Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Aš

Transkript

1 Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Aš Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 2. aktualizace 2012 pořizovatel: spolupráce / technická pomoc: T-MAPY spol. s r.o.. datum zpracování: verze:

2 ÚAP, část a) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Obsah textové části : 1. Přehled změn provedených touto aktualizací Podkladů pro RURÚ Základní charakteristika ORP Širší vztahy Základní údaje o území ORP Aš Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Aš Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území ORP Aš Horninové prostředí a geologie Geologie a geomorfologie Nerostné suroviny Následky těžby Vodní režim Vodní toky a plochy Vodní režim v krajině Povrchové a podzemní vody Záplavy Zdroje vod Hygiena životního prostředí Klimatické podmínky Ovzduší Odpady Hluk a vibrace Radonové riziko Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Ekologická stabilita, USES Krajinný ráz Fauna a flóra Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Půdní fond Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Širší dopravní vztahy Silniční doprava Železniční doprava Vodní doprava Letecká doprava Ostatní doprava Širší vazby technického vybavení Zásobování elektrickou energií Zásobování vodou Kanalizace a čištění odpadních vod Zásobování plynem Zásobování teplem Elekronické komunikace Sociodemografické podmínky Historický vývoj verze /113

3 Sídla Využití území Obyvatelstvo Věková struktura Vzdělanost Školství a výchova Zdravotnictví a sociální péče Kultura Veřejná správa Bydlení Bydlení Domovní fond Bytový fond Výstavba Rekreace Rekreační oblasti Nemovité památky Urbanistické a architektonické hodnoty Lázeňství Ubytování a stravování Tělovýchova a sport Rodinná rekreace Hospodářské podmínky Hospodářská charakteristika Podnikatelská struktura Zaměstnanost Nezaměstnanost Zjištění a vyhodnocení hodnot, limitů a záměrů v území ORP Aš Zjištění a vyhodnocení hodnot území Zjištění a vyhodnocení limitů využití území Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území Návaznost na ÚAP Karlovarského kraje Metodika zpracování Podkladů pro RURÚ Přehledy Seznam příloh Seznam použitých podkladů Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam nejčastěji používaných zkratek Přílohy Obsah grafické části : 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území verze /113

4 1. Přehled změn provedených touto aktualizací Podkladů pro RURÚ Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Aš byly v roce 2008 pořízeny Městským úřadem v Aši ve spolupráci se společností Berit, a.s. Společnost se stala součástí společnosti Asseco Central Europe, a.s., která byla následně vybrána jako zpracovatel aktualizace ÚAP SO ORP Aš v roce úplná aktualizace ÚAP byla realizována firmou T-MAPY spol.s r.o. Hradec Králové v součinnosti s Městským úřadem Aš a Krajským úřadem Karlovarského kraje, který poskytuje metodickou pomoc jednotlivým ORP Karlovarského kraje, formou Projektu KOrdinovaného Pořízení a Správy Územně Analytických Poskladů Karlovarského Kraje (KOPaS ÚAP KK) V rámci uvedeného projektu je připraven jednotný vzhled grafické části. Textová část má také jednotnou grafickou podobu a metodiku zpracování. Záměrem je tedy unifikovat informační obsah a vzhled všech ÚAP v Karlovarském kraji. Datovou základnu ÚAP poskytl Krajský úřad Karlovarského kraje. Na základě těchto dat byly zpracovány podklady pro rozbor udržitelného rozvoje i samotný rozbor udržitelného rozvoje. 2. Základní charakteristika ORP 2.1 Širší vztahy a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů Území správního obvodu Aš se nachází v Karlovarském kraji v nejzápadnejší části České republiky. Ze tří stran sousedí se Spolkovou republikou Německo (spolkové země Bavorsko a Sasko), na jihu sousedí se SO ORP Cheb. K žilo v SO ORP celkově obyvatel, což tvoří 5,8 % obyvatel Karlovarského kraje a 0,17 % obyvatel České republiky. SO ORP Aš je mezi 7 SO ORP v Karlovarském kraji nejmenším z hlediska rozlohy (144 km 2, tj. 4,3 % rozlohy kraje) a z hlediska hustoty osídlení je druhým nejhustěji osídleným obvodem v kraji (122,2 obyvatel/km 2 ) verze /113

5 b) Schémata lokalizace a administrativního členění, širší vztahy. KÚKK, KÚKK, obr č. 1 Schéma ČR s vyznačením Karlovarského kraje obr č. 2 Schéma Karlovarského kraje s vyznačením ORP Aš 2.2 Základní údaje o území ORP Aš a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů Správní obvod Aš se rozprostírá na území 144 km 2. K v něm žilo obyvatel a je druhým nejhustěji osídleným obvodem v kraji se 122,2 obyvateli na km 2. Správní území obce s rozšířenou působností Aš je tvořeno pěti obcemi, kterými jsou: Aš, Hazlov, Hranice, Krásná a Podhradí, z nichž statut města mají obce Aš a Hranice. Celkem je území tvořeno 24 katastrálními územími, která spadají pod jednotlivé obce ORP. Pověřeným obecním úřadem je Městský úřad v Aši, který je pověřen výkonem některých pravomocí po ukončení činnosti Okresního úřadu v Chebu. Ašský výběžek je součástí geomorfologické provincie České vysočiny, Krušnohorské soustavy, oblasti Krušnohorská hornatina a celku Smrčiny verze /113

6 b) Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje ORP Rozloha (km 2 ) % za kraj Počet obyvatel % za kraj Počet obyvatel sídla ORP % z počtu obyvatel celého ORP Hustota osídlení na (km 2 ) Aš 144 4, , ,2 122,2 Cheb , , ,8 102,6 Karlovy Vary , , ,6 74,8 Kraslice 265 8, , ,0 52,1 Mariánské Lázně , , ,5 60,3 Ostrov 319 9, , ,3 91,0 Sokolov , , ,0 159,4 Karlovarský kraj , , Česká republika ,2 tabulka č. 1 Porovnání základních geograf.údajů ORP (data k ) 91,5 ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Aš ,5 Cheb ,3 Karlovy Vary ,2 Kraslice ,9 Mariánské Lázně ,3 Ostrov ,7 Sokolov ,6 Karlovarský kraj ,9 tabulka č. 2 Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Karlovarského kraje mezi lety 2001 a 2011 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky verze /113

7 V roce 2011 v Karlovarském kraji žilo obyvatel, což je o 1,9 % více dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce Podobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší absolutní nárůst obyvatel zaznamenal SO ORP Cheb (5,3 %) a největší pokles zaznamenal SO ORP Kraslice (-1,9 %) a SO ORP Sokolov (-1,6 %). Nejlidnatějšími SO ORP byly v roce 2011 SO ORP Karlovy Vary ( obyvatel) a SO ORP Sokolov ( obyvatel), naopak nejméně lidnatými SO ORP byly SO ORP Kraslice ( obyvatel) a SO ORP Aš ( obyvatel). c) Přehledná mapa ORP obr č. 3 Mapa SO ORP Aš KÚKK, verze /113

8 2.3 Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Aš A. Obce a jejich katastrální území Seznam katastrálních území Obec č. obce katastrální území č. k.ú. Aš Aš Dolní Paseky Doubrava u Aše Horní Paseky Kopaniny Mokřiny Nebesa Nový Žďár Vernéřov u Aše Hazlov Hazlov Lipná u Hazlova Otov u Hazlova Polná u Hazlova Skalka u Hazlova Táborská Výhledy Hranice Hranice u Aše Pastviny u Studánky Studánka u Aše Trojmezí Krásná Krásná Štítary u Krásné Újezd u Krásné Podhradí Podhradí u Aše tabulka č. 3 Seznam katastrálních území Vektorová dat KÚKK, B. Základní údaje o obcích Tabulka základních údajů o obcích Obec Rozloha (ha) počet obyvatel hustota osídlení počet katastrálních území počet částí obcí počet ZSJ první písemná zmínka nadmořská výška sídla vzdálenost centra obce od sídla ORP počet podnikatelských subjektů Aš km Hazlov ,2 km 381 Hranice ,4 km 419 Krásná ,2 km 116 Podhradí ,1 km 62 tabulka č. 4 Tabulka základních údajů o obcích Vektorová data KÚKK verze /113

