Aktuální situace v používání sedimentů na ZPF a plánovaná změna legislativy

Transkript

1 Aktuální situace v používání sedimentů na ZPF a plánovaná změna legislativy Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17, PRAHA 1, budnakova@mze.cz

2 ZÁKLADNÍ STRATEGICKÝ DOKUMENT Strategie Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 hlavním účelem je nastavit principy a cíle pro oblasti -zemědělství -potravinářství, -lesního a vodního hospodářství -a rozvoje venkova -Konstatováno,že dochází ke zhoršování půdní úrodnosti následkem aktuální orientace zemědělské rostlinné výroby, řízené zejména ekonomickými podmínkami, vesměs bez ohledu na stav kvality půdy a vláhové poměry půdy. -Akcentována problematika sucha a jeho dopadů.. -Přestože dosavadní regulační (SMR), polo-regulační (cross compliance DZES (GAEC)) a stimulační (AEO, EZ aj.) nástroje pro zlepšení vztahů zemědělství k životnímu prostředí usilují o žádoucí změny, dochází nadále k degradaci kvality půdy, zhoršování vodního režimu a ztrátám biodiverzity.

3 -Na kvalitu půdy a vodního režimu působí zejména nevhodné velkoplošné užití zemědělské půdy a při snižování či dokonce opouštění živočišné výroby také nedostatek organického hnojení. Rybářství: Systém zemědělského hospodaření má významný vliv na znečištění povrchových vod (eroze půdy, hnojení, chemické postřiky, atd.). Významným způsobem je ovlivňen stav kvality vod a životních podmínek v nich ( rybí společenstva v rybářských revírech a rybí obsádky v produkčních rybnících). Mezi nejvýznamnější důsledky patří zanášení koryt rybářských revírů a zabahnění produkčních rybníků, přičemž v usazených sedimentech se nachází vysoké koncentrace různých, často i nebezpečných látek, které byly v minulosti používané v zemědělství (např. DDT). Zanášení koryt řek má například také vliv na ztrátu přirozených lokalit pro výtěr ryb, usazování polutantů v rybách, atd. Pokud se nezmění současný systém obhospodařování zemědělských ploch, tak lze do budoucna očekávat další zanášení povrchových vod v důsledku eroze a zhoršování kvality vod.

4 Strategie vodního hospodářství - ochrana před povodněmi. Situaci zhoršuje zejména eroze zemědělské půdy. Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické s ohledem na největší velikost půdních bloků v rámci států EU. Navíc intenzifikace zemědělské výroby v minulosti vedla k velkému rušení hydrografických a krajinných prvků (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně, apod.), které by zrychlené erozi účinně bránily. Hlavním projevem vodní eroze je ztráta půdy a zanášení vodních toků a nádrží, způsobuje zmenšení průtočnosti koryt toků a akumulačních prostorů nádrží. Omezení eroze je nezbytné nejenom pro zvýšení ochrany vodních zdrojů, ale rovněž pro udržení příznivé struktury a skladby zemědělských půd. V roce 2015 skončil dotační program Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží. V letech bude navazovat program na uvedený program Podpora retence vody v krajině rybníky a vodní nádrže, který bude sloužit zejména ke zlepšení retenční a akumulační schopnosti rybníků a vodních děl.

5 Zhodnocení platného právního stavu-legislativa hnojiv. Zákon č.156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd v plném znění, je účinný od (novela č.308/200 Sb.,č.147/2002 Sb., č.317/2004 Sb., č.553/2005 Sb., úplné znění č.461/2004 Sb., novela č.9/2009 Sb., č.279/2013 Sb., č.263/2014 Sb.;61/2017 Sb., účinnost , zákon č. 183/2017 Sb. Vyhláška č. 474/200O Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (novela č.401/2004 Sb., č. 271/2009 Sb., č.131/2014 Sb., č. 237/2017 Sb. mikrobiální kriteria u kompostů, účinnost ) Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv (novela vyhláškou č. 475/2000 Sb.). Vyhláška č. 274/200O Sb., o skladování a používání hnojiv (novely č. 476/2000 Sb., č. 473/2002 Sb., č. 399/2004 Sb., č. 91/2007 Sb.) Nově vyhláška č. 377/2013 Sb., č. 229/2017 Sb.,letecká aplikace; účinnost Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků (novely č. 477/2000 Sb., a č. 400/2004 Sb.)novela č.335/2017 řeší rozšíření AZZP o OH.úč Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě nabyla účinnosti 1. září 2009

