VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECH ICKÁ JIHLAVA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECH ICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu A n a l ý z a p o t e n c i á l u p r o r o z v o j z a h r a d n í t u r i s t i k y n a V y s o č i n ě. T r a n s f e r z k u š e n o s t í z D o l n í h o R a k o u s k a. Bakalářská práce Autor: Vendula Fišarová Vedoucí práce: Mgr. Alena Tomandlová Ruxová Jihlava 2012

2

3 Analýza potenciálu pro rozvoj zahradní turistiky na Vysočině. Transfer zkušeností z Dolního Rakouska.

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Aleně Tomandlové Ruxové za odborné vedení a konzultace. Velký dík patří také Ivetě Machátové, Ing. Martině Petrové a ostatním pracovníkům o.p.s. Chaloupky a o.s. Přírodní zahrada za podporu při vytváření práce. Děkuji i svým nejbližším za oporu během celé doby studia.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne. podpis

6 copyright, Vendula Fišarová, 2012

7 Abstrakt FIŠAROVÁ, Vendula: Analýza potenciálu pro rozvoj zahradní turistiky na Vysočině. Transfer zkušeností z Dolního Rakouska. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Alena Tomandlová Ruxová. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2012, 73 stran Tato bakalářská práce pojednává o vzniku nového produktu cestovního ruchu - zahradní turistice. Objasňuje problematiku rozvoje této turistiky v Kraji Vysočina, přičemž vychází ze zkušeností regionu Dolního Rakouska. Zkoumá lidský i materiální potenciál, systém spolupráce zapojených subjektů a další důležitá hlediska úspěšnosti produktu. Dále se věnuje přeshraničnímu projektu Přírodní zahrada. Klíčová slova: Přírodní zahrada. Zahradní turistika. Kraj Vysočina. Dolní Rakousko. Plaketa. Certifikace. Abstract FIŠAROVÁ, Vendula: Analysis of potential of Natural garden s development in Vysočina region. Experience transfer from Lower Austria. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. Supervisor: Mgr. Alena Tomandlová Ruxová. Degree: Bachelor. Jihlava 2012, 73 pages. This thesis deals with a formation of new tourist product the garden tourism. It clarifies an issue of developement of this tourism in Vysočina Region in the process of transferring the experience from Lower Austria Region. It inquires about human and material potential, cooperation system within envolved subjects and other important viewpoints of product success. It also deals with the cross-border project Nature in Garden. Keywords: Natural garden. Garden tourism. Vysočina region. Lower Austria. Plaque. Certification. 7

8 Předmluva Tato bakalářská práce si klade za cíl objasnění pojmu přírodních zahrad a návazné zahradní turistiky. Ve svém obsahu by měla rozvést projekt přírodních zahrad v regionu Dolní Rakousko a zhodnotit potenciál stejného projektu v Kraji Vysočina. V práci by měla být zmapována spolupráce mezi organizacemi, jakým způsobem bude oslovena veřejnost, postoj českých majitelů zahrad k tomuto projektu. Dále zde budou uvedeny praktické stránky problematiky, jako je například společný mezinárodní marketing a propagace či financování. Toto téma jsem si vybrala, protože oba výše uvedené regiony dobře znám. V Dolním Rakousku jsem rok pobývala a neustále se tam vracím, a Kraj Vysočina je mým rodným domovem. Již delší dobu se zajímám o rozdíly mezi českým a rakouským národem, jejich zvyky, tradicemi, pracovními návyky a dalšími hledisky, které ovlivňují každodenní život lidí. Obzvláště rakouský propracovaný systém cestovního ruchu, ať už na národní, regionální nebo místní úrovni mne zaujal natolik, že se o něj aktivně zajímám a často ho srovnávám s českým. Toto je důvod, proč jsem si zvolila právě toto téma bakalářské práce. Podobné téma ještě nebylo zpracováno. Nacházím například bakalářské práce pojednávající o Dolním Rakousku ve spojitosti s příhraničními regiony a cykloturistikou, ale nikde se nejedná o zahradní turistiku mezi Krajem Vysočina a Dolním Rakouskem. Téma je poměrně nové, především v České republice. Najdeme publikace týkající se problematiky přírodních zahrad ve smyslu zahradničení a obhospodařování pozemku, nejedná se ovšem o zahradní turistiku či spolupráci mezi regiony. Proto je tato práce svým způsobem ojedinělá a přináší nové poznatky, které mohou být využity partnerskými organizacemi zapojenými do projektu přírodních zahrad, ať už na české či rakouské straně. Užitek by mohla přinést především obecně prospěšné společnosti zaměřené na environmentální výchovu a vzdělávání Chaloupky. Dále tuto práci může bez pochyby využít příspěvková organizace podporující cestovní ruch v regionu Vysočina Tourism. Potenciálním adresátem je i Svaz venkovské turistiky, pro který by tato práce z hlediska cestovního ruchu mohla být také zajímavá. V neposlední řadě je tu předpoklad využití práce odbornou i laickou veřejností zajímající se o přírodní zahrady a původ vzniku zahradní turistiky na Vysočině. 8

9 Obsah Předmluva... 8 Seznam ilustrací Seznam tabulek Seznam grafů Úvod TEORETICKÁ ČÁST Zahradní turistika Projekt Přírodní zahrada v Rakousku Projekt Přírodní zahrada v České republice Územní vymezení projektu Pojem Přírodní zahrada Kritéria přírodní zahrady Certifikace Průběh certifikace Certifikace na Vysočině Certifikace v Jižních Čechách a na Jižní Moravě PRAKTICKÁ ČÁST Systém spolupráce mezi organizacemi Organizace die Umweltberatung Chaloupky, o.p.s Přírodní zahrada o.s Ekologický institut Veronica, o.s Vysočina Tourism, příspěvková organizace Průzkum možností pro zahradní turistiku Oslovení široké veřejnosti Sociální hledisko Dotazníkové šetření u majitelů/uživatelů zahrad na Vysočině Dotazníkové šetření u majitelů ukázkových přírodních zahrad na Vysočině Ukázkové přírodní zahrady v Kraji Vysočina Domov na zámku, Myslibořice Zahrada rodiny Peterkových, Libická Lhotka Zahrada rodiny Fexových, Chrástov

10 10.4 Základní škola Myslibořice Základní škola Nové Veselí Mateřská škola Nové Veselí První výsledky certifikace v rámci CR Jednodenní exkurze Ukázkové přírodní zahrady Dolního Rakouska Cílová skupina Program Zajištění služeb Kalkulace Trasa zájezdu Průběh zájezdu Dvoudenní exkurze Ukázkové přírodní zahrady Dolního Rakouska Cílová skupina Program Zajištění služeb Kalkulace Trasa zájezdu Průběh zájezdu - den první Průběh zájezdu - den druhý Společný marketing Propagace Ekomapa ekologického institutu Veronica Webové stránky Přírodní zahrada Financování Závěr Použité zdroje Elektronické zdroje Tištěné zdroje Přílohy Příloha A Příloha B Příloha C

11 Seznam ilustrací Obr. 1: Mapa oblasti přírodních zahrad Obr. 2: Plaketa Přírodní zahrada Obr. 3: Slavností certifikace v Myslibořících Obr. 4: Slavností certifikace v Chrástově Obr. 5: Ukázková PZ Šelmberk Obr. 6: Ukázková PZ Tiree Chmelar Obr. 7: Trasa jednodenní exkurze Obr. 8: Prohlídka zahrady Obr. 9: Prohlídka zahrady II Obr. 10: Trasa dvoudenní exkurze Obr. 11: Rakouské logo Natur im Garten Obr. 12: České logo Přírodní zahrada Obr. 13: Vzhled webové stránky Obr. 14: Výpis ukázkových přírodních zahrad Obr. 15: Webový profil zahrady Obr. 16: Návrh mezinárodní trasy po ukázkových zahradách Obr. 17: Vzor možného prezentování trasy Obr. 18: Propagační kalendář a leták Obr. 19: Interaktivní ekomapa Obr. 20: Náhled stránky str.18 str.21 str.22 str.23 str.24 str.24 str.43 str.45 str.45 str.48 str.51 str.51 str.52 str.52 str.53 str.54 str.55 str.56 str.58 str.58 Seznam tabulek Tab. 1: Certifikace přírodních zahrad v Kraji Vysočina str.23 11

12 Seznam grafů Graf 1: Systém spolupráce str.26 Graf 2: Registrovaní hosté v ubytovacích zařízeních na Vysočině v roce 2011 str.27 Graf 3: Otázka první (Slyšel/a jste již o pojmu přírodní zahrada?) str.31 Graf 4: Otázka druhá (Myslíte, že svoji zahradu obhospodařujete přírodním zp.?) str.32 Graf 5: Otázka třetí (Jaká by byla Vaše motivace pro případnou certifikaci?) str.33 Graf 6: Otázka čtvrtá (Kde hledáte inspiraci pro svoji zahradu?) str.34 Graf 7: Otázka jedna (Jaká byla Vaše motivace pro certifikaci?) str.35 Graf 8: Otázka dvě (Podáváte ve své zahradě výklad?) str.36 Graf 9: Otázka tři (Poskytujete cizojazyčný výklad?) str.36 Graf 10: Otázka čtyři (Ovlivňují podle Vašeho názoru UPZ turistiku v Kraji Vysočina?) str.37 Graf 11: Otázka 5 (Co považujete za překážky v projektu?) str.37 12

13 Úvod Kraj Vysočina, který leží na hranici historických zemí Čech a Moravy, je jedním z nejčistších v Česku. Je typický pro svůj kopcovitý terén, rozsáhlé lesy a hustotu malých vesniček. Půda je velice vhodná pro pěstování brambor, obilnin, řepky a dalších zemědělských produktů. Mezi nejvýznamnější toky se řadí řeka Sázava a Svratka. Region má vzhledem k těmto ukazatelům velký potenciál pro venkovský cestovní ruch. Kraj Dolní Rakousko leží v severovýchodní části Rakouska a téměř sousedí s Krajem Vysočina. V severní části a podél veletoku Dunaje je kraj spíše nížinatý, kdežto na severozápadě převažují vrchoviny a v jižní části přechází krajina v Alpy. Oba regiony mají k sobě svoji polohou velmi blízko, v minulosti byla Česká republika a Rakousko dokonce jednou zemí. Avšak přesto šly oba národy svojí vlastní cestou rozvoje, především pak ve dvacátém století. Dnes, v době Evropské Unie a volného Schengenského prostoru, navzdory sjednocování si oba národy zachovávají své tradice a zvyky. Právě v lidové kultuře a rozdílnosti lze vidět bohatství, které se předává z generace na generaci a je pevně vázáno na místo, kde se člověk narodil nebo žije. Díky této různorodosti se od sebe obyvatelé příhraničních krajů mohou něčemu naučit, dokážou vidět svůj zaběhlý styl života s nadhledem, měnit názory a opouštět předsudky. V tomto případě tomu můžeme rozumět tak, že spolupráce mezi Krajem Vysočina a Dolním Rakouskem v rámci projektu přírodních zahrad je důležitý nejen pro ekonomický, ekologický a konkurenceschopný rozvoj, ale přináší i vzdělanost a mezinárodní porozumění. Ačkoli v této záležitosti přebírají Češi myšlenku přírodních zahrad od Rakušanů, zachovávají si svoje tradice a svůj způsob zapojení se. Například typicky česká venkovská zahrádka se od té rakouské může lišit, a zde se vytváří prostor pro to, aby i druhá strana mohla vidět toto téma z jiného úhlu pohledu. Zůstaňme ale v této práci u stěžejního tématu, které pojednává o tom, jak přejmout zkušenosti z Dolního Rakouska a aplikovat je na české podmínky v Kraji Vysočina. Bude zde zhodnoceno, jakou šanci má náš kraj pro rozvoj zahradní turistiky. 13

