Ostřice stepí a vysychavých stanovišť

Transkript

1 Ostřice stepí a vysychavých stanovišť Lenka DOPITOVÁ Ladislava PAŠTOVÁ

2 Přehled stanovišť stepní stanoviště: přirozené a polopřirozené travinné formace suchá a vysychavá stanoviště: vřesoviště, panonské teplomilné doubravy na písku, lesostepní bory

3 Co je to step? klasické pojetí: travinná společenstva od východu Evropy po východní Asii (amurská oblast), kontinentální klima teplé slunečné léto, zima velké mrazy po celý rok málo srážek sucho, mráz; hodně živin výpar o málo převažuje nad srážkami silné větry, řídká říční síť černozem, kaštanové půdy; solné půdy

4 Ale co stepi v ČR? součástí azonálního ekosystému středoevropských stepí vegetace patří do třídy Festuco- Brometea obdobné floristické složení jako na východoevropských a asijských zonálních stepích

5 Kde se tu vzaly? ve většině případů jde o sekundární bezlesí odlesnění, žďáření přirozený původ mělké půdy po obvodu skal, přirozené světliny teplomilných doubrav + lemy

6 okus zvěří srážkový stín mělké půdy (rendziny, rankery) expozice svahu

7 Výhody x nevýhody + dostatek světla nedostatek vody (nepravidelné srážky) kolísání teplot a vlhkosti půdy nedostatek živin (N a P) okus suché léto, nízká sněhová pokrývka

8 Přirozené a polopřirozené travinné formace I Subpanonské stepní trávníky jižní Morava (panonská biogeografická oblast) zapojené až mezernaté obv. druhově bohaté trávníky s dominancí trsnatých travin (kostřava valiská, ostřice nízká, různé druhy kavylů) panonské druhy, vstavačovité výslunné svahy, na bazických horninách, na různě hlubokých půdách

9 Přirozené a polopřirozené travinné formace II Panonské sprašové stepní trávníky Zapojené až mezernaté druhově velmi bohaté trávníky s dominancí kavylů a výskytem např. katránu tatarského, kosatce nízkého či pampelišky pozdní. jen jižní Morava výslunné svahy, hlubší půdy (černozemě, pararendziny na spraši, vápnité paleogenní či neogenní sedimenty)

10 Přirozené a polopřirozené travinné formace III Panonské písčité stepi Sekundární vegetace suchých a živinami chudých křemičitých písků na místě původních acidofilních, případně borových doubrav. narušovaná místa jako protipožární bezlesé pruhy podél železničních tratí a vojenská cvičiště. paličkovec šedavý, kostřava pochvatá, kavyl písečný

11 Přirozené a polopřirozené travinné formace IV Panonské stepní trávníky na písku rozvolněné trávníky paličkovec šedavý, kostřava pochvatá a kavyl písečný porosty mísení druhů kyselých a pohyblivých písečných dun s teplomilnými druhy zpevněných písčitých půd Carex stenophylla, C. supina les Doubrava mezi Bzencem a Hodonínem

12 Vřesoviště sekundární - náhradní vegetace luk a pastvin po vyčerpání živin, primární skalní hrany vyvíjí se na mělkých půdách na silikátech a písčinách suchomilná acidofilní oligotrofní vegetace

13 Vřesoviště II ostřice nízká Carex humilis České středohoří, Ralská pahorkatina, pískovcové oblasti severních a východních Čech, Roudnicko, terasy Labe, střední Poohří, Kokořínsko, nejbližší okolí Prahy a Plzně, Křivoklátsko, Znojemsko (zde hojněji), střední Pojihlaví, Malý Kosíř u Olomouce, Opavsko, Krnovsko a Osoblažsko, vzácně i jinde Havranické vřesoviště NP Podyjí

14 Panonské teplomilné doubravy na písku Rovinaté terény, váté písky nebo štěrkopískové říční terasy písky kyselé, jejich půdy kambizemě časné jaro - relativně vlhké, v průběhu sezony silně vysýchají. Světlé lesy, dubem letní, nevýrazné keřové patro, druhově bohaté patro bylinné - nejčastější dominanty: ostřice Fritschova (Carex fritschii) a konvalinka vonná, vlhčí místa - bezkolence Rozšíření v ČR: Jihozápadní část lesa Doubrava u Hodonína, degradované porosty také v Bořím lese u Valtic.

