 9. Beauvoir, Simone de, Das andere Geschlecht: Sitte und Sexus der Frau 10. Simmel, Georg, Philosophie der Mode 11. Disman, Miroslav, Jak vyrábět sociologickou znalost V druhém bloku jsou přednášky a semináře rozděleny na povinné a volitelné. Jako povinná je definována přednáška Dějiny sociologických teorií a seminář k této přednášce. Volitelné kurzy jsou vybrány tak, aby tvořily kontext germanistiky, prezentují tudíž především německou/ rakouskou sociologickou školu a opírají se o německy psané tituly. Výstupní kompetence Seznam otázek ke státní bakalářské zkoušce: Teorie a metoda v sociologii: 1. Vznik sociologie: tradiční versus moderní společnost 2. Počátky německé sociologie 3. Normativní strukturalismus 4. Symbolický interakcionismus 5. Etnometodologie 6. Teorie konfliktu 7. Německá sociologie vědění a sociální konstruktivismus 8. Strukturalismus a poststrukturalismus 9. Feministická sociální teorie 10. Kulturální studia 11. Krize moderny? Nové diagnózy (Ulrich Beck, Zygmunt Bauman) Obecná sociologie: 12. Sociologie náboženství 13. Sociologie kultury a umění 14. Teorie migrace 15. Gender a identita Doporučená literatura ke státní bakalářské zkoušce: Jde o doporučené, nikoli povinné tituly, jejichž využití je plně v kompetenci studenta a závisí mimo jiné na tom, jaké volitelné disciplíny student během studia absolvoval. Bauman, Zygmunt, Der Mensch im Globalisierungskäfig. Frankfurt/M.: Suhrkamp, Beck, Ulrich, Risikogesellschaft. Auf dem Weg in eine andere Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, Berger, Peter, Luckmann, Thomas, Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit. Eine Theorie der Wissenssoziologie. Frankfurt/M.: Fischer, Bourdieu, Pierre, Die männliche Herrschaft. Frankfurt/M.: Suhrkamp, Connell, Robert, Der gemachte Mann. Konstruktion und Krise von Männlichkeiten. Opladen: Leske u. B., Disman, Miroslav, Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, Eliade, Marcia, Das Heilige und das Profane: Vom Wesen des Religiösen. Frankfurt/M.: Suhrkamp, Foucault, Michel, Die Ordnung der Dinge. Eine Archäologie der Humanwissenschaften. Frankfurt/M.: Suhrkamp, Giddens, Anthony, Konsequenzen der Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, Hall, Stuart, Cultural Studies. Ein politisches Theorieprojekt. Ausgewählte Schriften 3. Berlin: Argument-Verlag, Lužný, Dušan, Nešpor, Zdeněk, Sociologie náboženství. Praha: Portál, Nagl-Docekal, Herta, Feministische Philosophie. Ergebnisse, Probleme, Perspektiven. Frankfurt/M.: Fischer, Simmel, Georg, Philosophie des Geldes, Frankfurt/M.: Suhrkamp, Silverman, David, Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005.

15 Modul Geschichte Úvod do srovnávací religionistiky Oprávněnost zařazení modulu srovnávací religionistika do tohoto studijního programu vidíme v pěti skutečnostech: a) Metody a kompetence potřebné pro analýzu kanonických textů různých náboženství se v ničem neliší od obvyklé literárně-vědné analýzy textů. Nácvik těchto dovedností podpoří obecně filologickou kompetenci zacházet s texty a rozumět jim. b) Bez bazálních znalostí kanonických textů především judaistické a křesťanské tradice není možno do hloubky pochopit většinu moderní německé literatury. c) Zemí původu srovnávací religionistiky je Německo: nejpodstatnější vědecké studie tohoto obru jsou sepsány v německém jazyce. d) Odběratelem absolventů tohoto modulu bude mj. magisterský obor judaistika nově akreditovaný na FF UP. Oba obory se tak budou vzájemně podporovat. e) Nabídka modulu komplementárně doplňuje také nabídku modulu historie a filozofie. V přednáškách 1. bloku je zprostředkován úvod do studijního oboru religionistika. V rámci tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference mezi religionistikou a blízkými vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství, jednak nastíněny základní teoretické modely a metody, které umožňují systematický vědecký výzkum v rámci religionistiky. Dále je převážně diachronním přístupem zprostředkován základní přehled vývoje jednotlivých náboženských systémů. Přednášky a semináře nabízené v druhém bloku jsou koncipovány převážně jako volitelné kurzy. Jako povinné jsou definovány pouze: Dílčí obory religionistiky a seminář zaměřený na plurimetodickou analýzu vybraných biblických textů. V prvních pěti úvodních dílčích přednáškách je zprostředkován úvod do studijního oboru religionistika. V rámci tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference mezi religionistikou a blízkými vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství, jednak nastíněny základní teoretické modely a metody, které umožňují systematický vědecký výzkum v rámci religionistiky. V dalších sedmi navazujících přednáškách je převážně diachronním přístupem zprostředkován základní přehled vývoj jednotlivých náboženských systémů. Přednáška Vývoj vědního oboru religionistika. Problémy ohraničení oboru a stanovení metodologie. Předmět výzkumu 1. Kontroverzní modely: Dějiny náboženství kontra fenomenologický přístup 2. Polymetodologické přístupy k religionistice I: sociologie, etnologie, antropologie, geografie 3. Polymetodologické přístupy k religionistice II: psychologie, filosofie, filologie, estetika 4. Religionistika versus teologie 5. Kořeny náboženství. Animismus. Zaniklá a současná náboženství 6. Antické náboženské systémy. Problematika mýtu 7. Vznik monotheistických systémů I (Židovství) 8. Vznik monotheistických systémů II (Křesťanství) 9. Islám. Pozdní forma monotheismu 10. Vznik asijských náboženských systémů I 11. Vznik asijských náboženských systémů II Figl, Johann: Handbuch Religionswissenschaft. Innsbruck Hock, K.: Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt Michaels A. (ed.): Klassiker der Religionswissenschaft. München Rudolph K.: Geschichte und Probleme der Religionswissenschaft. Leiden u. a Stolz, F.: Grundzüge der Religionswissenschaft. Göttingen Zinser, H. (ed.): Religionswissenschaft: eine Einführung. Berlin 1988.