14 TEORETICKÁ ČÁST 1. Zahradní turistika V různých publikacích, encyklopediích a na odborných internetových stránkách najdeme mnohé definice turistiky. Zahradní turistika ovšem stále není běžným pojmem v České republice. Turistika obecně je popisována jako zájmová činnost provozovaná ve volném čase, kdy turista krátkodobě cestuje do prostředí mimo své bydliště, a věnuje se poznávání nového místa, krajiny, památek, zvyků, lidí a dalších předmětů osobního zájmu. Klasická turistika byla praktikována pěšky, spíše individuálně či v malých skupinách. Vrátíme-li se v historii, pěší turistika byla spojena s náboženskými poutěmi na významná rituální místa. Tito poutníci měli vysokou motivaci pro dokončení své cesty, během ní často získávali nové poznatky a nabývali vědomostní rozhled. Počátkem 20. století se stala velmi oblíbenou cykloturistika, později začali lidé ke své přepravě na cestách využívat motorizovaných strojů. Dnešním trendem je turistika skupinová a organizovaná za použití různých dopravních prostředků. V souvislosti se zahradní turistikou je třeba se zmínit o šetrném cestovním ruchu. Šetrný turismus funguje na principu tolerantního vztahu k navštěvovanému prostředí. Prostředí může být například přírodní (lesy, pobřeží, skály, vodní plochy atd.), kulturní (místní památky) nebo sociální (zachovalé vesničky, domorodé zvyky a rituály atd.). Šetrný cestovní ruch se snaží udržovat toto prostředí a minimalizovat jeho narušení. V rámci šetrného CR jsou uplatňována následující pravidla: klade důraz na kvalitu zážitku respektuje místní obyvatelé, uplatňuje sociální rovnost při plánování a rozhodování bere v úvahu místní obyvatele, snaží se je pracovně zaměstnat využívá místní zdroje (snaží se minimalizovat negativní dopad na prostředí, spotřebu energie, recykluje) je založen na aktivitách, které vyzdvihují charakter místa a regionu dává turistům možnost poznat navštívené místo a podporuje jeho zájem o místní komunitu a životní prostředí 14

15 neomezuje ostatní odvětví je zohledněn při plánování rozvoje místa, regionu, či státu Kromě šetrné formy cestovního ruchu je třeba také definovat trvale udržitelný cestovní ruch. Světová turistická organizace definuje toto následovně: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu uspokojuje potřeby současných turistů a cílové destinace a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je vnímán jako proces řízení všech zdrojů, a to takovým způsobem, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby. Podmínkou však je zachování kulturní integrity základních ekonomických procesů, biologické diverzity a systému umožňující život. Zahradní turistiku poté můžeme definovat jako zájmovou činnost jedince, který ve svém volném čase cestuje do přírodních zahrad a věnuje se poznání těchto míst při zachování principů šetrného a trvale udržitelného cestovního ruchu. Důležitý pojem, který je v této práci třeba objasnit, je turistický produkt neboli produkt cestovního ruchu. Jedná se o souhrn nabídky soukromých nebo veřejných subjektů podnikajících v cestovním ruchu. V užším slova smyslu je to zboží (mapy, tištění průvodci, suvenýry a jiné) a služby (ubytovací, stravovací, dopravní, průvodcovské a další). Zmiňovaný produkt může zahrnovat toto zboží a služby v různé míře, jednotlivě i jako balíček. Z pohledu turisty je tímto produktem komplexní zážitek, od chvíle počátku cesty až po návrat do svého bydliště. V případě zahradní turistiky rozumíme turistickým produktem především ukázkové přírodní zahrady se službami průvodce, drobnými suvenýry, a službami na ně navazujícími. 15

16 2. Projekt Přírodní zahrada v Rakousku Chceme-li shrnout dějiny týkající se Přírodní zahrady, musíme nezbytně začít u našich jižních sousedů, Rakušanů, konkrétně v regionu Dolní Rakousko. V roce 2012 je to téměř 13 let, kdy se objevila myšlenka pěstování a obhospodařování zahrad přírodním způsobem. Roku 1999 se v Dolním Rakousku za podpory kraje rozběhla akce s názvem Natur im Garten, tedy Příroda v zahradě nebo Přírodní zahrada. Základní myšlenka zůstala nezměněna až do dnešní doby. Jedná se o zahradničení v souladu s přírodou, bez minerálních hnojiv, pesticidů a rašeliny, za to s místně přirozeným rostlinstvem, odrůdovou rozmanitostí a smyslem pro koloběh přírody. Právě z této myšlenky vznikla organizace nazvaná Natur im Garten sídlící v Dolním Rakousku, jejíž hlavním úkolem je poradenství a praktická pomoc v různých problematikách týkajících se zahradničení. Není pochyb o tom, že organizace je vytížená, ročně vykazuje zhruba zodpovězených telefonních dotazů, více jak odběratelů vydávaného časopisu s radami pro zahrádkáře a v neposlední řadě téměř 60 odebraných odborných zahradnických knih. Nejpozoruhodnější ovšem je, že více jak dolnorakouských soukromých zahrad bylo již certifikováno jako Přírodní zahrada a kraj se tak stává jakousi ekologickou zahradou střední Evropy. Motivace obyvatel je stále vysoká a tak každým rokem přibývají další, kteří se zapojují do ekologického programu a neustále hledají nové inspirace pro své pozemky. 16

17 3. Projekt Přírodní zahrada v České republice Do České republiky se projekt nazvaný Přírodní zahrady bez hranic dostává o 10 let později, než začal v Rakousku, tedy v roce Tento projekt získává podporu z prostředků Evropské Unie, konkrétně z programu Evropské územní spolupráce Česká republika Rakousko, a je lokalizován v regionech Dolní Rakousko, Jižní Čechy, Jižní Morava a Kraj Vysočina. Vedoucím partnerem projektu je organizace sídlící v Rakousku die Umweltberatung a na české straně jsou partnery obecně prospěšná společnost Chaloupky (za kraj Vysočina), občanské sdružení Veronica Brno (za Jihomoravský kraj) a občanské sdružení Přírodní zahrada (za kraj Jihočeský). Plán realizace projektu je mezi roky Během těchto tří let dochází k přenosu znalostí a zkušeností s problematikou přírodních zahrad z Dolního Rakouska. Do projektu jsou zapojeny především soukromé malé zahrady, ale svoji podstatnou roli tu hrají i školní zahrady, veřejné zeleně ve městech a obcích, zahrady při kulturních památkách a další. Projekt má mnohé přínosy v Kraji Vysočina. Přibývají zde vyškolení poradci v oblasti přírodních zahrad, kteří jsou schopni poskytnout kvalitní poradenství. Zahrady je možné certifikovat, na což navazuje zahradní turistika, která zahrnuje zahrady jako atraktivity cestovního ruchu. Své místo zaujímají i akce pro veřejnost, ať už odbornou či laickou ve formě seminářů, konferencí a školení. Celý projekt vede k osvětě v rámci trvale udržitelného zahradničení, potažmo šetrného a trvale udržitelného cestovního ruchu. Široká veřejnost díky tomu spěje k novému myšlení při vytváření zahrad a následné péči o pozemek. Vzniká tak nový turistický produkt v Kraji Vysočina zahradní turistika. 17

18 4. Územní vymezení projektu Jak již bylo zmíněno v části teoretické, projekt vznikl v Dolním Rakousku. Na české straně se po několika letech zapojily tři příhraniční regiony Jihočeský, Jihomoravský a Kraj Vysočina. Je velmi důležité, že na sebe tyto regiony navazují a celkové území s přírodními zahradami, novými turistickými cíli, se rozšiřuje. Následující mapa zobrazuje regiony zapojené do projektu přírodního zahradničení. Region Dolní Rakousko a kraje zapojené do projektu v České republice jsou označené modrou barvou. Obr. 1: Mapa oblastí přírodních zahrad Zdroj: Jak je z mapy patrné, projekt probíhá i v jiných zemích. Zelenou barvou je zde označena spolupráce Rakouska a Maďarska. Žlutá barva naznačuje kooperaci mezi Rakouskem a Slovinskem. 18

19 5. Pojem Přírodní zahrada Přírodní zahrada, popřípadě Ukázková přírodní zahrada jsou na našem území poměrně novými pojmy, které jsou vysvětlovány různými způsoby. Přírodní zahrada je venkovní prostor, který je obhospodařován šetrným způsobem. Může se jednat o pozemek určený k pěstování užitkových či okrasných rostlin, může to být místo odpočinku, místo, kde si hrají děti nebo je útočištěm drobných živočichů. Ve své zahradě mohou lidé vyjádřit svůj životní styl, postoje, názory a je jim především zdrojem splynutí s přírodou, kde utužují své tělesné i duševní zdraví. Zahradou ovšem není myšlen pouze prostor u rodinného domu, popřípadě chaty. Zahrada v tomto slova smyslu může být i veřejný prostor městský či zámecký park, venkovní prostředí soukromého podnikatelského subjektu, školní zahrady s prvky pro děti, a další. Základem filosofie přírodních zahrad je vědomý respekt k přírodě, k ochraně životního prostředí a snaha o zdravý životní styl. V některých zdrojích je možné najít, že počátky přírodních zahrad spadají již do devatenáctého století, kdy se irský zahradník William Robinson snažil o zahradnické úpravy se zájmem o divoké, přirozeně se vyskytující druhy rostlin. V různých zemích se pojem vykládá mnoha způsoby, vždy ale nacházíme definici hovořící o divoké zahradě, či divoce porostlém venkovním prostoru, který je však upraven člověkem. Přírodní zahrady se ale netýkají pouze rostliny, jedná se i o mnoho živočichů pobývající v tomto prostoru. Nejčastěji to bývají včely, žáby, ještěrky, ptáci či hmyz. 19

20 6. Kritéria přírodní zahrady Aby majitel zahrady mohl prohlásit, že obhospodařuje svůj pozemek přírodním způsobem a zapojil se tak do projektu přírodních zahrad, je nutné, aby splňoval následující kritéria. Základní kritéria (musejí být splněna všechna) 1) nepoužívat pesticidy 2) nepoužívat lehce rozpustná minerální hnojiva 3) nepoužívat rašelinu k úpravě a obohacování půdy Vytvoření prvků přírodní zahrady (minimálně 5 bodů musí být splněno) 1) živý plot z planých keřů 2) přirozená louka nebo prvky louky 3) ponechání divokých porostů 4) divoký koutek 5) mimořádná stanoviště (vlhká nebo suchá) 6) listnaté stromy 7) květiny a kvetoucí trvalky Používání při obhospodařování zahrady a v užitkové zahradě (minimálně 5 bodů musí být splněno) 1) kompost 2) domečky pro zvířecí pomocníky 3) využití dešťové vody 4) užívání k přírodě šetrných materiálů a postupů 5) mulčování 6) zeleninové záhony a bylinky 7) ovocná zahrada a bobulové keře 8) smíšená kultura / střídání plodin / zelené hnojení 20

21 7. Certifikace Zahrada, která splňuje výše uvedená kritéria, může v rámci projektu získat ocenění ve formě certifikátu a zahradní plakety. Zahrada může získat buď titul Přírodní zahrada nebo Ukázková přírodní zahrada. V prvním případě slouží plaketa jako ocenění pro majitele, který se zároveň zavazuje k poskytování informací a šíření osvěty o ekologickém hospodaření. V případě Ukázkové přírodní zahrady majitel navíc souhlasí se zpřístupněním své zahrady široké veřejnosti a to buď v předem vyhrazené době, nebo po domluvě se zájemci. Ukázková přírodní zahrada je v tomto pohledu nejvyšší druh ocenění, jaký může majitel získat. Obr. 2: Plaketa keta Přírodní zahrada Zdroj: Průběh certifikace Zájemce, který je přesvědčen o kvalitě svého pozemku, nebo potřebuje poradit, nejdříve kontaktuje zahradního poradce. Ten jeho zahradu ohodnotí podle předem daných kritérií. Pokud se potvrdí, že objekt je obhospodařován v souladu s přírodou, pak je tento majitel zahrady doporučen k certifikaci. Pokud tomu tak není a je třeba zahradu ještě upravit, poradce sdělí majiteli své připomínky a doporučí mu následné kroky, které je ještě třeba k certifikaci učinit. Obě strany si mohou okamžitě domluvit další setkání, nebo vyčkat na další rozhodnutí majitele o kontaktu. Certifikát spolu se zahradní plaketou se udělují při slavnostním předávání spolu s dalšími zájemci. 21

22 7.2 Certifikace na Vysočině V Kraji Vysočina proběhla první slavnostní certifikace dne 19. května 2011 v Myslibořicích. Při tomto udílení byli oceněni majitelé s Ukázkovými přírodními zahradami i se soukromými přírodními zahradami. Předání certifikátů a plaket proběhlo na jedné z právě oceněných zahrad v Domově na zámku v Myslibořicích. Další Ukázková zahrada vznikla ve stejné obci, u základní školy. Kromě těchto dvou oceněných získalo dalších 11 majitelů potvrzení o své soukromé přírodní zahradě. Této akce se zúčastnili někteří radní kraje Vysočina a přítomna byla i zástupkyně vedoucího projektu dolnorakouské organizace Natur im Garten. Pro všechny přítomné byl během certifikace připraven doprovodný program. Kromě prohlídky rozkvetlého zámeckého parku bylo možné zhlédnout výstavu Myslibořický zámek a park v proměnách času, či výstavu fotografií pořízených v soukromých zahradách. Po slavnostním udílení se také většina přítomných přesunula do zahrady u základní školy, kde děti předvedly, jakým způsobem se ve škole vyučuje, a s radostí provedly zájemce zahradou. Obr. 3: Slavnostní certifikace v Myslibořicích Zdroj: vlastní 22

