Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. r. o. Bakalářská práce. Monika Rohlíková. Analýza cílových skupin vybraných českých rozhlasových stanic

Transkript

1 Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. r. o. Bakalářská práce Monika Rohlíková Analýza cílových skupin vybraných českých rozhlasových stanic

2 Analýza cílových skupin vybraných českých rozhlasových stanic Bakalářská práce Monika Rohlíková Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. r. o. Katedra marketingu Studijní obor: Vedoucí bakalářské práce: Marketingové komunikace ve službách Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: monika.rohlikova@centrum.cz

3 Analysis of target groups of Czech Radio Stations Bachelor s Dissertation Monika Rohlíková The Institute of Hospitality Management in Prague 8 Major: Thesis Advisor: Marketing Communication in the Service Industry Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Date of Submission: monika.rohlikova@centrum.cz

4 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza cílových skupin českých rozhlasových stanic zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne Monika Rohlíková

5 Poděkování: Touto cestou bych ráda upřímně poděkovala panu Ing. Bc. Janu Chromému, Ph.D. za jeho rady, připomínky, konzultace a především trpělivost, kterou při komunikaci ohledně této bakalářské práce se mnou měl.

6 Abstrakt: Rohlíková, Monika. Analýza cílových skupin vybraných českých rozhlasových stanic. [bakalářská práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. r. o., Praha: Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak je na tom Český rozhlas se svými posluchači. Zda veškeré jeho stanice jsou schopny uspokojit všechny cílové skupiny odběratelů, či jim naopak něco v programu chybí. Práci jsem rozdělila do tří částí. Ta první se týká převážně shrnujících informací o rozhlase jako takovém, od jeho historie až po současnost. Dalším tématem v první sekci je vysvětlení základních pojmů, které jsou v dalších částech používány. Poté jsem se plynule dostala ke stručné informaci o reklamách v rozhlase, kde jsou rozdíly mezi veřejnoprávními a soukromými stanicemi. V druhé části jsem se zaměřila už pouze na veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu, kde jsem informovala o jejich zaměření a zanalyzovala jejich program a informace z výroční zprávy s výsledkem zjištění, jaké cílové skupiny jej poslouchají. Další část jsem věnovala zhodnocení tématu a návrhy na doporučení, které vznikly z předchozí analytické části. Klíčová slova: Cílové skupiny, rozhlasové stanice, reklama, poslechovost, soukromé stanice, veřejnoprávní stanice, výzkum

7 Abstract: The goal of this bachelor s thesis is to investigate the degree to which Czech Radio meets the needs of its listeners, if the variety of its stations is able to satisfy all target group listeners or whether there are gaps in the program. I have divided this work into three parts. The first mostly deals with collection of background information about Czech Radio, from the early days up to modern times. Another theme in the first section is the explanation of basic terms used in other parts of the work. Then I move on to brief information about advertising on the radio and the differences between public and private stations. In the second part I focus exclusively on the public stations of Czech Radio, with a view to the main focus of each station and an analysis of their respective programs. This leads to an analysis of which target groups listen to which stations. The next part I dedicate to evaluation of station themes as well as proposals and recommendations which follow from the previous analytical parts. Key words: Target groups, radio stations, advertising, listening, private stations, public stations, research

8 Obsah ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Vymezení pojmů Médium Cílová skupina Socioekonomické skupiny Poslechovost Historie rozhlasu První rozhlasová stanice v ČR Počátky soukromého rozhlasového vysílání v České republice Druhy rozhlasů veřejnoprávní, soukromé, celoplošné, neziskové Veřejnoprávní rozhlasové stanice Zákony vztahující se k rozhlasovému vysílání Soukromé rozhlasové stanice Neziskové rozhlasové stanice Reklama v rádiích ANALYTICKÁ ČÁST Použité metody výzkumu k dosažení stanovených cílů Získané informace od zaměstnance Českého rozhlasu Projekt s názvem Radioprojekt Aplikace Radiometrics Popis jednotlivých rozhlasových stanic Veřejnoprávní celoplošné stanice Český rozhlas a jeho cílové skupiny posluchačů Celoplošné speciální stanice Podrobnější popis posluchačů a poslechovosti stanic Českého rozhlasu s nejvyšší poslechovostí Český rozhlas Radiožurnál Český rozhlas Dvojka Český rozhlas Vltava Radio Wave Porovnání cílových skupin celoplošných rozhlasových stanic dle věku a socioekonomického zařazení NÁVRHOVÁ ČÁST Rozdíly mezi stanicemi Ověření hypotéz z úvodu Návrhy a případná doporučení ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH... 51

9 Seznam tabulek a obrázků: Tabulka 1 - ABCDE klasifikace skupiny Tabulka 2 - Přehled rozhlasu dle jeho zaměření, tonality a poslechovosti Tabulka 3 - Přehled stanic a jejich charakteristika Obrázek 1 - Náhled aplikace RadioMetrics Obrázek 2 - Přehled stanic Českého rozhlasu Obrázek 3 - Celková poslechovost stanic a studií Českého rozhlasu v roce

10 ÚVOD Mým vybraným tématem pro tuto bakalářskou práci je analýza cílových skupin českých rozhlasových stanic. Rozhodla jsem se pro toto téma, protože mi přijde zajímavé, ať už proto, že jsem pracovala v public relations agentuře a měla možnost seznámit se s redaktory, kteří přispívají do českých rozhlasových stanic, a také proto, že rozhlas mám ráda a bylo zajímavé se o tomto médiu a jeho různých cílových skupinách dozvědět něco více. Nejprve jsem se rozhodla vystihnout to, co vlastně média jsou a jaký mají vliv na okolí. Jak jsem již zmínila, já se budu zabývat převážně médiem dynamickým a to rozhlasem a jednotlivými rozhlasovými stanicemi. Jako úplný úvod jsem se rozhodla zatoulat do historie, abych zjistila, jak stará tradice českého rozhlasu v České republice vůbec je. Budu se zaobírat kdy, jak a kde rozhlas u nás vznikl. Dalším krokem bude výběr několika konkrétních rozhlasových stanic, které bych ráda rozebrala více do hloubky. Zaměřila se na jejich program, posluchače, ale také reklamu, která je v současné době stále více důležitým zdrojem financování rádií. V tomto směru zde ale existují omezení, o kterých také budu informovat v této práci. Avšak nejdůležitější částí této bakalářské práce bude potvrzení či vyvrácení hypotéz, které se týkají otázek, zda Český rozhlas svými stanicemi zaujímá široké spektrum svých posluchačů, anebo jestli jednotlivé stanice poslouchají různé užší cílové skupiny. Ráda bych se zamyslela nad tím, jaké posluchače jednotlivé stanice mají, zda je cílová skupina široká, či je poslouchají jen určité skupiny osob. To může souviset i s programem stanic, reklamou, množstvím mluveného slova apod. Zajímavé může být, že například dopolední vysílání může mít jiné posluchače než odpolední, avšak ve stejné rozhlasové stanici. 10