16 16 Modul Geschichte Seminář Seminář úvodu: Cílem semináře navazujícího na úvodní přednáškový blok je bližší seznámení s historickým procesem vývoje oboru religionistika od 19. století, které bude probíhat prostřednictvím četby základních teoretických textů. Tímto způsobem bude studentům jednak zprostředkována základní terminologie v německém jazyce, jednak budou představeny základní teoretické modely oboru a jejich vzájemné vztahy. 1. Christian Meiners: Dějiny náboženství versus církevní dějiny 2. Bernhard Bolzano: Křesťansky orientovaná religionistika 3. Friedrich Max Müller: Religionistika jako nově definovaná vědní disciplína 4. Joachim Wach: Dělení oboru Dějiny náboženství versus systematika náboženství 5. Gerardus van der Leuw: Fenomenologický přístup I 6. Rudolf Otto: Fenomenologický přístup II 7. R. Pettazzoni: Pokus o syntézu 8. Günter Lanczkowski: Nové vývojové cesty fenomenologie 9. Jacques Waardenburg: Subjektivita výzkumu 10. Hubert Seiwert: Alternativní modely religionistiky 11. Handbuch religionswissenschaftlicher Grundbegriffe Religionistika jako součást kulturních dějin 12. Klaus Hock: Metodologické výhledy Figl, Johann: Handbuch Religionswissenschaft. Innsbruck Hock, K.: Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt Michaels A. (ed.): Klassiker der Religionswissenschaft. München Rudolph K.: Geschichte und Probleme der Religionswissenschaft. Leiden u. a Stolz, F.: Grundzüge der Religionswissenschaft. Göttingen Zinser, H. (ed.): Religionswissenschaft: eine Einführung. Berlin Výstupní kompetence Závěrečná/Státní bakalářská zkouška kánon otázek: 1. Religionistika jako vědní obor 2. Teologický a religionistický přístup k náboženství 3. Teorie vzniku náboženství 4. Zakladatelé vědy o náboženství a jejich teze 5. Historie náboženství a systematická religionistika 6. Fenomenologie náboženství a její kritika 7. Antropologie náboženství 8. Sociologie náboženství 9. Psychologie náboženství 10. Srovnávací religionistika 11. Antické náboženské systémy. Problematika mýtu 12. Západní náboženské tradice: Judaismus 13. Západní náboženské tradice: Křesťanství 14. Náboženské tradice Blízkého východu: Islám 15. Náboženské tradice Dálného východu: Hinduismus, buddhismus, sikhismus 16. Náboženské tradice Dálného východu: Taoismus, konfucianismus, šintoismus Doporučená literatura k bakalářské zkoušce: Plaut, W. Gunther: Die Tora. In jüdischer Auslegung. Band III. Gütersloh Egger, W. : Methodenlehre zum Neuen Testament, Einführung in linguistische und historisch -kritische Methoden. Freiburg Fischer, Georg / Repschinski, Boris / Vonach, Andreas: Wege in die Bibel. Leitfaden zur Auslegung. Stuttgart Jürgen Roloff, Einführung in das Neue Testament. Ditzingen 1995.