23 V pořadí druhé slavnostní předávání plaket se konalo 8. září 2011 v Chrástově. V tento den bylo oceněno 13 majitelů přírodních zahrad, z toho dva z nich získali titul Ukázková přírodní zahrada. Plakety, certifikáty a drobné dárky (knihu a květiny) přijímali lidé z rukou radních Kraje Vysočina a ředitele o.p.s. Chaloupky. Udílení proběhlo opět na jedné z právě certifikovaných ukázkových zahrad v Chrástově. Druhá zahrada s tímto titulem se nachází v Libické Lhotce. Obr. 4: Slavnostní certifikace v Chrástově Zdroj: Třetí certifikace proběhla 26. září 2011 v rámci akce Toulavý autobus. Při této příležitosti se mohli učitelé mateřských škol podívat do ostatních školek v kraji a načerpat zde inspiraci. V tento den byla certifikována Ukázková přírodní zahrada základní školy a Ukázková přírodní zahrada mateřské školy v Novém Veselí. Celkový počet certifikovaných ukázkových zahrad se tak v Kraji Vysočina vyšplhal na 6 a tím pádem vzniklo i 6 nových turistických cílů. Tab. 1: Certifikace přírodních zahrad v Kraji Vysočina Pořadí certifikace Datum Počet přírodních zahrad Počet ukázkových zahrad První Druhá Třetí Zdroj: vlastní práce 23

24 7.3 Certifikace v Jižních Čechách a na Jižní Moravě Projekt probíhá kromě Kraje Vysočina paralelně i ve dvou dalších krajích v Jihočeském a Jihomoravském. Tyto dva kraje mají své partnerské organizace, jak je dále popsáno. V Jižních Čechách se jedná o občanské sdružení Přírodní zahrada a v Jihomoravském kraji je za tento projekt zodpovědný Ekologický institut Veronica. Situace v Jižních Čechách je podobná jako na Vysočině. Na konci ledna 2012 vykazoval kraj 7 Ukázkových přírodních zahrad a dalších 13 zahrad soukromých. Z těchto ukázkových zahrad je zajímavý pozemek u hradu Šelmberk, který spadá do středověkého stylu a ve stejném rázu je obhospodařována zeleň kolem něj. Bylinná zahrada je uspořádána podle vzoru středověkých klášterních zahrad a je součástí historicko-řemeslně vzdělávacího centra. Silnou stránkou tohoto místa je i to, že je celoročně volně přístupné. V Jihomoravském kraji bylo za rok 2011 evidováno 30 soukromých přírodních zahrad a 5 ukázkových. Z těchto zahrad stojí za zmínku Bylinková zahrada Tiree Chmelar ve Valticích. Jedná se o unikátní prostor s tematickými záhony bezprostředně navazující na Lednicko- Valtický areál. Obr. 5: Ukázková PZ Šelmberk Obr. 6: Ukázková PZ Tiree Chmelar Zdroj: Zdroj: 24

25 PRAKTICKÁ ČÁST 8. Systém spolupráce mezi organizacemi V celém projektu je zapojeno mnoho subjektů, některé z nich hrají klíčovou roli, jiné mají například pozici partnerů. V následujícím textu jsou zmapovány a popsány důležité organizace v rámci projektu Přírodních zahrad. 8.1 Organizace die Umweltberatung Organizace die Umwelberatung (do češtiny možno přeložit jako Poradna pro životní prostředí) si klade za cíl nezávislé a individuální poradenství v oblasti životního prostředí. Jedná se o vedoucího partnera projektu Přírodní zahrady bez hranic, který sídlí v Dolním Rakousku, v krajském městě St.Pölten. Dohlíží na průběh projektu a spravuje internetové stránky které jsou společné pro Českou republiku i Rakousko. 8.2 Chaloupky, o.p.s. Obecně prospěšná společnost Chaloupky se zabývá environmentální výchovou a vzděláváním dětí i dospělých. Zřizovatelem této organizace je ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice. Ředitelství a projektové oddělení sídlí na pracovišti v Brtnici, v Kraji Vysočina. Chaloupky hrají klíčovou roli v projektu Přírodní zahrady bez hranic na Vysočině. Jedná se partnera v Kraji Vysočina, najdeme zde poradenské místo a zároveň organizaci, která má možnost udílet plaketu a certifikát. 8.3 Přírodní zahrada o.s. Občanské sdružení přírodní zahrada působí v Jihočeském kraji a jeho cílem je vytvořit síť ukázkových Přírodních zahrad, iniciovat a podporovat jednotlivce i skupiny při vytváření a zakládání těchto zahrad. Dále se aktivně spolupodílí na akcích a osvětě v rámci ekologické výchovy, přírodního zahradničení a aktivitách, které vedou k vědomí odpovědnosti za udržení kvality prostředí a úctě k životu ve všech jeho formách. 25

26 Organizace je partnerem projektu, smí certifikovat přírodní zahrady, sdružuje poradce a spolupracuje s dalšími partnery. 8.4 Ekologický institut Veronica, o.s. Tento institut je pracovištěm Českého svazu ochránců přírody. Sídlí a působí v Jihomoravském kraji, soustředí se na vzdělávací a expertní činnost v oblasti životního prostředí. Tato aktivita je určena pro širokou veřejnost, odborníky, instituce a další kategorie uživatelů služeb. Podobně jako o.p.s. Chaloupky na Vysočině a o.s. Přírodní zahrada v Jihočeském kraji, ekologický institut Veronica dohlíží na certifikaci zahrad, sdružuje poradce a je partnerem projektu přírodních zahrad. 8.5 Vysočina Tourism, příspěvková organizace Tato organizace cestovního ruchu sídlí v Kraji Vysočina, v Jihlavě. Jejím posláním je vytvoření dostatečně silné konkurenční pozice regionu na trhu cestovního ruchu. Zaměřuje se na koordinaci dlouhodobě udržitelného cestovního ruchu. V rámci projektu přírodních zahrad tato instituce spolupracuje s o.p.s. Chaloupky na propagaci, veřejném povědomí a finančním plánu. Graf 1: Systém spolupráce Die Umweltberatung (vedoucí partner projektu) Chaloupky, o.p.s. (partner v Kraji Vysočina) Přírodní zahrada, o.s. (partner v Jihočeském kraji) Ekologický institut Veronica, o.s. (partner v Jihomoravském kraji) Vysočina Tourism (podporující organizace) Zdroj: vlastní práce 26

27 9. Průzkum možností pro zahradní turistiku Tato část se věnuje zhodnocení možností v Kraji Vysočina pro turistikuu obecně, a zvláště potom pro zahradní turistiku. Kraj Vysočina se nachází na hranici Čech a Moravy v jižní části České republiky. Sousedí s Pardubických, Jihomoravských, Jihočeským a Středočeským krajem. Jižním cípem se téměř dotýká dolnorakouské hranice, ovšem fakticky nemají tyto dva kraje ani jeden kilometr bezprostřední společné hranice. Porovnáme-li Kraj Vysočina s krajem Dolní Rakousko, je patrné, že tento český kraj zaujímá téměř třikrát menší plochu (6 795 km²) oproti kraji rakouskému ( km²). Co se týče počtu obyvatel, v Dolním Rakousku žije podle nejnovějšího přepočtu z předchozího roku obyvatel. Na Vysočině je to opět téměř třetinová hodnota, trvalé bydliště zde má obyvatel. Podle údajů Českého statistického úřadu navštíví a přenocuje na Vysočině ročně turistů. Z čehož většina jsou rezidenti, tedy obyvatelé České Republiky ( ). Zbývajících návštěvníků pochází z jiných zemí. Návštěvnost se během roku turistů. v různých měsících pohybuje v rozmezí zhruba od do Graf 2: Registrovaní hosté v ubytovacích zařízeních na Vysočině v roce Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Kraji Vysočina Zdroj: Český statistický úřad 27

28 Tento graf jasně znázorňuje, že nejvíce turistů navštěvuje region v červenci a srpnu. Hlavní turistická sezóna ovšem začíná již v dubnu, kdy na Vysočině končí zima a přichází jaro. V květnu a červnu návštěvnost stoupá. Na podzim, v září a říjnu, počet turistů postupně klesá. Pro zahradní turistiku mají právě tyto číselné hodnoty velký význam. Roční cyklus na zahradě je velmi podobný turistické sezóně. V zimě je tato turistika téměř vyloučena, nepředpokládá se, že by si turisté prohlíželi zazimovanou zahradu. Naopak na jaře se půda začíná postupně probouzet k životu a jsou zde k vidění první jarní květiny. V létě bývají zahrady v našich podnebných podmínkách v plném květu. Na podzim je prohlídka zahrady stále zajímavá, ovšem rostliny i zvířata už se připravují na nadcházející zimu, venku nejsou příznivé teploty například pro relaxaci na trávníku, a pouze menšina rostlin prochází kvetoucím obdobím. Turisté mohou zavítat na Vysočinu za různými atraktivitami cestovního ruchu. Kraj nabízí například návštěvu 21 hradů a zámků, tří památek zapsaných na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO nebo osmi rozhleden. Pro aktivnější je zde 3000 km dlouhá síť značených turistických tras, celkem 2300 km cyklostezek a 840 km hipotras. V regionu se dále nachází téměř 50 koupališť a 5 lanových center. Co se týče materiálně-technické základny, najdou návštěvníci poměrně dobré zázemí. K dispozici je několik stovek ubytovacích zařízení v různých cenových relacích od chat a chalup až po pětihvězdičkový hotel. Najdeme zde i mnoho stravovacích zařízení, počínaje rychlým občerstvením a konče luxusními restauracemi. Není ovšem snadné najít typicky českou kuchyni v dobré kvalitě. Kraj Vysočina je dopravně dobře dostupný. Prochází tudy jedna z nejvytíženějších dálnic v ČR, míří sem mnoho vlaků i autobusů z větších měst i zahraničí. Silnice I. a II. třídy jsou kvalitní a dobře sjízdné. O něco horší situace je se silnicemi vedlejšími, které nebývají vždy udržovány v dobrém stavu. Pro zahradní turistiku je důležitá doprava o víkendech, a to i do malých vesniček. Tato praktická stránka je ale v současné době ještě slabá. O víkendech či svátcích, tedy v době, kdy má většina potenciálních návštěvníků volno a mohlo by navštívit přírodní zahradu, nejezdí většina spojů. Je zde tedy pomyslný předpoklad vlastního auta a nezávislosti na veřejné dopravě. 28

29 9.1 Oslovení široké veřejnosti Aby se myšlenka přírodních zahrad a možnost zapojit se do projektu dostala k široké veřejnosti, bylo zapotřebí oslovit různé subjekty v Kraji Vysočina. Mezi ty patřily především podniky (obzvláště ty, které poskytují ubytovací, stravovací služby nebo služby zahradnické), dále školy všech stupňů, mateřské školy, sociální a neziskové organizace a soukromí majitelé zahrad. K tomuto oslovení byl sestaven informační dopis s nabídkou zapojení se do projektu, který vysvětloval základní myšlenky a původ projektu, výhody plynoucí ze zúčastnění se a kontaktní údaje na projektového poradce v Kraji Vysočina. K dopisu byl zároveň přiložen propagační leták a přihláška zahrady do sítě přírodních zahrad. Motivačním prvkem pro možné zájemce bylo zvýšení atraktivity jejich zařízení díky certifikaci zahrady, dále zviditelnění v propagačních materiálech, jako je například webový portál s mapou a údaji o ukázkových přírodních zahradách, a v neposlední řadě navázání kontaktu a předání zkušeností s ostatními majiteli zahrad. Oslovení probíhalo především přes elektronickou poštu. Vysočina Tourism rozesílal tuto informaci podnikům, školám a sociálním zařízením. O.p.s. Chaloupky použili k distribuci kontakty ve své databází což jsou především lidé zajímající se o přírodu a jiné neziskové organizace s potenciálem participace v projektu. Síťově byl tento dopis dále rozesílán díky partnerům o.p.s. Chaloupky. Zpětná vazba z tohoto oslovení byla zřetelná během několika dnů, kdy se první zájemci začali hlásit se svými zahradami do projektu. 29

