Představení SÚRAO. Hlavní činnosti SÚRAO. Historie nakládání s RAO
|
|
- Květoslava Němečková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Představení SÚRAO Za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů v České republice je zodpovědný stát. Na základě původního atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.) byl bezpečný provoz úložišť a ukládání radioaktivních odpadů svěřen Správě úložišť radioaktivních odpadů. Od roku 2001 je SÚRAO organizační složkou státu. Hlavní činnosti SÚRAO Nejdůležitější činností SÚRAO je zajišťování provozu současných úložišť nízko a středněaktivních odpadů a příprava budoucího hlubinného úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. Kromě toho se věnuje řadě dalších aktivit: monitoruje vliv úložišť na okolí, vede evidenci převzatých radioaktivních odpadů a jejich původců. V neposlední řadě koordinuje výzkum a vývoj v oblasti nakládání s radioaktivními odpady, jejíž nedílnou součástí je také úzká vědecko-výzkumná spolupráce a výměna informací na mezinárodní úrovni. Činnosti SÚRAO jsou financovány z prostředků jaderného účtu, do něhož ze zákona přispívají původci radioaktivních odpadů. Správcem jaderného účtu je Ministerstvo financí, finanční prostředky na činnost SÚRAO jsou vynakládány na základě schváleného rozpočtu a plánu činnosti. Provozovatel jaderných elektráren odvádí v roce 2019: 55 Kč za každou vyrobenou MWh elektrické energie Ostatní původci odvádějí v roce 2019 částku za uložení radioaktivního odpadu v cca 200 l obalovém souboru: Kč K bylo na jaderném účtu 28,4 mld. Kč Historie nakládání s RAO Česká republika má s využíváním radioaktivních materiálů (radionuklidů) jednu z nejdelších zkušeností na světě. Vždyť již v 18. století byla na Jáchymovsku objevena uranová ruda smolinec, ze kterého o něco později manželé Curieovi izolovali 2 nové prvky polonium a radium. Na začátku 20. století se u nás už běžně zpracovávaly přírodní radioizotopy pro technické využití v průmyslu, výzkumu a zdravotnictví. Velmi brzy tedy vznikla i potřeba postarat se o radioaktivní odpady. Do konce roku 1991 se nakládáním s radioaktivními odpady a jejich konečným uložením zabýval Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Od roku 1992, kdy byla úložiště zprivatizována, prováděli tyto činnosti jeho právní nástupci NYCOM, a. s., následně ARAO, a. s. Na základě původního atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.) byla úložiště převedena na stát a bezpečný provoz úložišť a ukládání radioaktivních odpadů bylo svěřeno Správě úložišť radioaktivních odpadů. Od roku 2001 je SÚRAO organizační složkou státu.
2 Radioaktivní odpady Úložiště Richard (od roku 1964) Za radioaktivní odpad můžeme prohlásit látku, materiál nebo předmět, který obsahuje radionuklidy v takovém množství, že jsou překročeny povolené úrovně, musí jít o dále nevyužitelné věci a jejich vlastník je musí prohlásit za odpad. Z hlediska bezpečnosti je třeba radioaktivní odpady izolovat od člověka a životního prostředí (biosféry) na tak dlouho, dokud se v důsledku samovolných procesů radioaktivní látky nepřemění na látky jiné, stabilní. Radioaktivní odpady se obvykle dělí podle aktivity na nízko, středně a vysokoaktivní odpady. Největší skupinu tvoří radioaktivní odpady vznikající v jaderné energetice. Jedná se o nejrůznější kapaliny, ochranné pomůcky a materiály, které přišly při provozu jaderné elektrárny do kontaktu s radioaktivním médiem, a v budoucnu také o vyhořelé jaderné palivo. Druhou skupinu tvoří takzvané institucionální odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Mohou to být např. staré měřicí přístroje a radioaktivní zářiče, znečistěné pracovní oděvy, látky, papír, injekční stříkačky atd. V současné době existuje v České republice více než 100 organizací, které jsou původci radioaktivních odpadů. Provozovaná úložiště ČR provozuje bezpečně úložiště radioaktivních odpadů už více než 50 let. V České republice jsou v provozu 3 úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Jejich provozovatelem je SÚRAO. Nejstarší úložiště na lokalitě Hostim (u Berouna) bylo v 60. letech minulého století uzavřeno. V roce 1997 byly všechny zbylé prostory vyplněny betonovou směsí a SÚRAO jej pouze monitoruje. Slouží pro ukládání nízko a středněaktivních institucionálních odpadů především z výzkumu, zdravotnictví, průmyslu či zemědělství. Úložiště s půl století dlouhou historií bylo zřízeno v komplexu bývalého vápencového dolu Richard II. u Litoměřic. Jeho úložná kapacita je zhruba m3. Náklady na provoz úložišť Richard a Bratrství, která jsou provozována společně, se pohybují kolem 20 mil. korun ročně. V roce 2019 bude zahájena rekonstrukce úložiště; některé úpravy povedou k optimalizaci ukládacích kapacit. Úložiště Bratrství (od roku 1974) V úložišti Bratrství se ukládají institucionální odpady obsahující pouze přírodní radionuklidy. Úložiště bylo zřízeno v komplexu bývalého uranového dolu Bratrství u Jáchymova. Celkový objem prostoru pro ukládání je přibližně m3. Nyní je kapacita úložiště prakticky vyčerpána. Další kroky povedou ke stabilizaci již zaplněných jímek a postupnému doložení odpadů do volných prostor, poté SÚRAO přistoupí k postupnému uzavírání v souladu se zákonnými normami. Úložiště Dukovany (od roku 1995) Pro nízkoaktivní odpady z jaderné energetiky bylo vybudováno přípovrchové úložiště přímo v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Je to největší a nejnovější úložiště ze všech tří provozovaných v České republice. Úložiště Dukovany zabírá plochu 1,3 ha. Celkový objem úložných prostor je m3 (asi sudů) a pojme odpady z provozu JE Dukovany i JE Temelín. Náklady na provoz úložiště (včetně zajištění oprav a údržby) se pohybují kolem 22 mil. korun ročně. Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1 tel.: , fax: , info@surao.cz aktualizace
3 Hlubinné úložiště Všechny země provozující jaderné reaktory řeší otázku, jak naložit s vysokoaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Odborníci napříč světem se shodují, že nejbezpečnějším řešením je výstavba hlubinného úložiště, které tyto odpady bezpečně oddělí od životního prostředí na stovky tisíc let. Hlubinné úložiště funguje na základě systému inženýrských a geologických bariér. Nejvýznamnější bariéru tvoří 500 metrů stabilní horniny, která společně s ostatními inženýrskými bariérami radioaktivitu od biosféry odstíní po stovky tisíc let. Přestože z hlediska lidské existence se jedná o nepředstavitelně dlouhou dobu, některé geologické útvary zůstávají neměnné i řádově stovky milionů let. Ve světě se zkoumá několik typů hornin, u nichž lze v konkrétních geologických podmínkách předpokládat, že budou mít požadované vlastnosti. V České republice je výzkum zaměřený na krystalinické horniny tedy horniny vyvřelé a přeměněné (granity, ruly). přírodních podmínkách by se z úložiště v hloubce minimálně 500 m pod povrchem země nemělo plutonium a další nuklidy z vyhořelého paliva do biosféry vůbec dostat. Podobný přírodní analog byl studován i u nás. V České republice, která je známa četnými výskyty ložisek uranové rudy, se zkoumal pohyb uranu uloženého v jílových vrstvách na lokalitě Ruprechtov v západních Čechách. Uranová ruda je zde obklopena vrstvou jílu zpomalující transport uranu k povrchu tak, že se tento prvek v životním prostředí vůbec nevyskytuje. Další bariéry, inženýrské, tvoří kovové dvouplášťové kontejnery, výplně ze speciálního jílu (tzv. bentonitu) a betonové konstrukce. Výběr nejvhodnějších materiálů pro výrobu kontejneru bude založen na výsledcích intenzivních výzkumů vlastností různých kovů. Jednotlivé kontejnery budou hermeticky obaleny těsnicí a výplňovou směsí z bentonitu. Bentonit nepropouští vodu a je inertní. Dle výzkumů je schopen zadržet radionuklidy až na několik desítek tisíc let. Přírodní analogy Při studiu dlouhodobého chování úložných systémů jsou významným zdrojem informací přírodní a umělé analogy. Těmito analogy se rozumějí jevy anebo procesy, které se podobají procesům očekávaným v budoucnosti. Podle jejich chování v minulosti můžeme předpokládat, že se budou chovat podobně i po uzavření úložiště. Jedním z nejznámějších přírodních analogů je takzvaný jev Oklo. V uranovém ložisku v africkém Gabunu probíhala před dvěma miliardami let zhruba po dobu půl milionu roků řetězová reakce. Její dlouhodobé produkty, jako neptunium nebo plutonium, se okolním prostředím pohybovaly nesmírně pomalu, a to rychlostí cca 10 metrů za milion let. Lze oprávněně soudit, že ve stejných nebo podobných Vizualizace ukládacího kontejneru pro vyhořelé jaderné palivo
