Právní podstata značení potravin v České republice

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Právní podstata značení potravin v České republice DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Terezie Pavelková Brno 2008

2 Poděkování Za odborné vedení, užitečné rady, připomínky a pomoc při řešení diplomové práce děkuji doc. Ing. JUDr. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně, a že jsem všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala uvedla v seznamu použité literatury

4 Abstract Pavelková, T. Legal center of the foodstuffs marking in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno, My diploma thesis deals with the topic of foodstuffs marking It concentrates on foodstuffs marking demands that follow the law. Further, this thesis concerns with the Regulation (EC) No 1924/2006 of the European Parliament and of the Council on nutrition and health claims made on food, brings an overview of symbols printed on the foods packaging.the practical part brings a brief overview of the foodstuffs which contain the nutrition claim and are currently available here on the Czech market, and it furthermore finds out whether these products meet the demands on presenting nutrition claim resulting from the Regulation (EC) No 1924/2006, which is valid from the 1 st July 2007, already now or if the food products and drink producers take advantage of some of the transitional periods, which is defined by this regulation. Key words: foodstuffs marking, food legislation, symbols on the foodstuffs, foodstuffs dietetical description Abstrakt Pavelková, T. Právní podstata značení potravin v České republice. Diplomová práce. Brno, Moje diplomová práce se zabývá tematikou značení potravin. Věnuje se požadavkům na označování potravin plynoucích ze zákona, zabývá se Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1924/2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví, přináší také přehled symbolů, se kterými se spotřebitelé setkávají na obalech potravin. Praktická část práce uvádí přehled potravin obsahujících výživové tvrzení, které se v současné době vyskytují na českém trhu a zjišťuje, zda tyto produkty splňují již teď požadavky pro uvádění výživových tvrzení vyplývající z Nařízení č.1924/2006, které vstoupilo v platnost 1.července 2007, nebo zda výrobci potravinových výrobků a nápojů využívají některého z přechodných období, která toto nařízení definuje. Klíčová slova: značení potravin, potravinová legislativa, symboly na potravinách, výživová tvrzení na potravinách

5 Obsah: 1 Úvod Cíl a metodika práce Cíl práce Metodika práce Vymezení potravin Potravinová legislativa Potravinová legislativa EU Potravinová legislativa ČR Všeobecné požadavky na označování potravin Balené potraviny Potraviny nebalené Zabalené potraviny Požadavky na jednotlivé údaje Název a sídlo firmy Název potraviny Chráněné označení původu Množství výrobku Symbol "e" Datum minimální trvanlivosti Datum použitelnosti Údaje o složení potravin Přídatné látky Údaje o látkách určených k aromatizaci Označování šarže Označování zboží cenami Nutriční údaje na potravinách Výživová tvrzení Zdravotní tvrzení Tvrzení o snížení rizika onemocnění Obecné zásady pro všechna tvrzení

6 8 Symboly na výrobcích České symboly a značky Zahraniční symboly a značky Značky na výrobcích, vztahující se pouze k obalům Zavádějící nebo lživé symboly Kontrola označování a jakosti potravin Spotřebitelský výzkum Výzkum pro SZPI Průzkum pro Vědecký výbor pro potraviny Aplikace Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/ Kompoty Mouky Sójové produkty Cereálie Müsli tyčinky Sušenky, tyčinky Nápoje a směsi pro přípravu nápojů Margaríny a rostlinné tuky Jogurty Sýry Ostatní výrobky Zhodnocení Závěr Použitá literatura Přílohy

7 1 Úvod Prvotním významem označování potravin je nutnost poskytovat spotřebiteli dostatek informací a tím i ochranu jeho zdraví. Spotřebitel potřebuje vědět, co potraviny obsahují, aby si podle těchto údajů mohl koupit takové potraviny, které mu umožní zvolit zdravou, dobře sestavenou stravu. Spotřebitel si tak může vybrat výrobky podle své potřeby ze zdravotních nebo chuťových důvodů, popřípadě i z důvodů pohodlné přípravy. Pro osoby s jakoukoli formou potravinové alergie, ale i pro běžné spotřebitele je důležité, aby si byli jisti, že zakoupené potraviny neobsahují potenciálně nevhodné, v některých případech pak i životu nebezpečné látky. Všechny tyto informace jsou uvedené na obalech potravin. Obaly potravin slouží především k ochraně jejich obsahu před znehodnocením, k uchování trvanlivosti a dalších důležitých vlastností výrobku. Jsou také účinným nástrojem reklamy výrobce k získání zákazníka. Kromě toho ale představují důležitý zdroj informací, zatímco některé musejí být uváděny povinně, jiné umožňují výrobci zdůraznit specifické kvality výrobku. Pro označování potravin jsou v České republice základními předpisy zákon o potravinách č. 110/1997 Sb. ve znění zákona 456/2004 Sb. a pozdějších novel a prováděcí vyhláška 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin. Obecně platí, že informace musejí být na obale vytištěny tak, aby byly na viditelném místě, v českém jazyce, srozumitelné, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné. Tyto informace zároveň nesmí být klamavé, tedy nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné, přehnané nebo zamlčující. V posledních letech je nabídka potravin na našem trhu opravdu široká a vybrat si z nich není pro kupujícího vždy jednoduché. V této souvislosti se nabízí otázka, zda vůbec čteme informace, které nám výrobce prostřednictvím obalu poskytuje, a zda jejich přečtení ovlivní naši volbu. Sociologický výzkum, 1 který koncem roku 2005 provedla pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci agentura Focus, Marketing & Social Research ukázal, že téměř polovina (49 %) českých spotřebitelů vůbec nevěnuje pozornost informacím, které výrobci uvádějí na obalech potravin. Třetina z nich tvrdí, že je tyto údaje nezajímají. Označování nemá být přitom pro spotřebitele zátěží, ale naopak pomůckou pro výběr potravin v požadované kvalitě, složení, potřebné velikosti balení, pomůckou pro správnou kuchyňskou úpravu a skladování a nástrojem pro zajištění bezpečnosti. 1 Pramen: Focus, Marketing & Social Research. Jaké máme spotřebitele a co je zajímá? 7

8 2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je přiblížit aktuální situaci na úseku označování potravin v České republice, popsat požadavky na označování potravin vycházející z českých právních předpisů i předpisů Evropské unie, seznámit se symboly, se kterými se spotřebitelé setkávají na obalech potravin. V praktické části práce jsem si stanovila cíl zjistit, které potraviny obsahující výživové tvrzení můžeme nalézt na českém trhu, a dále zda tyto produkty splňují požadavky pro uvádění výživových tvrzení vyplývající z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1924/2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví, které vstoupilo v platnost 1.července 2007, nebo zda výrobci potravinových výrobků a nápojů využívají dosud některé z přechodných období, která toto nařízení definuje. 2.2 Metodika práce Potravinové právo je oblastí, která se neustále rychle vyvíjí, reaguje na nové poznatky a společenské změny, proto jsem při shromažďování materiálů pro tuto diplomovou práci byla odkázána z větší části na jiné než knižní zdroje. Při zpracování teoretické části práce jsem vycházela z příslušných zákonů a vyhlášek věnujících se problematice označování potravin, velice přínosné pro mou práci byly příspěvky Ing. Ireny Sukové z Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze, Mgr. Petry Burešové ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v Brně, Ing. Petra Holého z České informační agentury životního prostředí, práce odborníků z Vědeckého výboru pro potraviny, informace Ministerstva zemědělství, a mnohé další články a průzkumy věnované tematice označování potravin. Praktická část práce vznikla na základě informací, které jsem během října a listopadu 2007 zjišťovala v obchodní síti Tesco a Albert. V úvodu diplomové práce se zmiňuji o významu označování potravin pro spotřebitele, dále uvádím základní právní předpisy regulující tuto oblast potravinového práva a výsledky sociologického výzkumu, který mimo jiné zjišťoval, zda spotřebitelé věnují pozornost informacím, které výrobci uvádějí na obalech potravin. Obsahem druhé kapitoly je cíl a metodika práce. Následuje kapitola, která stručně pojednává o potravinách, zařazuje potraviny do odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) a dále obsahuje vymezení pojmu potraviny tak jak ho najdeme v české a evropské potravinové legislativě. 8

9 Ve čtvrté kapitole jsou zmíněny základní charakteristiky potravinové legislativy České republiky (ČR) a Evropské unie (EU), přináší také přehled českých vyhlášek, které se dotýkají problematiky označování potravin. Pátá a šestá kapitola je věnována požadavkům na označování potravin plynoucích především ze zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích v aktuálním znění a vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin. Sedmá kapitola se zabývá Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1924/2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví a poskytuje tak teoretický základ pro praktickou část mé diplomové práce. V osmé kapitole se zaměřuji na další způsob označování potravin, se kterým se spotřebitelé při nákupu potravin denně setkávají a tím jsou symboly uváděné na obalech výrobků. Devátá kapitola pojednává o kontrole označování potravin, která spadá pod působnost Státní zemědělské a potravinové inspekce a obsahuje informace o výsledcích těchto kontrol v roce 2005 a Dále cituje závěry výzkumu pro SZPI a průzkumu pro Vědecký výbor pro potraviny, které se týkaly označování potravin a obsahuje také jejich srovnání. Praktická část práce je věnována Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1924/2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví, konkrétně části definující požadavky na uvádění výživových tvrzení na potravinách. Přináší přehled potravin, které se v současné době vyskytují na českém trhu a obsahují výživová tvrzení. Následuje shrnutí práce a zjištěných výsledků ve formě závěru, dále seznam použité literatury a přílohy. 9

10 3 Vymezení potravin Výroba potravin a nápojů patří u nás podle Červenky a Samka (2004) k tradičním výrobám, jejichž hlavní obory se stabilizovaly na území nynější České republiky již zhruba v 70. letech 19. století. Průmyslová výroba v té době, byla jednoznačně zaměřena na zpracování komodit rostlinného původu, zejména cukrovou řepu (cukrovarnictví), obiloviny (mlynářství), sladovnický ječmen (pivovarnictví) a brambory (lihovarnictví). Postupně se pak rozvíjely na průmyslové bázi i obory zpracovávající komodity živočišného původu, zejména masného a mlékárenského průmyslu. V současné době je podle používané odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) výroba potravinářských výrobků a nápojů zařazena do skupiny OKEČ V České republice má potravinářská výroba dlouholetou tradici, ale i perspektivu založenou na zajišťování lidské výživy, a to stále širším sortimentem potravin a nápojů, sledujícím nejnovější trendy. Prioritou odvětví je zvyšovat bezpečnost a kvalitu potravin, ale z hlediska posílení konkurenceschopnosti je nezbytné pokračovat i ve zvyšování produktivity a efektivnosti u rozhodující části firemní základny. Odvětví je oborově poměrně členité, neboť zpracovává různé agrární komodity a uspokojuje široké potřeby dané spotřebním trhem. Jde o následující výrobní obory, respektive jejich skupiny podle systému OKEČ: 15.1 výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobku; 15.2 zpracování a konzervování ryb a rybích výrobku; 15.3 zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor; 15.4 výroba rostlinných a živočišných olejů a tuku; 15.5 zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobku a zmrzliny; 15.6 výroba mlýnských a škrobárenských výrobku; 15.7 výroba krmiv; 15.8 výroba ostatních potravinářských výrobku; 15.9 výroba nápojů. 2 Pramen: Panorama potravinářského průmyslu

11 Vymezení pojmu potraviny nalezneme jak v evropské tak v české legislativě, přičemž se tyto definice poněkud liší. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/ ze dne 28. ledna 2002, definuje potraviny jako jakoukoli látku nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem, nebo u nichž to lze oprávněně předpokládat. Mezi potraviny patří nápoje, žvýkačky a jakákoli látka (včetně vody), která je záměrně přidávána do potraviny během její výroby, přípravy nebo zpracování. Zákon 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích definuje potraviny jako látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva a omamné nebo psychotropní látky. Za potravinu podle tohoto zákona se považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace. Jak uvádí Stávková (2004), při porovnání uvedených definic zjišťujeme, že vymezení Evropské unie je obsažnější. Zdůrazňuje, že potraviny jsou zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, zatímco v zákoně číslo 110/97 Sb. je potravina určena ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj. Potraviny, jejichž účelem je zajistit výživové nároky člověka, představují jeden z nejdůležitějších činitelů životního prostředí, který se může v tomto směru vůči člověku uplatňovat v pozitivním či negativním smyslu, protože na něho působí prakticky trvale. 4 Potravinová legislativa 4.1 Potravinová legislativa EU Potravinová legislativa Evropské unie (EU) zahrnuje široké spektrum tématických oblastí, které řeší ochranu zdraví a ekonomických zájmů spotřebitelů, ochranu korektní hospodářské soutěže a řízení společného trhu. Bezprostředně s tím souvisí ochrana zvířat, rostlin a životního prostředí. Evropské potravinové právo je oblastí, která se neustále vyvíjí. Tvorba legislativy znamená soustavný proces, který reaguje na situace nově vzniklé v důsledku přírodních, hospodářských i obecně společenských změn. Významnou roli hrají 3 Mezi potraviny se dle tohoto Nařízení neřadí: krmiva, živá zvířata, pokud nejsou připravena pro uvedení na trh k lidské spotřebě, rostliny před sklizní, léčivé přípravky, kosmetické prostředky, tabák a tabákové výrobky, omamné a psychotropní látky a rezidua a kontaminující látky. 11

12 také nové poznatky získané výzkumem, na jejichž základě lze dříve stanovená opatření zdokonalovat. (Suková, 2006) Potravinářské předpisy ES lze rozdělit do dvou skupin. Jednak jsou to horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin, obecně platné pro všechny potraviny a dále komoditní předpisy platné pro jednotlivé druhy potravin. Veškerá nařízení a také rozhodnutí určená České republice jsou od přistoupení České republiky k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Za významný milník ve vývoji evropské potravinářské legislativy posledních let je možno považovat přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, které stanovilo obecné zásady a požadavky potravinového práva a dále postupy týkající se bezpečnosti potravin. Na jeho základě byl také zřízen Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Dalším klíčovým momentem, který se dotkl všech potravinářských subjektů bylo přijetí tzv. hygienického balíčku, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna Jedná se o souhrnné označení pro čtyři nařízení a jednu směrnici, jejichž společným jmenovatelem je hygiena potravin a úřední kontrola. Horizontální předpisy EU týkající se potravin lze rozdělit, jak uvádí Suková (2007), do následujících tematických oblastí: hygiena a bezpečnost v potravinovém řetězci, veterinární opatření, pravidla pro produkty živočišného původu, opatření u potravin rostlinného původu, dozor nad potravinami, laboratoře, monitoring, přídatné a pomocné látky a aromata do potravin, kontaminanty, krmiva ozařování potravin, materiály a předměty ve styku s potravinami, označování 4, hmotnosti a objemy, 4 Označování potravin patří mezi nejsložitější oblasti v rámci potravinového práva v Evropské unii. Požadavky na označování potravin jsou upraveny jednak na horizontální úrovni, kdy jsou stanoveny obecné požadavky platné pro všechny potraviny, a dále na vertikální úrovni, kdy v různých právních předpisech se stanoví zvláštní požadavky pro určité druhy potravin. Dle údajů Ministerstva zemědělství, v roce 2006 obsahovalo požadavky na označování potravin v rámci evropské potravinové legislativy čtyřicet právních předpisů. 12

13 zvláštní výživa a doplňky stravy, zmrazené potraviny, produkty ekologického zemědělství, genové manipulace a potraviny nového typu, obecné předpisy s významem pro potraviny Z velkého množství předpisů upravujících oblast potravinového práva EU uvádím konkrétně pouze několik zásadních nařízení 5 : Hygienický balíček Nařízení č. 178/2002, které stanovuje obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanovuje postupy týkající se bezpečnosti potravin. Nařízení č. 852/2004 o hygieně potravin Nařízení č. 853/2004, kterým se stanoví specifické hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu Nařízení č. 854/2004, kterým se stanoví specifická pravidla pro organizaci úředních kontrol výrobků živočišného původu určených k lidské spotřebě Nařízení č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověřování, zda jsou dodržovány právní předpisy o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat Nařízení č. 2073/2005/ES o mikrobiologických kritériích pro potraviny Nařízení č. 1925/2006/ES o obohacování potravin Nařízení č. 1924/2006/ES o označování výživové hodnoty 4.2 Potravinová legislativa ČR Česká republika musela do svého právního řádu v období před vstupem do EU transponovat velké množství předpisů. Od roku 2004 lze považovat legislativní oblast potravin v ČR za harmonizovanou s předpisy EU. Evropská potravinová legislativa však neustále prochází změnami, které mají zajistit, aby se ke spotřebiteli dostávaly pouze bezpečné potraviny, z tohoto důvodu se i česká potravinová legislativa nadále průběžně vyvíjí. Současné pojetí potravinového práva vychází dle Kocourka (2007) z rozdělení všech požadavků na výrobky na dvě oblasti: 5 Všechna Nařízení ES v platném znění je možné najít v příslušných Úředních věstnících ES. Seznam potravinářských předpisů ES je také přehledně zpracován na webových stránkách ústavu zemědělských a potravinářských informací autorem je Ing. Irena Suková. 13

14 1. oblast státem regulovanou, kde stát formuluje společenské požadavky na jakost (zejména zdravotní nezávadnost) obecně závaznými právními předpisy a jejich plnění kontroluje a vynucuje. 2. oblast státem neregulovanou, kde je formulace a splnění požadavků na jakost ponechána pouze na zákazníkovi a výrobci (dodavateli), tj. jedná se o záležitosti smluvního charakteru. Konkrétní specifikace řady požadavků na jakost lze nalézt v technických normách, které nejsou obecně právně závazné a výrobce se jimi řídí nebo neřídí dobrovolně. Pokud však výrobce deklaruje shodu s některou normou, např. na obale, pak nedodržení požadavku (jinak nezávazné) normy lze chápat jako klamání spotřebitele. Obrázek č.1: Oblasti legislativní regulace Zdroj: Kocourek, V.:Úvod do potravinářské legislativy Národní legislativu potravin představuje především zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších změn a doplňků, který také obsahuje základní požadavky na označování všech potravin. Další požadavky jsou pak stanoveny v prováděcích vyhláškách k zákonu. Z hlediska označování potravin považuji za významné především tyto vyhlášky: Vyhláška č. 54/2004 Sb. o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití ve znění novely č. 473/2006 Sb. Tato vyhláška stanovuje požadavky na označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, potravin pro obilnou a ostatní výživu určenou pro výživu kojenců a malých dětí, potravin pro 14

