QJ Ekonomické aspekty invaze Phytophthora alni v průběhu klimatické změny
|
|
- Kristýna Kašparová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Výtah z roční zprávy za rok 2015 o postupu prací na projektu QJ Ekonomické aspekty invaze Phytophthora alni v průběhu klimatické změny VÚKOZ, v.v.i. VÚLHM, v.v.i. Povodí Vltavy, státní podnik Karel Černý a kol
2 Cíl projektu Cílem projektu je identifikace ekonomických škod způsobených invazí Phytophthora alni do břehových porostů, identifikace rizikových oblastí, porostů, toků a společenstev, kde by měla být přednostně uplatňována opatření (i preventivní) k omezení dopadu invaze a identifikace možného vlivu klimatické změny na probíhající invazi a její dopad. Cílem projektu je vypracování opatření, které při uplatnění zajistí zmírnění rizik a dopadů vyplývajících z invaze Phytophthora alni v ČR. V důsledku uplatnění výsledků projektu dojde v dlouhodobé perspektivě ke stabilizaci situace v lesním a vodním hospodářství, v ochraně přírody a krajiny a v dalších oblastech a dojde k zabránění nejvýznamnějších škod, které invaze může způsobit. Cíle projektu bude dosaženo v rámci řešení čtyř dílčích cílů: C001. Identifikace rozšíření P. alni C002. Kvantifikace škod způsobených P. alni C003. Identifikace vlivu změny klimatu na rozsah poškození C004. Identifikace rizikových oblastí, toků, porostů Dílčí cíl C001. Identifikace rozšíření P. alni Postup Cíle bude dosaženo A) podrobným plošným terénním průzkumem břehových porostů povodí Vltavy, B) identifikací poškození a zhodnocením ekonomických škod v břehových porostech ve vybrané síti čtverců v oblasti povodí Vltavy a C) plošným průzkumem výskytu choroby v lesích ČR. Výsledek C001/A. Do r byla sebrána data z drtivé většiny zkoumaných toků ze všech závodů PVL, s. p., digitalizována byla z celkem 681 toků. Poškození břehových porostů olší bylo identifikováno na 272 tocích uložených v databázi (celkem cca 2940 km, více než 55 % délky vodních toků v databázi; obr. 1). Sanační zásahy byly již provedeny na 136 tocích (50 % infikovaných toků). Předběžný model (GLM; p < 0,05) ukazuje, že úroveň napadení břehových porostů je determinována mj. zastoupením olše v břehových porostech a délkou toku tedy víceméně jeho významností či kategorií. 1
3 Obr. 1. Výskyt fytoftorového chřadnutí olší v břehových porostech povodí Vltavy (sběr dat PVL, s.p.); ukázka dílčího mapového výstupu C001/B. V přechozích letech byla na základě znalosti ekologie patogenu a epidemiologie choroby vytvořena typologická mapa oblasti povodí Vltavy rozdělená do sítě 2,5 2,5 km a jednotlivé čtverce rozděleny do šesti shluků podle podobnosti prostředí (obr. 2). Poté bylo vybráno náhodně 10 % čtverců (cca 400) jako dostatečně reprezentativní část a určeno k terénnímu průzkumu (bylo respektováno plošné zastoupení jednotlivých typů krajiny v povodí). Do r byla všechna data sebrána, digitalizována, vyčištěna a proběhla jejich verifikace v terénu. Olše byly zjištěny v břehových porostech 97,2 % čtverců (chyběly zejména v několika čtvercích v suchých teplých oblastech středních Čech). Patogen byl nalezen v 69,8 % čtverců s přítomností olší (66,9 % všech zkoumaných čtverců). Fakt, že patogen byl identifikován v cca 2/3 zkoumaných čtverců dobře koresponduje s jeho značným invazním potenciálem. Ekonomicky významné škody byly zjištěny v 80,1 % čtverců s výskytem patogenu, celkem pak v 53,6 % čtverců s výskytem olší v břehových porostech (obr. 3). 2
4 Obr. 2. Typologie krajiny v povodí Vltavy z hlediska ekologie a distribuce plísně olšové Obr. 3. Vizualizace výsledku terénního průzkumu ekonomických škod způsobených P. alni v břehových porostech povodí Vltavy. Škody na dřevinách. Škody spočteny dle oceňovací vyhlášky Ministerstva financí 3
5 C001/C. Do r 2014 byla data získána ze 40 lesních správ, 2 lesních závodů, 293 revírů a 854 porostů. Patogen Phytophthora alni, resp. fytoftorové onemocnění olší bylo zjištěno na 39 lesních správách, 2 lesních závodech, 191 revírech a 451 porostech tj. choroba byla identifikována zhruba v 53 % porostů. V r byla data digitalizována, provedeny některé dopočty, data byla upravena a vyčištěna, ve spolupráci s LČR, s.p. a ÚHÚL byla získána data GIS týkající se distribuce olší v lesních porostech ve správě LČR, s.p., propojena se souborem získaných dat a v prostředí GIS získány další charakteristiky týkající se porostů teplotní a srážkové poměry, krajinné a porostní a mnohé další charakteristiky s použitím externích podkladů (digitální model reliéfu, klimatické charakteristiky prostředí aj.). Poslední z potřebných dat (proměnné vztahující se k bufferu a k povodí) byla získána či dopočtena v r a data byla předána k vyhodnocení do navazujících úkolů. Dílčí cíl C002. Kvantifikace škod způsobených P. alni Postup Náklady, které patogen způsobuje lze rozdělit na přímé škody způsobené patogenem na dřevinách a na náklady nutné na odstranění odumřelých a vážně poškozených dřevin na výsadby dřevin rezistentních taxonů a na jejich zajištění. Oceňování dřevin v břehových porostech napadených invazními patogeny bylo provedeno dvěma používanými metodami: podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí, ve znění