17 Modul Geschichte 17 Schweizer, H.: Biblische Texte verstehen: Arbeitsbuch zur Hermeneutik und Methodik der Bibelinterpretation. Stuttgart Böhme, Angelika: Die Lehre von der Seelenwanderung in der antiken griechischen und indischen Philosophie. Düsseldorf Dissertationsschrift Deussen, Paul: Allgemeine Geschichte der Philosophie. Band I/2. Leipzig 1899, s Hesemann, Michael: Hitlers Religion. München Pattloch Franz, M.-L. von: Schöpfungsmythen: Bilder schöpferischer Kräfte im Menschen. München Steiner, G.: Grammatik der Schöpfung. München u. a Grözinger, Karl Erich: Jüdisches Denken. Theologie, Philosophie, Mystik. Bd. I, Vom Gott Abrahams zum Gott des Aristoteles. Frankfurt/M (Vybrané kapitoly) Rowley, Harold Henry: Apokalyptik. Ihre Form und Bedeutung zur biblischen Zeit. Einsiedeln u. a Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/M. u. a Brumlik, Micha: Die Gnostiker. Der Traum von der Selbsterlösung des Menschen. Frankfurt/M. Eichborn Jonas, Hans: Die Botschaft des fremden Gottes. Frankfurt/M Haag, E. (ed.): Gott, der einzige. Zur Entstehung des Monotheismus in Israel. Freiburg Pettazoni, R.: Der allwissende Gott. Zur Geschichte der Gottesidee. Frankfurt/M. u. a Stolz, F.: Einführung in den biblischen Monotheismus. Darmstadt K. E. Grötzinger: Kafka und die Kabbala. Das Jürische in Werk und Denken von Franz Kafka, Frankfurt 1992 Graf, Fritz: Griechische Mythologie. Eine Einführung. München Artemis & Winckler Studijní opora vzniknuvší v rámci řešení projektu OPVK: Marie Krappmannová: Einführung in die vergleichende Religionswissenschaft. Studijní opora

18 18 Modul Geschichte 7. Úvod do studia medievistiky Struktura Medievistika je vědní disciplína, která zastřešuje veškeré obory zabývající se obdobím středověku a počáteční fází raného středověku. Modul je koncipován tak, aby studenti získali kvalitní přehled a schopnost orientovat se v tomto období napříč několika disciplínami obecnou historií, dějinami literatury i výtvarného umění a filozofií. Po ukončení bakalářského studia budou schopni pokračovat jak ve studiu literárně-vědních a lingvistických oborů se zaměřením na středověkou kulturu, tak ve studiu starších dějin. První blok studia medievistiky obeznámí studenty s problematikou definování středověku a raného novověku (přibližně do roku 1600) a jejich studia. Přednáška a seminář kombinují obecnější rovinu (předpoklady práce se středověkým materiálem, metodologie) s prezentací dobových reálií a specifik vnímání středověkého světa (na příkladu dvorské společnosti). Zájemci, kteří se rozhodnou v modulu pokračovat, tak získají nezbytné základy pro následné zkoumání středověku, ostatním bude zprostředkována podstata historické a kulturně-historické vědy, kterou později uplatní v rámci všech konkurenčních modulů. Jádro druhého bloku tvoří tři povinné kurzy úvod do dějin středověku, dějiny německy psané literatury středověku a pomocné vědy historické. V prvním z úvodů se studenti seznámí s jevy a procesy, jež určovaly společnost a svět středověku, v druhém poznají vývoj německé literatury a vzdělanosti zasazených do celoevropského kontextu. V posledním z povinných kurzů si osvojí poznatky a dovednosti potřebné pro práci s autentickými prameny, budou je umět popsat, zhodnotit a zpracovat. Nepovinné kurzy rozšiřují základní nabídku tím, že se zaměřují na detailní znalost vybraných aspektů pojednávaných období. Více než hlavní kurzy kladou důraz na kulturní vývoj a poznání dějin jako pokladu pro poznání kultury (dobového smýšlení, textů a jiných uměleckých děl). Na druhou stranu jsou však koncipovány tak, aby tematizovaly postavení českých zemí v kontextu střední Evropy a postavení německy mluvícího obyvatelstva a německé vzdělanosti na tomto území. Přednáška se seminářem úvodového kurzu mají za cíl poskytnout studentům širší a obecný základ pro interpretaci jevů ve středověké a raně novověké společnosti a pro práci s uměleckými produkty této doby (literární texty, výtvarná díla etc.). Dále je obeznámí se základními metodami a vědeckými přístupy, které používá současná historická věda a vymezí vztah historie jako takové vůči příbuzným disciplínám. Náplní semináře bude práce s texty obecně uznávaných historiků a historiků kultury (U. Eco, N. Oehler, J. Le Goff aj.) a primárními texty, jež se budou vázat přímo k tématům pojednávaným v přednášce. Cílem semináře je, aby se studentky a studenti naučili zábavnou a interaktivní formou pracovat s dobovými texty i se sekundární literaturou a vybudovali si slovní zásobu potřebnou pro práci s nimi. Součástí semináře bude návštěva oddělení starých fondů ve Vědecké knihovně v Olomouci. Co je to středověk? Věda/vědy o středověku Feudální společnost Církev a zbožnost Vzdělání Středověk a antika;»renesance«v období středověku Město a venkov Gender Křížové výpravy, alterita Umění, produkce a recepce uměleckých děl Literatura a společnost Reformace Problémy poznání středověku a středověké kultury