30 9.2 Sociální hledisko Je nezbytné podívat se na celou problematiku přeshraničního projektu s nadhledem. Za stěžejní může být považován přístup obyvatel k jakékoli dobrovolné aktivitě, jehož pojetí se obecně liší v Rakousku a České republice. Ačkoli mají tyto dvě země společné dějiny, kdy nejdůležitější společnou částí je bezesporu Habsburská říše, jejich cesty se ve dvacátém století rozchází a tak je navždy rozdělena i mentalita českého a rakouského národa. Jak uvádějí mnozí historikové, v době Rakouska- Uherska byly národy promíchané, ať už místně či příbuzenskými vztahy. Lidé uctívali podobné hodnoty, jako například náboženství, instituce a důležitost rodiny. Ani jazyk nebyl v tu dobu překážkou komunikace, protože mnozí Češi ovládali němčinu. Rozdílný vývoj v Česku a Rakousku ve dvacátém století značně ovlivnil vnímání základních společenských jevů a jejich přístup k nim. V České republice se obyvatelé v době komunismu báli svobodně vyjadřovat, mnozí intelektuálové odcházeli do zahraničí, národ se podrobil novému vedení a nebyl na sebe pyšný. V Rakousku v té době pokračoval víceméně zdravý vývoj národa a lidé nabývali patřičné národní uvědomění. Při pozorování a rozhovorech s lidmi žijícími v Česku nebo Rakousku lze sledovat rozdílné pohledy na stejnou záležitost. Vezme-li v úvahu motivaci k certifikaci soukromé přírodní zahrady, je na místě položit si otázku: Co k tomuto kroku vede Rakušana a jaké podněty vnímá Čech? U obyvatel Dolního Rakouska se nejčastěji vyskytuje odpověď: vlastní pocit, že obhospodařuji svoji zahradu přírodním způsobem; ocenění z dobře odvedené práce; zadostiučinění. Tito obyvatelé také neváhají a plaketu o přírodní zahradě si ihned hrdě vystavují na své ploty. Oproti tomu lidé z Vysočiny berou ocenění často jako zbytečnost, zatěžující administrativu (i v případě, že se jedná pouze o vyplnění přihlášky a podpisu při konzultacích). Toto vnímání samozřejmě není u všech stejné, i v Kraji Vysočina se najdou mnozí, kteří ocenění berou jako uznání své práce a poctu za dobré hospodaření na zahradě. Vzhledem k tomu, že je myšlenka i celý projekt převzat z Rakouska, lidé se často zaměřují na tento model, který se snaží při zakládání nové přírodní zahrady následovat. Ti, kteří se starají o místo kolem svého domu již delší dobu, často prosazují vlastní české pojetí. 30

31 9.3 Dotazníkové šetření u majitelů/uživatelů zahrad na Vysočině Každá zahrada na Vysočině, která je obhospodařována přírodním způsobem, splňuje určitá kritéria a jejíž majitel nebo uživatel by měl zájem nechat tento pozemek certifikovat, se stává potenciálním cílem turistů. Je zajímavé, jakým způsobem se k tomuto staví lidé z Vysočiny, proto proběhlo stručné dotazníkové šetření mezi 50 respondenty v různých věkových kategoriích, různého pohlaví a z různých okresů, jehož výsledky následují. Graf 3: Otázka první Slyšel(a) jste již o pojmu "přírodní zahrada"? 10% 40% 50% ano ne ne přesně Zdroj: vlastní průzkum Jak vyplývá z grafu, povědomí o pojmu přírodní zahrada popřípadě přírodní zahradničení je poměrně vysoké. Celých 50% dotazovaných odpovědělo, že tento pojem zná. 10% o přírodních zahradách již slyšelo, ovšem neznají přesný význam. Zbývajících 40% se ještě nesetkalo s tímto termínem ani jeho významem. Z těchto výsledků vyplývá, že by se mělo dbát na informovanost. Toho by se mohlo dosáhnout použitím správných propagačních způsobů, ale dobrého výsledku je možno docílit i při vhodné PR. Vztahy s veřejností jsou dlouhodobým nástrojem, jak účinně oslovovat a informovat veřejnost o aktivitách organizace. V případě zahradní turistiky v Kraji Vysočina je vhodné využít místní tisk, tiskové zprávy na webových stránkách zapojených partnerů, či reportáže v rádiích. Mnohé z těchto prostředků již byly úspěšně využity. 31

32 Graf 4: Otázka druhá Myslíte, že svoji zahradu obhospodařujete přírodním způsobem? 20% 30% 50% ano ne nevím Zdroj: vlastní průzkum Téměř třetina dotazovaných je přesvědčena o tom, že svoji zahradu obhospodařuje přírodním způsobem, a je si vědoma, co to znamená. Naopak polovina respondentů si je jistá tím, že by jejich zahrada nemohla být certifikována jako přírodní, většinou z důvodu použití chemikálií. 20% dotazovaných nemá jistotu v tom, jakým způsobem o zahradu pečují. Veřejnost si často spojuje přírodní zahradničení s podobnými pojmy jako je například ekozahrada, popřípadě biozahrada či bioprodukty a biopotraviny. Mylně se domnívají, že taková zahrada je určena pro prodej bio-ovoce a zeleniny a jedná se o jakýsi výdělečný podnikatelský subjekt. Pečovat o zahradu přírodním způsobem ovšem může i soukromá osoba bez ohledu na to, zda ze zahrady pocházejí nějaké produkty pro prodej či nikoliv. 32

33 Graf 5: Otázka třetí Jaká by byla Vaše motivace pro případnou certifikaci? 0% 30% 70% šíření myšlenky přírodního zahradničení vlastní ocenění, zadostiučinění zvýšení atraktivity místa/obce/kraje Zdroj: vlastní průzkum Tato otázka patří bez pochybyy mezi nejdůležitější. Respondenti zde měli vyjádřit svůj názor na to, co by je mohlo motivovat k certifikaci vlastní zahrady. Naprostá většina, 70%, se překvapivě vyjádřila tak, že je důležité šířit myšlenku přírodního zahradničení, což souvisí se zdravým životním prostředím a ekologií. 30% dotazovaných by k omuto činu mohlo motivovat vlastní ocenění, zadostiučinění za odvedenou práci v zahradě. Nikdo z dotázaných neuvedl, že by ho k tomuto mohlo motivovat zvýšení atraktivity místa, obce nebo kraje. Pro cestovní ruch je toto měřítko velice důležité. Jestliže veřejnost dosud nepřemýšlí o zahradě jako o možnosti zatraktivnění oblasti pro turisty, je třeba podporovat informovanost. 33

34 Graf 6: Otázka čtvrtá Kde hledáte inspiraci pro svoji zahradu? 30% 10% 50% 10% v televizních pořadech na internetu v odborné literatuře a časopisech v zahradách u přátel či známých Zdroj: vlastní průzkum Mezi důležité ukazatele patří i to, kde obyvatelé Vysočina hledají nové nápady pro své vlastní zahrady. V polovině případů se inspirují v odborné literatuře a časopisech. Necelá třetina nachází inspiraci v jiných zahradách, u přátel, či známých. Zde je možnoo sledovat potenciál k navštívení dalších, již certifikovaných zahrad pro vlastní pěstitelské idey. Shodně po deseti procentech poté lidé odpovídali, že nápady nacházejí na internetu nebo v televizních pořadech. Obecně lze říci, že se o přírodní způsob zahradničení zajímají spíše ženy, než muži. Lidé, kteří obhospodařují svoji zahrady více než 5 let, si jsou jisti způsobem pečování o ni. Veřejnost často neví o možnosti certifikování a nezná kritéria přírodní zahrady. 34

35 9.4 Dotazníkové šetření u majitelů ukázkových přírodních zahrad na Vysočině Důležitým faktorem je i to, jaké názory a postoje zaujímají lidé, kteří již své zahrady certifikovány mají. Výsledky dotazníků s devíti otázkami jsou promítnuty v následujících grafech a některé jsou uvedeny v následném popisu ukázkových zahrad Vysočiny. Protože je doposud pouze šest takových zahrad, byl důležitý názor všech. Graf 7: Otázka jedna šíření myšlenky přírodního zahradničení Jaká byla Vaše motivace pro certifikaci? ekologie, ochrana životního prostředí vlastní ocenění, zadostiučinění zvýšení atraktivity místa/obce/kraje Zdroj:vlastní průzkum U této otázky bylo možné odpovědět více způsoby. Naprosto všichni se shodli v tom, že motivací pro certifikaci zahrady bylo šíření myšlenky přírodního zahradničení. Polovina respondentů zároveň odpověděla, že je k tomu vedla i ekologie a s tím spojená ochrana životního prostředí. Pouze jeden majitel zahrady odpověděl, že certifikace by mohla zvýšit atraktivitu místa/obce/kraje. Kupodivu nikdo se nevyjádřil tak, že by mu certifikace měla přinést vlastní ocenění či zadostiučinění. 35

36 Graf 8: Otázka dvě 3 Podáváte ve své zahradě výklad? Ne Ano, trvá asi 30 minut Ano, trvá od 30 minut do 1 hodiny Ano, trvá déle než 1 hodinu Zdroj:vlastní průzkum Ve všech ukázkových zahradách podávají majitelé výklad. Polovina z nich provádí turisty zahradou 30 minut a druhá polovina až jednu hodinu. Doba se zdá být optimální, porovnáme- li ji například s prohlídkou hradu či zámku, která má podobné časové rozpětí. Graf 9: Otázka tři 3 Poskytujetee cizojazyčný výklad? Ne Ano, v angličtině Ano, v angličtině i němčině Zdroj:vlastní průzkum V polovině zahrad bohužel není podáván cizojazyčný výklad. Ve dvou se turisté dorozumí anglicky i německy a v jedné pouze anglicky. Tímto je omezen pohyb zahraničních turistů. 36

37 Graf 10: Otázka čtyři 4 Ovlivňují podle Vašeho názoru ukázkové přírodní zahrady turistiku v Kraji Vysočina? Ano Ne Nevím Zdroj:vlastní průzkum V problematice cestovního ruchu nemá většina majitelů jednoznačný názor. Vyhodnocení otázky, zda ukázkové přírodní zahrady ovlivňují turistiku v Kraji Vysočina se zdá být spíše negativní. Dva majitelé jsou přesvědčeni o tom, že se kvůli zahradám nic nezměnilo, tři nevědí. Pouze jeden odpověděl kladně, tedy že turistika je tímto ovlivněna. Graf 11: Otázka pět 3 Co považujete za překážky v projektu? Příliš "tvrdá" pravidla Chybějící zázemí v kraji Nízké povědomí o projektu Žádné překážky jsem nezaznamenal(a) Zdroj:vlastní průzkum Tři majitelé si myslí, že překážkou v projektu je nízké povědomí o něm. Toto je možno řešit účinnou propagací, která je popsána níže. Jeden majitel považuje zázemí (ve smyslu materiálně technické základny) za nedostačující. Dva majitelé nezaznamenali žádné překážky. 37

38 10. Ukázkové přírodní zahrady v Kraji Vysočina Každá ukázková přírodní zahrada je cílem turistů, vede ke zvýšení atraktivity regionu a láká tak tuzemské i zahraniční návštěvníky Domov na zámku, Myslibořice Zahrada obklopuje barokní zámek, ve kterém jsou provozovány sociální služby Diakonie české církve evangelické. Historie zámeckého parku je zajímavá, nachází se zde mnoho prvků přírodní zahrady a je o ni dobře pečováno. Podle dotazníku se majitel inspiruje nápady do zahrady na internetu, v odborné literatuře a časopisech i na jiných zahradách. Z hlediska cestovního ruchu má toto místo poměrně vysoký potenciál návštěvnosti především z toho důvodu, že je se jedná o zahradu u zajímavé historické budovy a že se v této obci nachází dvě ukázkové zahrady. Objekt je zdarma přístupný po celý rok, leží zhruba 8 km východně od Jaroměřice nad Rokytnou a dopravní dostupnost je možno hodnotit jako dobrou. Není zde sice vlaková zastávka, ale autobusy do obce jezdí pravidelně. Myslibořice mají přibližně 700 obyvatel, jedná se o menší obec, proto je nutné zmínit, že se tu nenachází ideální turistické zázemí turisté zde nenajdou restaurace, větší obchody či směnárnu Zahrada rodiny Peterkových, Libická Lhotka Zahrada se nachází u rekonstruovaného rodinného domu. Svoji rozlohou je vhodná i pro návštěvu větší skupiny turistů. Majitelé sami obhospodařují tento pozemek, proto vystupují jako dobří průvodci a jsou schopni zodpovědět i specifické dotazy. Obec Libická Lhotka leží asi 5 km od Chotěboře. Jedná se o velmi malou vesnici, kde trvale žije asi 58 obyvatel, a která spadá jako součást obce pod Libice nad Doubravou. Turisté zde rozhodně nenajdou komfort materiálně-technické základny. Ale právě toto místo je určeno pro ty, kteří vyznávají šetrný turismus a klidné pozorování nových míst Zahrada rodiny Fexových, Chrástov Zároveň s rekonstrukcí statku se obnovuje i zahrada k němu náležící. Tato rozlehlá plocha disponuje všemi prvky přírodní zahrady. Majitelka je velmi sdílná, vyzná se v oboru zahradnictví a je schopna předat své znalosti i návštěvníkům. 38