pozdějších předpisů a metodou nákladovou (Bulíř 2013). Rozsah škod byl hodnocen jako rozdíl stávající ceny dřeviny oproti hypotetické hodnotě dřeviny bez poškození způsobeného plísní olšovou. Ceny následných prací byly vyčíslovány dle katalogu ÚRS Zemní práce, Plochy a úprava území a ÚRS Rekultivace. Vlastní statistická analýza byla provedena v rámci balíku Statistica 10.0 (Statsoft Inc. Tulsa, OK) pomocí neparametrické analýzy variance. Dále byla připravena prostorová databáze všech čtverců s uvedením jejich environmentálních charakteristik (14 proměnných), které mohou mít potenciální vliv na přítomnost patogenu a výši škod. Tyto proměnné byly zjištěny v prostředí geografických informačních systémů (GIS) s využitím externích podkladů (např. digitální model reliéfu, klimatické charakteristiky prostředí atd.). Závislost výskytu P. alni na výše uvedených charakteristikách čtverců byla statisticky vyhodnocena pomocí obecného lineárního modelu v rámci programu R-Plus (R Core Team 2014). Výsledný model použitý pro predikci výše škod způsobených P. alni v břehových porostech povodí Vltavy byl vytvořen pomocí dopředné krokové selekce proměnných. Výsledné hodnoty výše škod způsobených P. alni v břehových porostech v síti čtverců povodí Vltavy predikované na základě výše uvedeného modelu byly přiřazeny dle unikátních kódů k jednotlivým čtvercům a prostorově vyjádřeny v prostředí GIS. Následně byly klasifikovány metodou kvantilů do šesti tříd vyjadřujících míru škod způsobených patogenem. Výsledky V rámci cíle bylo zjištěno, že průměrná výše škod v porostech olší dosahuje cca 35 tis. Kč na 100 m porostu (jednostranného) podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí a 56,5 tis. Kč podle metody nákladové (tab. 1). Celkové škody v povodí Vltavy se v současné době s největší pravděpodobností pohybují v řádu mld. Kč. Největší škody patogen dnes způsobuje v pánevních a plochých oblastech s hustou sítí vodních toků, nejmenší škody pak v oblastech suchých a teplých a rovněž v oblastech horských s členitým reliéfem (tab. 2). V budoucnu lze ovšem očekávat další šíření patogenu do méně 4
6 invazibilních oblastí (podhorské a horské oblasti), které dosud byly alespoň zčásti invaze uchráněny. Tab. 1. Přehled škod způsobených v břehových porostech vypočtených podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí a nákladové metody. Uvedena průměrná škoda v Kč a střední chyba průměru náklady na škody na dřevinách celkové škody odstranění dřevin a nákladová nákladová vyhláška MF vyhláška MF výsadby metoda metoda průměrné škody (Kč) průměrné škody na invadovaný čtverec (Kč) (±1612) (±2137) (±1176) (±11613) (±3126) (±4285) (±2716) (±3629) (±4624) (±6235) Tab. 2. Základní charakteristiky jednotlivých krajinných typů povodí Vltavy a výše škod způsobených plísní olšovou podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí a nákladové metody krajinný škody / čtverec typ (Kč) přítomnost olše ve čtvercích (%) pokryvnost olše v úsecích (%) podíl kolonizovaných čtverců (%) podíl čtverců s ekonomickými škodami (%) vyhl. MF škody / kolonizovaný čtverec (Kč) vyhl. MF nákladová nákladová suchý 75,0 46,8 39,3 39, údolí 96,9 70,6 75,4 60, plošiny 99,9 65,6 85,4 71, pánve 100,0 75,4 85,7 64, vrchoviny 96,3 68,1 59,3 44, hory 97,4 61,5 39,5 28, Do výsledného modelu závislosti škod způsobených P. alni na testovaných charakteristikách čtverců okolí byly na základě podrobné statistické analýzy dostupných dat vybrány následující vysvětlující proměnné: nadmořská výška, topografický poziční index a krajinný typ. Pravděpodobnost výskytu patogenu a jím způsobených vyšších škod průkazně závisí na krajinném typu a klesá s nadmořskou výškou a TPI. Mezi další charakteristiky prostředí, které průkazně korelovaly (p < 0,05) s výší škod v zájmovém území patří průměrná roční a lednová teplota, hustota sítě vodních toků, délka liniové vegetace (pozitivní korelace), vertikální heterogenita, lesní vegetační stupeň, celková plocha lesa a další (negativní korelace). Na základě těchto vztahů zjištěných pomocí lineární regrese byla odvozena výše škod způsobených P. alni pro všechny čtverce v povodí Vltavy. Výsledné hodnoty pohybující se v intervalu od 0 do ,4 Kč a kategorizované do 6 tříd byly znázorněny v prezentovaném mapovém výstupu (obr. 3), ze kterého je patrné prostorové rozšíření i četnost jednotlivých tříd výskytu P. alni a způsobených škod. Mezi oblasti s největší výší predikovaných škod lze zařadit jihočeské pánevní oblasti (Třeboňsko, Českobudějovicko, Blatenská brázda + nižší partie Březnické pahorkatiny), Jindřichohradeckou kotlinu, Stropnickou pahorkatinu a širší okolí toků, které je odvodňují (např. Lužnice, Nežárka, Malše, Černá) a jejich přítoků (např. z přítoků Lužnice Smutná, Bilinský potok, Kozský potok a další) částečně Vltava (např. úsek nad Lipnem) a údolní oblasti Hornosázavské pahorkatiny (širší okolí větších toků jako je např. Sázava, Želivka, Blanice a jejich přítoků). V členitější oblasti západních a středních Čech se jedná zejména o Tachovskou brázdu a širší okolí větších toků jako je Mže, Úslava, Úhlava, Radbuza, Třemošná, Střela, Javornice, místy Berounka a některé její drobnější přítoky. V některých z 5