9 3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území ORP Aš 3.1 Horninové prostředí a geologie V oblasti horninového prostředí a geologie od předchozí úplné aktualizace ÚAP 2010 nedošlo k žádným změnám. A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Území SO ORP Aš není díky své malé rozloze příliš geologicky ani geomorfologicky příliš členité. Oblast je tvořena z velké části paleozoickými zvrásněnými a metamorfovanými horninami, které v jižní části přechází v žuly. Jako nejvýchodnější cíp České republiky leží na Ašském výběžku, který patří do provincie České Vysočiny. Oblast není příliš bohatá ne nerostné suroviny. Ložiska nerostných surovin jsou lokalizována v jižní části území. B. Seznam jevů tematického okruhu a vybraných sledovaných jevů Horninové prostředí a geologie č. jevu název jevu vybraný jev A_057 dobývací prostor A_058 chráněné ložiskové území A_059 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry A_060 ložisko nerostných surovin A_061 poddolované území A_062 sesuvné území a území jiných geologických rizik A_063 staré důlní dílo A_066 odval, výsypka, oskaliště, halda A_125 využití nerostných surovin A_141 seismická oblast tabulka č. 5 Horninové prostředí a geologie Vektorová data KÚKK, Geologie a geomorfologie Ašský výběžek je geologicky řazen do krystalinika severozápadních Čech. Ve výběžku ho tvoří tzv. smrčinské antiklinorium, budované především krystalickými břidlicemi a granitoidy. Charakteristické pro geologickou stavbu Ašského výběžku je téměř souběžné uspořádání hornin ve směru JZ SV. Na severozápadě jsou zastoupeny metamorfované horniny, a to různé druhy fylitických břidlic, fylitu, kvarcitických fylitu až kvarcitu. Na ne navazují svory a kvarcitické svory zasahující zhruba do poloviny města Aše. Dále pokračují pararuly, které přecházejí do ortorul. Ty tvoří vnější plášť granitům a granodioritům centrálního smrčinského plutonu, které tvoří jádro antiklinoria. V území jsou roztroušené vypreparované křemenné žíly (např. Goethova skalka) a rozptýlené výskyty terciérních vulkanitu verze /113

10 Pokryvné útvary jsou nejčastěji svahovány, v údolích potoku nivní sedimenty a v prameništích místy rašeliniště. Ašský výběžek je součástí geomorfologické provincie České vysočiny, Krušnohorské soustavy, oblasti Krušnohorská hornatina a celku Smrčiny. Stručná charakteristika geomorfologických okrsků: IIIA-1A-a Hranická pahorkatina členitá pahorkatina budovaná fylity s mírně zvlněným erozně denudačním reliéfem plochých rozvodních hřbetů a široce rozevřených údolí vodních toků. Nejvyšší bod Smolnice 612 m n.m. IIIA-1A-b Studánecká vrchovina plochá kerná vrchovina složená z fylitů a kvarcitů. Charakteristické jsou meziúdolní hřbety a zbytky zarovnaných povrchů. Nejvyšší bod Štítarský vrch 716 m n.m. IIIA-1A-c Hájská vrchovina členitá vrchovina tvořená svory, pararulami a rulami s erozně denudačním značně rozčleněným reliéfem. V území jsou rozsáhlé, strukturně podmíněné kupovité vrchy a meziúdolní hřbety s drobnými relikty zarovnaných povrchů v různých výškových úrovních a hluboká údolí Bílého Halštrova a přítoků. Nejvyšší bod Háj 758 m n.m. IIIA-1B-a Blatenská vrchovina plochá vrchovina kerné stavby na žulách a ortorulách s proniky neovulkanitů (Blatná 641 m n.m.) a s křemennou vypreparovanou žílou Goethova vrchu (670 m n.m.). Nejvyšší bod Záhoř (744 m n.m.). IIIA-1B-b Vojtanovská pahorkatina členitá pahorkatina na žulách a zbytcích ortorul s ploše zvlněným reliéfem, s rozsáhlými zarovnanými povrchy, nízkými suky a hřbítky, s asymetrickými údolími. Významný bod Kalvárie 564 m n.m Nerostné suroviny Nerostné suroviny nejsou nijak bohatě zastoupeny, současná těžba se provádí pouze v jedné lokalitě (Lipná u Hazlova, Průmysl kamene a.s., Příbram). b) Data o stavu a vývoji území (Horninové prostředí a geologie) Suroviny Obec Ložiska surovin Chráněné ložiskové území Dobývací prostory Celkem zábor ploch (ha) % z území obce Území obce (ha) průměr ORP v kraji ORP Aš , ,21 Aš ,5 Hazlov ,92 0, ,67 Hranice ,72 Krásná ,78 Podhradí ,54 průměr obce v ORP Aš 0,6 0,2 0,2 2, ,64 průměr obce v kraji zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 6 Suroviny verze /113

11 (Horninové prostředí a geologie) Ložiska nerostných surovin Číslo Zábor v Název ložiska Surovina ložiska ORP (ha) Dotčené obce Pozn. Lipná Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu,* 3,13 Hazlov Skalka u Hazlova Wollastonit 1,19 Hazlov celkem v ORP Aš zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 7 Ložiska nerostných surovin Chráněná ložisková území Název CHLU číslo ložiska surovina výměra v ORP (ha) Dotčené obce Hazlov Wollastonit 11,77 Hazlov celkem ORP ,77 - tabulka č. 8 Chráněná ložisková území Vektorová data KÚKK, Dobývací prostory Název DP číslo DP nerost výměra v ORP (ha) Dotčené obce Lipná Žula 3,13 Hazlov celkem ORP - - 3,13 - tabulka č. 9 Dobývací prostory Vektorová data KÚKK, Následky těžby Po dřívější těžbě jsou v území zdevastované lokality zabírající v souhrnu přibližně 25 hektarů plochy. b) Data o stavu a vývoji území (Horninové prostředí a geologie) Poddolované území, sesuvné území, staré důlní dílo Obec Území obce (ha) Počet poddolov. území (body) Počet poddolov. území (plochy) Zábor poddolov. ploch (ha) % poddolov. z území obce Počet sesuvů (body, plochy) % sesuvů z území obce Stará důlní díla průměr ORP v kraji ORP Aš 14378, ,18 0, Aš 5588, ,14 0, Hazlov 2792, ,04 0, Hranice 3175, Krásná 2189, Podhradí 631, průměr obce v ORP Aš 2875,64 3,6 1 5,04 0, ,8 průměr obce v kraji zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 10 Poddolované území, sesuvné území, staré důlní dílo verze /113