39 Zahrada je přístupná po předchozí domluvě a vstupné se platí pouze dobrovolné. Chrástov je možno podle charakteru zařadit do kategorie malých vesnic. Žije tu zhruba 50 obyvatel Základní škola Myslibořice Školní zahrady jsou jistým způsobem odlišné od soukromých. Největší rozdíl najdeme v tom, že se o pozemek starají pedagogové a žáci, prostor je využíván k výuce a k trávení přestávek dětí. Školní zahrada v Myslibořicích není rozlohou velká, avšak je tu mnoho elementů přírodního zahradničení. Dětem při výuce slouží tzv. zelená třída, což je pergola vybavena stoly a lavicemi. Dále tu návštěvníci mohou zhlédnout bylinkovou spirálu, hmatovou stezku a mnoho dalšího. Tento objekt je v docházkové vzdálenosti od Domova na zámku v Myslibořicích. Přijde-li návštěvník do jedné zahrady, je velká pravděpodobnost, že navštíví i druhou Základní škola Nové Veselí V této rozlehlé školní zahradě vidí návštěvník zeleninové záhony, květiny, smíšené kultury, vzrostlé stromy a další prvky. Na zahradě se nachází i altán sloužící k výuce. Prostor je využíván i ve volnočasových aktivitách dětí, jako například při přírodovědném kroužku. Nové Veselí je obec s 1200 obyvateli v blízkosti města Žďár nad Sázavou. Turisté zde najdou restaurace, sportovní hřiště a několik pamětihodností. Je zde dobré autobusové spojení z větších měst Mateřská škola Nové Veselí Nedaleko od výše zmíněné základní školy se nachází mateřská škola. Její zahrada je využívána k pohybovým a vzdělávacím aktivitám pro děti. Mezi přírodní složky zahrady patří například učebna, smyslová stezka nebo bylinková zahrada. U této zahrady je opět velká pravděpodobnost, že návštěvník zavítá sem i do nedaleké zahrady ZŠ. Zvyšuje se tak turistický potenciál místa a obec nabývá na atraktivitě. 39

40 11. První výsledky certifikace v rámci CR Za dobu, kdy projekt v ČR běží, můžeme objektivně zhodnotit projev certifikace pouze u dvou přírodních ukázkových zahrad, které získaly plaketu před sezónou. Ostatní byly ohodnoceny až na podzim a v tak krátké době mimo sezónu není zatím možné očekávat věrohodné výsledky. Těmi zahradami, které mohou vykazovat první výsledky, je Domov na zámku v Myslibořicích a základní škola v Myslibořících. Oba majitelé zaznamenali zvýšenou návštěvnost zahrad. Získávají zkušenosti jako průvodci, kdy se učí komunikovat s lidmi, podávat jasný a podrobný výklad, či způsob reagování na otázky. Jak sami majitelé i návštěvníci říkají, prohlídka zahrady není jen o samotné zahradě, ale i o osobnosti průvodce. Je proto nezbytné chovat se k návštěvníkům patřičným způsobem, komunikace by měla vždy začít pozdravem a končit rozloučením s pozvánkou na příští návštěvu či doporučením jiné zahrady, stejně jako to funguje v Rakousku. Zahrady si v tomto případě nekonkurují tak jako jiné ekonomické subjekty v oblasti cestovního ruchu. Jedná se spíše o dobrovolnickou činnost, kdy pro majitele není prioritou zisk, proto se i kvalita může odvíjet nezávazně od počtu návštěvníků. Oba majitelé hodnotí projekt doposud velice pozitivně. Avšak zároveň dodávají, že je ještě málo známý a jeho faktický dopad na cestovní ruch můžeme sledovat až po několika sezónách. 40

41 12. Jednodenní exkurze Ukázkové přírodní zahrady Dolního Rakouska Občanské sdružení Přírodní zahrada ve spolupráci s organizací Natur im Garten a obecně prospěšnou společností Chaloupky připravila exkurzi do Ukázkových přírodních zahrad Dolního Rakouska dne 16. července Tato exkurze byla zaměřena na soukromé ukázkové zahrady, kde hlavní cíl tkvěl v předání zkušeností s obhospodařováním pozemku a načerpání inspirace. Zúčastnilo se celkem 55 zájemců. Datum 16. července bylo vybráno záměrně, protože se jednalo o sobotu, kdy většina potenciálních zájemců o exkurzi nemusí jít do zaměstnání a také je větší pravděpodobnost, že majitelé zahrad budou k dispozici návštěvníkům a nenaruší to jejich jiné pracovní povinnosti Cílová skupina V rámci první organizované exkurze byla oslovena široká veřejnost prostřednictvím nabídky na webových stránkách o.s. Přírodní zahrada a dalších partnerů. Zájemci se o akci dozvídali i prostřednictvím tištěných pozvánek a ti, kteří byli v kontaktu s některou organizací již dříve, obdrželi pozvánku em. Vzhledem k tomu, že podtitul akce nesl název Soukromé ukázkové zahrady ve Weinviertelu inspirace pro Vaši zahradu, hlásili se především majitelé zahrad, kteří uvažovali o certifikaci či jejichž pozemky již certifikovány byly. Mezi účastníky exkurze byli přihlášeni i dva profesionální novináři, kteří po celou dobu fotografovali zahrady a připravovali si různé písemné podklady. Jejich články byly otištěny v rámci vydavatelství profipress, které vydává mnohé publikace, například Zahradnictví, Floristika, či Úroda. Dále se exkurze zúčastnili i zahradní architekti, kteří zde hledali inspiraci pro svoji práci. Ti hodnotili návštěvu zahrad a rady majitelů jako velmi přínosné. 41

42 12.2 Program Program exkurze byl stanoven následovně: 7:30 hod: odjezd z Jihlavy od vlakového nádraží 8:45 hod: odjezd ze Znojma z autobusového nádraží 10:30 12:30 hod: prohlídka zahrady rodiny Parbus, Wolfpassing/Hochleithen, včetně pauzy na oběd s menším občerstvením od paní Parbus 12:45 14:15 hod: prohlídka zahrady paní Heller, Ulrichskirchen 15:00 16:30 hod: prohlídka zahrady paní Hackl, Mistelbach 16:30 hod: odjezd z Mistelbachu 17:30 hod: příjezd do Znojma 19:00 hod: příjezd do Jihlavy 12.3 Zajištění služeb Doprava byla zajištěna dopravním podnikem města Jihlavy, a.s. Tato firma působí na trhu již mnoho let a její počátky se datují až do roku 1909, kdy se v Jihlavě začala provozovat MHD. Cena zájezdové dopravy je stanovena ve výši 26,00 Kč za kilometr, sazba za čtvrt hodiny čekání je 43,50 Kč. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vzhledem k tomu, že exkurze byla realizována na území Rakouska s výkladem místních majitelů, bylo nezbytné zajistit tlumočnické služby. V tomto případě bylo tlumočení zajištěno jedním ze spolupracovníku o.s. Přírodní zahrada, který překládal přednášky majitelů zahrad a zároveň se zabýval otázkami účastníků Kalkulace Cena za exkurzi byla stanovena ve výši 550,- Kč za osobu, přičemž zahrnovala dopravu, vstupné do zahrad, tlumočení a jiné programové zajištění. V zahradách se platí spíše symbolický poplatek, který je často vynahrazen připraveným občerstvením. Konkrétní částky za vstupy do zahrad byly 2,50 euro a dvakrát 3 euro. Cena byla částečně dotována. 42

43 12.5 Trasa zájezdu Celková ujetá trasa měří zhruba 342 km. V převážné většině se autobus pohyboval po silnicích prvního a druhého stupně, částečně také na dálnici. Navštívené objekty byly záměrně vybrány v přijatelné vzdálenosti od sebe tak, aby účastníci trávili na cestách minimum času. Pro názorné zobrazení slouží následující mapa. Obr. 7: Trasa jednodenní exkurze Zdroj: Na mapě můžeme vidět výchozí bod A Jihlavu. Dále autobus pokračoval do bodu F (B), do Znojma, kde přistoupili další turisté. První zastávka byla ve Vowlfpassing/Hochleiten, na mapě bod C. Bod D označuje Ulrichskirchen a bod E Mistelbach, kde se nacházejí další dvě zahrady. 43

44 12.6 Průběh zájezdu Během jednoho dne bylo reálné navštívení tří zahrad, ve všech případech se jedná o soukromé ukázkové zahrady, jejichž majitelé si je udržují v určitém tematickém duchu. Prvním navštíveným objektem se stala zahrada rodiny Parbus, lokalizovaná ve Wolfpassing/Hochleithen. Zde mohli účastníci exkurze spatřit pozemek u statku udržovaný typicky venkovským stylem. Kromě klasických rostlin, ovocných stromů a květin tu vzbuzuje zájem především osel, kachny a dva psi volně se pohybující po zahradě. Paní Parbus nabídla všem účastníkům domácí občerstvení, které mimo jiné také zanechalo kladný dojem a je jakousi pozvánku pro příští návštěvu. Druhá návštěva proběhla u domu paní Brigitte Heller v Ulrichskirchen. Přes svoji velice malou rozlohu ukrývá zahrada nespočet druhů růží. Majitelka je navíc aktivní malířkou, což mnohé návštěvníky zahrady také často zaujme a uchýlí se k nákupu obrazu. Zde je již možné pozorovat, jak je drobné podnikání možno kombinovat s přírodní zahradou a jaké výhody to s sebou přináší. Třetí a poslední navštívenou zahradou v rámci jednodenní exkurze byla rodinná zahrada pana a paní Hackl v Mistelbachu. Pozemek u rodinného domu na okraji města nabízí pohled na mistrovské řešení kombinace staré a nově vznikající zahrady ve stylu anglického parku. Na tomto místě se čeští účastníci často pozastavovali nad tím, zda přírodní zahrada může vypadat jako nazdobený park a kladli si otázku, zda přírodní musí nutně znamenat bez větších zásahů. Při všech výše zmíněných prohlídkách podali majitelé zahrad informace o vzniku a stáří pozemku, jeho předešlém vývoji, snažili se srozumitelně předat vlastní zkušenosti a laskavě odpovídali na veškeré kladené otázky. 44

45 13. Dvoudenní exkurze Ukázkové přírodní zahrady Dolního Rakouska Po úspěchu první exkurze do ukázkových přírodních zahrad Dolního Rakouska a jako reakce na poptávku ze strany zájemců, byla zorganizována další exkurze, tentokrát dvoudenní, v termínu srpna Zásluhu na přípravě a realizaci mělo opět občanské sdružení Přírodní zahrada. V tomto případě už se jednalo o tematicky orientovanou cestu, kde inspiraci v zahradách měli čerpat především podnikatelé, živnostníci a jiné osoby, kterým by jejich zahrada mohla pomoci i v profesním životě. Exkurze byla realizována v pátek a sobotu, opět z důvodu především pracovních povinností, kdy pro většinu zájemců je snadnější uvolnit se ze zaměstnání pouze na jeden den Cílová skupina Podobně jako u předchozí akce byla oslovena široká veřejnost. Tato exkurze ovšem nesla podtitul Ukázkové přírodní zahrady v Dolním Rakousku inspirace pro zahradu i podnikání. Z tohoto důvody byli mezi zájemci především lidé, kteří podnikají, a zahrada jim v tom jakýmkoli způsobem může být prospěšná. Exkurze se zúčastnilo celkem 28 zájemců, v největší míře se jednalo o soukromé majitele zahrad, kteří uvažují o certifikaci, nebo již mají svůj pozemek certifikovaný. Hojně byli zastoupeni i pracovníci organizací ekologicky orientovaných, účastnili se i novináři nebo zahradní architekti. Obr. 8: Prohlídka zahrady Obr. 9: Prohlídka zahrady II. Zdroj: vlastní Zdroj: vlastní 45

46 13.2 Program Dvoudenní exkurze probíhala podle plánovaného programu následovně: Den první: 7:00 hod: odjezd z Jihlavy od vlakového nádraží 8:05 hod: odjezd z Jindřichova Hradce zastávka MHD naproti vlakovému nádraží 8:50 hod: odjezd z Třeboně zastávka u autobusového nádraží 11:10 13:10 hod: Prohlídka zahrady uměleckého kováře pana Johanna Jindry ve Weiten, včetně pauzy na vlastní oběd či občerstvení v kavárně Sluneční hodiny 13:35 15:05 hod: prohlídka zahrady zahradního architekta Reinharda Oberleitnera v Ornding 16:00 17:30 hod: prohlídka zahrady pana Johanna Weisse v Rabensteinu ukázková zahrada u hotelu a restaurace 17:30 hod: ubytování se a individuální program účastníků Den druhý: 7:00 hod: předání pokojů a snídaně 8:30 hod: odjezd na sobotní program 9:00 10:30 hod: prohlídka zahrady kláštera Melk 11:00 14:00 hod: prohlídka zahrady rodiny Gundackerových, Melk, kteří provozují řeznictví včetně pauzy na zajištěný oběd 14:50 16:30 hod: prohlídka farní zahrady Hellerhof, Paudorf 16:30 hod: odjezd z Paudorfu 19:00 hod: příjezd do Třeboně 19:45 hod: příjezd do Jindřichova Hradce 20:50 hod: příjezd do Jihlavy 46

47 13.3 Zajištění služeb Z organizační stránky byla zajištěna opět autobusová doprava, po cestě byla zvolena nástupní místa v Jihlavě, Jindřichově Hradci a Třeboni. Doprava byla objednána u rodinné firmy Uchytil.cz. Tato společnost sídlí v Rudíkově poblíž Třebíče a na trhu s autobusovou dopravou se pohybuje již od roku Řidiči se chovají naprosto profesionálně a pohodlné zájezdové autobusy jsou vybaveny moderní technologií, jako je například GPS navigace. Po celou dobu zájezdu doprovázela účastníky tlumočnice, díky níž lidé porozuměli detailnímu výkladu v zahradách a také mohli klást různé otázky Kalkulace Poplatek za exkurzi byl stanoven ve výši 2 050,- Kč až 2 350,- Kč, podle druhu ubytování. Cena zahrnovala základní služby, to znamená dopravu, ubytování, vstupy do zahrad, tlumočnické služby, sobotní snídani a oběd, v neposlední řadě také programové zajištění. Cena byla navíc částečně dotována z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. 47

48 13.5 Trasa zájezdu Trasa dosahuje 540 km a byla navržena tak, aby ubytování bylo spojené s návštěvou poslední zahrady první den exkurze. Návštěvníci se tak nemuseli nikam dále přesouvat kvůli noclehu. Trasa je vyobrazena na následující mapě. Obr. 10: Trasa dvoudenní exkurze Zdroj: Průběh zájezdu - den první V průběhu pátečního a sobotního dne bylo podle itineráře navštíveno celkem 6 ukázkových přírodních zahrad, které se značně lišily ve svém pojetí i využití při podnikání. První navštívený objekt byla tzv. Zahrada slunečních hodin, kterou má ve svém vlastnictví umělecký kovář, pan Johann Jindra ve městečku Weiten. Prohlídka zahrady byla natolik zajímavá, že tu účastníci strávili více než dvě hodiny. Po celou tu dobu poslouchali výklad kovářského mistra, který svoji živnost oživil vystavováním děl na různých místech v zahradě. 48

49 Na pozemku pana Jindry se ukrývá více jak 40 různých slunečních hodin, které ve vlastní zámečnické dílně vyrábí jeho rodina již od roku Po prohlídce zahrady a v ní umístěných kovářských výtvorů navštívili zájemci také muzeum slunečních hodin bezprostředně na ni navazující. Celý objekt má dlouholetou historii a tradici, jedná se o exaktní sluneční hodiny vyráběné především na zakázku, přesto pan Jindra přiznává, že díky certifikaci své zahrady přilákal více návštěvníků, kteří se později stali jeho zákazníky a naopak. Odpoledne bylo podle plánu věnováno pozemku zahradního architekta, pana Reinharda Oberleitnera, obklopující jeho zahradnictví v Ornding. Pan Oberleitner je nadšený zahrádkář, pěstuje nejrůznější domácí i cizokrajné rostliny, šlechtí vlastní odrůdy a v zahradě uplatňuje stále nové designové nápady. Účastníci exkurze zde načerpali opravdu mnoho nové inspirace, především díky tomu, že se jednalo o majitele, kterého je možné označit za zkušeného profesionála v zahradnickém oboru. Je zde možné pozorovat výrazný efekt certifikované zahrady na jeho podnikání. Svůj soukromý pozemek, prolínající se s prodejním místem, rozdělil na tři části severní a jižní zahrada, a zahrada ve dvoře. Zákazníci tu mohou spatřit různorodou rostlinnou strukturu a uspořádání, které potom často chtějí ztvárnit i ve svých zahradách a neváhají si zakoupit tyto rostliny přímo v přilehlém zahradnictví. Toto místo bylo pro mnohé účastníky přesvědčujícím důkazem o tom, že certifikovaná přírodní zahrada může mít výrazný vliv na podnikání. Zahrada pana Johanna Weisse v Rabensteinu byla třetí a poslední navštívenou v tomto dni. Jedná se o pozemek u restaurace a hotelu, kde bylo pro všechny účastníky exkurze zároveň zajištěno ubytování. Majitel objektu pojal prohlídku netradičně, nejdříve pozval všechny přítomné do seminární místnosti, kde podal teoretický výklad k obhospodařování zahrady a jeho zkušenostech s vedením přírodního hotelu a restaurace v kombinaci s ukázkovou přírodní zahradou. Poté proběhla praktická prohlídka jeho pozemku s dalším výkladem. Účastníci často kladli dotazy, zajímali se především o to, jak je legislativně ošetřeno používání svépomocí vypěstovaných rostlin v restauraci či jaký vliv má certifikovaný pozemek na obsazenost hotelu a jaký výkyv tu vzniká mimo sezónu. Všichni poté ochutnali plody a bylinky ze zahrady při večeři, nebo popřípadě druhý den u snídaně. Lidé velice obdivovali, co všechno je možné v restauraci použít při vytváření pokrmů. To, že se zde často vyskytují zákazníci, kteří přenocují právě díky prostředí, ve kterém se hotel nachází, pocítili sami na sobě, protože se právě oni ocitli v roli těchto klientů. 49

50 13.7 Průběh zájezdu - den druhý Druhý den exkurze byl zahájen v klášterní zahradě Melk, často popisované jako zahrada s historií. Vzhledem k tomu, že objekt je spjat s jednou z nejvýznamnějších barokních staveb Rakouska, bývá tento park často opomenut. Účastníci zájezdu zde mohli pozorovat výborné vystupování průvodkyně, která jim detailně zahradu popsala. Zmínila, že vyšší návštěvnost samozřejmě patří klášteru, ale mnoho lidí pokračuje prohlídkou parku. Zahradníci se zde nebojí experimentovat s nejnovějšími architektonickými prvky, které přejímají často z Francie. Nedaleko městečka Melk se nachází zahrada rodiny Gundackerových. Pan Gundacker provozuje mnoho let řeznictví a návštěvníkům vysvětlil, jak mu přírodní zahrada prospěla v podnikání a naopak. Jeden z důvodů je, že ve svém unikátním arboretu chová v ohradách africké buvoly, americké bizony a jinou zvěř, která slouží především jako zdroj masa. Jeho zákazníci z řeznictví se na jeho radu často vydali i do zahrady a ti, kteří nejdříve shlédli zahradní prostory a poznali majitele, se často vydávali i do jeho obchůdku. Návštěvníci si často připadali spíše jako v lese, kde obdivovali více jak 3000 druhů a odrůd listnatých a jehličnatých dřevin původem z mnoha různých zemí světa. V rámci této prohlídky bylo zajištěno i občerstvení, jež připravila rodina sama. Druhý den uzavírá putování farní zahrada ve vesničce zvané Hellerhof/Paudorf. Zahrada vznikla a přetrvává díky neobyčejně dobré spoluprací mezi organizací pomáhající lidem s handicapem a místní farností. Farnost vlastní tento pozemek, avšak pracují na něm právě postižení lidé, kteří ho také využívají jako místo k odpočinku, relaxaci či terapii. Rozsáhlá zahrada ukrývá stromy staré až 200 let a mnoho dalších jedinečných elementů. Účastníci zájezdu tuto zahradu často označovali jako zahradu s duší a sami pocítili klid a možnost odpočinku na skrytém místě obklopeném kamennou zídkou. 50

51 14. Společný marketing V rámci česko-rakouské spolupráce by měl fungovat účinný společný marketing. Jinak řečeno proces, jakým bude nový produkt cestovního ruchu zahradní turistika prezentován potenciálním zákazníkům turistům. Protože je projekt převzat z Rakouska, kde už několik let úspěšně běží, bylo možné přebrat s dovolením i mnohé marketingové nástroje. Osvědčilo se to například při základní věci, jako je logotyp. Český se liší od rakouského pouze jazykem, jinak zůstává tato písmová a grafická značka identická. Samotný název Natur im Garten, lze doslova přeložit jako příroda v zahradě, pro srozumitelnost byla zvolena varianta Přírodní zahrada. Podtext Gesund halten, was uns gesund hält, by v češtině zněl asi takto Držet zdravé to, co drží zdravé nás. Opět pro jazykovou jasnost byl použit volnější překlad Spolupracujme s přírodou ona bude spolupracovat s námi. Obr.11: Rakouské logo Natur im Garten Obr.12: České logo Přírodní zahrada Zdroj: Zdroj: Velmi důležitou marketingovou složkou jsou oficiální webové stránky přírodních zahrad. Jejich adresa zní všichni zájemci o toto téma se tu mohou dozvědět maximum informací. Stránky jsou provedeny jak v češtině, tak v němčině, přičemž vzhled a funkčnost je stejná. 51

52 Obr.13: Vzhled webové stránky Zdroj: Na stránky jsou průběžně doplňovány nově certifikované zahrady a údaje jsou pravidelně aktualizovány. Pro náhled na konkrétní zahradu stačí zájemci rozkliknout požadovaný region, kde se zobrazí výpis všech ukázkových přírodních zahrad. Obr.14: Výpis ukázkových přírodních zahrad Zdroj: 52

53 Poté stačí zvolit jeden z názvů zahrady a zobrazí se její profil. Na tom se promítne fotogalerie, umístění zahrady se ukáže na mapě a zobrazí se popis zahrady. Z praktických informací se zde zájemci dozvědí kontaktní údaje majitele, zda se vybírá vstupné, jaká je otevírací doba a další. Obr.15: Webový profil zahrady Zdroj: V současné době vznikají takzvané Routentipps, což jsou návrhy na trasy po ukázkových zahradách. Dolní Rakousko má již tuto strategii vypracovanou pro své regiony, ovšem nyní se k nim přidává i Česká republika. Vznikají celkem tři návrhy, které propojují příhraniční kraje. První z návrhů vede ze zahrad rakouského Waldviertelu do zahrad Jižních Čech. Druhá trasa je určena pro Weinviertel a Jižní Moravu. Kraj Vysočina je návrhem trasy propojen s rakouskou částí Wald-Weinviertel. Každá trasa obsahuje zhruba čtyři zahrady v každé zemi. 53

54 Obr.16: Návrh mezinárodní trasy po ukázkových zahradách Zdroj: Trasa vede na rakouské straně při hranicích, na české straně bohužel ještě nejsou ukázkové zahrady tak hustě rozprostřené, proto je zde vzdálenost delší. Pomyslným výchozím bodem je obec Neuriegers (na mapě bod A), dále trasa pokračuje do Karlstein a Geras. Čtvrtá zahrada na rakouské straně je umístěna v obci Hardegg. Na české straně poté navazuje ukázková zahrada v Myslibořicích, Novém Veselí, Libické Lhotce a návrh zakončuje objekt v Chrástově (na mapě bod H). Tyto návrhy mezinárodních tras by poté mohly být prezentovány podobně, jako jsou již nyní prezentovány návrhy rakouské. To znamená v tištěné i elektronické formě. V první části je zobrazena mapa trasy a další praktické informace. V druhé části jsou popsány zahrady s fotografií. Následující obrázek přibližuje podobu takové publikace. 54

