Popis předmětů ochrany: A. ekosystémy Název biotopu / ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému / biotopu

Transkript

1 Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE U JEZERA (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále jen zákon ) Název zvláště chráněného území: U Jezera Předměty ochrany a jejich popis: 1. Komplex prudkých svahů nad řekou Jihlavou s biotopy skalní vegetace s kostřavou sivou, vegetace skal, úzkolistými suchými trávníky a acidofilními stepními trávníky a hercynskými dubohabřinami s výskytem významných druhů rostlin a živočichů, 2. Populace přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria), sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium), pryšce sivého menšího (Euphorbia seguieriana subsp. minor) a ještěrky zelené (Lacerta viridis), 3. Typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem 1 vyhlášena evropsky významná lokalita CZ Údolí Jihlavy a které se nacházejí na území přírodní rezervace Popis předmětů ochrany: A. ekosystémy Název biotopu / ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému / biotopu T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) Biotop je vyvinutý na přibližně 2,4 ha (7 % rozlohy CHU) na skalních výběžcích a u horní hrany údolí nad přehradou Otevřené trávníky skalnatých svahů s dominantní kostřavou sivou, česnekem chlumním horským nebo bez výrazných dominant. Pravidelně jsou zastoupeny druhy suchých trávníků s širší ekologickou amplitudou, např. mařinka psí, hvozdík kartouzek pravý, pryšec chvojka a mochna písečná. Charakteristický je výskyt sukulentů, zejména rozchodníků a netřesku výběžkatého. Na strmějších svazích se častěji vyskytují i druhy skalních štěrbin, např. tařice skalní a drobné kapradiny rodu Asplenium. Biotop vázaný na výslunné skalnaté svahy a skály v suchých a teplých oblastech na různých typech tvrdých hornin od vápenců, vápnitých a slínitých pískovců, vápnitých slepenců, bazických eruptiv a hadců až po fonolity, prvohorní břidlice, ruly, žuly a další horniny krystalinika. Na strmých skalách v říčních údolích nebo na vulkanických kopcích bývá pokryvnost vegetace nízká a výskyt rostlin je omezen hlavně na skalní štěrbiny a terásky. Zapojenější porosty se tvoří na méně strmých skalnatých svazích. 1 Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit 1

2 T3.3A Subpanonské stepní trávníky a T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých L3.1 Hercynské dubohabřiny Biotop je vyvinutý na přibližně 3,6 ha (11 % rozlohy CHU) na bezlesých enklávách v severovýchodní části území Biotop je vyvinutý na přibližně 2,4 ha (7 % rozlohy CHU) v údolí ve spodní části svahů nad přehradou Na bezlesých enklávách v severovýchodní části území. Porosty bez význačného výskytu vstavačovitých spíše v S části území patrný vliv hadcového podloží. Více nebo méně zapojené nízké trávníky s dominancí trsnatých travin kostřavy valiské, ostřice nízké, kavylu vláskovitého nebo péřitých druhů kavylů (k. Ivanova, k. sličného, k. tenkolistého), velmi vzácně až ojediněle také k. jižního, k. Smirnovova a k. olysalého. V oblastech s relativně chladnějším a vlhčím klimatem se jako dominanta častěji uplatňuje kostřava žlábkatá. Porosty jsou obvykle druhově bohaté, s výraznějším zastoupením vytrvalých bylin a trav. Mechové patro má proměnlivou pokryvnost. Biotop vázaný na výslunné svahy o různém sklonu, zpravidla na bazických horninách, jako jsou vápence, vápnité a slínité pískovce, vápnité slepence, vápnité paleogenní i neogenní sedimenty, spraše a sprašové hlíny, čediče, spility, amfibolity a hadce. Půdy jsou různě hluboké, od mělkých rendzin a rankerů po hluboké půdy na spraši. Většinou jde o sekundární vegetaci vyvinutou na místech původních teplomilných doubrav, v minulosti využívaných jako ovčí pastviny. V údolí ve spodní části svahů nad přehradou. Lesy s převahou habru obecného, dubu zimního a letního a častou příměsí lípy srdčité. V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. svída krvavá, líska obecná a zimolez obecný. V bylinném patře má významnější indikační hodnotu zejména jaterník podléška a dále se vyskytují hájové druhy, jako např. sasanka hajní, jestřábník zední, lecha jarní, strdivka nící, lipnice hajní a řimbaba chocholičnatá. Mechové patro je vyvinuto spíše sporadicky. Biotop vyskytující se na živinami bohatých, zpravidla hlubokých půdách na svazích i plošinách v teplejších oblastech. Podloží je tvořeno nejrůznějšími typy hornin, a to od kyselých hornin krystalinika přes vápence a slínovce až po třetihorní a čtvrtohorní sedimenty. Na těžších půdách může docházet i k lokálnímu zamokření. 2