12 C. Indikátory udržitelného rozvoje území V této tematické kategorii bude použit jako indikátor hodnocecí udržitelného rozvoje území sjednocení ploch dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území a ložisek vyhrazených surovin ku celkové ploše území obce. 3.3 Vodní režim V oblasti vodního režimu od předchozí úplné aktualizace ÚAP 2010 bylo nově na území SO ORP Aš (Doubrava u Aše) vymezeno ochranné pásmo I. a II.stupně přírodního léčivého zdroje Doubravka. Dále bylo stanoveno ochranné pásmo I. a II.stupně vodního zdroje Krásná u Aše, byla provedena revize a rozšíření ochranného pásma I. a II.stupně vodního zdroje Štítary a vodního zdroje Schoenberg pro odběr podzemní vody. A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Vodní režim je ovlivňován hospodařením a využíváním povodí. Říční síť je hustá, v území se vyskytuje velké množství vodních nádrží či rybníků. Do území zasahuje ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů Františkových Lázní. Na území obce Doubrava u Aše se nachází přírodní léčivý zdroj Doubravka s přírodní minerální vodou, silně mineralizovanou sírano-hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu, uhličitá, studená, hypotonická. K uvedenému zdroji bylo vymezeno ochranné pásmo I. a II.stupně. B. Seznam jevů tematického okruhu a vybraných sledovaných jevů Vodní režim č. jevu název jevu vybraný jev A_044 vodní zdroj podzemní, povrchové vody; včetně ochranných pásem A_045 chráněná oblast přirozené akumulace vod A_046 zranitelná oblast A_047 vodní útvar povrchových, podzemních vod A_048 vodní nádrž A_049 povodí vodního toku, rozvodnice A_050 záplavové území A_051 aktivní zóna záplavového území A_052 A_053 A_054 A_055 A_056 A_123 A_143 území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody; včetně ochranných pásem lázeňské místo; vnitřní, vnější území lázeňského místa pozorovací zařízení Českého hydrometeorologického ústavu znečištění vod B_028 podíl vodních ploch na celkové výměře katastru tabulka č. 11 Vodní režim Vektorová data KÚKK, verze /113

13 3.3.1 Vodní toky a plochy Hydrologicky je celé území Ašského výběžku pramennou oblastí. Jeho vodní toky se rozdělují do dvou hlavních povodí. Většina území patří do povodí Sály a Bílé Elstery (č. h. p ), menší, jižní část do povodí Ohře (povodí Ohře po Teplou č. h. p ). Říční síť je velmi hustá (1,61 km/ km2) a je tvořena množstvím drobných i větších horských a podhorských potoků. Povrchové vody jsou zadržovány v řadě vodních ploch, rybníků, tůní. Největší vodní plochou je přehrada na Bílém Halštrově u Dolních Pasek (5,725 ha), která byla původně vodárenskou nádrží a měla vyhlášena ochranná pásma. V současnosti jde o rekreační nádrž, ochranná pásma nejsou dosud zrušena. Nejvýznamnějším tokem povodí Sály a Bílé Elstery je Bílý Halštrov (č.h.p ). Plocha povodí na našem území je 18,8 km2, délka toku 11,1 km, průměrný průtok u státní hranice: 0,5 m3.s-1. Je pstruhovou vodou, čistota vody v dolní části je IV. třídy. Největším přítokem je levobřežní Ašský potok (č.h.p ). Bílý Halštrov, stejně jako řada dalších, větších či menších potoků v Ašském výběžku jsou vodohospodářsky významnými toky (vyhláška 470/2001 Sb.) pstruhovými vodami Vodní režim v krajině Vodní režim je ovlivňován několika faktory. Jsou to jak hydrologické vlastnosti a základní charakteristiky povodí, tak způsob využívání a úroveň hospodaření na půdě na ploše povodí, obzvlášť na zemědělské a lesní půdě (struktura pěstovaných plodin a kultur, druhová a věková skladba lesních porostů). Průběh odtokových poměrů z povodí ovlivňují i ostatní pozemky, zvláště zpevněné komunikace, betonové plochy, stavební pozemky a odtokové poměry ze sídlišť a intravilánů. b) Data o stavu a vývoji území (Vodní režim) Vodní eroze, vsakování, meliorace Obec Území obce (ha) Zastavěné plochy % zast. pl. z území obce TTP Lesní půda Celkem % z území obce Meliorace (ha) % melior. z území obce průměr ORP v kraji ORP Aš 14378, ,82 Aš 5588,5 98 1, ,02 213,97 3,83 Hazlov 2792, , ,36 454,56 16,28 Hranice 3175, , ,86 428,58 13,5 Krásná 2189, , ,35 51,94 2,37 Podhradí 631,54 6 0, ,97 16,77 2,65 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji 2875,64 233,16 tabulka č. 12 Vodní eroze, vsakování Vektorová data KÚKK, verze /113

14 3.3.3 Povrchové a podzemní vody Do Ašského výběžku zasahuje velkou plochou vnější ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů Františkových Lázní. Probíhá zhruba od státní hranice přes Doubravu, Kopaniny, Podhradí, dále po východním okraji zastavěného území Aše, přes Mokřiny, Nebesa a Nový Žďár do Slatinného lesa a dále přes státní hranici. Přibližně k silnici Nový Žďár Nebesa Výhledy zasahuje z jihu výběžek chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les. b) Data o stavu a vývoji území (Vodní režim) Vodní toky a plochy Obec Území obce (ha) % území v povodí Ohře % území v povodí Berounky Celkem vodní plochy (ha) % z území obce Vodní toky celkem (km) průměr ORP v kraji ORP Aš 14378,21 135, ,97 1,98 92,69 Aš 5588,5 38, ,94 0,32 30,8 Hazlov 2792,67 96, ,5 22,58 Hranice 3175, ,61 0,49 25,7 Krásná 2189, ,94 0,27 10,12 Podhradí 631, ,49 0,39 3,49 průměr obce v ORP Aš 2875,64 27, ,19 0,4 18,54 průměr obce v kraji zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 13 Vodní toky a plochy (Vodní režim) Vodní plochy (nad 5 ha) Vodní plocha Výměra (ha) Dotčené obce Pozn. A_048 - vodní nádrž 7,86 Hazlov x 5,1 Hranice celkem v ORP Aš 12,96 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 14 Vodní plochy (nad 5 ha) Záplavy V území SO ORP Aš jsou záplavová území pětileté, dvacetileté a staleté vody zpracována pro Bílý Haraštov a Libský potok. b) Data o stavu a vývoji území verze /113

15 (Vodní režim) Záplavová území Q100, záplavou ohrožené domy a obyvatelé Obec Plocha Domů v % z Obyvatelé % z Území záplavy záplavě celkovéh v záplavě území obce (ha) Q100 Q100 o počtu Q100 obce (ha) domů průměr ORP v kraji ORP Aš 14378,21 48,99 Aš 5588,5 46,92 0,84 Hazlov 2792, Hranice 3175, Krásná 2189, Podhradí 631,54 2,07 0,33 průměr obce v ORP Aš 2875,64 9,8 průměr obce v kraji tabulka č. 15 Záplavová území Q100, záplavou ohrožené domy a obyvatelé % z celkovéh o počtu obyvatel zdroj: ÚAP, datum: Zdroje vod V území je lokalizován přírodní léčivý zdroj JD-1 Doubravka vyhlášený Ministrastvem zdravotnictví ČR Českým inspektorátem lázní a zřídel. Jedná se o přírodní minerální vodu, silně mineralizovanou sírano-hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu určenou k léčebným účelům pro pitnou kůru, zevní balneaci a ke střevním výplachům. K uvedenému léčivému zdroji bylo stanoveno ochranné pásmo I. a II.stupně. Dále se na území SO ORP Aš nachází vodní zdroj podzemní vody Krásná a vodní zdroj povrchové vody Rokytnice. Na řešeném území jsou dále vymezena ochranná pásma vodních zdrojů pitné vody I. a II.stupně Krásná, Schönberg a Štítary. b) Data o stavu a vývoji území (Vodní režim) Zdroje pitné vody, minerální vody Obec průměr ORP v kraji Zdroje vody Celkem vydatnost (l/s) Zdroje minerálních vod ORP Aš 2 1 Aš 0 1 Hazlov 0 0 Hranice 1 0 Krásná 1 0 Podhradí 0 0 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 16 Zdroje pitné vody, minerální vody 0,4 0,2 Vydatnost zdroj: ÚAP, datum: verze /113