7 těchto predikovaných oblastí olše z velké části už vymizely (dolní Lužnice, Berounka, částečně Sázava) nebo se zde olše v důsledku antropogenních zásahů ve větší míře již nevyskytují (Vltavská kaskáda). Nejnižší míra škod je predikována zejména pro vyšší, chladné polohy, jako je větší část Šumavy, částečně Novohradské hory, Český les a nejvyšší polohy Brd a heterogenní oblasti Plzeňské pahorkatiny, Křivoklátska a Českého krasu. Menší škody jsou rovněž predikovány pro suché oblasti, jako je např. Pražská plošina a místy Plzeňská kotlina, vyšší oblasti Tepelské vrchoviny a členitější části Benešovské pahorkatiny a Českomoravské vysočiny (obr. 3). Obr. 3. Mapa predikce současných potenciálních škod způsobených P. alni v břehových porostech povodí Vltavy. Nákladová metoda 6
8 Dílčí cíl C003. Identifikace vlivu změny klimatu na rozsah poškození Postup V předchozích letech ( ) byl vliv teploty na rozsah nekróz ověřen mj. jak experimentálně v laboratoři, tak průzkumem na výškovém (teplotním) gradientu v terénu. V r bylo provedeno detailní statistické vyhodnocení dat LČR (C001) pomocí GLM v statistickém balíku R Plus. Pro zjištění vlivu faktorů prostředí na rozsah poškození porostů s olší v lesích ČR byl jako závislá proměnná použit dopočet podílu poškozených olší na 1 ha porostu. Jako vysvětlujících bylo použito 18 proměnných popisujících porostní, ekologické a krajinné charakteristiky porostů a jejich okolí. Výsledky Výsledný model je prezentován v tab. 3. V rámci modelu byl potvrzen vliv obou teplotních charakteristik průměrných ročních teplot a průměrných teplot lednových. Obě veličiny nejsou vzájemně korelovány. Jak bylo dříve v rámci projektu ověřeno, průměrné roční teploty jsou spíše zodpovědné za rozsah poškození dřevin (plochu nekróz), zimní teploty pak ovlivňují přežívání patogenu. Vzhledem k tomu, že IPCC (2009) predikuje zvýšení teploty o 3 4 C v tomto století (zejména se bude jednat o zvýšení zimních teplot), lze na základě výsledného modelu predikovat (tab. 3), že během příštího století může dojít k nárůstu poškození vlivem oteplování cca o 6 8 % a že obě proměnné přispějí zhruba stejným dílem, případně podíl vzestupu zimních teplot může mít význam vyšší. Předpokládaný nárůst škod jen v důsledku oteplování tak může na 100 m břehového porostu činit až cca Kč (dle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí), nebo Kč (metoda nákladová). Jistě lze čekat, že předpokládaný stres v důsledku nevyrovnaných srážek a záplav může rovněž zvýšit citlivost hostitelů a podpořit nárůst škod. Tab. 3. GLM model (R Plus) podílu poškozených olší v lesních porostech (data LČR, s.p.) Estimate Std. Error t value Pr(> t ) (Intercept) NADM_VYSKA VEK * PODIL_OL * log(vymera) ZASOBA *** LinVEG ** TEMP_ann * TEMP_Jan * Residual standard error: on 420 degrees of freedom Multiple R-squared: , Adjusted R-squared: F-statistic: on 8 and 420 DF, p-value: < 2.2e-16 7
9 C004. Identifikace rizikových oblastí, toků, porostů Postup V r byla detailně zpracována data LČR (viz C001) a to ve dvou směrech A) byla vytvořena predikce distribuce P. alni v lesích ČR a za B) bylo provedena identifikace proměnných prostředí zodpovědných za distribuci P. alni v lesích ČR a rozsah škod. A) Predikce. V r byla data digitalizována, provedeny některé dopočty, data byla upravena a vyčištěna, ve spolupráci s LČR, s.p. a ÚHÚL byla získána data GIS týkající se distribuce olší v lesních porostech ve správě LČR, s.p., propojena se souborem získaných dat a v prostředí GIS získány další charakteristiky týkající se porostů teplotní a srážkové poměry, krajinné a porostní a mnohé další charakteristiky s použitím externích podkladů (digitální model reliéfu, klimatické charakteristiky prostředí aj.). V roce 2015 byla data LČR, s.p. statisticky vyhodnocena s využitím GLM pomocí logistické regrese (Statistica 9.0). Celkem bylo při vypracování modelu vzato v úvahu 26 proměnných na třech krajinných úrovních na úrovni porostu, bufferu (okolí porostu v rozsahu 500 m) a v rámci povodí porostu. Celkem bylo zpracováno 854 posuzovaných porostů. Konečný model byl vytvořen s použitím dopředné krokové selekce. B) Proměnné prostředí. V roce 2014 proběhlo předběžné vyhodnocení souboru dat LČR a bylo publikováno (2015), byl proveden průzkum distribuce P. alni v lesních školkách a porovnání věku zdravých a napadených lesních porostů s olšemi. Poslední dvě sledování ukázala, že šíření patogenu s pomocí sazenic olší má v ČR dosud význam minimální. V roce 2015 byla data LČR, s.p. statisticky vyhodnocena s využitím GLM v programu R Plus. Celkem bylo při vypracování modelu vzato v úvahu 26 proměnných (porostních charakteristik a ekologických faktorů) na třech krajinných úrovních na úrovni porostu, bufferu (okolí porostu v rozsahu 500 m) a v rámci povodí porostu (viz bod A). Práce proběhly v několika stupních nejprve byl ověřen vliv proměnných na distribuci patogenu, jako závislá proměnná byla použita binární data (přítomnost/absence patogenu). V dalším stupni byl ověřen vliv faktorů na rozsah poškození s využitím závislé proměnné podíl napadených olší /ha. V konečném stupni byly provedeny stejné analýzy pro jednotlivé trofické řady či