Technická dokumentace

Transkript

1 Technická dokumentace Obor studia: L / 1 Mechanik seřizovač VY_32_inovace_FREI15 : Základní pojmy lícování, lícovací soustavy Datum vypracování: Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben Motto: přesnost výroby je základním stavebním kamenem strojírenství a jeho základem je lícování. Text slouží zejména pro samostudium a procvičení učiva po zveřejnění na školním webu. Poznámka: v textu je učivo odlišeno následujícím způsobem: základní učivo velikost písma 12, barva černá; rozšířené učivo - velikost písma 11, barva modrá a volné učivo velikost písma 1, barva černá. Vše ve fontu písma Times New Roman.

2 Základní pojmy lícování, lícovací soustavy Žádný rozměr libovolné součásti nelze vyrobit absolutně přesně. Teoreticky vzato kóta na výkrese je předpisem pro výrobu absolutně přesného rozměru, prakticky nerealizovatelného. Stejně tak nelze libovolný rozměr absolutně přesně změřit, protože všechna měřidla pracují s určitou dosažitelnou přesností měření danou přesností výroby. Proto norma ČSN EN ,-2:1997 (1 421) stanovuje soustavu tolerancí a uložení ISO. Laicky řečeno zmíněná norma stanovuje mantinely přesnosti výroby čili rozměrovou přesnost první z podmínek nutných pro dosažení požadované kvality a funkčnosti výrobku. Druhým aspektem využití normy je možnost vzájemné zaměnitelnosti výrobků (normalizovaných i nenormalizovaných) různých výrobců i z různých států. Pro rozměrovou přesnost součástí se obecně užívá název lícování. Předpis rozměru v určitých mezích nazýváme tolerováním a stanovené meze tolerancemi. Pro snadnější pochopení problematiky lícování můžeme uvést i encyklopedickou definici: Lícování je v technickém kreslení předepsání rozměrů dvou volných konstrukčních částí daného předmětu tak, aby tyto části vůči sobě měly předepsaný vztah. Je to současně pojmenování činnosti, která vede k výrobě a ustavení těchto součástí. Obr. 1.: Základní pojmy lícování Obr. 2.: Prvky charakteru hřídele

3 Obr. 3.: Prvky charakteru díry Základní pojmy lícování: rozměr - číselně vyjádřená hodnota (délky nebo úhlu); jmenovitý rozměr JR - rozměr, k němuž jsou vztaženy mezní úchylky (samotná kóta na výkrese); nulová čára - čára zobrazující jmenovitý rozměr; skutečný rozměr - rozměr zjištěný měřením; dolní mezní úchylka DMÚ - minimální povolená odchylka od JR; horní mezní úchylka HMÚ - maximální povolená odchylka od JR; dolní mezní rozměr DMR - minimální povolený rozměr posuzovaného prvku; horní mezní rozměr HMR - maximální povolený rozměr posuzovaného prvku; tolerance T = HMR DMR, vyjadřuje zároveň číselně velikost tolerančního pole; toleranční pole - prostor vymezený mezními rozměry; uložení vzájemný vztah dvou odlišných prvků prvku charakteru díry a prvku charakteru hřídele (ani jeden prvek nemusí mít kruhový průřez). Obr. 4.: Rozbor jednotlivých prvků, tvořících lícovací značku Všechny rozměry na součástech lze rozdělit do dvou skupin: prvky charakteru hřídele zjednodušeně řečeno vnější rozměry, a prvky charakteru díry vnitřní rozměry. Velikost tolerančního pole a tím i přesnost (užitou technologii) výroby určují stupně přesnosti. Norma stanovuje 2 stupňů přesnosti: IT1, IT, IT1,...IT18. Čím nižší je číslo, tím menší je toleranční pole a tím přesnější musí být výroba. Lícováním určujeme i polohu tolerančního pole vůči nulové čáře. To provádíme písmeny abecedy velká písmena užíváme pro díry, malá pro hřídele. Příklad lícovací značky v zápisu kóty : Ø5H7, Ø5h7

4 Poznámka: pro toleranční pole H/h je charakteristické, že jedna mezní úchylka (dolní/horní) je nulová a tedy jeden mezní rozměr (dolní/horní) je roven jmenovitému rozměru. Ve strojírenské praxi je často důležitý vzájemný vztah prvku charakteru díra a prvku charakteru hřídele. Rozeznáváme tři možné vzájemné vztahy mezních rozměrů a tedy i tři typy uložení: uložení volné: dolní mezní rozměr díry je větší než horní mezní rozměr hřídele (DMR < hmr); uložení s přesahem: horní mezní rozměr díry je menší než dolní mezní rozměr hřídele (HMR < dmr); uložení přechodné: kombinuje oba výše popsané případy (toleranční pole obou prvků se překrývají) Tab. 1.: Popis základních typů uložení

5 Užívat kombinace všech tolerančních polí děr je možné, pro technickou praxi však zbytečně komplikované. Proto byly vytvořeny dvě toleranční soustavy. V soustavě jednotné díry (užívanější) jsou toleranční pole hřídelí vztažena k poloze tolerančního pole díry H, tedy: k díře lícované jednotně stupněm H přiřazujeme hřídele lícované podle požadavků na uložení. V soustavě jednotného hřídele jsou toleranční pole děr vztažena k poloze tolerančního pole hřídele h, tedy: k hřídeli lícovanému jednotně stupněm h přiřazujeme díry lícované podle požadavků na uložení. Lícovací soustava ISO stanoví tři skupiny uložení: uložení s vůlí, pro něž jsou v soustavě jednotné díry určeny hřídele a až h, v soustavě jednotného hřídele díry A až H uložení přechodná, pro něž jsou v soustavě jednotné díry určeny hřídele j až n, v soustavě jednotného hřídele díry J až N uložení s přesahem, pro něž jsou v soustavě jednotné díry určeny hřídele p až zc a v soustavě jednotného hřídele díry P až ZC Obr. 5.: Zakreslení polohy všech normalizovaných tolerančních polí děr a hřídelí

6 Obr. 6.: Příklady užití lícovací soustavy jednotné díry a jednotné hřídele pro nejčastěji užívaná uložení Seznam použité a doporučené studijní literatury: 1. Leinveber J., Vávra P.: Strojnické tabulky, 3. doplněné vydání, Úvaly: ALBRA - pedagogické nakladatelství 26, ISBN Drastík F.: Technické kreslení I., pravidla tvorby výkresů ve strojírenství, aktualizované vydání, Ostrava: MONTANEX 25, ISBN Leinveber J., Švercl J.: Technické kreslení, Technická dokumentace pro studijní a učební obory SOU, Úvaly: ALBRA - pedagogické nakladatelství 23, ISBN celosvětová informační síť Internet.

7 Cvičení k ověření pochopení učiva: 1. Doplňte, o který druh uložení se jedná: a) b) c) G7 H7 EF8 k7 f7 h6 n6 s7 H6 js7 JS4 H8 d) e) f) 2. Opravte chyby s využitím Strojnických tabulek Ø 28 H7/f7 Díra Hřídel JR ES, es,21 -,2 Ei, ei -,41 HMR, hmr 28,21 28,2 DMR, dmr 28 27,959 T, t,21 H7 f7,41 -,2 -,41 V max,2 V min,62 P max - P min - Druh uložení Přechodné