16 (Vodní režim) Lázeňská místa, léčivé zdroje Obec průměr ORP v kraji Místo Území obce (ha) Zastavěné území (ha) Plocha lázeňského území - VLÚ (ha) % ze zastavěného území Léčivé zdroje ORP Aš 14378, , Aš ,5 718, Hazlov ,67 160, Hranice ,72 333, Krásná ,78 108, Podhradí - 631,54 50, průměr obce v ORP Aš 2875,64 274,22 0 0,2 průměr obce v kraji tabulka č. 17 Lázeňská místa, léčivé zdroje zdroj: ÚAP, datum: C. Indikátory udržitelného rozvoje území Během sledovaného období byla Krajským úřadem Karlovarského kraje vymezena záplavová území pro vodní tok Bílý Halštrov a Libský potok. Toto vymezení lze využít v procesu tvorby územně plánovací dokumentace a upozornit na nebezpečí záplav v daném území. U dalších charakteristik vodního režimu krajiny v SO ORP nebyla identifikována žádná změna. D. Další informace specifické pro ORP Aš V zájmovém území se nacházejí ochranná pásma vodního zdroje I. a II. stupně a to na území obcí Aš, Hazlov, Krásná a Podhradí. 3.4 Hygiena životního prostředí V oblasti hygieny životního prostředí byly na sledovaném území zaznamenány zdroje znečištění ovzduší REZZO I a REZZO II, které významně ovlivňují čistotu ovzduší. V jižní části území byl zaznamenán vysoký index radonového rizika. Na území obce Aš byl překročen imisní limit roční průměrné koncentrace benzo(a)pyren BaP. A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Kvalita životního prostředí je hodnocena jako dobrá a to především díky absenci velkých stacionárních zdrojů znečištění. K negativním vlivům ovlivňujícím čistotu ovzduší patří pouze menší zdroje znečištění. B. Seznam jevů tematického okruhu a vybraných sledovaných jevů Hygiena životního prostředí č. jevu název jevu vybraný jev A_062 sesuvné území a území jiných geologických rizik A_064 staré zátěže území a kontaminované plochy A_065 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší verze /113

17 A_084 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s nebezpečnými látkami A_085 skládka včetně ochranného pásma A_086 spalovna včetně ochranného pásma A_087 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma A_114 jiná ochranná pásma A_126 radonové riziko A_132 hygiena prostředí B_034 hranice klimatických regionů B_035 počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší B_036 hodnoty imisního znečištění životního prostřed a jejich vývoj tabulka č. 18 Hygiena životního prostředí Vektorová data KÚKK, Klimatické podmínky Území ORP má chladné vlhké oceanické klima, náležející do chladnějších regionů mírně teplé oblasti a chladné oblasti. V místním klimatu se často uplatňují teplotní inverze a vytváření jezer chladného vzduchu v údolích, což se nepříznivě projevuje v přízemním znečištění ovzduší, jehož zdroji jsou převážně domácí topeniště, spalující fosilní paliva. b) Data o stavu a vývoji území Klimatické údaje, klimatické regiony Obec Klimatická oblast Prům. nadm. výška (m n. m.) Prům. roční teplota (ºC) Roční úhrn srážek (mm) Počet dní s teplotní inverzí průměr ORP v kraji ORP Aš MT 3 7,5 8, Aš MT CH Hazlov Hranice MT 3 MT 4 CH 7 MT 3 MT ,5 8, ,5 8, CH 7 Krásná MT CH Podhradí MT CH průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 19 Klimatické údaje, klimatické regiony Vektorová data KÚKK, verze /113

18 3.4.2 Ovzduší Celé území ORP Aš patří do oblasti s dobrou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. V území jsou evidovány 4 velké zdroje znečištění ovzduší v obci Aš (LE-GO spol.s.r.o. pro chemické čištění textilií a kožešin, ASTOS Aš výroba účelových strojů a zařízení, TEBYT Aš výroba a rozvod páry a teplé vody), další velký zdroj znečištění ovzduší je v obci Krásná Slévárna Heunisch a.s..dále se v území nachází několik středních zdrojů znečištění ovzduší, jejichž zvýšený výskyt je v obcích Hranice, Aš a Hazlov. Dalším významným zdrojem znečištění, především z hlediska přízemního znečištění ovzduší v tzv. dýchací zóně, je vytápění domácností. Ve většině sídel, s výjimkou Aše a Hranic, výrazně převažuje spalování pevných fosilních paliv, dřeva, příp. dalších, často nevhodných substancí. Jejich nedokonalé spalování je zdrojem emisí plynných a pevných částic. Pravděpodobnost tohoto znečištění je největší v obdobích s nepříznivými rozptylovými podmínkami (především v zimě a na podzim). Především v údolních polohách, kde lokalizovaná řada sídel, mohou vznikat teplotní inverze a jezera studeného vzduchu s omezenými možnostmi rozptylu znečišťujících látek a s jejich zvýšenými koncentracemi v přízemní vrstvě ovzduší. b) Data o stavu a vývoji území Překročení imisních limitů, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Obec Území obce (ha) Celkové překr. limitu Překr. limitu i meze tolerance průměr ORP v kraji ORP Aš Aš ne ne Hazlov ne ne Hranice ne ne Krásná ne ne Podhradí 636 ne ne průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 20 Překročení imisních limitů, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Vektorová data KÚKK, (Hygiena životního prostředí) Zdroje znečištění ovzduší Obec průměr ORP v kraji Zdroje REZZO I. Zdroje REZZO II. Zdroje REZZO III. ORP Aš Aš Hazlov Hranice Krásná Podhradí průměr obce v ORP Aš 3,6 12,8 0 průměr obce v kraji verze /113

19 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 21 Zdroje znečištění ovzduší Odpady Celé území ORP Aš je samostatnou svozovou oblastí pro nakládání s odpady. V celé oblasti, tzn. ve všech sídlech, se provádí separovaný sběr odpadů, a to do speciálních kontejnerů. Třídí se pět druhů odpadů: plasty, papír, kovové obaly, bílé sklo a barevné sklo. Svoz separovaného odpadu provádí Ašské služby a.s. do sběrného dvora. Nebezpečný odpad je v Aši svážen do sběrného dvora, kde se odděleně shromažďuje a následně předává oprávněným osobám (odvoz ke zpracování mimo správní území). Sběrné dvory by měly být lokalizovány ve všech čtyřech zbývajících obcích ORP. Svoz směsného komunálního odpadu provádějí Ašské služby a.s., a to na kontrolované překladiště na bývalé, uzavřené skládce u Vernéřova (U Skřivánčího vrchu), odkud se směsný komunální odpad odváží na řízenou skládku do Tisové na Sokolovsku. Tato uzavřená skládka bude rekultivována inertním materiálem a do té doby bude sloužit jako překladiště. V celém území ORP není žádná řízená skládka ani další zařízení na hospodaření s odpady. Z minulé doby se zde nalézá řada starých zátěží (všechny byly založeny jako skládky neřízené), kterými se bude třeba postupně zabývat a prověřit jejich vlivy na životní prostředí. Přehled uzavřených skládek a starých zátěží uvádí následující tabulky. b) Data o stavu a vývoji území Produkce odpadu Obec Celkem komunál. odpad (t) Nebezp. odpad (t) průměr ORP v kraji - - ORP Aš ,5 Aš - - Hazlov - - Hranice - - Krásná - - Podhradí - - průměr obce v ORP Aš ,1 průměr obce v kraji - - tabulka č. 22 Produkce odpadu Vektorová data KÚKK, Zařízení pro nakládání s odpady Zařízení Zprac. druh odpadu Zprac. nebezp. odpad Sběrna železa železo - Sběrna železa železo - Sběrna železa a papíru železo a papír - celkem ORP 3 - tabulka č. 23 Zařízení pro nakládání s odpady Vektorová data KÚKK, verze /113