jejich skupiny. Výsledky A) Predikce. Do konečného modelu byly do něj vybrány následující vysvětlující proměnné: výměra porostu, výměra všech olšin v okolí porostu, přítomnost toku a lesní vegetační stupeň. Na základě vztahů zjištěných pomocí logistické regrese byla odvozena pravděpodobnost výskytu P. alni pro všech stávajících cca 191 tisíc porostů s olší lepkavou a šedou pro celou ČR, jejichž celková rozloha přesahuje 255 tisíc ha. Výsledné hodnoty pravděpodobnosti výskytu patogenu se pohybují se v intervalu od 0 do 0,88, byly kategorizovány do 5 tříd a znázorněny v prezentovaném mapovém výstupu (obr. 4), ze kterého je patrné prostorové rozšíření i četnost jednotlivých tříd rizika výskytu patogenu a způsobených škod. Do nejvyšší kategorie rizika patří 49 % plochy všech porostů. Tyto porosty vykazují průměrnou výměru téměř 3,9 ha a jsou většinou součástí větších lesních komplexů se zastoupením olše. Z jejich prostorového rozšíření je patrné, že se nacházejí ve dvou odlišných typech prostředí lužní lesy v nižších polohách s vysokou hustotou říční sítě a velkou rozlohou povodí, tedy potenciální zdrojovou oblastí inokula patogenu. Druhým typem porostů jsou vrchovinné nebo horské lesní komplexy rovněž s vysokou hustotou vodotečí a odvodňovacích kanálů, především však typické vysokým úhrnem srážek a významným podílem podmáčených poloh. (Do druhé nejvyšší kategorie rizika patří 26 % 8
10 porostů s poněkud obdobnými charakteristikami.) Nejnižší třída rizika výskytu naopak zahrnuje porosty jen o celkové ploše ha, což činí pouhá 4 % veškerých porostů olšin. Charakteristickými znaky porostů s velmi nízkým rizikem výskytu P. alni je malá výměra porostu (v průměru jen 0,2 ha) a jejich izolovanost, tj. poloha bez návaznosti na další porosty olšin. Oproti třídám s vyšším rizikem vykazují ovšem relativně vysoké zastoupení olší v dřevinné skladbě téměř 50 %. Celkově se tedy jedná o velmi malé, izolované porosty, roztroušené ve všech lesních vegetačních stupních, které proto nevykazují žádné jiné specifické vlastnosti prostředí (úhrn srážek, hustota říční sítě atd.). Pravděpodobně jde z největší části o drobné porosty olší vysazené na vhodných mikrolokalitách (prameništích?) výrazně odlišných od svého okolí. Ostatní třídy rizika představují kontinuum mezi oběma popsanými krajními kategoriemi. Obr. 4. Predikce výskytu P. alni v lesích ČR B) Proměnné prostředí. Model vysvětlující distribuci patogenu se kládá ze čtyř proměnných s průkazným vlivem šířka toku, výměra porostu, výměra porostu olšin v bufferu a heterogenita krajiny. První tři veličiny šíření patogenu ovlivňují pozitivně, poslední pak (heterogenita krajiny) negativně (tab. 4). Dopad plošných charakteristik (výměra a plocha olšin v okolí) jasně zvyšují pravděpodobnost uchycení patogenu v oblasti a porostu. Vztah šířky vodního toku a přítomnosti patogenu jasně ukazuje, že hlavní cestou distribuce patogenu v ČR jsou vodní toky naopak významný vliv šíření sazenicemi lze jednoznačně vyloučit (negativní korelace mezi přítomností patogenu a stářím porostu nebyla potvrzena). Negativní vztah heterogenity krajiny ukazuje, že patogen se spíše objevuje v plochých reliéfech pravděpodobně vzhledem k vyšší dostupnosti a hladině vody. Model popisující faktory ovlivňující rozsah poškození porostů olší vysvětluje celkem 22% variability dat (tab. 3) a pozitivní vliv na rozsah choroby v něm mají proměnné věk porostu, 9
11 podíl olší, výměra porostu, zásoba (tedy znaky ovlivňující množství dostupné biomasy hostitelel), rozsah lineární vegetace (břehových porostů) v bufferu jako pravděpodobně zásoby infekčního inokula z okolí, a průměrná lednová a roční teplota jako faktory ovlivňující přežívání patogenu a rozsah infekce. Tab. 4. Model vysvětlující šíření P. alni v lesních porostech olší Estimate Std. Error z value Pr(> z ) (Intercept) * SIRKA_TOKU SIRKA_TOKU e-06 *** SIRKA_TOKU ** log(vymera) * log(ol_area) * DEM_std ** (Dispersion parameter for binomial family taken to be 1) Null deviance: on 827 degrees of freedom Residual deviance: on 821 degrees of freedom AIC: Vzhledem k tomu, že v průběhu modelování byl zjištěn pozitivní vztah mezi zakmeněním a rozsahem choroby, byl vypracován separátní model pro zakmenění jako závislou proměnnou vyjadřující případný dlouhodobější vliv patogenu v porostu (tj. mající už vliv na zastoupení dřeviny). Tento model vysvětluje cca 11 % variability dat a jako vysvětlující proměnná byl vedle očekávaných porostních charakteristik, jako je např. dřevní zásoba, věk a výměra porostu identifikován podíl napadených olší. Lze tedy jednoznačně potvrdit, že problém výskytu P. alni v lesních porostech je již dlouhodobějšího rázu a že patogen již ovlivňuje významněji hospodaření s olší. V další fázi byly podobně sestrojeny modely pro trofické řady či jejich skupiny. Modely pro řadu obohacenou vodou ukazují, že na distribuci patogenu mají vliv proměnné šířka toku, věk (!), výměra porostu, zásoba a rozsah lesních porostů v okolí. Mj. se zdá, že pro tuto řadu může mít jistý význam šíření patogenu se sazenicemi olší. Rozsah poškození olší je pak závislý na faktorech LVS (maximum v nižších a vyšších LVS, minimum pak v LVS 3 a 4), faktory