Úloha farmaceuta ve zdravotní výchově obvytelstva Teoretické problémy zdraví, prevence a zdravotní výchova

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úloha farmaceuta ve zdravotní výchově obvytelstva Teoretické problémy zdraví, prevence a zdravotní výchova"

Transkript

1 Úloha farmaceuta ve zdravotní výchově obvytelstva Teoretické problémy zdraví, prevence a zdravotní výchova Autor PharmDr. Marcela Koupilková Výtah z obhájené rigorózní práce na FaF UK Hradec Králové ZDRAVÍ JAKO POJEM, FAKTORY JEJ OVLIVŇUJÍCÍ, ZDRAVÍ JAKO SPOLEČENSKÁ POTŘEBA, ZDRAVOTNÍ A LÉKOVÁ POLITIKA STÁTU 1.1 ZDRAVÍ JAKO POJEM Málokterý fenomén upoutával v průběhu lidské historie tolik pozornosti jako zdraví člověka. Od intuitivního vnímání a vzývání jako předpokladu lidského bytí, žití a přežití a smysluplného uplatnění přes jeho pojetí jako božího daru nebo i možného předmětu obohacení až po závažnou oblast exaktního vědeckého bádání. Již mnoho autorů se pokoušelo definovat pojem zdraví. Většinou tyto definice odrážely jen určité jeho stránky v konkrétní souvislosti a daného zorného úhlu (5). Poměrně nejjednodušší odpověď byla shledána v pojetí somatickém a fyziologickém, kdy zdraví bylo definováno jako stav dokonalé souhry a harmonie a bezporuchové funkčnosti jednotlivých buněk i celého organismu. Významným impulsem pro vznik jiných pohledů a názorů na zdraví a nemoc byl rozvoj učení o vztahu prostředí a organismu. Názory na charakter tohoto vztahu však nebyly jednotné. Jedna koncepce stav rovnováhy mezi tlakem prostředí a protitlakem organismu označovala jako zdraví, byla-li tato rovnováha narušena, hovořilo se o nemoci. Tato koncepce vycházela z představy, že jde o určitý stav uzavřeného systému reagujícího s vnějškem druhým prostředím. Druhá představa vycházela z domněnky, že daná rovnováha je výsledkem dynamické interakce otevřeného systému. Tato teorie byla potvrzena a rozvinuta v adaptační teorii (5). Za základní kriterium zdraví se tedy považuje funkční schopnost organismu neustále dosahovat aktivní rovnováhy s daným

2 prostředím a jeho schopnost aktivní adaptace na změny prostředí. Je-li tato rovnováha a schopnost adaptace narušena, hovoříme o nemoci (6). V nemalé míře tuto dynamickou rovnováhu a adaptační schopnost nenarušují jen fyzikální, chemické a mechanické podněty, ale i psychosociální faktory. Každý, byť dokonale zdravý jedinec, vystavený psychickému tlaku, nemůže být považován za osobu nacházející se v dokonalém zdravotním stavu. Podstata zdraví člověka zdaleka nespočívá jen ve sféře biologických procesů lidské zdraví tkví v harmonickém sepětí s určitým psychosociálně determinovaným prostředím a klimatem. Zde spočívají mimo jiné i zdroje a míry sociálního uplatnění člověka ve společnosti. Lze tedy říci, že zdraví je: různě subjektivně vnímaný a subjektem aktivně ovlivnitelný dynamický proces je vyjádřením konkrétního systémového vztahu mezi prostředím a lidským organismem je podmíněno naplňováním odpovídajících životních a sociálních rolí a cílů (5). Z daných informací, reflektujících dynamický přístup, vycházela i Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1948, kdy definovala pojem zdraví následovně (7): Zdraví je relativně optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody při zachování všech životních funkcí, společenských rolí a schopnosti organismu přizpůsobit se měnícím se podmínkám prostředí. Při sledování zdravotního stavu subjektu jsou zkoumány následující tři složky charakterizující zdraví: a) tělesná a psychosociální integrita vyvolávající vztah optimální pohody b) nenarušenost životních funkcí a společenských rolí c) adaptabilita, tj. přizpůsobivost ve smyslu fyziologické a sociologické homeostázy. 1.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Obraz zdravotního stavu každého člověka i různých populačních skupin je výrazem komplexního působení množství determinant různé povahy. Pod tímto pojmem rozumíme příčiny a podmínky, které určitým způsobem a v určité míře posilují a upevňují nebo naopak ohrožují, oslabují a rozvracejí zdraví a jeho potenciál. Zdravotní stav je výslednicí komplexního působení několika faktorů determinant: 2

3 a) biologický a genetický faktor (podíl %) b) psychologický faktor psychická odolnost c) způsob života, osobní chování (podíl 50 %) d) sociokulturní faktory, kvalita životního prostředí (podíl 20 %) e) zdravotní péče (podíl %) ad.a. Biologický a genetický faktor Genetická výbava lidstva je výsledkem dlouhodobých adaptačních procesů, jejichž fylogenetický i ontogenetický vývoj modeloval výsledný obraz somatických a psychických dispozic. Dnes víme, že determinující role genofondu nemůže být spojována jen s výskytem tradičně chápaných vrozených vad. Disponujeme již bezpočtem poznatků o genetickém kódování, lokalizaci a úloze genů na chromozomální úrovni, a i o možnostech a způsobech jejich ovlivnění. Genetika byla až do nedávna spojována výlučně s reprodukcí makroorganismů. Avšak bylo zjištěno, že také intenzita a charakter stresových reakcí i adaptací včetně případných mutací jsou do určité míry zakódovány již na chromozomální úrovni (8). Genetický vliv se bezesporu podílí na vzniku a průběhu řady reakcí a adaptačních mechanismů v celém vzájemně propojeném systému imunitních a neuroendokrinních procesů (5). Zcela nové prostory v problematice stresu otevřela také současná imunologie. Do imunologického systému, který je součástí celé neuroendokrinní soustavy, jsou zapojeny jednak buněčné elementy, jednak látky proteinové povahy a další autoregulační a efektorové hormony, regulující imunologické procesy a imunitní odpověď. Tímto způsobem vypracované a získané adaptace začínají významně poznamenávat zdravotní stav člověka již od ranných fází postnatálního vývoje a "nastavují" hladinu imunity na celou dobu dalšího života, včetně vlivu na vývoj autoimunity i imunity vůči různým chorobám, počítaje v to i nádorové bujení. Dnes již například není pochyb, že vzestup incidence maligních tumorů v mladších věkových skupinách, stejně jako narůstání různých projevů alergií, jsou výrazem poklesu akceschopnosti imunitních reakcí v důsledku kumulace dlouhodobého působení stresů (8). Mezi další faktory biologického typu patří věk, pohlaví, vývojové stadium, expozice patogenním vlivům, choroboplodným zárodkům, léková rezistence, kouření ad.b. Psychologický faktor 3

