Návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v kontextu se zákonem o hnojivech č. 156/1998 Sb.

Transkript

1 Návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v kontextu se zákonem o hnojivech č 156/1998 Sb Ing Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17, PRAHA 1, budnakova@mzecz Základní legislativní předpisy: Legislativa EU: Hlavním předpisem EU, týkajícím se problematiky odpadních vod je Urban Waste Water Treatment Directive 91/271/EEC z 21 května 1991(o čištění městských odpadních vod) Kalové problematiky se týká článek 14, který nařizuje, že kal z čistíren odpadních vod musí být recyklován (znovu využíván) kdekoliv je to vhodné Tato jasná priorita je daná především pro využívání kalů v zemědělství všude tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky zvláště z hlediska kvality kalu Tento článek také zdůrazňuje, že při využívání kalů musí být minimalizovány nepříznivé vlivy na životní prostředí a že do 31 prosince 1998 musí být zacházení s čistírenskými kaly začleněno do obecných předpisů, registrací nebo autorizací u všech MS a nařizuje jim od 31 prosince 1998 zastavit ukládání nebo vypouštění kalů do moře nebo povrchových vod Zvláštní pozornost je věnována zvýšení podílu kalů využívaných v zemědělství a při rekultivaci půdy, měl by se také zvýšit podíl spalování kalů za současného snižování množství kalů ukládaných na skládky! Legislativa EU: Zemědělské využívání kalů z ČOV upravuje Směrnice rady č 86/278/EEC O ochraně životního prostředí a zvláště půdy při používání čistírenských kalů v zemědělství z Směrnice je pro MS EU závazná, přičemž jednotlivé státy mohou danou problematiku upravit i přísněji Ve směrnici jsou mimo jiné stanoveny - limity pro obsah těžkých kovů (TK) v aplikovaném kalu; - kumulativní dávka TK v kalech, kterou je možno přidat do půdy - maximální přípustný obsah TK v půdách, na kterou jsou aplikovány Směrnice přímo neřeší požadavky na mikrobiologickou kvalitu kalů Článkem 2 v odst 3 Směrnice je uvedeno, že každý členský stát může regulovat užití kalu v zemědělství dalšími podmínkami, jejichž dodržení považuje tento stát za nezbytné pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí 1

2 Legislativa EU: V minulých letech byla snaha novelizovat směrnici Rady 86/278/EU a byly navrženy následující změny možnost využívání čistírenských kalů rozšířit na rekultivaci a sanaci nezemědělské půdy, lesnické rekultivace, zakládání lesních kultur, hnojení rychle rostoucích dřevin, plantáží vánočních stromků a lesních školek zpřísnit limitní hodnoty pro aplikované kaly a pro půdu, na kterou je kal aplikován zavést limitní hodnoty pro chrom, organické persistentní látky včetně dioxinů a ftaláty zavést sledování obsahu rostlinných živin a mikroelementů v čistírenském kalu definovat povolené způsoby úpravy čistírenských kalů definovat technologie hygienizace kalů stanovit požadavek na certifikaci a správnou výrobní praxi producenta kalu pro použití na zemědělskou půdu stanovit podmínky kontroly hygienizace kalů pomocí indikátorového mikroorganismu stanovit povinnost producenta kalu zpracovat program snížení polutantů v odpadních vodách!!!! ke schválení novely směrnice nedošlo Legislativa ČR: Zákon č 185/2001 Sb, o odpadech zakotvuje mimo jiné základní povinnosti a kontrolní systém při nakládání s kaly z ČOV dává v 33 zmocnění pro vydání prováděcího předpisu, který řeší podrobnosti při nakládání s kaly z ČOV, kterým je vyhláška č 382/2001 Sb, o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v současné době prochází legislativa odpadů velkými změnami, je připravován nový zákon o odpadech a jeho prováděcí předpisy novela č 223/2015 Sb, kterou se mění zákon o odpadech, zavedla nově definici a povinnosti původce odpadu s ohledem na skutečnost, že řada čistíren odpadních vod v současné době využívá možnosti předat neupravené kaly do zařízení, které provede jejich úpravu v 32 písm b) zavádí novou definici upraveného kalu: kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem, Návrh nové vyhlášky č /2016 Sb, o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě reaguje na novelizační zákon č 223/2015 Sb, kterým se mění zákon o odpadech ( vymezuje řetězec, ve kterém mohou být kaly předávány až po jejich konečné použití na zemědělské půdě) reflektuje změny v ustanovení 32 a 33 zákona o odpadech specifikuje nové povinnosti pro provozovatele ČOV a zařízení na úpravu kalů, stanovuje podmínky pro skladování kalů v zařízení ke sběru a skladování odpadů, stanovuje technické požadavky pro dočasné uložení upravených kalů v ČOV, u zemědělce a při jejich použití na zemědělské půdě, V současné době je návrh vyhlášky postoupen do legislativní rady vlády Problémové oblasti při tvorbě vyhlášky: skladování kalů, mikrobiální kritéria hygienizovaných kalů, možnost použití kalů na ZPF ( výčet plodin) 2