15 nízkoenergetickou výživu určenou ke snižování tělesné hmotnosti, potravin pro zvláštní lékařské účely, potravin bez fenylalaninu, bezlepkových, potravin určených pro diabetiky, potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové, potraviny s nízkým obsahem bílkovin, potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku a potravin určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu. Vyhláška č. 133/2004 Sb. o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu Vyhláška č. 275/2004 Sb. o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy ve znění novely č. 404/2006. Vyhláška stanovuje požadavky na označování balených přírodních minerálních vod. Balených pramenitých vod, balených kojeneckých a balených pitných vod. Vyhláška č. 450/2004 Sb. o označování výživové hodnoty potravin Vyhláška č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky Vyhláška č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků ve znění novely č. 101/2007 stanovuje obecné požadavky na označování všech potravin, jedná se o horizontální právní předpis. Požadavky na označování jednotlivých výrobkových skupin obsahují příslušné komoditní vyhlášky. Některé zvláštní požadavky, které souvisejí s označováním produktů živočišného původu, obsahuje také veterinární zákon. Přehled platných prováděcích vyhlášek Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství k zákonu č. 110/1997Sb. uvádím v příloze této práce. 5 Všeobecné požadavky na označování potravin Údaje uváděné na obalech 6 potravin jsou pro spotřebitele základním zdrojem informací, aby se mohl rozhodnout při výběru ze širokého spektra výrobků. V dobách přísné regulace trhu se potraviny v ČR vyráběly v úzkém sortimentu podle jednotných norem, takže nebylo nutné obsáhlé označování a zákazník nemohl a nemusel vybírat. Dnes je situace náročnější pro výrobce i pro spotřebitele. (Burešová, 2006) Co musí být na potravinovém 6 Zákon o obalech 477/2001Sb. definuje obal, jako výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy, určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli. 15

16 výrobku uvedeno, stanovuje především zákon 110/1979 Sb. o potravinách a prováděcí vyhláška 113/2005 Sb. o označování potravin. V problematice označování výrobků je třeba rozlišovat, zda se jedná o potravinu balenou (umístěnou do obalu u výrobce potraviny či v balírně), zabalenou (umístěnou do obalu za nepřítomnosti spotřebitele jinde než u výrobce či balírny, většinou v zázemí prodejny) a potravinu nebalenou. 5.1 Balené potraviny K základním údajům podle zákona 110/1979 Sb., které až na výjimky musí být uvedeny na všech balených potravinách, patří: název obchodní firmy a sídlo výrobce nebo dovozce, nebo prodávajícího nebo balírny (u právnických osob), nebo uvedení jména a příjmení a místa podnikání (u fyzických osob). Z uvedení obchodní firmy na obalu potraviny musí být zřejmé, zda se jedná o výrobce, dovozce, prodejce nebo balírnu. název potraviny se doplní údajem o fyzikálním stavu potraviny nebo o způsobu její úpravy, pokud tento fyzikální stav nebo úprava nevyplývají již z názvu nebo charakteru druhu, skupiny nebo podskupiny potravin, jako zejména v prášku, mletá, drcená, sušená, instantní, zmrazená, koncentrovaná, uzená, sterilovaná, pasterovaná, země původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny, název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin, popř. název odvozený od základní použité suroviny nebo technologie, údaj o množství výrobku (u pevných potravin v g nebo kg, u tekutých v ml, cl nebo l). Údaj o množství se nevyžaduje u potravin, které podléhají ztrátám na objemu nebo hmotnosti, které jsou prodávány podle počtu kusů ale i v některých dalších případech. U potravin v nálevu musí být navíc uvedena i hmotnost pevné části potraviny. datum použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti, údaj o způsobu skladování u potravin, které by se při nesprávném skladování mohly brzy zkazit (potraviny označené "spotřebujte do..."), jedná-li se o potraviny, u nichž by po otevření obalu spotřebitelem došlo k rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvádí se na obale i konkrétní 16

17 podmínky pro uchovávání potraviny po otevření obalu, popřípadě doba spotřeby potraviny, způsob použití, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem (např. u potravin určených k mikrovlnnému ohřevu postup ohřevu, u potravin, které je nutno před spotřebou naředit postup ředění), údaj o určení potraviny pro zvláštní výživu, údaj o složení potraviny (suroviny, přídatné látky, látky určené k aromatizaci, potravní doplňky), označení šarže kromě potravin označených datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti, pokud toto datum obsahuje den a měsíc, údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, údajem o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, a to slovy "ionizováno" nebo "ošetřeno ionizací" anebo "ošetřeno ionizujícím zářením"; v případě ošetření potraviny nebo potravinové suroviny, která je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny, údaj o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na kterých je uvedeno nutriční tvrzení a u potravin, u kterých je to stanoveno vyhláškou. Uvedení nutriční hodnoty není tedy povinné u všech potravin. Další zvláštní požadavky na označování platí pro bio-produkty, potraviny z geneticky modifikovaných surovin, víno, potraviny pro kojeneckou výživu, potraviny pro různé diety nebo pro suplementy (doplňky stravy). Specifické požadavky pro jednotlivé skupiny potravin jsou stanoveny ve vyhláškách určených výhradně pro tyto komodity, někdy přímo v nařízeních ES (čerstvé ovoce a zelenina). V některých případech je také třeba uvést údaj o výživové (nutriční) hodnotě (tzn. tabulka s obsahem energie, bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny, sodíku, vitaminů nebo minerálních látek), nebo je vyžadován údaj o třídě jakosti (drůbež, vejce, šunka, ovoce, zelenina, brambory); požadavky na třídy jakosti stanovují komoditní vyhlášky. 17

18 5.2 Potraviny nebalené Kromě potravin balených ve výrobě existují potraviny nebalené, jako běžné pečivo, ovoce a zelenina, lahůdkářské výrobky. Podnikatel, který prodává nebalené potraviny musí dle zákona 110/1997Sb. na viditelném místě umístit alespoň písemný údaj o: názvu druhu, skupiny nebo podskupiny, množství, datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti, možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví, ošetření potraviny ozářením, třídě jakosti (u potravin, u kterých je to stanoveno přímo v příslušné vyhlášce). Pro nebalené potraviny je obecně požadováno, aby prodejcům byly údaje o potravinách stanovenou formou sděleny, a tito je při nabízení k prodeji musí viditelně umístit v písemné formě. Další údaje jsou dle Sukové (2006) u nebalených potravin vyžadovány spíše výjimečně. Takovou výjimkou je povinné označování čerstvého hovězího masa údaji o poraženém zvířeti. 5.3 Zabalené potraviny Pod termínem zabalené jsou zákonem 110/1997 Sb. míněny potraviny, které nejsou baleny u výrobce nebo v balírně, ale jsou baleny případně porcovány někde jinde, a to bez přítomnosti zákazníka (např. v zázemí prodejny). Pro ty platí dle zákona povinnost uvádět na nich: obchodní jméno osoby, která potravinu zabalila, název potraviny, údaj o množství výrobku, datum použitelnosti/trvanlivosti, a příp. třídu jakosti, údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví, pokud byla potravina nebo surovina ošetřena ionizací, tak i tuto skutečnost. Obdobně jako v případě balených potravin, mohou být u určitých výrobků vyhláškami požadovány další údaje. 18

19 6 Požadavky na jednotlivé údaje V případě balených potravin stanovuje zákon, aby byly údaje uvedeny buď přímo na spotřebitelském obalu jednotlivého výrobku, nebo na vnějším obalu skupinového balení nebo na nesnadno oddělitelných součástech. Údaje musí být pro spotřebitele srozumitelné, pro spotřebitele v ČR musí být v českém jazyce (výjimkou může být obchodní název výrobku, příp. údaje, které nelze vyjádřit v češtině), musí být uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné. Burešová (2006) uvádí, že až na výjimky jako je používání symbolu e, který se týká hmotnosti a objemu, není velikost písma stanovena, takže je obtížné rozsoudit, zda písmo, které některý spotřebitel přečte pouze s lupou, lze považovat za čitelné. Brýle pokud je spotřebitel používá, jsou tedy při nákupu potravin nezbytné. Vyhláška 113/2005 ukládá, že způsob označování nesmí uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o vlastnosti, množství či původ potraviny, potravině nesmějí být přisuzovány vlastnosti a účinky, které nemá, a nesmí být vyvoláván dojem, že potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny. Proto také platí, že nesmí být na obalu vyobrazeny složky nebo potraviny, které nebyly k výrobě použity (např. na roztíratelných tucích nesmí být znázorněna zelenina, která by byla míněna jako doplněk při konzumaci). 6.1 Název a sídlo firmy Na potravinách musí být uveden buď výrobce 7 nebo dovozce nebo prodávající nebo balírna (stačí jeden z nich, ale přitom musí být možno v případě závady dohledat dodavatele; v případě zabalených potravin je třeba uvést firmu, která výrobek zabalila). V případě právnických osob se uvádí název a sídlo firmy v EU, v případě fyzické osoby se uvádí jméno a příjmení a místo podnikání. Uvádění země původu není všeobecně povinné, ale má být realizováno v případě, že by neuvedení tohoto údaje mohlo zmást spotřebitele, pokud jde o původ nebo vznik 7 Pokud je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, musí být na obale uvedena obchodní firma způsobem, jak je zapsána v obchodním rejstříku. V případě obchodních společností, kterými jsou dle 56 Obchodního zákoníku: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení je obligatorní dodatek označující jejich právní formu, např. s.r.o., a.s., v.o.s. atd. 19

20 potraviny. To se často týká potravin balených přímo pro určitého prodejce, kdy je uvedena pouze adresa tohoto prodejce, z níž nelze usoudit na původ potraviny. Také se to týká situací, kdy výrobce potraviny zpracovává dováženou surovinu. (Burešová, 2006) 6.2 Název potraviny Zásadně platí, že musí být použit takový název, aby si spotřebitel nemohl jeho význam nesprávně vykládat. Z toho důvodu je často ve vyhláškách týkajících se jednotlivých skupin potravin určeno označení druhu, skupiny nebo podskupiny, a definice tohoto označení. Tzn. je stanoveno, co musí splňovat potravina, použije-li se pro ni určitý název. Burešová (2006) uvádí, že většinou je takto vyhláškou vymezen charakter výrobkové skupiny, a to tím, že je definována buď použitá surovina např. mléčná čokoláda, nebo použitá technologie např. tavený sýr. Pokud toto pro některou potravinu není stanoveno, používá se název odvozený od základní použité suroviny nebo technologie. Jen ve výjimečných případech je stanoven přímo název konkrétního výrobku například v případě některých masných výrobků, kdy je název vázán na dodržení určité receptury, jako špekáček, debrecínský párek, gothajský salám, výběrová šunka 8. Obchodní název (např. Flora, Delissa ), což znamená něco jiného než zákonem požadovaný název potraviny, je nepovinný údaj, u něhož se připouští, že nemusí být uveden v českém jazyce. Ze zákona dále plyne, že pokud je to z hlediska informování spotřebitele třeba, tzn. že to spotřebitel nemusí být schopen sám poznat, musí se název potraviny doplnit o údaj o fyzikálním stavu potraviny, nebo o formě úpravy (tzn., zda je potravina v prášku, mletá, drcená, sušená, instantní, zmrazená, koncentrovaná, uzená, sterilovaná, pasterovaná) Chráněné označení původu Název výrobku může obsahovat tzv. chráněné označení původu (užívá se též zkratka PDO Protected Designation of Origin) nebo chráněné zeměpisné označení (též PGI Protected Geographical Indication), což jsou termíny definované zákonem č. 452/2001 Sb. Jak uvádí Rázová a Čapounová (2007), rozdíl mezi těmito kategoriemi spočívá zejména v míře vazby na uvedené území nebo lokalitu (v případě označení původu by měla být vazba 8 Přesné požadavky, na jednotlivé masné výrobky, které musí výrobce splnit,aby mohl výrobek označit těmito názvy, stanovuje příloha č.4 k vyhlášce 326/2001 ve znění novely 264/

21 těsnější, liší se také vyžadovaný podíl tuzemských či lokálních surovin ). V obou případech musí zboží pocházet z daného území a jeho kvalita musí mít se zeměpisným původem nějakou jasnou spojitost (danou například přírodními podmínkami, ale třeba i dovedností zpracovatelů). Jedná se o názvy typu Žatecký, chmel, Pohořelický kapr (chráněná označení původu) nebo Štramberské uši, Českobudějovické pivo (chráněná zeměpisná označení). Žádost o registraci těchto označení se v ČR podává Úřadu pro průmyslové vlastnictví, který ji předává k dalšímu posouzení a definitivnímu schválení (zápisu) Evropské komisi. Stejný název může používat i více výrobců, pokud splňují stejná kritéria (nejedná se tedy o ochrannou známku, což spotřebitelé často zaměňují). 6.3 Množství výrobku Množství výrobku se uvádí v jednotkách hmotnosti (g, kg) nebo v jednotkách objemu (ml, cl, l) podle charakteru potraviny. Kromě toho se v případě více kusů v balení uvádí i počet kusů, což je vyžadováno, pokud se jedná o neprůhledný obal, kde spotřebitel nemá možnost se o počtu kusů sám přesvědčit. U některých potravin údaj o hmotnosti nebo objemu nevyžaduje. To je dle vyhlášky 113/2005 možné, když potraviny podléhají významným ztrátám na hmotnosti a jsou prodávány podle počtu kusů, nebo když jsou váženy v přítomnosti spotřebitele, nebo když jsou v balení menším než 5 g resp. 5 ml (neplatí pro koření a byliny), nebo když jsou prodávány podle počtu kusů, a tento počet je přes obal viditelný nebo je uveden. Pokud se potravina nachází v nálevu (nebo v oleji, ve vlastní šťávě nebo v tomatě), musí být podle vyhlášky 113/2005 kromě celkové hmotnosti uvedena na obalu i hmotnost pevné potraviny po odkapání nálevu nebo procentní podíl pevné části. V případě, že část pevného podílu přechází při zpracování do nálevu, uvede se hmotnostní podíl pevné složky v hodnotě vložené před zpracováním a tato skutečnost se označí na obalu Pokud jde o skutečně obsažené množství, je dle Burešové (2006) určitým problémem přesné dodržení uvedené minimální hmotnosti či objemu. Vyhlášky pro jednotlivé skupiny potravin proto stanovují, jaké záporné odchylky jsou pro určité velikosti balení povolenyjako v případě zmrazené drůbeže, ryb a výrobků z nich, majonézy. 21

22 6.3.1 Symbol "e" má také možnost použít na obale mezinárodní symbol "e" umístěný ve stejné úrovni jako údaj o množství, a sice v případě, že jsou dodrženy odchylky od uvedeného minimálního množství stanovené vyhláškou 328/2000. Jak uvádí Michalová(2006), tímto symbolem se označuje zboží určené k prodeji a umístěné do obalu bez přítomnosti spotřebitele, jehož množství obsažené v obalu má předem stanovenou hodnotu, kterou nelze zaměnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu. Při uvedení symbolu e musí být dodržena stanovená velikost písma, kterým se označuje množství. Pro obaly o různé velikosti je stanovena výška písma 6 až 2 mm. Pro kladnou odchylku (skutečné množství je větší než uvedené) se meze pochopitelně nestanovují, výrobce v zájmu ekonomiky výroby sám dbá na to, aby se takové chyby nedopouštěl. Pro některé skupiny výrobků - v případě že je uváděn symbol e - stanovují vyhlášky 329/2000 a 330/2000, přípustné velikosti balení. Cílem je dle Burešové (2006), aby se spotřebitel snáze orientoval při porovnávání cen výrobků různých výrobců. Např. pro máslo, margarín a další pomazánkové tuky se při uvedení symbolu e připouštějí hmotnosti balení: 125, 250, 500, 1000, 1500, 2000, 2500, 5000 g. Obdobné řady jsou stanoveny pro čerstvé sýry, kuchyňskou sůl, mlýnské výrobky, těstoviny, rýži, sušené ovoce a zeleninu, zmrazené ovoce a zeleninu, kávu a náhražky kávy, zmrazené porcované ryby, vína, mošty, limonády, lihoviny, mléčné nápoje, šťávy. 6.4 Datum minimální trvanlivosti Toto datum se povinně uvádí na všech potravinách, kromě potravin rychle zkazitelných, u nichž se používá datum použitelnosti. Vymezuje minimální dobu 9, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti (při dodržování skladovacích podmínek) a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Uvádí se na výrobku za slovy minimální trvanlivost do. Toto datum se nemusí uvádět na některých ve vyhlášce 113/2005 vyjmenovaných potravinářských výrobcích. Jedná se o čerstvé ovoce a zeleninu, konzumní brambory, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 10 objemových procent (výjimku tvoří emulzní likéry), víno, pečivo, které se spotřebuje do 24 hodin, jedlá sůl, přírodní sladidla, neplněné nečokoládové cukrovinky obsahující pouze cukry 9 Datum minimální trvanlivosti je definováno Zákonem 110/1997Sb. v 2, písmeno r) 22