4 Za psychologické faktory můžeme označit stav duševního zdraví či psychický tlak na jedince, depresi, optimismus, typ osobnosti, její životní postoj optimismus či pesimismus, integritu osobnosti, psychickou odolnost jedince ad.c. Způsob života, osobní chování Způsob života, životní styl člověka, zaujímá mezi determinantami zdraví klíčové postavení. K hlavním prvkům patří: výživa, pohybová aktivita, kouření, užívání alkoholu a drog, sexuální život, provozování sportovních aktivit, délka spánku, aktivní účast na programu podpory zdraví, využívání zdravotnických služeb apod. Např. výživa potvrdila svůj vztah ke zdraví údajem, že vznik téměř % zhoubných nádorů bezprostředně souvisí se způsobem stravování (5). O tomto faktu svědčí nepříjemná skutečnost potvrzující naše prvenství ve výskytu karcinomu tlustého střeva. Je známá i útlá spojitost s výskytem kardiovaskulárních chorob a dispozice k nim vznikající již v intrauterinním věku. V průběhu dalšího života je zdokumentován nejen vliv na cévní a srdeční systém, ale i na imunologický, metabolický, gastrointestinální a respirační systém a i vliv na délku života. Po roce 1989 lze sice pozorovat převažující trendy blížící se požadavkům zdravé výživy, avšak současný stav ještě zdaleka neodpovídá cílovým představám. Přetrvává zvýšená spotřeba masa, živočišných tuků a vajec, zatímco spotřeba zeleniny, luštěnin, mléka a brambor nedosahuje žádoucích hodnot. (5). Význam pohybových aktivit jako součásti životního stylu je ve vztahu k lidskému zdraví stále více zdůrazňován. Pohybová aktivita se značně podílí na prevenci mnoha chorobných stavů, např. kardiovaskulárních nemocí, diabetu, osteoporózy, nemocí pohybového ústrojí, dýchacích cest, neuróz, ale i zhoubných nádorů. Podle nedávných reprezentativních šetření neprovádělo žádnou pravidelnou tělesnou aktivitu ve volném čase 60 % mužů a 80 % žen ani v mladších věkových skupinách (9). Drogové závislosti omezené donedávna na tabakismus a alkoholismus, nabyly v současné době zcela nových kvalit a rozměrů. Aniž by došlo k poklesu již zmíněných toxikomanií, rozšiřuje se zejména mezi mladými lidmi počet uživatelů měkkých i tvrdých drog. (9). Zcela novým jevem, zvláště u dětské populace, se stává závislost na TV, počítačových hrách a internetu. Pediatrická asociace USA upozorňuje na zvýšený výskyt různých neurologických příznaků, např. na poruchy spánku, ale zvlášť na narušení komunikačních schopností dětí, jejich emoční stabilitu a učební potenciál (5). 4

5 Žádný z výše jmenovaných faktorů nepůsobí jednotlivě, ale vždy současně na více elementů životního stylu. Např. dětská obezita není zaviněna jen nekvalitní výživou, ale i též absencí pohybu, vysedávání u PC, TV apod. ad.d. Sociokulturní faktory, kvalita životního prostředí Úloha sociálního prostředí jako vysoce významné determinanty zdraví je všeobecně akceptována. Jsou zkoumány a prokazovány některé charakteristické diference ve zdravotním stavu různých sociálních skupin, vymezených např. výší příjmu, životním standardem, povahou zaměstnání, úrovní bydlení či tak vysoce významným faktorem, jakým je stupeň vzdělání. Z logiky věci i z poznatků jiných zemí je známo, že sociálně výše postavené a nejvíce vzdělané vrstvy obyvatel (u nás tato paralela není zatím tolik signifikantní) disponují lepším zdravotním stavem a vyšším stupněm jeho potenciálu (9). Do všech těchto činitelů sociální povahy, ovlivňujících konkrétní obraz zdravotního stavu určité populace, musí směřovat zásahy, zacílené na jeho žádoucí ovlivnění, aby jejich prostřednictvím byly upravovány objektivní podmínky k ochraně a podpoře zdraví a ke zdravému způsobu života. Výsledkem by měl být uvědomělý občan, aktivně přistupující k otázce svého zdraví, vybavený jak příznivým a motivujícím prostředím, tak také odpovídajícími informacemi, na jejichž základě by se mohl sám rozhodovat a volit správné i účinné cesty k ochraně svého zdraví a k posilování jeho potenciálu (10). Značná tíha v hodnocení určujícího vlivu na lidské zdraví je přikládána i faktorům prostředí. Tento pojem je chápán i definován různě. Hovoří se o přírodním či sociálním prostředí, nebo o prostředí pracovním či životním. Jedná se o komplexní paletu faktorů a procesů fyzikálního, chemického, biologického a sociálního charakteru, které se v nejrůznější podobě, kombinaci, intenzitě, expoziční době a v různém časovém odstupu svého vlivu uplatňují jako determinanty lidského zdraví, jak v jeho individuální, tak společenské verzi. Měnící se vztah prostředí a lidského organismu vnáší nové pohledy na specifikaci přírodních a sociálních faktorů, které se vzájemně prolínají. Tentýž faktor může ve vztahu prostředí k lidskému zdraví figurovat jak ve sféře biologických, tak sociálních záležitostí. Např. množství a složení stravy se prezentují v určitých vztazích jak faktory biologického charakteru, tak v jiných jako faktory sociální povahy (5). Obdobně je třeba posuzovat a hodnotit výskyt a šíření HIV pozitivity či následek černobylské havárie, stejně jako méně dramatickou, avšak z hlediska zdraví stejně významnou situaci v severních Čechách (narušení ovzduší, ekosystému, zvýšený výskyt kyselých dešťů apod.). 5