3 ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY POUŽITÍ UPRAVENÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 1 Předmět úpravy stanovení pravidel pro používání upravených kalů z ČOV v zemědělství tak, aby se zabránilo škodlivým účinkům na půdu, rostliny, zvířata a člověka a zároveň aby se podpořilo správné používání upravených kalů z ČOV (požadavky na mezní hodnoty RL v půdě a RL a RP v kalech používaných na zemědělské půdě, technické podmínky pro dočasné uložení a pro skladování upravených kalů, postup pro monitoring půdy a monitoring kalů a požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů) 2 Základní pojmy Vymezuje definici zařízení na použití upravených kalů, jakožto všechny pozemky, které užívá jeden zemědělský podnikatel a na kterých používá, dočasně skladuje ( 8), nebo bude používat upravené kaly Pokud zemědělec provádí skladování kalů, jedná se o odlišné zařízení, které jednak zahrnuje pouze místo skladování kalů a navíc podléhá povolení podle 14 odst 1 zákona o odpadech 3Technické podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě Řeší jak dlouho po provedení úpravy je možné považovat kal za upravený, aniž by bylo provedeno nové ověření mikrobiologických kritérií ( 8 měsíců ode dne výstupu z technologie úpravy kalů)před uplynutím této doby musí být kaly alespoň umístěny na půdní blok, kde budou do 30 dní použity V rámci těchto 30 dní musí pak zemědělec kaly rozprostřít na půdním bloku a nejpozději do 48 hodin od rozprostření (rozmetení) kalů na pozemek kaly zapravit (orbou), čímž se zabrání možnému smyvu z půdy Uvádí podmínky, které musí být během těchto 30 dnů splněny, aby mohly být kaly před svým použitím umístěny na půdním bloku (obsah min 18%, zpracování havarijního plánu dle vyhlášky č 450/2005 Sb, o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, dodržení vzdáleností od zdrojů pitné vody a povrchových vod) Na ZPF lze půdu aplikovat pouze upravené kaly, což znamená, že v případě že jsou upravené kaly uloženy nebo skladovány po dobu delší než 8 měsíců musí být před samotným použitím upravených kalů ověřena mikrobiologická kritéria V případě, že bude zjištěno nesplnění podmínek mikrobiologických kritérií, musí být kal vrácen zpět k jeho úpravě ve smyslu 32 zákona o odpadech K 4 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány 1) V půdě, na které mohou být použity upravené kaly, nesmějí být u žádného ze vzorků překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek uvedených v příloze č 2 k vyhlášce 2) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím kalů v průběhu 10 let je určen povolenou dávkou kalů uvedenou v 3 písm f) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a prvků uvedených v příloze č 3 k vyhlášce K 5 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě Ustanovení umožňuje do konce roku 2019 využívat stávající mikrobiologická kritéria (MK) podle dosavadní vyhlášky č 382/2001 Sb Pouze v případě kalů z ČOV zpracovávajících BRO v působnosti nařízení o VŽP je nutné plnit limity dané nařízením, uvedené v tabulce č 1 přílohy č4 vyhlášky Možnost výběru!! Kaly I kategorie je možné používat bez omezení u všech rostlin Kaly II kategorie je možné používat pouze na zemědělské půdě určené k pěstování technických plodin nebo v podzimním období na půdě určené k pěstování běžných plodin což vyplývá z většího rizika pro lidské zdraví, s ohledem na volnější mikrobiologická kritéria kalů + 33 zákona 3