19 Modul Geschichte 19 Boockmann, Hartmut: Einführung in die Geschichte des Mittelalters, München Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers, Stuttgart Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München Cornelissen, Christoph: Geschichtswissenschaften. Eine Einführung, Frankfurt/M Daniel, Ute: Kompendium Kulturgeschichte. Theorie, Praxis, Schlüsselwörter. Frankfurt/M Dirlmeier, Ulf; Fouquet, Gerhard; Fuhrmann, Bernd: Europa im Spätmittelalter München Goetz, Hans-Werner: Proseminar Geschichte. Mittelalter. Stuttgart Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart Hilkert Wedigge, Einführung in die germanistische Mediävistik. München Jordan, Stefan: Einführung in das Geschichtsstudium. Stuttgart Landwehr, Achim; Stockhorst, Stefanie: Einführung in die Europäische Kulturgeschichte, Padeborn Wien München Zürich Le Goff, Jacques (ed.), Der Mensch des Mittelalters. Frankfurt/M Schubert, Ernst: Einführung in die deutsche Geschichte im Spätmittelalter. Darmstadt Seibt, Ferdinand: Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen Beneš, Zdeněk: Historický text a historická kultura. Praha Závěrečná/Státní bakalářská zkouška: Povinná témata jsou záměrně formulována tak, aby podmiňovala individuální přístup studentů k problému. Otázka může být pojednána v obecné rovině (student musí umět vyvozovat obecné závěry a generalizovat), nebo může být zodpovězena na základě příkladu (nutná detailní znalost). Dále je studentům dána volba, zda-li se chtějí problému věnovat v obecně historické rovině, nebo zda-li jej chtějí uchopit jako kulturní fenomén. Doplňující otázky examinátorů by ani u jedné z otázek neměly (alespoň v náznaku) opomenout literárně-historickou nebo lingvistickou rovinu problému. Studenti předloží před zkouškou seznam četby, který obsahuje alespoň 10 titulů od německy píšících badatelů, kteří se intenzivně zabývají nebo zabývali středověkem. Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce: Struktura středověkého státu Křesťanství před a po reformaci; Martin Luther Outsideři ve středověké společnosti a v literatuře Evropa a židovství Vzdělanost ve středověku Myšlenkové proudy středověku Kláštery a řády ve středověké společnosti Dvorská společnost Kultura na císařských dvorech od dob Karla Velikého po Fridricha II. Štaufského Gotika a její proměny Renesance a humanismus severně od Alp Středověká zbožnost v praxi, umění a literatuře České země a Svatá říše římská Kultura na sklonku středověku; lidová kultura v historických pramenech a literatuře Prameny, jejich uchovávání a hodnota pro výzkum středověku Artušovský román Hrdinská epika Výstupní kompetence Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce: Angenendt, Arnold: Das Frühmittelalter. Die abendländische Christenheit von 400 bis 900. Stuttgart et al Bachtin, Michail: Rabelais und seine Welt. Volkskultur als Gegenkultur. Frankfurt/M

20 20 Modul Geschichte Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart Brown, Peter: Die Entstehung des christlichen Europa, München Brunner, Horst: Geschichte der deutschen Literatur des Mittelalters im Überblick. Stuttgart Brunner, Horst (ed.): Mittelhochdeutsche Romane und Epen. Stuttgart Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München Burke, Peter: Helden, Schurken und Narren. Europäische Volkskultur in der frühen Neuzeit. Stuttgart Dirlmeier, Ulf; Fouquet, Gerhard; Fuhrmann, Bernd: Europa im Spätmittelalter München Eco, Umberto: Kunst und Schönheit im Mittelalter. München Ehrenpreis, Stefan; Lotz-Heumann, Ute: Reformation und konfessionelles Zeitalter. Darmstadt Fischer-Weltgeschichte. Frankfurt/M (zvl. sv , 24). Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart Le Goff, Jacques (ed.), Der Mensch des Mittelalters. Frankfurt/M Münch, Paul: Lebensformen in der frühen Neuzeit Frankfurt/M Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt Prietzel, Malte: Das Heilige Römische Reich im Spätmittelalter (Geschichte kompakt). Darmstadt Schreiner, Klaus (ed.): Frömmigkeit im Mittelalter. Politisch-soziale Kontexte, visuelle Praxis, körperliche Ausdrucksformen. München Seibt, Ferdinand: Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin Seibt, Ferdinand: Karl IV. Ein Kaiser in Europa Frankfurt/M Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Frankfurt/M Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Grossen bis Heute. Köln Wedigge, Hilkert Einführung in die germanistische Mediävistik. München Wedigge, Hilkert: Mittelhochdeutsch. Eine Einführung. München Třeštík, Dušan: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a Střední Evropa v letech Praha Velké dějiny zemí Koruny české I VII, Praha Litomyšl Studijní opora Jiří Černý a kol.: Einführung in die germanistische Mediävistik. UP Olomouc 2012

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

STUDIJNÍ PLÁN - NĚMECKÁ FILOLOGIE Jednooborové bakalářské studium: Němčina jako jazyk humanitních věd

STUDIJNÍ PLÁN - NĚMECKÁ FILOLOGIE Jednooborové bakalářské studium: Němčina jako jazyk humanitních věd STUDIJNÍ PLÁN - NĚMECKÁ FILOLOGIE Jednooborové bakalářské studium: Němčina jako jazyk humanitních věd Bakalářské studium německé filologie bylo dosud na Katedře germanistiky FF UP akreditováno jen jako