3 T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých Biotop je vyvinutý na přibližně 2,4 ha (7 % rozlohy CHU) Především na otevřených místech, v S části, je zde patrný vliv hadcového podloží. Nízké, víceméně zapojené trávníky s dominancí trav ovsíř luční, kostřava ovčí, k. žlábkatá nebo bojínek tuhý. Vyskytují se v nich druhy suchých trávníků se širokou ekologickou amplitudou, doprovázené různými acidofyty, např. psinečkem obecným, p. tuhým, pavincem horským, smolničkou obecnou a šťovíkem menším. Pravidelně bývají zastoupeny mechy, např. Hypnum cupressiforme, v rozvolňujících porostech také lišejníky. Výslunné svahy o různém sklonu na kyselých silikátových horninách, např. na žule, rule, granulitu, pískovcích, minerálně slabších vulkanitech, porfyritu, algonkických břidlicích a na zpevněných píscích s vyvinutou půdou. Půdy jsou zpravidla mělké rankery. Jde o sekundární vegetaci vzniklou na místě původních teplomilných a acidofilních doubrav. V minulosti byly tyto trávníky využívány jako ovčí pastviny. B. druhy název druhu Sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) Pryšec sivý menší (Euphorbia seguieriana subsp. minor) přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) Stupeň ohrožení 2 C1r Příloha II směrnice o stanovištích aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roztroušeně na skalkách jednotlivé ks hojně popis biotopu druhu, další poznámky Roste ve štěrbinách hadcových skal, vyhledává stanoviště spíše zastíněná. Roste v xerotermních trávnících na skalních stepích i na píscích, na půdách suchých až vysýchavých, mělkých, kamenitých i písčitých, především na bazických podkladech (vápenec, dolomit, serpentinit) V ČR rozšířený v teplejších oblastech, obývá světlé listnaté lesy a lesostepi ještěrka zelená (Lacerta viridis) KO, CR hojně Obývá stepní a lesostepní oblasti, vyhledává především suché a vyhřáté stráně, je častým obyvatelem skalních svahů nad řekami Cíle ochrany zvláště chráněného území: V nelesních biotopech je cílem ochrany dosažení mozaiky druhově pestré stepní a skalní vegetace a obnažených skalních výchozů. U lesních biotopů jsou cílem ochrany porosty přirozené druhové skladby s vysokou 3

4 prostorovou i věkovou strukturou a s dostatečným podílem světlin a odumírajícího a mrtvého dřeva. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (ve smyslu 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Návrh bližších podmínek ochrany: Výčet činností a zásahů, které mají být podle 44 odst. 3 zákona č. 14/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Bližší ochranné podmínky přírodní rezervace jsou navrženy tak, aby umožňovaly naplnění cílů, zejména udržení či zlepšení stavu přírodní rezervace v rámci lesnického hospodaření. Jsou navržené s ohledem na předmět ochrany a cíle ochrany přírodní rezervace: a) zřizovat nová myslivecká zařízení (krmeliště, vnadiště, újediště a slaniska) Rostlinná společenstva citlivě reagují na zvýšený obsah dusíku a fosforu v půdě. Myslivecká zařízení způsobují koncentraci zvěře na poměrně malé ploše, která vede ke zvýšenému sešlapu a k nadbytku živin (zejména dusík a fosfor) pocházejících z trusu zvířat nebo přímo z předkládaných krmiv. Jak zvýšený sešlap, tak nadbytek živin významně ovlivňují biochemické poměry v půdě, a tím rostlinná společenstva. b) zakládat skládky či úložiště jiných materiálů, a to i přechodně Deponování jakéhokoliv materiálu, byť materiálu biologického (např. dřevo z těžby lesa), a to i přechodně, může mít vliv na druhové složení vegetace v místě a blízkém okolí skladování, a působit tak změny v druhovém složení společenstev. c) upravovat povrch cest s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu Použití jiného materiálu než místního přírodního materiálu stejného geologického původu při opravě cest může vést k negativnímu ovlivnění chemizmu okolní půdy a tím k negativním změnám druhové skladby navazujících rostlinných společenstev. d) narušovat geologický podklad, provádět geologické práce spojené se zásahem do území (průzkumy, vrty) Narušení geologického podkladu a případné geologické práce mohou poškodit chráněná společenstva, včetně jednotlivých chráněných druhů. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovanou přírodní rezervací: Katastrální území: Mohelno Číslo parcely podle KN Druh pozemku Způsob využití pozemku Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celk. (m2) Výměra parcely KN v ZCHÚ (m2) 683/1 lesní pozemek cca /13 ostatní plocha ostatní komunikace cca 2001 Celkem cca Pozn.: Uvedené pozemky a jejich výměry, jsou zjištěné pomocí GIS aplikací (zobrazení katastrálních map nad ortofotosnímkem). Na základě výsledků projednání nového vyhlášení PR bude provedeno geodetické zaměření území (tzv. záznam podrobného měření změn) a vytyčení hranic PR v terénu 4