6 ZÁKON č.334/1992 o ochraně zemědělského půdního fondu novela č.184/2016 Sb. 3a Používání sedimentů na zemědělské půdě (1) Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků ( dále jen sedimentů) je na zemědělské půdě možné pouze tehdy, jedná-li se o ornou půdu nebo trvalý travní porost při jeho obnově, a to se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené zvláštním právním předpisem a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické nebo chemické vlastnosti půdy. (2) Žádost o souhlas s použitím sedimentů musí obsahovat a) identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, a uvedení celkového množství sedimentů v tunách sušiny, které má na nich být použito; je-li pozemek zařazen v evidenci půdy podle zákona o zemědělství, identifikuje se identifikačním číslem půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku a jeho výměrou, jinak se identifikuje katastrálním územím a parcelním číslem pozemku, b) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na níž mají být sedimenty použity, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele, c) údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem, ne starší 3 let, d) údaj o původu sedimentů, e) informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím,

7 ZÁKON č.334/1992 o ochraně zemědělského půdního fondu f) údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem, g) potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro provádění odběrů a rozborů pro příslušné matrice půda a sediment, h) umístění mezideponie způsobem uvedeným v písmenu a) a i) předpokládané datum zahájení použití sedimentů. (3) Je-li i při splnění požadavků na kvalitativní vlastnosti sedimentu stanovených zvláštním právním předpisem podezření na výskyt rizikových prvků nebo rizikových látek v sedimentu, které neuvádí zvláštní právní předpis, a v důsledku toho hrozí riziko poškození příznivých fyzikálních, biologických nebo chemických vlastností zemědělské půdy, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu žadateli uložit zpracování ekotoxikologických testů podle zvláštního právního předpisu. Prokážou-li ekotoxikologické testy toxicitu sedimentu, souhlas nelze udělit. (4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků na zemědělské půdě ve svém správním obvodu a předává údaje do evidence půdy podle zákona o zemědělství. (5) Zahájení použití sedimentů je oprávněný ze souhlasu podle odstavce 1 povinen oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, nejpozději 14 dnů předem. Souhlas pozbývá platnosti, jestliže použití sedimentů nebylo zahájeno do 3 let ode dne, kdy nabyl právní moci, popřípadě ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem.

8 ZÁKON č.334/1992 o ochraně zemědělského půdního fondu 3b Pořizování a evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a evidence odnětí zemědělské půdy (1) Informace o kvalitě zemědělské půdy obsahují údaje o a) obsahu rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě, b) fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech zemědělské půdy a c) míře erozního ohrožení zemědělské půdy. (2) Orgány ochrany ZPF předávají informace podle odstavce 1 získané z činnosti prováděné podle tohoto zákona do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy. Evidence informací o kvalitě zemědělské půdy je součástí evidence půdy podle zákona o zemědělství, vedená v její samostatné části. Orgány ochrany ZPF mají přístup do částí evidence půdy podle zákona o zemědělství potřebných pro činnost prováděnou podle tohoto zákona. (3) Informace obsažené v evidenci informací o kvalitě zemědělské půdy se využívají k hodnocení kvality zemědělské půdy a jejího vývoje, prováděného orgány ochrany ZPF, zejména nepříznivých změn. (4) Orgány ochrany ZPF zasílají údaje související s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, včetně údajů o odvodech za odnětí do evidence odnětí zemědělské půdy vedené Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném Ministerstvem životního prostředí. Údaje z rozhodnutí o souhlasu s odnětím a údaje z rozhodnutí o odvodech zasílají do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, údaje z rozhodnutí, jehož podkladem je souhlas s odnětím, do 7 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

9 Vyhláška o používání sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků na zemědělské půdě - zmocnění 9 zákona o hnojivech Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů odst. 9 Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití odst. 10 Ministerstvo stanoví vyhláškou: a) způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích, b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů, c) způsob hlášení o používání upravených kalů. odst. 11 MZe a MŽP stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

10 Cílem vyhlášky č. 257/2009 Sb. je zejména snaha upravit právní režim nakládání se sedimenty obdobně, jako je již v národní právní úpravě upraveno nakládání s hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly. Je nutné zdůraznit, že vyhláška č. 257/2009 Sb.: - nezavádí u sedimentů přísnější režim, než u ostatních vstupů do půdy. - neodporuje žádným právním předpisům Evropských společenství. - 1 Předmět úpravy -Vyhláška stanovuje podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.

