RURÁLNÍ SOCIOLOGIE. 3. cvičení Společenský život vesnice

Transkript

1 3. cvičení Společenský život vesnice Letní semestr 2014/2015 PEF ČZU Doktorand: Ing. Jakub Petr Kancelář: PEF/E229 Konzultační hodiny: Po 13:00-14:30 St 13:00 14:30

2 Společenský život vesnice Životní rytmus a řád udávaly na předindustriální vesnici zemědělské práce a křesťanský liturgický kalendář S hospodářským rokem a snahou zajistit úrodu byla spojena řada iracionálních představ a výročních rituálů, jejichž věrská složka postupně ustupuje do pozadí a mizí s obecným civilizačním vývojem a s modernizací života Dominují ekonomické, integrační a zábavní funkce Zanikající tradiční formy společenského života v druhé polovině 19. st. nahrazují nové aktivity, vážící se na činnost spolků či politických stran

3 Společenský život vesnice Po vzniku Československa k nim přistupují oslavy ideově motivované jubilejními daty vzniku samostatného státu a významných osobností národních dějin K podstatným změnám dochází po únoru 1948 s nástupem vlády jedné politické strany, centrálně řízené ekonomiky a jednotné státní kulturní politiky Zvýraznění funkce politicky motivovaných oslav a svátků, na vesnici se vedle lokálních tradic formuje společenský život v návaznosti na aktivity konsolidovaných jednotných zemědělských družstev

4 Společenský život vesnice Kolektivizace znamenala zásadní změnu způsobu života a kultury na vesnici, počátek nové hierarchie hodnot, jiné vzory společenských vztahů a odlišné životní strategie Po listopadu 1989 se změnou politických poměrů se společenský život na vesnici opět transformuje Dochází k revitalizaci některých starších tradic, vážících se na oblast náboženského života a tradiční agrární kultury Na venkov se dostávají projevy soudobé masové kultury globalizovaného světa

5 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Současný společenský život vesnice představuje různorodé ritualizované chování vyrůstajícího ze starých agrárních tradic, křesťanské víry, sekulárních občanských projevů industriální civilizace a z fenoménů moderního globalizovaného světa Vedle církevního kalendáře hrály v minulosti důležitou roli v životě venkova zemědělské práce, které se cyklicky opakovaly Se společenskými změnami význam zemědělské práce v životě většiny vesnických obyvatel mizí (některé rituály po transformaci přežívají, protože plní integrační role)

6 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Masopust a jeho poslední dny, ostatcích, fašanku, končinách spojených s průvody masek po vesnici Vývoji masopustních obchůzek byla věnována obsáhlá literatura Kontinuita obchůzek je různá V některých lokalitách si rituál uchovává konstantní podobu z hlediska skladby masek, použitých rekvizit, tanečních projevů i dramaturgie, ale většinou nabyl nezávazně bujarého karnevalového charakteru

7 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Modernizace rituálu se projevila v přesunu obchůzek z pracovních dnů na dny pracovního volna (sobota a neděle) v organizačním zajištění některou ze společenských organizací, nejčastěji hasičů či sportovců a v aktualizaci masek, které jsou inspirovány soudobým společenským děním, politickými skandály či běžícími televizními seriály Signálem změn je také věk nositelů, neboť aktivními účastníky masopustních průvodů se stávají děti Setkání s maškarádami se odbývá před domem, případně ve vstupních dveřích, oproti starší praxi kdy účastníci průvodu hospodařili ve světnici, v komoře nebo jinde po usedlosti

8 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Masopustní obchůzka náleží k nejživějším tradičním projevům současné kultury včetně přetrvávajících lokálních diferenciačních znaků Náleží k nim udržované pochovávání basy jako symbolu konce veselé zábavy a muzik celého masopustu Rituál, který paroduje pohřební obřad, je spojen s humorně satirickým projevem ventilujícím komunální i celostátní společenské a politické problémy Celé masopustní období bylo obdobím nevázaného veselí, maskování, změny identity a světa na ruby S rozvojem spolkového života se pořádaly v této době plesy a bály (např. maškarní plesy)