23 a barviva a látky určené k aromatizaci, žvýkačky a kvasný ocet, limonády, ovocné šťávy a nektary a alkoholické nápoje balené v nádobách nad 5 litrů, které nejsou určeny pro běžné spotřebitele. Pokud je datum minimální trvanlivosti (DMT) 3 měsíce a méně, nemusí být uveden rok, pokud je DMT delší než 3 měsíce, ale maximálně 18 měsíců, nemusí být uveden den a pokud je DMT delší než 18 měsíců, nemusí být uveden ani den ani měsíc. Pokud se prodejce rozhodne uvádět do oběhu potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti, musí při nabídce k prodeji takových potravin splnit požadavky ustanovení 10 odst. 2 a 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Potraviny s prošlou DMT lze tedy dle zákonem stanovených požadavků uvádět do oběhu pouze pokud jsou zřetelně označené jako potraviny s prošlou DMT, pokud jsou odděleně umístěné od ostatních potravin a jsou zdravotně nezávadné 10. Po ukončení data výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Za zdravotní nezávadnost je odpovědný prodejce. Jak má prodejce postupovat, aby zjistil, zda je konkrétní potravina s prošlou DMT zdravotně nezávadná zákon neupravuje, proto jsem se obrátila s tímto dotazem na Mgr. Pavlu Burešovou se SZPI a ta mi k tomuto problému sdělila následující: Prodejce má povinnost zaručit bezpečnou potravinu a způsob, jak to udělá, je na něm - může si nechat udělat rozbory, spoléhat se na svůj odborný úsudek. Zodpovědnost je na něm, a pokud bychom jako SZPI zjistili nějaký problém, uloží se mu opatření a sankce. 6.5 Datum použitelnosti Toto datum 11 se uvádí na potravinách, které jsou z mikrobiologického hlediska velmi náchylné ke kažení, a proto mohou po velmi krátké době znamenat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví. Potraviny, kterých se to týká, jsou stanoveny vyhláškou, jedná se o všechny masné výrobky kromě trvanlivých a konzerv, čerstvé pasterované mléko, tvaroh, jogurty, máslo, potraviny pro zvláštní výživu. U ostatních potravin se výrobce sám podle charakteru výrobku rozhodne, zda potravinu označí datem použitelnosti či minimální trvanlivosti. Datum použitelnosti (DP) obdobně jako DMT vymezuje maximální dobu, po kterou si potravina při dodržování skladovacích podmínek zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. 10 Zákon 110/1997 Sb. definuje zdravotně nezávadné potraviny jako potraviny, které splňují chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené zákonem, vyhláškou nebo které jsou uváděny do oběhu se souhlasem Ministerstva zdravotnictví 11 Datum použitelnosti je definováno Zákonem 110/1997Sb. v 2, písmeno q) 23

24 Uvádí se za slovy spotřebujte do. Následuje den, měsíc a rok ukončení této doby. Jestliže za slovy "Spotřebujte do" nebo "Minimální trvanlivost do" nebude následovat datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obale vyznačeno. Je-li potravina označena datem použitelnosti, doplní se vždy údajem o konkrétních podmínkách skladování, u teplot vyjádřeným číselnými hodnotami. Nejsou-li podmínky skladování u takto označených potravin stanoveny zvláštním právním předpisem, stanoví je výrobce, dovozce, prodávající, nebo balírna. Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se považují za zdravotně závadné a nesmí se uvádět do oběhu. Častým problémem, se kterým se někdy setkala valná většina spotřebitelů je přelepení datumu cenovkou nebo nečitelnost těchto údajů (tvarohy ve staniolové fólii nebo výrobky v "salámovém" balení s kovovou sponou). Orientaci spotřebitelů v údajích o datu minimální trvanlivosti a datu použitelnosti komplikují také obaly s několikajazyčnými údaji. Slovenské Spotrebujte do... znamená totiž Dobu minimální trvanlivosti nikoli české Spotřebujte do Údaje o složení potravin Složením potravin uvedeným na balených potravinách se míní, z jakých potravinových složek byla potravina vyrobena. Za složku 12 se považuje jakákoli látka včetně přídatných látek, potravních doplňků a látek určených k aromatizaci potraviny, která byla použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě. Složení se uvádí jen u vícesložkových potravin (nikoli jednosložkových jako je např. konzumní mléko), přičemž údaje o obsažených složkách, musí být řazeny sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby. Složky se neuvádí 13 : u jednosložkových potravin, pokud je název potraviny stejný jako název složky nebo název potraviny složku jasně identifikuje u čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny, konzumních brambor, sycených vod, kvasného octa (pokud so nich nebyly přidány jiné složky) 12 Složka je definována ve vyhlášce 113/ písmeno b) 13 Pramen: Vyhláška č. 113/2005 o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, 8 ods.6 písmeno a)-e) 24

25 u sýrů, másla, kysaného mléka a smetany pokud k nim nebyly přidány jiné složky než mléčné výrobky, enzymy a mikrobiální kultury potřebné k jejich výrobě a jedlá sůl potřebná k výrobě sýrů (s výjimkou ochucených čerstvých sýrů a tavených sýrů) Názvy jednotlivých složek lze nahrazovat i skupinovými názvy 14 : "olej", "tuk" pro tuky a oleje. Název pak musí být doplněn údajem, zda se jedná o tuk rostlinný či živočišný nebo údajem o specifickém původu tj. údajem z jaké rostliny či živočicha tuk pochází. Musí být rovněž označen tuk ztužený. "drůbeží maso" pro všechny druhy drůbežího masa (potravina ale nesmí být označena specifickým druhem drůbeže) "škrob" pro všechny škroby i škroby modifikované (pokud by škrob mohl obsahovat lepek, musí být uvedený rostlinný původ škrobu) "koření", "byliny" nebo "směs koření (bylin)", pro všechna koření (byliny) nepřesahuje-li tato složka 2% hmotnosti výrobku Obdobně lze použít skupinový název pro sýry, ryby, žvýkačkové báze, cukr, dextrózu, glukózový sirup, mléčné bílkoviny, kakaové máslo, kandované ovoce, zeleninu, víno, strouhanku a mouku. Pokud se složka skládá z více složek, uvedou se dílčí složky samostatně ve složení potraviny, (většinou se dílčí složky uvádí v závorce za příslušnou složkou). Tento výčet se nemusí uvádět u směsných složek sestávajících ze směsi koření nebo bylin, tvoří-li tato směsná složka méně než 2 % konečného výrobku, s výjimkou přídatných látek. Vyhláška č.113/2005 v části věnované složkám potravin dále stanovuje, že: alergenní složka nebo jakákoli látka z ní pocházející, která byla použita při výrobě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě, se zřetelně označí názvem alergenní složky ve složení potraviny. Toto označení není povinné, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, jednoznačně odkazuje na tuto alergenní složku. voda přidávaná do potraviny se označí jako složka pokud je jí v potravině více než 5%. 14 Pramen: Příloha č. 2 k vyhlášce č. 113/2005 Sb. - Názvy složek, které lze nahradit společnými názvy 25

26 u sušených nebo zahuštěných potravin obnovujících se přidáním vody lze na obalu uvést složky v pořadí podle jejich poměru v obnoveném výrobku, pokud jsou k tomuto výčtu připojena slova "složky v obnoveném výrobku" nebo slova "složky ve výrobku připraveném k použití". pokud se v názvu potraviny použije název složky, nebo se některá složka zdůrazní slovně obrazově nebo graficky musí se uvést množství této zdůrazněné složky v procentech. (např. pokud je pizza označena jako sýrová, musí se uvést procentuální podíl sýru, u těstovin s tuňákem procento tuňáka atp.) pokud obsahuje potravina více než 2,5 % soli, musí bý její obsah uveden na obale v hmotnostních %. při obsahu přidaného kofeinu v nealkoholickém nápoji nebo v koncentrátu k přípravě nealkoholického nápoje vyšším než 150 mg/l se v blízkosti názvu uvedou slova "S vysokým obsahem kofeinu" a za těmito slovy v závorce údaj o obsahu kofeinu vyjádřený v mg/100 ml. Požadavek na označení vysokého obsahu kofeinu se nevztahuje na všechny druhy kávy, kávových extraktů, čaje a výrobků z čaje. 6.7 Přídatné látky Přídatné látky 15 jsou všechna barviva, konzervanty, antioxidanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřidla, náhradní sladidla, látky zvýrazňující aroma nebo chuť, zahušťovadla, zpevňující látky, zvlhčující látky, želírovadla, stabilizátory, balicí plyny, protispékavé látky, emulgátory, odpěňovače, leštící látky, látky zlepšující mouku. Označování přídatných látek upravuje 10 vyhlášky č. 113/2005. Přídatné látky se mohou označit ve složení buď celým názvem, nebo jen číselným kódem s písmenem E. V některých případech se musí označit i množství a údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí. Vždy se musí uvést kategorie, do které přídatná látka patří. Potraviny, u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plynů, se na obalu označí slovy "Baleno v ochranné atmosféře". 15 Zákon 110/1997Sb. definuje přídatné látky v 2 písmene k)jako látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při výrobě, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny 26

27 6.8 Údaje o látkách určených k aromatizaci Látka určená k aromatizaci potraviny, obsažená v potravině, se dle vyhlášky 113/2005 na obalu označí slovem "aroma" ve výčtu uváděných složek a popřípadě další specifikací, jako např. přírodní, přírodně identické nebo umělé, podle zvláštního právního předpisu nebo doplněním konkrétního názvu nebo popisu aromatu. 6.9 Označování šarže Šarže 16 je množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek (většinou v určitém časovém úseku nebo z určité dodávky suroviny). Cílem označování šarže je možnost dohledat v případě zjištěné závady zdroj této závady a také umožnit stažení potraviny z trhu. Šarže se může uvádět kódem za písmenem L (písmeno L se nemusí použít, pokud je označení šarže jasně rozlišitelné od ostatních údajů), ale nemusí se zvlášť uvádět, pokud je v rámci data použitelnosti nebo minimální trvanlivosti uveden den a měsíc. U baleného stolního másla se označení šarže nahrazuje datem výroby. Burešová (2006) uvádí, že označení šarže nebývá pro spotřebitele důležitým údajem s výjimkou situací, kdy je vyhlášeno, že určitá šarže je zdravotně závadná, a je třeba ji vrátit či vyhodit Označování zboží cenami Zákon o cenách 526/1990Sb. v aktuálním znění ukládá prodejcům povinnost označit balené výrobky: cenou baleného výrobku a cenou za měrnou jednotku množství výrobku Nebalené výrobky volně ložené, nabízené podle hmotnosti, objemu, délky či plochy, které jsou váženy či měřeny v přítomnosti spotřebitele, a to jak v prodeji formou samoobsluhy, tak i v prodeji s obsluhou, musí být označeny pouze měrnou cenou. Měrnou jednotkou množství se rozumí 1 kilogram, 1 litr, 1 metr, 1 metr čtvereční nebo 1 metr krychlový výrobku, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Lze 16 Šarže je definována v Zákoně 110/1997Sb. v 2, písmeno u) 27

28 uvádět i jiné jednotky množství v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo to odpovídá povaze výrobku, například 1 kus, 100 g, 100 ml, 100 mm. Povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou se vztahuje na balené potravinářské výrobky, které jsou v souladu se zvláštním právním předpisem označeny údajem o množství, objemu či hmotnosti výrobku, a na druhy nepotravinářských výrobků uvedené ve zvláštním právním předpisu upravujícím jmenovité hmotnosti a jmenovité objemy některých druhů hotově baleného zboží. U pevných potravin nacházejících se v nálevu, u kterých se musí podle zvláštního právního předpisu uvádět kromě celkové hmotnosti i hmotnost pevné potraviny, se měrná cena vztahuje k udané hmotnosti pevné potraviny. Povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou, neplatí: pokud je měrná cena shodná s prodejní cenou, u výrobků při prodeji s obsluhou, při prodeji formou samoobsluhy na prodejní ploše menší než 400 m2, u výrobků, u kterých by vzhledem k jejich povaze nebo účelu takové označení nebylo vhodné nebo by bylo zavádějící, u výrobků podléhajících významným změnám na objemu nebo hmotnosti, při změně ceny z důvodu nebezpečí znehodnocení výrobku podléhajícího rychlé zkáze, u kombinace různých výrobků v jednom obalu, u výrobků, které jsou nabízeny během poskytování služby, u výrobků nabízených v prodejních automatech. zboží určeného ke konečné spotřebě může uvést např. v nabídkovém ceníku, katalogu, propagačních podkladech nebo na obalu zboží doporučenou cenu prodeje konečnému spotřebiteli vždy však s označením "nezávazná doporučená spotřebitelská cena". 28

29 7 Nutriční údaje na potravinách Další formou značení, se kterou se můžeme na potravinách setkat, jsou výživová tvrzení uvedená na obalech výrobků. Na českém trhu i ostatních trzích EU se počet potravin, které nesou výživové, nebo zdravotní tvrzení stále zvyšuje. Výživové tvrzení konstatuje nebo předpokládá, že potravina má prospěšné výživové vlastnosti. K typickým příkladům výživového tvrzení patří: nízký obsah tuku, bez přidaného cukru nebo vysoký obsah vlákniny. Zdravotní tvrzení je na druhé straně jakékoliv stanovisko použité na etiketách, při prodeji nebo v reklamě o zdravotním prospěchu potraviny, který se dostavuje po konzumaci dané potraviny, např. stanovisko, že potravina dokáže posilovat přirozenou obranu organismu nebo že zvyšuje schopnost se učit. Výživová a zdravotní tvrzení jsou účinným marketingovým nástrojem potravinářských firem, ve snaze zvýšit odbyt svých výrobků. Aby spotřebitelé dostávali prostřednictvím těchto tvrzení skutečně pravdivou a přesnou informaci založenou na spolehlivých vědeckých důkazech, přijala Evropská komise nařízení o použití výživových a zdravotních tvrzení. V Úředním věstníku EU z bylo zveřejněno Nařízení 1924/2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví. (Toto nařízení nahradilo Nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin publikované v Úředním věstníku dne ) Nařízení stanovuje podmínky, za jakých mohou výrobci potravin a nápojů uvádět na svých výrobcích zdravotní a nutriční tvrzení. Obecná ustanovení o označování potravin jsou uvedena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Směrnice 2000/13/ES obecně zakazuje používání údajů, které by kupujícího uváděly v omyl nebo které připisují potravinám léčebné vlastnosti. Nově přijaté nařízení doplnilo obecné zásady směrnice 2000/13/ES a stanovilo zvláštní ustanovení pro používání výživových a zdravotních tvrzení při označování potravin, které mají být jako takové dodány spotřebiteli. Nařízení 1924/2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví uvádí v soulad právní a správní předpisy v členských státech, které se týkají výživových a zdravotních tvrzení, aby bylo zajištěno účinné fungování vnitřního trhu a zároveň i vysoká míra ochrany spotřebitele. Je nutno zajistit, aby bylo u látek, které jsou předmětem tvrzení, prokázáno, že mají příznivý výživový nebo fyziologický účinek. K zajištění pravdivosti uváděných tvrzení je nezbytné, aby látka, která je předmětem tvrzení, byla v konečném produktu obsažena v dostatečném množství nebo aby v něm nebyla 29

30 obsažena nebo byla obsažena v přiměřeně sníženém množství, aby bylo dosaženo výživového či fyziologického účinku uváděného v tvrzení. Látka by také měla být pro organismus využitelná. Kromě toho by případně značné množství látky, která má uváděný výživový nebo fyziologický účinek, mělo být obsaženo v takovém množství potraviny, o němž lze důvodně předpokládat, že bude konzumováno. 7.1 Výživová tvrzení Výživovým tvrzením se rozumí každé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že potravina má určité prospěšné výživové vlastnosti v důsledku: a) energetické (kalorické) hodnoty, kterou: poskytuje, poskytuje ve snížené či zvýšené míře nebo neposkytuje, nebo b) živin či jiných látek, které: obsahuje, obsahuje ve snížené či zvýšené míře nebo neobsahuje; 7.2 Zdravotní tvrzení Zdravotním tvrzením se rozumí každé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím. Zdravotní tvrzení jsou přípustná pouze tehdy, pokud jsou na označení, v obchodní úpravě a reklamě uvedeny tyto informace: sdělení o významu různorodé a vyvážené stravy a zdravého životního stylu, množství potraviny a způsob konzumace potřebné k dosažení uvedeného příznivého účinku, případně sdělení určené osobám, které by se měly vyhnout konzumaci této potraviny, a vhodné varování, pokud nadměrná konzumace daného produktu může ohrozit zdraví. 30

31 Nejsou přípustná zdravotní tvrzení, která: naznačují, že nekonzumováním dané potraviny by mohlo být ohroženo zdraví; odkazují na míru nebo množství úbytku hmotnosti; odkazují na doporučení jednotlivých lékařů nebo dalších odborníků ve zdravotnictví a sdružení, která nejsou uvedena v Nařízení. 7.3 Tvrzení o snížení rizika onemocnění Tvrzením o snížení rizika onemocnění se rozumí každé zdravotní tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že spotřeba určité kategorie potravin, potraviny nebo některé z jejích složek významně snižuje riziko vzniku určitého lidského onemocnění. 7.4 Obecné zásady pro všechna tvrzení Výživová a zdravotní tvrzení lze při označování a obchodní úpravě potravin a v reklamě na potraviny uváděné na trh ve Společenství používat pouze v případě, že jsou v souladu s tímto nařízením. Výživová a zdravotní tvrzení nesmějí: vyvolávat pochybnosti o bezpečnosti nebo výživové přiměřenosti jiných potravin; být nepravdivá, dvojsmyslná nebo klamavá; nabádat k nadměrné konzumaci určité potraviny nebo nadměrnou konzumaci omlouvat; uvádět nebo naznačovat, ani z nich nesmí vyplývat, že vyvážená a různorodá strava nemůže obecně zajistit přiměřené množství živin. Odchylky v případě živin, jejichž dostatečné množství nemůže být vyváženou a různorodou stravou zajištěno, včetně podmínek jejich použití mohou být přijaty s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám v členských státech; odkazovat na změny tělesných funkcí, které by mohly u spotřebitelů vzbuzovat strach nebo které by mohly zneužívat jejich strachu, pomocí textu nebo prostřednictvím obrazového, grafického či symbolického znázornění. 31