11 2 Limitní hodnoty obsahu rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, a biologické vlastnosti sedimentu (1)Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu jsou stanoveny v příloze č. 1. (2)Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit, jsou stanoveny v příloze č. 3. Pro odstavce 1 a 2 platí že: - limitní hodnoty jsou stanoveny při použití postupů podle určených norem publikovaných ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a stání zkušebnictví. Určenou normou se rozumí česká technická norma, další technická norma nebo technický dokument mezinárodních, případně zahraničních organizací nebo jiný technický dokument obsahující podrobnější technické požadavky, určené a oznámené k této vyhlášce - dodržení limitních hodnot se prokazuje protokolem o výsledcích analýz vzorků sedimentu (odebraných před a po jeho vytěžení) a vzorků půd a průvodním listem odběru vzorků sedimentu/půdy. Formuláře průvodních listů vzorků sedimentů a půdy uvádí příloha

12 2 Limitní hodnoty obsahu rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, a biologické vlastnosti sedimentu (3)Limitní hodnoty rizikových prvků v půdě nejsou stanoveny pro půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých rizikových prvků (přirozené pozadí těchto látek v dané oblasti - například oblasti, kde se na vzniku půd podílejí horniny, případně žíly s vysokým stupněm polymetalického zrudnění, ze které se erozí dostaly částice půd do vodních toků a nádrží. Obsahy rizikových prvků na těchto půdách jsou značně nevyrovnané a vysoké, zvláště Cr,Co,Ni,a to v celém půdním profilu). Sediment na tyto půdy lze použít pouze v případě, že obsahy rizikových prvků sedimentů nepřekračují obsahy rizikových prvků v těchto půdách, přičemž ustanovení 3 písm. a) a b) se nepoužijí.

13 2 Limitní hodnoty obsahu rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, a biologické vlastnosti sedimentu 4) V případech, kdy je vzhledem k specifickým místním podmínkám podezření z kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze této vyhlášky, a to v koncentracích, které by mohly vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, se postupuje podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a výsledků ekotoxikologických testů. Biologické vlastnosti sedimentu a půdy a kontaminace sedimentu patogenními činiteli se zjišťují ekotoxikologickými testy a sledováním indikátorových mikroorganismů podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

14 3 Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud a)hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1, b)koncentrace vybraných rizikových prvků a rizikových látek v půdě nepřekračují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 3; koncentrace vybraných rizikových prvků a rizikových látek v půdě se nezjišťují v případě, nepřekračují-li v sedimentu limitní hodnoty stanovené v příloze č. 3, c)nedojde ke zhoršení fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností půdy, na kterou jsou vytěžené sedimenty použity, a výše obsahu skeletu splňuje hodnoty uvedené v příloze č. 1. d)je dodržena maximální aplikační dávka sedimentu, stanovená v příloze č. 5, při dodržení podmínky, že sediment je odvodněný a jeho použití nezhorší vodní režim půdy,

15 3 Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud e)stanovená dávka sedimentu je na pozemek používána v jedné agrotechnické operaci a v souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek, rovnoměrně po ploše pozemku, v maximální výšce vrstvy použitého sedimentu do 10 cm;v případě menší hloubky orničního profilu než 30 cm musí být dodržen poměr použitého sedimentu k ornici 1: 3, hloubka ornice se hodnotí podle pátého číselného znaku bonitovaných půdně ekologických jednotek, f)jsou zapraveny do půdy do deseti dnů od jejich rozprostření, g)doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek je delší deseti let, h)doba od posledního použití upraveného kalu na daný pozemek je delší než 1 rok,

16 3 Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud i) ekotoxikologické testy uložené podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu neprokáží kontaminaci sedimentu, pokud byly tyto testy uloženy, j) sledování indikátorových mikroorganismů uložené podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu neprokáže kontaminaci sedimentu patogenními činiteli, pokud bylo toto sledování uloženo.

17 4 Postupy rozboru sedimentů a půdy a metody odběru vzorků sedimentu a půdy Formulář evidenčního listu o použití sedimentu na zemědělské Evidenci o množství, druhu a době použití sedimentů podle průvodní list odběru sedimentu, průvodní list odběru půdy a (1)Analytické, mikrobiologické rozbory a ekotoxikologické testy sedimentů a půdy se provádějí v akreditovaných laboratořích (2)Odběry vzorků sedimentu. (3)Odběry vzorků a zjišťování agrochemických vlastností půdy 5 Evidence o použití sedimentů půdě je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. jednotlivých pozemků, plodin a let tvoří evidenční list, protokoly o provedených odběrech a analýzách vzorků. 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.