Více

INOVACE OBSAHU BAKALÁŘSKÉHO STUDIA NĚMECKÉ FILOLOGIE / ROZŠÍŘENÍ O STUDIJNÍ MODUL NĚMECKÁ HUMANITNÍ STUDIA

INOVACE OBSAHU BAKALÁŘSKÉHO STUDIA NĚMECKÉ FILOLOGIE / ROZŠÍŘENÍ O STUDIJNÍ MODUL NĚMECKÁ HUMANITNÍ STUDIA INOVACE OBSAHU BAKALÁŘSKÉHO STUDIA NĚMECKÉ FILOLOGIE / ROZŠÍŘENÍ O STUDIJNÍ MODUL NĚMECKÁ HUMANITNÍ STUDIA Studijní brožura 1 Název projektu: Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie, vytvoření

Více

Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie/rozšíření o studijní modul německá humanitní studia (Studijní brožura)

Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie/rozšíření o studijní modul německá humanitní studia (Studijní brožura) Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie/rozšíření o studijní modul německá humanitní studia (Studijní brožura) Obsah 1. Preambule: důvody k zavedení modulu, cíle studia, profil uchazeče a

Více

1. Realizované klíčové aktivity

1. Realizované klíčové aktivity 1. Realizované klíčové aktivity Číslo klíčové aktivity 3. Název klíčové aktivity Vytvoření studijních opor pro nové kurzy Období realizace klíčové aktivity 1/2013 6/2013 Podrobný popis realizace klíčové

Více

Návrh systému volitelných předmětů

Návrh systému volitelných předmětů Návrh systému volitelných předmětů šestileté studium v předmaturitním ročníku - 2009/10 Týdenní počet hodin v rozvrhu žáka je 33. 1. Povinné předměty - výuka organizovaná podle tříd Český jazyk 5 Cizí

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Dějiny

Více

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 KDO JSME Oddělení italianistiky součástí Ústavu románských studií (ÚRS) Realizuje výuku stud. programu

Více

Filozofická fakulta. Katedra politologie a filozofie. Informace o studijních oborech a přijímacích zkouškách

Filozofická fakulta. Katedra politologie a filozofie. Informace o studijních oborech a přijímacích zkouškách Filozofická fakulta Katedra politologie a filozofie Informace o studijních oborech a přijímacích zkouškách Pasteurova 3571/13 400 96 Ústí nad Labem, CZ Tel: +420 475 286 500 http://ff.ujep.cz BAKALÁŘSKÉ

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nabízí ve dnech 18. - 21. 11. 2014 všem zájemcům o studium dějin umění volný vstup do přednášek, seminářů a

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

jednooborové (tříleté) Magisterské studium (navazující na bakalářské studium) jednooborové (dvouleté)

jednooborové (tříleté) Magisterské studium (navazující na bakalářské studium) jednooborové (dvouleté) ANGLICKÝ JAZYK A LITERATURA Katedra anglistiky a amerikanistiky (KAA) FF MU nabízí tyto studijní programy: Prezenční studium Anglický jazyk a literatura Bakalářské studium dvouoborové (tříleté) jednooborové

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie, vytvoření nového studijního modulu "němčina jako jazyk humanitních věd" Program podpory

Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie, vytvoření nového studijního modulu němčina jako jazyk humanitních věd Program podpory Název projektu Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie, vytvoření nového studijního modulu "němčina jako jazyk humanitních věd" Program podpory OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní

Více

Souborné zkoušky z modulů

Souborné zkoušky z modulů Souborné zkoušky z modulů (platí pro studenty, kteří nastoupili do magisterského studia české filologie v roce 2012/2013) V souladu s akreditacemi a Modrou knihou 2012/2013 je student jednooborové české

Více

1. Realizované klíčové aktivity

1. Realizované klíčové aktivity 1. Realizované klíčové aktivity Číslo klíčové aktivity 3. Název klíčové aktivity Vytvoření studijních opor pro nové kurzy Období realizace klíčové aktivity 7/2012 12/2012 Podrobný popis realizace klíčové

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

Popis vzdělávacího programu nabízeného v současné době v podobě rozšiřujícího tříletého (6 semestrů) studia; akreditovaný program MŠMT

Popis vzdělávacího programu nabízeného v současné době v podobě rozšiřujícího tříletého (6 semestrů) studia; akreditovaný program MŠMT Popis vzdělávacího programu nabízeného v současné době v podobě rozšiřujícího tříletého (6 semestrů) studia; akreditovaný program MŠMT Pořadové číslo: 1. Název vzdělávacího programu: Čeština jako jazyk

Více

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA http://wwwdata.muni.cz/study/branch.asp?subjekt=arts&program=85&typ=d&forma=p&obor=7310v115 STUDIJNÍ PROGRAM P7310 FILOLOGIE OBECNÁ JAZYKOVĚDA (7310V115) Oborová

Více

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC Ústav bohemistických studií kromě jazykové výuky zahraničních studentů pořádá od r. 1948 v době vysokoškolských prázdnin Letní školu slovanských studií, na níž probíhají lektorské

Více

Přehled vysokých škol, kde můžete studovat ekonomické obory:

Přehled vysokých škol, kde můžete studovat ekonomické obory: Jak se dostat na filozofické, humanitní a sociální fakulty Na filozofických a humanitních fakultách lze studovat mnoho oborů psychologie, filozofie, logika, politologie, sociologie, sociální politika a

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Struktura a obory sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie - struktura sociologie Úvod do sociologie - základní disciplíny Obecná sociologie Vymezuje předmět zkoumání.