související s dostupnou biomasou (věk, podíl olší, výměra) a opět přítomnost břehových porostů a teplota. Pro řady glejovou, oglejenou, živnou a obohacenou humusem byly sestrojovány další modely, jejich úspěšnost však byla ponejvíce malá. Ve společných modelech řady živné a obohacené humusem (sloučeno z důvodu malého počtu hodnot a z hlediska olše určité ekologické podobnosti) má na šíření patogenu vliv faktory šířka toku a výměra porostu (vliv heterogenity reliéfu je těsně neprůkazný: p = 0,059) a na rozsah poškození výměra porostu. Lze tedy sledovat určité podobné trendy s řadou předchozí šíření vodními toky, vliv reliéfu a výměry porostu. Pro řadu oglejenou a zamokřenou se ukazuje, že průkazný vliv na přítomnost patogenu má zejména výměra porostu; faktory související průkazně s úrovní napadení se nepodařilo identifikovat žádné, vliv potenciálně mohou mít faktory související s množstvím biomasy hostitele (věk, bonita stanoviště, plocha porostu), jejichž vliv je možný, ale neprůkazný (p = 0,07 0,11). Rozhodně nebyl potvrzen (ani naznačen) vliv vodních toků, heterogenity reliéfu apod. to bylo ovšem možné na těchto spíše značně homogenních stanovištích očekávat. Lze uzavřít s tím, že distribuci P. alni a její dopad ovlivňují v porostech různých trofických řad různé faktory prostředí. Šíření a/nebo intenzita choroby je plošně ve všech trofických řadách více či méně průkazně ovlivněna faktory souvisejícími s plochou porostů či biomasou hostitele. Pro stanoviště typická přítomností toku jsou navíc významné faktory šířka vodního toku a heterogenita reliéfu. 10
12 Závěr V rámci projektu QJ během dosavadního řešení ( ) proběhly práce na všech dílčích cílech v předpokládaném rozsahu a bylo dosaženo plánovaných výstupů. Z nejvýznamnějších výsledků lze zmínit např. určení potenciálních ekonomických škod způsobených P. alni v břehových porostech Vltavy a vytvoření predikce pro celé povodí, potvrzení vlivu teplot na rozsah poškození dřevin a porostů olší, vytvoření prediktivního modelu distribuce P. alni v lesích ČR a identifikaci faktorů prostředí zodpovědných za šíření patogenu a rozsah poškození porostů. Průměrná výše škod v porostech olší dosahuje cca 35 tis. Kč na 100 m porostu (jednostranného) podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí a 56,5 tis. Kč podle metody nákladové. Největší škody jsou v současnosti predikovány pro jihočeské pánevní oblasti, Jindřichohradeckou kotlinu, Stropnickou pahorkatinu, údolní oblasti Hornosázavské pahorkatiny, Tachovskou brázdu a některé další oblasti. Byl potvrzen vliv průměrných ročních i průměrných lednových teplot na rozsah poškození. Letní teploty jsou zodpovědné za rozsah poškození, zimní naopak za přežívání patogenu. Byla dokončena predikce distribuce P. alni v lesích ČR v konečném modelu hrají roli vysvětlující proměnné výměra porostu, výměra všech olšin v okolí porostu, přítomnost toku a lesní vegetační stupeň. Do nejvyšší kategorie rizika patří 49 % plochy všech lesních porostů s olší. Tyto porosty vykazují průměrnou výměru téměř 3,9 ha a jsou většinou součástí větších lesních komplexů se zastoupením olše. V nejnižší kategorii je pouze 4,9 % plochy porostů. Podařilo se potvrdit, že šíření patogenu s pomocí sazenic olší mělo v ČR dosud význam minimální, lze ovšem očekávat jeho nárůst. Model, popisující faktory ovlivňující rozsah poškození porostů olší, vysvětluje celkem 22% variability dat a průkaznou roli v něm hrají proměnné věk porostu, podíl olší, výměra porostu, zásoba, rozsah lineární vegetace (břehových porostů) v bufferu a průměrná lednová a roční teplota. Vybrané dosavadní výstupy projektu ROMPORTL, D., CHUMANOVÁ, E., HAVRDOVÁ, L., PEŠKOVÁ, V. & ČERNÝ, K. (přijato): A Map of the Potential Risk of Occurrence and Impact of Phytophthora alni in Forests of the Czech Republic. Journal of Maps. ČERNÝ, K., STRNADOVÁ, V., FEDUSIV, L., GABRIELOVÁ, Š., HAŇÁČKOVÁ, Z., HAVRDOVÁ, L., HRABĚTOVÁ, M., MRÁZKOVÁ, M., NOVOTNÁ, K., PEŠKOVÁ, V., ŠTOCHLOVÁ, P. & ROMPORTL, D. (2016): Ekonomické škody způsobené plísní olšovou v břehových porostech vodních toků a nádrží s dominantní olší v modelové oblasti povodí Vltavy. Předběžné výsledky. Vodní hospodářství, 66/07: přijato. ČERNÝ, K., ROMPORTL, D., STRNADOVÁ, V., FEDUSIV, L., GABRIELOVÁ, Š., HAŇÁČKOVÁ, Z., HAVRDOVÁ, L., HRABĚTOVÁ, M., MRÁZKOVÁ, M., NOVOTNÁ, K., PEŠKOVÁ, V., ŠTOCHLOVÁ, P. & ZAHRADNÍK, D. (2016): Hodnocení a predikce současných ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy podle Vyhlášky Ministerstva financí 441/2013 Sb. Specializovaná mapa s odborným obsahem. QJ s. 11