5 Odůvodnění návrhu na nové vyhlášení zvláště chráněného území: Hlavní důvody návrhu na nové vyhlášení PR: Lokalita se nachází v jižní části Kraje Vysočina na hranicích s Jihomoravským krajem, asi 1 km JZ od obce Mohelno. Rozkládá na v kaňonu Jihlavy na jejím levém břehu v úrovni hráze vodní nádrže Mohelno v nadmořské výšce cca 330 m n. m. Lokalita je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality Údolí Jihlavy. Biotopově se jedná komplex dubohabřin a borů s různým stupněm zapojení. Podloží tvoří převážně mohelenský hadcový masiv. Místy je horninový podklad obnažen, místy je pohyblivá suť. Břeh nad přehradou tvoří převážně acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky (biotop L6.5B). Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea) a na sušších místech je přimíšena borovice lesní (Pinus sylvestris), v západní části místy i hojně. V řídkém keřovém patře je zastoupen jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), bylinný podrost tvoří smělek štíhlý (Koeleria macrantha), kostřavy (Festuca pallens, F. ovina), šťovík menší (Rumex acetosella), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), ojediněle i kručinka chlupatá (Genista pilosa). Na skalních výběžcích a u horní hrany údolí přechází vegetace do skalní vegetace s kostřavou sivou (biotop T3.1), kde rostou česnek žlutý (Allium flavm) a bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum). V údolích a níže nad hladinou přehrady přechází les do stinnějších dubohabřin (biotop L3.1) s habrem obecným (Carpinus betulus), lípou srdčitou (Tilia cordata), lískou obecnou (Corylus avellana), a zimolezem obecným (Lonicera xylosteum). V rámci mapování biotopů zde byly ještě v malém procentu v mozaice mapovány vegetace silikátových skal (biotop S1.2), acidofilní vegetace efemér a sukulentů (biotop T6.1B) a teplomilné doubravy s kručinkou (biotop L6.5A). Druhy těchto biotopů se zde na skalách a v rozvolněných porostech doubrav vyskytují, např. sleziník červený (Asplenium trichomanes), osladič obecný (Polypodium vulgare), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), kručinka chlupatá (Genista pilosa). Ve středu území na svazích prvního bočního přítoku se nachází kulturní borové porosty, převážně ve fázi čerstvě zalesněných pasek. Bylinné patro je místy ruderalizované, s výskytem pcháče osetu (Cirsium arvense), zlatobýlu obrovského (Solidago gigantea), sveřepu měkkého (Bromus mollis), a je zde i malý porost akátu (Robinia pseudoacacia). Na pasece v severní části plochy však rostou druhy stepní, přicházející z blízkých úzkolistých suchých trávníků (biotop T3.3A): bojínek tuhý (Phleum phleoides), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), jalovec obecný (Juniperus communis). V údolí druhého bočního přítoku se vyskytují dubohabřiny (biotop L3.1) s bělozářkou větevnatou (Anthericum ramosum), chrpou čekánkem (Centaurea scabiosa), silenkou nadmutou (Silene vulgaris). V údolí potoka můžeme najít i vlhkomilné druhy jako je např. pomněnka řídkokvětá (Myosotis sparsiflora) nebo česnáček lékařský (Alliaria petiolata). Ve spodních částech svahu je hustý keřový podrost slivoně trnky (Prunus spinosa), ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare), dřišťálu obecného (Berberis vulgaris), ohrožený dřín jarní (Cornus mas). Výše na hřebínku má porost lesostepní charakter s borovicí lesní (Pinus sylvestris), jejíž zapojení kolísá od zapojeného porostu přes porost rozvolněný až po bezlesí. Především na otevřených místech, ale i pod borovicemi jsou vyvinuty subpanonské stepní trávníky (biotop T3.3A) a je zde patrný vliv hadcového podloží. Vyskytují se zde tařice skalní (Alyssum montanum), silně ohrožený sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), pryšec sivý menší (Euphorbia seguieriana subsp. minor), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), mochna Potentilla incana, sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), ohrožený kavyl Ivanův (Stipa pennata). 5