9 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Masopustní veselí končilo na agrární vesnici Škaredou středou a udělením tzv. popelce V následující době 40 denního předvelikonočního postu se muziky ani jiné zábavy už nekonaly Se ztrátou vlivu církve a ateizací společnosti dnes plesy nerušeně pokračují i v postní době, místy proběhne v postu i masopustní průvod, protože ho pořadatelé nestačili z nějakého důvodu zorganizovat v tradičním termínu

10 Masopustní obchůzka Obec Vortová Zdroj obrázku:

11 Masopustní obchůzka maškar - soubor Světlovan z Bojkovic a Pochovávání basy Zdroj obrázku:

12 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Neobyčejně důležité období z výročního cyklu bylo období kolem jarní rovnodennosti, protože časově korespondovalo se začátkem hospodářského roku Četné rituály měly zajistit zdar konané práci a ochránit její výsledky před případným poškozením či zničením Symbolickým aktem byly rituály spojené s poslední postní nedělí Smrtnou a následující Květnou nedělí, která uvádí velikonoční čas Personifikace zimy do postavy smrti, smrtky, smrtolenky, mařeny a zelený stromek jako atribut nového léta mají ještě předkřesťanský původ I když církev ve středověku vynášení smrti zakazovala jako pohanský zvyk, nepodařilo se jí ho z tradice vymýtit

13 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Přinášení nového léta Létečka, chození s borkem, jedličkou ztrácí kolektivní formu, individualizuje se a pojí jen s návštěvou rodiny a příbuzných Nositeli jsou skupiny, nejčastěji organizované v rámci folklorního souboru nebo školního zařízení, které uvedené zvyky dramatizují pro scénické předvádění nebo je realizují v reálném prostředí a čase původní tradice Pálení čarodejnic (Noc čarodejnic či Valpuržina noc) v noci z 30. dubna na 1.května

14 Folklorní soubor Leluja a přinesení Létečka Zdroj obrázku:

15 Pálení čarodejnic Zdroj obrázku:

16 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace K aktivně prováděným obřadům na Květnovou neděli náleží mezi katolickými křesťany svěcení ratolestí na památku biblického příběhu o vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma Velikonoční období lze označit v rámci církevního roku za klíčové, protože křesťanská liturgie připomíná umučení božího syna Ježíše Krista a oslavuje jeho zmrtvýchvstání V rámci pašijového týdne, od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty, věřící konají obřady evokující jim poslední dny Kristova života na Zelený čtvrtek Poslední večeři Páně, na Velký pátek obřady Božího hrobu, na Bílou sobotu svěcení ohně před kostelem, od kterého je zapálena velikonoční svíce, paškál a jako světlo Kristovo přinesena do chrámu, kde probíhá slavnost Vzkříšení

17 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Nedělní Boží hod sděluje věřícím radostnou velikonoční zvěst S velikonoční liturgií souvisí obřadní klepání a hrkání (řehtání, řepotání, ščukotání) od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty Na znamení smutku mlčely nejen chrámové varhany, ale také zvony, které podle lidové tradice odlétly do Říma, proto jejich zvuk nahradilo dřevěné zvonění z různě konstruovaných ideofonů I když má původ hrkačů v současnosti menší počet účastníků, v řadě obcí se udržuje včetně stanovené trasy, termínů obchůzky, rozčlenění účastníků a slovních projevů, jen obdarování penězi je nového data a nahradilo původní naturálie, které se redukují na případné sladkosti

18 Velikonoční hrkání Zdroj obrázku:

19 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Ústředním bodem české profánní velikonoční tradice bylo obřadní mrskání živými pruty mrskut, tatarování, šlahačka, šmigrust probíhající na Červené pondělí I když původní smysl obřadu magický akt přenesení životodárné síly zeleného prutu na člověka už není relevantní poslání zvyku, udržuje se stále v povědomí Dnes dominují společenské funkce, realizované přátelskou návštěvou dívek a rodinných příslušnic V občanské sféře mají velikonoční svátky dopad na aktualizovanou výzdobu obydlí zavěšováním kraslic, vystřihovánek a obrázků do oken či v interiéru I do oslavy současných Velikonoc zasáhla komerce

20 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Současné Velikonoce, u větší části populace chápané jako svátky jara, jsou příležitostí ke společenskému setkání s rodinou nebo přáteli, doba prodlouženého víkendu umožňuje pobyt v přírodě a pěstování turistiky V měsíci květnu se na panoramatu mnohých vesnických sídel objevuje máj (starý symbol jarních dnů a oživlé přírody) Postavení máje je příležitostí ke společenskému setkání a kulturnímu programu, stejně jako její kácení koncem května Staré tance pod zeleným stromem jsou zapomenuty a zůstala společensko-integrační rovina zvyku