6 Různé škodliviny životního prostředí se prokazatelně podílejí na výskytu onemocnění dýchacích cest, alergických nemocí i na potlačení celkové hladiny imunitní rezistence. Zvláště významný je jejich patogenní vliv na dětskou a mladou populaci. Byla prokázána i mutagenní a embryotoxická aktivita těchto faktorů a tím jejich potencionální karcinogenní role v indukci mutací. ad.e. Zdravotní péče Předmětem živých debat a často značně rozporuplných diskusí se v současné době stává samotná zdravotnická péče jako jedna z významných determinant zdraví. Vliv zdravotní péče na zdravotní stav je dán hloubkou medicínského poznání a reálnou schopností jeho začlenění do praktických opatření a aktivit. Teprve soulad, propojení a návaznost všech základních segmentů zdravotnického systému, tj ústavní péče, odborné ambulantní péče, primární a domácí péče, se mohou stát patřičným akčním polem pro kvalifikované a efektivní medicinské zásahy směřující do oblasti podpory zdraví a prevence (6). Dnes je známo, že např. soudobá léčba hypertenze může o % snížit úmrtnost na kardiovaskulární choroby a asi o 50 % snížit incidenci degenerativních onemocnění centrální nervové soustavy včetně Alzheimerovy choroby (5). Správně indikovaná farmakologická sekundární prevence a terapie (právě zde je možný významný zásah a ovlivnění léčby klinickým farmaceutem) se až ze tří čtvrtin podílí na poklesu kardiovaskulární mortality. Významný podíl mají i hypolipidemika, údajně snižující počet kardiovaskulárních chorob až o 40 % (5). Preventivně se též uplatňují antioxidanty, kyselina listová, apod. (opět je znatelný velký podíl a vliv lékárníka na výběru a vůbec vhodnosti užívání daných přípravků jako prevenci kardiovaskulárních onemocnění). Daří se posunout hranici morbidity do stále vyššího věku stáří za přispění farmakologie, která minimalizací doprovodných obtíží napomáhá zvyšovat kvalitu života. Výsledný pohled na současnou problematiku determinant zdraví, na jejich povahu, roli i validitu vyúsťuje tedy v konstatování, že dosavadní mnohdy zjednodušené názory na ně, na jejich třídění a na šablonu jejich kvantitativního podílu při konfiguraci obrazu zdravotního stavu již neobstojí a je třeba je revidovat. Z analýzy nových jevů a poznatků z posledních let totiž vyplývá, že vzniká a působí nově se utvářející vztah determinant různého řádu, kdy bezprostředně určující význam pro výsledný obraz zdraví má způsob života lidí vybavených jistými geneticky kódovanými, avšak ovlivnitelnými dispozicemi. Genetické dispozice a způsob života můžeme označit za determinanty prvního řádu. 6

7 Jednotlivé faktory prostředí vstupují do těchto vztahů v rozmanité šíři svých vzájemných vazeb a kombinací. Dochází mezi nimi ke vzájemné interakci, stimulaci či naopak inhibici. Role téhož faktoru se může v různých souvislostech uplatňovat různě. Jeho konečný výraz i efekt je vyjádřen jako určitá součást či rys způsobu života jedince nebo populační skupiny. Validita jednotlivých determinant je kriteriem jejich vlivu na lidské zdraví. Tento vliv se může projevit v několika různých dimenzích: a) v dimenzi časové různé faktory mají různou dobu inkubace, některé působí na lidské zdraví bezprostředně, některé až po delší době a jiné třeba až v příštích generacích b) v dimenzi horizontální např. určité škodliviny přírodního prostředí mají v jistých souvislostech nestejný patogenní vliv, ačkoliv jde o faktory téhož řádu, obdobně některé jevy sociálního charakteru mají ve vztahu k lidskému zdraví větší význam než jiné c) v dimenzi vertikální determinanty se uplatňují v různých rovinách, např. nadřazená role socioekonomického systému pro utváření celého spektra faktorů přírodního prostředí, sociálního klimatu i pro funkci vlastní zdravotnické péče. Do takto uspořádaných vztahů jednotlivých determinant zdraví stále významněji zasahují současné globalizační procesy a jimi evokované změny v časovém i prostorovém rozměru determinant zdraví a jejich vlivů. Studium a znalost determinant zdraví se tak stává základní osnovou jak pro teoretický koncept zdravotní politiky, tak pro praktické stránky její strategie. 1.3 SPOLEČENSKÁ POTŘEBA ZDRAVÍ Pojem lidské zdroje prošel v kontextu se sociálním a ekonomickým rozvojem společnosti složitým vývojem. Promítla se do něj hlediska filozofická, biologická, ekonomická i etická. Dnes tento pojem nechápeme jen jako prostou pracovní sílu, ale i jako tvůrčí pramen duchovního i vědecko-technického a ekonomického procesu. Západní sociologie více hovoří o lidském kapitálu, přičemž v tomto pojmu spojuje vědění a schopnost lidí vykonávat určité aktivity. Jde o to posoudit a zhodnotit, jaký je stav a jaké lze očekávat vývojové perspektivy potenciálu zdraví obyvatelstva ČR, jaký je stav a perspektiva možného vývoje jeho dispozic k existenci a k jeho činnostem právě v těch vztazích, které rozvíjejí jak lidské bytostné síly, tak zároveň společnost. Z tohoto pohledu je nepochybné, že rozhodujícími determinantami charakterizující lidské zdroje současné společnosti v ČR jsou: vývoj demografické situace v ČR 7

8 stav potenciálu zdraví obyvatelstva ČR a jeho vývojové tendence Demografická situace je výslednicí dlouhodobých vývojových procesů, které jsou utvářeny třemi základními proměnnými porodností, úmrtností a migrací. Do průběhu a hodnot těchto veličin zasahuje mnoho faktorů biologické povahy (např. epidemie s vysokou úmrtností) nebo povahy sociální (migrační přelivy, pokles porodnosti v důsledku špatných sociálních podmínek). Výslednicí všech těchto změn a interakcí vzniká pro každou vývojovou etapu a pro každou dobu určitý obraz věkového složení obyvatelstva, strom života věková pyramida. Věkového složení ČR se stále mění a to s prodlužující se délkou života. Všeobecně jsou dnes známy studie, že obdobně jako v ostatních zemích Evropy, i u nás bude přibývat občanů starších 65ti let. V roce 2001 žilo v ČR 1,423 miliónů obyvatel starších 65 let, tj. 13,8 % obyvatelstva. Z toho bylo čtvrt miliónu starších 80 let. Projekce demografického vývoje obyvatelstva dle Českého statistického úřadu se shodují v tom, že podíl věkových skupin starších 60 let se ze současných 18 % zvýší do roku 2030 na více než 30 %, přičemž podíl občanů starších více než 65 let dosáhne 1/4 z celkového počtu obyvatelstva (10). Věku nad 80 let může dosáhnout až 797 tisíc lidí. Spodní hranice odhadovaného počtu starých obyvatel v roce 2030 je 2,092 miliónu, tj. 20,4 % obyvatelstva z toho minimálně 543 tisíc občanů bude starších 80 let. V ČR pokračuje současná tendence nízké porodnosti a klesající celkové úmrtnosti, a že již nyní je patrná výrazná proporce nejstarších věkových skupin, které v budoucnosti ještě více posílí. Vzhledem k nerovnoměrnému celosvětovému demografickému vývoji (tj. populační stagnace a stárnutí obyvatelstva především v hospodářsky vyspělých státech a populační exploze ve státech rozvojových) nelze vyloučit migrační zásah do tvaru stromu života v ČR. Tato prognóza je ovšem natolik nejasná, že stále vycházíme ze stavu stávajícího, tedy nárůstu počtu starších věkových skupin. Nutné promítnutí tohoto jevu do kvality lidského kapitálu a jeho potenciálu z hlediska zdraví, ozřejmuje fakt omezené produktivity a tvůrčí kapacity i do nároků na potřebnou zdravotní a sociální péči. Uvážíme-li, že 90 % stárnoucí populace užívá léky, pak zákonitě vzrůstají výdaje na zdravotní péči. (V ČR činí tyto výdaje zhruba 7,4 % hrubého domácího produktu.) Na druhé straně ale nedávné výzkumy prokázaly, že prodlužování lidského věku nemusí samo o sobě nutně vést v období vysokého stáří k vyšší spotřebě specifické zdravotnické 8

