Projekty na podporu zdraví realizované WHO

Transkript

1 Projekty na podporu zdraví realizované WHO 12.října 2011 Konference ČZF MUDr. Alena Šteflová, PhD Kancelář WHO v ČR

2 World Health Organization Specializovaná agentura OSN " Dosažení co nejlepšího zdraví a kvality života pro všechny obyvatele planety Ústava, 1948 "Health is a state of complete physical, mental and social wellbeing and not merely the absence of disease or infirmity" Preambule Ústavy

3 Definice zdraví dle WHO Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to komplexní stav tělesné, duševní i sociální pohody (wellbeing) 2. Vlády mají zodpovědnost za zdraví svých občanů, které může být zajištěno pouze realizací adekvátních zdravotních a sociálních opatření. 3

4 Klíčové oblasti veřejného zdravotnictví Od svých počátků zaměřených především na zvládání infekčních onemocnění dokázalo veřejné zdravotnictví eliminovat mnoho zdravotních hrozeb Vzestup chorob jiného charakteru nemocí multifaktoriálně podmíněných, převážně chronické povahy Jejich léčba i prevence vyžadují jiné nároky i jinou zdravotně politickou strategii Podstata těchto chorob úzce souvisí s organizací moderní společnosti a na jejich vzniku a rozvoji se podílí ponejvíce nezdravý životní styl Klíčové východisko boje proti nim představuje uplatnění nových forem ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí realizovaných na mezisektorovém přístupu.

5

6 Podpora zdraví: Geneze LaLonde report: Analýza vývoje zdravotního stavu v Kanadě WHA: Zdraví pro všechny Konference AlmaAta Evropská strategie na dosažení zdraví pro všechny AlmaAtská deklarace Zdraví pro všechny do roku Ottawská charta na podporu zdraví Konference v Adelaide Sundsvallská konference globální konference o podpoře zdraví v Mexiku Veronská iniciativa: Investice pro zdraví Talinská charta vztahy mezi zdravotním systémem, zdravím a blahobytem Komise na sociální determinanty zdraví Glosing the gap in a generation 6

7 WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment lidí zemřelo na chronické nemoci V roce 2005

8 WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment (2005) Hlavní neinfekční chronická onemocnění Kardiovaskulární nemoci především onemocnění srdce a ikty Nádory Chronická respirační onemocnění Diabetes

9 WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment (2005)

10 Hlavní zabijáci ve WHO Evropském regionu

11 Demografické změny Poměr starší, ekonomicky neaktivní populace (> 65 let) k populaci ekonomicky aktivní se může více než zdvojnásobit mezi roky 2005 a 2050 v rámci EU Nejméně 35% mužů starších 60let bude mít více než dvě chronická onemocnění Počty dalších doprovodných onemocnění ( komorbidit) se budou progresivně zvyšovat s narůstajícím věkem, především ve skupině žen.

12 Globální stárnutí fakta Svět stárne rychle Počet lidí starších 60 let v poměru k celkovému počtu světového obyvatelstva se zvýší z 11% v roce 2006 na 22% do roku 2050 V této době bude poprvé v lidských dějinách ve světové populaci více seniorů než dětí (do 14 r.) Rozvojové země stárnou mnohem rychleji než rozvinuté země: do padesáti let bude více než 80% seniorů žít v rozvojových zemích, zatímco v roce 2005 to bylo 60%.

13

14

15

16

17 Stárnutí úspěch nebo břemeno? Stárnutí světové populace je úspěchem politik veřejného zdravotnictví, sociálního a ekonomického rozvoje (Gro Harlem Brundtland, GR WHO, 1999)

18 Znamená: Globální stárnutí 1. Zvýšené sociální a ekonomické požadavky ve všech zemích 2. Nevyhnutelnost přijímat reformy a reorganizovat sociální a zdravotnický systém, přizpůsobený starším občanům 3. Vytvářet podmínky tzv. Aktivního stárnutí (WHO) kvalita života 4. co nejméně nemocí, nezávislost/soběstačnost,aktivní přístup k životu, uplatňování podpory zdraví v průběhu celého života redukce výskytu či posun NCD do vyššího věku

19 Neinfekční onemocnění (NCD) Hlavní příčina předčasných úmrtí a ekonomická zátěž pro společnost i zdravotnictví Vznik a rozvoj NCD souvisí se způsobem života a rizikovými faktory kouření, výživa, pohybová aktivita, alkohol, psychosociální stres Prevantibilní Vztah NCD se socioekonomickým prostředím sociální determinanty zdraví.

20 ČINITELE OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ OBYVATELSTVA Zdraví je ovlivňováno mnoha různými a stále novými faktory, z nichž řada z nich leží mimo tradiční oblast zdravotnictví Sociální a ekonomické 30% Životní styl 40% Životní prostředí 10% Zdravotnické služby 10% Genetické dispozice 10% N.B. Uvedená čísla jsou souhrnným výsledkem různých národních studií. Prezentováno v rámci projektu WHO BCA Investment for Health Z výzkumů ve VB, USA, Kanadě a Austrálii vyplynulo: 40% podíl zdraví, jež je dán životním stylem, je dále ze 35 70% silně ovlivněn sociálními a ekonomickými podmínkami.