18 Vyhláška obsahuje 6 příloh: Příloha č. 1: Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg/kg sušiny + Limitní hodnoty obsahu skeletu v sedimentu Příloha č. 2: Průvodní listy odběru vzorků (A sedimentu, B půdy) Příloha č. 3: Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit, v mg.kg -1 sušiny Příloha č. 4: Kontaminace sedimentu jinými RP nebo RL, než které jsou uvedeny v příloze č. l (Ekotoxikologické testy + indikátorové mikroorganismy) Příloha č. 5: Maximální aplikační dávka sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny Příloha č. 6: Evidenční list o použití sedimentu na zemědělské půdě

19 Co je to LPIS Land Parcels Information System = Informační systém pro evidenci půdy dle uživatelských vztahů LPIS má veřejnou a neveřejnou část Dnešní LPIS obsahuje řadu modulů například: Evidence půdy Evidence krajinných prvků Správa ekologického zemědělství Modul kontrol, offline kontroly, riziková analýza Registr kontaminovaných ploch Agrochemické zkoušení zemědělské půdy Katastr nemovitostí EPH- elektronický portál hospodaření ( hnojiva, POR) Registr sedimentů

20 Evidence půdy v LPISu

21 Co umožňuje registr sedimentů? Podporu povolování aplikací sedimentů na zemědělské půdě Kontrola uživatele a výměry půdního bloku Kontrola parcel KN Indikace překročení limitů sledovaných látek v půdě (dle registru kontaminovaných ploch) Indikace dodržení lhůty pro opětovné ukládání sedimentů Indikace snížení dávky dle BPEJ (pátá číslice kódu) Evidenci aplikací sedimentů Evidence výsledků rozborů sedimentů

22 Indikace dodržení lhůty pro opětovné ukládání sedimentů Omezení aplikace sedimentů dřívější aplikace (10 let)

23 Indikace snížení dávky dle BPEJ (pátá číslice kódu BPEJ)

24 Evidence aplikací sedimentů Zákres aplikace sedimentů na části půdního bloku Nástroje pro zákres

25 Kontroly provedené ÚKZÚZ při používání sedimentů Dle databáze ÚKZÚZ bylo v letech 2010 ½ 2017 provedeno 18 kontrol při používání sedimentů na ZPF. Nejmarkantnější porušení kdy bylo zjištěno překročení limitů rizikových prvků a látek bylo při odbahňování Luhačovické přehrady. Vjednom případě došlo k překročení limitní hodnoty rizikových látek ( 3) v sedimentech (PAU) a na základě tohoto bylo uloženo nápravné opatření (zákaz aplikace). Ve druhém případě nebyla inspektorům předložena související dokumentace dle 5 vyhl.č.257/2009sb., (evidenční + průvodní listy, analýzy vzorků sedimentů ) Rok 2016, bylo v jednom případě zjištěno že nebyl zpracován program pro použití sedimentů, včetně evidenčních listů s výsledky rozborů, uloženo úřední opatření odstranění deponie sedimentů ze ZPF. V ostatních případech byly kontroly bez porušení. Argument pro nízký počet kontrol je nefunkčnost vrstvy v LPIS, kam by měla být data o schválení aplikace sedimentů na ZP vkládána obcemi s rozšířenou působností. ÚKZÚZ tudíž nemá v současnosti k dispozici data pro plánování kontrol používání sedimentů na ZP. 90% provedených kontrol bylo z podnětu třetích osob.

26 Hodnocení rybničních sedimentů MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Od roku 1995 do konce roku 2015 bylo odebráno a zanalyzováno celkem 493 vzorků sedimentů. Z uvedeného počtu je 274 rybníků polních a 150 rybníků návesních (toto dělení vyplynulo z postupného hodnocení výsledků, kdy návesní rybníky vykazovaly častěji vyšší hodnoty zjišťovaných živin a hlavně rizikových prvků a látek), dále je v souboru 46 rybníků lesních a 23 sedimentů z toků. Z provedených rozborů vyplývá značná variabilita sedimentů ve všech zjišťovaných parametrech. Zrnitostně zkoušené sedimenty zahrnují prakticky všechny kategorie podle Novákovy klasifikační stupnice pro půdy, přičemž více jak polovinu tvoří sedimenty středně těžké ; do určité míry je zrnitost odrazem charakteru půd v povodí jednotlivých rybníků. Pro zemědělskou půdu je významný obsah organické hmoty, která je základem pro tvorbu humusu. Její obsah silně kolísá v závislosti na druhu sedimentu, nejvyšších hodnot dosahují lesní rybníky, po nich následují návesní a polní rybníky a nejméně spalitelných látek je ve vodních tocích. Medián obsahu spalitelných látek se pohybuje kolem 8 % sušiny. Reakce sedimentů je u většiny vzorků v oblasti slabě kyselé a neutrální, kyselá reakce byla zjištěna u 63,1 % sedimentů, neutrální u 22,1 % a zásaditá u 14,8 %.