15 Lesostepní bory I mírnější svahy jižní orientace a rovinaté polohy (do 400 m n. m.) borovice lesní, vzácně dub letnía zimnínebobříza bělokorá keřové patro pokryvnost do 50 % bohaté a hustě zapojené patro bylinné, z ostřic dominantní Carex flacca, C. humilis, Carex ericetorum geologický podklad:slínovce, resp. opuky a vápnité pískovce půdy: mělké rendziny, pararendziny a vápnité slinovatky (špatné provzdušněním, vysokým podílem skeletu a s tendencí střídavého zamokřování a vysýchání

16 Lesostepní bory II Rozšíření v ČR: Česká křídová tabule a Ralská pahorkatina s přesahem do Polabí, zachovalé porosty nejčastěji v Úštěcko-lomské pahorkatině a v okolí Bělé pod Bezdězem

17 I. Ostřice vázané výhradně na suché bezlesé biotopy

18 Carex stenophylla ostřice úzkolistá

19 Carex stenophylla ostřice úzkolistá teplomilná, zpevněné písčité půdy stepní trávníky, okraje cest, suché váté písky jižní Morava, v Čechách vyhynulá C1

20 Carex ornithopoda ostřice ptačí nožka

21 Carex ornithopoda ostřice ptačí nožka křovinaté a travnaté stráně C2 dealpinský element

22 II. Ostřice osidlující suchá bezlesí a/nebo suché lesy

23 Carex caryophyllea ostřice jarní

24 Carex caryophyllea ostřice jarní travnaté svahy, meze, světlé doubravy vyskytuje i západní Evropy, ale rozšířila se z východu (střední Asie)

25 Carex humilis ostřice nízká

26 Carex humilis ostřice Carex humilis ostřice nízká nízká stepní a skalnaté stráně, teplomilné doubravy, písčiny disjunktivní areál tvoří spojovací článek mezi teplomilnými suboceanickými a kontinentálními druhy

27 Carex montana ostřice horská

28 Carex montana ostřice horská světlé lesy, travnaté stráně, na bazických půdách jižní sarmatská oblast, subatlantská a submediteránní

29 Carex michelii ostřice Micheliova stepní stráně, lesostepi, suché doubravy jižní Morava, střední a severní Čechy, vzácně Pošumaví, na sever proniká do jižního Polska druh východosubmediteránních a pontickopanonských lesostepí

30 Carex supina ostřice drobná

31 Carex supina ostřice drobná stepní trávníky, písčiny, světlé lesy (bory) v teplých oblastech ČR jihosibiřský + pontickopanonský element

32 Carex pediformis ostřice tlapkatá C 3

33 C. pediformis subsp. rhizodes světlé dubohabřiny, suťové lesy střední a severní Čechy, Povltaví, západní a střední Morava C. pediformis subsp. macroura světlé lesy, skalní terasy okolí Mimoně Hradčanské stěny C1 jihosibiřský (tajgový) element, západní okraj areálu

34 Carex leersiana ostřice mnoholistá listnaté lesy, paseky, sušší trávníky

35 Carex ericetorum ostřice vřesovištní písčiny, vřesoviště, světlé lesy suché bory hlavně sever a východ Čech areál zaujímá sarmatskou, střední a centrální sibiřskou oblast C3

36 Carex pseudobrizoides ostřice pískomilná světlé, suché písčité bory vzácně v Polabí u Pardubic, Z Evropa také vzácně C1

37 Carex fritschii světlé doubravy na písku a na granodioritu C2 ostřice doubravní

38 III. Ostřic snášející mokrá i suchá stanoviště

39 Carex praecox ostřice časná

40 Carex praecox ostřice Carex praecox ostřice časná časná stepní svahy, suché trávníky, písky, řidčeji i nížinné zaplavované louky

41 Carex flacca ostřice chabá vlhké a slatinné louky, mokré lesní lemy a světliny, travnaté svahy vlhké, v létě vysychavé půdy hojná kromě střední Evropy, Středomoří a Přední Asie

42 Carex flacca ostřice chabá

43 Použité zdroje Grau et al. (1998): Trávy.- Ikar, Praha. Jeník J. (1996): Ekosystémy.- Karolinum, Praha. Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně ČR.- Academia, Praha Kubíková J. (1999): Ekologie vegetace střední Evropy.-Karolinum, Praha. Pivničková M. (1997): Stepi a stepní formace.- AOPK ČR, Praha. obrázky

44 DĚKUJEME ZA POZORNOST!