20 Staré ekologické zátěže Zátěž Míra rizika Prostor. rozsah rizik Benzina s.r.o. ČSPHM AŠ 0-neznámé - Hazlov u Chebu 5-žádné - Horní Paseky u Chebu 5-žádné - Skládka Aš 3-střední 4-bodové Skládka Hazlov 3-střední 4-bodové Skládka Hranice 4-nízké 4-bodové Skládka Nebesa 4- nízké 4-bodové Skládka Nebesa II. 4- nízké 4-bodové Skládka Nový Žďár 3-střední 4-bodové Skládka Větrov II 4- nízké 4-bodové Tosta 3-střední 4-bodové Tosta Aš - závod 12 2-vysoké 4-bodové U Skřivánčího vrchu 2-vysoké 4-bodové V Růžovém údolí 4- nízké 4-bodové Větrov 3-střední 4-bodové Za mateřskou Školou 4- nízké 4-bodové ZČP a.s. rozvodna Aš 3-střední 3-lokální celkem ORP tabulka č. 24 Staré ekologické zátěže Vektorová data KÚKK, Hluk a vibrace Zatížení hlukem není globálně v rámci ORP sledováno, a proto nelze jeho vlivy na životní prostředí hodnotit. K dispozici jsou údaje sčítání automobilové dopravy, s jejichž pomocí by se alespoň v okolí nejvíce frekventovaných silnic procházejících obytným územím daly zpracovat modelové výpočty hladin akustického tlaku. Poslední celostátní sčítání dopravy, ze kterého jsou známa data, proběhlo v roce Nové informace o intenzitě dopravy nejsou zatím dostupná díky sčítání v průběhu roku 2010 a následnému zpracování dat. Intenzita dopravy byla nejvyšší na silnici I/64, kde počet vozidel, které projedou za 24 hodin, překročil počet Obecně lze říci, že nejvytíženější jsou komunikace v blízkosti města Aš. Severním směrem se intenzita dopravy snižuje. Velké stacionární zdroje hluku se v území nevyskytují, s výjimkou kamenolomu v Lipné u Hazlova. Obytné, případně rekreační území jednotlivých sídel může být ovlivňováno hlukem z automobilové dopravy, a to v závislosti na její intenzitě Radonové riziko Podle map radonového indexu z geologického podloží (ČGS) je jižní část Ašského výběžku, zhruba po linii Nový Žďár Nebesa ve střední kategorii, jižní část ve vysoké kategorii. V nivách vodních toků a na přilehlých údolních svazích jsou hodnoty radonového indexu v přechodné a nízké kategorii. Hlavním zdrojem radonu je geologické verze /113

21 podloží. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických a přeměněných horninách, které jsou zastoupeny v celém výběžku. Nejnižší hodnoty jsou v nejmladších sedimentech, kterými jsou např. potoční sedimenty. Celé území ORP leží v hydrogeologickém rajonu 6111 Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor. Jde o hydrogeologický masiv s monotónními hydrodynamickými poměry a s nízkou, převážně puklinovou propustností a s poměrně mělkými podzemními vodami. C. Indikátory udržitelného rozvoje území Za sledované období vzrostl počet evidovaných starých ekologických zátěží o 3, což může negativně působit na životní prostředí v místě výskytu a měly by se tudíž co nejrychleji zlikvidovat či dostatečně zajistit tak, aby nepředstavovali ekologickou hrozbu pro území. Ve sledovaném území jsou evidované zdroje velkého znečištění vzduchu REZZO I a dále několik středních zdrojů znečištění REZZO II Negativním problémem je také zvyšující se počet motorových vozidel, které mají vliv na životní prostředí zvyšující se koncentrací výfukových plynů. S rozvojem vozového parku je také spojena potřeba budování nových komunikací mimo zastavěná území obcí, což způsobuje zábor zemědělské půdy. Pozitivní změnou je zvyšující se množství vytříděného komunálního odpadu, což je celorepublikový trend a nelze říct, že je to pouze místní specifikum. 3.5 Ochrana přírody a krajiny V oblasti ochrany přírody a krajiny nenastala od poslední úplné aktualizace ÚAP 2010 žádná výrazná změna. A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Ochrana přírody a krajiny má významné zastoupení v celém ORP, a to především díky přítomnosti dvou přírodních parků (Smrčiny a Halštrov), evropsky významné lokality Bystřina - Lužní potok, několika maloplošných zvláště chráněných území a registrovaných významných krajinných prvků a dále vymezených skladebných částí ÚSES nadregionální, regionální a lokální úrovně. Je zde vysoké zastoupení taxativně vyjmenovaných významných krajinných prvků v zákoně č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (vodní toky, údolní nivy, vodní plochy, lesní porosty) a dalších hodnotných lokalit (rašeliniště, mokřady, prameniště. Celé území má vysoké hodnoty krajinného rázu, zcela převažují zóny harmonické a přírodě blízké krajiny. B. Seznam jevů tematického okruhu a vybraných sledovaných jevů Ochrana přírody a krajiny č. jevu název jevu vybraný jev A_011 urbanistické hodnoty A_017 A_018 oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika A_021 územní systém ekologické stability A_022 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou A_023 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou verze /113

22 A_024 A_025 přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma A_026 chráněná krajinná oblast včetně zón A_027 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma A_028 přírodní rezervace včetně ochranného pásma A_029 národní přírodní památka včetně ochranného pásma A_030 přírodní park A_031 přírodní památka včetně ochranného pásma A_032 památný strom včetně ochranného pásma A_033 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO A_034 NATURA evropsky významná lokalita A_035 NATURA ptačí oblast A_036 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem A_042 hranice biochor A_048 vodní nádrž A_121 plochy rekultivací A_138 plochy zeleně A_142 mokřad mezinárodního významu B_030 koeficient ekologické stability KES B_032 hranice přírodních lesních oblastí B_033 hranice bioregionů a biochor tabulka č. 25 Ochrana přírody a krajiny Vektorová data KÚKK, Chráněná území Do území SO ORP Aš nezasahuje žádný z velkoplošných chráněných území. Z maloplošných jsou na území národní přírodní památky, 3 přírodní památky a 1 přírodní rezevace. V SO ORP jsou lokalizovány 2 přírodní parky. Přírodní park Smrčiny (7 326,1 ha) se nacházejí v nejzápadnějším cípu Ašského výběžku. Částí zasahují také za hranice republiky do Německa. Jedná se o členitou pahorkatinu, která je součástí Krušnohorské hornatiny. Charakteristická je plochým zvlněným povrchem, na okrajích jsou údolí vyhloubená četnými vodními toky. Východně od Aše se na rozloze 4 541,4 ha nachází přírodní park Halštrov, kde je upravený pramen Bílého Halštrova. Na území ORP je v systému ochrany NATURA 2000 vymezeno nebo do něj zasahují 2 evropsky významné lokality (nařízení vlády 132/2005 Sb.). Na území ORP Aš je v severozápadní části vymezena lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Bystřina a Lužní potok. Dále jsou na území vymezeny významné prvky registrované v obci Podhradí park Podhradí, v obci Aš Sady Míru a dále dva Ašské javory. Na území jsou též vyhlášené dva památné stromy- Štítarský klen v obci Krásná a dub u Dolíšky v obci Hranice verze /113