9 péče. Bylo např. propočítáno, že léčení člověka, jenž umírá v 67 letech, vyžaduje v posledních dvou letech před smrtí v průměru 3x větší finanční náklady, nežli nezbytná terapie člověka, jenž se díky předchozímu relativně zdravému průběhu života dožívá 90 let (10). Ovšem na dlouhodobě nepříznivý demografický vývoj a problémy s ním související poukazuje jak zpráva Českého helsinského výboru za rok 2001 (ochrana lidských práv seniorů), tak Národní program přípravy na stárnutí. (11). Asi 5 % všech osob starších 65 let a asi 20 % osob starších 80 let vyžaduje ústavní péči, která má vesměs zdravotně sociální charakter. Pokud jde o úroveň péče a kapacitu zařízení pro seniory, je na tom nejhůře Praha. Právě ve velkých městech nefunguje dostatečná pečovatelská služba a v začátcích je i asistenční péče o staré lidi v rodinách. Alarmující jsou i údaje o psychickém i fyzickém týrání, kterým podle odhadu odborníků trpí více než pět procent seniorů v České republice. Národní programy přípravy na stáří na období a dále až do roku 2012 nereagují bezprostředně na problémy současných seniorů a nenabízí jejich konkrétní řešení. Jde o dlouhodobou koncepci rozvoje společnosti, která se obrací spíše na mladou a střední generaci s důrazem na výchovu k mezigenerační toleranci a odpovědné přípravě na vlastní stáří (11). Je prokázáno, že včasná primární a sekundární prevence různých chronických onemocnění nejen značně oddaluje dobu jejich klinických projevů a snižuje tak náklady na jejich léčbu, ale současně může příznivě působit na samotnou ekonomiku tím, že umožňuje využívat přímého aktivního přispění pracovního a intelektuálního potenciálu starších lidí (10). Druhým komplexem jevů určujících základní rysy kvalitativních i kvantitavních stránek lidských zdrojů v českých zemích je měnící se konfigurace obrazu zdraví obyvatelstva. Současný obraz zdravotního stavu naší populace ovlivňují především civilizační nemoci. Jejich přímá vazba na demografický vývoj je dána tím, že úměrně růstu podílu starších osob přibývá počet onemocnění příznačných pro tyto věkové skupiny (choroby srdce a cév, onkologická onemocnění, poruchy pohybového a nervového aparátu i jiné méně časté chronické a degenerativní stavy). Mimoto snižování novorozenecké a kojenecké úmrtnosti, pohybující se dnes již na hranici biologické a etické únosnosti, vede v některých případech k záchraně a přežívání různě handicapovaných jedinců. U mladé a dětské populace se setkáváme s nárůstem patologických stavů spjatých s poklesem imunologické rezistence, u adolescentů s psychosomatickými důsledky rostoucího rizika nežádoucích změn v životním stylu včetně toxikomanií. (10). 9

10 Zdraví se stává stále významnější podmínkou, součástí i hodnotícím kritériem kvality lidského kapitálu jak ve vztahu ke každému jednotlivci, tak k celé společnosti. Smyslem veřejného zdravotnictví není tedy jen zlepšení subjektivních fyziologických parametrů člověka, ale i jeho sociální uplatnění. V měřítku společnosti se pak péče o zdraví lidského kapitálu a její výsledky stávají kritériem její humánní a mravní úrovně, ale také stále významnějším nástrojem socioekonomické strategie rozhodující o výkonnosti ekonomiky a o stupni i kvalitě sociálního rozvoje. Vlastním akčním polem, jakým jsou tyto záměry realizovány, je oblast zdravotní politiky. 1.4 ZDRAVOTNÍ POLITIKA STÁTU SE ZŘETELEM NA LÉKOVOU POLITIKU Zdravotní politika státu Smyslem zdravotní politiky je tedy vyjádření zájmů společnosti (státu) na zdraví obyvatelstva (lidských zdrojů, lidského kapitálu) s cílem jeho zlepšování a posilování jeho potenciálu. Je přirozené, že cíle zdravotní politiky i způsob její realizace jsou podmíněny, utvářeny a ovlivněny historickým vývojem dané země, společnosti a její aktuální politickou, socioekonomickou a zdravotní situací. Zdravotní politika musí zjišťovat a analyzovat rozdíly ve zdravotním stavu různých, věkově, sociálně či jinak vymezených skupin. Musí sledovat podíl jednotlivých onemocnění na celkovém zdravotním stavu a dynamiku jejich výskytu a vývoje, s pomocí definovaných kriterií musí hodnotit vliv preventivních opatření i výsledků poskytované zdravotnické péče, musí vyhodnocovat efekt určité intervence a předvídat další vývoj zdravotního stavu i jeho vliv na budoucí zaměření příštích nespecifických i specifických zásahů do determinant zdraví (10). Zdravotní politika by měla být výslednicí celospolečensky pojatého systému péče o zdraví kotvících na těchto několika principech: První z nich spočívá v dimenzi hodnotové, kde zdraví musí být chápáno jako klíčová individuální hodnota, která je základním předpokladem individuální svobodné existence, osobního rozvoje, úspěchu a uspokojení a současně pak jako veřejný statek, jenž je zdrojem intelektuálního a somatického fondu a potenciálu celé společnosti i podmínkou jejího žádoucího rozvoje. Navíc je známo, že úroveň péče o zdraví sehrávala a sehrává významnou úlohu jako mohutný stabilizační faktor socioekonomického systému. 10