11 Hypotéza 1: ''Jednotlivé stanice Českého rozhlasu se liší svým zaměřením, tonalitou a poslechovostí. '' Hypotéza 2: ''Český rozhlas je se svými několika stanicemi určen pro téměř všechny cílové skupiny. Každá jednotlivá stanice je vyhrazena konkrétnímu segmentu posluchačů.'' Cíle: Mým cílem je zjistit, zda Český rozhlas opravdu zahrnuje všechny cílové skupiny posluchačů, nebo jej poslouchá jen určitá užší skupina specificky zaměřených posluchačů. Dalším cílem pro mne bude ověřit jak, a jestli vůbec se rozhlasové stanice Českého rozhlasu mezi sebou liší. Mohou se lišit zaměřením posluchačů a celkovou poslechovostí, ale také tonalitou, programem, či množstvím mluveného slova. 11

12 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Vymezení pojmů V úvodu bych nejprve ráda vysvětlila několik základních pojmů, se kterými se v této bakalářské práci budeme setkávat. Jedná se o slova, která jsou mediálním slovníku označována jako médium, cílová skupina, socioekonomická skupina či poslechovost Médium Význam slova médium a jeho definice není úplně jednotná. Existuje plno různých vysvětlení tohoto pojmu. Ke slovu médium je přiřazován překlad jako bezdrátový komunikační prostředek. Když se ale zamyslíme, tak komunikačním prostředkem může být plno věcí vzájemně na první pohled nesouvisejících. Ať je to například CD nosič pro přenos dat, komunikační kanály jako jsou televize, rozhlas, či noviny, ale také to může být duch zemřelého. Pro ustálení tohoto pojmu bych ráda použila definici pana Chromého, která zahrnuje všechny výše uvedené atributy a dají se k ní přiřadit i další specifikace: MÉDIUM - jeden z komunikačních prostředků, který slouží jako materiálněenergetický nosič znaků obsahující informace. (Chromý, 2010) Tato definice se skládá ze dvou částí. Informuje o tom, že médium může být jak materiál, čili hmatatelný nosič např. televize, noviny, tak energetický, nehmatatelný nosič, což může být třeba již zmíněný duch. Jak už bylo řečeno, definic je opravdu celá řada. Pro informaci přikládám tabulku těch nejvýznamnějších chápání pojmu médium různými zdroji. 12

13 Obrázek č. 1 Orientační přehled chápání pojmu médium různými zdroji. Zdroj: Chromý (2006) Rozdělení médií Pojem médium jsem již vysvětlila v odstavci výše. Pro lepší chápání dalších částí této bakalářské práce bych ještě ráda upozornila na jejich rozdělení. Možných dělení je celá řada. Pro mě nejdůležitější a co do obsahu této práce nejaktuálnější je rozdělení na média statická a dynamická. 13

14 Statická média, jak již z názvu vyplývá, jsou tzv. nepohyblivá, zahrnující text a nepohyblivé obrazy. Mohou to být noviny a časopisy. Dynamická média jsou opakem, zahrnují pohyblivé obrazy a zvuk. Patří sem tedy například televizní a rozhlasové přijímače. (Chromý, 2010) A právě těm rozhlasovým se budu v následující práci věnovat více Cílová skupina Pod pojmem cílová skupina si můžeme představit skupinu podobných lidí, kteří mají stejné zájmy, vlastnosti, potřeby, charakteristiky, či věk nebo socioekonomické zařazení. Mohou to být například senioři, lektoři, lékaři, matky s dětmi, lidé v předškolním věku, manažeři a podobně. Tento výraz se používá především v médiích a marketingu. Právě toto rozdělení osob je velice důležité pro správné zacílení mediální komunikace firem. Pokud bychom neznali cílovou skupinu odběratelů, nemůžeme správně nastavit program, a další mediální aktivity, které mohou přitáhnout posluchače, odběratele a ostatní. Správné určení cílové skupiny výrazně pomáhá při výběru vhodných prostředků vynaložených na mediální plány. Velký vliv na vysílání televizní či rozhlasové má právě jeho cílová skupina. Posluchači poslouchají rozhlasové stanice proto, aby uspokojili své potřeby. Stejně jako ostatní spotřebitelé. Ať už nákupčí, či sledovatele televizního vysílání. Jestli dojde ke stavu, kdy jejich potřeba není naplněna, opustí tento vybraný produkt a rozhlédnou se po jiném. To souvisí právě i s rozhlasem. Jakmile posluchač nebude uspokojen rozhlasovým vysíláním dané stanice, ať už například špatným výběrem moderátora, či skladbě playlistu, rozhodne se změnit rozhlasovou stanici. Tím rádio přichází o své posluchače a dostává se tak do řad stanic s nízkou poslechovostí. Proto je velmi důležité znát své publikum, svoji cílovou skupinu, aby si stanice udržela své posluchače, případně nalákala další, nové. Typ mediální organizace je stejně určující faktor, který se promítá do výběru událostí. V mediálním prostředí je důležité rozdělení do dvou nepřekrývajících se částí a tím tedy na vysílání veřejnoprávní a komerční. V komerčním vysílání je důležitá především četnost publika, je tedy důležité zvýšit snahu oslovit a získat většinu posluchačů. Zprávy tudíž nemusí mít prioritu 14

15 (stejné zprávy si posluchači mohou poslechnout kdekoliv jinde). Důležitější je správně složený playlist, poutavé slovo moderátorů, či zajímavé soutěže a pořady. V tomto smyslu se mluví o infotainmentu, ve kterém je zajímavost důležitější než užitečnost informace. (MediaGram.cz, 2017) Socioekonomické skupiny Dalším pojmem je slovní spojení socioekonomické skupiny. Nejpřehlednější rozdělení představuje tabulka níže: ABCDE klasifikace Populaci rozdělujeme do několika skupin, které se liší svým sociálním postavením v kombinaci s ekonomickou zdatností domácností, ve které člověk hospodaří. Všichni členové domácnosti jsou tedy zařazeni podle postavení hlavy domácnosti. Obvykle se skupina A považuje za nejvyšší, E za nejnižší. (MediaGuru.cz, 2017) V praxi to vypadá následovně: Tabulka 1 - ABCDE klasifikace skupiny A B C1 C2 D E Top manažeři a profesionálové s nejvyšším vzděláním Střední management Nemanuální pracovníci s vysokým vzděláním, kvalifikovaní pracovníci, vlastníci, firem Kvalifikovaní dělníci, nemanuální pracovníci Kvalifikovaní a nekvalifikovaní manuální pracovníci a málo vzdělaní pracovníci v nemanuálních profesích nebo na manažerských postech Málo vzdělaní kvalifikovaní i nekvalifikovaní manuální pracovníci, malí podnikatelé v zemědělství a rybářství Zdroj: MediaGuru,

16 1.1.4 Poslechovost Poslechovost je údaj, jak daná populace poslouchá určité rozhlasové stanice. Je to tedy počet posluchačů rádií. Může se jednat o okamžitý, nebo průměr za daný časový interval. Výzkum poslechovosti je pro mou bakalářskou práci velice důležitý. Právě z těchto získaných dat mohu určit, jaká cílová skupina poslouchá jednotlivé stanice Českého rozhlasu, a budu moci snáze určit, zda Český rozhlas, jakožto jediná veřejnoprávní rozhlasová stanice v České republice svým obsahem uspokojuje všechny cílové skupiny posluchačů jakožto odběratelů rozhlasového média. (Mediář.cz, 2015) Nyní bych ráda přistoupila přímo k rozhlasu, jeho vzniku a aktuálním rozhlasovým stanicím v České republice. 1.2 Historie rozhlasu Rozhlasové vysílání v České republice, v té době ještě v Československu, začalo dnem 18. května 1923 ve Vysílalo se ze zapůjčeného stanu v pražské městské části Kbely. Tuto skutečnost mají na svědomí dva pánové. Miloš Čtrnáctý a Ladislav Šourek. Česká republika se tak stala jednou z prvních evropských zemí, kde si obyvatelé mohli pravidelně užívat rozhlasové vysílání. S blížící se válkou se plno evropských států rozhodlo vysílat také do zahraničí. Důvodem bylo získání nových posluchačů z jiných států pro své politické názory. Československo zareagovalo na tuto skutečnost a také začalo na krátkých vlnách vysílat do zahraničí. Toto vysílání vzniklo 31. srpna 1936 a vysílalo se v pěti jazycích čtyři hodiny denně. (Rozhlas.cz, 2013) První rozhlasová stanice v ČR První rozhlasová stanice byla zavedena v USA ve 20. letech minulého století. Vyvinula se ze známé technologie přenosu rádiových vln tím, že komunikaci byl dán jiný obsah, než bývá obvyklý při komunikaci dvou osob. Ten rozhlasové stanice 16

17 převzaly z, v té době již zavedených masových médií, a spojily ho s využíváním dalších technických prostředků zvuku, jako dynamického média. Využívány v rozhlasovém vysílání byly například telefon, gramofon, magnetofon, atd. Obrovskou výhodou rozhlasu je možnost přímého sledování a tím zajištění přenosu sdělení, které nemá při doručení příjemci jakékoliv zpoždění. Přenosy lze uskutečňovat na obrovské vzdálenosti a jsou dostupné všem. Rozhlasové vysílání je státem sledované, vysílací frekvence jsou přidělované současně s udělením licence pro rozhlasové vysílání. Vzhledem k tomu lze předpokládat určitou politickou závislost a omezenou svobodu, zejména u státem ovládaných rozhlasových stanic. (Chromý, 2010) Počátky soukromého rozhlasového vysílání v České republice Na začátku roku 1923 byly dvě skupiny, které měly zájem o vytvoření obchodní společnosti, jež by provozovala rozhlasové vysílání. První skupinou byli podnikatelé, jejichž hlavním záměrem byla výroba a prodej rozhlasových přijímačů a radiosoučástek, název jejich společnosti byl Radioslavie, jednalo se o akciovou společnost pro telegrafii a telefonii bez drátu v Praze. Jejím ředitelem byl JUDr. Ladislav Šourek. Nejvýznamnější krok pro vytvoření první soukromé rozhlasové obchodní společnosti vzešel od Ing. Eduarda Svobody, který byl vůdčí osobností druhé skupiny. Pan Svoboda trávil většinu času ve Spojených státech, kde právě probíhal rozvoj nejdynamičtějšího odvětví podnikání. Po návratu do Čech se rozhodl rozvíjet tento druh podnikání i v jeho rodné zemi. Bohužel jeho znalosti byli převážné v technické oblasti. Potřeboval tudíž někoho, kdo mu bude schopen poradit s náplní a obsahem rozhlasové stanice. Když už by technicky vše zařídil a připravil, byla by škoda, aby se rozvoj rozhlasu nepovedl ze strany obsahu. Rozhodl se tedy najít vhodného partnera pro jeho nové podnikání. A našel. Byl jím Miloš Čtrnáctý, tehdejší redaktor listu Čas, Člen spolku českých žurnalistů, divadelní dramaturg atd. Zastával mnoho funkcí a Svoboda o něm již z minulosti věděl, že má vynikající organizační schopnosti. 17

18 Slovo dalo slovo a pánové se stali spolupracovníky. Velkou výhodu mělo také členství Miloše Čtrnáctého ve Spolku českých žurnalistů, protože jak jistě víme, reklama byla a stále je nejdůležitějším nástrojem propagace. Jako podnikatel věděl, jak je důležitá propagace nového média a věděl, jak o této skutečnosti informovat v tisku a časopisech. Začátky jejich podnikatelského záměru nebyly jednoduché, ale po mnoha peripetiích týkajících se hlavně finanční stránky a společného jednání s firmou Radioslavie, vše nakonec dobře dopadlo a dne byla založena nová, ryze soukromá společnost Radiojournal společnost s r. o. Název byl složen podle hlavních podílníků společnosti Radioslavie a žurnalistů. V červenci obdržela nově vzniklá společnost zvláštní licenci od ministerstva vnitra na pořádání programů radiofonických koncertů, zpěvů, přednášek a zpráv všeobecné zajímavosti a ministerstvo pošt a telegrafů ji poskytlo k dispozici kbelskou stanici. Společnost zároveň přijala název Radiojournal, československé zpravodajství radiotelefonické. (Maršík, 2003) 1.3 Druhy rozhlasů veřejnoprávní, soukromé, celoplošné, neziskové Rozhlasových stanic existuje několik druhů. Nemyslím tím ale konkrétní rádia, které má každý možnost naladit. V České republice existuje tzv. duální systém vysílání. Znamená to, že zde vzájemně funguje jak veřejnoprávní, tak soukromé vysílání. Tomuto prvotnímu rozdělení bych se teď ráda věnovala více. Jaký je vlastně mezi nimi rozdíl? Veřejnoprávní rozhlasové stanice Český rozhlas (a také Česká televize) jsou nezávislé subjekty, které stát nikterak nepodporuje. Jejich informační službou pro veřejnost je šíření rozhlasových a televizních vln. Jejich činnost je financována příjmy z rozhlasových a televizních poplatků a z vlastní podnikatelské činnosti. Právě proto s poslechem či sledováním 18

19 těchto stanic souvisejí poplatky, které je ze zákona povinen platit každý, kdo má trvalý pobyt nebo sídlo v České republice a je držitelem rozhlasového nebo televizního přijímače. Patří sem nejen klasická rádia či televize, ale také autorádia, internetová rádia apod. Takže i majitel počítače je povinen platit rozhlasové poplatky. Kontrolními orgány veřejnoprávního vysílání jsou Rada České televize a Rada Českého rozhlasu. (Czech.cz, 2016) Zákony vztahující se k rozhlasovému vysílání K vysílání a další činnosti Českého rozhlasu se vztahují následující zákony. Zákon 484/1991 Sb. o Českém rozhlase 231/2001 Sb. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání 348/2005 Sb. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích 121/2000 Sb. Autorský zákon 127/2005 Sb. Zákon o elektronických komunikacích 106/1999 Sb. Zákon o svobodném přístupu k informacím 40/1995 Sb. Zákon o regulaci reklamy Český rozhlas, který je jedinou veřejnoprávní stanicí, zahrnuje 4 celoplošné stanice (nejrozšířenější ČRo Radiožurnál, ČRo Dvojka, ČRo Vltava a ČRo Plus), a čtyři speciální stanice (Radio Wave, ČRo Ddur, Rádio Junior a ČRo Jazz). Dále pak jedenáct regionálních stanic (ČRo Brno, ČRo České Budějovice, ČRo Hradec Králové, ČRo Ostrava, ČRo Olomouc, ČRo Plzeň, ČRo Regina DAB Praha, ČRo Sever, ČRo Region - Vysočina, ČRo Region - Středočeský kraj, ČRo Pardubice). Avšak některé z těchto regionálních rozhlasových stanic vysílají jen analogově. Naopak všechny výše zmíněné stanice můžete poslouchat také online a to buď přes web Českého rozhlasu na nebo Společnost PLAY.CZ a.s. se specializuje na streamingové služby pro rádia. Zajišťuje technické řešení internetového vysílání pro více než 90 FM rádií a internetových rádií. (Rozhlas.cz, 2017) 19

20 1.3.3 Soukromé rozhlasové stanice Na počátku 90. let se rozhlasový trh rozrostl o soukromé rozhlasové stanice. V současnosti v Čechách vysílá cca 70 soukromých rozhlasových stanic Ty mohou být regionální, dle daného území, kraje, ale také celoplošné. Asi nejvíce známou soukromou celoplošnou rozhlasovou stanicí je Radio Impuls či Evropa 2. Regionální rozhlasové stanice soukromé jsou např. Rockzone, Radio 1 nebo Spin rádio, které vysílají pouze v Praze. Pak existuje plno regionálních rozhlasových stanic, které je možné naladit jen v určitých okresech, či krajích. Může to být například Radio Blaník, které hraje především ve středočeském kraji, Rádio Color si posluchači mohou užít v Moravskoslezském kraji, a např. Country rádio spadá do Středočeského a Ústeckého kraje. (Czech.cz, 2010) Pro mnoho posluchačů je příjemné, že i když nebydlí v místě vysílání oblíbené stanice, tak mají možnost využít internetového připojení, mohou poslouchat rádia online, ať už přímo přes web konkrétní rozhlasové stanice, nebo přes stránky, která sdružuje všechna rádia Kromě poslechu oblíbené rozhlasové stanice zde mohou posluchači nalézt informace k jednotlivým stanicím, kde a jak je naladit, jejich hudební styl, zaměření a podobně Neziskové rozhlasové stanice Neziskové rozhlasové stanice nejsou tolik známé jako soukromé či veřejnoprávní. České mediální zákony neurčují pojem neziskové rádio. Každý, kdo chce začít provozovat tento typ rozhlasové stanice, musí se zaregistrovat jako komerční rádio. Tato povinnost je nutná jen tehdy, pokud dotyčná osoba chce provozovat rádio s klasickou vysílací licencí. Tento druh stanic vysílá bez reklam a stanice jsou podporovány příspěvky od posluchačů. V současné době je jednoduché vytvořit vysílací rádio a to díky technologiím jako je internet. Není tedy potřebné k vysílání využít přijímače FM. V České republice jsou v FM éteru pouze dvě neziskové stanice. Jednou z nich je křesťanské Radio Proglas a R Radio, což je radio mikroregionu Rokytnice. Internetových neziskových stanic je více. (RadioTV, 2016) 20

21 1.4 Reklama v rádiích Myslím, že cílovou skupinu může ovlivňovat také reklama, jež je v rozhlase vysílána. Liší se nejen svým druhem, ale převážně délkou. Komerční sdělení v rozhlase může plno posluchačů odradit od poslechu. Veřejnoprávní rádia mají množství a délku reklam danou Zákonem o regulaci reklamy 40/1995 Sb. U celoplošných a speciálních stanic se jedná o 3 minuty denně, u regionálních stanic 5 minut denně. Český rozhlas z těchto reklam získává finance na výdaje, které nejsou možné platit z rozhlasových poplatků. Příjmy z těchto poplatků se využívají například ke koupi nových vysílačů, technického vybavení, ale nemohou se již použít na vlastní reklamu ČRo. Další limity týkající se vysílání reklam ustanovené zákonem jsou například takové, že reklama nesmí být spuštěna u zpráv nebo v pořadech pro děti. Pro představu uvádím, že příjem z reklam je okolo 60 milionů Kč za rok. Na poplatcích ale Český rozhlas vybere přes 2 miliardy Kč za rok Naopak rozhlasové stanice v soukromém sektoru mohou vysílat reklamy podle svého vlastního uvážení. Bohužel se pak stává právě to, že vznikají stanice, kde kromě reklam a hudby skoro nic jiného nehraje. V tomto se Český rozhlas liší. Obsahuje dostatek mluveného slova, zpravodajství, rozhovory, komentáře. I tento obsah, respektive množství mluveného slova je dáno zákonem. Rozhlas, jako již v minulosti, fungoval především jako zpravodajský kanál. Později jej z větší části nahradila televize, ale i tak má rozhlas stále velkou oblibu a své věrné posluchače, ať už mezi seniory, tak i mezi mladými lidmi. Oproti tomu soukromé rozhlasové stanice naopak žijí hlavně z reklam. Nejvíce financí na provoz těchto stanic přináší právě reklamní sdělení. V České republice jsou tři agentury, které zajišťují mediální zastoupení rozhlasových stanic. Jsou to Radio United Services (RUS) a Radiohouse, který vznikl spojením firem Regie Radio Music (RRM) a Media Marketing Services (MMS). MMS zastupuje regionální stanice. RUS zastupuje rádio Impuls a další menší rozhlasové stanice. RRM zastupuje celoplošné stanice jako je např, Evropa 2 nebo Frekvence. (ústní sdělení, PhDr. Václav Hradecký, 2017) 21

22 2 ANALYTICKÁ ČÁST Hypotéza 1: ''Jednotlivé stanice Českého rozhlasu se liší svým zaměřením, tonalitou a poslechovostí. '' Hypotéza 2: ''Český rozhlas je se svými několika stanicemi určen pro téměř všechny cílové skupiny. Každá jednotlivá stanice je vyhrazena konkrétnímu segmentu posluchačů.'' Cílem této bakalářské práce je, jak jsem již v úvodu zmiňovala, získání informace, jaké cílové skupiny poslouchají jednotlivé stanice Českého rozhlasu, zda segment posluchačů je široký a zahrnuje všechny cílové skupiny či je určen jen užšímu spektru odběratelů. Druhým cílem je zjistit, zda se jednotlivé stanice Českého rozhlasu liší svým zaměřením, tonalitou a poslechovostí. 2.1 Použité metody výzkumu k dosažení stanovených cílů K výše uvedeným cílům jsem si musela vybrat optimální metodu/metody, které mě k nim dovedou. Rozhodla jsem se pro několik vybraných kroků. Jedním z nich byla osobní schůzka se zaměstnancem přímo Českého rozhlasu. Druhým bylo prozkoumání dat z výroční zprávy Českého rozhlasu za rok Celá zpráva je velmi obsáhlá, v příloze této bakalářské práce jsou vloženy jen některé její části, jedná se především o grafy, které mi pomáhali určit cílovou skupinu posluchačů. Výroční zpráva získává informace metodou CATI, která je vysvětlena níže. Sběr těchto dat a celý průzkum se nazývá Radioprojekt. Dalším a posledním krokem k ověření níže zjištěných informaci bylo použití mobilní aplikace RadioMetrics, kde jsou všechna data z Radioprojektu k dispozici ihned a dá se říci, že kdekoliv, kde je internetové připojení. 22

23 2.1.1 Získané informace od zaměstnance Českého rozhlasu Za účelem sběru informací pro tento průzkum jsem se sešla s PhDr. Václavem Hradeckým, zaměstnancem analytického a výzkumného oddělení Českého rozhlasu. Právě on mi hned na začátku naší schůzky řekl, že ČRo poslouchají převážně starší lidé a to díky vysokému podílu mluveného slova. V soukromých rozhlasových stanicích chybějí mluvené pořady, nebo jich je velmi málo. Dozvěděla jsem se zajímavosti o analýzách poslechovosti. Jak se zjišťuje poslech daného rádia, kolik osob jej poslouchá, jakého jsou pohlaví a věku. (ústní sdělení, PhDr. Václav Hradecký, 2017) zkoumat dál. Tyto informace mi ale k potvrzení daných hypotéz nestačily. Musela jsem Podrobnější a pro dosažení stanovených cílů nejdůležitější informace, které mi jako jedny z mála mohly pomoci zjistit více o cílových skupinách Českého rozhlasu, jsem získala ve Výroční zprávě Českého rozhlasu za rok 2016, která je ke stažení na webových stránkách Jsou zde informace o poslechovosti a rozdělení jednotlivých posluchačů. Tato zpráva vznikla na základě výzkumuprojektu, který probíhá pravidelně a ke svým potřebám jej využívají všechny rozhlasové stanice v České republice. Jak jsem avizovala výše, vybrané kapitoly výroční zprávy jsou přílohou této bakalářské práce Projekt s názvem Radioprojekt. Radioprojekt je jeden z největších sociologických výzkumů v České republice. Jedná se o oficiální výzkum poslechovosti rozhlasových stanic. Výzkum probíhá průběžně po celý rok na respondentech, využívá se metoda CATI. 23

24 Metoda CATI Computer Assisted Telephone Interviewing CATI je metoda sběru dat, kdy tazatel telefonicky obvolává respondenty a pokládá jim dotazy, které rovnou zaznamenává do počítače. Tento hovor většinou probíhá v call centru. Výhodou této metody je především rychlost, kdy se data zpracovávají přímo v kancelářích výzkumné agentury. Vyvarujeme se tedy přepisování vyplněných papírových dotazníků a tím se minimalizují případné chyby. Zároveň je tato varianta levnější než jiné výzkumné metody, jako je například dotazování na ulici atd., jelikož není nutné cestovat za respondenty. Výsledky průzkumu jsou interpretovány jednou za čtvrt roku. Jsou k dispozici všem rozhlasovým stanicím. Primární důležitost těchto výzkumů je zjištění cílových skupiny a poslechovosti, díky které mohou stanice upravovat svůj program a celkový obsah. Neméně podstatným důvodem výzkumů jsou také informace pro marketingové oddělení, které od výsledků průzkumu mohou zjistit, jak se odvíjí cena reklamy v jednotlivých rádiích (kromě veřejnoprávního rozhlasového vysílání). Sběr dat probíhá následovně: Náhodný výběr 30 % z databáze pevných linek 70 % náhodné generování mobilních telefonních čísel Cílová skupina respondentů let Průměrná délka rozhovoru 17 minut Zadavatelem výzkumu je APSV (Asociace provozovatelů soukromého vysílání) a SKMO (Sdružení komunikačních a mediálních agentur). Median a STEM/MARK jsou agentury, který výzkum provádějí. (Čas rádio, 2017) Od pana Hradeckého jsem se dozvěděla zajímavou informaci. Otázky jsou respondentům pokládány za období jednoho dne (včera). Zjišťuje se znalost stanic, poslechovost v sedmi dnech a denní poslech. Do průzkumu spadají VŠECHNA rádia. 24

25 Otázky mohou vypadat například takto: Poslouchal jste včera ráno rádio, když jste snídal, Poté jste dělal co?, Poslouchal jste rádio cestou do práce?. Důležité je poslech spojit s nějakou činností, kterou pravděpodobně respondent mohl vykonávat. Tak si lépe vzpomene, co poslouchal. Zde může vznikat nevýhoda, kdy nemůžeme skrz telefon respondentovi ukázat žádné grafické materiály a další podklady. Ty by mu mohly více pomoci si vzpomenout na situaci, při které stanici poslouchal a tím si spíše vybavit, co zrovna hrálo a co se mu líbilo, či naopak. Data z výzkumu Radioprojekt jsou ke stažení na webu Radiotv.cz Aplikace Radiometrics Protože jsme ale v moderní a stále se rozvíjející době plné hi-tech techniky, aplikací apod., ráda bych ještě představila novou aplikaci, kde je možné sledovat data z projektu Radioprojekt (poslechovost a další marketingové údaje k jednotlivým stanicím) ihned a přímo v chytrém mobilním telefonu. Aplikace se jmenuje RadioMetrics a vytvořil ji koncern Lagardere, jež provozuje rozhlasové stanice jako je například Frekvence 1, nebo Evropa 2. Pomocí ní jsem mohla pohodlnou a rychlou formou zjistit statistické údaje a data k jednotlivým stanicím přímo ze svého mobilního telefonu. Uživatel zde může kromě slovníku, který je plný mediálních výrazů, nalézt rychlý přehled o cílových skupinách jednotlivých stanic. Zjistí zde jejich pohlaví, region či jejich zařazení do socioekonomických skupin posluchačů. Zároveň jsou v aplikaci stručné profily všech rozhlasových stanic v České republice. Aplikace je k dispozici zdarma a to pro Android a ios. (Mediář, 2014) 25

26 Obrázek 1 - Náhled aplikace RadioMetrics Zdroj: mediar.cz 2.2 Popis jednotlivých rozhlasových stanic Rozdělením rozhlasových stanic jsem se zabývala v teoretické části. Nyní se budu věnovat už jen veřejnoprávním rozhlasem v České Republice. Pro úvod bych ráda představila jednotlivé stanice, více je popsala a zaměřila se na cílové skupiny jejich posluchačů. Na to, zda mají pravidelný program, jestli vysílají reklamy, či jsou bez reklam, případně zda mají jinou komerční část ve vysílání Veřejnoprávní celoplošné stanice Český rozhlas a jeho cílové skupiny posluchačů Jak již bylo zmíněno, Český rozhlas je jediný český veřejnoprávní rozhlasový subjekt řízený zákonem. Vzhledem k množství stanic, které aktuálně Český rozhlas reprezentují, se nabízí otázka, zda je poslechovost vyšší, než u ostatních stanic a zda zahrnuje všechny cílové skupiny poslouchající rádio. 26

27 Pro tento průzkum jsem se rozhodla zaměřit se pouze celoplošné stanice, které patří do českého rozhlasu. Jedná se o již zmíněné stanice: ČRo Radiožurnál ČRo Dvojka ČRo Vltava ČRo Plus ČRo Ddur ČRo Jazz Radio Junior Radio Wave ČRo Praha ČRo Radiožurnál Radiožurnál patří k moderním stanicím, které jsou zaměřeny především na zpravodajství a publicistiku. Vysílá 24 hodin denně a tím nabízí kompletní informační servis z domova i ze světa. Vhodný je pro všechny posluchače, které zajímají aktuální informace z oblasti ekonomiky, kultury, sportu či politiky. Vysílání zpráv má zde přednost před jakýmkoliv naplánovaným programem. Motto stanice: Jsme každý den s vámi v rytmu vašeho dne. (Rozhlas.cz, 2017) Nyní bych se ráda zaměřila na program rozhlasové stanice ČRo Radiožurnál. Ve většině případů je program ve všední den a víkendový stejný (může se lišit hosty, tématy apod., ale hlavní rozdělení je stejné). U některých rádií však mohou nastat změny v nějakém dni v týdnu. Pro tento výzkum a pro lepší sjednocení informací, které mi na závěr pomohou dosáhnout stanoveného cíle, jsem se rozhodla vybrat si jeden den v týdnu a to konkrétně úterý. 27

28 Program stanice ČRo Radiožurnál je z důvodu jeho obsáhlosti vložen jako příloha této bakalářské práce. Cílová skupina Program této stanice jsem prostudovala, ale příliš nám o cílové skupině posluchačů nevypoví. Z prvotního a neodborného pohledu se dá říci, že by tuto stanici mohli poslouchat všechny osoby, které mají rády zpravodajství, aktuální informace, ale také rozhovory, moderní i oldies hudbu všech žánrů. Vzhledem k tomu, že program má několik pořadů, které se zabývají rozhovory se známými osobnostmi, či odborníky na dané téma, tak si myslím, že cílová skupina budou vzdělanější muži i ženy v širokém věkovém rozmezí let. Tuto moji hypotézu jsem se snažila potvrdit, a proto jsem využila veřejně přístupnou Výroční zprávu za rok 2016, kterou jsem si stáhla na stránkách Stránky důležité pro tuto bakalářskou práci jsem vložila jako přílohu na konec bakalářské práce. Výroční zpráva se týká srovnání struktury posluchačů celoplošných stanic ČRo se strukturou obyvatel v České republice. Z grafu vyplývá, že ČRo Radiožurnál poslouchají: Muži i ženy, muži převažují, ve věku let se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, kteří jsou zaměstnanci firem či manažeři ČRo Dvojka Dvojka je tradiční stanice určena pro celou rodinu. Dřívější název této stanice byl ČRo 2 Praha. Kromě publicistických pořadů má jako jediná celoplošná stanice v České republice vysílání také pro děti. V programu tedy můžeme najít oblíbené vyprávění pohádek, kriminálních případů, ale také populární magazín o vědeckých tématech s názvem Meteor. Dvojka je určena pro milovníky mluveného slova. Kromě večerní četby a rozhlasových her si zde můžete poslechnout také aktuální události, které moderují známé osobnosti. (Rozhlas.cz, 2017) 28

29 Cílová skupina Dle programu, který je opět vložen jako příloha práce, bych usoudila, že cílovou skupinu ČRo Dvojky tvoří převážně starší osoby, pravděpodobně senioři, kteří mají více času na poslech rádií - rozhovorů, zajímavostí z historie, či četby. Druhou kategorií ale mohou být i malé děti, protože jak se rádio pyšní, tak je jedinou celoplošnou veřejnoprávní stanicí, která má také program pro děti. Jedná se o Klub Rádia Junior, kde je plno písniček, povídaní i soutěží pro naše nejmenší. Dále je to pak Hajaja, pravidelné každovečerní čtení pohádek. Pro děti (a nejen pro ně) ideální pořad před spaním. Svoji hypotézu jsem si ale potřebovala potvrdit, či vyvrátit a proto jsem opět prostudovala již výše zmíněnou Výroční zprávu z roku 2016, ze které vyplývá, že cílovou skupinou ČR Dvojky jsou převážně: O něco málo více ženy okolo 50ti let v důchodu, nebo nepracující. Vzhledem k tomu, že průzkumy se vytvářejí ve věkové kategorie let, nemohla jsem si potvrdit svůj názor o poslechu stanice malými dětmi ČRo Vltava V této stanici najdou to své posluchači převážně klasické hudby. Hraje se zde také jazzová hudba doplněná o pořady hrající world music a současnou alternativní hudbu. Stanice vysílá rozhlasové hry, dokumenty i literaturu. Informuje převážně o zprávách z kultury. Stanice se věnuje se nejen formálním událostem, jakou jsou například koncerty v Rudolfinu, ale také neformálními akcemi v rockových klubech, ve výstavních síních, alternativních divadlech, na profesionální i amatérské scéně. Citace z webu, která může přiblížit myšlenku stanice ČRo Vltava Motto: Naši moderátoři se vyhýbají trapným klišé komerčních rádií, chceme být živá, ale seriózní stanice. (Rozhlas.cz, 2017) 29

30 Cílová skupina Jak už z programu vyplynulo, je velice názorné, že ČRo Vltava pravděpodobně poslouchají vzdělané a umělecky zaměřené osoby. Vzhledem k hudebnímu zaměření a častým pořadům o historii si myslím, že největší okruh posluchačů je v řadách starších mužů s vyšším vzděláním. Dle grafu je to: Hypotéza se mi u tohoto rozhlasu příliš nepotvrdila. Dle průzkumu jsou nejčastějšími posluchači muži s vysokoškolským vzděláním ve věku Samotnou mne ale překvapilo, že stanici poslouchá širší spektrum populace, než jsem očekávala ČRo Plus Český rozhlas Plus je jedna z mála stanic, která svým posluchačům přináší publicistiku, rozhovory, reportáže, komentáře, diskuse, zajímavé pořady, aktuální dění, politiku, vědu, byznys, společnost, to nejlepší ze světových médií i sociálních sítí, renomované komentátory a vědce. Vznikla jako podpora televiznímu vysílání stanice ČT24. Do vysílání jsou často zapojováni i posluchači v pořadu Radiofórum nebo skrz sociální sítě. Motto: Český rozhlas Plus Když chcete vědět víc. (Rozhlas.cz, 2017) Cílová skupina Cílová skupina této rozhlasové stanice se dle mého názoru skládá převážně z mužů a žen ve věku kolem let se zájmem o zpravodajská témata a aktuální dění v ekonomice, či politice. 30

31 Bohužel svou hypotézu si úplně konkrétně nemohu potvrdit, protože ve výroční zprávě chybí poslechovost pouze této stanice. Toto rádio je zahrnuto v poslechovosti všech celoplošných stanic ČRo Radiožurnál, ČRo Dvojka a ČRo Vltava. Myslím si, že uvedené údaje pak mohou být velice zkreslené a nedovoluji hypotézu potvrdit ani vyvrátit Celoplošné speciální stanice Další skupinou celoplošných stanic jsou stanice speciální. Jsou to čtyři stanice ČRo Ddur, Radio Junior, Radio Wave a Jazz. Více se o nich dozvíte v jejich medailoncích níže. Bohužel jsem nenašla informaci, proč nesou název speciální, ale podle mého názoru je hlavním důvodem jejich specifické zaměření, především na konkrétní hudební styly ČRo Ddur Český rozhlas D-dur pro své posluchače vysílá 24 hodin denně klasickou hudbu od historie až po současnost. Stanice je určena pro hudební fajnšmekry, ale i pro příležitostné nadšence. Zajímavostí je, že stanice vysílá ty nejkrásnější hudební díla několikrát za den, aby vždy zazněla v jiný čas a tím mělo možnost více posluchačů si je vychutnat. (Rozhlas.cz, 2017) Není zde pravidelný program. Každé úterý, jakožto každý den stanice vysílá různé koncerty, suity a symfonie známých hudebních skladatelů, jako jsou například Petr Iljič Čajkovskij, Leoš Janáček, Johann Sebastian Bach a ostatní. (Rozhlas.cz, 2017). Proto v příloze program této stanice chybí ČRo Jazz Český rozhlas Jazz je ta pravá stanice pro všechny milovníky jazzu, ať už české či světové produkce. Jedná se o rozšířenou stanici vysílající jazz od minulosti až k současnosti. Stanice je vhodná pro posluchače, které neuspokojují ostatní stanice 31

32 Českého rozhlasu. Program připravují zkušení redaktoři Českého rozhlasu Vltava. (Český rozhlas, 2017) Program stanice je vložen jako příloha této bakalářské práce Radio Junior Rádio Junior je stanice Českého rozhlasu pro děti. Moderátoři pro ně připravují program, který je plný písniček, her, pohádek, ale také povídání se zajímavými hosty, dobrodružné příběhy a zprávičky. Dle webu rádia jsou kromě moderátorů v rozhlase přítomny pohádkové postavy: víla Budínka, která moc ráda zpívá a naučí děti lidové písničky, skřítek Hajaja, který vypráví pohádky na dobrou noc a nejmladším pomocníkem rozhlasové strašidlo je Ušoun Rušoun, který má pořady po celý den. (Rozhlas.cz, 2017) Program stanice je vložen jako příloha této bakalářské práce Radio Wave Jednoduše řečeno se jedná o stanici nejen pro mladé, ale i starší posluchače, které už nebaví mainstreamová náplň ostatních rádií. Myšlenkou Radia Wave je odklonění od stereotypu. Posluchači zde objeví novou hudbu, ale dozví se i zajímavosti z kulturního i společenského dění. Při výběru hudby se moderátoři řídí sluchem a srdcem, a ne žebříčky prodejů alb. Zajímavost vztahující se k tomuto rádiu je ta, že se studio se nachází v přízemí budovy Českého rozhlasu, v proskleném studiu viditelném pro kolemjdoucí. Stanice vysílá především elektropop, indie rock, urban muziku, či funk, hardcore a hip hop. (Rozhlas.cz, 2017) Program stanice je vložen jako příloha této bakalářské práce. 32

33 Cílová skupina speciálních stanic Ve výroční zprávě Českého rozhlasu a v ní uvedených dat z výzkumu Radioprojektu není uvedena poslechovost jednotlivých speciálních stanic. Proto jsem se rozhodla použít strukturu posluchačů všech speciálních stanic ČRo ve srovnání se strukturou populace České republiky. Z grafu č. 2, který je přílohou této bakalářské práce, tedy nemohu určit cílovou skupinu jednotlivých stanic. Je zřejmé, že se zde posluchači velmi liší. Radio Wave bude mít pravděpodobně úplně jiné posluchače než Radio Junior. Pokud ale máme brát komplexně všechny speciální stanice, mohla by dle grafu cílová skupina vypadat takto: Muži ve věku let se středoškolským vzděláním s maturitou, kteří jsou zaměstnanci firem a spadají do nejvyšší socioekonomické klasifikace. 2.3 Podrobnější popis posluchačů a poslechovosti stanic Českého rozhlasu s nejvyšší poslechovostí ČRo Radiožurnál, ČRo Dvojka, ČRo Vltava, Radio Wave V České republice je pouze jedna veřejnoprávní stanice, respektive skupina rozhlasových stanic. Má celkem 23 rádií. Devět z nich jsou celoplošné, jedna vysílá do zahraničí a ostatní jsou regionální. 33

34 Obrázek 2 - Přehled stanic Českého rozhlasu Zdroj: rozhlas.cz Rozdílů mezi veřejnoprávní a soukromou rozhlasovou stanicí je několik. Převážně se jedná o způsob financování, kdy rádia ze soukromého sektoru jsou financovány především z reklam, u veřejnoprávních stanic se finance získávají z poplatků posluchačů. Reklam je zde minimum. Jejich množství, stejně jako další pravidla vysílání, např. množství mluveného slova apod. je dáno zákonem. Všechny tyto faktory ovlivňují poslechovost, respektive své posluchače. Výše jsem se zaměřovala na celoplošné a speciální stanice Českého rozhlasu. Všechna tato rádia se liší zaměřením, stylem, hudbou, programem. 34

35 Podle tabulky níže, která ukazuje celkovou poslechovost stanic a studií je možné zjistit, že nejposlouchanější stanicí ČRo je Radiožurnál. V porovnání s ostatními celoplošnými stanicemi (Dvojka a Vltava) má téměř o milion posluchačů více než ČRo Dvojka a o 1,4 milionů více posluchačů než ČRo Vltava. Jedná se o celkovou poslechovost, neřeší se zde konkrétní cílové skupiny rozdělené dle věku nebo pohlaví. Obrázek 3 Celková poslechovost stanic a studií Českého rozhlasu v roce 2016 Zdroj: Výroční zpráva Českého rozhlasu za rok

