Prof. MUDr. Roman Kodet, CSc.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Prof. MUDr. Roman Kodet, CSc."

Miluše Slavíková
před 5 lety
Počet zobrazení:

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Prof. MUDr. Roman Kodet, CSc.

1 Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Prof. MUDr. Roman Kodet, CSc. Prof. MUDr. Roman Kodet, CSc. Proděkan pro studium a akademické kvalifikace koordinace činnosti studijních proděkanů studijní záležitosti studentů ročníku magisterského studia, včetně zahraničních studentů přijímací řízení pro magisterské studium lékařství v českém jazyce, odvolací řízení akademické kvalifikace pracovníků fakulty a externích spolupracovníků fakulty Curriculum vitae Rozhovor po nástupu do funkce (březen 2014) Co má rád... Viz také Curriculum vitae Studia a postgraduální vzdělání Fakulta dětského lékařství UK, Praha, promoval v červenci 1979 s červeným diplomem interní aspirantura, Ústav patologie FDL UK v Praze

2 1884 obhajoba kandidátské disertační práce (Histologická a ultrastrukturální diagnosa rabdomyosarkomu v dětském věku) Department of Pathology, Royal Manchester Children's Hospital, Pendlebury, Manchester, UK, British Council Scholarship obecná pediatrická patologie, onkopatologie, imunohistochemie 1982 Atestace 1. stupně z patologické anatomie 1987 Atestace 2. stupně z patologické anatomie Klinická, vědecká a pedagogická praxe 2010 dosud proděkan pro studium 2. LF UK v Praze člen akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze proděkan pro vědu a výzkum 2. LF UK v Praze člen akademického senátu 2. LF UK v Praze 1992 dosud přednosta Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK v Praze, vedoucí oboru patologie pro 2. LF UK v Praze patolog pro Intergroup Rhabdomyosarcoma Study, Children's Hospital, Columbus, Ohio, USA 1997 dosud profesor pro obor patologické anatomie docent pro obor patologické anatomie, Ústav patologické anatomie FDL, později 2. LF UK odborný asistent, Ústav patologické anatomie FDL UK Rozhovor po nástupu do funkce (březen 2014) Co plánujete řešit v oblasti, kterou máte v kolegiu děkana na starost, jako první? V rámci Studijního oddělení se cyklicky věnujeme okruhům, které přináší dané období. Nyní to je příprava na nový běh přijímacího řízení na fakultu s více než dvěma a půl tisíci přihlášek (ve všech odvětvích přijímacího řízení, tj. do magisterských a bakalářských směrů). Na přípravu je to náročná činnost, od které se očekává bezchybný průběh. Následuje pak období zápisu do prvních ročníků, organizace kurzu v Dobronicích a další činnosti. V tomto ohledu je na fakultě výborné zázemí v celém Studijním oddělení, se kterým velice rád spolupracuji, a také mezi obory, které přijímací řízení a soustředění v Dobronicích zabezpečují.