23 b) Data o stavu a vývoji území (Ochrana přírody a krajiny) Významné krajinné prvky ze zákona Obec průměr ORP v kraji Území obce (ha) VKP vodní toky (km) VKP lesy (ha) VKP jezera a rybníky (ha) VKP rašelini ště (ha) VKP údolní nivy (ha) Celkem zábor ploch (ha) ORP Aš 14378,21 92, ,78 6,46 80, , ,53 % z území obce Aš 5588,5 30,8 3173, ,4 625, ,87 62,14 Hazlov 2792,67 22, ,06 6,46 3,2 254,6 1390,43 49,79 Hranice 3175,72 25,7 1319, ,5 444, ,29 51,9 Krásná 2189,78 10, , ,43 220, ,21 59,65 Podhradí 631,54 3,49 298, ,57 364,73 57,75 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 26 Významné krajinné prvky ze zákona tabulka č. 27 Významné krajinné prvky registrované (Ochrana přírody a krajiny) Maloplošná CHUP 2875,64 18, ,56 1,29 16,11 325, ,51 (Ochrana přírody a krajiny) Významné krajinné prvky registrované Obec průměr ORP v kraji Území obce (ha) Registrované VKP Plocha registr. VKP (ha) ORP Aš 14378,21 2 6,01 % z území obce Aš 5588,5 1 4,49 0,08 Hazlov 2792, Hranice 3175, Krásná 2189, Podhradí 631,54 1 1,52 0,24 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji 2875,64 0,4 1,2 zdroj: ÚAP, datum: zdroj: ÚAP, datum: Chráněné území Typ území Celková plocha (ha) Plocha v ORP (ha) Dotčené obce Pozn. Bystřina PR 50,62 48,81 Hranice Goethova skalka PP 2,56 2,56 Aš,Hazlov Lužní potok NPP 114,15 113,36 Hranice U cihelny PP 2,03 2,03 Hazlov U cihelny PP 1,2 1,2 Hazlov Vernéřovské doly PP 0,26 0,26 Aš Ztracený rybník PR 11,45 11,45 Hazlov celkem v ORP Aš 182,26 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 28 Maloplošná CHUP verze /113

24 (Ochrana přírody a krajiny) Natura 2000 Chráněné území Bystřina - Lužní potok Štítarský rybník Typ území Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Celková plocha (ha) celkem v ORP Aš 1126,79 tabulka č. 29 Natura 2000 Plocha v ORP (ha) Dotčené obce 1122, ,9 Hranice,Krásná 4,22 4,22 Krásná Pozn. zdroj: ÚAP, datum: Ekologická stabilita, USES V rámci ORP jsou zastoupeny všechny tři úrovně ÚSES, nadregionální, regionální a lokální. Téměř celým Ašským výběžkem, od SZ k JV, prochází osa nadregionálního biokoridoru č. K 3. Začíná na státní hranici u sídla Štítary, pokračuje přes Smrčinu na JV a přes vložené RBC č Na Háji a přes PP Verneřovské doly do vloženého RBC č Mokřiny ke státní hranici. Odtud se stáčí na JZ do údolí Nebeského potoka, pokračuje údolím Slatinného potoka a vstupuje do severního výběžku NRBC č, 32 Amerika, které zasahuje až k Táborské a pokračuje dále na jih. Osa NRBK má vymezenou ochrannou zónu do vzdálenosti 2000 m na obě strany, ve které by měla být uplatňován tzv. koridorový efekt zabezpečující ochranu všech hodnotných krajinných segmentů považovaných v této zóně za součást NRBK. V praktickém provedení to znamená, že v OZ je realizován zvýšený zájem orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty v rámci platné legislativy, jmenovitě zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, neznamená to však, že jsou jejím vymezením a ochranou dotčeny další funkce v území. Ochranná zóna NRBK, kromě širšího okolí Hranic a Aše, zabírá téměř celou zbývající část ORP. Regionální ÚSES začíná od soutoku Bystřiny a Rokytnice linií po státní hranici, a to RBK č. 972, které navazuje na RBC č Lužní potok a pokračuje jako RBK č. 973 po státní hranici do RBC č Nový Žďár. Dále jde RBK 982. Západně od Lipné se napojuje na RBK č. 983, který vstupuje do RBC č Libský les. Druhá linie regionálního ÚSES se odděluje z RBK č. 972 u soutoku Rokytnice a Lužního potoka jako RBK č. 974 a jde přes RBC č Kozí hřbet jižně od Trojmezí. Dále pokračuje na JV jako RBK č. 975 přes Podhradí do RBC č u Kopaniny. Z něho se odděluje krátká větev RBK č.976 na státní hranici. Z RBC č pokračuje na jih RBK č. 977 a u Dolních Pasek vstupuje do NRBK č. 3. Po státní hranici východně od Hazlova vychází z NRBK K 3, resp. z vloženého RBC č Mokřiny, hraniční RBK č. 987 směrem na Vojtanov. Koeficient ekologické stability Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina vyhodnocuje pomocí koeficientu ekologické stability (KES). Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. KES je verze /113

25 poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv.stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Hodnoty KES jsou obecně interpretovány následovně: KES < 0,10 : území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0,10 < KES < 0,30 : území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,30 < KES < 1,00 : území intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,00 < KES < 3,00 : vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů KES > 3,00 : přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem Koeficient ekologické stability Obec KES Aš 2,98 Hazlov 1,31 Hranice 7,06 Krásná 2,10 Podhradí 5,26 ORP Aš 2,77 Zdroj: čsu 2011 tabulka č. 30 Koeficient ekologické stability Dle koeficientu ekologické stability se území SO ORP Aš vcelku s vyváženou krajinou, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami Krajinný ráz V zájmovém území nejsou vymezeny oblasti a místa krajinného rázu ani oblasti rekultivací. V území se nachází plochy bývalých skládek, které v minulosti byly rekultivovány nebo rekultivaci vyžadují Fauna a flóra Podle Biogeografického členění ČR je náleží celé území ORP Aš do biogeografického regionu 1.58 Ašského, který zabírá geomorfologický celek Smrčina y západní část Krušných hor. Jeho biota je 4. bukového a 5. jedlobukového vegetačního stupně. Biota je ochuzená hercynská, se silným západním vlivem verze /113

26 Bioregion se rozkládá v mezofytiku ve fytogeografických okresech č. 22 Halštrovská vrchovina a č. 23 Smrčiny. Potenciální přirozenou vegetací jsou v nižších polohách acidofilní doubravy, výše bukojedliny, obojí pravděpodobně s autochtonní borovicí (vogtlandskou). Na rašeliništích se vyskytují i blatkové bory. Podél vodních toků jsou zastoupeny olšiny. Flóra má mezofilní charakter s řadou druhů subatlantského charakteru. Je zastoupena ochuzená hercynská fauna předhůří s patrným vlivem západoevropského elementu. Vodní toky patří do pstruhového pásma, významná je reliktní lokalita perlorodky říční. Přirozenou náhradní vegetací jsou louky. Lesní porosty zabírají téměř polovinu ORP (7030,6 ha, 48,9 %), travní porosty téměř 2800 ha (19,3 %). Dále je zastoupena řada menších rybníků. Všechny toky patřící do EVL patří do pstruhového pásma, kromě pstruha obecného se běžně vyskytuje vranka obecná, mihule potoční, v Rokytnici i rak říční. Mezi nejtypičtější obyvatele vodních toků patří perlorodka říční, která v tomto území tvořila jednu z nejbohatších populací ve střední Evropě, v současné době pomalu vymírá. Z dalších význačných druhů živočichů hnízdí v území např. čáp černý a kulíšek nejmenší. C. Indikátory udržitelného rozvoje území Za sledované období nedošlo u sledované tematické okruhu k pozitivní ani negativní změně. I přesto, že nedošlo k žádné změně, jsou v SO ORP nadprůměrně zastoupeny prvky ochrany přírody mnoha kategorií i plošného rozsahu verze /113

27 3.6 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V oblasti zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa nedošlo od poslední úplné aktualizace ÚAP 2010 k výrazné změně. Pro obec Podhradí byl zpracován plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav, který navrhuje mimo jiné opatření proti vodní erozi a revitalizaci části Ašského potoka. A. Vyhodnocení stavu a vývoje území V území ORP jsou zastoupeny většinou chudé půdy pahorkatin a vrchovin, které jsou potenciálně náchylné k vodní erozi. Zemědělské půdy jsou charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami a třídami ochrany zemědělské půdy. Pozemky určené k plnění funkcí lesa tvoří z celého území téměř polovinu výměry obcí. Z funkčního hlediska převažují lesy zvláštního určení, v menší míře se vyskytují lesy hospodářské. B. Seznam jevů tematického okruhu a vybraných sledovaných jevů Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A_037 č. jevu název jevu vybraný jev lesy ochranné A_038 lesy zvláštního určení A_039 lesy hospodářské A_040 vzdálenost 50m od okraje lesa A_041 bonitovaná půdně ekologická jednotka A_043 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti A_134 ohrožení půd B_022 podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru B_023 podíl orné půdy ze zemědělské půdy B_024 podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy B_025 podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy B_026 podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích B_029 podíl lesů na celkové výměře katastru B_031 stupeň přirozenosti lesních porostů A_043 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti A_134 ohrožení půd B_022 podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru B_023 podíl orné půdy ze zemědělské půdy B_024 podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy B_025 podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy B_026 podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích B_029 podíl lesů na celkové výměře katastru B_031 stupeň přirozenosti lesních porostů tabulka č. 31 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Vektorová data KÚKK, verze /113

28 3.6.1 Půdní fond Převažujícím typem na horninách v řešeném území (ortoruly, granity, pararuly, svory, kvarcitické fylity, kvarcity a pouze ojediněle čediče) jsou typické hnědé půdy nižších až vyšších vrchovin. Na sedimentech překrytých mocnější kůrou zvětrávání a zčásti i na svazích vznikají nejčastěji půdy nenasycené (kyselé) oligotrofní (chudé) až oligomezotrofní (A-AB), zcela ojediněle se na elevacích vyskytují i typy mezotrofně bazické (BD). V depresích reliéfu nebo na svazích elevací se obvykle vyskytují mírně obohacené mezotrofní hnědozemní typy půd (B). Všechny typy výše uvedených půd bývají slabě až středně oglejené, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité a někdy mírně převlhčené (A-AB-B-BD3). b) Data o stavu a vývoji území (ZPF a PUPFL) Půdní fond Obec Území obce (ha) ZPF celkem % Chmelnice a vinice (%) TTP (%) Orná půda (%) Zahrady (%) ORP Aš 14378,21 38,6 0 21,59 15,4 1,52 0,1 Sady (%) Ostatní půdní fond celkem (%) Aš 5588,5 29,7 0 15,39 11,95 2,29 0,02 70,3 Hazlov 2792,67 43,5 0 11,17 31,33 0,86 0,11 56,5 Hranice 3175,72 49,3 0 44,43 3,24 1,51 0,13 50,7 Krásná 2189,78 38,1 0 13,2 24,16 0,59 0,05 61,9 Podhradí 631,54 43,1 0 36,42 6,33 0, ,9 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 32 Půdní fond 2875,64 zdroj: ÚAP, datum: Zemědělský půdní fond Půdy v řešeném území jsou relativně monotónní, podmíněné málo pestrým minerálním složením matečných hornin, většinou kyselých a jen velmi ojediněle bazických. Určitý podíl na pedologických poměrech mají i antropické vlivy. Z důvodu využitelnosti území pro zemědělskou i lesnickou činnost byly prováděny dlouhodobé zásahy do vodního režimu (systematické odvodňování s co nejrychlejším odvedením vody z krajiny), které spolu s dalšími doprovodnými jevy intenzivního využití zemědělských pozemků vedly k porušení přirozeného vývoje půd a na mnoha místech k odnosu svrchních horizontů a k degradaci půdního profilu. Proces se dále usiluje postupným oteplováním klimatu, jehož doprovodným jevem jsou časté přívalové srážky verze /113

29 b) Data o stavu a vývoji území (ZPF a PUPFL) Charakteristiky zemědělské půdy Obec Území obce (ha) ZPF celkem (%) ZPF celkem (ha) Orná půda ze ZPF (%) TTP ze ZPF (%) 1. třída ochrany (%) 2. třída ochrany (%) 3. třída ochrany (%) 4-5. třída ochrany (%) průměr ORP v kraji ORP Aš 14378,21 38, ,9 56,0 72,16 27,83 48,33 94,62 Aš 5588,5 29, ,3 51,9 16,39 4,48 3,54 17,62 Hazlov 2792,67 43, ,1 25,7 10,68 8,5 10,68 23,41 Hranice 3175,72 49, ,6 90,1 11,2 9,34 19,64 15,67 Krásná 2189,78 38, ,5 34,8 23,79 3,58 3,8 12,76 Podhradí 631,54 43, , ,1 1,92 10,68 25,16 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 33 Charakteristiky zemědělské půdy 2875, ,6 14,43 5,57 9,67 18,92 zdroj: ÚAP, datum: Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesy ORP Aš náleží do přírodní lesní oblasti (PLO) 1 Krušné hory, která se dělí na dvě podoblasti: a vlastní Krušné hory, b Smrčiny s Halštrovskými vrchy. Do nejjižnější části ORP zasahuje PLO 2, její podoblast 2 a Chebská pánev. Podoblast b Smrčiny s Halštrovskými vrchy má průměrnou nadmořskou výšku 700 m a méně členitý reliéf. V podloží jsou fylitické břidlice, fylity, svory a ruly a na jihu žula. Zcela převažují chudé horniny s chudšími půdami, slabě zásobenými živinami a značně kyselé. Převládají půdy písčitohlinité až hlinitopísčité. Výrazně převažují stanoviště kyselé řady. Méně jsou zastoupeny řady podmáčená a živná. Dominantními LVS jsou jedlobukový 5. a smrkobukový 6. na svazích a v nižších částech oblasti (Halštrovské hory a Smrčiny. Jsou součástí Lesního hospodářského celku a Lesní správy Františkovy Lázně. Většina lesních porostů je v majetku Lesů ČR, jen menší výměry jsou lesy obcí a soukromé. Lesní porosty pokrývají celkem ha, což je 49,3 % z celkové rozlohy SO ORP Aš. V druhové skladbě mají zcela převažující zastoupení smrčiny, místy je hojněji zastoupena borovice (na Ašsku, ekotyp borovice Vogtlandské), velmi málo je zastoupena jedle. Oproti přirozenému rozšíření velmi silně pokleslo také zastoupení buku. Z dalších listnáčů je výrazněji zastoupena bříza a olše, z dalšíc h dřevin modří a z cizích dřevin vejmutovka. Z lesních porostů jsou v území zastoupeny: Lesy hospodářské zahrnují lesy, které nejsou lesy ochrannými ani lesy zvláštního určení. V řešeném území mají převažující zastoupení. Lesy zvláštního určení (např. lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých vod, na lokalitách maloplošných zvláště chráněných území, dále to mohou být lesy, u nichž veřejný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním, např. lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy potřebné pro zachování biodiverzity, lesy v uznaných verze /113