11 Druhý princip navazuje na hodnotovou dimenzi zdraví a spočívá v posílení role občana. Účinná starost o zdraví při současném charakteru převažujících onemocnění i při dnešním způsobu života lidí není myslitelná bez aktivní účasti každého jednotlivce. Rozumí se občana patřičně informovaného i motivovaného, který chce a může zdravě žít a ví, proč tak činí; občana, který má zájem na volbě zdravého životního stylu, i na "kontrole sebe sama"; občana, který při vědomí vlastní odpovědnosti za zdraví má určitou možnosti ovlivnit objem a kvalitu péče, jež je mu poskytnuta. Třetí princip spočívá v ujasnění role státu v systému péče o zdraví. Měl by to být stát, který vytváří k životu a chování občana určité ekosociální klima, určité podmínky a motivace, aby občan mohl svou volbu zdravého života uplatnit. Stát by měl vytvářet určité prostředí a určité předpoklady pro kulturní, vzdělanostní, materiální a sociální standard. A proto stupeň tohoto standardu přímo koreluje s úrovní veřejného zdraví. Stát tedy vytváří vlastní specifickou zdravotní politiku, která spočívá především: v konfrontaci a slaďování hospodářské, sociální a ekologické politiky se zdravotně politickými požadavky a efekty v tvorbě legislativních podkladů pro fungování systému péče o zdraví ve vytvoření funkční státní zdravotní správy v zajištění státního dozoru nad dodržováním závazných preventivních a jiných zákonem stanovených opatření v garanci dostupnosti obligatorního rozsahu zdravotnické péče v mezích stanovené míry solidarity v podpoře celospolečensky významných zdravotnických programů v podpoře významných investic, nezbytných pro splnění cílů v péči o zdraví v podpoře výzkumu významného pro plnění zdravotně politických cílů v mezinárodní kooperaci významných zdravotnických programů a aktivit Čtvrtý princip spočívá ve vymezení role, funkce a struktury zdravotnické soustavy. Těžiště poskytované zdravotnické pomoci a starosti je nezbytné přesunout do primární péče. Ta je vstupní branou do zdravotnické soustavy. Představuje propojení denního života každého občana v prostředí působnosti všech determinant jeho zdraví s kvalifikovaných rádcem, průvodcem či pomocníkem, jenž je schopen a ochoten spolu s ním se podílet na ochraně, podpoře nebo návratu zdraví. Specializovaná ambulantní a lůžková péče je zatím hlavním nositelem poskytovaných služeb i vynakládaných prostředků. Její předpokládaná nevyhnutelná 11

12 redukce musí být spojena se souběžnou optimalizací alokace a efektivity příslušných kapacit, se zvyšováním odborné úrovně a kvality péče i služeb cestou akreditací a konkurzů. Sociálně zdravotní péče by měla být nedílnou návaznou součástí starosti o dlouhodobě nemocné, handicapované a staré občany, jak na stupni primární péče, tak na úrovni nově pojaté i financované sítě sociálních ústavů a zařízení. Její význam bude vzrůstat úměrně stárnutí populace i posunu prevalence chorob do vyšších věkových skupin. Oblast zdravotního pojištění by se měla spolu s revizí celého systému financování především plně koncentrovat na své původní poslání, tj. na zajištění ekonomické dostupnosti zdravotní péče. Tomu je třeba přizpůsobit dnešní pohledy na ekonomickou dostupnost péče i na míru solidarity. Fungování soudobého zdravotnického systému není myslitelné bez existence odpovídající informační soustavy. Koordinační úloha pro celý zdravotnický systém by měla být svěřena síti veřejného zdravotnictví. Její dosavadní koncepce ani dosavadní výsledky transformace našeho zdravotnictví se tohoto úkolu zatím v mnoha směrech nezhostily. Česká zdravotní politika disponuje vcelku dostatečným množstvím informací o zdravotním stavu obyvatelstva, avšak slabým článkem je dosavadní úroveň jejich analytického zpracování a vyžívání jejich výsledků. Hlavní poznatky, které z těchto studií vyplývají pro naši zdravotní politiku, lze souhrnně vyjádřit takto: Na rozdíl od vesměs nepříznivého vývoje zdravotního stavu populace ČR dle hodnot většiny indikátorů během let jsou pro poslední dekádu 20.století a první dekádu 21.století charakteristické velmi příznivé trendy poklesu celkové úmrtnosti a mortality v některých významných skupinách příčin smrti, zvláště kardiovaskulárních onemocnění, chorob dýchacího a zažívacího ústrojí, urogenitálního traktu i infekčních nemocí. Důsledkem tohoto vývoje mortality je prodlužování střední očekávané délky života. Souběžně s těmito velmi pozitivními procesy ve vývojové dynamice obrazu zdraví obyvatelstva ČR lze i zaznamenat, že incidence (tj. počet nově podchycených a diagnostikovaných) mnoha onemocnění, zejména těch, které se nejvíce podílejí na celkové úmrtnosti, nejenom že neklesá obdobně jako mortalita, ale naopak vzrůstá. (Platí to např. o 12

13 skupině onkologických onemocnění, kde počet nově diagnostikovaných případů se ročně zvyšuje průměrně o 2 %. Každým rokem vzrůstá cca počet diabetiků). (10). Má-li česká zdravotní politika na tuto situaci reagovat cestou adekvátních zásahů do determinant zdraví, musí z ní pro své intervence vyvodit určité strategické priority: ovlivnění determinant, podílejících se na vzniku a průběhu patologických stavů a procesů, které se nejvíce uplatňují jako příčiny úmrtnosti. Jsou to kardiovaskulární choroby, onkologická onemocnění a úrazy. Tyto tři skupiny chorob jako příčiny smrti tvoří více než 80 % celkové úmrtnosti (KVCH více než 50 %, zhoubné nádory okolo 25 % a úrazy zhruba 7 %), zásahy do determinant, podmiňujících vznik a průběh nemocí a syndromů, které sice nefigurují v čele tabulek mortality, ale představují významná rizika pro možný vzestup nemocnosti a úmrtnosti. Jsou to zejména infekce, metabolické poruchy (zvl. diabetes, obezita), imunodeficience a narkomanie se svými důsledky, intervence do determinant, které se uplatňují při vzniku a průběhu onemocnění, jejichž podíl na úmrtnosti není sice podstatný, ale která dominují jako nejpočetnější příčiny nemocnosti. Jedná se např. o akutní zánětlivé afekce dýchacích cest a nemoci pohybového ústrojí (10). Poslední podstatný závěr pro možnosti a způsoby patřičných zásahů do determinant zdraví, který pramení z rozboru a hodnocení naší zdravotní situace, spočívá ve zjištění, že převážná většina patologických stavů, vystihujících obraz zdraví naší populace, je v té či oné míře preventabilní. Zdravotní politika ve vztahu k možným zásahům do determinant zdraví musí tudíž registrovat a přetvářet do své aplikační podoby zdánlivě velmi úzce zaměřené a od ní vzdálené výzkumy (např. biochemické, imunologické, o cílené farmakoterapii apod). První rovinou možnosti zásahu do determinant zdraví či nemoci v rámci zdravotní politiky je především stupeň poznání. Před zdravotní politikou v rovině jejího vztahu k výzkumu a k využívání jeho výsledků tedy vyvstávají tři základní směry jejího působení (viz schéma č.1): podpora medicínského výzkumu vůbec a výzkumu v oblasti medicínského zdravotnictví (Public Health) zvláště, využívání jeho výsledků ke kvalifikované informační podpoře a odbornému hodnocení těch zásahů, jejichž realizace spočívá mimo akční hranice specifických zdravotnických intervencí, tedy v oblasti politických, ekonomických, ekologických a sociálních opatření, 13