6 Na lokalitě bylo zaznamenáno druhově pestré společenstvo rovnokřídlých odrážejících převážně lesní charakter území kombinovaný s drobnějšími plochami xerotermního bezlesí. Nejcennějším nálezem je výskyt saranče vlašské (Calliptamus italicus). Dále byla na lokalitě zaznamenána poměrně bohatá fauna denních motýlů a vřetenušek (32 druhů). Přestože má lokalita převážně lesní charakter, nachází se zde řada otevřených ploch a stepních fragmentů (skalní výchozy, široké lesní cesty a jejich náspy, suché paseky apod). To umožňuje výskyt řady ohrožených motýlů světlých lesů (Argynnis adippe, Hipparchia fagi, Brintesia circe, Boloria euphrosyne), ale i druhů typických spíše pro otevřenější lesostepní biotopy (Arethusana arethusa, Cupido decoloratus, Minois dryas). Zjištěno bylo dokonce několik druhů vázaných na krátkostébelné stepní trávníky (Polyommatus bellargus, Pyrgus carthami, Hesperia comma). Z brouků byl nalezen např. roháč obecný nebo krasec měďák. Velmi pravděpodobný je výskyt významných druhů nalezených v blízkém okolí v dalších částech EVL údolí Jihlavy, z chráněných je to zlatohlávek skvostný, dále např. Enedreytes sepicola, Anisoxya fuscula, Tilloidea unifasciata, Dicronychus rubripes, Quasimus minutissimus). Lokalita je z hlediska biodiverzity mimořádně významná výskytem řady teplomilných druhů rostlin a živočichů vázaných zejména skalní stepi a lesostepi. Význam lokality je umocněn její přímou návazností na NPR Mohelenská hadcová step. Z výše uvedeného vyplývá, že lokalita zcela naplňuje požadavky 33 zákona na zvláště chráněné území v kategorii přírodní rezervace: menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. B. Návrh na vyhlášení OCHRANNÉHO PÁSMA zvláště chráněného území PR U JEZERA Název a kategorie ochrany zvláště chráněného území, pro které se ochranné pásmo navrhuje: Přírodní rezervace U Jezera Návrh činností a zásahů vázaných na předchozí souhlas: Nebudou stanoveny Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovaným ochranným pásmem přírodní památky: Katastrální území: Mohelno Číslo parcely podle KN Druh pozemku Způsob využití pozemku Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celk. (m2) Výměra parcely v OP (m2) 683/1 lesní pozemek /2 vodní plocha zamokřená plocha /13 ostatní plocha ostatní komunikace cca /3 Lesní pozemek cca 81 Celkem cca Pozn.: Uvedené pozemky a jejich výměry, jsou zjištěné pomocí GIS aplikací (zobrazení katastrálních map nad ortofotosnímkem). Na základě výsledků projednání nového vyhlášení PR a OP bude provedeno geodetické zaměření území (tzv. záznam podrobného měření změn) a vytyčení hranic PR a OP v terénu. 6

7 Odůvodnění návrhu na nové vyhlášení zvláště chráněného území: Zároveň s návrhem na vyhlášení přírodní rezervace je navrhováno i vyhlášení ochranného pásma přírodní rezervace. Vzhledem k tomu, že navržené přírodní rezervaci nehrozí rušivé vlivy z jejího celého okolí (navržená PR je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality, v blízkém okolí PR se nacházejí další zvláště chráněná území, na východní část navrhované PR U Jezera přímo navazuje NPR Mohelenská hadcová step), je ochranné pásmo navrženo na výše uvedených pozemcích v severozápadní části lokality. Je navrženo cíleně tak, aby pokrylo plochu s potenciálně největšími rušivými vlivy z okolí. Přílohy: 1. Katastrální mapa s podrobným zákresem hranic PR a jejího ochranného pásma 2. kopie základní mapy ČR 1: s orientačním zákresem hranic PR a jejího ochranného pásma 7

8 8

9 9