21 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Svatodušní svátky na rozdíl od svátků velikonočních nebo vánočních ze širšího povědomí společnosti zmizely v důsledku poválečné ateizace Bez komerčního pozadí se staly záležitostí věřících křesťanských církví, pro které tvoří jeden z mezníků liturgického roku Letnice jak se svatodušní svátky také nazývají byly na agrární vesnici provázeny králenskými rituály chlapeckými objížďkami na koních a dívčími obchůzkovými obřady, spojenými s tanečními a písňovými projevy

22 Agrární tradice a jejich postmoderní transformace Chlapecké jízdy obsahovaly často soutěživé prvky a pro svou reprezentativní povahu se staly předmětem zájmu národně orientovaného folklorního hnutí, které svatodušní jízdy prezentovalo na národních slavnostech Nebo při různých jubilejních příležitostech, po druhé světové válce na folklorních festivalech Nejznámějším projevem je medializovaná tzv. Jízda Králů

23 Jízda Králů Zdroj obrázku:

24 Hodové a dožínkové slavnosti I když stará agrární vesnice náleží minulosti, některé z rituálů spojené s hospodářským rokem a se zemědělskými pracemi přežily a realizují se v jiných souvislostech a s novými funkcemi Z výročního obřadního cyklu se starými agrárními vazbami se prožívaly ve vesnickém a původně i v městském prostředí vedle masopustu nejintenzivněji hodové a posvícenské slavnosti, situované na sklonek léta a do podzimní doby předadventní Termín konání hodové (posvícenské) slavnosti se nejčastěji váže ke svátku patrona místního farního kostela (tzv. patronské hody), ale i na jinou dobu, pokud ve vesnici zakořenila tradice tzv. císařských hodů

25 Hodové a dožínkové slavnosti V případě, že se organizace hodové slavnosti ujmou vdané ženy, jsou hody označeny adjektivem babské, objevuje se také termín hodky, jímž se označuje hodová slavnost v jarním a letním období (letní hodky) nebo dozvuky hodů Nejčastěji nesou název podle světce, k jehož svátku probíhají, nebo podle atributů hody s právem, krojované hody, slovácké hody, hody s věncem Vůdčí postavení mladé chasy a jejich volených představitelů, stárků, stavění ozdobného stromu, máje a tanec pod ní, průvod obcí pro stárky a stárkové, obřadní oděv s hodností nebo rituály se zvířetem či s ozdobným věncem

26 Hodové a dožínkové slavnosti Na organizaci hodů se podílejí vedle neformálních organizací mládeže (chasy) také obecní úřady, kulturní a společenské organizace, nejčastěji hasiči Máj, která je jedním ze symbolů hodů a pod níž se celá slavnost odbývá, má v lokalitě stabilní místo, posvěcené tradicí Vytíná se v obecním lese a odpovědnost za její postavení nese první stárek Máj se pečlivě vybírá, aby bal pěkně rovná, jedlová nebo smrková (když se kůra kmene oloupe, máj svítí do dálky a je symbolickou dominantou na panoramatu vesnice) Zelený vršek, zdobí papírové stuhy a květy, stejně jako věnec připevněný pod zeleným vrškem

27 Hodové a dožínkové slavnosti Před případným podřezáním máje se místní brání technickými prostředky, železnými pruty a hrubým drátěným pletivem, které obepíná kmen u země, aby se máj nemusela v noci hlídat Podzimní hodová festivita tradičně provázena tzv. stínáním berana, rituálem rozvinutým do humorně laděného divadelního představení s množstvím dramatických prvků a specifických rekvizit, řadou osob ve speciálních kostýmech Vyvrcholení představuje obřad pod májí, kde je příromný beran v tzv. ortelu obžalován z různých morálních poklesů a nehod, které se v uplynulém roce v obci staly