13 ČERNÝ, K., ROMPORTL, D., STRNADOVÁ, V., FEDUSIV, L., GABRIELOVÁ, Š., HAŇÁČKOVÁ, Z., HAVRDOVÁ, L., HRABĚTOVÁ, M., MRÁZKOVÁ, M., NOVOTNÁ, K., PEŠKOVÁ, V., ŠTOCHLOVÁ, P. & ZAHRADNÍK, D. (2016): Hodnocení a predikce současných ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy s využitím nákladové metody. Specializovaná mapa s odborným obsahem. QJ s. ROMPORTL, D., CHUMANOVÁ, E., ČERNÝ, K., HAVRDOVÁ, L., PEŠKOVÁ, V. & STRNADOVÁ, V. (2015): Mapa potenciálního rizika výskytu a škod způsobených Phytophthora alni v lesních porostech ČR Specializovaná mapa s odborným obsahem. QJ s. ČERNÝ, K., PEŠKOVÁ, V. & MODLINGER, R. (2015): Rozšíření fytoftorového onemocnění olší v lesních porostech ČR předběžné výsledky. Zprávy lesnického výzkumu 60/4: ČERNÝ, K., FILIPOVÁ, N. & STRNADOVÁ, V. (2015) Climate change can affect the impact of Phytophthora alni subsp. alni In: Sutton, W., Reeser, P.W. & Hansen, E.M. (tech coords.) Proceedings of the 7th meeting of the International Union of Forest Research Organization (IUFRO) Working Party S : Phytophthoras in forests and natural ecosystems, Esquel ČERNÝ, K., STRNADOVÁ, V., FEDUSIV, L., GABRIELOVÁ, Š., HAŇÁČKOVÁ, Z., HAVRDOVÁ, L., HEJNÁ, M., MRÁZKOVÁ, M., NOVOTNÁ, K., PEŠKOVÁ, V., ŠTOCHLOVÁ, P., & ROMPORTL, D. (2015): Economical losses caused by Phytophthora alni in riparian stands. Typological study of Vltava River basin (Czech Republic), In: Sutton, W., Reeser, P.W. & Hansen, E.M. (tech coords.) Proceedings of the 7th meeting of the International Union of Forest Research Organization (IUFRO) Working Party S : Phytophthoras in forests and natural ecosystems, Esquel ČERNÝ, K., STRNADOVÁ, V., ROMPORTL, D., MRÁZKOVÁ, M., HAVRDOVÁ, L., HRABĚTOVÁ, M, MODLINGER, R. & PEŠKOVÁ V. (2015): Factors affecting Phytophthora alni distribution in State Forests of the Czech Republic. In: Sutton, W., Reeser, P.W. & Hansen, E.M. (tech coords.) Proceedings of the 7th meeting of the International Union of Forest Research Organization (IUFRO) Working Party S : Phytophthoras in forests and natural ecosystems. Esquel ČERNÝ, K., STRNADOVÁ, V. & PEŠKOVÁ, V. (2013): Phytophthora alni Brasier et S.A. Kirk. Plíseň olšová. Lesnická práce 92/6, Příloha, 4 s. ŠTĚPÁNKOVÁ, P., ČERNÝ, K., STRNADOVÁ, V., HANÁČEK, P., TOMŠOVSKÝ, M. (2013): Identification of Phytophthora alni subspecies and their distribution in river system in the Czech Republic. Plant Protection Science, 49, Special Issue: S3 S10. 12
fytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceHodnocení a predikce současných ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy s využitím nákladové metody
Hodnocení a predikce současných ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy s využitím nákladové metody Specializovaná mapa s odborným obsahem Autoři: Mgr. Karel Černý,
VíceSchváleno k použití Ministerstvem zemědělství ČR. Osvědčení č /2016-MZE-16222/MAPA651
Hodnocení a predikce současných ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy podle Vyhlášky Ministerstva financí 441/2013 Sb. Specializovaná mapa s odborným obsahem
VíceSchváleno k použití Ministerstvem zemědělství ČR. Osvědčení č. xxx/2016-mze-xxx/mapaxxx
Predikce potenciálních dlouhodobých ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy podle Vyhlášky Ministerstva financí č. 441/2013 Sb. Specializovaná mapa s odborným obsahem
VíceSoučasné rozšíření fytoftorové hniloby olší v břehových porostech povodí Vltavy
Současné rozšíření fytoftorové hniloby olší v břehových porostech povodí Vltavy Specializovaná mapa s odborným obsahem Autoři: Mgr. Karel Černý, Ph.D. *, RNDr. Dušan Romportl, Ph.D., Ing. Veronika Strnadová,
VíceQH71273. Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách
QH71273 Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách Podprogram 1 Efektivní postupy v agrárním sektoru Výzkumný směr 12 - Ochrana zdraví rostlin a zvířat
VíceProjekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin ve stromovém patře agrárních
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
VíceGemmamyces picae v Krušných horách
Gemmamyces picae v Krušných horách Karel Černý, Markéta Hrabětová, Ludmila Havrdová, Veronika Strnadová, Daniel Zahradník, Dušan Romportl, Vladimír Zýka Výzkumný ústav Silva Taroucy, Průhonice V roce 2009
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceMožnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
VícePorost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceLESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceProjekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin v keřovém patře agrárních valů
VícePrvní výsledky NIL2. 7. října Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Forest Management Institute, Czech Republic
První výsledky NIL2 7. října 2015 Základní pojmy Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Statistická inventarizace lesů: - zjišťování stavu a vývoje lesů na základě výběrového šetření - zaznamenání
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VíceStatistické metody v marketingu. Ing. Michael Rost, Ph.D.
Statistické metody v marketingu Ing. Michael Rost, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Úvodem Modelování vztahů mezi vysvětlující a vysvětlovanou (závisle) proměnnou patří mezi základní aktivity,
VíceEkonomika lesního hospodářství
Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceStatistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1
Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát
VíceNadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
VíceZhodnocení vlivu rozsahu zatravnění orné půdy na koncentrace dusičnanů ve vybraných povodích horní Vltavy a Želivky
Zhodnocení vlivu rozsahu zatravnění orné půdy na koncentrace dusičnanů ve vybraných povodích horní Vltavy a Želivky Tomáš Kvítek 1,2, Pavel Žlábek 2, Václav Bystřický 2, Petr Fučík 1, Jana Moravcová 2,