55 Obr.17: Vzor možného prezentování trasy Zdroj: 55

56 15. Propagace Samotný pojem propagace můžeme chápat jako veřejné uvádění nového produktu cestovního ruchu, v tomto případě zahradní turistiky ve známost, přičemž jsou používány různé propagační prostředky. Takové prostředky bývají předávány potenciálním klientům nejčastěji elektronickou, písemnou, nebo audiovizuální formou. Takovéto šíření je nezbytné pro to, aby projekt vešel do povědomí široké veřejnosti. Vzhledem k tomu, že projekt je doposud v počáteční fázi v Kraji Vysočina, je třeba zvolit takové prostředky, které především informují a zároveň připomínají. Na české straně probíhají informační semináře otevřené široké veřejnosti, pořádají se výstavy a besedy, bylo zde vydáno poměrně mnoho propagačních předmětů, často velice podobných jako v Rakousku. Základním z nich je bezpochyby informační letáček. Je publikován v českém jazyce, jsou zde uvedeny kontakty na poradenská místa projektu, vysvětlen pojem přírodní zahrada a její kritéria. Dále se jedná například o nástěnné kalendáře, které jsou nejen z ekologických důvodů dvouroční a text je uveden v češtině i němčině. Při různých příležitostech jsou distribuovány magnetické záložky do knih, které obsahují tipy k přírodním zahradám. Propagačním materiálem jsou i papírové sáčky se semínky rostlin s potiskem projektu, propisky, látkové tašky a další drobné předměty. Obr.18: Propagační kalendář a leták Zdroj: vlastní 56

57 15.1 Ekomapa ekologického institutu Veronica Jak již bylo výše zmíněno, ekologický institut Veronica je odborné pracoviště Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica a zároveň je poradenským místem v rámci projektu přírodních zahrad. Tato organizace vytvořila výjimečný propagační produkt - interaktivní ekomapu. Tato mapa je dostupná široké veřejnosti na internetové adrese Na mapě jsou zanesena různá místa v souvislosti s ekologií v České republice. Je zde možné najít například prodejny biopotravin, ekofarmy, ekologické organizace, nebo chráněná území. Z Kraje Vysočina sem byly zaneseny všechny certifikované přírodní zahrady v průběhu července 2011 a další postupně přibývají. V tomto případě o.p.s. Chaloupky podala návrh na zařazení objektů na mapu, poskytla nezbytné údaje, a vyčkala na schválení pracovníků ekologického institutu. Jedná-li se o soukromou přírodní zahradu, najdeme zde pouze popis pozemku s fotografií, obec a jméno majitele. V případě Ukázkové přírodní zahrady je navíc uvedena přesná adresa, telefonický kontakt, či webová stránka a v některých případech tu najdeme i informaci o možné době navštívení. Nepochybně se jedná o velmi dobrý informační a zároveň marketingový nástroj. Je sice prioritně zaměřen na oblast Jižní Moravy, ale není problém zanést sem i objekty z jiných krajů. Mapa obsahuje zhruba 1500 bodů, spojených s životním prostředím a je průběžně doplňována. Je to velmi praktický nástroj k nalezení turistického cíle, navíc je to cíl takový, který vždy spadá pod oblast udržitelného cestovního ruchu. Aby povědomost o této internetové aplikaci byla rozšířena ve veřejnosti, institut Veronica nabízí ke stažení speciální banner a tlačítka na webové stránky. Tyto pomůcky si často umisťují na své weby partnerské organizace, ale i majitelé ekofarem a podobných zařízení. Podporují tak turistický ruch a šetrné chování k životnímu prostředí. 57

58 Obr.19: Interaktivní ekomapa Zdroj: Webové stránky Přírodní zahrada Další elektronickou formou propagace jsou webové stránky Je to česká verze rakouské stránky mezinárodního projektu, má stejnou podobu, ale je určena pouze pro Českou republiku. Zájemci zde najdou mnohé informace, například filosofii projektu, rady ohledně zahradničení, soutěže, kontakty a další. Obr. 20: Náhled stránky Zdroj: 58

59 16. Financování Finanční stránka je velice důležitým faktorem úspěšnosti projektu. I když jsou zahrady zakládány a obhospodařovány na principu dobrovolnosti jejich majitelů, je zapotřebí investovat do nich finanční prostředky. Prakticky se nejedná o vysoké částky, záleží na velikosti a náročnosti pozemku, řádově se jedná o stokoruny a tisícikoruny. Dobrovolnost a vlastní iniciativa majitelů, popřípadě uživatelů zahrad je v tomto případě rozhodující. Tito lidé jsou obeznámení s tím, že se projektu účastní za určitých podmínek, mezi nimiž bohužel není žádná přímá finanční podpora. Majitelé zahrad mohou získávat určité peníze ze vstupného. To bývá často symbolické, pohybuje se v rozmezí od 10Kč do 50Kč. Většina majitelů ovšem ani tento finanční zdroj nevyužívá a do svých zahrad má vstup zdarma nebo pouze s dobrovolným příspěvkem. Někteří majitelé využívají své ukázkové zahrady jako přidané hodnoty podnikání. Například biofarma, kde je možno prodávat produkty přímo zákazníkům ze zahrady nebo ze dvora, spojí tuto činnost s prohlídkami zahrady. Je pravděpodobné, že se tržby zvýší. Mnozí návštěvníci, kteří si přijdou prohlédnout zahradu a jsou přesvědčeni o správném obhospodařování, si rádi zakoupí i produkty z tohoto místa. Tak tomu může být u ovoce a zeleniny, květin, dřevořezbářských výrobků, proutěných výrobků a dalších. Dále je tu grantový program fondu Vysočiny: Environmentální osvěta přírodní zahrady 2011, který byl odsouhlasen v březnu roku Tento program dává možnost zájemcům zažádat si o finanční podporu svých projektů s minimální výší Kč do maximální částky Kč, přičemž jedna z podmínek je doba trvání realizace záměru, která je omezena na 18 měsíců. Žádat mohou města, městyse, obce a jimi zřizované organizace, příspěvkové organizace kraje a právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Grant může být použit na realizaci přírodních zahrad, konzultační a poradenské služby, certifikace zahrady, či na propagaci a publicitu projektu přírodní zahrady. Zájemci mohou žádat do 30.listopadu 2012, jejich minimální finanční spoluúčast je 20% a grant jim bude vyplacen až po realizaci projektu. Mezi neuznatelné náklady patří například nákup pesticidů, umělých hnojiv a rašeliny, jejichž výskyt není v přírodních zahradách povolen. Dále není možné uznat vlastní daně nebo DPH pro plátce DPH, dary, členské příspěvky, poplatky, pokuty a penále, náklady na reprezentaci, úroky z úvěrů a jiné mimořádné náklady nesouvisející s projektem, kancelářská a výpočetní technika či mzdové náklady účastníků žadatele. 59

60 Organizace celého projektu potřebuje garantované pravidelné finanční příjmy. Projekt je již nyní podpořen z prostředků Evropské Unie z programu Evropské územní spolupráce Česká republika Rakousko (ERDF Evropský fond regionálního rozvoje). Tato dotace ovšem podporuje projekt, který končí v srpnu Možnost dotací nabízí i Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost vyhlášený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Bohužel je v současné době pozastaven. Dotační programy nabízí i Ministerstvo životního prostředí, například Operační program Životní prostředí s prioritní osou 6 zlepšování stavu přírody a krajiny. Jeho specifickým cílem je implementace soustavy Natura 2000, obnova a ochrana přírodních a přírodně blízkých biotopů a ohrožených rostlinných a živočišných druhů, obnova ekologické stability krajiny, optimalizace vodního režimu krajiny, regenerace urbanizované krajiny, prevence sesuvů a skalních řícení. Jak je uvedeno na oficiálních webových stránkách Ministerstva životního prostředí, projekty zaměřené na ochrany přírody a krajiny lze podat rovněž ve Finančních mechanismech Evropského hospodářského prostoru a Norska, popřípadě do budoucna v rámci Finanční pomoci Švýcarska. Zajímavý v tomto ohledu může být i finanční zdroj z Ministerstva zemědělství, v jehož kompetenci je Program rozvoje venkova na období V neposlední řadě je tu Ministerstvo pro místní rozvoj, jež nabízí dotace v rámci Programu podpory rozvoje regionů v roce 2012 a Národní program podpory cestovního ruchu. Jakýmsi krizovým řešením, které může při nedostatku financí nastat, je zpoplatnění služby organizací. Prakticky to znamená, že by každý zájemce o plaketu zaplatil nezbytné náklady spojené s konzultacemi, výjezdy, telefonáty a certifikací. Podle předběžného odhadu by se řádově mohlo jednat o 5 10 tisíc korun. Pro zájemce a majitele je to rozhodně překážka a někdy to může být i nepřekonatelný problém. Na druhou stranu stoupá prestiž místa označeného touto plaketou. Je důležité, aby se v Kraji Vysočina vybíral stejně vysoký poplatek, jako na Jižní Moravě a v Jižních Čechách. Sjednocení částky napomůže k transparentnosti projektu. 60

61 17. Závěr Kraj Vysočina disponuje mnohými předpoklady ke vzniku a rozvoji zahradní turistiky. Nachází se zde geografický střed České republiky, což značí dobrou dostupnost a díky dopravním uzlům i přijatelnou vzdálenost z různých míst ČR. Region je pravidelně osídlen několika městy a mnohými vesnicemi, nenajdeme zde žádné rozsáhlé průmyslové zóny ani zásadní znečišťovatele ovzduší. Životní prostředí je poměrně čisté, svědčí o tom i CHKO Žďárské vrchy, CHKO Železné hory, 9 přírodních parků a 170 maloplošných zvláště chráněných území. Oblast je známá jako bramborářský kraj, což dokazuje fakt, že každý třetí český brambor je vypěstován právě na Vysočině. Předpoklad k rozvoji zmíněné turistiky tvoří i dostupná materiálně-technická základna. Rozhodujícím faktorem je, že v regionu jsou k dispozici zahrady soukromých majitelů, ale i rozsáhlé zelené plochy u různých objektů, jako například zámků, klášterů, městských parků a podobně. Během dotazníkového šetření v této práci byl zaznamenán i potenciál vůle majitelů zahrad k certifikaci a následné rozšíření sítě přírodních zahrad. Jak je v této práci v některých kapitolách uvedeno, naprostá většina metod praktikovaných v Kraji Vysočina je převzata od odborníků z Dolního Rakouska. Nejedná se pouze o samotnou myšlenku ekologického obhospodařování pozemků a následného zvyšování kvality životního prostředí. Podařilo se nám úspěšně přebrat i marketingové nástroje, počínaje logem a konče společnými propagačními materiály. Vzniká zde mezinárodní trasa vedoucí ze zahrad Dolního Rakouska až k zahradám na Vysočině, která je přímým produktem zahradní turistiky. V České republice byly již zorganizovány exkurze do přírodních zahrad Rakouska s cílem transferu zkušeností, a další se vzhledem k zájmu veřejnosti připravují. Pracovníci partnerských organizací mají možnost pořádat semináře a školení se svými rakouskými kolegy, čehož patřičně využívají. Navzdory tomu, že projekt začal teprve v roce 2009 a počáteční fáze byla věnována organizačnímu zabezpečení, než bylo možné oslovit první zájemce, je na jaře roku 2012 certifikováno celkem 32 přírodních zahrad. Šest z nich je ukázkových a dvacet šest přírodních, přičemž se stále přihlašují další zájemci, kteří chtějí konzultovat možnou certifikaci své zahrady. Do budoucna by se mohla vytvořit podobná síť, jako funguje v Dolním Rakousku. Tím je myšlena taková síť, jež zahrnuje ukázkové přírodní zahrady, soukromé přírodní zahrady a partnerské podniky. Takové podniky jsou často zahradnictví, obchody s biopotravinami, 61

62 pekařství využívající místní suroviny a další. Vznikl by tak velký prostor pro využití dalších marketingových nástrojů, například slevové karty. Zahradní turistika je určena všem, kteří se shodují s principy šetrného cestovního ruchu. Zahrady a výklady v nich nebývají určeny pro velké skupiny lidí. Turista ji může projít sám, nebo maximálně s dalšími dvaceti lidmi. Záleží na velikosti konkrétního pozemku a přání majitele. V žádném případě se ale nejedná o masový turismus. Mohou se objevovat názory, že zahrádkaření a předvádění výsledků je krokem zpět v rozvoji cestovního ruchu, v době, kdy nastupují nejmodernější způsoby cestování a lidé si rezervují cesty do vesmíru. Naopak, každý člověk má individuální priority a chce trávit volný čas po svém. Je zde mezera na trhu, zahradní turistika tak doplňuje širokou škálu možností cestování a bez pochyby zaujme specifickou cílovou skupinu turistů. Návštěvník přírodní zahrady vyhledává nejčastěji odpočinek a inspiraci. Inspiraci nachází díky autentickému výkladu majitele. Nikdo nemůže podat informace lépe, než člověk, který zahradu zná a osobně o ni pečuje. Odpočinek a relaxace bývá turistům dopřána přímo v zahradě po výkladu, často i s občerstvením. Kraj Vysočina podle mého názoru úspěšně transferuje zkušenosti z Dolního Rakouska. Efektivně je aplikuje na české podmínky. O projekt je zájem jak z hlediska partnerských organizací, veřejnosti, tak ze strany turistů. Do budoucna je třeba vyřešit především otázku financí a smlouvu s rakouskou stranou o pokračování kooperace, která je v současně době již přislíbena. 62