14 využívání jeho výsledků k tvorbě optimálního systému těch zásahů do determinant zdraví, které musí být uskutečňovány pomocí specifických zdravotních opatření, jako např. preventivní, diagnostické, terapeutické a rehabilitační aktivity (10). Tímto způsobem na rovinu výzkumu navazuje druhá rovina možného ovlivnění determinant, a to rovina nezdravotnických zásahů a rovina specifických zdravotnických aktivit a intervencí (viz schéma č.1). Nespecifické - nezdravotnické zásahy směřují do - přírodního prostředí, tj. zachování podstaty přírody a respektování jejích zákonitostí. Tomuto pohledu by měly být podřízeny jakékoli zásahy do stavu ovzduší, vod, půdy, fauny a flory. - sociálního prostředí, tj. prozkoumání odlišností jednotlivých sociálních skupin, vymezených např. výší příjmu, životním standardem, povahou zaměstnání, vzdělaností. Jde o zásahy zacílené na podporu zdraví a motivující ke zdravému způsobu života odpovídajícími informacemi a aktivním využitím nabízených možností. - způsobu života, tj. kromě genetických dispozic vliv přírodního a sociálního charakteru, např. pohybové aktivity, sexuální chování, zvládání stresových situací, působení rizik různých škodlivých návyků a mánií. Hlavním aktérem ve specifických zdravotnických zásazích z hlediska a pozice zdravotní politiky je především určitý zdravotnický systém. Pouze správně koncipovaná zdravotnická soustava může naplňovat svou úlohu při optimalizaci obrazu zdraví obyvatelstva (10). Z následujícího schématu je zřejmé, že všechny tyto zásahy, jak specifické či mimozdravotnické se vzájemně prolínají a propojují. Schéma č.1: Zásahy do determinant zdraví, (10) ZÁSAHY DO DETERMINANT ZDRAVÍ zdravotní politika specifické zásahy výzkum nespecifické zásahy 14 přírodní zdravotní sociální způsob prostředí systém života

15 Čím lépe a intenzivněji bude umět zdravotní politika prosazovat odborně zdůvodněný vliv na nespecifická (nezdravotnická) opatření, schopná pozitivně ovlivnit odpovídající determinanty vývoje zdravotního stavu obyvatel, tím více a lépe se bude moci soustřeďovat na kvalitu a efekt těch aktivit, které musí být uskutečňovány prostřednictvím samotné zdravotnické soustavy. Výzkum a lékařská věda v poslední době zaznamenala úžasný vzestup ve všech svých sférách poznání, svých technologiích, diagnostických, léčebných i preventivních možnostech. To vše za cenu neustále rostoucích nákladů a finančních nároků, čím dál více přesahující možnosti jejich saturace i v bohatých zemích. Současná situace je na jedné straně charakterizována vysokou úrovní poskytované zdravotnické pomoci a péče (celonárodní pojištění, soustředěná péče do nemocnic, vysoký počet lékařů, rozvoj farmaceutického průmyslu) a dále rostoucími potencionálními možnostmi medicíny (moderní technologie, diagnostická a terapeutická zařízení, genetické inženýrství, biotechnologie) a na straně druhé omezeností zdrojů schopných plně pokrýt všeobecně se zvyšující nároky a požadavky ze stran pacientů. Řešení tohoto rozporu se stává základním, klíčovým problémem zdravotní politiky. Jisté možnosti orientace zdravotní politiky lze spatřit v: odklonu od hospitalizace, zkrácení dnešní průměrné doby hospitalizace (odklon od in-patient care k out-patient care) soustředění péče do první linie, podpora ambulantní péče podpoře mimonemocniční péče podpoře preventivních programů, aktivizaci účinné zdravotní výchovy podpoře samoléčby (za významné podpory farmaceuta) - téma rozvinuto dále jako součást experimentální části této práce, samopéče (nutnost rozvoje sociální péče) revizi evropských zdravotnických systémů ověřování alternativních forem pojišťovacích systémů. Zůstává otázkou do jaké míry lze sladit individuální hodnotu zdraví a potřebu zdravotní péče jednotlivce se společenskou hodnotou zdraví a s potřebami péče o veřejné zdraví. Současně s tím vyvstávají i otázky etické. Kde jsou hranice záchrany a prodlužování lidského života při dnešní úrovni lékařské techniky? Kde začínají finanční zábrany v léčbě jednotlivců z hlediska potřeby péče o jiné pacienty? 15

16 Léková politika státu Cílem lékové politiky je zajištění dostupnosti kvalitních, účinných a bezpečných léčiv pro celou populaci za přijatelnou cenu a za sociálně přijatelných podmínek kombinací státních byrokratických intervencí a ekonomických nástrojů při respektování odborných aspektů současného medicínského a farmaceutického poznání. Základními aktéry zdravotní a talé lékové politiky se tak stávají: vláda republiky spolu s ministerstvy zdravotnictví, financí a průmyslu tvořící koncepci zdravotnictví, navrhující zákony či vyhlášky, schvalující zdravotně pojistné plány a výroční zprávy zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven zdravotní pojišťovny navrhující výši úhrad léčiv, připravující zdravotně pojistné plány, publikující informace o cenách formou tzv. číselníků, kontrolující oprávněnost úhrad zdravotničtí pracovníci poskytující zdravotní péči podle posledních poznatků lékařské vědy s ohledem na možnosti dané zákonem, podílející se na kontrole oprávněnosti zdravotní péče; jejich organizace, které jsou neopomenutelným partnerem při přípravě a tvorbě nových zdravotnických zákonů a vyhlášek velko- a maloobchod léků distributoři léků, lékárny a dále farmaceutický průmysl. Léková politika by měla být formována vládou a vycházet z potřeb resortů zdravotní a sociální péče, je nedílnou součástí zdravotní politiky Mezi tři hlavní složky lékové politiky z pohledu WHO patří: Ceny léčiv Úhrady léčiv z veřejných prostředků Dostupnost léků. K hlavním problémům současné lékové politiky patří: neustále se zvyšující spotřeba léků, která je dána nemocností populace, návyky pacientů a zdravotníků, průměrným vzděláním a vztahem k vlastnímu zdraví, finančními zdroji, systémem zdravotní péče, politické problémy - neochota či neschopnost některých politiků diskutovat o různých názorech - např. řešení otázky spoluúčasti, 16