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceProjevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )
Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období 1916 2015) RNDr. Jiří Hostýnek Ing. Karel Sklenář Vybrané klimatologické prvky, způsoby zpracování a použité metody
VícePlány pro zvládání povodňových rizik a práce s nimi
Plány pro zvládání povodňových rizik a práce s nimi Ing. Hana Jouklová Ing. Kateřina Kubalová K. Povodí Vltavy, státní podnik 9. května 2018 České Budějovice Legislativní základ Směrnice 2007/60/ES, o
VíceZáklady lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
VíceNabídka mapových a datových produktů Ohroženost větrnou erozí
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost větrnou erozí OBSAH: Úvod... 3 Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí... 4 Potenciální ohroženost orné
VíceZÁKLADNÍ ŠETŘENÍ K VYPRACOVÁNÍ OBLASTNÍHO PLÁNU ROZVOJE LESŮ PRO PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 9 RAKOVNICKO-KLADENSKÁ PAHORKATINA
UHUL/1505/2019/HUEL Dne: 9. 4. 2019 Organizátor: MZe/ÚHÚL Pobočka/útvar: HÚEL Místo konání: Brandýs nad Labem Přítomni: prezenční listina ZÁKLADNÍ ŠETŘENÍ K VYPRACOVÁNÍ OBLASTNÍHO PLÁNU ROZVOJE LESŮ PRO
VíceLesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VíceIX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY
IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných
VíceDřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno
Dřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou
VíceLesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Ing. Jan Lojda, Ph.D. Oddělení ekonomických nástrojů LH XV. konference SVOL Kostelec nad Černými lesy 28. 4. 2016 Národní lesnický program
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceZměny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR
6.4.213 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie Ústav agrosystémů a bioklimatologie Změny bonitačního systému půd v kontextu změny
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
Více4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ
4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Tato část projektu se zabývala vyhodnocením dob opakování kulminačních (maximálních) průtoků a objemů povodňových vln, které se vyskytly v průběhu srpnové povodně 2002. Dalším
Vícevzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291
Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených
Více8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní
8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8.1 Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Výskyt velkých a ničivých povodní je u nás velmi nepravidelný. Podle historických
VíceVývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron
Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Úvod Cílem této práce je statické zpracování a vyhodnocení vývoje cen na trhu rezidenčních nemovitostí ČR ve sledovaném časovém úseku let 2007 až 2009,
Vícelesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceHydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)
Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha) Projekt a jeho cíle Projekt TAČR č. 01020592 - Hodnocení zatím nedokončené hydrické rekultivace zbytkové jámy lomu
VíceE- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceVÝSKYT NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA NA ÚZEMÍ ŠLP MASARYKŮV LES KŘTINY
VÝSKYT NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA NA ÚZEMÍ ŠLP MASARYKŮV LES KŘTINY KADAVÝ JAN, KNEIFL MICHAL Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika
Vícelesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceMetody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz
Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metodická východiska Hodnocení druhové skladby lesních porostů významně souvisí vedle jejich
VíceHodnocení jakosti povrchové vody významného vodního toku Berounka Státní podnik Povodí Vltavy zpracovává každoročně vodohospodářskou bilanci v dílčím
Hodnocení jakosti povrchové vody významného vodního toku Berounka Státní podnik Povodí Vltavy zpracovává každoročně vodohospodářskou bilanci v dílčím povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceInformační zpráva č. 18
Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 3178/8 150 00 Praha 5 - Smíchov www.pvl.cz Vodohospodářské info: www.voda.gov.cz Vodohospodářský dispečink tel.:257 329 425, 724 067 719 fax.: 257 326 310 e-mail:dispecink@pvl.cz
VíceNárodní inventarizace lesa
Národní inventarizace lesa Ing. Radim Klíma Olomouc 10.3.2017 Základní informace NIL je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů. Jejím úkolem je podat souhrnné údaje o stavu lesů v České republice
VíceVyužití hospodářské evidence
Analýza prostorových vztahů lýkožrouta smrkového a prostředí využitím nástrojů prostorové statistiky (geostatistiky a analýz bodových procesů) a následně otestování jejich použitelnost při predikci výskytů
VíceMapa potenciálního poškození lesních porostů ČR nekrózou jasanu