21 Source: Healthy Sheffield adapted from Dahlgren & Whitehead

22 WHO Komise zaměřená na sociální determinanty zdraví (Commission on social determinants of health) ustavena v r prezentace výstupů v r Komise upozorňuje na sociální determinanty zdraví které jsou hlavní příčinou špatného zdraví a způsobují nespravedlivé rozdíly ve zdraví, a to jak mezi zeměmi, tak i uvnitř jednotlivých zemí. Takovou determinantou je např. výše dosaženého vzdělání, výše příjmu, gender problematika, zaměstnanost, úroveň a bezpečnost pracovních podmínek, úroveň bydlení a poskytovaných zdravotnických služeb.

23 28. srpna 2008

24 NESPRAVEDLIVÉ ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY Střední délka života ženy v Botswaně je 43 roků. Střední délka života ženy v Japonsku je 86 let. Rozdíl ve střední délce života obyvatel rozdílných čtvrtí města Glasgow (vzdálených od sebe jen 12 kilometrů), je 25 let. Tak velké rozdíly nejsou biologicky odůvodněné.

25 Tato publikace jednoznačně ukončila debatu. Zdravotní péče a životní styl jsou důležitými determinanty zdraví.ale to, co v první řadě podmiňuje přístup ke zdravotním službám a ovlivňuje volbu životního stylu, jsou především sociální faktory. Photo: WHO/Chris Black Dr Margaret Chan, the DG of the WHO, at the launch of the CSDH Final Report in Geneva 28 th August 2008

26 Nové úkoly v oblasti veřejného zdraví Zaměření se na identifikaci a hodnocení determinant přírodního a sociálního prostředí a zdravotních rizik ve vztahu k vývojovým závislostem a rizikovým skupinám (děti a dorost, ekonomicky aktivní populace, senioři, zdravotně ohrožené sociální skupiny apod.) Povýšení zdravotní surveillance od pouhého monitoringu a sběru informací na jejich analýzu, hodnocení a sledování tendencí jejich vývoje, který by státní správě poskytoval nebytné odborné podklady pro plánování, řízení a hodnocení služeb

27 Úloha a nástroje WHO k ovlivnění zdraví populace v jednotlivých členských státech cestou podpory zdraví a primární prevence 1. Koncepční programy komplexní metodika k tvorbě zdravotní politiky 2. Globální a regionální rezoluce a strategie zaměřená na redukci nejzávažnějších rizik s významným dopadem na zdraví 3. Dílčí projekty a programy podpory zdraví 4. Kampaně, tiskové materiály 5. Komunitní přístupy programy Podpora odbornými a finančními zdroji (smlouvy BCA mezi WHO/EURO a ministerstvy zdravotnictví) na základě potřeb jednotlivých členských států

28 Koncepční programy WHO Zdraví pro všechny do roku 2000 (Health for All) 1. Národní program obnovy a podpory zdraví (vl.usnes. č.247/1991) 2. Střednědobá strategie (vl. usnesení č. 273/1992) 3. Dlouhodobá strategie (přijata v r. 1995) Zdraví 21 (Health 21) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ( vl. usnesení 1046/2002) Health 2020 nově připravovaná strategie Evropského regionu

29 Klíčové rezoluce a strategie přijímané nejvyššími zasedáními WHO (WHA, RC) 1. Globální strategie zaměřená na výživu, fyzickou aktivitu a zdraví, Charta proti obezitě 2. Akční plán proti alkoholu 3. Strategie životní prostředí a zdraví dětí (CEHAPE) pokračování na ministerské konferenci v Parmě Zdraví a životní prostředí 4. Deklarace a akční plán o duševním zdraví pro Evropu 5. Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC) první právně závazný dokument WHO

30 Nástroje WHO k prosazení přijatých strategií a doporučení 1. Zaměření se na skupinu populace komunitu, charakterizovanou společně sdíleným prostředím Komunitní programy 2. Networking propojení do sítí, spolupráce, předávání informací, sdílení stejných metodik, poučení z dobré i špatné praxe 3. Plánovaný rozvoj, ne jednorázové akce 4. Vyhodnocení

31 Komunitní projekty 1. Zdravá města 2. Zdravé školy, školky 3. Podpora zdraví na pracovišti 4. Komplexní preventivní projekty CINDI 5. Síť Regiony pro zdraví 6. Bezpečná komunita Bezpečná škola 7. Nemocnice podporující zdraví (HPH)

32 Bienální smlouva o spolupráci mezi WHO/EURO a MZ (BCA) Hodnocení politiky podpory zdraví a její infrastruktury v České republice Koordinátor: Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE) Kritické hodnocení: podpora zdraví k ovlivnění životního stylu delegována pouze na resort zdravotnictví malá spoluúčast všech zainteresovaných partnerů potenciál existuje v krajích