32 Používání výživových a zdravotních tvrzení je přípustné pouze při splnění těchto podmínek: na základě všeobecně uznávaných vědeckých poznatků bylo prokázáno, že přítomnost, nepřítomnost nebo snížený obsah živiny nebo jiné látky, k níž se tvrzení vztahuje, v potravině nebo kategorii potravin má příznivý výživový nebo fyziologický účinek; živina nebo jiná látka, k níž se tvrzení vztahuje, je v konečném produktu obsažena ve významném množství, které je vymezeno v právních předpisech Společenství, nebo pokud takové předpisy neexistují, v množství, které vyvolává uváděný výživový nebo fyziologický účinek, stanovený na základě všeobecně uznávaných vědeckých poznatků je nebo není přítomna ve sníženém množství, které vyvolává uváděný výživový nebo fyziologický účinek, stanovený na základě všeobecně uznávaných vědeckých poznatků případně se živina nebo jiná látka, k níž se tvrzení vztahuje, vyskytuje ve formě, kterou lidský organismus může využít; množství produktu, o němž lze důvodně předpokládat, že bude konzumováno, poskytuje významné množství živiny nebo jiné látky, k níž se tvrzení vztahuje, jak je vymezeno v právních předpisech Společenství, nebo pokud takové předpisy neexistují, významné množství, které vyvolá uváděný výživový nebo fyziologický účinek, prokázaný na základě všeobecně uznávaných vědeckých poznatků; Použití výživových a zdravotních tvrzení je přípustné pouze tehdy, jestliže lze očekávat, že průměrný spotřebitel příznivému účinku vyjádřenému v daném tvrzení porozumí. Výživová a zdravotní tvrzení musí být založena na všeobecně uznávaných vědeckých poznatcích a jsou jejich prostřednictvím zdůvodněna. Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí výživové nebo zdravotní tvrzení, musí použití tohoto tvrzení zdůvodnit. Potraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou přede dnem použitelnosti nařízení (1.července 2007), které nejsou v souladu s nařízením 1924/2006, smějí být uváděny na trh do konce doby trvanlivosti, avšak nejdéle do 31. července

33 Výživová tvrzení, která byla používána v členském státě před 1. lednem 2006 v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími tato tvrzení a která nejsou uvedena v příloze, smějí být nadále používána do 19. ledna 2010, přičemž odpovědnost nesou provozovatelé potravinářských podniků. Přípustná výživová tvrzení a podmínky jejich užívání uvádím v příloze své práce. V české potravinové legislativě je označování výživové hodnoty upraveno vyhláškou 450/2004Sb.,(zároveň jsou však závazná a přímo použitelná i ustanovení Nařízení ES 1924/2006.) Uvádění výživové hodnoty je povinné, jestliže je při označování potraviny uváděné do oběhu, při předkládání a nabídce této potraviny nebo v reklamě, uvedeno výživové tvrzení 17. Tabulka č.1: Požadavky na pořadí údajů na obale při uvedení výživového tvrzení dle vyhlášky 450/2004Sb. Výživová tvrzení vztahující se na: Pořadí údajů: Zdroj:Vyhláška 450/2004Sb, úprava autor Označování výživové hodnoty může zahrnovat také škrob, polyoly, mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny, cholesterol a minerální látky a vitaminy přítomné v potravině ve významném množství 18. Pokud se uvádí výživové tvrzení, je uvedení látek nebo jejich složek, které náleží do některé skupiny živin povinné. Údaje musí být na obale uvedeny na jednom místě v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami. Kde to prostor na obale nedovoluje, uvádějí se informace v lineární formě. Tisk těchto údajů musí být proveden čitelně a nesmazatelně a musí být umístěn na dobře viditelném místě, nesmí se dodatečně přelepovat, měnit či zakrývat. Údaje musí být uvedeny v českém jazyce. cukry, nasycené mastné kyseliny, vlákninu a sodík Ostatní případy 1. energetická hodnota, energetická hodnota, 2. obsah bílkovin, sacharidů, cukrů, tuků, nasycených mastných kyselin, vlákniny a sodíku. obsah bílkovin, sacharidů a tuků. 17 Dle 3 vyhlášky 450/2004 se výživová tvrzení mohou týkat jen energetické hodnoty, živin (bílkoviny, sacharidy, tuky, vláknina, sodík, vitaminy nebo minerální látky) a látek, které patří do některé skupiny těchto živin nebo jsou jejich složkami. 18 Významným množstvím se rozumí hodnota vitaminů a minerálních látek vyšší než 15 % doporučené denní dávky ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny nebo v jednom balení či jednotlivé porci potraviny. Doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek jsou stanoveny v příloze vyhlášky 450/

34 8 Symboly na výrobcích Symboly uváděné na obalech výrobků jsou další významnou skupinou spadající do problematiky značení potravin. Při nákupu potravin se setkáváme s mnoha značkami na obalech, které nás informují o samotném výrobku ale i o jeho obalu, někdy pouze o obalu. 8.1 České symboly a značky Produkt ekologického zemědělství Označování potravin s poukazem na jejich "bio"- charakter je, jak uvádí Holý (2007), vázáno na 24, odst. 2 zákona o ekologickém zemědělství, který zakazuje označovat potravinu, na kterou nebylo vydáno osvědčení o biopotravině, slovem "bio" nebo "eko" nebo grafickým znakem nebo jakýmikoli údaji poukazujícími na ekologický, organický, přírodní nebo biologický způsob výroby. Podoba grafického znaku, kterým se označují biopotraviny, je stanovena ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 53/2001 Sb. Grafický znak má černobílou a barevnou verzi: Barevná verze Černobílá verze Značkou BIO jsou označeny kontrolované produkty z ekologického zemědělství. Značka BIO (která je zároveň nositelkou státního označení "Česká kvalita") je pro spotřebitele zárukou, že při jejich produkci nebylo použito umělých hnojiv, pesticidů, geneticky modifikovaných organismů ani jiných stimulátorů, hormonálních látek či jiných chemických látek uměle vylepšující barvu, vůni či chuť potravin. U živočišného produktu pak značí mimo jiné, že se zvířaty bylo slušně zacházeno. Tato značka také zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od výrobce až ke konečnému spotřebiteli. Značka je udílena pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR. Zemědělci a výrobci, kteří chtějí uvádět na trh biopotraviny se musí řídit přísnými pravidly dle zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. V ČR dohlíží na dodržování tohoto zákona nezávislá kontrolní organizace 34

35 KEZ o.p.s. Správně označený bioprodukt nese i číslo kontrolní organizace: CZ-KEZ. Pro získání známky je nutná kontrola u producenta, kdy se zjistí, zda zemědělec splňuje i další přísné mezinárodní směrnice. V Evropské unii je možno používat celoevropskou značku pro biopotraviny. Získání certifikátu KEZ pro produkty ekologického zemědělství k použití této značky ekozemědělce a výrobce také opravňuje. Značka Klasa Značka, kterou jsou označovány potravinářské a zemědělské produkty oceňované v rámci Národního programu pro podporu domácích potravin. Podmínkou k propůjčení značky je splnění přísných kritérií. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Vlastnictví značky může být po stanovené lhůtě prodlouženo, ale také může být kdykoliv při porušení podmínek odebráno. Značku jednotlivým potravinářským nebo zemědělským produktům uděluje ministr zemědělství ČR od června roku Od počátku roku 2004 spravuje značku Samostatné oddělení pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu 19 (SZIF). Značka se propůjčuje na tři roky. Jak uvádí Rázgová a Čapounová (2007), do konce dubna 2007 byla tato značka kvality vázána na související národní program, podporující kvalitní domácí potraviny. Značku mohly získat pouze potraviny, které byly zcela vyrobeny v České republice, obsahovaly stanovený podíl domácích surovin (v závislosti na druhu obvykle min %) a kromě toho vykazovaly nadstandardní kvalitativní charakteristiky. Na konci dubna letošního roku však vypršela výjimka (tříletá ochranná lhůta) v oblasti národní podpory, která nám byla udělena 19 SZIF realizoval v srpnu 2007 během veletrhu Země živitelka anketu mezi spotřebiteli (zúčastnilo se jí 830 respondentů), týkající se značky Klasa. Výsledky ankety potvrdily trend poslední doby lidé se již více orientují na kvalitu výrobků, které kupují. 82 % respondentů uvedlo, že při nákupu potravin je pro ně rozhodující kvalita. Téměř všichni dotázaní vědí, co značka KLASA na obalech výrobků znamená a takřka 90 % z nich ji při nákupech vyhledává. 35

36 při vstupu do Evropského společenství. Značka KLASA se proto musela otevřít i výrobcům z ostatních evropských zemí a známý slogan to nejlepší z naší země vystřídala věta to nejlepší pro naše nejbližší. Z praktického hlediska se pro spotřebitele zatím mnoho nezměnilo, protože z ostatních zemí zatím nikdo o značku nepožádal, ani neprojevil předběžný zájem, komentuje současnou situaci Vilém Frček z tiskového oddělení Státního zemědělského a intervenčního fondu. Podle údajů 20 platných k mohou spotřebitelé značku najít na obalech celkem 1401 potravinářských výrobků od 202 výrobců. Český výrobek Značku spravuje Nadační fond Český výrobek21, je udělována od roku 1994 a vztahuje se na všechny výrobky obecně. Jedinou podmínkou členství v Nadačním fondu je, že firma musí být stoprocentně česká, výhradně s českým kapitálem a českým vedením. Zájemce o členství vyplní dotazník. Po posouzení komisí je s ním uzavřena smlouva a získává osvědčení k trvalému použití loga. Kvalita se kontroluje namátkově, průběžně. Znak může firma použít na všech svých výrobcích. Česká kvalita Tato značka informuje, že výrobce se účastní programu Česká kvalita. Program Česká kvalita 22 (též Program CzQ) je program podpory prodeje kvalitních výrobků a poskytování kvalitních služeb, který přijala vláda České republiky svým usnesením č. 685 ze dne 26. června Cílem programu je jak uvádí Holý (2007) vytvořit jednotný systém, který umožní zviditelnit důvěryhodné a nezávislé značky kvality, ty které jsou založené na objektivním ověřování kvality výrobků nebo služeb třetí stranou a vyloučit značky bez vypovídací schopnosti, které jsou jako informace pro spotřebitele pouze zavádějící. Jedním z důležitých společných pravidel všech značek, přijatých do systému Česká kvalita, je rovněž ověřená způsobilost výrobce/poskytovatele služby k dlouhodobému dodržování stability procesů a tím i kvality 20 Pramen: 21 Pramen: 22 Pramen: 36

37 jeho produktů. Značky přijaté do programu mají právo používat spolu se svým logem i logo programu Česká kvalita, které se tak stane pro spotřebitele orientačním symbolem a potvrzením důvěryhodnosti dané značky. Značka je součástí Národní politiky podpory jakosti a spravuje ji vládní Rada České republiky pro jakost. Neuděluje se samostatně, ale zastřešuje některé dílčí značky kvality (mimo jiné značku Czech made, dále např. Ekologicky šetrný výrobek, značku Metro Quality, se kterou se setkáme ve velkoobchodní obchodní síti MAKRO/METRO, nebo značku TESCO). Ve všech případech se může jednat jak o domácí, tak importované výrobky. Czech made Značku CZECH MADE uděluje Sdružení pro cenu České republiky za jakost. Týká se všech kategorií výrobků a podmínkou pro její udělení (kromě kvalitativních kritérií) je, že výrobce musí být registrován v České republice. Holý (2007) uvádí, že na výrobcích takto označených je pozitivní, že vznikly z větší části z tuzemských materiálů, což je pro přírodu obvykle lepší, než když jde o věci dovážené. Značka CZECH MADE má dobu platnosti 2 roky s možnosti prodloužení na další dvouleté období. V roce 2002 byla značka CZECH MADE 23 přijata jako jedna z prvních značek kvality do Programu Česká kvalita. Tímto přijetím byla potvrzena nezávislost a důvěryhodnost značky CZECH MADE. Regionální ochranné známky U nás zatím nepříliš rozšířenou, ale velice zajímavou kategorií označení jsou podle Rázgové a Čapounové (2007) regionální ochranné známky. Jedná se například o systém regionálních značek Domácí výrobky : projekt, jehož cílem je zviditelnit regiony se zachovalou přírodou, realizuje od roku 2004 Regionální environmentální centrum Česká republika. Původně bylo značení zavedeno pro pět oblastí (Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras a Orlické hory), které jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura Značky garantují jak vazbu na konkrétní region a místní původ surovin, tak určité kvalitativní charakteristiky i šetrnost k životnímu prostředí. 23 Pramen: 37

38 Výrobky nesou značky KRKONOŠE originální produkt, ŠUMAVA originální produkt, Vyrobeno v BESKYDECH, MORAVSKÝ KRAS regionální produkt, nebo ORLICKÉ HORY originální produkt. Na zavedení podobných značek se v současné době chystají další tři regiony Jablunkovsko, Moravské Kravařsko (Poodří) a Vysočina. Na stejném principu (místní výroba i suroviny, kvalita a šetrnost k životnímu prostředí) jsou založeny také značky Regionální produkt Český ráj (vznik ochranné známky iniciovalo Sdružení Český ráj spolu s turnovským Poradenským centrem pro venkov) či Tradice Bílých Karpat (nositelem projektu je stejnojmenné občanské sdružení). 8.2 Zahraniční symboly a značky Oficiální zahraniční ekoznačky Tyto značky jsou podle Holého (2007) sice důvěryhodné, ale platné především ve svých domovských zemích. Setká-li se s nimi člověk u nás, je otázka, jak doprava zboží zatížila přírodu a zda i u nás bude výrobek zlikvidován (recyklován) tak jako v zemi svého původu. Ani výroba nemusí být bez problémů např. výrobek z recyklovaného papíru s kanadskou či skandinávskou ekoznačkou chrání tamní lesy, ale u nás vlastně představuje konkurenci pro obdobné výrobky ze sběrového papíru. V některých případech se dá říci, že existuje-li k dováženému výrobku český ekvivalent, je vhodnější dát přednost výrobku českému. Zejména v případě dovozu zboží na velké vzdálenosti, kdy se výrazně zvyšuje ekologická stopa daného výrobku. 38

39 Fair Trade Fair Trade 24 je anglický výraz pro spravedlivý obchod a představuje celosvětové hnutí, které se do mezinárodního obchodu snaží vrátit základní etická pravidla a principy. Základními pilíři Fair Trade je ekonomická udržitelnost (výrobci dostávají cenu odrážející vynaložené úsilí a umožňující důstojné živobytí), sociální podpora (zaměstnancům je zaručena zákonná minimální mzda a je vyloučena nucená a dětská práce) a ekologická únosnost (výroba šetrnější k životnímu prostředí). Do Fair Trade 25 jsou zapojována především demokraticky organizovaná družstva, jejichž členové se podílí na rozhodování. Metro quality Tato značka platí pro potravinové a nepotravinové výrobky určené přednostně pro hotely, restaurace, catering - veřejné stravování. Ověření splnění kritérií ve výrobě je jak uvádí Holý (2007) provedeno nezávislými auditory - držiteli požadovaných certifikátů - podle postupů a standardů schválených společností Makro/METRO.Makro také zajišťuje pravidelné rozbory výrobků před uvedením na trh a dále namátkově z prodejen v akreditovaných laboratořích (Ecochem a.s., Belnovamann s.r.o.) 24 V rámci reprezentativního výzkumu mezi obyvateli ČR staršími 18 let se agentura FOCUS Marketing & Social Research koncem roku 2006 dotazovala i na zkušenosti respondentů s označením potravin značkou "Fair Trade". Tyto potraviny alespoň na zkoušku zakoupilo 6% dotázaných, dalších 11% respondentů se s označením setkalo, ale dosud takový výrobek nezakoupili. Více zkušeností se zbožím označeným "Fair Trade" nalezneme u žen, obyvatel nejmenších a naopak největších obcí a osob z domácností s vyšším socioekonomickým statusem. Míra zkušenosti s Fair Trade roste spolu se vzděláním září 2007 proběhl v Brně seminář o Fair Trade, který pořádalo město Brno a občanské sdružení Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání. Náměstek brněnského primátora Martin Ander po jeho skončení slíbil, že co nejdříve vyvolá na marketingové radě města debatu o začlenění Fair trade do image města. Město Brno by podle něho mělo směřovat k tomu, aby mohlo v budoucnu používat značku Brno město Fair Trade, nebo jakoukoli její obdobu. Pramen: 39

40 8.3 Značky na výrobcích, vztahující se pouze k obalům Zelený bod (Der grüne Punkt) Značka se vztahuje pouze k obalu, nikoli k výrobku. Označení obalu značkou Zelený bod 26 znamená, že za tento obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující zpětný odběr a využití obalového odpadu v souladu se Směrnicí ES 94/62, (u nás firmě EKO-KOM, která zajišťuje sběr a opětovné využití obalů), pokud jsou ovšem odhozeny do zvláštních kontejnerů nebo odevzdány do sběrných dvorů. V ceně výrobku jsou zahrnuty náklady spojené s obalovým odpadem. Jak uvádí Holý (2007), režim autorizačních podmínek ochranné známky ZELENÝ BOD neumožňuje udělení autorizace více než jedné organizaci v daném státě. Sjednocení značky v rámci EU zjednodušuje design obalů, který může být jednotný pro všechny členské státy. Použití ochranné známky ZELENÝ BOD na výrobcích distribuovaných v ČR je možné pouze se souhlasem autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která je nositelem práv na území ČR. Bohužel ani tento systém nezaručuje recyklaci všech použitých obalů, velká část se skládkuje a spaluje. Značka Natur papír Obaly takto označené obsahují minimálně 90% sběrového papíru. Směrnice pro její udělení jsou neveřejné, nicméně díky garanci Výzkumného ústavu papírenského ji lze dle Holého (2007) považovat za věrohodnou. Ecopack Tato značka se vztahuje také k obalu, někdy dokonce pouze k jeho části. Měla by označovat obal, který má menší dopady na životní prostředí než ostatní srovnatelné obaly. Kritéria udělení jsou však podle Holého (2007) nejasná a neveřejná, není garantována nezávislou organizací (např. MŽP) a proto je spíše zavádějící. Jde o jakýsi mezistupeň mezi skutečnou ekoznačkou, garantovanou přísnými pravidly a udělovanou nezávislou organizací a mezi ekoznačkou, kterou si výrobce sám vymyslel. 26 Pramen: 40

41 Odhazující panáček Holý (2007) uvádí, že tato nejčastěji používaná značka upozorňuje na to, že použitý obal se má odhodit do příslušné nádoby na odpad, a ne na zem. Na obalech se objevuje, protože zákon o odpadech ukládá výrobci za povinnost uvádět na obalu doporučený způsob využití či zneškodnění. Michalová (2006) však uvádí, že pokud spotřebitelský obal po použití spadá do kategorie komunální odpad, který nezahrnuje nebezpečné složky je uvedení pokynů o způsobu nakládání s ním dobrovolné a není třeba na obalu uvádět výše uvedenou značku panáček s košem. Tříšipkové symboly Holý (2007) uvádí, že existují dva druhy tříšipkových symbolů na obalech: Trojúhelník s nevyplněnými čarami označuje výrobky nebo obaly zhotovené z recyklovaných materiálů. Naproti tomu trojúhelník s černými čarami je pro výrobce povinností vyplývající z normy ČSN , podle které musí být na výrobku vyznačeno, ze kterého materiálu je vyroben. Takové označení usnadňuje recyklaci. Neznamená to ale, že jej někdo skutečně recykluje, a nedává návod, co s ním má po použití udělat spotřebitel. Číslo v trojúhelníku a písmena pod ním označují druh materiálu, přičemž různé materiály zatěžují životní prostředí různě. Z plastů je nejméně škodlivý polyetylén (PE, PE-HD, PE- LD), nejproblematičtější pak polyvinylchlorid (PVC). Nejčastější čísla a zkratky u tříšipkových značek: 1 PET polyethylen-tereftalát 2 PE-HD (HDPE) polyethylen vysoké hustoty 3 PVC polyvinylchlorid 4 PE-LD (LDPE) polyethylen nízké hustoty 5 PP polypropylen 6 PS polystyren 7-19 ostatní druhy plastů (patří do žlutých kontejnerů na plasty) 41

42 20 PAP vlnitá lepenka (papír) 21 PAP hladká lepenka (papír) 22 PAP papír (patří do modrých kontejnerů na papír) 40 FE ocel (kov) 41 ALU hliník (kov) 50 FOR dřevo (patří do příslušných nádob ve sběrném dvoře) 70 GL bílé sklo 71 GL zelené sklo 72 GL hnědé sklo (patří do zelených kontejnerů na sklo) kombinované obaly - C/ - obal je vyroben z více materiálů a ten za lomítkem převládá 81 C/PAP převládá papír (Tetrapak) 84 C/PAP/ALU převládá papír a hliník C/PE převládá polyethylen (patří do specielních kontejnerů na nápojové kartony (Tetrapak) nebo do kontejnerů na směsný odpad) 8.4 Zavádějící nebo lživé symboly Jsou to značky a symboly, které si vymysleli sami výrobci a značky nejsou garantovány, hlídány ani přidělovány nezávislou institucí. Není proto žádná záruka, že výrobek je šetrnější k životnímu prostředí než podobný produkt od konkurence. O vlivu výrobku nebo jeho obalu na životní prostředí nevypovídají ve skutečnosti vůbec nic. Holý (2007) uvádí několik z nich: 42

43 9 Kontrola označování a jakosti potravin Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem 110/1997Sb. v České republice vykonávají: Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní veterinární správa Hygienická služba Kontrola jakosti a označování potravin v obchodní síti spadá pod působnost SZPI 27. Státní zemědělská a potravinářská inspekce je organizační složka státu, která je přímo podřízená ministerstvu zemědělství. Je orgánem státního dozoru zejména nad zdravotní nezávadností, jakostí a řádným označováním potravin. Jakost je definována 28 jako soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků. Jejich limity jsou stanoveny zákonem č. 110/1997 Sb., prováděcími vyhláškami a nařízeními. Jsou také jakostní požadavky nad rámec právních předpisů, o kterých se spotřebitel dozví např. z údajů na obale potraviny; to jsou takové jakostní požadavky, k jejichž splnění se výrobce nebo prodejce vůči spotřebiteli dobrovolně zavázal. S jakostí úzce souvisí označování potravin, které informuje spotřebitele o složení potravin, jejich hmotnosti nebo objemu, jejich původu, trvanlivosti, způsobu použití a mnoha dalších vlastnostech. Jakostní požadavky je možno rozdělit na jakostní požadavky analytické a jakostní požadavky senzorické. Pro posouzení jakostních požadavků analytických (např. vlhkosti, obsahu tuku, cukru, obsahu příměsí apod.) jsou obvykle nezbytné odpovídající laboratorní přístroje. Senzorické (smyslové) požadavky se posuzují smysly. Odpovídající hodnocení se provádějí buďto přímo na místě kontroly nebo se vzorky dopravují ke kontrole do laboratoře. Kontrola označování zahrnuje kontrolu údajů uvedených na obalech potravin a výrobků, na vnějších obalech a dokumentech, které se k nim vztahují. Posuzuje se, zda jsou uváděné údaje pravdivé a spotřebitel není klamán (zda se nejedná o falšování), zda jsou uvedeny všechny povinné údaje a zda jsou uvedeny správně (tedy, zda je dodržen předepsaný způsob jejich uvádění). V kontrole označování je zahrnuta i kontrola dat použitelnosti a minimální trvanlivosti. 27 Pramen: 28 Pramen: Výroční zpráva o činnosti SZPI za rok

44 V roce 2005 zjistili inspektoři celkem nevyhovujících vzorků, při kontrole jakostních analytických požadavků to bylo 587 nevyhovujících vzorků a při kontrole senzorických požadavků nevyhovujících vzorků. V rámci kontroly zjistila SZPI v roce 2006 celkem: 725 nevyhovujících vzorků při kontrole jakostních analytických požadavků 1966 nevyhovujících vzorků při kontrole jakostních senzorických požadavků a v rámci kontroly označování 1979 nevyhovujících vzorků Graf č. 1: Výsledky kontroly SZPI počet nevyhovujících vzorků Výsledky kontroly SZPI rok 2006 označování jakostní analytické požadavky senzorické požadavky Zdroj: Výroční zprávy o činnosti SZPI, úprava autor Dle sdělení Mgr. Pavly Burešové ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce, se inspektoři při kontrolách značení potravin setkávají nejčastěji s následujícími problémy: neuvedení informací v češtině u výrobků dovezených ze zahraničí, neuvedení země původu, případně třídy jakosti u druhů ovoce a zeleniny, kde tuto povinnost ukládá evropské nařízení, neuvedení konzervační látky nebo barviva ve složení, chybějící údaje: datum použitelnosti, identifikace výrobce, dovozce nebo obchodníka. 44

45 9.1 Spotřebitelský výzkum Výzkum pro SZPI Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zadala agentuře Focus, Marketing & Social Research zpracování výzkumu na téma Bezpečnost potravin a český spotřebitel, který zjišťoval mimo jiné i význam informací na obalech pro spotřebitele. Výzkum byl proveden na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18-ti let bylo osloveno 1024 respondentů, sběr dat proběhl mezi , výsledky byly zveřejněny v březnu S ohledem na modelovou typologii českých spotřebitelů, byli spotřebitelé rozděleni do následujících 4 segmentů: příležitostní nenároční zákazníci v tomto segmentu převažují muži, spotřebitelé ve věku let, studenti i nezaměstnaní. nároční a informovaní zákazníci ve skupině převažují ženy, jde spíše o střední věkové kategorie ve věku let, oproti ostatním segmentům jsou vzdělanější (vyšší podíl SŠ s maturitou a VŠ). Také se výrazněji jedná o domácnosti se středními a vyššími celkovými příjmy. zákazníci malých obchodů - poměr muži/ženy odpovídá rozložení v populaci, ze všech populačních segmentů je zde nejvíce osob nad 65 let. Jde především o spotřebitele z malých obcí a menších měst do 20 tisíc obyvatel. lovci cen - ve skupině převažují muži, z hlediska věku odpovídá vesměs rozložení v populaci; mírně podreprezentováni jsou lidé nad 65 let, naopak mírně více je zde osob ve věku let. Skupina má vyšší podíl SŠ bez maturity. Jde především o spotřebitele z obcí nad 50 tisíc obyvatel. Výraznější je zde zastoupení domácností se středními až vyššími příjmy 21 tisíc Kč až 37 tisíc Kč. Z výzkumu vyplynuly následující závěry: Přibližně polovina spotřebitelů věnuje pozornost informacím, které výrobci uvádějí na obalech potravin (51%). Jejich výraznější podíl nalezneme mezi "náročnými a informovanými zákazníky" (82 %). Nejčastěji uváděným důvodem pro nesledování údajů na obalech je fakt, že tyto informace dané spotřebitele nezajímají (31 %), nezanedbatelný počet respondentů pak informace nesleduje z důvodu jejich nečitelnosti (27 %). Pětina dotázaných 45

46 zdůvodňuje nesledování údajů na obalu potravin důvěrou v prodejce (20 %), necelá pětina pak uvádí, že informacím nerozumí (18 %). Nejvíce sledovaným údajem je minimální doba trvanlivosti / datum použitelnosti výrobku - zajímá se o něj 97 % z těch spotřebitelů, kteří informace na obalu výrobků sledují. Více než polovina pak věnuje pozornost informacím o skladování potravin (57 %), necelá polovina se zajímá o zemi původu (48 %), složení výrobku (47 %) či název výrobce (45 %). Minimální dobu trvanlivosti / datum použitelnosti výrobku sledují častěji ženy (98 %), lidé ve věku nad 45 let (v kategorii let celých 99 %). Naopak menší pozornost věnují tomuto údaji lidé ze segmentu "příležitostných nenáročných zákazníků" (86 %). Údaje o podmínkách, za nichž je nutné výrobek skladovat, sledují výrazně častěji ženy (62 %), osoby ve věku let (62 %) a let (63 %) a také segment náročných a informovaných zákazníků" (67 %). Údaje o podmínkách, za nichž je nutné výrobek skladovat sledují výrazně častěji ženy (62%), osoby ve věku let (62%) a let (63%), lidé pracující jako OSVČ (65%), osoby v domácnosti (72%), obyvatelé obcí o velikosti obyvatel (70%) a segment náročných a informovaných zákazníků (67%). Informace o zemi původu výrobku sledují častěji ženy (53 %), lidé ve věku let (52 %), osoby s VŠ vzděláním (61 %), lidé z domácností s nejvyššími příjmy (58 %) a spotřebitelé spadající do segmentu "náročných a informovaných zákazníků" (57 %) Průzkum pro Vědecký výbor pro potraviny Na to, do jaké míry spotřebitelé věnují pozornost údajům na obalech, se zaměřil také průzkum agentury GfK iniciovaný Vědeckým výborem pro potraviny. Toto šetření proběhlo v září 2003 formou osobního dotazování, do kterého se zapojilo 1062 respondentů ve věku 15 až 79 let z celé České republiky. Získaná data byla vícefaktorově převážena podle posledních výsledků sčítání lidu ČSÚ, a to na soubor 1000 osob. Převážením dat bylo dosaženo shody struktury výběrového souboru se strukturou souboru základního (populace ČR). Cílem průzkumu, který pro Vědecký výbor pro potraviny zpracovala agentura GfK Praha, bylo získat údaje o tom, zda se spotřebitelé při nákupu potravin zajímají o údaje uváděné na obalech potravin a které údaje považují za nejdůležitější z hlediska výběru konkrétní potraviny při nákupu. 46

47 Výsledky průzkumu 1. část: Zajímají se spotřebitelé o údaje uváděné na obalech výrobků? Z celkového počtu 1000 respondentů se o údaje uváděné na obalech výrobků zajímalo 65,6% české populace. Opačný názor byl zjištěn u 34,4% obyvatelstva. Především se o tuto problematiku zajímaly ženy (77,2%). Zájem o informace rostl také s úrovní dosaženého vzdělání. Nejméně informací (46,3%, respektive 47,0%) o této problematice vyžadovali spotřebitelé nejmladší (do 20 let) a nejstarší věkové kategorie (nad 76 let). V návaznosti na věk respondentů bylo zjištěno, že nejvíce se o údaje na obale výrobků zajímaly ženy na mateřské dovolené (88,0%) a pracující na plný úvazek (68,1%). 2. část: O které údaje uváděné na obalech výrobků se spotřebitelé zajímají? Z celkového počtu 656 respondentů, kteří se zajímali o údaje uváděné na obalech výrobků tzv. označování, nejčastěji vyhledávali údaje o datu spotřeby konkrétního potravinářského výrobku (97,3%). V požadavku na tento údaj se v podstatě shodovaly všechny demografické kategorie. Více než polovina osob (51,7%) se zajímala o složení výrobků. Tyto údaje byly důležitější pro ženy. Dvě pětiny spotřebitelů (40,0%) vyhledávají na obalech také údaje o výrobci či dovozci výrobků. Tyto informace více oslovují muže, především s vyšším měsíčním příjmem (nad Kč čistého měsíčního příjmu). O výživové (nutriční) údaje (energetické hodnoty, obsah tuku, bílkovin a cukrů ve výrobku) se zajímalo 40,0% respondentů. Tyto údaje jsou bližší ženám a také osobám s vyšším stupněm vzdělání. Ostatní informace týkající se například obsahu konzervačních látek uvádělo minimum dotázaných. Obě šetření byla provedena na reprezentativním vzorku populace, i když za použití odlišných metodik (to vysvětluje poněkud odlišný počet respondentů), dovolím si tedy jejich srovnání. Uvědomuji si, že toto srovnání není ze statistického hlediska úplně správné, pro potřeby této práce je však plně vyhovující. 47

48 Graf č.2: Srovnání šetření agentury Focus Marketing Social research a agentury GfK Věnují spotřebité pozornost údajům uváděným na obalech potravin? 65,60% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 51% ano 49% ne 34,40% Focus Marketing Social research Agentura GfK Zdroj: šetření agentury Focus Marketing Social research a agentury GfK, úprava autor Z grafu plyne, že zájem spotřebitelů o údaje uváděné na obalech potravin se od roku 2003 poněkud snížil. Zatímco v roce 2003 se o informace na potravinách zajímalo 65,6% spotřebitelů, na konci roku 2005 už to bylo jen 51% všech dotázaných. Co se týká nejčastěji vyhledávaných informací na potravinách, zde obě šetření dospěla k velmi podobným závěrům. Nejvíce spotřebitelů hledá na obalech informaci o datu spotřeby, následuje údaj o složení výrobku a dále údaj o výrobci. Graf č.3: Srovnání šetření agentury Focus Marketing Social research a agentury GfK Jaké údaje spotřebité na obalech nejčastěji vyhledávají? 97% 97,30% 100% 80% 60% 47% 51,70% 45% 40% 40% 20% 0% datum spotřeby složení výrobku údaje o výrobci Focus Marketing Social research Agentura GfK Zdroj: šetření agentury Focus Marketing Social research a agentury GfK, úprava autor 48

49 10 Aplikace Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1924/2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví stanovuje podmínky, za jakých mohou výrobci potravin a nápojů uvádět na svých výrobcích zdravotní a nutriční (výživová) tvrzení. Nařízení vstoupilo v platnost 1.července Aby se provozovatelé potravinářských podniků mohli přizpůsobit požadavkům nařízení, bylo stanoveno několik přechodných období, po které mohou být ještě na trh uváděny výrobky, které nejsou v souladu s tímto nařízením. Potravin s výživovými tvrzeními se týkají následující přechodná období: Do 31. července 2009 mohou být na trhu potraviny, jejichž označení sice není v souladu s nařízením, ale které byly uvedeny na trh nebo opatřeny etiketou ještě před 1. červencem 2007; do 19. leden 2010 mohou být použita výživová tvrzení, která byla v souladu s vnitrostátními předpisy používána před 1. lednem 2006 a nejsou uvedena v příloze nařízení; Do 19. ledna 2022 mohou být na trhu produkty, jejichž označení sice není v souladu s nařízením, ale které získaly ochrannou či obchodní značku před 1. lednem 2005 V praktické části své práce jsem zjišťovala, jaký sortiment potravin obsahujících výživové tvrzení můžeme nalézt na českém trhu, a dále zda tyto produkty splňují již teď požadavky Nařízení 1924/2006 pro uvádění výživových tvrzení nebo zda výrobci potravinových výrobků a nápojů využívají některé z přechodných období, která toto Nařízení definuje. Mým cílem nebylo přinést kompletní informace o složení a nutričních hodnotách výrobků, proto v tabulkách věnovaných jednotlivým potravinám uvádím pouze ty údaje, které dokládají, zda na obalu uvedené výživové tvrzení je použito v souladu s nařízením či ne. Výzkum jsem prováděla v říjnu a listopadu 2007 v obchodní síti Tesco a Albert, přičemž jsem v sortimentu těchto obchodů našla 124 výrobků obsahujících výživové tvrzení, zařadila jsem je do následujících skupin: 49