4 Jak bude úložiště vypadat Výstavba hlubinného úložiště V současné době existuje v České republice projektová studie podoby hlubinného úložiště, která se však bude ještě dále rozvíjet a upravovat dle výsledků geologických průzkumů, charakteristiky konkrétní zvolené lokality a ekonomických a technických požadavků na řešení stavby. Vzhled také mohou ovlivnit požadavky dotčených obcí. Inspiraci můžeme hledat v zemích, kde jsou v přípravě hlubinného úložiště dál (např. Finsko, Švédsko). České koncepční řešení se totiž nebude příliš lišit. Současný harmonogram počítá se zahájením výstavby hlubinného úložiště kolem roku Předcházet tomu bude výstavba podzemní laboratoře, která umožní potvrdit vlastnosti prostředí přímo na místě v horninovém komplexu. Jako každá větší průmyslová stavba, i hlubinné úložiště, představuje určitý zásah do krajiny. Na rozdíl od mnoha provozů však přináší regionu i řadu výhod. Těmi nejvýznamnějšími jsou finanční příspěvky a zvýšení zaměstnanosti. Nelze však opomenout ani předpokládané investice do infrastruktury, rozvoj turistiky či dopravní obslužnosti apod. Hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady, ke kterým patří i vyhořelé jaderné palivo, bude mít dvě hlavní části: povrchový areál, podzemní areál s ukládacími prostory a přístupové šachty a tunely, které oba areály spojí. V současné době vychází koncept hlubinného úložiště z předpokladu, že v areálu bude ve stejné době probíhat výstavba úložiště i jeho provoz (tj. ukládání radioaktivních odpadů). Tyto části budou od sebe fyzicky oddělené. Povrchový areál Největší část povrchového areálu (cca 90 %) zabere běžný provoz zaměřený na hornické práce související s výstavbou hlubinného úložiště, výrobu bentonitu a bentonitových segmentů. Příjem kontejnerů, obsahujících radioaktivní odpady, bude probíhat v menším střeženém aktivním provozu. Dále povrchový areál obsáhne administrativní a provozní budovy (kanceláře, šatny, jídelna, dílny apod.), výrobny (např. výroba bentonitových prefabrikátů, výrobna chladicí vody), sklady (např. sklad prázdných transportních kontejnerů, sklad olejů), technické zázemí (trafostanice, čistírna vod apod.) a manipulační plochu pro odvoz rubaniny z těžebních tunelů. Výstavba a provoz hlubinného úložiště budou probíhat v několika etapách, přičemž každá předpokládá zaměstnání desítek až stovek lidí. V počátečních fázích (geologický průzkum, výstavba laboratoře a zahájení výstavby samotného úložiště) se předpokládá využití lokálních lidských zdrojů do výše cca 20 %, zbytek zastanou externí firmy. S pokračující výstavbou a zaváděním hlubinného úložiště do provozu se však situace otočí: budou třeba právě místní obyvatelé, jejichž podíl se odhaduje až na 80 %. Nynější předpoklady odhadují počet pracovních míst v době výstavby na , během provozu pak až na Podzemní areál Největší část podzemních prostor představuje rozsáhlá síť chodeb, v nichž budou ukládány kontejnery s radioaktivními odpady. Ukládací chodby budou vybudovány v hloubce zhruba 500 metrů (podle podmínek v dané lokalitě). Kontejnery s vyhořelým jaderným palivem mohou být uloženy do vyhloubených komor buď vodorovně, nebo svisle. Ostatní radioaktivní odpady v betonkontejnerech budou uloženy do ukládacích komor. V současnosti uvažovaný objem úložiště pojme odpad ze stávajících provozovaných jaderných elektráren a do budoucna plánovaných tří nových jaderných bloků. nahoře: vizualizace povrchového areálu dole: vizualizace podzemního areálu Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1 tel.: , fax: , info@surao.cz aktualizace
5 Výběr lokality pro hlubinné úložiště Hlavním kritériem hlubinného úložiště je dlouhodobá bezpečnost, která se počítá na desítky tisíc let. Proto se výběru vhodného místa věnuje velká pozornost. V České repulice se počítá s umístěním hlubinného úložiště ve vhodném krystalinickém masívu. Na našem území je v současnosti předběžně vytipováno devět lokalit. K jejich detailnímu posouzení jsou potřeba geologické průzkumy. Příprava HÚ představuje mimořádně dlouhodobý projekt, v němž hraje klíčovou roli výběr optimálního umístění úložiště a zajištění jeho naprosté bezpečnosti po desítky tisíc let. SÚRAO ke konci roku 2018 předala Radě SÚRAO (poradní orgán MPO) návrh na zúžení počtu možných lokalit na 4 preferované, na nichž budou provedeny průzkumné práce, v roce 2025 by pak měla vláda vybrat finální a záložní lokalitu. Vlastní stavba úložiště bude zahájena až v roce 2050 a s jeho provozem se počítá od roku Výběru lokality pro hlubinné úložiště předcházel rozsáhlý sběr dat, který velmi podrobně popisuje místní podmínky. V posledních letech SÚRAO prováděla výzkumné a monitorovací práce. Jde například o terénní pochůzky, rekognoskace terénu, odběry vzorků nebo monitoringy. Za zmínku stojí třeba monitoring prašnosti, monitoring výskytu radonu, měření seismických jevů nebo dálkový průzkum Země, 2018 zúžení počtu možných lokalit na finální a záložní lokalita schválena vládou 2050 vlastní zahájení stavby úložiště 2065 zahájení provozu úložiště prováděný pomocí snímkování z družic či letadel. Jako výsledek geologických, hydrogeologických a navazujících prací pak jsou vyhotoveny 3D geovědní modely horninového podloží, na jejichž základě budou lokality vyhodnoceny. Kromě sběru geologických dat se ovšem v rámci hodnocení lokalit řeší i problematika společenských věd. Součástí výzkumů v lokalitách je rovněž i posouzení, jak se obyvatelé k investici staví, jak by ovlivnila zaměstnanost, podnikání, infrastrukturu a řadu dalších důležitých faktorů v příslušném regionu. Podkladem pro hodnocení lokalit jsou pro každou lokalitu následující dokumentace: bezpečnostní studie studie proveditelnosti studie vlivu na životní prostředí Na základě těchto dokumentů byly lokality vzájemně porovnány. Konečné rozhodnutí o zúženém počtu lokalit učiní Vláda ČR. Následná etapa bude zaměřena na získání relevantních znalostí z předpokládané hloubky úložiště a jejich využití pro nalezení finální a záložní lokality pro umístění hlubinného úložiště. Cílem SÚRAO je dodržet termín stanovený Koncepcí, tedy rok Získání relevantních dat z hloubky je podmíněno nejen technickými možnostmi, ale především získáním průzkumného území na dotčených lokalitách. Stávající zkušenosti ukázaly, že právě procesní záležitosti mohou být klíčovým faktorem pro dodržení Koncepcí stanoveného milníku. Finální lokalita bude následně podrobena detailnímu geologickému průzkumu. Získaná data budou využita pro prokázání bezpečnostních požadavků a tedy k průkazu, že vybraná lokalita je vhodná pro umístění hlubinného úložiště. Záložní lokalita bude rezervou, která může být využita v případě nepředvídatelných událostí během detailní charakterizace.
