Press kit. Představení SÚRAO

Transkript

1 Představení SÚRAO Radioaktivní odpady v České republice Press kit Radioaktivní odpady se v České republice ukládají již přes půl století. Největší skupinu tvoří odpady vznikající v jaderné energetice. Jedná se o nejrůznější kapaliny, pomůcky a materiály, které přišly při provozu jaderné elektrárny do kontaktu s radionuklidy, a v budoucnu také o vyhořelé jaderné palivo. Druhou skupinu tvoří takzvané institucionální odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Mohou to být např. staré měřicí přístroje a radioaktivní zářiče, znečistěné pracovní oděvy, látky, papír, injekční stříkačky atd. V současné době SÚRAO eviduje v České republice více než 100 organizací, které jsou původci radioaktivních odpadů. Vznik SÚRAO Radioaktivní odpady je třeba izolovat pod kontrolou tak dlouho, dokud jejich radioaktivita neklesne na úroveň, kdy již nepředstavují žádné nebezpečí pro člověka a životní prostředí. Za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů v ČR je zodpovědná Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). SÚRAO byla zřízena k Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR jako státní organizace na základě atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření). Od roku 2001 je SÚRAO organizační složkou státu. Její činnost kontroluje Rada SÚRAO, jejímž hlavním úkolem je dohlížet na hospodárnost a účelnost vynakládaných prostředků. Členy Rady jmenuje ministr průmyslu a obchodu na období pěti let. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Hlavní úkoly a činnosti SÚRAO Nejdůležitější činností SÚRAO je zajišťování provozu současných úložišť nízko a středněaktivních odpadů a příprava budoucího hlubinného úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. Kromě toho se věnuje řadě dalších aktivit: monitoruje vliv úložišť na okolí, vede evidenci převzatých radioaktivních odpadů a jejich původců, koordinuje výzkum a vývoj v oblasti nakládání s radioaktivními odpady atd. Nedílnou součástí je také úzká vědecko-výzkumná spolupráce a výměna informací na mezinárodní úrovni. Činnosti SÚRAO jsou financovány z prostředků jaderného účtu, do něhož ze zákona přispívají původci radioaktivních odpadů. Prostředky jsou na účet SÚRAO uvolňovány postupně na základě schváleného rozpočtu a plánu práce SÚRAO podle měsíčních žádostí předkládaných správci účtu, Ministerstvu financí ČR.

2 Press kit Správy úložišť radioaktivních odpadů Provozovaná úložiště Radioaktivní odpady se obvykle dělí podle aktivity (a z ní vyplývající míry nebezpečnosti pro okolí) na nízko, středně a vysokoaktivní odpady. Česká republika disponuje úložišti na nízko a středněaktivní odpady. Na území ČR jsou 3 takováto úložiště a jejich provozovatelem je SÚRAO, úložiště Hostim je již uzavřené a SÚRAO ho monitoruje. Nejstarší úložiště na lokalitě Hostim (u Berouna) bylo v 60. letech uzavřeno, v roce 1997 pak bylo jeho uzavření doplněno vyplněním volných prostorů betonovou směsí. Ostatní tři úložiště jsou stále v provozu: úložiště institucionálních odpadů Richard u Litoměřic (od roku 1964) úložiště Bratrství pro odpady s obsahem přirozených radionuklidů (od roku 1974) úložiště radioaktivních odpadů Dukovany pro radioaktivní odpady z jaderných elektráren Dukovany a Temelín (od roku 1995) Úložiště Dukovany Úložiště Bratrství u Jáchymova V úložišti Bratrství se ukládají institucionální odpady s přírodními radionuklidy. Úložiště bylo zřízeno v komplexu bývalého uranového dolu Bratrství. Celkový objem prostoru pro ukládání je přibližně m 3. Kapacita úložiště Bratrství je využita z 85 %. Po jeho zaplnění bude přikročeno k uzavření a stabilizaci v souladu se zákonnými normami a povoleními Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Úložiště Richard u Litoměřic Pro nízko a středněaktivní odpady především z jaderné energetiky bylo vybudováno přípovrchové úložiště přímo v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Je to největší a nejnovější úložiště ze všech tří funkčních v České republice. Úložiště Dukovany zabírá plochu 1,3 ha. Celkový objem úložných prostor je m 3 (asi sudů) a pojme odpady z provozu JE Dukovany i JE Temelín. Náklady na provoz úložiště (včetně zajištění oprav a údržby) se pohybují kolem 15 mil. korun ročně. Slouží pro ukládání institucionálních radioaktivních odpadů. Úložiště bylo zřízeno v komplexu bývalého vápencového dolu Richard II. Jeho úložná kapacita je zhruba m 3. Náklady na provoz úložišť Richard a Bratrství, která jsou obsluhována společně, se pohybují kolem 20 mil. korun ročně. Stávající úložné prostory v úložišti Richard jsou zaplněny radioaktivním odpadem cca ze dvou třetin. Při současných potřebách ukládání vydrží nejméně do roku Jeho provoz je v souladu se všemi zákonnými normami a povoleními Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