63 Použité zdroje Elektronické zdroje 1. Přírodní zahrada o.s. Přírodní zahrada občanské sdružení [online] [cit ]. Dostupné z: 2. Chaloupky o.p.s.: školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: 3. Natur im Garten - Gesund halten was uns gesund hält [online] [cit ]. Natur im Garten. Dostupné z WWW: < 4. Přírodní zahradničení [online] [cit ]. Příroda v zahradě mezinárodně. Dostupné z WWW: < 5. Ekologický institut Veronica [online] [cit ]. Dostupné z: 6. Die Umweltberatung [online] [cit ]. Dostupné z: 7. Jaké jsou zásady šetrné turistiky?. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, , 2010 [cit ]. Dostupné z: ky 8. Ministerstvo zemědělství (eagri). Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 9. MMR: Programy a dotace. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí [online] [cit ]. Dostupné z: 63

64 11. Český statistický úřad: ČSÚ. [online] [cit ]. Dostupné z: Tištěné zdroje 1. Vysočina: Kraj Vysočina. Vydání první. Krajský úřad Kraje Vysočina, Moje přírodní zahrada: příručka zahradního vědění. Geschäftsbereich Natur im Garten. St.Pölten: Umweltschutzverein Bürger und Umwelt, ISBN Schaugärten & Partnerbetriebe: in iederösterreich. St.Pölten: Amt der NÖ Landesregierung, Abteilung RU3, Přírodní zahrady bez hranic: aturgärten ohne Grenzen. Umweltschutzverein Bürger und Umwelt, Geschäftsbereich. St.Pölten, Česko - Rakousko: rozděleni - odloučeni - spojeni: sborník a katalog Dolnorakouské zemské výstavy 2009 : [18. duben - 1. listopad 2009, Horn, Raabs, Telč]. 1. vyd. Editor Stefan Karner, Michal Stehlík. Schallaburg: Schallaburg Kulturbetriebsges, 2009, 534 s. ISBN Vysočina: Turistická mapa. 1: Česká Unigrafie - divize Zádveřice: SHOCart, spol.s r.o.,

65 Přílohy Příloha A: Informační dopis pro provozovatele ubytovacích zařízení Příloha B: Pozvánka na jednodenní exkurzi: Ukázkové přírodní zahrady Dolního Rakouska Příloha C: Pozvánka na dvoudenní exkurzi: Ukázkové přírodní zahrady Dolního Rakouska 65

66 Příloha A abídka spolupráce v rámci projektu Přírodní zahrada Vážení, dovolujeme si vás touto cestou informovat a pozvat do projektu Přírodní zahrady, který se po vzoru našich rakouských sousedů dostává na Vysočinu a který pro vás, jako provozovatele ubytovacích zařízení může být z hlediska cestovního ruchu velice zajímavý. Jedná se o projekt Evropské územní spolupráce kofinancovaný Evropským fondem regionálního rozvoje EU. Zahrady jsou důležitým prvkem nejen v lidském životě, ale je to i životní prostor pro rostliny a zvířata. Podpora přírodního utváření zahrady a péče o ni je důležitým příspěvkem ke kvalitě života. V Dolních Rakousích se akce Natur im Garten ( Přírodní zahrada ) a její zásady nepoužívání minerálních hnojiv, pesticidů a rašeliny staly díky poradenské, informační a vzdělávací činnosti velmi úspěšnými. Také v České republice zájem o přírodní utváření zahrad stoupá. Přeshraniční projekt Přírodní zahrady bez hranic nový prostor pro lidi, přírodu i cestovní ruch na dosah chce spojit znalosti nasbírané na obou stranách hranice a vytvořit jednu velkou síť, jejímž prostřednictvím se bude moci co nejvíce cílových skupin informovat o tématu přírodní zahrady a vyměňovat si své zkušenosti. Nabízíme možnost zvýšení atraktivity vašeho zařízení certifikací zahrady na Přírodní zahradu či Ukázkovou přírodní zahradu. Pokud získáte plaketu Přírodní zahrada, svědčí to o tom, že zahrada je obhospodařována přírodní cestou a dodržujete nezbytná kritéria (viz zásady výše). V případě Ukázkové přírodní zahrady navíc provozovatel souhlasí, aby zahrada byla přístupná návštěvníkům (buď v otevíracích hodinách, hostům zařízení, nebo po předchozí domluvě). Dále vzniknou propagační materiály, jako například webový portál s mapou a údaji o ukázkových přírodních zahradách, kde si vaše zařízení může každý zájemce vyhledat a kde si i vy můžete najít partnery pro spolupráci. V rámci projektu máte také možnost využít odborného poradenství. Pokud se přihlásíte, přímo na vaší zahradě vás navštíví proškolení poradci, kteří zahradu buď ihned doporučí k certifikaci, nebo navrhnou kroky, které je třeba k certifikaci učinit. Pro více informací, prosím, nahlédněte na internetové stránky Věříme, že vás naše nabídka zaujala a budeme rádi, pokud se zapojíte do tohoto projektu formou přiložené přihlášky, kterou můžete zaslat poštou na adresu: Chaloupky o.p.s., Široká 378, Brtnice, nebo stačí em: iveta.machatova@chaloupky.cz. V případě jakýchkoli dotazů jsme vám k dispozici na níže uvedených kontaktech. S přátelským pozdravem 66

67 Příloha B o.s. Přírodní zahrada ve spolupráci s organizací Natur im Garten srdečně zvou všechny zájemce z řad široké veřejnosti na jednodenní exkurzi Ukázkové přírodní zahrady Dolního Rakouska 16.července 2011 Soukromé ukázkové zahrady ve Weinviertelu inspirace pro Vaši zahradu 67

68 Program exkurze : 7.30 odjezd z Jihlavy od vlakového nádraží Jihlava-město (nikoliv z hlavního nádraží!) 8.45 odjezd ze Znojma hlavní autobusové nádraží (vedle vlakového nádraží) prohlídka zahrady rodiny Parbus, Wolfpassing/Hochleithen včetně pauzy na oběd s menším občerstvením od paní Parbus Selská zahrada Na typickém statku ve Weinviertlu ve Wolfpassing pobíhají dva psi, jeden osel a spousta kachen. Přece však ten, kdo projde vstupní branou, spatří ráj. Jsou zde k nalezení všechny klasické elementy přírodní zahrady. Co ale tuto zahradu činí tak sympatickou, je fakt, že přes všechnu eleganci a upravenost neztratila svůj selský charakter prohlídka zahrady paní Heller, Ulrichskirchen Zámek Šípkové Růženky a dostaveníčko s ježkem Stinný, romantický a útulný dvůr láká ke zdržení se. Vlastní zahrada je podařená směs anglické zahrady a weinviertelského miš-maše. Trvalkám jako např. pivoňkám se daří dobře přímo v zemi, rajčata si zvykla v nádobách. Pro majitelku je důležitá i spousta voňavých bylinek především různé druhy šalvějí. 68

69 prohlídka zahrady paní Hackl, Mistelbach Rodinná zahrada k odpočinku a načerpání nových sil na kraji města Areál nabízí mnoho podnětů a mistrovských řešení: na jedné straně je zde vzrostlá stará část zahrady, na druhé straně perfektně naplánovaná a o mnoho nádherných míst a detailů obohacená nová zahrada. Ať růžový altánek nebo slunečná užitková zahrada se zeleninou, malými ovocnými stromy a bobulovitými keři, ať koupací jezírko na starém pozemku nebo zahradní domek vše má zde svůj smysl a zároveň je harmonicky propojeno odjezd z Mistelbachu příjezd do Znojma příjezd do Jihlavy Poplatek : 550,- Kč, pro členy o.s. Přírodní zahrada 450,- Kč, pokud mají zaplacené členské příspěvky na r. 2011, příp. dřívější roky jejich členství v o.s. Cena zahrnuje dopravu ( bez ohledu na místo nástupu ), vstupné, tlumočení, menší občerstvení ( káva, koláč ) ve Wolfpassingu v zahradě rodiny Parbus a programové zajištění. Doporučujeme vzít si s sebou stravu a pití na celý den. Storno poplatek: v případě zrušení účasti na exkurzi po uzávěrce přihlášek poplatek v plné výši propadá ( po domluvě je možné převést jej na náhradního účastníka ). Přihlášky zasílejte do 7. července 2011 mailem na adresu: prirodnizahrada@centrum.cz, či poštou na adresu: Občanské sdružení Přírodní zahrada, Klášterská 76/II, Jindřichův Hradec, tel.: Drobné změny v časovém harmonogramu akce vyhrazeny. 69

70 Příloha C o.s. Přírodní zahrada ve spolupráci s organizací Natur im Garten srdečně zvou všechny zájemce z řad široké veřejnosti na dvoudenní exkurzi Ukázkové přírodní zahrady Dolního Rakouska 5.-6.srpna 2011 Soukromé ukázkové zahrady v Dolním Rakousku inspirace pro Vaši zahradu 70

71 Program exkurze : Pátek, 5.srpna odjezd z Jihlavy od vlakového nádraží Jihlava-město (nikoliv z hlavního nádraží!) 8.05 odjezd z Jindřichova Hradce zastávka MHD naproti vlakovému nádraží 8.50 odjezd z Třeboně zastávka u autobusového nádraží prohlídka zahrady uměleckého kováře pana Johanna Jindry, Weiten, včetně pauzy na vlastní oběd či občerstvení v kavárně Sluneční hodiny Zahrada slunečních hodin Vše v zahradě, ať už květiny či stromy, potřebuje slunce. Pro rodinu Jindrových, má však slunce ještě jeden zvláštní význam. V této zahradě najdeme přes 40 různých slunečních hodin, které byly ve vlastní zámečnické dílně vyráběny od roku Obdivovat tato umělecká díla můžeme v ukázkové přírodní zahradě, která bez pochyby patří také k pozoruhodnému výtvoru umění prohlídka zahrady pana Reinharda Oberleitner, Ornding Vlastní zahradní kultura Zahradní architekt, Reinhard Oberleitner, se přiznává ke své zelené vášni a představuje ukázkovou zahradu, kde pěstuje nejrůznější domácí i cizokrajné rostliny a uplatňuje stále nové designové nápady. Zhlédněte a nechte se inspirovat jeho největšími projekty severní a jižní zahradou, a zahradou ve dvoře prohlídka zahrady pana Johanna Weisse, Rabenstein Najít odpočinek a užívat si přírody Přírodní hotel je zde obklopen ukázkovou zahradou, od koutku ovocných stromů, přes přírodní jezírko až k zahradě nostalgie. Hotel se dokonce pyšní oceněním bio-kvality, protože v kuchyni používá suroviny vypěstované na vlastní zahradě zeleninu, ovoce, koření, bylinky a samozřejmě nechybí ani květiny k dekoraci. 71

72 Sobota, 6.srpna prohlídka zahrady kláštera Melk Zahrada s historií Pro zahradu kláštera v Melku byl určující vliv barokního utváření zahrad a anglických parků. Klášterní park ukrývá zahradní pavilon, kde můžeme obdivovat kvetoucí růže, v nových prostorách se naskýtá pohled na asijský dřevěný pavilon a mluvící kameny. Zajímavá je i kašna s pitnou vodou vytvořená ze zkamenělého stromu prohlídka zahrady rodiny Gundackerových, Melk, včetně pauzy na zajištěný oběd Celý svět v jedné zahradě Unikátní arboretum Karla Gundackera, které bylo vysazováno od roku 1975, se rozkládá na ploše asi 4,5 ha a roste v něm na různých druhů a odrůd listnatých a jehličnatých dřevin. Dnes se arboretum prezentuje jako velký svět rostlin v malém. Rostlinná společenstva jsou uspořádána podle zemí svého původu, mezi nimi se v ohradách popásají afričtí buvoli a američtí bizoni, a přinášejí tak do zahrady daleký svět zvířat prohlídka farní zahrady Hellerhof, Paudorf Dějiny a příroda se setkávají Nejstarší část zahrady Hellerhof pochází již z 13. století a je důkazem neobyčejně dobré spolupráce mezi organizací pro postižené lidi a farností. Rozsáhlou zahradu, která skrývá stromy staré až 200 let, obklopuje kamenná zeď. Při vstupu na zahradu návštěvník cítí, že právě toto místo má svoji duši. 72