50 Tabulka č. 2: Výrobky obsahující výživové tvrzení zařazené do skupin Skupina Počet Počet výrobků výrobců kompoty 7 2 mouky 4 1 sójové produkty 3 1 cereálie 19 4 müsli tyčinky 12 1 sušenky,tyčinky 8 2 nápoje, směsy pro přípravu nápojů margaríny a rostlinné tuky 9 2 jogurty 18 3 sýry 7 3 ostatní výrobky 9 6 Zdroj: autor 10.1 Kompoty Tabulka č.3: Údaje k výrobku Maliny Alibona Alibona a. s., Litovel Název Výživové tvrzení Složení Energetická hodnota Maliny- sterilovaný kompot s nálevem jednodruhový S nízkým obsahem cukru Maliny plody, pitná voda, cukr rafinovaný, kyselina citrónová E kj (93kcal) ve 100g neuvádí kolik gramů cukru produkt obsahuje, označení produktu tedy nesplňuje požadavky pro uvedení tvrzení s nízkým obsahem cukru a není tedy v souladu s Nařízením 1924/

51 Tabulka č.4: Údaje k výrobku Ostružiny Alibona Název Výživové tvrzení Složení Energetická hodnota Alibona a. s., Litovel Ostružiny- kompot S nízkým obsahem cukru Ostružiny plody, pitná voda, cukr nebo glukózo-fruktózový sirup, kyselina citrónová E kj (69kcal) ve 100g neuvádí kolik gramů cukru produkt obsahuje, označení produktu tedy nesplňuje požadavky pro uvedení tvrzení s nízkým obsahem cukru a není tedy v souladu s Nařízením 1924/2006. Tabulka č.5: Údaje k výrobku Broskve Franz Josef Název Výživové tvrzení Složení Cukr ve 100g GASTON, spol. s r.o., Zlín Broskve v mírně sladkém nálevu S nízkým obsahem cukru Broskve loupané půlené, pitná voda, cukr, glukózo-fruktózový sirup, regulátor kyselosti E330 15g Dle Nařízení 1924/2006 je možno použít výživové tvrzení s nízkým obsahem cukru pokud produkt neobsahuje více než 5g cukru na 100g, výživové tvrzení na tomto produktu tedy nesplňuje požadavky Nařízení 1926/

52 Název Tabulka č.6: Údaje k výrobkům Broskve, Meruňky, Mandarinky a Jahody Giana GASTON, spol. s r.o., Zlín Broskve v mírně Meruňky v mírně sladkém nálevu sladkém nálevu Mandarinky v mírně sladkém nálevu S nízkým obsahem cukru Mandarinky loupané, pitná voda, cukr, regulátor kyselosti E330 Jahody v mírně sladkém nálevu Výživové tvrzení S nízkým obsahem cukru S nízkým obsahem cukru S nízkým obsahem cukru Broskve loupané Meruňky loupané Jahody, pitná půlené, pitná voda, půlené, pitná voda, voda, cukr, Složení cukr, glukózofruktózový sirup, E300 barvivo E124, cukr, antioxidant potravinářské regulátor kyselosti regulátor E330 kyselosti E330 Cukr ve 100g 15g 15g 15g 15g Dle Nařízení 1924/2006 je možno použít výživové tvrzení s nízkým obsahem cukru pokud produkt neobsahuje více než 5g cukru na 100g, výživová tvrzení na těchto produktech tedy nesplňují požadavky Nařízení 1926/ Mouky Tabulka č.7: Údaje k výrobku 1.plnohodnotná mouka pšeničná jemná Název Mlýny J. Voženílek, s. r.o., Předměřice nad Labem 1.plnohodnotná mouka pšeničná jemná Výživové tvrzení 100% vláknin, vitamínů, minerálních látek Obsahuje vyčištěná a obroušená celá pšeničná zrna včetně klíčků, vlákniny, minerálních Složení látek vápník, fosfor, železo a přírodních vitamínů řady B a E. neuvádí obsah jednotlivých vitamínů a minerální látek a kolik gramů vlákniny mouka obsahuje, označení tohoto produktu tedy nesplňuje požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení. 52

53 Tabulka č.8: Údaje k moukám Předměřické zdravíčko hladká, polohrubá a hrubá Mlýny J. Voženílek, spol. s r.o., Předměřice nad Labem Název Mouka pšeničná Mouka pšeničná Mouka pšeničná hladká polohrubá hrubá Výživové tvrzení Obohacená vitamíny Obohacená vitamíny Obohacená vitamíny Využitelná 1461kJ 1459kJ 1461kJ energie Bílkoviny 10,6g 9,9g 9,9gg Sacharidy 72,5g 73,5g 73,4g Výživové hodnoty tuky 1,3g 1,1g 1,2g ve 100g: Vitamín B1 0,91mg, 65%DDD 0,91mg, 65%DDD 0,91mg, 65%DDD Vitamín B2 0,64mg, 40%DDD 0,64mg, 40%DDD 0,64mg, 40%DDD Vitamín B3 11,7mg, 65%DDD 11,7mg, 65%DDD 11,7mg, 65%DDD Kys. listová 170 µg, 85% DDD 170 µg, 85% DDD 170 µg, 85% DDD Výživové tvrzení obohaceno vitamíny je použito v souladu s Nařízením 1924/2006, neboť mouka obsahuje ve 100g významné množství uvedených vitamínů, což je alespoň 15%DDD Sójové produkty 53

54 Tabulka č.9: Údaje k sójovým produktům nudličky, plátky a granulát Pragosoja PRAGOSOJA spol s r.o., Strančice Název Sójové nudličky Sójový granulát Sójové plátky Výživové tvrzení Nízký obsah tuku, vláknina Nízký obsah tuku, vláknina Nízký obsah tuku, vláknina Bílkoviny 45g 45g 45g Výživové Sacharidy 20g 20g 20g hodnoty ve Vláknina 17g 17g 17g 100g: Tuk max. 2g 2g 2g Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení nízký obsah tuku i zdroj vlákniny Cereálie Tabulka č.10: Údaje k produktům Corn flakes Pragosoja PRAGOSOJA spol. s r.o., Strančice Název Corn Flakes s medem a kokosem Corn Flakes kukuřičné lupínky Výživové tvrzení 8 vitamínů, vápník, + vápník a jód železo, jód Vitamín B1 0,8 mg, 57,1% DDD Vitamín B2 0,9 mg, 57,5% DDD Kyselina pantothenová 3,4 mg, 56,3% DDD Vitamín B6 1,1 mg, 55,5% DDD Výživové Vitamín B12 0,5 µg, 50% DDD hodnoty Vitamín C 39,7 mg, 65,7% DDD ve 100g: Kys. listová 129,8 µg, 64,9% DDD Niacin 10,1 mg, 56,3% DDD Vápník 15,3 mg, 19,1% DDD 24,5 mg, 30,6%DDD Železo 3,82mg, 22,6% DDD Jod 38µg, 25,3% DDD 38µg, 25,3% DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení obsah všech vitamínů a minerálních látek je ve 100g alespoň 15%DDD. 54

55 Tabulka č.11: Údaje k produktu Dobrá vláknina Pragosoja Název Výživové tvrzení Využitelná energie Hodnoty ve 100g: Bílkoviny 10,8g Sacharidy 52,5g Tuky 3,9g PRAGOSOJA spol s r.o., Strančice Dobrá vláknina cereální snídaně Vysoký obsah vlákniny 1220,4kJ Vláknina 22,8g Tvrzení s vysokým obsahem vlákniny je možno použít pokud produkt obsahuje alespoň 6g vlákniny na 100g, což tento výrobek splňuje, výživové tvrzení je tedy použito v souladu s Nařízením 1926/2006. Tabulka č.12: Údaje k výrobkům Šmudlův mls, Čokoflek a Cigicagi firmy Pragosoja PRAGOSOJA spol s r.o., Strančice Název Šmudlův mls kuličky s čokoládou Čokoflek lupínky s čokoládou Cigicagi mušličky se skořicí Výživové tvrzení + vitamíny a kalcium + vitamíny a kalcium + vitamíny a kalcium Vitamín B1 1,0 mg, 69,3% DDD 1,0 mg, 69,3% DDD 0,8 mg, 57,1% DDD Vitamín B2 1,1 mg, 69,9% DDD 1,1 mg, 69,9% DDD 0,9 mg, 57,5% DDD Kyselina pantothenová 4,1 mg, 67,6% DDD 4,1 mg, 67,6% DDD 3,4 mg, 56,3% DDD Výživové Vitamín B6 1,3 mg, 66,5% DDD 1,3 mg, 66,5% DDD 1,1 mg, 55,5% DDD hodnoty ve Vitamín B12 0,7 µg, 77,9% DDD 0,7 µg, 77,9% DDD 0,5 µg, 50% DDD 100g: Vitamín C 47,3 mg, 78,8% DDD 47,3 mg, 78,8% DDD 39,7 mg, 65,7% DDD Kys. listová 155,8 µg, 77,9% DDD 155,8 µg, 77,9% DDD 129,8 µg, 64,9% DDD Niacin 12,2 mg, 67,6% DDD 12,2 mg, 67,6% DDD 10,1 mg, 56,3% DDD Vápník 19,1 mg, 23,8% DDD 19,1 mg, 23,8% DDD 15,3 mg, 19,1% DDD Železo 3,8 mg, 27,1% DDD 3,8 mg, 27,1% DDD 3,82mg, 22,6% DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení obsah všech vitamínů a kalcia je ve 100g alespoň 15%DDD. 55

56 Tabulka č.13: Údaje k výrobkům Cereálie Nesquik, Chocapic a Cini Minis firmy Nestlé Název Výživové tvrzení Výživové hodnoty ve 100g: Cereal Partners, s.r.o. Cereálie Nesquik Cereálie Chocapic Cereálie Cini Minis Vápník, 8 vitamínů, Vápník, 8 vitamínů, Vápník, 8 vitamínů, železo železo železo Vápník 267,0 mg, 30% DDD 267,0 mg, 30% DDD 267,0 mg, 30% DDD Vitamín C 51,0 mg, 85% DDD 51,0 mg, 85% DDD 51,0 mg, 85% DDD Vitamín B1 1,2 mg, 85% DDD 1,2 mg, 85% DDD 1,2 mg, 85% DDD Vitamín B2 1,4 mg, 85% DDD 1,4 mg, 85% DDD 1,4 mg, 85% DDD Niacin 15,3 mg, 85% DDD 15,3 mg, 85% DDD 15,3 mg, 85% DDD Vitamín B6 1,7 mg, 85% DDD 1,7 mg, 85% DDD 1,7 mg, 85% DDD Kys. listová 170 µg, 85% DDD 170,0 µg, 85% DDD 170,0 µg, 85% DDD Vitamín B12 0,85 µg, 85% DDD 0,85 µg, 85% DDD 0,85 µg, 85% DDD Kys. 5,1 mg, 85% DDD 5,1 mg, 85% DDD 5,1 mg, 85% DDD pantothenová Železo 11,9 mg, 85% DDD 11,9 mg, 85% DDD 11,9 mg, 85% DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení - obsah všech vitamínů a minerálních látek je ve 100g alespoň 15%DDD. 56

57 Tabulka č.14: Údaje k výrobku Cereálie Kangus firmy Nestlé Název Výživové tvrzení Vitamíny a minerální látky ve 100g výrobku: Nestlé Česko s.r.o. Kangus- pšeničná zrna v medu + 8 vitamínů Vápník 267 mg 30% DDD Vitamín C 51,0 mg 85% DDD Vitamín B1 1,2 mg 85% DDD Vitamín B2 1,4 mg 85% DDD Niacin 15,3 mg 85% DDD Vitamín B6 1,7 mg 85% DDD Kys. listová 170,0 µg 85% DDD Vitamín B12 0,85 µg 85% DDD Výrobek splňuje požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení - obsahuje významné množství vitamínů ve 100g ( = alespoň 15%DDD). Tabulka č.15: Údaje k výrobkům Cereálie Corn flakes, Gold flakes a Cookie Crips firmy Nestlé Název Výživové tvrzení Výživové hodnoty ve 100g: Cereal Partners, s.r.o. Cereálie Corn Cereálie Gold flakes flakes 8 vitamínů a železo Cereálie Cookie crips 8 vitamínů a železo 8 vitamínů, železo, vápník Vápník X X 267,0 mg, 30% DDD Vitamín C(min) 51,0 mg, 85% DDD 102,0 mg, 170% DDD 51,0 mg, 85% DDD Vitamín B1 1,2 mg, 85% DDD 1,2 mg, 85% DDD 1,2 mg, 85% DDD Vitamín B2 1,4 mg, 85% DDD 1,4 mg, 85% DDD 1,4 mg, 85% DDD Niacin 15,3 mg, 85% DDD 15,3 mg, 85% DDD 15,3 mg, 85% DDD Vitamín B6 1,7 mg, 85% DDD 1,7 mg, 85% DDD 1,7 mg, 85% DDD Kys. listová 170 µg, 85% DDD 170,0 µg, 85% DDD 170,0 µg, 85% DDD Vitamín B12 0,85 µg, 85% DDD 0,85 µg, 85% DDD 0,85 µg, 85% DDD Kys. 5,1 mg, 85% DDD 5,1 mg, 85% DDD 5,1 mg, 85% DDD pantothenová Železo 11,9 mg, 85% DDD 11,9 mg, 85% DDD 11,9 mg, 85% DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení obsah všech vitamínů a minerálních látek je ve 100g alespoň 15%DDD. 57

58 Tabulka č.16: Údaje k výrobkům Teddy, Ferda a Čoky firmy Emco EMCO, spol. s r.o., Praha Název Teddy obilná zrnka s medem Ferda obilné kuličky Čoky obilné mušličky Výživové tvrzení + 7 vitamínů + 7 vitamínů + 7 vitamínů Vitamín B1 1,2 mg, 85% DDD 1,2 mg, 85% DDD 1,2 mg, 85% DDD Vitamín B2 1,4 mg, 85% DDD 1,4 mg, 85% DDD 1,4 mg, 85% DDD Výživové hodnoty ve 100g: Vitamín B6 1,7 mg, 85% DDD 1,7 mg, 85% DDD 1,7 mg, 85% DDD Vitamín B12 0,85 µg, 85% DDD 0,85 µg, 85% DDD 0,85 µg, 85% DDD Kys. listová 170 µg, 85% DDD 170 µg, 85% DDD 170 µg, 85% DDD Kys. pantohenová 5,1 mg, 85% DDD 5,1 mg, 85% DDD 5,1 mg, 85% DDD Niacin 15 mg, 85% DDD 15 mg, 85% DDD 15 mg, 85% DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení obsah všech vitamínů ve 100g je alespoň 15%DDD. 58

59 Tabulka č.17: Údaje k výrobkům obilné polštářky firmy Family Davo Family DAVO, Zlín Název Obilné polštářky Obilné polštářky Obilné polštářky s čokoládovou s oříško-nugátovou s náplní s příchutí příchutí jogurtovou příchutí Výživové tvrzení + vitamíny a železo + vitamíny a železo + vitamíny a železo Obsah vitamínů ve 100g: Železo 10 mg, 71%DDD 12 mg, 71%DDD 15 mg, 107%DDD Niacin 10 mg, 56%DDD 10 mg, 56%DDD 10 mg, 56%DDD Vitamín B1 0,7 mg, 50%DDD 0,7 mg, 50%DDD 0,7 mg, 50%DDD Vitamín B2 1,27 mg, 80%DDD 1,27 mg, 80%DDD 1,27 mg, 80%DDD Vitamín B6 1,05 mg, 52%DDD 1,05 mg, 52%DDD 1,05 mg, 52%DDD Vitamín B12 0,35 µg, 35%DDD 0,35 µg, 35%DDD 0,35 µg, 35%DDD Vitamín C 25 mg, 42%DDD 25 mg, 42%DDD 25 mg, 42%DDD Kyselina listová 115 µg, 58%DDD 115 µg, 58%DDD 115 µg, 58%DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení obsah všech vitamínů a železa je ve 100g alespoň 15%DDD Müsli tyčinky Tabulka č.18: Údaje k müsli tyčinkám Fly firmy Rupa RUPA, spol. s r.o. Název Fly s lesním ovocem Fly s meruňkami Fly s jahodami Výživové tvrzení Vitamíny C + E Vitamíny C + E Vitamíny C + E Energetická 433,3 kj / 102,9 kcal 356 kj / 89 kcal 360 kj / 85,8 kcal hodnota Bílkoviny 1,5 g 1,2 g 1,2 g Sacharidy 16,2 g 16,3 g 16,5 g Tuky 3,6 g 2 g 2,1 g Vitamín C 15 mg, 25%DDD 15 mg, 25%DDD 15 mg, 25%DDD Výživové hodnoty v jedné tyčince (25g) Vitamín E 2,5 mg, 25%DDD 2,5 mg, 25%DDD 2,5 mg, 25%DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení jedna tyčinka (= 1porce) obsahuje více než minimálně požadovaných 15%DDD vitamínů. 59

60 Tabulka č.19: Údaje k müsli tyčinkám Fly firmy Rupa RUPA, spol. s r.o. Název Fly s čokoládou Fly višňová Fly banánová Výživové tvrzení Kalcium Vitamíny C + E Kalcium Energetická 400 kj / 95,2 kcal 343,8kJ / 81,8 kcal 370 kj / 88 kcal hodnota Bílkoviny 1,5 g 1,4 g 1,1 g Sacharidy 15,7 g 15,5 g 17,5 g Tuky 3,4 g 2,0 g 1,9 g Kalcium 30 mg, 3,75%DDD mg, 3,75%DDD Vitamín C mg, 25%DDD Vitamín E ,5 mg, 25%DDD Tyčinky Fly čokoládová a banánová uvádějící na obalu obsah kalcia, výživové hodnoty těchto produktů ale ukazují, že tvrzení není použito v souladu s požadavky Nařízení 1926/2006, protože obsahují menší než významné množství minerální látky, což je alespoň 15%DDD. Výživové hodnoty v jedné tyčince (25g) Tabulka č.20: Údaje k müsli tyčinkám Fly Kid firmy Rupa RUPA, spol. s r.o. Název Fly KID s meruňkami Fly KID cornflakes Fly KID s jahodami Výživové tvrzení Vápník + Vitamin E Vápník + Vitamin E Vápník + Vitamin E Výživové hodnoty v jedné tyčince (25g) Energetická 470 kj / 112 kcal 489 kj / 116 kcal 308 kj / 74 kcal hodnota Bílkoviny 1,7 g 1,7 g 0,7 g Sacharidy 16,9 g 16,9 g 17,7 g Tuky 4,9 g 5,4 g 3,3 g Vláknina 0,9 g 0,8 g 0,9 g Kalcium 120 mg, 15%DDD 120 mg, 15%DDD 120 mg, 15%DDD Vitamín E 2,5 mg, 25%DDD 2,5 mg, 25%DDD 2,5 mg, 25%DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení. 60