6 Výše uvedená strategie je podrobněji popsána v dokumentu DGR development in the Czech Republic Action Plan , který byl dokončen ve spolupráci s experty Posiva Oy a SKB, na základě podepsaného kontraktu Utilization of foreign experience in the siting process for a deep geological repository for radioactive waste in the Czech Republic. Zapojení veřejnosti Ve všech zemích, kde se hlubinné úložiště připravuje, je zřejmé, že nelze najít pouze vhodné geologické prostředí a následně rozhodnout o vybudování úložiště proti nesouhlasu místních obyvatel. Vhodná geologie musí být doplněná akceptovatelností dotčené veřejností. Proto SÚRAO považuje přímou komunikaci s občany v lokalitách za klíčovou. Tam, kde je to možné, jde v zapojování obcí do procesu nad rámec stávající legislativy. Zároveň Správa úložišť podporuje snahu obcí o posílení jejich právního postavení a vyzývá k užšímu zapojení obcí v rámci dalšího postupu prací směřujících k výběru finální lokality pro vybudování hlubinného úložiště. Jako platformu pro tuto novou, aktivní formu spolupráce nabízí SÚRAO vytvoření Občanské kontrolní komise lokality. Smyslem Občanských kontrolních komisí (OKK) pro každou lokalitu zvažovanou pro vybudování HÚ (mimo jiné s nimi počítá i připravovaný zákon o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů ) je výrazné zvýšení informovanosti veřejnosti, maximální otevřenosti a průhlednosti celého procesu posuzování výběru a následného budování HÚ. OKK mají prostřednictvím delegovaných zástupců dotčených obcí právo se seznamovat se všemi skutečnostmi souvisejícími s procesem výběru lokality pro HÚ v jeho aktuální fázi, včetně plánování dalších kroků a možnost předávat občanům pravdivé a podrobné informace o průběhu výběru lokality pro umístění HÚ. Obce mají nárok na finanční příspěvky z jaderného účtu Nový atomový zákon, platný od počátku roku 2017, přináší některým obcím podstatné zvýšení příspěvků, které čerpají z jaderného účtu. Nařízení upravuje především příspěvky obcím, v jejichž katastrech bylo stanoveno tzv. průzkumné území pro zásah do zemské kůry (tj. tam, kde probíhají geologické průzkumy Správy úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO), ale rovněž obcím, v jejichž katastrech jsou již úložiště radioaktivních odpadů provozována. Příspěvky obcím dle atomového zákona č. 236/2016 Sb. obec, na jejímž katastrálním území je povoleno provozování úložiště radioaktivního odpadu obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry Kč ročně dále tato obec obdrží příspěvek ve výši Kč za každý m 3 uloženého radioaktivního odpadu v daném kalendářním roce Kč ročně, a dále 0,40 Kč ročně za každý m 2 katastrálního území obce, na němž je průzkumné území stanoveno V okolí provozovaných úložišť Richard u Litoměřic, Dukovany a Bratrství u Jáchymova již OKK fungují a komunikace se týká především provozu místních informačních středisek, distribuce informačních materiálů a pravidelných setkání s místními zástupci veřejnosti. Některé informační schůzky probíhají v rámci pravidelných setkání Občanských kontrolních komisí (Občanská kontrolní komise Richard a Bratrství a Občanská bezpečnostní komise Dukovany), jiné na žádost místních zastupitelstvech. Motivem pro vznik těchto komisí je snaha o posílení vzájemné důvěry mezi občany a provozovanými úložišti, potažmo SÚRAO. Členy komisí jsou zástupci dotčených a okolních obcí; tým je dále doplněn o specialisty z řad SÚRAO a z Báňského úřadu. obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech činí Kč ročně, a dále 0,60 Kč ročně za každý m 2 katastrálního území obce, na němž je chráněné území stanoveno Cílem SÚRAO je především udržování a zvyšování vzájemné důvěry a porozumění, respekt a sociální odpovědnost mezi SÚRAO a veřejností. Čertovka Březový potok Magdaléna Janoch Čihadlo Hrádek Kraví hora Horka Na Skalním Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1 tel.: , fax: , info@surao.cz aktualizace
7 PVP Bukov Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov lokalizované v hloubce 550 m pod povrchem slouží Správě úložišť radioaktivních odpadů jako testovací lokalita pro hodnocení chování horninového prostředí v hloubce odpovídající předpokládané hloubce hlubinného úložiště VJP a RAO. Podzemní pracoviště se nachází v katastru obce Bukov, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, Česká republika. Jako podobná zařízení tohoto typu využívá již existující infrastrukturu podzemního díla. Podzemní prostory jsou lokalizovány v jižní části uranového ložiska Rožná, 12. patro jámy B-1. Probíhající a připravované experimentální činnosti jsou zaměřeny na pochopení procesů souvisejících s dlouhodobou bezpečností hlubinného úložiště a demonstrace technické proveditelnosti. Koncept podzemních výzkumných pracovišť má v oblasti výzkumu a vývoje hlubinného úložiště důležitou roli. Ve světě dlouhodobě fungují podobná zařízení jako například laboratoř Grimsel ve Švýcarsku, nebo Äspö ve Švédsku. Tato pracoviště poskytují od šedesátých let minulého století data v oblasti porozumění procesům odehrávající se v horninovém masívu, testování robustnosti inženýrských bariér a v neposlední řadě také důležitá data pro bezpečnostní rozbory. Neméně důležitou částí výzkumů je také odvození příslušných metodik studia nebo výchova vysoce kvalifikovaných expertů. Získaná data a zkušenosti pak mají významnou roli v procesu výběru lokalit pro umístění hlubinného úložiště a jejich hodnocení, optimalizace inženýrsko-technických a stavebních postupů a v neposlední řadě významné zvýšení odborné úrovně národních programů a zapojení do mezinárodní spolupráce. Projekt PVP Bukov se skládá ze tří fází: 1. Fáze výstavby ( ) Výstavba podzemního výzkumného pracoviště Bukov byla zahájena v roce 2013, plně dokončena v roce V průzkumné fázi byl vyražen přístupový překop BZ-XIIJ. Následovala vrtná kampaň pro upřesnění geologické stavby a výběru horninových bloků. Ve třetí fázi byly vyraženy vlastní laboratorní prostory pro experimenty. Při výstavbě laboratorních prostor byla použita metoda obrysových trhacích prací, která umožnila razit dílo ve vysoké kvalitě. Podzemní dílo se skládá z přístupového překopu BZ-XIIJ, tří vrtných komor, laboratorního překopu, čtyř zkušebních komor pro testy. Zkušební komora ZK-3S je zaměřena na interakční experimenty, ZK-3J na studium koroze a chování jílových materiálů, ZK-2 na dynamiku proudění podzemní vody a ZK-1 na difúzní procesy. 2. Charakterizace ( ) Cílem projektu Komplexní geologická charakterizace prostor byl popis horninového prostředí PVP Bukov pro umístění jednotlivých experimentů. Dále byla získána data, která jsou jedinečná při otevření horninového masívu v podzemí. Díky projektu se podařilo interpretovat vývoj některých parametrů horninového prostředí s hloubkou. V rámci řešení byly studovány následující oblasti: geologická stavba, geotechnické vlastnosti, hydrogeologické vlastnosti, seismicita, transportní vlastnosti hornin, geologický a geomechanický model pracoviště.
8 3. Experimentální program (2017 výstavba laboratoře na finální lokalitě) Výsledky prováděných experimentálních prací budou sloužit jako podklady pro hodnocení horninového masívu a chování procesů v hloubce úložiště s ohledem na technickou proveditelnost a bezpečnost hlubinného úložiště. Obsah výzkumného programu je rozdělen do následujících bodů: VEP 1 Charakterizace a tvorba geovědních modelů horninového prostředí Tato oblast zahrnuje aktivity zaměřené na sběr popisných geologických dat, jejich uložení do databází a interpretace ve formě 3D modelů a vývoj obecných metod popisu horninového prostředí. V rámci této oblasti aktuálně probíhá projekt Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná ( ). Náplní prací je získání prostorových geologických dat z 12. až 24. patra dolu Rožná I. Laboratorní i in-situ práce jsou zaměřené zejména na vývoj geotechnických parametrů horninového masívu a jeho porušení s hloubkou, charakteristiku EDZ, nebo určení homogenních horninových bloků a jejich detailní popis. Cílem projektu je posun v pochopení vlivu významnějších tektonických zón na porušení horninového masívu pro účely lokalizace a bezpečnosti lokality HÚ. VEP 2 Dlouhodobý monitoring horninového prostředí Tato oblast zahrnuje testování a vývoj metod dlouhodobého monitoringu procesů probíhajících v hloubce HÚ. Aktuálně jsou v řešení následující projekty: Mikrobiologický screening PVP Bukov a dolu Rožná ( ). Účelem projektu je odlišení antropogenních mikrobiálních společenstev a původního osídlení, nebo identifikace kritických taxonů pro degradaci materiálů HÚ. Hydrogeologický a hydrochemický monitoring podzemních a důlních vod v prostoru PVP Bukov ( ). Tento projekt sleduje v dlouhodobém měřítku vývoj vydatnosti a změny chemizmu horninového bloku od povrchu do teoretické hloubky úložiště za účelem ověření vlivu podzemní stavby na hydrogeologický režim lokality. Projekt poskytuje data pro kalibraci stávajících hydrogeologických modelů potenciálních lokalit HÚ. Monitoring aktivity křehkých struktur PVP Bukov a dolu Rožná ( ). Tento projekt si klade za cíl popis případných pohybů na křehkých strukturách (zlomech) a jejich interpretaci ve vztahu k převládajícímu napětí v horninovém masívu. Dlouhodobé monitorování horninového masivu v PVP Bukov nedestruktivními geofyzikálními metodami ( ). Předmětem tohoto projektu je instalace a testování systému, který využívá geoelektrické a seismické vlastnosti masívu a umožňuje dlouhodobé monitorování změn těchto vlastností v bezprostředním okolí podzemního díla. Soustava zařízení obsahuje systém pro elektrickou odporovou tomografii a sestavu pro seismická měření. ku v PVP Bukov postupně tvořena síť testovacích vrtů vybavených multipakry pro provádění hydraulických testů a stopovacích zkoušek. Veškeré testy budou doprovázeny modelovacími aktivitami, kdy bude tvořen a postupně zpřesňován geologický a hydrogeologický model zájmového bloku horniny, který bude využíván pro vývoj modelovacích nástrojů a simulaci prováděných testů. VEP 4 Inženýrské bariéry pro HÚ Činnosti tohoto okruhu jsou zaměřeny na ověření charakteristik materiálů úložného systému a obalových technologií. Cílem je určení rychlosti jejich degradace a vzájemných interakcí v reálných podmínkách HÚ. V realizaci je například projekt Interakční fyzikální modely in-situ v PVP Bukov ( ). Projekt je zaměřen na studium vzájemných interakcí mezi materiály inženýrských bariér HÚ a na jejich interakce s horninovým prostředím a podzemní vodou. Konkrétně se jedná o realizaci deseti fyzikálních modelů umístěných do vrtů. Pět modelů je určeno pro studium interakcí za přirozené teploty a druhá část pro studium interakcí při zvýšených teplotách, a to až do 200 C. V přípravě je také projekt zaměřený na výzkum korozní odolnosti kandidátních materiálů pro UOS v granitoidním prostředí a vlivu koroze těchto materiálů na vlastnosti bentonitu. VEP 5 Vliv realizace podzemních děl HÚ na horninové prostředí Experimentální okruh je zaměřen především na popis rozsahu a charakteru zóny porušené (EDZ) a ovlivněné (EdZ) metodami výstavby podzemních prostor HÚ. Pilotní projekt na PVP Bukov byl realizován již při výstavbě podzemního díla (Vznik a monitoring EDZ při výstavbě PVP Bukov). Jeho cílem bylo získat nezbytná data z hlediska vzniku a vývoje EDZ a horninové klenby ve spojení s výstavbou podzemního díla. Znalost chování EDZ a horninové klenby v hloubce může přinést cenná data, která umožní správným způsobem popsat vliv použitých báňských prací na vznik a vývoj EDZ a optimalizovat navrhovaná technická řešení. V přípravě je rozsáhlejší projekt zaměřený na tuto problematiku. VEP 6 Technologické postupy výstavby HÚ Při výstavbě HÚ bude nutné použít některé technologické postupy, které vyžadují speciální metodologie nepoužitelné ve standardních komerčních ražbách. Jedná se o speciální rozpojovací nebo vrtné práce. Činnosti v této oblasti budou tedy zaměřeny na vývoj nových konstrukčních postupů výstavby podzemních děl z hlediska jejich časové a finanční optimalizace. VEP 7 Demonstrační experimenty V rámci tohoto okruhu budou realizovány komplexní experimenty testující chování prvků úložného systému v reálném měřítku a podmínkách odpovídajících HÚ. U takových experimentů je kladen důraz na testování technologií pro manipulaci, konstrukci experimentálních modelů a zároveň monitoring procesů. Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1 tel.: , fax: , info@surao.cz aktualizace VEP 3 Proudění podzemních vod a transport radionuklidů Tento experimentální okruh je zaměřen na výzkum proudění podzemních vod a transportu radionuklidů v horninovém prostředí HÚ, včetně testování a verifikace modelovacích nástrojů. V stádiu přípravy jsou projekty zaměřené na porozumění advektivnímu transportu látek v puklinových systémech krystalinických hornin nebo výzkum difúzních transportních procesů z puklin do neporušené horninové matrice. V rámci těchto projektů bude ve vybraném horninovém blowww.surao.cz
Představení SÚRAO. Hlavní činnosti SÚRAO. Historie nakládání s RAO
Představení SÚRAO Za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů v České republice je zodpovědný stát. Na základě původního atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.) byl bezpečný provoz úložišť a ukládání
VícePress kit. Historie nakládání s RAO
Press kit PŘEDSTAVENÍ SÚRAO Česká republika má s využíváním radioaktivních materiálů (radionuklidů) jednu z nejdelších zkušeností na světě. Vždyť již v 18. století byla na Jáchymovsku objevena uranová
VícePVP Bukov výzkumné pracoviště pro demonstraci bezpečnosti a proveditelnosti úložného systému hlubinného úložiště
6.3.2018 PVP Bukov výzkumné pracoviště pro demonstraci bezpečnosti a proveditelnosti úložného systému hlubinného úložiště Jan Smutek, Jiří Slovák, Lukáš Vondrovic, Jaromír Augusta Obsah Úvod Koncept Hlubinného
VíceBULLETIN. Bezpečné ukládání radioaktivních odpadů v České republice je posláním Správy úložišť. Provoz úložišť radioaktivních odpadů
BULLETIN 2 2014 Bezpečné ukládání radioaktivních odpadů v České republice je posláním Správy úložišť Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je organizační složkou státu zřízenou na základě 26 zákona
VícePress kit. Představení SÚRAO
Představení SÚRAO Radioaktivní odpady v České republice Press kit Radioaktivní odpady se v České republice ukládají již přes půl století. Největší skupinu tvoří odpady vznikající v jaderné energetice.
VíceStrategie postupu výběru lokality pro hlubinné úložiště
Strategie postupu výběru lokality pro hlubinné úložiště RNDr. Jiří Slovák zástupce ředitele Tunelářské odpoledne, Masarykova kolej, Praha, 16. 5. 2012 ČR kde vznikají radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné
VíceUkládání RAO a příprava HÚ v ČR
Ukládání RAO a příprava HÚ v ČR RNDr. Jiří Slovák ředitel SÚRAO Společné jednání OIK Bohunice OIK Mochovce- OBK Dukovany 28. 30. 9. 2016, Tatranská Lomnica Zodpovědnost za ukládání RAO Správa úložišť radioaktivních
VíceUkládání RAO v ČR a stav projektu hlubinného úložiště
Ukládání RAO v ČR a stav projektu hlubinného úložiště RNDr. Jiří Slovák ředitel Seminář OBK při JE Dukovany, 29.11.2016 Zodpovědnost za bezpečné ukládání RAO Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)
VícePodzemní výzkumné pracoviště Bukov 4 Podzemní laboratoře v zahraničí 5 Výstavba 7 Charakterizace 9 Experimentální program 12 Přínosy PVP Bukov 16
PVP Bukov Předmluva Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má, v souladu s vládou schválenou Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a ostatní platnou legislativou,
VíceSoučasný postup výběru lokality pro hlubinné úložiště. seminář Hlubinné úložiště a role veřejnosti Praha
Současný postup výběru lokality pro hlubinné úložiště seminář Hlubinné úložiště a role veřejnosti Praha 15.5.2014 Možnosti nakládání s vyhořelým jaderným palivem nulová varianta (dlouhodobé skladování
VícePříprava hlubinného úložiště
Příprava hlubinného úložiště Aktuální situace RNDr. Jiří Slovák ředitel 16.4.2015, Budišov Hlubinné úložiště (HÚ) Úložný koncept Podzemní laboratoř (2030 2050) Ukládací sekce (postupně, 2060-2130) 2 Hlubinné
VíceAktuální stav projektu hlubinného úložiště
Správa úložišť radioaktivních odpadů Aktuální stav projektu hlubinného úložiště Seminář Občanské bezpečnostní komise při JE Dukovany, 22.11.2018, Hotel Zámek Valeč RNDr. Jiří Slovák, ředitel Nakládání
VíceNaše bezpečná budoucnost
Naše bezpečná budoucnost 1997 2017 20 let 1997 obsah 4Kdo jsme? 8Úložiště radioaktivních odpadů 12 Hlubinné úložiště 14 Věda a výzkum 14 Náš tým 16 Ukládání radioaktivních odpadů v ČR v datech 2 20 let
VíceIng. Markéta Dvořáková Z 11 TECHNICKE ASPEKTY PROJEKTU HLUBINNEHO ULOZISTE RADIOAKTIVNICH ODPADU V ČR
Ing. Markéta Dvořáková Z 11 TECHNICKE ASPEKTY PROJEKTU HLUBINNEHO ULOZISTE RADIOAKTIVNICH ODPADU V ČR Příprava projektu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v České republice začala již na počátku
VícePrůzkum lokalit pro hlubinné úložiště, výběr vhodné a záložní lokality
Průzkum lokalit pro hlubinné úložiště, výběr vhodné a záložní lokality 2010-2015 Podklad pro neformální diskusi se zástupci obcí na lokalitě Pačejov RNDr. Jiří Slovák, vedoucí oddělení přípravy HÚ slovak@rawra.cz
VíceIII. Plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů. na rok 2018, tříletý plán a dlouhodobý plán
III. Plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2018, tříletý plán a dlouhodobý plán listopad 2017 Obsah: 1.ÚVOD... 4 1.1.Poslání a zásady činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů...
VíceÚložiště Bratrství se nachází v komplexu bývalého uranového dolu Bratrství u Jáchymova. Bylo zkolaudováno a uvedeno do provozu v roce 1974.
ÚRAO BRATRSTVÍ Při využívání radioaktivních látek a ionizujícího záření vznikají radioaktivní odpady. Ty se rozlišují podle skupenství na plynné, kapalné a pevné. Pevné radioaktivní odpady se klasifikují
VíceKoncepce zákona k posílení postavení obcí při přípravě a povolování HÚ v ČR
Koncepce zákona k posílení postavení obcí při přípravě a povolování HÚ v ČR RNDr. Jiří Slovák ředitel SÚRAO Hledáme dialog, Lubenec, 7.11.2015 Příprava hlubinného úložiště v ČR Postup přípravy hlubinného
Víceinstitucionální odpady
ÚRAO RICHARD Při využívání radioaktivních látek a ionizujícího záření vznikají radioaktivní odpady. Dělíme-li tyto odpady podle místa vzniku, pak největší skupinu z hlediska objemu i aktivity tvoří odpady
VíceKoncepce zákona k posílení postavení obcí při přípravě a povolování HÚ v ČR
Koncepce zákona k posílení postavení obcí při přípravě a povolování HÚ v ČR RNDr. Jiří Slovák ředitel SÚRAO Seminář Výzvy a příležitosti vyhledávání lokality HÚ, 8. 9. 2015, Břevnovská klášter Příprava
VíceGeotechnický průzkum hlavní úkoly
Geotechnický průzkum hlavní úkoly * optimální vedení trasy z hlediska inženýrskogeologických poměrů * stávající stabilitu území, resp. změny stabilitních poměrů v souvislosti s výstavbou * polohu, velikost
VícePlán činnosti a rozpočet Správy úložišť radioaktivních odpadů. na rok 2007, tříletý plán a dlouhodobý plán. říjen 2006
III. Plán činnosti a rozpočet Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2007, tříletý plán a dlouhodobý plán říjen 2006-1- 1. ÚVOD... 3 1.1. Poslání a zásady činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů...
VíceZpráva o činnosti v roce Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 23.01.2017 Zpráva o činnosti v roce 2013 Správa úložišť radioaktivních odpadů 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-254155
VíceExperimentální program Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Experimentální program 2015 2019 Podzemní výzkumné pracoviště Bukov Obsah 4 Úvod 6 Historie PVP Bukov 7 Mapa pracoviště 10 Experimentální program 14 Komplexní geologická charakterizace prostorů PVP Bukov
Více(NÁVRH) Dohoda o vzájemné spolupráci a podmínkách zapojení obce do procesu výběru lokality
(NÁVRH) Dohoda o vzájemné spolupráci a podmínkách zapojení obce do procesu výběru lokality (dále jen Dohoda ) uzavřená mezi Českou republikou - Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se sídlem Dlážděná
VícePoslání Správy úložišť radioaktivních odpadů
Zpráva o činnosti v roce 2016 Obsah Poslání Správy úložišť radioaktivních odpadů Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále SÚRAO) je organizační složkou státu a její činnost a hospodaření jsou upraveny
VíceZprávy ze správy. Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů. SÚRAO na podzim představí v lokalitách projekty geologických prací
Podzim 2015 Zprávy ze správy SÚRAO na podzim představí v lokalitách projekty geologických prací Ministr životního prostředí potvrdil stanovení průzkumných území na všech sedmi lokalitách. Správa úložišť
VícePoslání a zásady činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů
Zpráva o činnosti v roce 2014 Poslání a zásady činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále SÚRAO) je organizační složkou státu zřízenou na základě 26 zákona
VíceRadioaktivní odpady za našimi humny?