28 Hodové a dožínkové slavnosti Veršovaný ortel je přednášen různě nazývaným soudcovským úřadem Před pomyslnou smrtí beran odkazuje části svého těla různým protagonistům ortelu i přítomným hodovníkům, ale když má být poprava vykonána, přijíždí na koni tzv. pardon, s žádostí o milost Ze sporu mezi katem a pobočníkem pardona a pak vlastním pardonem vychází vítězně pardon Kat odhazuje popravčí šavli, sám zahajuje tanec pod májí a poté zavdává a zavádí do tance nejdříve stárkové a pak ostatní přítomné dívky

29 Hodové stínání berana Zdroj obrázku:

30 Hodové a dožínkové slavnosti Součástí hodové festivity je hudební složka, zajišťovaná lokální či v širším regionu působící dechovou hudbou Doprovází chasu cestou pro stárky a stárkové, hraje k tanci před jejich domy, vyhrává tuše a během zavádění k tanci, stejně jako o hodové zábavě Chasa je očekávána před stárkovskými domy, připravuje se pro ni a pro přítomné diváky pohoštění, hudba hraje oblíbené melodie, před domy se tančí, zpíva a žertuje Hodové slavnosti mají dnes ve vesnickém prostředí společensko integrační, reprezentativní a zábavné poslání

31 Hodové a dožínkové slavnosti Na nové společenské podmínky se adaptovaly kolektivní oslavy ukončení důležitých zemědělských prací, mezi nimiž přední místo mají dožínky, oslava provedené sklizně obilí Od konce 19. století byla dožínková slavnost organizována spolky nebo agrárně orientovanými politickými stranami, po druhé světové válce a kolektivizaci sloužila k propagaci úspěchů socialistického zemědělství Dožínky od okresních až po celostátní byly politickou demonstrací vítězstvím socialismu na vesnici Po transformaci zemědělství v 90. letech dožínky zůstaly v některých jihomoravských obcí součástí jejich kulturního kalendáře

32 Hodové a dožínkové slavnosti Organizátoři se obracejí k dožínkovému rituálu předindustriální vesnice a volí imaginární pár hospodáře s hospodyní, starší a mladší pár ženců, konají dožínkový průvod, který vytváří chasa v pracovních krojích V dožínkovém průvodu se objevuje žebřinový vůz a průvod vede banderium na koních Celá dramaturgie slavnosti včetně rekvizit věnce z obilí a květů, ozdobeného nářadí, dožínkové koláče vychází ze starého výročního rituálu, který se reprodukuje formou scénického folklorismu Slavnost má estetickou, zábavní a společenskointegrační funkci

33 Dožínkový průvod a Banderium na koních Zdroj obrázku: _2_3_pruvod_a_kone/?order=create&src=0#IMG_2829.JPG

34 Doba adventní a vánoční K živým výročním společenským příležitostem náležejí zejména ty, které jsou spojeny s obdarováním Mohou být komerčně využity, provází je v médiích mohutná reklama Vedle globálně prožívaných Vánoc a Velikonoc k nim patří také oslava svátku sv. Mikuláše Mikulášské družiny, tvořené postavou světce v biskupském rouchu, andělů a čertů, které v předvečer svátku procházejí městskými ulicemi i po vesnicích se konstituují různě Maskování lze zakoupit nebo vyrobit, záleží na kreativitě tvůrců

35 Doba adventní a vánoční Mikulášská nadílka může mít kolektivizovanou formu Organizují ji předškolní nebo školní zařízení pro své svěřence a jejich rodiče, součástí akce je kulturní program realizovaný dětmi, obdarování a volná hudební produkce s tancem Mikulášská slavnost se může konat i venku pod širým nebem, večer, kde získá potřebnou tajuplnou atmosféru Součástí akce může být také slavnostní rozsvícení vánočního stromu, který již tradičně zdobí návesní prostory a náměstí a patří neodmyslitelně k nastávajícímu vánočnímu času

36 Doba adventní a vánoční Adventní doba agrární vesnice vyústila do vánočních svátků Tradice jejich slavení je starého data, protože jde zároveň o magickou dobu zimního slunovratu Soudobá interpretace Vánoc se tak odvijí od biblického příběhu o narození spasitele, ale také z předkřesťanských novoročních rituálů nebo ze současného ambivalentního rituálu soudobé konzumní společnosti Obnovenými podniky se staly vánoční trhy, jarmarky, pořádané obecními či městskými úřady, kde je vedle komerčního prodeje a kulinářských specialit zajištěn kulturní program s různě silným akcentem na tradiční jevy (se zaměřením na lidovou kulturu tyto akce organizují muzea v přírodě)

37 Doba adventní a vánoční K veřejným kulturním akcím vánočního času patří živé betlémy, ztvárnění betlémské scény s narozením Ježíše Krista Hudební vystoupení v kostele nebo venku pod vánoční strom situovaný na veřejném prostranství, jeho slavnostní rozsvícení a kulturní pořady jsou novodobou tradicí, jejíž rozmach lze doložit po r, 1989, i když kořeny jsou spojovány s brněnskou iniciativou spolehlivě datovanou do r Vánoční půlnoční mše a její návštěva je součástí vánočního rituálu v řadě sekularizovaných rodin, stejně jako prohlídka kostelních betlémů Novou tradicí větších sídel je půlnoční vítání Nového roku na náměstí, doprovázené ohňostrojem a společným přípitkem

38 Společenská dimenze duchovního života Po uvolnění politických poměrů v r rozpadem východního bloku a demokratizací společnosti se změnily podmínky také pro církevní život a náboženskou víru Náboženské rituály nahradily rituály profánní, protože rituály hrají svou roli i v životě moderního člověka 21. století V životě agrární vesnice měla náboženská víra a církev svou nezastupitelnou roli Křesťanské svátky dodávaly životu pevný řád Perzekuce a kontrola církve komunistickým režimem po r měla za následek vznik ilegální podzemní církve (církevní obřady se stáhly do zdí kostelů)

39 Společenská dimenze duchovního života Zákazy postihly jak každoročně se opakující církevní průvody (procesí), které provázely katolickou liturgii na Květnou neděli a Bílou sobotu nebo na svátek Božího Těla ve čtvrtek po svátku Nejsvětější trojice, tak také pravidelná procesí za vyprošení požehnání pro zemskou úrodu na svátek sv. Marka Evangelisty (25. dubna) Omezení se vztahovala také na putování n a poutní místa v blízkém okolí i do vzdálených poutních destinací často v zahraničí, organizovaná buď v souvislosti se zasvěcením poutní svatyně, nebo ve formě prosebné a děkovné poutě v návaznosti na výroční dny přírodních pohrom, požárů a epidemií, které obec v minulosti postihly nebo se jí naopak vyhnuly Cílem bylo vyprošení ochrany pro celou lokalitu

40 Společenská dimenze duchovního života Poutní místa hrála důležitou roli v životě venkovského lidu jak z hlediska duchovního, tak společenského, protože setkání obyvatelstva z různých částí země bylo příležitostí ke kulturní výměně Ani v socialistické éře fenomén poutí zcela nezanikl, protože se ho státním a stranickým orgánům nepodařilo zcela potlačit Pouť nepřerušily ani válečné události, ani poúnorová ateistická propaganda a diskriminace věřících

41 Procesí o hlavní pouti

42 DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE

43 Zdroje: Válka M. Sociokulturní proměny vesnice. 1 vydání. Brno: Masarykova univerzita, ISBN: Frolec, V. Tomeš, J. : Masopustní tradice. Brno 1979 Šimša, M.: Ostatkové právo na Hané. Jeho postavení ve struktuře masopustních zvyků a vztah k ostatním obřadům výročního obyčejového cyklu. Národopisná revue 16, 2006 Jeřábek, R.: Masopustní maska pohřebenáře v mezinárodním kontextu. Národopisné aktuality 5, 1968 Scheufler, V. Scheuflerová, J.: Vynášení smrti a jeho výklady. Český lid 78, 1991 Mikysková, M.: Hrkači, klapači a Jidáši v okolí Vyškova a Bučovic. In: Lidové obyčeje na Hané a jejich slovní, hudební a taneční projevy. Vyškov 1999 Pospíšilová, J.: Jak sme řepotali. Národopisná revue 9, 1999, s Hrazdilová, L.: Študlov. Z výzkumu současné vesnice. Národopisný věštník 20 (62), 2003, s. 159 Jeřábek, R.: Objížďkový obyčej chytání Kuruců v Bojkovicích v 18. století. In: Lidová tradice. Praha 1971 Stránská, D.: Lidové obyčeje hospodářské. Zvyky při setí Večerková, E.: Hodová slavnost dnes a stínání berana před 170 lety v Loučkách u Tišnova. Vlastivědný věštník moravský 57, 2005