61 Tabulka č.21: Údaje k müsli tyčinkám Fly Sport firmy Rupa RUPA, spol. s r.o. Název Fly Sport Fly Sport jablečná Fly Sport švestková s meruňkami se skořicí Výživové tvrzení Vláknina + Vitaminy C, E Vláknina + Vitaminy C, E Vláknina + Vitaminy C, E Energetická 528 kj / 126 kcal 474 kj / 113 kcal 495 kj /118 kcal hodnota Bílkoviny 1,1 g 1,1 g 1,1 g Výživové hodnoty v jedné tyčince (25g) Sacharidy 19,9 g 16,8 g 19,5 g Tuky 5,5 g 5,4 g 5 g Vláknina 3,7 g 3,4 g 4 g Oligofruktosa 2,8 g 2,8 g 2,8 g Vitamín C 50 mg, 83%DDD 50 mg, 83%DDD 50 mg, 83%DDD Vitamín E 5 mg, 50%DDD 5 mg, 50%DDD 5 mg, 50%DDD Beta-karoten 5 mg 5 mg 5 mg Lecithin 0,6 g 0,4 g 0,6 g Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení- obsah vlákniny je alespoň 3g na 100g, obsah vitamínů alespoň 15%DDD v jedné porci Sušenky, tyčinky Tabulka č.22: Údaje k tyčinkám Nesquik, Chocapic a CiniMinis firmy Nestlé Nestlé Česko s.r.o. Název Nesquik Chocapic Cini Minis Výživové tvrzení + Calcium + Calcium + Calcium Obsah vápníku ve 25g (= 1 tyčinka) 240mg 30%DDD 240mg 30%DDD 240mg 30%DDD Výrobek splňuje požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení v jednom balení obsahuje větší než významné množství calcia ( = alespoň 15%DDD). 61

62 Tabulka č.23: Údaje k produktům Bebe Dobré ráno firmy Opavia Opavia LU, a.s. Název BeBe Dobré BeBe Dobré ráno ráno müsli 4 cereálie s ovocem s mlékem Výživové tvrzení vláknina vláknina Výživové Energ.hodnota 18855kJ/450kcal 1880kJ/448kcal hodnoty ve 100g: vláknina 4,5g 3,3g Výrobky splňují podmínku pro uvedení výživového tvrzení zdroj vlákniny, obsahují alespoň 3g vlákniny na 100g, takže jsou v souladu s požadavky Nařízení 1926/2006. Tabulka č.24: Údaje k produktům Bebe Dobré ráno firmy Opavia Opavia LU, a.s. Název BeBe Dobré ráno kakaové BeBe Dobré ráno s vlákninou BeBe Dobré ráno oříškové s medem Výživové tvrzení Vláknina, vitamíny, minerály Vláknina, 6 vitamínů Vláknina, 6 vitamínů Vitamín E 1,75 mg, 17,5%DDD 2 mg, 20%DDD Výživové hodnoty v jedněch sušenkách (50g): Vitamín B1 0,14 mg, 10%DDD 0,24 mg, 17%DDD 0,2 mg, 14,3%DDD Vitamín B ,35 mg, 22%DDD Vitamín B ,3 mg, 15%DDD Niacin 1,35 mg, 7,5%DDD 1,35 mg, 7,5%DDD 4 mg, 22%DDD Fosfor 115 mg, 14,35%DDD Železo 1,05 mg, 7,5%DDD 1,4mg, 10%DDD Hořčík 52,5 mg, 17,5%DDD 45 mg, 15%DDD Kys.pantothenová ,25 mg, 21%DDD Kyselina listová µg, 25%DDD Vláknina 3 mg, 3,9g 2,45 mg Pro uvedení výživového tvrzení odkazujícího na obsah vitamínů a minerálních látek je nutné, aby produkt obsahoval alespoň 15%DDD těchto látek v jednom balení sušenek, protože se prokazatelně jedná o jednu porci, tuto podmínku sušenky u některých vitamínů nesplňují, uvedené výživové tvrzení je tedy není v souladu s požadavky Nařízení 1926/2006. Tvrzení o obsahu vlákniny se vztahuje ve všech případech na 100g výrobku, sušenky splňují podmínku obsahu alespoň 3g vlákniny ve 100g, takže toto tvrzení odpovídá požadavkům Nařízení 1926/

63 10.7 Nápoje a směsi pro přípravu nápojů Tabulka č.25: Údaje k produktům Hello Banán a Mango firmy Linea Linea Nivnice a.s. Název Hello banán s vlákninou Hello mango s vlákninou Výživové tvrzení S vlákninou S vlákninou Složení Pitná voda, banánové pyré, cukr, vláknina, kyselina citrónová vitamin C, přírodní a přírodně identické banánové aroma Pitná voda, mangové pyré, cukr, vláknina, kyselina citrónová vitamin C, přírodní a přírodně identické mangové aroma U obou výrobků schází nutriční údaje, které by specifikovaly obsah vlákniny, označení výrobku tak nesplňuje požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení. Tabulka č.26: Údaje k produktům Dobrá voda firmy HBSW HBSW a.s., České Budějovice Název Dobrá voda citron Dobrá voda pomeranč Dobrá voda grapefruit Výživové tvrzení + vitamín C + vitamín C + vitamín C Složení Minerální voda, cukr, oxid uhličitý, přírodní aroma, kyselina citónová, vitamin C Minerální voda, cukr, oxid uhličitý, přírodně identické aroma, kyselina citónová, vitamin C Minerální voda, cukr, oxid uhličitý, přírodní a přírodně identické aroma, kyselina citónová, vitamin C Vitamin C 100ml obsahuje minimálně 9mg vitaminu C = 15%DDD Výrobky splňují podmínky pro uvedení výživového tvrzení s vitamínem C jsou tedy v souladu s Nařízením 1926/

64 Tabulka č.27: Údaje k produktům Relax multivitamín firmy Tymbark-Maspex Tymbark-Maspex Czech s.r.o. Název Relax multivitamín s magnesiem Relax multivitamín s minerály Výživové tvrzení S magnesiem S minerály Vitamín A 100mg, 15%DDD 100mg, 15%DDD Vitamín D3 120 µg, 15%DDD 120 µg, 15%DDD Vitamín E 1,5mg, 15%DDD 1,5mg, 15%DDD Vitamín B1 0,21mg, 15%DDD 0,21mg, 15%DDD Vitamín B2 0,24mg, 15%DDD 0,24mg, 15%DDD Niacín 2,7mg, 15%DDD 2,7mg, 15%DDD Kys. listová 30 µg, 15%DDD 30 µg, 15%DDD Kys. pantotenová 0,9mg, 15%DDD 0,9mg, 15%DDD Vitamín B6 0,3mg, 15%DDD 0,3mg, 15%DDD Vitamín B12 0,15 µg, 15%DDD 0,15 µg, 15%DDD Vitamín C 9mg, 15%DDD 9mg, 15%DDD Hořčík 45mg, 15%DDD 45mg, 15%DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení. Výživové hodnoty ve 100ml: Tabulka č.28: Údaje k produktům Zdravé osvěžení Mlékárny Valašské Meziříčí Mlékárna Valašské Meziříčí s.r.o. Název Zdravé osvěžení jahoda s vlákninou Zdravé osvěžení karotka pomeranč s vlákninou Výživové tvrzení S vlákninou S vlákninou Výživové hodnoty ve 100g Energie 330kJ / 72kcal 325kJ / 71kcal Bílkoviny 2,9g 2,9g Sacharidy 12,3g 10,8g Tuk 1,2g 1,3g Výrobky nesplňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení, výrobce neuvádí kolik vlákniny produkty obsahují. 64

65 Tabulka č.29: Údaje k produktům Vitalinea firmy Danone Danone a.s. Název Vitalinea nápoj ananas Výživové tvrzení + vápník, 5 vitamínů Výživové hodnoty ve 100g: Vitalinea nápoj broskev Vitalinea nápoj jahoda + vápník, 5 + vápník, 5 vitamínů vitamínů Energie 218kJ / 51kcal 298kJ / 70kcal 301kJ / 71kcal Vitamin B1 0,20mg, 14,3%DDD 0,20mg, 14,3%DDD 0,20mg, 14,3%DDD Vitamin B2 0,22mg, 13,8%DDD 0,22mg, 13,8%DDD 0,22mg, 13,8%DDD Vitamin B6 0,27mg, 13,5%DDD 0,27mg, 13,5%DDD 0,27mg, 13,5%DDD Kys.pantothenová 0,75mg, 12,5%DDD 0,75mg, 12,5%DDD 0,75mg, 12,5%DDD Kyselina listová 30 µg, 15%DDD 30 µg, 15%DDD 30 µg, 15%DDD Vápník 130mg, 16%DDD 130mg, 16%DDD 130mg, 16%DDD U nápojů Vitalinea obsah vitamínů řady B a kyseliny pantothenové ve 100g nedosahuje 15%DDD. V jednom nápoji (390g) se obsah těchto vitamínů pohybuje kolem 50%DDD. Je ovšem diskutabilní, zda je možno považovat celý nápoj za jednu porci, kterou spotřebitel zkonzumuje najednou, pokud ano, použitá výživová tvrzení jsou v souladu s požadavky Nařízení 1924/2006. Tabulka č.30: Údaje k produktům Kefírové mléko Mlékárny Val.Meziříčí Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o. Název Kefírové mléko nízkotučné Výživové tvrzení nízkotučné Mléko, mléčná kultura, ABT Složení: kultura Tuk ve 100ml: 1,1g U tekutin smí být výživové tvrzení s nízkým obsahem tuku použito jestliže produkt neobsahuje více než 1,5g tuku na 100ml, což toto kefírové mléko splňuje, výživové tvrzení je tedy použito v souladu s požadavky Nařízení 1926/

66 Tabulka č.31: Údaje k produktům Kefírové mléko Mlékárny Val.Meziříčí Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o. Název Kefírové mléko Kefírové mléko Kefírové mléko meruňkové jahodové višňové Výživové tvrzení Vitamíny A, C, E, nízkotučné Vitamíny A, C, E, nízkotučné Vitamíny A, C, E, nízkotučné Tuk 0,8g, 0,8g, 0,8g, Výživové Vitamín A 53,3µg, 6,7%DDD 53,3µg, 6,7%DDD 53,3µg, 6,7%DDD hodnoty ve 100g: Vitamín C 4mg, 6,7%DDD 4mg, 6,7%DDD 4mg, 6,7%DDD Vitamín E 0,67mg, 6,7%DDD 0,67mg, 6,7%DDD 0,67mg, 6,7%DDD U tekutin smí být výživové tvrzení s nízkým obsahem tuku použito jestliže produkt neobsahuje více než 1,5g tuku na 100ml, což uvedená kefírové mléka splňují. Obsah vitamínů však ve 100g nedosahuje ani minimálně požadovaných 15%DDD, pokud bychom však jedno balení kefírového mléka (450g) považovaly za jednu porci(což je ovšem diskutabilní), potom obsah vitamínů již dosahuje 30%DDD a obě výživová tvrzení uvedená na produktech by byla použita v souladu s Nařízením 1924/2006 Tabulka č.32: Údaje k produktům Jihočeský zákys Mlékárny Val.Meziříčí Název Výživové tvrzení Výživové hodnoty ve 100g: Madeta, a.s. Jihočeský zákys Jihočeský zákys meruňka jahoda Obohacený Obohacený vitamíny C, E vitamíny C, E Energie 269kJ / 66kcal 269kJ / 66kcal Bílkoviny 2,8g 2,8g Sacharidy 10,4g 10,4g Tuk 1,2g 1,2g Vitamin C 3mg, 5%DDD 3mg, 5%DDD Vitamin E 0,5mg, 20%DDD 0,5mg, 20%DDD Produkty obsahují ve 100g pouze 5%DDD vitaminu C. Nařízení 1926/2006 přitom stanovuje, že pro uvedení výživového tvrzení odkazujícího na obsah určitého vitaminu, musí produkt obsahovat alespoň 15%DDD tohoto vitaminu, výživové tvrzení tedy není v souladu s požadavky Nařízení 1926/

67 Tabulka č.33: Údaje k sirupům Hello firmy Linea Nivnice Linea Nivnice a.s. Název Grapefruit sirup Kiwi sirup Orange sirup Výživové tvrzení + vitamín C + vitamín C + vitamín C Cukr a/nebo glukózofruktózový sirup, pitná Cukr a/nebo glukózofruktózový sirup, pitná Cukr a/nebo glukózofruktózový sirup, pitná Složení voda, kyselina citrónová, voda, kyselina voda, kyselina grapefruitové aroma, citrónová, kiwi aroma, citrónová, orange barvivo směs karotenů, vitamín C barviva E102, E133, vitamín C aroma, vitamín C Vitamin C 100g obsahuje minimálně 50mg vitaminu C = 83%DDD Výrobky splňují podmínky pro uvedení výživového tvrzení s vitamínem C jsou tedy v souladu s Nařízením 1926/2006. Tabulka č.34: Údaje k sirupům Neli Aktiv firmy NELI NELI, a.s., Vyškov Název Neli aktiv pomeranč Neli aktiv lesní směs Výživové tvrzení S vitamínem C S vitamínem C Složení Vitamín C Pitná voda, kyselina citrónová, aromatické látky přírodní a přírodně identické(přírodní barviva karoteny a beta-apo-8- karotenal), vitamín C, sladidla a konzervant sorban draselný a benzoan sodný. 100ml nápoje připraveného dle doporučeného ředění obsahuje 9mg vitamínu C, tj. 15%DDD Pitná voda, kyselina citrónová, aromatické látky přírodní a přírodně identické(azorubin a brilantní modř FCF, vitamín C, sladidla a konzervant sorban draselný a benzoan sodný. 100ml nápoje připraveného dle doporučeného ředění obsahuje 9mg vitamínu C, tj. 15%DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení. 67

68 Tabulka č.35: Údaje k produktu Carla Cao firmy Carla Carla spol. s r. o. Název Carla Cao Výživové tvrzení + vitamíny Vitamín C 60 mg, 100%DDD niacin 18 mg, 100%DDD Vitamín E 10 mg, 100%DDD Kys.pantothenová 6 mg, 100%DDD Výživové Vitamín B6 2 mg, 100%DDD hodnoty ve Vitamín B2 1,6 mg, 100%DDD 100g: Vitamín B1 1,4 mg, 100%DDD Kyselina listová 200 µg, 100%DDD biotin 0,15mg, 100%DDD Vitamín B12 1 µg, 100%DDD Výživové tvrzení na tomto výrobku je použito v souladu s Nařízením 1926/2006. Tabulka č.36: Údaje k produktům Nesquik plus a Granko firmy Nestlé Nestlé Česko s.r.o. Název Nesquik plus Granko Orion Výživové tvrzení + vitamíny a minerály + vitamíny Kyselina listová 180 µg, 90%DDD Vitamín C 43mg, 71,7%DDD Niacin 14,1mg, 78,3%DDD 27 mg, 150%DDD Vitamíny a minerály ve 100g: Vitamín E 8mg, 80%DDD 21,2mg, 212%DDD Kys. pantothenová 1,5mg, 25,1%DDD 7,3mg, 121%DDD Vitamín B6 1,21mg, 60,3%DDD 2,2mg, 108%DDD Vitamín B1 0,8mg, 57,1%DDD 1,7mg, 119%DDD Vitamín B ,8 mg, 176%DDD Vápník 120mg, 15%DDD Hořčík 105mg, 35%DDD Výrobky splňují požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení. 68

69 Tabulka č.37: Údaje k produktům Zajíc plus a Active Milk firmy Mogador Mogador s.r.o. Název Výživové tvrzení Hodnoty ve 100g: Sójový nápoj Active Milk Zajíc Plus s 10 vitamíny, Vláknina, 10 vitamínů, vápníkem minerály, vápník Vitamín B1 2,17mg, 1,25mg, 27%DDD Vitamín B2 2mg, 1,43mg, 27%DDD Vitamín B6 3,05mg, 1,78mg, 27%DDD Vitamín B12 1,25µg, 0,0009µg, 27%DDD Vitamín E 12,5mg, 8,94mg, 27%DDD Vitamín C 75mg, 53,62mg, 27%DDD Kys.pantothenová 8,34mg, 5,36mg, 27%DDD Biotin 0,19mg, 0,13mg, 27%DDD Niacin 22,5mg, 16mg, 27%DDD Kys.listová 250µg, 180µg, 27%DDD Vápník 1132mg, 0,89mg, 34%DDD Vláknina ,4g Sodík ,2g železo ,5mg, 27%DDD Všechna výživová tvrzení na tomto výrobku jsou použita v souladu s Nařízením 1926/