33 Obsah smlouvy o spolupráci ; Prioritní oblast: Zaměření se na životní styl Výstup projektu: Vybudování kapacitní podpory regionům při začlenění podpory zdraví populace do rozvojových plánů a aktivit Evropská kancelář WHO pro investice pro zdraví a rozvoj ( se sídlem v Benátkách) Analýza a podpora praktické realizace programu Investice do zdraví v českých regionech cestou pilotního projektu ve vybraných regionech ( Jihočeský kraj,jihomoravský kraj a Liberecký kraj) Nový pohled na oblast veřejného zdraví, podmíněnost rozvoje zdraví s ekonomickým a sociálním rozvojem

34 nová éra podpory zdraví

35 Investice pro zdraví 1. Zdravotní potenciál jako významný faktor ekonomického rozvoje 2. Investicemi pro zdraví se přitom nerozumí investice do zdravotnictví 3. Zdraví populace a její růst není výsledkem pokroku medicíny, ale je důsledkem socioekonomického rozvoje (Populační růst v Evropě 19. století je důsledkem lepších ekonomických podmínek obyvatel a pokroku v sanitaci) Thomas McKeown 4. Prokázání ovlivnění místní ekonomiky zdravotním stavem populace, včetně příspěvku zdravotního systému k místní produktivitě Zdravotnická dividenda: až 12 % pracovních příležitostí nabízí zdravotnictví (UK) 5. Společné mezisektorové rozhodování o investicích a jejich dopadu na zdraví. 35

36 BCA Cíl: Posílení politik veřejného zdraví s ohledem na hlavní zdravotní rizika a socioekonomické determinanty zdraví (SED) se zaměřením na prevenci obezit a na dohled nad užíváním tabákových výrobků Produkt: Vyhodnocení sociálních determinant zdraví pro obezitu a užívání tabákových výrobků a rozložení těchto rizik mezi obyvatelé ČR; zpracování odpovídajících doporučení Koordinátor: MZ / Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví Řešitel: SZÚ v návaznosti na odborné společnosti

37 Smlouva BCA ; Cíl:Posílení politiky zdravého stárnutí, včetně nerovností v přístupu řešení Úkol:Vypracování metodiky profilů zdraví pro prosazování podpory zdraví na místní úrovni s důrazem na plánování zdravých měst, zdravé stárnutí a řešení potřeb zranitelných skupin (klíčoví partneři: národní síť zdravých měst, instituce veřejného zdraví a obecní úřady) Řešitelé: SZÚ prostřednictvím pracovní skupiny MZ pro zdravotní plány a politiky a hlavních partnerů NSZM Rozšíření manuálu pro Zdravotní plán měst o samostatnou část věnující se tématu zdravého stárnutí Zpracování sady indikátorů pro seniory

38 Smlouva BCA Projekt: Podpora zdraví v nemocnicích Cíl: začlenění podpory zdraví do systému kvality s cílem jejího zvyšování Koordinátor: MZ oddělení kvality Implementace WHO programu Health promoting Hopitals and Health Services vyškolení koordinátorů ve ZZ v postupech při začleňování mezinárodních standardů podpory zdraví a výkonnostních ukazatelů do systému řízení kvality péče a bezpečnosti pacientů dle manuálu WHO Europe 1. Uplatňování osvěty a podpory zdraví je nástrojem pro ovlivnění stále většího nárůstu chronických neinfekčních onemocnění, které jsou zároveň příčinou většiny příjmů pacientů do lůžkových zařízení. 2. Začlenění podpory zdraví na klinickou půdu je součástí systému zvyšování kvality Cílem: Propojení kritérií projektu s kritérii pro akreditaci ZZ

39 Zdraví podporující nemocnice (HPH&HS) Health Promoting Hospitals&Health Services) Program Evropské regionální kanceláře WHO Z jeho iniciace byla vytvořena Síť nemocnic a organizací poskytující zdravotní služby podporující zdraví zahrnující 33 národních sítí, především evropského kontinentu a více než 850 jednotlivých ZZ Rekrutují se především ze zemí s vyšší kvalitou poskytované péče (např. severské státy). Zdůvodnění pro zdravotnická zařízení: 1. Zkvalitnění péče zkrácení hospitalizace, snížení počtu komplikací, eliminace infekcí, snížení mortality, snížení nákladů. 2. Pro zavádění opatření na podporu zdraví ve zdravotnických zařízeních existuje argumentace založená na důkazech, studie dokazují např. ovlivnění úspěšnosti chirurgických výkonů, redukci pooperačních komplikací a zkrácení délky hojení rány u kuřáka/nekuřáka. 3. Společná zodpovědnost lékaře a pacienta za výsledky léčby je zároveň nástrojem k zajištění většího bezpečí pacienta.

40 Děkuji za pozornost Kancelář WHO v ČR Dům OSN, Nám. Kinských 6, Praha 5 Tel.: Dotazy na wholocz@who.cz Informace o WHO: