Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Nadšeni pro vědu

Transkript

1 Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Nadšeni pro vědu Nadšeni pro vědu Do 30. dubna 2017 lze podávat přihlášky k doktorskému studiu na příští akademický rok. V tom letošním zahájilo Ph.D. studium na naší fakultě 70 nových studentů. Proč se k tomu rozhodli a co od studia očekávají? Čtěte příběhy několika z nich.

2

3 MUDr. Michael Svatoň Nastoupil jsem do laboratorního centra CLIP Childhood Leukaemia Investigation Prague, které je součástí Kliniky dětské hematologie a onkologie. Vybral jsem si obor Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie, mou školitelkou je MUDr. Eva Froňková, Ph.D., a tématem mé práce jsou nové geny v patogenezi imunitní dysregulace a jejich vliv na vznik lymfoproliferativních onemocnění. Absolvoval jsem 2. lékařskou fakultu a rozhodl jsem se zde pokračovat v dalším studiu, jelikož nabízí velmi kvalitní zázemí pro vědeckou práci a vynikající zkušené školitele. Na pracoviště jsem docházel již během pregraduálního studia a podílel se na menších projektech z oblasti imunogenetiky. Genetika a buněčná biologie mě velmi zajímala od počátku studia; rozvíjí se až neuvěřitelnou rychlostí a fascinuje mě, kolik nových informací a mechanismů objevujeme a jsme schopni přenést i do lékařské praxe. Věda je mi blízká, a tak bych rád udržel krok se současným poznáním. Chtěl bych lépe porozumět tomu, jak imunitní systém funguje a co vše může jeho vývoj a regulaci narušit. Doufám, že se díky tomu podaří pomoct některým pacientům a snad i něčím posunout obor malinko dál. Několik dalších let se plánuji plně věnovat vědě a je těžké říct, co se za tu dobu stane. Rád bych ale zůstal s klinickou medicínou v kontaktu a v budoucnu se k ní vrátil, abych mohl své znalosti uplatnit v léčbě pacientů.

4

5 MUDr. Barbora Vlková Nastoupila jsem na Pediatrickou kliniku 2. LF UK a FN Motol, studuji obor Fyziologie a patofyziologie člověka. Mým školitelem je MUDr. Filip Fencl, Ph.D., a téma projektu zní Patofyziologické konsekvence selhání střeva a aplikace dlouhodobé parenterální výživy u dětí, analýza komplikací. Jsem absolventkou motolské fakulty, a bylo tedy jasnou volbou pokračovat ve studiu mezi mně dobře známými lidmi. Pediatrie pro mě byla vždy volbou číslo jedna, od pátého ročníku jsem pravidelně docházela do Pneumologické ambulance prof. Pohunka, kde se můj zájem o tento obor jen prohloubil, zejména díky skvělému přístupu pana profesora. Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol má asi nejlepší vědecké zázemí svého druhu v naší zemi, přišlo mi tudíž lákavé využít této příležitosti k účasti na kvalitním výzkumu. Navíc se mi zamlouvá možnost osvojit si odborné znalosti, které mi umožní i jiný než klinický náhled na danou problematiku. Určitě se chci věnovat i klinické medicíně, protože výsledky vědecké práce jsou vždy nejlépe vidět v klinické praxi.