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Literatura TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ prima Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden, 70hod/rok Literatura pro 1. ročník středních

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 Květen 2011 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016

Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016 Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016 Studenti si volí semináře s celkovou dotací 4 hodiny týdně. Nabízené semináře mají dotaci 1 hodinu, resp. 2 hodiny týdně. Student si tedy může navolit

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

Více

ROZPIS PŘEDMĚTŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY STUDIA OBECNÉ JAZYKOVĚDY. Bakalářské studium

ROZPIS PŘEDMĚTŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY STUDIA OBECNÉ JAZYKOVĚDY. Bakalářské studium ROZPIS PŘEDMĚTŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY STUDIA OBECNÉ JAZYKOVĚDY Bakalářské studium A. Studenti přijatí (dříve) k magisterskému studiu oboru zapisují povinné a volitelné předměty podle dvouoborového studia

Více

Zkouška je podmínkou návštěvy jakéhokoli semináře z lingvistiky nebo literatury. 2)

Zkouška je podmínkou návštěvy jakéhokoli semináře z lingvistiky nebo literatury. 2) NĚMČINA NĚM Studenti němčiny zapisující se v akad. r. 2004/2005 jsou povinni vykonat zkoušky společného modulu: z kurzu SPOL00001 / Filozofie (do 8. semestru) a z kurzu SPOL00002 / Cizí jazyk (do 7. semestru;

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

P 7310 Filologie TEORIE A DĚJINY LITERATUR ZEMÍ ASIE A AFRIKY

P 7310 Filologie TEORIE A DĚJINY LITERATUR ZEMÍ ASIE A AFRIKY P 7310 Filologie TEORIE A DĚJINY LITERATUR ZEMÍ ASIE A AFRIKY Vstupní požadavky Uchazeč musí být absolventem magisterského studia nejlépe filologických oborů zaměřených na jazyky, literatury a dějiny kultur

Více

Aplikovaná geografie (regionální politika a rozvoj, Geografické Informační Systémy).

Aplikovaná geografie (regionální politika a rozvoj, Geografické Informační Systémy). Seminář z fyziky Prohloubení a rozšíření znalostí z jednotlivých fyzikálních oborů. Získání jistoty při řešení fyzikálních příkladů. Získání nových poznatků a ujasnění souvislostí při sledování vybraných

Více

5.5.2 Dějepis povinný předmět

5.5.2 Dějepis povinný předmět 5.5.2 Dějepis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 2 Předmět Dějepis je vyučován v dotaci 8 hodin

Více

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

ONLINE PODPORA VÝUKY NĚMČINY

ONLINE PODPORA VÝUKY NĚMČINY WARUM DEUTSCH LERNEN? Deutsch ist eine lebendige Sprache. Deutsch wird von mehr als 100 Millionen Europäern nicht nur in Deutschland, sondern auch in Österreich, in der Schweiz, in Liechtenstein, in Luxemburg,

Více

CZ 1.07/1.1.32/02.0006

CZ 1.07/1.1.32/02.0006 CZ 1.07/1.1.32/02.0006 KA01 - Prohlubující semináře nad rámec výuky Domluvíme se ve světě NEJ Prohlubující semináře Zertifikat Deutsch Období konání: 10. 10. 2013 10. 6. 2014 Učitel: Radana Litmanová Typ

Více

Prezenční navazující magisterské studium historie (neučitelské)

Prezenční navazující magisterské studium historie (neučitelské) Prezenční navazující magisterské studium historie (neučitelské) Magisterské prezenční studium historie je studium čtyřsemestrové a je zakončeno státní magisterskou zkouškou. Je určeno pro absolventy bakalářského

Více

Vzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Grantové projekty a výzkumné záměry pedagogů Katedry dějin umění FF UP

Grantové projekty a výzkumné záměry pedagogů Katedry dějin umění FF UP Grantové projekty a výzkumné záměry pedagogů Katedry dějin umění FF UP PhDr. Josef Bláha Předvelkomoravské mocenské centrum v Olomouci projekt číslo: 404/07/0368 doba trvání: 2007 2010 pozice:hlavní řešitel

Více

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Název projektu: Čeština v praxi Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0254 W 2010/1 Název akce: Základy redakční práce I. Garanti akce: doc. PhDr.

Více

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie a Číny 3. Nejvýznamnější představitelé a školy řecké filosofie před Sókratem 4. Sofisté

Více

ASZJSV102 Teoretické základy literární vědy 4 2/- Zk -/- TraJ

ASZJSV102 Teoretické základy literární vědy 4 2/- Zk -/- TraJ STŘEDOEVROPSKÁ STUDIA (polština, maďarština, slovenština) SES SES / jednooborové Bakalářské studium prezenční (tříleté) Společné oborové předměty 90 kreditů ASZJSV101 Teoretické základy jazykovědy 4 2/-

Více

přednášek domácího nebo zahraničního hosta na pracovišti. Součástí volitelné části studijního plánu je i podíl studenta na pedagogické činnosti

přednášek domácího nebo zahraničního hosta na pracovišti. Součástí volitelné části studijního plánu je i podíl studenta na pedagogické činnosti P 7105 Historické vědy DĚJINY A KULTURY ZEMÍ ASIE A AFRIKY Vstupní požadavky Uchazeč musí být absolventem magisterského studia nejlépe orientalistických či příbuzných humanitních oborů (historie, filozofie,

Více

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR HUNGARISTIKA

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR HUNGARISTIKA DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR HUNGARISTIKA http://wwwdata.muni.cz/study/branch.asp?subjekt=arts&program=85&typ=d&forma=p&obor=7310v063 STUDIJNÍ PROGRAM P7310 FILOLOGIE HUNGARISTIKA A UGROFINISTIKA (7310V063)

Více

literatury a interpretace literárního díla) CC0011008 / 110. Česká literatura a kultura 19. století Jana Bischofová 2/1 Z 2/1 Zk

literatury a interpretace literárního díla) CC0011008 / 110. Česká literatura a kultura 19. století Jana Bischofová 2/1 Z 2/1 Zk ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC Ústav bohemistických studií kromě jazykové výuky zahraničních studentů pořádá od r. 1948 v době vysokoškolských prázdnin Letní školu slovanských studií, na níž probíhají lektorské

Více

Metodický list pro 1. - 3. soustředění kombinovaného bakalářského studia. předmětu BK NJA 5

Metodický list pro 1. - 3. soustředění kombinovaného bakalářského studia. předmětu BK NJA 5 Metodický list pro 1. - 3. soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu BK NJA 5 Cíl výuky: Na základě dalšího prohlubování znalostí a dovedností z oblasti jazykových prostředků (systematické

Více

Gymnázium Uherské Hradiště Charakteristika volitelných předmětů 3. ročník (dvouhodinové předměty, žák si vybírá dva)

Gymnázium Uherské Hradiště Charakteristika volitelných předmětů 3. ročník (dvouhodinové předměty, žák si vybírá dva) Gymnázium Uherské Hradiště Charakteristika volitelných předmětů 3. ročník (dvouhodinové předměty, žák si vybírá dva) Seminář z českého jazyka Rozšiřuje, prohlubuje a procvičuje učivo gramatiky, slohu a

Více

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice Shrnutí a interpretace výstupů z analýzy oborově didaktického kurikula v pregraduální přípravě učitelů občanské nauky / občanské výchovy / výchovy k občanství / základů společenských věd / psychologie

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/2.2.00/15.0320

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/2.2.00/15.0320 Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/15.0320 Název projektu Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie,

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

First published: Český časopis historický, 2014, 1

First published: Český časopis historický, 2014, 1 Zitierhinweis Baštová, Petra: Rezension über: Jir í Pesěk / Lucie Filipová, Věda a politika. Německé společenskovědní ústavy v zahraničí (1880-2010), Praha: Karlova Univ. Nakl. Karolinum, 2013, in: Český

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Filozofie a společenské vědy

Filozofie a společenské vědy Filozofie a společenské vědy Studijní program: B6101 Filozofie Studijní obor: Filozofie a společenské vědy Bakalářské studium, prezenční forma studia, standardní doba studia 3 roky Výuku zajišťuje: Ústav

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA

PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA Psychologie práce a organizace v systému univerzitního studia Milan Rymeš Katedra psychologie Filozofické fakulty UK v Praze PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA PSYCHOLOGIE Pregraduální dělené studium Doktorské

Více

P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY

P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY Vstupní požadavky Uchazeč musí být absolventem magisterského studia, nejlépe některého z oborů slovanské filologie. Doktorské studium oboru předpokládá dobrou aktivní

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Dějepis Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

Více

PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno. č. 2015FaF/3110/74

PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno. č. 2015FaF/3110/74 PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno č. 2015FaF/3110/74 PRVNÍ ETAPA PŘÍPRAVY A REALIZACE FARMACEUTICKO-HISTORICKÉ EXPOZICE NA FAF VFU BRNO Veronika Deáková, PharmDr.