17 odborné problémy související s nejednotností odborné obce, absencí veřejně dostupných dat o spotřebě léků a poskytnutí zdravotnických služeb, ekonomické problémy - nedostatek finančních zdrojů. Jisté řešení do budoucna se nabízí v nalezení politického koncenzu a zvyšování efektivity vynakládaných financí a ve změně systému úhrad. Cílem musí být zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. A jakou odezvu by se měly nacházet všechny tyto myšlenky v konkrétní zdravotní politice? Jistou odpověď lze nalézt v materiálu regionálního výboru WHO z roku 1998 "Zdraví pro všechny ve 21. století - zdravotní politika pro Evropu", kterou lze stručně zformulovat: "Zdravotní politika musí být politikou pro zdraví". 2.VÝZNAM PREVENTIVNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ, PODPORA ZDRAVÍ, ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA, ROLE FARMACEUTA VE ZDRAVOTNÍ VÝCHOVĚ 2.1. VÝZNAM PREVENTIVNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ Historická podmíněnost pojetí prevence zdraví Stejně jako se po celou historii lidstva setkáváme s nemocí, jež neustále ukrajuje a ohrožuje život člověka, tak je od nepaměti známa i snaha této nemoci zabránit. Již první písemné materiály starověku obsahují pokyny), jež měly napomáhat ochraně zdraví (14). Společensko-ekonomické podmínky středověku způsobily, že dřívější cesty k ochraně zdraví - byť založené na čisté empirii, přesto na svou dobu jistě pokrokové - nedoznaly až do století celkem žádného význačného pokroku, spíše naopak. Navíc bylo jejich původně racionální jádro potlačeno mystikou vládnoucí církve. Teprve konec 18. a začátek 19. století, spjatý s prudkým rozvojem průmyslové výroby, ale i souběžně rozkvětem věd, staví ochranu zdraví na pevnější vědecký základ a dovoluje dosavadní represivní hygienická opatření obohacovat o nové progresivní myšlenky. Právem možno považovat za jakési jasnozřivé vyvrcholení celé této éry citát J. E. Purkyně z roku 1823:".lékařství tehdy teprve bude ve všech svých částech dokonalé, až.. bude učiti křehkost lidského organismu upevňovati, nákazám předcházeti, nemocem brániti, a tyto úkony bude vykonávati tak, aby lidský život, dobře byv počat, všemi svými fázemi u každého jednotlivce v řádných, společnosti a sobě přizpůsobených hranicích, blaženě a skvěle byl prodloužen až k přirozenému konci"(14). 17

18 Zcela nové podmínky pro ochranu zdraví nastaly v druhé polovině 19. století. Věda již byla schopna podepřít empirické poznatky a hypotézy skutečnými poznatky a výsledky. Díky mohutnému rozvoji průmyslu a tím i výroby se zvýšily požadavky na ochranu zdraví pracujících. Vzniká veřejné zdravotnictví, jež v zájmu podnikatelů je nuceno blíže si všímat životního a pracovního prostředí a starat se o jeho zlepšení. Kromě infekčních chorob a boje proti nim zahrnuje veřejné zdravotnictví do sféry svých zájmů i některé jiné, tzv. sociální choroby. Prevence je v té době vlastně synonymem pro veřejné zdravotnictví, a tak původně "mikrobiologická éra" (můžeme-li ji takto nazvat) prevence se stále více prolíná se sociálními aspekty ochrany zdraví. Po první světové válce dochází k dalšímu rozšíření pojetí prevence v tom smyslu, že kromě dosavadního sociálně-hygienického zaměření se ujímá veřejné zdravotnictví i některých oblastí kliniky a pomocí poradenské péče se snaží řešit i sociální problémy. Limitujícím momentem realizace nových poznatků lékařské vědy na úseku prevence se však (kromě dosud nedokonalých znalostí v oblasti etiologie a patogeneze) stále zřetelněji stávají společensko-ekonomické vztahy. A tak je vcelku neomezeně rozvíjena a novými poznatky obohacována léčebná péče, oblast preventivního zdraví začíná reprezentovat krystalizující obory sociální hygieny a sociálního lékařství. Zdravotní pojišťovny v té době vznikající byly spojeny s rozmachem průmyslové výroby a industrializací, prudkým nárůstem počtu dělníků, zvyšováním jejich organizovanosti v odborovém hnutí a neposlední řadě i vzrůstajícím vlivem socialisticky orientovaných politických stran. První národní zdravotní pojištění bylo uzákoněno v Německu v roce 1883, následovalo Rakousko v roce 1888 (tato záležitost se týkala i našeho území).(7). V roce 1926 vstoupil na území československé republiky zákon, kdy každý občan musel být pojištěn pro případ nemoci a stáří (penzijní pojištění). Z tohoto velmi stručného průřezu minulostí lze vyvodit a zobecnit tyto dva následující poznatky: a) Snaha o ochranu zdraví byla vždy uplatňována jako komplex zdravotnických a společensko-ekonomických opatření, jejichž obsah, míra i způsob realizace závisely zejména: na stavu a stupni poznání, vzniku a průběhu chorobného procesu a z toho odvozeného poznání možností a způsobů prevence na schopnosti, možnosti a zájmu dané společnosti realizovat preventivní opatření, na potřebách společenské praxe. 18

19 b) Pro svou historickou podmíněnost podléhalo jak pojetí prevence, tak její obsah i rozsah a způsoby její realizace neustálému vývoji a změnám, odpovídajícím daným společensko-ekonomickým podmínkám a danému stupni poznání (14). Prevence a ochrana zdraví dnes Pro pojetí současného pojmu prevence si je nutné vycházet z již uvedené definice zdraví. Prevenci lze definovat jako soubor opatření směřujících k upevňování zdraví, k odvrácení vzniku a rozšíření onemocnění a k prodloužení pracovní schopnosti a délky aktivního života.z hlediska fáze, kdy do procesu prevence zasahujeme, lze tato dělit na: 1.prevenci primární, jejíž cílem je podpora zdraví, tj. zabránění nejen vzniku onemocnění, ale i pozitivní ovlivnění zdraví obyvatelstva před nepříznivými vlivy. Součástí primární prevenci je zdravotní výchova, patřící spolu s opatřeními hygienickoepidemiologickými (očkování) ke specifické části primární prevence. Nespecifická primární prevence (na úrovni státu) posiluje zdraví populace prostřednictvím opatření kulturněsociálních a hygienických služeb. 2.prevenci sekundární, zahrnující především oblast včasné diagnostiky a stanovení terapie. Je zaměřena na vyhledávání nemocí probíhajících zatím latentně (např. kolísavý krevní tlak, onkologická onemocnění), na preventivní prohlídky, depistáže (specificky zaměřená vyšetření u vybraných skupin obyvatelstva s použitím metod na diagnostikování nemocí v presymptomatickém stavu objevení příznaků onemocnění během preventivní prohlídky), screening (časná detekce pomocí snadných a rychlých procedur - laboratorních testů, např. u novorozenců je prováděno automaticky screeningové vyšetření na fenylketonúrii a poruchy štítné žlázy, v současné době i mamografické vyšetření prsu u žen nad 40 let věku, kde je až 40% nádorů u šesti diagnóz zachyceno včas a v důsledku toho jsou sníženy i náklady na zdravotní péči ) (15). 3.prevenci terciální, zahrnující souhrn opatření směřujících k doléčení nemocných a návratné péči. Její hlavní součástí je úsek léčebné a pracovní rehabilitace a oblast sociální PODPORA ZDRAVÍ, ZDRAVOTNÍ PROGRAMY Asi nejširší záběr činnosti v oblasti podpory zdraví a tvorby zdravotních programů má v současné době na svých bedrech Státní zdravotní ústav. (dříve Národní zdravotní ústav, Národní centrum podpory zdraví či Ústav zdravotní výchovy). Podstatný význam v této problematice zaujímá ochrana a podpora zdraví těch oblastí lidské integrace s prostředím, které jsou ovlivnitelné jednáním a chováním. Jde o problémy 19