3 Hlubinné úložiště Bezpečnost Press kit Všechny země provozující jaderné elektrárny řeší otázku, jak naložit s radioaktivním odpadem. Odborníci napříč zeměmi se shodují, že nejbezpečnějším řešením je výstavba hlubinného úložiště, které vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo trvale oddělí od životního prostředí. V létě 2011 se k této strategii přiklonila i Evropská unie, když jaderné členské státy zavázala k výstavbě podzemních úložišť. Hlubinné úložiště funguje na základě systému inženýrských a geologických bariér. Tou nejvýznamnější je bariéra geologická. Odpad od povrchu oddělí cca 500 metrů stabilní horniny, která veškerou radioaktivitu dokonale odstíní na stovky tisíc let. Přestože z hlediska lidské existence se jedná o nepředstavitelně dlouhou dobu, některé geologické útvary zůstávají neměnné i řádově stovky milionů let. Ve světě se zkoumá několik typů hornin, u nichž lze v konkrétních geologických podmínkách předpokládat, že budou mít požadované vlastnosti. Výběr horninového prostředí (lokality) představuje dlouhodobé, z technického a ekonomického hlediska velmi náročné práce. Na realizaci prací se podílejí převážně geologické disciplíny, jako jsou geofyzika, geochemie, inženýrská geologie, hydrogeologie, geotechnika a další.

4 Press kit Správy úložišť radioaktivních odpadů Jak bude úložiště vypadat Přesná podoba hlubinného úložiště v České republice zatím neexistuje, protože se bude z velké části odvíjet od výsledků geologických průzkumů, charakteristiky zvolené lokality a ekonomických a technických požadavků na řešení stavby. Vzhled také mohou ovlivnit požadavky dotčených obcí. Inspiraci ale můžeme hledat v zemích, kde jsou v přípravě hlubinného úložiště dál. České koncepční řešení se totiž nebude příliš lišit. Hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo bude mít tři hlavní části: povrchový (nadzemní) areál, podzemní areál s ukládacími prostory a přístupové šachty a tunely, které oba areály spojí. Povrchový areál Celková rozloha povrchového areálu bude záviset do velké míry na podmínkách v konkrétní lokalitě. Nejnovější studie na lokalitách předpokládají rozsah areálu cca 10 ha. Tzv. aktivní provozy, kde se předpokládá manipulace s kontejnery obsahujícími radioaktivní odpady, by zabíraly 2 až 3 hektary, zbytek areálu budou tvořit administrativní budovy, technické zázemí pro zaměstnance, informační středisko, železniční vlečka a plochy pro manipulaci s vytěženou horninou. Předpokládá se totiž, že souběžně s ukládáním bude probíhat budování dalších úložných prostor. Přístupové šachty, větrací jámy a tunely Ukládací komory budou s povrchovým areálem propojeny svislými přístupovými šachtami a zároveň tunelem ve tvaru šroubovice. Cesta pro dopravu úložných kontejnerů tak bude oddělena od přístupu pracovníků, větracích jam, nouzových východů a cest sloužících k ražbě dalších ukládacích prostorů. Podzemní ukládací prostory Největší část podzemních prostor představuje rozsáhlá síť chodeb, v nichž budou ukládány kontejnery s radioaktivním odpadem. Ukládací chodby budou vybudovány v hloubce zhruba 500 metrů (podle podmínek v dané lokalitě). Kontejnery mohou být uloženy do vyhloubených úložných komor buď vodorovně, nebo svisle. Ukládací kontejnery budou muset splňovat celou řadu požadavků (odolnost proti tlaku, vodě, chemickým látkám obsaženým v hornině, teplu atd.). Výstavba hlubinného úložiště Současný harmonogram počítá se zahájením výstavby hlubinného úložiště kolem roku Předcházet tomu bude výstavba podzemní laboratoře (2030), která umožní potvrdit vlastnosti a vhodnost horninového prostředí přímo na místě v horninovém komplexu. Výstavba úložiště nebude jednorázovou akcí. Ukládací prostory se budou hloubit průběžně dle potřeby. Také transporty vyhořelého paliva určeného k uložení nebudou probíhat nepřetržitě. Dle současných výpočtů se uskuteční jeden až tři závozy ročně. Peníze na výstavbu hlubinného úložiště se ukládají na zvláštním jaderném účtu spravovaném Ministerstvem financí ČR, do něhož původci radioaktivních odpadů ročně přispívají stovkami milionů korun.

5 Zapojení veřejnosti Dostupnost informací Press kit Za klíčovou považuje SÚRAO přímou komunikaci s občany v lokalitách vytipovaných pro možné umístění hlubinného úložiště. Po vyhodnocení dat z průzkumů proběhne celospolečenská diskuze nad výsledky. Kromě bezpečnostních parametrů, ekonomické a technologické proveditelnosti a vlivu na životní prostředí se diskuze povede také o přínosech a dopadech případného umístění úložiště na lokalitě. Diskutovány budou i požadavky dotčených obcí na budoucí přípravu hlubinného úložiště. Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti Platformou pro pravidelnou výměnu názorů a vzájemnou spolupráci je od listopadu 2010 Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti. Jejím cílem je transparentnost procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště a posílení role obcí v tomto procesu. Většinu členů pracovní skupiny tvoří představitelé místních samospráv z obcí z lokalit zvažovaných pro hlubinné úložiště a místních ekologických organizací. Dále jsou zastoupeni i představitelé obou komor parlamentu, státních institucí zodpovědných za ukládání radioaktivních odpadů (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Správa úložišť radioaktivních odpadů), odborníci v humanitních i technických oborech a představitelé celostátních ekologických sdružení. Jednou z priorit pracovní skupiny je prosazení legislativních změn, které posílí rozhodovací pravomoci obcí. Za tímto účelem vznikla legislativní podskupina, jejímž závěrem je návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality. Pracovní skupina se schází jednou za čtvrt roku a zápisy z jejího jednání jsou volně k dispozici na stránkách SÚRAO.

6 Press kit Správy úložišť radioaktivních odpadů Celkem stát na příspěvky vyčlenil přes 70 milionů korun ročně. Finanční příspěvky za průzkum O zákonem stanovené příspěvky obcím za průzkum usilovala Správa úložišť od roku Příspěvky z průzkumu byly také jedním z klíčových bodů, s nímž Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti úspěšně apelovala na vládu. V létě 2011 byl novelizován atomový zákon a koncem roku 2011 vláda schválila nařízení, které problematiku příspěvků upravuje. Příspěvky z průzkumu: Roční příspěvek 600 tisíc pro každou obec 30 haléřů za každý metr čtvereční katastrálního území obce, na němž bude stanoveno průzkumné území Maximální částka pro obec je 4 miliony korun ročně Příspěvky mohou obce začít čerpat, jakmile je stanoveno průzkumné území, a čerpají je po celou dobu trvání geologického průzkumu Příspěvky z průzkumu budou obcím hrazeny z tzv. jaderného účtu. Celkem stát na příspěvky vyčlenil přes 70 milionů korun ročně, na jednotlivé lokality připadá od 7 do téměř 14 milionů korun ročně. Finanční příspěvky mohou obce využít na veřejně prospěšné činnosti, např. na rozvoj infrastruktury, podporu společenského života, zlepšení dopravní obslužnosti, rozvoj turistického ruchu apod. Peníze není nutné utratit v daném kalendářním roce, mohou se převádět do dalších let. Garance obcím SÚRAO ve všech svých prezentacích veřejně deklaruje, že souhlas s průzkumnými pracemi není souhlasem s vybudováním hlubinného úložiště, pokud by se lokalita ukázala jako vhodná. S každou obcí, která na svém katastru umožní geologický průzkum, se sepíše smlouva. Ta upraví, za jakých podmínek mohou průzkumné práce probíhat a také stanoví, že souhlas obce s geologickým průzkumem neznamená souhlas obce s vybudováním úložiště. Veřejné diskuze, kulaté stoly a další akce Jedním ze způsobů, jak aktivně zapojit do dialogu obyvatele lokalit, jsou veřejné diskuze. SÚRAO proto starostům všech 39 obcí v lokalitách od začátku roku 2012 nabízí uspořádání veřejných setkání přímo v obcích. Debaty jsou otevřené i pro zájemce z řad médií, ekologických organizací i jiných zájmových sdružení. V rámci otevřené diskuze o problematice ukládání jaderných odpadů pořádá SÚRAO také diskuzní akce s účastí předních českých i zahraničních odborníků (veřejná slyšení, mezinárodní konference, kulaté stoly apod.). Na tyto akce jsou sice přednostně zváni občané a zástupci lokalit, ale účastnit se jich může i široká veřejnost. SÚRAO dlouhodobě razí politiku poskytnout pravdivé informace každému, koho se téma hlubinného úložiště dotýká nebo kdo o ně projeví zájem. V roce 2012 proto začala po vzoru obdobných zahraničních organizací vydávat pravidelný zpravodaj Zprávy ze Správy. Čtvrtletník v mutacích pro každou lokalitu dostávají domácnosti, obecní i krajské úřady, knihovny, školy apod. Kromě vydávání zpravodaje SÚRAO ještě vydává informační brožury nebo organizuje exkurze do jaderných zařízení zabývajících se nakládáním s RAO.

7 Press kit Geologické průzkumy Nejprve výzkum, poté průzkum Výstavba hlubinného úložiště je technicky a technologicky nesmírně náročný projekt. Jelikož je hlavním kritériem bezpečné uložení radioaktivních odpadů, věnuje se výběru vhodného místa velká pozornost. První vytipování potenciálně vhodných lokalit na základě geologických kritérií proběhlo již v 90. letech 20. století, postupně se seznam 27 širších oblastí upřesňoval, až v roce 2003 nabyl podobu šesti lokalit nacházejících se v oblastech s žulovým podložím. K těmto lokalitám přibyla v roce 2011 ještě sedmá (Kraví hora) / Čertovka: Ústecký kraj a Plzeňský kraj (tiský žulový masiv, část čistecko-jesenické žulové oblasti) 2/ Březový potok: Plzeňský kraj (středočeská žulová oblast, blatenský granodiorit) 3/ Magdaléna: Jihočeský kraj (středočeská žulová oblast, durbachity) 4/ Čihadlo: Jihočeský kraj (klenovský masiv, část Českého masivu) 5/ Horka: Kraj Vysočina (třebíčský žulový masiv, durbachity) 6/ Hrádek: Kraj Vysočina (moldanubický pluton, část Českého masivu) 7/ Kraví hora: Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj (granulity) Na výzkumy (prováděné především analýzou existujících map, leteckých a družicových snímků) navazuje důkladný geologický průzkum.