4 6 Postupy analýzy kalů a půdy a metody odběru vzorků Nově řešeno: kdo provádí monitoring kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (kromě odborně způsobilých osob (OZO) s personálním certifikátem, laboratoří či odborných pracovišť, také osoba, kterou OZO proškolila; osoba z jiného MS EU s oprávněním) nastaveny požadavky na nakládání se vzorky kalů zavedeno stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v kalech vždy před prvním použitím kalů 7 Obsah programu použití kalů Program musí obsahovat všechny náležitosti související s použitím kalů, aby bylo zohledněno veškeré nakládání s kaly(technologie úpravy, skladování, rozbory apod) 8 Podmínky pro dočasné uložení a skladování upravených kalů před jejich použitím Jsou stanoveny podmínky pro dočasné uložení, které nepodléhá povolení,( kontejnery, nádrže) skladování kalů v zařízeních dle 14 odst1 zákona o odpadech, hnojiště Podstatné je také zamezit případné kontaminaci kalu jinými odpady nebo jinými kaly z důvodu nezabezpečení místa proti vnějším vlivům (např balíky slámy či uzamykatelnou závorou, která omezí přístup neoprávněným osobám) 9 Požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů Novela zákona o odpadech stanovuje konkrétních požadavky pro provozovatele zařízení na úpravu kalů a prokázání účinnosti hygienizace na požadované snížení počtu patogenních mikroorganismů Provozovatel zařízení na úpravu kalů bude povinen ověřovat technologii na úpravu kalů, a to odebráním 10 vzorků na vstupu a 10 na výstupu během 30 dnů Rozdíl mezi kontaminací kalu (před a po úpravě) nesmí překročit stanovený počet KTJ (kolonii tvořící jednotka) Parametry pro výstup musí být v souladu s limitními hodnotami indikátorových mikroorganismů (tab1 přílč4) 10 Přechodná ustanovení ověření účinnosti technologie úpravy kalů je spojeno s modernizací stávajících hygienizačních zařízení, nebo výstavbou nových zařízení na ČOV, to je finančně náročné, proto bylo stanoveno přechodné období do Zároveň dojde k úpravě mikrobiologických kritérií (tab č 1 přílč4) pro použití upravených kalů na zemědělskou půdu další přechodné období k požadavkům na osoby, které mohou provádět odběr vzorků kalů pro monitoring kalů, do konce roku 2017 jako dosud, při vzorkování musí respektovat novou právní úpravu vzhledem k nutnosti aktualizovat a připravit formulář v příloze č 22 vyhlášky č 383/2001 Sb, o podrobnostech nakládání s odpady a s ohledem na nutnost přidělení IČZ zemědělcům je posunuta účinnost ohlašovat zařízení na použití upravených kalů až k Účinnost 1 leden 2017 Příloha č 1 Evidenční list využití kalů v zemědělství Evidenční list je nedílnou součástí programu, je naprosto nutné, aby měli zemědělci a kontrolní orgány informace o tom, jakým způsobem bylo s kaly nakládáno před použitím na zemědělskou půdu Příloha č 2 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků a látek v půdě (ukazatele pro hodnocení půd) Dochází ke sjednocení mezních hodnot koncentrací vybraných rizikových prvků a látek v půdě s preventivními hodnotami stanovenými vyhláškou č 257/2009 Sb, o používání sedimentů na zemědělské půdě ve vazbě na zákon č 334/1992 Sb, o ochraně zemědělského půdního fondu Příloha č 3 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů) jsou rozšířeny pouze o sledování PAU, důvodem je nevnášení PAU do zemědělské půdy Hodnoty a sledování ostatních látek a prvků zůstávají stejné 4