6

7 MUDr. Vojtěch Krátký Pracuji v Centru experimentální medicíny IKEM a také působím na Ústavu patologické fyziologie 2. LF UK, mým oborem je fyziologie a patofyziologie člověka, školitelkou mi je MUDr. Zuzana Charvátová, Ph.D., a téma mého projektu je zaměřeno na studium vlivu inhibice renin-angiotensinového systému na renální hemodynamické a exkreční funkce u experimentálního modelu chronického srdečního selhání. Jsem absolventem 2. lékařské fakulty. Od roku 2014 se pod vedením paní doktorky Charvátové spolupodílím na výuce patologické fyziologie. Vždy mě zajímalo, jak věci fungují, a měl jsem obrovskou radost, když jsem pochopil nějaký nový princip. Zároveň jsem vždy toužil poznat věci lépe a hlouběji. A patologická fyziologie je ztělesněním tohoto mého zájmu v medicíně. Dává nezbytný a nesmírně zajímavý základ většiny klinických oborů. K vědě jsem se dostal v podstatě až skrze výuku, abych ukojil svoji touhu po hlubším poznání fungování lidského těla. Pro doktorské studium jsem se rozhodl, abych si zvýšil kvalifikaci v oblasti vědy a naučil se správně pracovat jak na výzkumu vlastním, tak i dobře interpretovat práci ostatních. Kromě toho od něj očekávám prohloubení mých znalostí zejména o patofyziologických mechanismech probíhajících v těle člověka. Nyní se chci věnovat pouze vědě a výuce, jelikož mě obě věci velice baví, a proto se jim chci věnovat naplno.

8

9 MUDr. Jiří Bonaventura Jsem doktorandem na Kardiologické klinice 2. LF UK a FN Motol, mým školitelem je prof. MUDr. Josef Veselka, CSc., téma projektu je Komplexní poresuscitační péče u pacientů po oběhové zástavě. Budu se věnovat zejména léčebné mírné hypotermii. Jsem absolventem 2. lékařské fakulty, absolvoval jsem v červnu Kardiologie mě bavila od 4. ročníku. Naše klinika mě zaujala zejména svým přístupem ke studentům a příjemným kolegiálním prostředím (chodil jsem zde na studentskou praxi v posledním ročníku). Nastoupil jsem do zaměstnání bezprostředně po dokončení studia. O léčebnou mírnou hypotermii po oběhové zástavě jsem se začal zajímat ve druhém roce práce na klinice. Mám chuť si vyzkoušet vědeckou práci, prohloubit svoje znalosti o daném tématu a rozvinout kritické myšlení. Dále bych rád porozuměl statistice a její úloze v moderní medicíně založené na důkazech. Rád bych se věnoval klinické medicíně i vědě, a proto jsem se přihlásil do kombinovaného doktorského studia. Proč? Myslím, že v dnešní medicíně (a nejen medicíně) přehlcené informacemi by měl lékař být tak trochu i vědec, aby dokázal tyto informace třídit a interpretovat. Alespoň základní porozumění klinickým studiím a procesu, kdy za pomoci statistických metod vznikají jejich výsledky, a následně se promítají do léčebných doporučení, považuji za nezbytné.

10

11 MUDr. Lenka Mastíková Nastoupila jsem na Interní kliniku 2. LF UK a FN Motol. Zaměřuji se na oblast diabetologie. Přesný název práce zní Vliv diabetu mellitu na reprodukci u žen. Jsem absolventkou 2. lékařské fakulty a o místo na Interní klinice jsem velmi stála chtěla jsem mít možnost učit se od těch nejlepších. Když mi k tomu pan profesor Kvapil nabídl toto Ph.D., neměla jsem dál nad čím rozmýšlet. Už během studia mi diabetologie připadala jako jedna z nejzajímavějších problematik interny mezi veřejností stále trochu podceňovaná a ignorovaná záležitost, i když téměř každý má v rodině či mezi přáteli nějakého diabetika. Doktorské studium beru jako šanci nahlédnout dál, než je klasický obzor klinika, jako možnost dostat se také k vědecké a laboratorní stránce medicíny. Je možné, že pro některé budu jen pavědec či paklinik, ale kdy jindy má člověk možnost, čas a sílu investovat sám do sebe a do svého vzdělání v prezenční formě Ph.D. studia, než když je ještě mladý a volný? Jak už vyplývá z mé minulé odpovědi, ráda bych se věnovala klinice i vědě. V oblasti tak jasně klinické, jako je vnitřní lékařství, snad ani nelze být jen teoretikem (nebo alespoň mě by to opravdu nebavilo). A i proto se mi moc líbí směr mého Ph.D., kde je zkombinováno jak šetření u žen, tak zároveň práce na myším modelu. URL zdroje (upraveno :19):