20 výživy, vnitřního prostředí, předměty běžného užívání a programy podpory zdraví a prevence nemocí. Odbornou a tvůrčí činností je: ediční tvorba a distribuce neperiodických publikací se zdravotnickou tématikou, aktuální přehled audiovizuálních pořadů se zdravotnickou tematikou, účast na filmových festivalech, akcích a seminářích týkající se podpory zdraví, prezentace na internetových stránkách, informační služba (předávání informací o dalších výchovných materiálech se zdravotnickou tematikou, evidence ediční činnosti hygienické služby v České republice a podílí se na dalších programech které vychází z principů Národního programu zdraví. SZÚ připravuje dále podklady pro tvorbu zákonů a vyhlášek pro ochranu zdraví a podílí se na harmonizaci legislativy s legislativou EU. Účastní se i přímo na tvorbě vyhlášek a normativních materiálů (SZÚ). Na základě rozboru rizik spojovaných s vysokou nemocností a úmrtností byla jako priorita stanovena změna životního stylu, a to zejména ve smyslu: pozitivní změny výživových zvyklostí snižování prevalence kuřáctví omezování a zvládání nadměrného stresu zlepšení reprodukčního zdraví snížení spotřeby alkoholu optimalizace pohybové aktivity Z analýzy vývoje stavu životního prostředí vyplývají prioritní také problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů ochrana ozónové vrstvy Země ochrana biologické a krajinné rozmanitosti zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životného prostředí. S projekty na podporu zdraví se setkáváme i na mezinárodní úrovni. Jedním z nich je i "Zdraví pro všechny ve 21.století". Tento projekt WHO nahrazuje program "Zdraví pro všechny do roku 2000" a byl přijat v květnu Představiteli evropských států byl schválen dále zdravotně politický projekt - strategie, zaměřená na zabezpečení zdraví pro všechny, usilující o základní změnu ve vývoji zdravotnictví jednotlivých států a vytyčující hlavní oblasti, na něž je potřebné se zaměřit: životní styl a zdraví 20

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Tabulka 1: První pomoc ve vzdělávacím obsahu RVP ZV pro 2. stupeň

Tabulka 1: První pomoc ve vzdělávacím obsahu RVP ZV pro 2. stupeň Tabulka 1: První pomoc ve vzdělávacím obsahu RVP ZV pro 2. stupeň Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SPOLEČNOST uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných, rizikových i mimořádných

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012 SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK Tisková konference Praha 21. srpen 2012 ŠPATNÝ ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE nedostatek pohybových aktivit nevyváženost mezi výdejem a příjmem energie nezdravéstravování

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 Příloha č. 2 VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 OBECNÉ DOKUMENTY Zdraví 2020 evropský rámec pro politiky pro zdraví a prosperitu (SZO,

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022 Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022 Ukončení příjmů projektů: 30. 6. 2015 Délka trvání řešení projektů: 45 měsíců Místo realizace: Celá ČR Oblast působení: Výzkum a

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

Praha, 26.5.2015 Pavel Puff

Praha, 26.5.2015 Pavel Puff MĚŘENÍ INDEXU PRACOVNÍ SCHOPNOSTI VE SKUPINĚ ČEZ Praha, 26.5.2015 Pavel Puff ÚČAST NA MĚŘENÍ ZAPADÁ DO STRATEGIE NAŠÍ ZAMĚSTNAVATELSKÉ ZNAČKY Skupina ČEZ je dobrým a odpovědným zaměstnavatelem Drží slovo

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

Změny klimatu a připravenost

Změny klimatu a připravenost Změny klimatu a připravenost p poskytovatelů primárn rní péče a zdravotnické záchranné služby PŘIPRAVENOST RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY Seminář k projektu WHO ve spolupráci s MZ ČR Brno, NCO

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

MODUL č. III. Epidemiologie a Hygiena

MODUL č. III. Epidemiologie a Hygiena MODUL č. III Epidemiologie a Hygiena Definice epidemiologie a rozdělení Definice: Epidemiologie je nauka o teoretických a praktických otázkách ochrany před chorobami (infekčními i neinfekčními). Rozdělení

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 MODELY ZDRASYSTÉMŮ Struktura zdravotnického systému není věcí odborníků, nýbrž politiků; v demokratických systémech je odrazem názoru

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Výzkum ve zdravotnictví Výzkum v ošetřovatelství. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výzkum ve zdravotnictví Výzkum v ošetřovatelství. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výzkum ve zdravotnictví Výzkum v ošetřovatelství Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výzkum 1 = tvůrčí poznávací činnost v jakékoliv vědní disciplině, která vede k odhalení příčin, vlastností a podmínek

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Stav mamografického screeningu v ČR a význam adresného zvaní

Stav mamografického screeningu v ČR a význam adresného zvaní Stav mamografického screeningu v ČR a význam adresného zvaní Jan Daneš, Helena Bartoňková, Miroslava Skovajsová Analýza dat: Ondřej Májek, Daniel Klimeš, Ladislav Dušek Úvod Současný stav screeningu výsledky

Více

Prevence úrazů v NPZ PPZ v roce 2006 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D., Mgr. Lenka Polanská Oddělení podpory veřejného zdraví Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Úrazy současná situace

Více

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA Základní škola,dětský domov,školní družina a Školní jídelna,vrbno p.pradědem nám.sv.michala 17, příspěvková organizace,psč: 793 26, tel./fax 554 751 720,fax.ředitel. 554 753 162 IČO:00852619;účet: 4438771/0100

Více

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Období do r. 1918 České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení

Více