Radioaktivní odpady za našimi humny? Pohled ekologických organizací Edvard Sequens, Calla Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz. Stovky
VícePoslání a zásady činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů
Zpráva o činnosti v roce 2015 Poslání a zásady činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále SÚRAO) je organizační složkou státu zřízenou na základě 26 zákona
VíceAKTUALIZACE KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY A VYHOŘELÝM JADERNÝM PALIVEM OZNÁMENÍ KONCEPCE
AKTUALIZACE KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY A VYHOŘELÝM JADERNÝM PALIVEM OZNÁMENÍ KONCEPCE zpracované ve smyslu 10c a přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
VíceSpráva úložišť radioaktivních odpadů. Zpráva o činnosti v roce 2010
Správa úložišť radioaktivních odpadů Zpráva o činnosti v roce 2010 Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je organizační složkou státu zřízenou na základě 26 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
VíceZPRÁVY ZE SPRÁVY. Hydrogeologický průzkum v lokalitách LÉTO 2018 ZPRAVODAJ SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ TÉMA
LÉTO 2018 ZPRÁVY ZE SPRÁVY ZPRAVODAJ SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ TÉMA Hydrogeologický průzkum v lokalitách 6 Úložiště Richard projde rekonstrukcí 10 Úložiště není skládka X: Jak může vypadat HÚ?
VíceZpráva o činnosti v roce zpět na obsah
Zpráva o činnosti v roce 2012 Poslání a zásady činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále SÚRAO) je organizační složkou státu zřízenou na základě 26 zákona
VíceTechnické aspekty výběru vhodné lokality pro HÚ
Technické aspekty výběru vhodné lokality pro HÚ Úloha a význam průzkumných prací pro takový výběr RNDr. Jiří Slovák Vedoucí oddělení přípravy hlubinného úložiště 1 Pročpotřebujeme hlubinnéúložiště? Nemáme
VíceK úložišti navzdory lidem? PŘÍLOHA TISKOVÉ ZPRÁVY, 29. LISTOPADU 2017, PRAHA
K úložišti navzdory lidem? PŘÍLOHA TISKOVÉ ZPRÁVY, 29. LISTOPADU 2017, PRAHA Jako jediná prosazována varianta úložiště Chybí celospolečenská debata o problému vyhořelého jaderného paliva a různých způsobech
VíceProjekt ARGONA (Arenas for Risk Governance)
Konference Nekonfliktně k hlubinnému úložišti 25. - 26. Listopad 2009, Praha Projekt ARGONA (Arenas for Risk Governance) WP5 Hodnocení, testování a aplikace moderních přístupů k dialogu a participaci veřejnosti
VíceHlubinné úložiště. radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Správa úložišť radioaktivních odpadů
Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva Správa úložišť radioaktivních odpadů Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je organizační složkou státu zřízenou na základě
VíceDohoda o vzájemné spolupráci a podmínkách zapojení obce do procesu výběru lokality
Dohoda o vzájemné spolupráci a podmínkách zapojení obce do procesu výběru lokality (dále jen Dohoda ) uzavřená mezi Českou republikou - Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se sídlem Dlážděná
Víceprovozní odpady z jaderné energetiky
ÚRAO DUKOVANY Při využívání radioaktivních látek a ionizujícího záření vznikají radioaktivní odpady. Dělíme-li tyto odpady podle místa vzniku, pak největší skupinu z hlediska objemu i aktivity tvoří tzv.
VíceGIS - vhodný prostředek pro integrované studie výzkumu lokalit uvažovaných pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů.
GIS - vhodný prostředek pro integrované studie výzkumu lokalit uvažovaných pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Autoři: J. Mikšová 1, L. Pospíšil 2, L. Kučera 3, K. Martínek 4, J. Rejl 5, J. Slovák
VíceMETODIKA POUŽITÍ KRITÉRIÍ PŘI ZUŽOVÁNÍ POČTU LOKALIT PRO DALŠÍ FÁZI VÝBĚRU LOKALITY
METODIKA POUŽITÍ KRITÉRIÍ PŘI ZUŽOVÁNÍ POČTU LOKALIT PRO DALŠÍ FÁZI VÝBĚRU LOKALITY (Úkol z 18. Schůze Pracovní skupiny pro dialog o HÚ) Úvod Metodika popisuje způsob použití indikátorů vhodnosti a kritérií,
VíceVýběr lokality pro hlubinné úložiště je multioborová disciplína
Zprávy ze správy Květen 2014 9. Výběr lokality pro hlubinné úložiště je multioborová disciplína Hlubinné úložiště je technicky i technologicky náročné dílo, na nějž se kladou z hlediska bezpečnosti ty
VíceKde zůstaly mantinely geologického zákona?
Kde zůstaly mantinely geologického zákona? Mgr. Renata Michalcová Pavel Pavlík SOS Lubenec První nezávislá konference o hlubinném úložišti Hledáme dialog Lubenec 7. listopadu 2015 Co říká zákon: Objekt
VíceVyhořelé jaderné palivo
Vyhořelé jaderné palivo Jaderné palivo - složení Jaderné palivo je palivo, z něhož se energie uvolňuje prostřednictvím jaderných reakcí Nejběžnějším typem jaderného paliva je obohacený uran ve formě oxidu
VíceÚVOD DO PROBLEMATIKY ukládání odpadů na povrchu terénu a do podzemí, definice hodnocení rizik a souvisejících požadavků
UKLÁDÁNÍ ODPADŮ NA POVRCHU TERÉNU A DO PODZEMÍ ÚVOD DO PROBLEMATIKY ukládání odpadů na povrchu terénu a do podzemí, definice hodnocení rizik a souvisejících požadavků Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice,
VíceINTERPRETACE PUKLINOVÉ SÍTĚ NA ZÁKLADĚ TERÉNNÍCH MĚŘENÍ
INTERPRETACE PUKLINOVÉ SÍTĚ NA ZÁKLADĚ TERÉNNÍCH MĚŘENÍ Metody a nástroje hodnocení vlivu inženýrských bariér na vzdálené interakce v prostředí hlubinného úložiště Projekt č.:1h-pk/31 MPO ČR Metody a nástroje
Více70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách
70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách Ing. Tomáš Rychtařík ředitel DIAMO, s. p., Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem, Hornické sympozium 2016 Příbram
VíceOblasti vlivu mikroorganismů na hlubinné úložiště radioaktivních odpadů ODPADOVÉ FÓRUM 2015
Oblasti vlivu mikroorganismů na hlubinné úložiště radioaktivních odpadů Ing. Petr Polívka, RNDr. Alena Ševců, Ph.D. 19.března 2015 Centrum výzkumu Řež s.r.o. Technická universita v Liberci ODPADOVÉ FÓRUM
VíceVYHLEDÁVÁNÍ HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ V ČESKÉ REPUBLICE
VYHLEDÁVÁNÍ HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ V ČESKÉ REPUBLICE Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí 17. září 2013 Lokality pro úložiště v ČR Čertovka Magdalena Březový potok Čihadlo Hrádek Horka Kraví
VíceJe uložení radioaktivních odpadů do horninového prostředí bezpečné?
Je uložení radioaktivních odpadů do horninového prostředí bezpečné? Co víme o chování radioaktivních a dalších prvků v horninách Josef Zeman Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických
Více(Kontrakt č. FI6W-CT-2004-508851) PREZENTACE PROJEKTU
(Kontrakt č. FI6W-CT-2004-508851) PREZENTACE PROJEKTU INŽENÝRSKÁ STUDIE a UKÁZKA PROJEKTOVANÝCH ŘEŠENÍ ÚLOŽIŠTĚ Stránka 1 z 10 Úvod Trvalé hlubinné uložení vysoce radioaktivního a dlouhodobého radioaktivního
VícePOSLÁNÍ A ZÁSADY ČINNOSTI SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ
ZPRÁVA O ČINNOSTI V ROCE 2011 POSLÁNÍ A ZÁSADY ČINNOSTI SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ Správa úložišť radioaktivních odpadů je organizační složkou státu zřízenou na základě 26 zákona č. 18/1997 Sb.,
VíceBULLETIN. Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů vstupuje do nové fáze
BULLETIN 3 2015 Výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů vstupuje do nové fáze Výběr vhodné lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů v České
VíceVyřazování zahraničních jaderných elektráren z provozu příležitosti pro české strojírenství
STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA Vyřazování zahraničních jaderných elektráren z provozu příležitosti pro české strojírenství Karel Jindřich Státní úřad pro Jadernou bezpečnost Česká republika Ostrava květen Vyřazování
VíceČerven 2004 Správa úložišť radioaktivních odpadů
ZÁKLADNÍ INFORMACE O TESTOVACÍ LOKALITĚ MELECHOVSKÝ MASÍV Červen 2004 Správa úložišť radioaktivních odpadů Souhrn Melechovský masív byl v rámci vývoje hlubinného úložiště vysoce aktivních odpadů vytipován
VíceSTOPOVACÍ ZKOUŠKY V PUKLINOVÉM PROSTŘEDÍ PREDIKČNÍ MODEL A TERÉNNÍ MĚŘENÍ
STOPOVACÍ ZKOUŠKY V PUKLINOVÉM PROSTŘEDÍ PREDIKČNÍ MODEL A TERÉNNÍ MĚŘENÍ Gvoždík, Polák, Vaněček, Sosna 1H-PK/31 MPO ČR Metody a nástroje hodnocení vlivu inženýrských bariér na vzdálené interakce v prostředí
VíceGeotechnický průzkum
Geotechnický průzkum jednotlivé metody jsou vysoce účinné jen v určitém typu horniny volba vhodné metody je závislá na výstižné klasifikaci horniny v celé dotčené oblasti (např. po celé délce trasy tunelu)
VícePBOJEKT PODZEMNÍ LABOBATOBE A STUDIA PfiÍRODNlCH ANALOGU V PBOGBAHU HLUBINNÉHO UKLÁDANÍ BAO
CZ9827379 Mgr. Aleě Laciok U 10 Ůet.av jaderného výkumu a.b. ííeá PBOJEKT PODZEMNÍ LABOBATOBE A STUDIA PfiÍRODNlCH ANALOGU V PBOGBAHU HLUBINNÉHO UKLÁDANÍ BAO Úvod Hlubinné úložiště má několik základních
VíceNakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s.
Nuclear Research Institute Řež plc Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. Nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s. Petr Kovařík, Josef Podlaha, ÚJV Řež a.s. a kolektiv Centra nakládání
VíceČertovka Geologická stavba lokality a potencionál její vhodnosti pro umístění HÚ
Čertovka Geologická stavba lokality a potencionál její vhodnosti pro umístění HÚ RNDr. Jiří Slovák ředitel Hledáme dialog, Lubenec, 7.11.2015 Ukládání vyhořelého jaderného paliva (VJP) v ČR v budoucím
VíceProhlášení Ministerstva průmyslu a obchodu
V. Prohlášení Ministerstva průmyslu a obchodu podle 10g odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní
Vícepodzemních staveb jarní semestr 2014
Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 ÚVODNÍ INFORMACE O STUDIU Rozsah 1/1 Přednášky Úterý 9:00 11:00 Cvičení Úterý 9:00 11:00 Nepravidelně Hodnocení Ukončení Podle aktuálně
VíceJaderné elektrárny. Těžba uranu v České republice
Jaderné elektrárny Obrovské množství energie lidé objevili v atomu a naučili se tuto energii využívat k výrobě elektrické energie. Místo fosilních paliv se v atomových elektrárnách k ohřívání vody využívá
VíceStudium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR. Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol.
Studium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol. 1 Záměr rozšíření a prohloubení těžby na dole Turów o cca 100 m a do těsné
VíceKarotáž metoda pro zjišťování pohybu kontaminace a jeho souvislostí s geologickou a tektonickou stavbou území.
Karotáž metoda pro zjišťování pohybu kontaminace a jeho souvislostí s geologickou a tektonickou stavbou území. AQUATEST a.s. Geologická 4 152 00 Praha 5 www.aquatest.cz E-mail prochazka@aquatest.cz karotaz@aquatest.cz
VíceHledání lokality pro konečné úložiště v ČR Hledání lokality pro konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva postupuje podle konceptu nakládání s
Hledání lokality pro konečné úložiště v ČR Hledání lokality pro konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva postupuje podle konceptu nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jadernám palivem, který
VícePříprava hlubinného úložiště
Příprava hlubinného úložiště Aktuální situace RNDr. Jiří Slovák ředitel 18.6.2015, Drahonín Hlubinné úložiště (HÚ) Inventář VAO a VJP k uložení do HÚ Referenční projekt HÚ 2011 EDU VVER -440 VJP ETE VVER-
VíceZpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
JARO 2017 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů 6 Příprava zákona Příprava zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro HÚ Z laboratoře ÚJV Řež 12 16 Úložiště není skládka V.
VíceZPRÁVY ZE SPRÁVY. Máme unikátní laboratoř PODZIM 2017 ZPRAVODAJ SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ TÉMA. ÚRAO Dukovany
PODZIM 2017 ZPRÁVY ZE SPRÁVY ZPRAVODAJ SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ TÉMA 9 Technologické možnosti výstavby hlubinného úložiště 12 ÚRAO Dukovany Máme unikátní laboratoř zatím nejmladší úložiště
VíceSchopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky
Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky Ing. Josef Perlík ŠKODA JS a.s. Praha, 11.dubna 2013 Reference Rekonstrukce a modernizace klasických tepelných
VíceVýběr hlubinného úložiště v České republice lokalita Hrádek. Edvard Sequens, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí
Výběr hlubinného úložiště v České republice lokalita Hrádek Edvard Sequens, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Z výstupů hodnocení lokality Rohozná (Geobariéra, 2006) Lokalita má výrazně zhoršené
VíceVýzkumná infrastruktura RINGEN platforma pro mezinárodní spolupráci vědy a průmyslu. 5. Podnikatelské fórum 18. června 2019, Litoměřice
Výzkumná infrastruktura RINGEN platforma pro mezinárodní spolupráci vědy a průmyslu 5. Podnikatelské fórum 18. června 2019, Litoměřice Co nás čeká? Vznik RINGEN hlavní milníky a kontext RINGEN cíle, partneři,
VíceZPRÁVY ZE SPRÁVY. Dojížďka za prací v lokalitách ZIMA 2017 ZPRAVODAJ SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ TÉMA. Výzkum bentonitu pro hlubinné úložiště
ZIMA 2017 ZPRÁVY ZE SPRÁVY ZPRAVODAJ SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ TÉMA Dojížďka za prací v lokalitách 8 Výzkum bentonitu pro hlubinné úložiště 12 Úložiště není skládka VIII: v souladu se zákonem
VíceSLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019
SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 PRŮZKUM EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH V HRADCI KRÁLOVÉ Základní údaje Objednatel: Statutární město Hradec Králové Doba řešení projektu: 2017
VíceSPRÁVA ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADU (SÚBAO) - ÚKOLY A PERSPEKTIVY
CZ9827371 Ing. Miroslav Kučerka U 2 Úvod SPRÁVA ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADU (SÚBAO) - ÚKOLY A PERSPEKTIVY Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
VíceVýběr hlubinného úložiště v České republice lokalita Magdalena. Edvard Sequens, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí
Výběr hlubinného úložiště v České republice lokalita Magdalena Edvard Sequens, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Z výstupů hodnocení lokality Božejovice - Vlksice (Geobariéra, 2006) Lokalita má spíše
VíceHYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM
HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM Hydrogeologie Hydrogeologie je obor zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi a jejich interakcí
VíceNakládání s RAO v ÚJV Řež a.s.