27 Hodnocení rybničních sedimentů MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Obsah přístupných živin podle kritérií pro hodnocení orných půd se v procesu sedimentace mění oproti obsahům v půdách v povodí; prokazují se především nižší obsahy fosforu oproti obsahům zjišťovaným v průměru u orných půd, obsahy draslíku jsou podobné obsahům v půdách, naopak obsah hořčíku je téměř dvojnásobný. Obsah rizikových prvků hodnocených podle vyhlášky č. 257/2009 Sb. v letech (extrakt lučavkou královskou) ukazuje na nejčastější kontaminaci kadmiem (Cd) - 82 vzorků (16,8 %), zinkem (Zn) - 40 vzorků (8,2 %) a arsenem - 26 vzorků (5,4 %). Počet vzorků s nadlimitními hodnotami je nejvyšší u polních rybníků. Vzorky testované na PCB nepřekročily v žádném vzorku limitní hodnotu danou vyhláškou. Limitní hodnota pro obsah DDT v sedimentu byla překročena u 3 vzorků sedimentů z návesních rybníků. Limitní hodnota pro PAH byla překročena u 9 vzorků jednou z toku, 2x z polního rybníku a šestkrát z návesního rybníku. Rozsah obsahů PBDE (Polybrominat diphenyl ether) se pohybovaly v rozmezí 0,45 až 0,90 g.kg -1 suš. stanovena. Rozsah obsahů HCB kolísá v rozmezí 0,25 8,28 g.kg -1 suš. Limitní hodnoty pro tyto látky nejsou vyhláškou č. 257/2009 Sb. stanoveny.

28 % sušiny Mediány fyzikálních charakteristik a obsahů přístupných živin v sedimentech (mg.kg -1 suš.) zrnitost < 0,01 spalitelné Specifikace mm(%) látky MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ph CaCl2 P K Mg Ca medián 30,3 8,0 5,8 24,9 190,0 300, tok 22,0 8,1 6,1 43,0 172,0 286, polní 32,1 7,1 5,7 23,5 176,0 297, návesní 30,1 8,9 6,1 25,0 249,5 327,5 2641,5 Spalitelné látky (% sušiny) lesní 38,9 7,8 5,1 18,4 154,0 240, medián tok polní návesní lesní

29 mg.kg-1 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Mediány fyzikálních charakteristik a obsahů přístupných živin v sedimentech (mg.kg -1 Specifikace suš.) As Be Cd Co Cr Cu Hg Ni Pb V Zn medián 7,97 1,15 0,43 12,40 47,00 24,46 0,10 31,70 27,05 47,60 112,75 tok 8,69 1,14 0,62 11,37 51,80 25,60 0,12 32,70 38,50 45,20 139,00 polní 7,87 1,09 0,39 12,00 44,30 22,55 0,09 29,50 24,00 47,50 102,00 návesní 8,09 1,14 0,53 14,30 55,00 30,40 0,12 38,30 31,00 55,30 143,00 lesní 7,47 1,37 0,40 10,50 40,71 19,21 0,10 24,75 24,90 42,90 94,35 Arzén - As 8,8 8,6 8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 7,4 7,2 7,0 6,8 medián tok polní návesní lesní

30 Seznam evidence povolení ukládání sedimentů z LPIS ok kdo dokončeno rozpracováno 2011MÚ - Luhačovice MÚ - České Budějovice MÚ - České Budějovice MM - Mladá Boleslav MÚ - Jilemnice MÚ - Kutná Hora MÚ - České Budějovice MM - Mladá Boleslav MÚ - Luhačovice MÚ - Kutná Hora MÚ - České Budějovice 0 1

31 Hlavní problémy při nakládání se sedimenty. - Chybí informace z registru sedimentů od ORP - O aplikacích sedimentů na ZP se ÚKZÚZ dovídá ojediněle a náhodně zejména při pohybu inspektorů v terénu. -Otázka vzorkování sedimentů před použitím na ZPF -Sporné mikrobiální parametry a ekotoxikologické testy