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

Přehled a charakteristika kurzů německého jazyka ZÁKLADNÍ KURZ

Přehled a charakteristika kurzů německého jazyka ZÁKLADNÍ KURZ Přehled a charakteristika kurzů německého jazyka ZÁKLADNÍ KURZ 1. ročník NI-4hod/týdně ( začátečníci) Učebnice: Themen aktuell 1 (A1) 2. ročník NII-4hod/týdně ( mírně pokročilí) Učebnice: Themen aktuell

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

5.25 Učební osnovy: Společenskovědní seminář

5.25 Učební osnovy: Společenskovědní seminář Zpracování osnovy předmětu Společenskovědní seminář koordinovala Mgr. Lada Nepožitková Landová. Časová dotace: Vyšší gymnázium: Celková dotace: 5N 2 hodiny 3V 2 hodiny 6N 2 hodiny 4V 2 hodiny ho gymnázia

Více

Bakalářský studijní obor informatika

Bakalářský studijní obor informatika Bakalářský studijní obor informatika Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Vzdělání v bakalářském oboru informatika nabízeném na Technické univerzitě v Chemnitz představuje vyvážený kompromis

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU DĚJEPIS Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva):

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU LATINA

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU LATINA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU LATINA 1. Obsahové vymezení poznání SYSTÉMu LATINSKÉ GRAMATIKY, jejíž osvojení výrazně přispívá k rozvoji logického myšlení ODBORNÁ JAZYKOVÁ TERMINOLOGIE připravuje ke studiu filologických

Více

AKADEMIE TŘETÍHO VĚKU

AKADEMIE TŘETÍHO VĚKU AKADEMIE TŘETÍHO VĚKU studijní program HISTORIE A KULTURA Studijní a organizační informace 2014 VZDĚLÁVACÍ INSTITUT STŘEDOČESKÉHO KRAJE Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků V Kolonii

Více

ŽURNALISTIKA 2. ROČNÍK. Poznámky k rozvrhu pro ZS 2015/2016 a pokyny pro zápis do STAGu

ŽURNALISTIKA 2. ROČNÍK. Poznámky k rozvrhu pro ZS 2015/2016 a pokyny pro zápis do STAGu ŽURNALISTIKA 2. ROČNÍK Poznámky k rozvrhu pro ZS 2015/2016 a pokyny pro zápis do STAGu Obecné informace k předzápisu do STAGu na FF UP jsou zveřejněny na webových stránkách UP. Níže uvedené informace uvádějí,

Více

Centrum celoživotního vzdělávání

Centrum celoživotního vzdělávání Centrum celoživotního vzdělávání Filozofická fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Vaše cesta ke vzdělání! Úvod Filozofická fakulta patří mezi zakládající fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Kromě

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

Volitelné semináře ve 4. ročníku

Volitelné semináře ve 4. ročníku Volitelné semináře ve 4. ročníku Seminář českého jazyka a literatury II (čtyřhodinový) Výuka zahrnuje literární výchovu a jazykovou a komunikační výchovu, které se vzájemně doplňují a prolínají. Rozšiřuje

Více

Garant: prof. Mgr. I. Hashesh, PhD, MBA. Komu určeno: Cíle studia: MBA Leadership Master Program Exkluzivně zajištěné e-lerningové on-line studium

Garant: prof. Mgr. I. Hashesh, PhD, MBA. Komu určeno: Cíle studia: MBA Leadership Master Program Exkluzivně zajištěné e-lerningové on-line studium MBA Leadership Master Program Exkluzivně zajištěné e-lerningové on-line studium Garant: prof. Mgr. I. Hashesh, PhD, MBA Komu určeno: Studium je určeno všem podnikatelům, manažerům, vedoucím pracovníkům

Více

Spolupráce Vědecké knihovny v Olomouci a Univerzity Palackého. Vědecká knihovna v Olomouci

Spolupráce Vědecké knihovny v Olomouci a Univerzity Palackého. Vědecká knihovna v Olomouci Spolupráce Vědecké knihovny v Olomouci a Univerzity Palackého Lubomír Novotný Vědecká knihovna v Olomouci Spolupráce s Univerzitou Palackého v letech 2006-20082008 V roce 2006 započala spolupráce s Univerzitou

Více

75-07 Specializace v pedagogice. Hudební teorie a pedagogika

75-07 Specializace v pedagogice. Hudební teorie a pedagogika Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc Doktorský studijní program: 75-07 Specializace v pedagogice oboru Hudební teorie a pedagogika Program se řídí Zákonem

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování

Více

NÁPLŇ VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ - DVOULETÝCH...2

NÁPLŇ VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ - DVOULETÝCH...2 Obsah NÁPLŇ VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ - DVOULETÝCH...2 SEMINÁŘ Z JAZYKA ČESKÉHO A LITERATURY... 2 SEMINÁŘ A CVIČENÍ ZE ZEMĚPISU... 2 DĚJINY UMĚNÍ TVOŘIVĚ... 2 SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z BIOLOGIE... 2 SEMINÁŘ A CVIČENÍ

Více

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2.

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2. l UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ SPOLEČNÝ ZÁKLAD Historický vývoj památkové péče 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj.. Puristická

Více

Střední Evropa. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Katedra filosofie a religionistiky TF JU

Střední Evropa. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Katedra filosofie a religionistiky TF JU Střední Evropa Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Katedra filosofie a religionistiky TF JU Východní Evropa či Střední Evropa? Sergej Lavrov a Karl Schwarzenberg (únor 2009) geopolitická relevance pojmu střední

Více