5 K Příloha č 4 Mikrobiologická kritéria pro upravený kal pro aplikaci na zemědělské půdě dosavadní kritéria dle vyhlášky č 382/2001 Sb je možné používat do , zvyšuje se však požadavek na celkový počet zkoušených vzorků z 1 vzorku na 5 Dosavadní kritéria jsou uvedena v tabulkách č 2 a č 3 v případě zpracování vedlejších produktů živočišného původu v ČOV musí dojít ke splnění kritérií pro upravený kal uvedený v tabulce č 1 přílohy č 4 návrhu vyhlášky Kritéria pro upravený kal kategorie I vychází z požadavků nařízení (ES) č 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu a vypovídají o skutečných vlastnostech upraveného kalu V tomto případě je při posuzování kvality kalu dána nová možnost vybrat si pro posouzení indikátorový organismus s tím, že kaly nejsou sledovány v sušině, ale ve zvodnělém stavu V případě, že subjekt nenakládá s vedlejšími produkty živočišného původu, může si do zvolit zda využije stávající limity vyhlášky č 382/2001 Sb (tabulka č 2 a tabulka č 3) nebo limity vyplývající z nařízení (tabulka č 1) Od 1 ledna 2020 bude možné aplikovat pouze kaly odpovídající vlastnostem kalů kategorie I podle tabulky č 1 Příloha č 5 Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok Příloha č 6 Metody odběru vzorků, analýz a metody pro mikrobiologická stanovení Tabulka č 1 Kal kategorie I Indikátorový Jednotky mikroorganismus Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu Limitní hodnota (nález/ KTJ*) Salmonellaspp nález v 50g 5 negativní Escherichia coli KTJ* v 1 gramu 5 4 nebo Enterokoky 1 < 10 3 < Tabulka č2 Kal kategorie I Indikátorový Jednotky mikroorganismus Salmonella spp nález v 1 g Termotolerantní KTJ* v 1 gramu koliformní bakterie Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu Limitní hodnota (nález/ KTJ*) 5 negativní 5 < 10 3 Enterokoky KTJ* v 1 gramu 5 < 10 3 Kal kategorie II Indikátorový Jednotky mikroorganismus Termotolerantní koliformní bakterie KTJ* v 1 gramu Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu Limitní hodnota (nález/ KTJ*) Enterokoky KTJ* v 1 gramu

6 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Zhodnocení platného právního stavu-legislativa hnojiv Zákon č156/1998 Sb, o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd v plném znění, je účinný od (novela č308/200 Sb,č147/2002 Sb, č317/2004 Sb, č553/2005 Sb, úplné znění č461/2004 Sb, novela č9/2009 Sb, č279/2013 Sb, č263/2014 Sb) Vyhláška č 474/200O Sb, o stanovení požadavků na hnojiva ( novela č401/2004 Sb, a č 271/2009 Sb, č131/2014 Sb,) Vyhláška č 273/1998 Sb, o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv (novela vyhláškou č 475/2000 Sb) Vyhláška č 274/200O Sb, o skladování a používání hnojiv (novely č 476 /2000 Sb, č 473/2002 Sb, č 399/2004 Sb,č 91/2007 Sb) Nově vyhláška č 377/2013 Sb Vyhláška č 275/1998 Sb, o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků (novely č 477/2000 Sb, a č 400/2004 Sb ) Vyhláška č 257/2009 Sb, o používání sedimentů na zemědělské půdě nabyla účinnosti 1 září