Mapa potenciálního poškození lesních porostů ČR nekrózou jasanu Mapa potenciálního poškození lesních porostů ČR nekrózou jasanu Specializovaná mapa s odborným obsahem Mapa potenciálního poškození lesních
VíceMOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
VíceZhodnocení dopadů inovace na studijní výsledky
Zhodnocení dopadů inovace na studijní výsledky Zpracoval: doc. Ing. Josef Weigel, CSc. hlavní řešitel projektu Hodnocené studijní programy: - Bakalářský studijní program Geodézie a kartografie v prezenční
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala
VíceGLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
VíceZpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Ing. Dušan Reininger
VíceVYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014
IV. VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014 Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceKrajina jako společné dílo našeho hospodaření a přírody
Krajina jako společné dílo našeho hospodaření a přírody 7 Krajina jako společné dílo našeho hospodaření a přírody Josef Fanta, Petr Petřík, Jana Macková Krajina je prostor, ve kterém průběžně probíhá množství
Více1) Zpráva vydána dne: 28.08.2015 v 10.00 hod., hydrologická data k 28.8. 07.00 hod.
Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Vodohospodářský dispečink Tel.: 257 329 425 Fax: 257 326 310 GSM: 724 067 719 GSM: 724 602 947 (vedoucí VHD) www.pvl.cz dispecink@pvl.cz Informační
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Více1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI
1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201803 V BABICI 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: V Babici 201803 Plocha DO: 48,10 ha Vlastník: PhDr. Ludvík Belcredi, Pohankova 8, 628 00 Brno Správce: Ing.
VíceVliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa
Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa Jiří Schneider Alice Melicharová Petr Kupec Jitka Fialová Ilja
VíceInvestor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, Praha 5 Datum: 03/2014
Investor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 03/2014 Vypracoval: Ing. Miroslav Staněk Změna: 1 Akce: Název části: Část: HG partner
VícePosouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy
Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Pavel Richter prof. Ing. Jan Vymazal,
VíceVÝZNAM ZALESŇOVÁNÍ NELESNÍCH PŮD V KRAJINĚ
VÝZNAM ZALESŇOVÁNÍ NELESNÍCH PŮD V KRAJINĚ Alice Melicharová, Jiří Schneider, Petr Kupec, Ilja Vyskot ÚVOD Zalesňování zemědělských půd je významným nástrojem zkvalitňování krajiny - její struktury, ekologické
VíceVY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_301 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vegetační pásmovitost území ČR, lesní vegetační
VíceSoubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.
Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné
VíceÚpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému
Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
VíceMarushka je webová mapová aplikace pro zobrazování map a informací z GISu města Plzně.
MARUSHKA Marushka je webová mapová aplikace pro zobrazování map a informací z GISu města Plzně. Povodňový model Studie Povodňový model Plzeň AKTUALIZACE 2010 je pokračováním aktualizací povodňového modelu
Více3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997
3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceNáležitosti lesního hospodářského plánu. Kurz oceňování lesa Jan KADAVÝ
Náležitosti lesního hospodářského plánu Kurz oceňování lesa Jan KADAVÝ Obsah prezentace 1. Základní pojmy 2. Náležitosti plánu 3. Digitální plán 4. Informační standard LH 5. Databáze plánu Základní pojmy
VíceVodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury
Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceInventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.
Inventarizace krajiny CzechTerra IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. http://www.ifer.cz Zadání 1. Vytvořit/doplnit systém pro sledování stavu a vývoje ekosystémů a využívání krajiny, podklad
Více05/29/08 cvic5.r. cv5.dat <- read.csv("cvic5.csv")
Zobecněné lineární modely Úloha 5: Vzdělání a zájem o politiku cv5.dat
VíceV obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.
Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 28 Obec: ZDISLAVA DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 Kód obce 564541 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.
VíceZkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceIdentifikace invazibilních oblastí, stanovišť a porostů jako základ dlouhodobého managementu fytoftorové hniloby olší
0 Identifikace invazibilních oblastí, stanovišť a porostů jako základ dlouhodobého managementu fytoftorové hniloby olší Certifikovaná metodika Autoři: Mgr. Karel Černý, Ph.D. *, Ing. Veronika Strnadová
Více11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI
11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11.1 RADIAČNÍ PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH KLIMATOTVORNÝCH FAKTORŮ podíl jednotlivých klimatotvorných faktorů je vyjádřen jejich příspěvkem ve W.m -2 k radiační bilanci
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
Více