70 10.8 Margaríny a rostlinné tuky Tabulka č.38: Údaje k produktům Alfa Vital, Alfa Optima, Diana Light firmy Setuza Setuza a.s. Název Alfa Vital Alfa Optima Diana light Výživové tvrzení s vitamíny A, D3, E s vitamíny A, D3, E vitamíny A + E, light Vitamin A 500 µg, 62,5%DDD 500 µg, 62,5%DDD 500 µg, 62,5%DDD Výživové hodnoty ve 100g: Vitamin D3 2,5 µg, 50%DDD 2,5 µg, 50%DDD Vitamin E 20mg, 200%DDD 20mg, 200%DDD 20mg, 200%DDD Všechny 3 margaríny jsou v souladu s Nařízením 1926/2006, co se týká splnění podmínek pro uvedení výživového tvrzení o obsahu vitamínů. Na margarínu Diana light je uvedena informace, že má poloviční obsah energie než máslo nebo běžný margarín, což splňuje podmínky nařízení pro uvedení tvrzení light. Tabulka č.39: Údaje k produktu Perla s vitamíny firmy Unilever CR Název Výživové tvrzení Unilever ČR, spol. s r.o. Perla plus vitamíny Plus vitamíny 800 µg, 100%DDD Vitamin A Vitamin D3 7,5 µg, 150%DDD Vitamin E 18mg, 180%DDD Průměrné hodnoty Vitamin B1 1,84mg, 131,4%DDD ve 100 g výrobku: Vitamin B2 2,12mg, 132,5%DDD Vitamin B6 2,64mg, 132%DDD Vitamin B12 1,32 µg, 132%DDD Kys. listová 264 µg, 132%DDD Výrobek splňuje požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení výživového tvrzení. 70

71 Tabulka č.40: Údaje k produktům Rama firmy Unilever CR Unilever ČR, spol. s r.o. Název Rama Idea Rama Linie Rama s olivovým olejem Výživové tvrzení Obsahuje vitamíny A, D3, E a vitamíny řady B Se sníženým obsahem tuku, obsahuje vitamíny A, D3, E Obsahuje vitamíny A, D3, E Výživové hodnoty ve 100g: Vitamin A 800 µg, 100%DDD 800 µg, 100%DDD 800 µg, 100%DDD Vitamin D 7,5 µg (150% DDD) 7,5 µg (150% DDD) 7,5 µg (150% DDD) Vitamin E 18 mg (180% DDD) 18 mg (180% DDD) 18 mg (180% DDD) Vitamin B 1 2,1 mg (150% DDD) Vitamin B 6 3 mg (150% DDD) Kys. listová 300 µg (150% DDD) Vitamin B 12 1,5 µg (150% DDD) Uvedené rostlinné tuky Rama splňuji požadavky Nařízení pro uvedení tvrzení odkazujícího na obsah vitamínů. Rama linie s tvrzením se sníženým obsahem tuku obsahuje ve 100g 48g tuku, podobný výrobek Rama clasic obsahuje 70g tuku na 100g, snížení obsahu tuku tedy činí více než 30% a splňuje tak požadavky Nařízení, všechny 3 výrobky jsou tedy v souladu s Nařízením 1924/

72 Tabulka č.41: Údaje k produktům Flora firmy Unilever CR Unilever ČR, spol. s r.o. Název Flora light Flora s vlákninou Výživové tvrzení S vysokým obsahem vitamínů S vlákninou B6, B12 a kyseliny listové. S nízkým obsahem tuku. Tuk 40g 40g Vitamin A 0,9 mg, 112,5%DDD 0,8mg, 100%DDD Vitamin D3 2,5 µg, 50%DDD 7,5 µg, 150%DDD Výživové Vitamin E 37,5 mg, 375%DDD 20mg, 200%DDD hodnoty Kyselina ve 100g: listová 500 µg, 250%DDD 500 µg, 250%DDD Vitamin B6 5 mg, 250%DDD 5 mg, 250%DDD Vitamin B12 2,5 µg, 250%DDD 2,5 µg, 250%DDD vláknina g Výživové tvrzení s nízkým obsahem tuku může být použito, pokud produkt neobsahuje více než 3g tuku na 100g, což rostlinný tuk Flora light nesplňuje, tvrzení tedy není použito v souladu s Nařízením 1926/2006. může ale použít tvrzení se sníženým obsahem tuku protože obsah tuku v tomto produktu(40%) je oproti podobnému produktu Flora(70% tuku) nižší o více než minimálně požadovaných 30%, které stanovuje Nařízení. Tvrzení s vysokým obsahem vitamínů a s vlákninou jsou použita v souladu s požadavky nařízení 1926/ Jogurty 72

73 Tabulka č.42: Údaje k produktům Yoplait Light firmy Yoplait Czech Yoplait Czech, a.s. Název Light jahoda Light borůvka Light broskev Výživové tvrzení Light, obohacené o vitamíny Light, obohacené o vitamíny Light, obohacené o vitamíny Energie 263kJ / 63kcal 236kJ / 56kcal 234kJ / 56kcal Bílkoviny 3,8g 3,8g 3,8g Výživové Sacharidy 6,9g 5,1g hodnoty 5,1g ve 100g: Tuk 2,2g 2,2g 2,2g Vitamíny B1, D, E 15% DDD 15% DDD 15% DDD Výživové tvrzení obohacené o vitamíny je použito v souladu s Nařízením 1924/2006, neboť jogurty obsahují významné množství uvedených vitamínů, což je alespoň 15%DDD. Tvrzení light ale požadavkům Nařízení 1924/2006 neodpovídá, obsah tuku je oproti normálnímu jogurtu Yoplait (2,8g tuku) snížen jen o 21% a ne o minimálně požadovaných 30%. Tabulka č.43: Údaje k produktům Yoplait Light firmy Yoplait Czech Yoplait Czech, a.s. Název Light višeň Light malina Light extra jahoda Výživové tvrzení Obohacené Obohacené Light, bez cukru o vitamíny, light o vitamíny, light Energie 236kJ / 56kcal 233kJ / 55kcal 211kJ / 50kcal Bílkoviny 3,8g 3,8g 2,8g Výživové hodnoty Sacharidy 5,3g 5,1g 5,9g ve 100g: Tuk 2,2g 2,2g 1,7g Vitamíny 15% DDD 15% DDD B1, D, E Výživové tvrzení obohacené o vitamíny je použito v souladu s Nařízením 1924/2006, neboť jogurty obsahují významné množství uvedených vitamínů, což je alespoň 15%DDD. Tvrzení light u jogurtu Light višeň a Light malina ale požadavkům Nařízení 1924/2006 neodpovídá, obsah tuku je oproti normálnímu jogurtu Yoplait (2,8g tuku) snížen jen o 21% a ne o minimálně požadovaných 30%. Snížení obsahu tuku u jogurtu Light extra představuje oproti běžnému jogurtu Yoplait 39%, výživové tvrzení je v tomto případě použito v souladu s Nařízením 1924/

74 Tabulka č.44: Údaje k produktům Yoplait Light Extra firmy Yoplait Czech Yoplait Czech, a.s. Název Light extra Light extra Light extra ananas meruňka malina/brusinka Výživové tvrzení Light, bez cukru Light, bez cukru Light, bez cukru Výživové hodnoty ve 100g: Energie 214kJ / 51kcal 277 kj / 66 kcal 219kJ / 52kcal Bílkoviny 2,8g 2,7g 2,8g Sacharidy 6,3g 9,9g 6,4g Tuk 1,6g 1,7g 1,7g Snížení obsahu tuku u jogurtu Light extra představuje oproti běžnému jogurtu Yoplait 39%, výživové tvrzení light je tedy použito v souladu s Nařízením 1924/2006. Tabulka č.45: Údaje k jogurtům Vitalinea firmy Danone Název Danone a.s. Vitalinea jahoda Vitalinea lesní směs Vitalinea broskevmeruňka + vápník, 5 + vápník, 5 vitamínů vitamínů Energie 294kJ / 69kcal 294kJ / 69kcal 301kJ / 71kcal Vitamin B1 0,20mg, 14,3%DDD 0,20mg, 14,3%DDD 0,20mg, 14,3%DDD Vitamin B2 0,22mg, 13,8%DDD 0,22mg, 13,8%DDD 0,22mg, 13,8%DDD Vitamin B6 0,27mg, 13,5%DDD 0,27mg, 13,5%DDD 0,27mg, 13,5%DDD Kys.pantothenová 0,75mg, 12,5%DDD 0,75mg, 12,5%DDD 0,75mg, 12,5%DDD Kyselina listová 30 µg, 15%DDD 30 µg, 15%DDD 30 µg, 15%DDD Výživové tvrzení + vápník, 5 vitamínů Výživové hodnoty ve 100g: Vápník 225mg, 28%DDD 225mg, 28%DDD 225mg, 28%DDD Obsah vitamínů řady B a kyseliny pantothenové ve 100g nedosahuje 15%DDD, v jednom kelímku jogurtu (125g) je však již obsah těchto vitamínů 16-18%. Vzhledem k tomu, že jeden jogurt představuje jednu porci, kterou spotřebitel zkonzumuje najednou, jsou použitá výživová tvrzení v souladu s požadavky Nařízení 1924/

75 Tabulka č.46: Údaje k jogurtům Vitalinea firmy Danone Danone a.s. Název Vitalinea ananas Vitalinea višeň Vitalinea grep Výživové tvrzení + vápník, 5 + vápník, 5 + vápník, 5 vitamínů vitamínů vitamínů Energie 298kJ / 70kcal 298kJ / 70kcal 301kJ / 71kcal Vitamin B1 0,20mg, 14,3%DDD 0,20mg, 14,3%DDD 0,20mg, 14,3%DDD Výživové Vitamin B2 0,22mg, 13,8%DDD 0,22mg, 13,8%DDD 0,22mg, 13,8%DDD hodnoty Vitamin B6 0,27mg, 13,5%DDD 0,27mg, 13,5%DDD 0,27mg, 13,5%DDD ve 100g: Kys.pantothenová 0,75mg, 12,5%DDD 0,75mg, 12,5%DDD 0,75mg, 12,5%DDD Kyselina listová 30 µg, 15%DDD 30 µg, 15%DDD 30 µg, 15%DDD Vápník 225mg, 28%DDD 225mg, 28%DDD 225mg, 28%DDD Obsah vitamínů řady B a kyseliny pantothenové ve 100g nedosahuje 15%DDD, v jednom kelímku jogurtu (125g) je však již obsah těchto vitamínů 16-18%. Vzhledem k tomu, že jeden jogurt představuje jednu porci,kterou spotřebitel zkonzumuje najednou, jsou použitá výživová tvrzení v souladu s požadavky Nařízení 1924/

76 Tabulka č.47: Údaje k produktům Activia firmy Danone Danone a.s. Název Activia jahoda Activia broskev Activia cereálie s müsli s müsli Výživové tvrzení vláknina vláknina vláknina Výživové hodnoty 100g 1kelímek 100g 1kelímek 100g 1kelímek Využitelná energie 437kJ/ 104 kcal 546 kj/ 130 kcal 383kJ/ 91 kcal 479 kj/ 114 kcal 437 kj/ 104 kcal 546 kj/ 130 kcal Bílkoviny 3.9 g 4.9 g 3.9 g 4.9 g 3.9 g 4.9 g Výživové Sacharidy 15.2 g 19 g 12.6 g 15.8 g 15.2 g 19 g hodnoty: Tuk 3.1 g 3.9 g 2.8 g 3.5 g 3.1 g 3.9 g Vláknina 1.5 g 1.9 g 1.6 g 2 g 1.5 g 1.9 g Vápník 0.05 g g g g 0.05 g g Sodík 130 g g 120 g 150 g 130 g g Pro výživové tvrzení odkazující na obsah vlákniny je požadováno, aby produkt obsahoval alespoň 3g vlákniny na 100g nebo 1,5g vlákniny na 100kcal. První podmínku nesplňuje žádný z uvedených jogurtů Activia, druhému požadavku vyhovuje pouze jogurt Activia broskev s müsli, který je tedy v souladu s požadavky Nařízení 1924/ Sýry Tabulka č.48: Údaje k produktům Veselá kráva firmy BEL Sýry Česko BEL Sýry Česko a.s. Název Veselá kráva šunka Veselá kráva Veselá kráva s křenem pažitka lahodná Výživové tvrzení Zdroj vápníku Zdroj vápníku Zdroj vápníku Výživové hodnoty ve 100g: Energie 758kJ / 173kcal 820kJ / 197kcal 820kJ / 197kcal Bílkoviny 11,5g 12g 11g Sacharidy 1,5g 3,5g 4,5g Tuk 14,5g 15g 15g Vápník 320mg, 40%DDD 350mg, 43%DDD 320mg, 40%DDD Výživové tvrzení zdroj vápníku je použito v souladu s Nařízením 1924/ sýry obsahují významné množství vápníku ve 100g, což je alespoň 15%DDD. 76

77 Tabulka č.49: Údaje k produktům Lučina firmy Povltavské mlékárny Povltavské mlékárny a.s., Sedlčany Název Lučina Biaktiv Lučina linie Výživové tvrzení Nižší obsah tuku Se sníženým obsahem tuku Energie 705kJ / 170kcal 584kJ / 140kcal Výživové hodnoty ve 100g: Bílkoviny 9,4g 9,8g Sacharidy 1,6g 2,8g Tuk 14g 10g Klasická Lučina obsahuje ve 100g 27g tuku, oproti této hodnotě představuje snížení obsahu tuku v Lučině Biaktiv i Lučině Linie více jak požadovaných 30%, oba výrobky tedy splňují požadavky Nařízení 1926/2006, pro uvedení výživového tvrzení se sníženým obsahem tuku. Tabulka č.50: Údaje k produktu Kidiboo firmy TPK Název TPK, spol s r.o., Hodonín Kidiboo linie plátky Výživové tvrzení Energie Výživové hodnoty ve 100g: Vápník, vitamín A 929kJ / 223kcal Bílkoviny 7,2g Sacharidy 2,8g Tuk 20,5g Vitamin A 0,128mg, 16%DDD Vápník 144mg, 18%DDD Výživová tvrzení jsou použita v souladu s požadavky Nařízení 1926/2006. Tabulka č.51: Údaje k produktu Apetito linie firmy TPK Název TPK, spol s r.o., Hodonín Apetito linie plátky Výživové tvrzení Obsahuje vápník a vitamíny A, B12 Energie 950kJ / 228kcal Bílkoviny 16,5g Výživové Sacharidy 4,5g hodnoty Tuk 13,5g ve 100g: Vitamin A 0,217mg, 27%DDD Vitamin E 0,226 µg, 23%DDD Vápník 675mg, 84%DDD 77 Výživová tvrzení jsou použita v souladu s požadavky Nařízení 1926/2006.

78 10.11 Ostatní výrobky Tabulka č.52: Údaje k produktům zakysaná smetana firmy Yoplait Yoplait Czech, a.s. Název Extra light zakysaná 8% Zakysaná smetana 11% Výživové tvrzení light light Výživové hodnoty ve 100g: Energie 420kJ / 101kcal 552kJ / 133kcal Bílkoviny 3,9g 3,0g Sacharidy 3,8g 5,5g Tuk 7,8g 11,0g Snížení obsahu tuku oproti běžné zakysané smetaně Yoplait (15g tuku) představuje u výrobku Zakysaná smetana extra light 48%, u Zakysané smetany light 27%. Pro uvedení tvrzení light musí být obsah tuku snížen alespoň o 30%, z tohoto důvodu Zakysaná smetana light nesplňuje požadavky pro uvedení výživového tvrzení dle Nařízení 1924/2006. Tabulka č.53: Údaje k produktu majonéza Hellmann s firmyunilever Název Výživové tvrzení Nutriční hodnoty ve 100 g výrobku: Energie Bílkoviny Sacharidy Unilever ČR, spol. s r.o. Majonéza HELLMANN S Light Light 1697 kj/404kcal 0,6 g 5,7 g Tuky 42,1 g = 41% Obsah tuku v majonéze Hellman s je oproti tradiční majonéze Hellman s (tuk 77%) nižší o více než 30%, výživové tvrzení light je tedy použito v souladu s Nařízením 1926/

79 Tabulka č.54: Údaje k ovocným tvarohům Milko firmy Polabské mlékárny Název Polabské mlékárny, a.s., Poděbrady Milko ovocný tvaroh citron+limetka Milko ovocný tvaroh aloe vera+zelené jablko Milko ovocný tvaroh jahoda+jablko Výživové tvrzení S vlákninou S vlákninou S vlákninou Složení Tvaroh, ochucující ovocná složka 15%, syrovátka, smetana Vláknina ve 100g 2g 2g 2g Výživové tvrzení s vlákninou neodpovídá požadavkům Nařízení 1924/2006, neboť produkty obsahují méně než 3g vlákniny na 100g. Název Tabulka č.55: Údaje k produktu Chléb FIT firmy Labeta Výživové tvrzení LABETA a. s., Chrudim Chléb FIT Více vlákniny Složení Pšeničná mouka celozrnná, jedlá sůl, lepek, kmín, zahušťovadlo guar, kyselina citrónová neuvádí kolik vlákniny produkt obsahuje, výživové tvrzení je tedy není použito v souladu s Nařízením 1924/

80 Tabulka č.56: Údaje k produktu Ovesné vločky firmy Emco Název Výživové tvrzení Energ. Hodnota Průměrná Bílkoviny výživná Sacharidy hodnota ve 100 g výrobku: Tuky Vláknina EMCO, spol. s r.o., Praha Ovesné vločky S vlákninou 1359 kj / 322 kcal 11,4 g 52,7 g 7,3 g 16,0 g Výrobek splňuje požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení tvrzení s vlákninou, ve 100g obsahuje více než minimálně požadované 3g vlákniny. Tabulka č.57: Údaje k produktu Knäckerbrot firmy Racio RACIO, s.r.o. Název Knäckerbrot Výživové tvrzení S vlákninou Energ. hodnota kj (300 kcal) Průměrná Bílkoviny 12 g výživná hodnota Tuky 2,5 g ve 100 g výrobku: Sacharidy 54 g Vláknina 21 g Výrobek splňuje požadavky Nařízení 1926/2006 pro uvedení tvrzení s vlákninou, ve 100g obsahuje více než minimálně požadované 3g vlákniny. 80