36 2.3.1 Český rozhlas Radiožurnál Nejvíce poslouchanou stanicí je ČRo Radiožurnál. Poslouchá ho přes 1,5 milionu posluchačů po celé České republice. Radiožurnál dle průzkumů, grafu č. 5 v příloze, poslouchají více muži ve věku let se středním či vysokoškolským vzděláním, kteří jsou zaměstnáni ve vedoucích funkcích s vyšším příjmem. Žijí ve větších městech, nejvíce v Praze a Středočeském kraji. Jejich socioekonomické zařazení spadá nejvíce do skupiny A, ale plno posluchačů je také ve skupinách B a C1. Používají nové technologie, aplikace, mají rádi cestování a občas také sportují. Tento posluchač, v našem případě muž má rád aktivně strávený volný čas se společností rodiny či přátel. ČRo Radiožurnál poslouchá hlavně pro jeho zpravodajsko-publicistické pořady a hudbu. Stanici poslouchá více, než ostatní cílové skupiny a to především při cestování autem. Z tištěných médií volí populárně naučné tituly, z deníků si častěji vybírají deníky s ekonomickým zaměřením. Zajímají je ale také témata jako je historie, motorismus nebo dokonce bydlení. Posluchač ČRo Radiožurnál je finančně zodpovědný, často vlastní i méně obvyklé finanční produkty jako jsou akcie nebo podílové listy. Zdroj dat: Radio Projekt, realizace pro SKMO Median a STEM/MARK, údaje za období , MML TGI, Median, , cílová skupina denní dosah (poslech včera). (Rozhlas.cz, 2017) Český rozhlas Dvojka Dvojka je tradiční stanicí českého rozhlasu. Je jednou z mála stanic, které dle průzkumu, grafu č. 4 v příloze, poslouchají převážně ženy v důchodovém věku či nepracující. Mezi nimi je ale i značný počet můžu. Většina posluchačů se řadí do socioekonomické skupiny A, B, C1 Mají vysokoškolské či středoškolské vzdělání, aktivně užívající internet. Mezi hlavní záliby posluchačů je například četba knih, sledování televize. Velký zájem mají o společenské dění i o aktuální informace ze současného života. Vzhledem k větší 36

37 skupině žen patří do zálib posluchačů Dvojky domácnost, rodina a přátelé. Větší skupinu tvoří ženy v domácnosti, které mají na poslech stanice větší čas a mohou si vychutnat mluvené slovo. Větší počet posluchačů žije v menších městech. Zdroj dat: Radio Projekt, realizace pro SKMO Median a STEM/MARK, údaje za období ; MML TGI, Median, , cílová skupina denní dosah (poslech včera). (Rozhlas.cz, 2017) Český rozhlas Vltava ČRo Vltava je zaměřený na klasickou a jazzovou hudbu. V jeho pořadech může posluchač ale najít také světovou music a alternativní hudbu. Posluchači si zde kromě hudby mohou poslechnout také rozhlasové hry, dokumenty a literaturu, ale především informace o aktuálním dění v oblasti kultury. Typickým posluchačem Vltavy je, dle grafu č. 3 v příloze, člověk, mírně převažují muži, okolo let se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Aktivně užívá internet. Spadá do vyšší socioekonomické kategorie A a žije převážně v Praze. Jak je z popisu stanice zřejmé, jeho zájem je především o kulturu, klasickou i jazzovou hudbu, literaturu, divadlo, architekturu. Poslech rádia tvoří podstatnou část jeho života. Z tištěných médií volí primárně publicistické a populárně naučné tituly, protože ho zajímají témata týkající se bydlení, kultury, životního prostředí či historie. Zdroj dat: Radio Projekt, realizace pro SKMO Median a STEM/MARK, údaje za období , MML TGI, Median, , cílová skupina denní dosah (poslech včera). (Rozhlas.cz, 2017) Radio Wave Radio Wave je stanice pro posluchače, kteří jsou mladí nejen tělem, ale třeba i jen duchem. Jsou aktivní a svobodomyslní. Nemají rádi stereotyp a mainstream. Za mě se jedná o velmi zajímavou stanici, která je ze všech stanic Českého rozhlasu mě nejbližší. Odklání se od stereotypu. Moderátoři objeví novou hudbu, zajímají 37

38 se o aktuální kulturní a společenské dění. Díky tomu jsou posluchači převážné mladí lidé, opět mírně převažují muži. Jedná se o aktivního, svobodomyslného člověka s vlastním názorem, který je zvídavý a otevřen novinkám. Zdroj dat: Radio Projekt, realizace pro SKMO Median a STEM/MARK, údaje za období , cílová skupina týdenní dosah (poslech v uplynulých sedmi dnech). (Rozhlas.cz, 2017) 2.4 Porovnání cílových skupin celoplošných rozhlasových stanic dle věku a socioekonomického zařazení ČRo Radiožurnál Muži i ženy ve věku let se středoškolským vzděláním bez maturity, kteří jsou zaměstnanci firem, socioekonomická skupina A, B, C1. ČRo Dvojka Převážně ženy od 50ti let a více, mohou být v důchodu, nebo jsou nepracující, socioekonomická skupina A, B, C1. ČRo Vltava Muži s vysokoškolským vzděláním ve věku 30 40, socioekonomická skupina A, B. ČRo Wave Muži i ženy, muži mírně převažují, ve věku let, socioekonomická skupina A. Už jen porovnáním těchto čtyřech stanic ačkoliv jich má ČRo mnohem více, jsem se dozvěděla, že cílová skupina posluchačů je velmi rozmanitá. Avšak jejich věkový průměr je let. Je to o něco více, než u soukromých stanic. Za důvod tomu dávám především (možná je to jediným důvodem) množstvím mluveného slova, kterého je ve všech stanicích Českého rozhlasu opravdu hodně. Jeho objem je dán dokonce zákonem. 38

39 3 NÁVRHOVÁ ČÁST Hypotéza 1: ''Jednotlivé stanice Českého rozhlasu se liší svým zaměřením, tonalitou a poslechovostí. '' Tabulka 2 - Přehled rozhlasu dle jeho zaměření, tonality a poslechovosti Zaměření Tonalita Poslechovost za 2.-3.Q 2016/týden Radiožurnál ČRo Dvojka Zpravodajství, publicistika Publicistika, děti Informativní 1501 Informativní 565 ČRo Vltava Umění Umělecká 141 ČRo Plus Zpravodajství Formální 83 ČRo Ddur Klasická hudba Formální 11 ČRo Jazz Hudba, jazz Umělecká 8 Radio Junior Pro děti Přátelská, hravá 16 Radio Wave Alternativní hudební stanice Přátelská, uvolněná, alternativní 17 Zdroj: vlastní zpracování 39

40 Hypotéza 2: ''Český rozhlas je se svými několika stanicemi určen pro téměř všechny cílové skupiny. Každá jednotlivá stanice je vyhrazena konkrétnímu segmentu posluchačů.'' Tabulka 3 - Přehled stanic a jejich charakteristika Cílová skupina Pořady pro jiné skupiny Tonalita Poslechovost za 2.-3.Q 2016/týden Radiožurnál Muži, let, SŠ až VŠ Rozmanité zaměření pořadů Informativní 1501 ČRo Dvojka Ženy, let, SŠ Hajaja pro děti Informativní, přátelská 565 ČRo Vltava Muži i ženy, let, VŠ Ad Libitum pořad pro diváky, prostor pro jejich přání Umělecká 141 ČRo Plus Muži a ženy let Věda, technika, příroda Zprávy v Aj a Informativní 83 ČRo Ddur Více ženy let ČRo Jazz Muži, let / Umělecká 11 / Umělecká 8 Radio Junior Děti / Přátelská, hravá, poznávací 16 Radio Wave Mladí muži let, SŠ s maturitou Mix zajímavých pořadů pro různé cílové skupiny, převážně hudebně založené Přátelská, uvolněná, alternativní 17 Zdroj: vlastní zpracování 40