3 Průběžně se soustředíme také na obtíže studentů. Jsou různého charakteru od studijních po osobní a mnohdy jsou natolik závažné, že jejich řešení není snadné. Spolu s panem děkanem vnímám jako velmi důležitý bezprostřední úkol také pomoc při ustanovení vědecké rady a zahájení její činnosti. Jaké hlavní cíle a úkoly pro toto volební období jste si stanovil? Jaké konkrétní kroky budete dělat pro jejich realizaci? Mým cílem je stabilita výuky na fakultě, ale také stabilita a kvalita popsaná v bodu 1. Vývoj výuky na fakultě je daný především vývojem poznatků v medicíně, které chceme dalším generacím v rozumné a přefiltrované formě předat. Tedy vývoj nevnímám jako přeskupování studijních předmětů, ale jako vývoj v náplni jednotlivých oborů, případně v propojení problematiky napříč obory. Tento trend se musí vejít do současného časového prostoru, který však již nemá velkou flexibilitu. Svou dlouhodobou činnost spatřuji spíše ve stimulech ke koordinaci výuky různých předmětů prvních třech let studia na fakultě, adaptaci na vývojové trendy a snahu o širší mezioborovou spolupráci ve výuce. Cílem tedy je budovat lepší stupeň provázanosti ve výuce, kde je to zapotřebí a účelné. Cesty k tomu vedou od mezioborové diskuse v rámci vedoucích učitelů předmětů, zapojování specialistů do výuky, a v neposlední řadě také s využitím výsledků studentské ankety. Je to vše vývojový trend, který překonává horizont mého působení v kolegiu děkana, a domnívám se, že by ani neměl být zakončen nějakou uzávěrkou, že vše je již hotové. Na co z minulého období budete chtít navázat, a kde naopak vidíte největší prostor pro zlepšení nebo změnu? Stručně řečeno: Bod 1 je prioritou, na které stavíme a každý rok analyzujeme drobnější nedostatky, které se pak projeví v evolučním trendu zlepšení. Bod 2 si rovněž představuji převážně vývojově. Skokové změny mohou být občas žádoucí, je-li k tomu racionální důvod a pokud mají smysl. Tyto změny byly v minulém volebním období ve výuce provedeny hned na počátku. Nyní, v období, kdy naše fakulta v minulém volebním období vedení prošla tzv. akreditačním řízením, je

4 vhodné se věnovat právě sladění výuky v rámci mezioborové příbuznosti. Dobrým příkladem je obecně známá návaznost ve výuce horizontální anatomie a histologie a vertikální fyziologie a patologické fyziologie. Obdobně chceme ladit návaznost horizontální například patologické fyziologie a patologie, vertikální například mikrobiologie a infekčního lékařství, byť je v kurikulu několikaletý rozestup. Jde však o zpříkladnění některých předmětů, kde je této problematice věnována již dlouho dobu pozornost. Sám bych očekával aktivní přístup učitelů jednotlivých předmětů a jejich stimuly. Pak lze i snadněji a nenásilně pomoci. Váš vzkaz na závěr: Važme si svého postavení a situace na fakultě a univerzitě. Chci přispívat ke stabilitě fakulty, k víře v počínání nenarušeném erozí vztahů, kterou pozorujeme v zevním světě. Rád bych přispěl k posílení identifikace studentů s učiteli, a k posílení vzorů v učitelích. Chápu to jako naši povinnost ve vztahu k následným generacím lékařů a dalších specialistů. Ne celá společnost v naší republice má toto privilegium a může věřit v opravdovost a pravost věcí, kterým věříme v medicíně. Jsem stále přesvědčen, že na fakultě a Univerzitě Karlově žijeme v prostředí, kde toto platí. V neklidném světě je fakulta klidnějším ostrovem pro vzdělávání, poznání a sociální adaptaci. Toto prostředí by mělo být maximálně stabilní a poskytovat v nejvyšší kvalitě to, co poskytovat studentům má: učit, naučit se a naučené aplikovat. Co má rád... Víno, nebo pivo? Zima, jaro a podzim občas dobré víno. Pivo v létě, snad po 100 kilometrech na kole. Káva, nebo čaj? Od rána postupně obojí. Salát, nebo steak?

5 Jde to dobře dohromady, ale raději steak z divočáka než z hovězího. Auto, nebo motorka? Od sedmnácti motorka, až přijde rozum, pak auto, zejména v zimě... Hory, nebo moře? Hory v potu tváře. Pěšky, nebo na kole? Po skalinách raději pěšky. Zima, nebo léto? Vše má svůj krásný čas a kouzlo, ale nejraději jaro. Film, nebo kniha? Který/á: Dobré evropské filmy, s romány jsem z časových důvodů téměř skončil. Viz také Učitel roku 2008 prof. MUDr. Roman Kodet, CSc. (rozhovor z roku ) URL zdroje (upraveno :39):

Podobné dokumenty

Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc. Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc. Proděkan pro personální problematiku personální otázky,