Nakládání s RAO v ÚJV Řež a.s. Ing. Jan Krmela Radiologické metody v hydrosféře 11 4. - 5. 5. 2011, hotel Zlatá hvězda Třeboň 6.5.2011 1 1 Osnova prezentace ÚJV Řež a.s. v datech Centrum nakládání s RAO
VíceREFERENČNÍ PROJEKT HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ
Technická zpráva REFERENČNÍ PROJEKT HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ E Celkové náklady stavby EGP Invest, spol. s r. o. Uh. Brod Listopad 999 Správa úložišť radioaktivních odpadů t Korektury textů Správa úložišť radioaktivních
VícePředběžné výsledky technických prací, realizovaných v rámci projektu v Olomouckém kraji
Předběžné výsledky technických prací, realizovaných v rámci projektu v Olomouckém kraji Jiří Michna hydogeologie, GEOtest, a.s. Součástí projektu Rebilance zásob podzemních vod byly v rámci aktivity 4
VíceGeofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty
Geofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty Skácelová Z., Česká geologická služba pracoviště Jeseník Co je základním principem geofyzikálního
VíceÚLOHA INŽENÝRSKÝCH BARIÉR PŘI UKLÁDÁNÍ VYHOŘELÉHO PALIVA
CZ9827376 Ing. Antonín Vokál, CSc.^ U 7 Ústav jaderného výzkiunu Že2 a. s. ÚLOHA INŽENÝRSKÝCH BARIÉR PŘI UKLÁDÁNÍ VYHOŘELÉHO PALIVA Úvod Cíl hlubinného úložiště radioaktivních odpadů - trvalé oddělení
VíceHODNOCENÍ CHOVANÍ HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ MO A VP
CZ9827378 Ing. Soňa Konopásková, CSc. U 9 Ústav jaderného výzkumu Řež a.e. HODNOCENÍ CHOVANÍ HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ MO A VP Hodnocení chování úložného systému, které vychází především z bezpečnostních rozborů,
VíceAktualizace energetické koncepce ČR
Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována
VíceSTANOVISKO. Ministerstva životního prostředí. k návrhu. Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem
Č. j.: MZP/2017/710/2721 V Praze dne 20. listopadu 2017 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
VíceÚRAO DUKOVANY PLNĚNÍ LIMITŮ A PODMÍNEK BEZPEČNÉHO
Zpráva SÚRAO Evidenční označení : SÚRAO 2007-503 ÚRAO DUKOVANY PLNĚNÍ LIMITŮ A PODMÍNEK BEZPEČNÉHO PROVOZU V ROCE 2006 Útvar Jméno Datum Podpis Připravil 500 Ing. Soňa Konopásková, CSc. 17.3.2007 Schválil
VíceAreál Padařov A - Souhrnná část PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Vypracoval kolektiv
EGP INVEST, spol. s r. o., Antonína Dvořáka 1707, 688 01 Uherský Brod Tel.: 572 610 311; Fax: 572 633 725, E-mail: egpi@egpi.cz Název zakázky: Lokalita MAGDALÉNA - BOŽEJOVICE Ověření plošné a prostorové
VíceŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA dle ust. 37 zák. č. 164/2001 Sb.
ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA dle ust. 37 zák. č. 164/2001 Sb. 1) ŽADATEL: a) Fyzická osoba Jméno:. Bydliště:... Příjmení:.. PSČ: Titul:. Podpis:... b) Fyzická osoba podnikající: Jméno:. Místo podnikání:
VíceTEPELNÉ VLASTNOSTI HORNIN A JEJICH VLIV NA VYUŽITÍ ZEMNÍHO TEPLA
Konference Alternativní zdroje energie 2016 21. a 22. června 2016 Kroměříž TEPELNÉ VLASTNOSTI HORNIN A JEJICH VLIV NA VYUŽITÍ ZEMNÍHO TEPLA Mgr. Michal Havlík, Ing. arch. Pavel Cihelka, Stavební geologie
VíceRADIOAKTIVNÍ ODPAD ZA NAŠIMI HUMNY?
RADIOAKTIVNÍ ODPAD ZA NAŠIMI HUMNY? Edvard Sequens 11. dubna 2015 Nadějkov Problém vyhořelého jaderného paliva 95 % Uran-238 s příměsí U- 232 a U-236 3 % Štěpné produkty Odpad 1 % Plutonium Štěpitelné
VíceSpráva úložišť radioaktivních odpadů. Zpráva o činnosti v roce 2008
Správa úložišť radioaktivních odpadů Zpráva o činnosti v roce 2008 Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je organizační složkou státu zřízenou na základě 26 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
VíceŽÁDOST ČIHADLO. o prodloužení doby platnosti průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. Žadatel:
ŽÁDOST o prodloužení doby platnosti průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ČIHADLO Žadatel: Česká republika - Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), Dlážděná 6, 110 00 Praha 1 Praha,
Vícev okolí hlubinného úložiště radioaktivního odpadu Tomáš Kuchovský
Research group for radioactive waste repository and nuclear safety (CZ.1.07/2.3.00/20.0052) Vliv tepla produkovaného vysoce aktivním odpadem na proudění podzemních vod v okolí hlubinného úložiště radioaktivního
VíceProjekt SOPOR Systematická ochrana vodních zdrojů před rizikem znečištění pesticidy a jejich metabolity
Projekt SOPOR Systematická ochrana vodních zdrojů před rizikem znečištění pesticidy a jejich metabolity Metodika cíleného monitoringu RNDr. Petr Kohout Forsapi s.r.o. Program Epsilon TAČR TH01031187 Konference:
VíceGeotermální projekt Litoměřice. EVROPSKÁ RADA PRO GEOTERMÁLNÍ ENERGII - LITOMĚŘICE března 2013, Litoměřice
Geotermální projekt Litoměřice EVROPSKÁ RADA PRO GEOTERMÁLNÍ ENERGII - LITOMĚŘICE 2013 25. března 2013, Litoměřice Projekt využití geotermální energie v Litoměřicích výchozí stav 2000 ověření geotermálního
VícePříprava metodiky inventarizace kontaminovaných míst
Příprava metodiky inventarizace kontaminovaných míst Jiří Marek, Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim Zdenka Szurmanová, AQD Envitest s.r.o., Ostrava Prezentace pro konferenci Sanační technologie XV
VíceKAM S JADERNÝM ODPADEM V ČESKÉ REPUBLICE? Edvard Sequens 24. září 2016 Hluboká nad Vltavou
KAM S JADERNÝM ODPADEM V ČESKÉ REPUBLICE? Edvard Sequens 24. září 2016 Hluboká nad Vltavou Vládní koncepce z roku 2001: Hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů Vyhořelé jaderné palivo: 10 tisíc tun?
VíceŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 183/2018 Sb. Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě jména,
VíceSystém nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s.
Nuclear Research Institute Řež plc Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. Systém nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s. Petr Kovařík, Josef Podlaha, ÚJV Řež a.s. Radiologické metody
Více