30 oborách a samostatných bažantnicích a lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. b) Data o stavu a vývoji území (ZPF a PUPFL) Výměra PUPFL, podíl kategorií lesa Obec průměr ORP v kraji Území obce (ha) Lesní půda (%) Lesní půda (ha) ORP Aš 14378,21 49,3 7202,78 Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) Lesy zvláštního určení (%) Aš 5588,5 56, ,63 12, ,57 Hazlov 2792,67 44, ,06 0, ,24 Hranice 3175,72 41, ,35 33,24 0 8,31 Krásná 2189,78 53, ,32 40, ,97 Podhradí 631,54 47,25 298,41 27, ,69 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 34 Výměra PUPFL, podíly kategorií lesa 2875, ,56 zdroj: ÚAP, datum: Stupeň přirozenosti lesních porostů Obec Lesní půda (ha) Lesní půda (%) St. 1 (%) St. 2 (%) St. 7 (%) průměr ORP v kraji ORP Aš 7202,78 49, Aš 3173,63 56, Hazlov 1229,06 44, Hranice 1319,35 41, Krásná 1182,32 53, Podhradí 298,41 47, průměr obce v ORP Aš 1440, průměr obce v kraji tabulka č. 35 Stupeň přirozenosti lesních porostů Vektorová data KÚKK, C. Indikátory udržitelného rozvoje území Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou významným faktorem pro hodnocení udržitelného rozvoje území. Jejich hodnoty tvoří významnou součást indikátorového hodnocení vyváženosti územních podmínek pro životní prostředí verze /113

31 3.7 Veřejná dopravní a technická infrastruktura V oblasti dopravy od předešlé úplné aktualizace ÚAP 2010 byl dokončen významný oborový záměr dopravy přeložka silnice II/217 Hranice. Dále byly realizovány záměry výstavby větrných elektráren na území obcí Hranice v severní části, obec Krásná Mlýnský vrch. Dále je v realizaci záměr výstavby větrných elektráren v obci Aš Horní Paseky. Průzkumem území byly na SO ORP Aš identifikovány dvě fotovoltaické elektrárny, v obcích Hazlov a Krásná. V oblasti vodohospodářských staveb byla provedena kanalizace v rámci revitalizace v sídlišti Dlouhá, v obci Aš. V obci Krásná bylo provedeno veřejné osvětlení bruslařské dráhy. V oblasti telekomunikačních spojů byl v obci Aš vybudován na Skřivánčím vrchu televizní vysílač. A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Území ORP Aš není přímo napojeno na síť dálnic a rychlostních komunikací ČR. V současné době je vybudován obchvat Aše, ale pouze v její jihozápadní části. To se odárží na hustotě dopravy v centru města, kudy prochází silnice II/217. Zájmovým územím prochází pouze jedna železniční trať a to trať číslo 148, která spojuje Cheb s Hranicema v Čechách. Významným železničním uzlem je město Cheb, které se nachází asi 25 km od Aše. Ve správním obvodu se nachází velké množství cyklotras i turistických tras. B. Seznam jevů tematického okruhu a vybraných sledovaných jevů Veřejná dopravní a technická infrastruktura č. jevu název jevu vybraný jev A_067 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma A_068 vodovodní síť včetně ochranného pásma A_069 technologický objekt čištění a odvádění odpadních vod včetně ochranného pásma A_070 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma A_071 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma A_072 elektrická stanice včetně ochranného pásma A_073 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma A_074 technolog.objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma A_075 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma A_076 technologický objekt zásobování jinýmy produkty včetně ochranného pásma A_077 ropovod včetně ochranného pásma A_078 produktovod včetně ochranného pásma A_079 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma A_080 teplovod včetně ochranného pásma A_081 elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma A_082 elektronické komunikační vedení včetně ochranného pásma A_083 A_088 A_089 jaderné zařízení dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma verze /113

32 A_090 silnice I.třídy včetně ochranného pásma A_091 silnice II.třídy včetně ochranného pásma A_092 silnice III.třídy včetně ochranného pásma A_093 místní a účelové komunikace A_094 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma A_095 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma A_096 koridor vysokorychlostní železniční trati A_097 vlečka včetně ochranného pásma A_098 A_099 A_100 A_101 lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma A_102 letiště včetně ochranných pásem A_103 letecká stavba včetně ochranných pásem A_104 vodní cesta A_105 hraniční přechod A_106 cyklostezka, cyklotrasy, hipostezka, turistická stezka A_115 ostatní veřejná infrastruktura A_118 jiné záměry A_127 silniční dopravní zařízení A_128 železniční dopravní zařízení A_129 zařízení vodní dopravy A_130 A_131 zařízení kombinované dopravy dostupnost hromadné dopravy osob A_133 dopravní závady B_019 podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu B_020 podíl obyvatel zásobovaných plynem B_021 podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci tabulka č. 36 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Vektorová data KÚKK, C. Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy Území ORP Aš není přímo napojeno na síť dálnic a rychlostních komunikací ČR. V současnosti je sice již z části vybudován obchvat města Cheb, ale celková trasa rychlostní komunikace R6 Praha Karlovy Vary Cheb státní hranice, jíž je součástí, není dobudována. Jako spojnici oblasti s dálnicí D5 lze využít silnici I/21, vzdálenost je přibližně 80 kilometrů. Nejblíže oblasti je zbudována dálnice A93, která západně obchází německé město Selb. Cheb jako výchozí stanici železniční dopravy a který je spojen železniční tratí s Hranicemi v Čechách lze využít pro přímá spojení ve směru Karlovy Vary, Chomutov (trať 140) a Plzeň, Praha (trať 170). Množství cyklostezek a turistických tras výborně propojuje nejzápadnější část České republiky s Německem a to především v severní části SO ORP verze /113

33 b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Místa pořechodu státní hranice Místo přechodu Obec Druh přechodu Aš - Selb Horní Paseky - Bad Brambach Hranice - Bad Elster celkem v ORP Aš Aš Aš Hranice tabulka č. 37 Místa přechodu státní hranice hraniční přechod na železnici hraniční přechod pro pěší hraniční přechod pro pěší Počet přejezdů Pozn. zdroj: ÚAP, datum: Silniční doprava Město Aš je spojeno s Františkovými Lázněmi silnicí první třídy I/64. Na této trase byly již zbudovány dvě zásadní stavby obchvaty Hazlova a Aše. Obchvat Aše je vybudován pouze v jihozápadní části, část severozápadní v současnosti vybudována není. Severojižní osu města Aš tvoří silnice II/217. Na jižní straně je kruhovým objezdem napojena na silnici I/64, v severní části pokračuje ke státní hranici. Chybějící část obchvatu Aše se odráží na hustotě dopravy v centru města na této komunikaci, především Hlavní ulice, v jejíž blízkosti se také nachází prodejny diskontního typu. Tyto komunikace jsou doplněny sítí silnic 3. třídy a místními komunikacemi, které obsluhují ostatní sídla v oblasti. Město Aš vypracovalo kategorizaci místních komunikací na svém území převládají místní komunikace III. třídy (obslužná komunikace) a IV. třídy (komunikace nepřístupná nemotorovému nebo smíšenému provozu). V jiných obcích na území ORP Aš nebyla tato kategorizace provedena. Z údajů Karlovarského kraje o intenzitě silniční dopravy vyplývá, že nejvíce zatíženou silnicí v zájmovém území je silnice I/64. Další nejvytíženější komunikací je silnice II/217. Silnice nižších tříd dosahují intenzitou dopravy hodnot až patnáctkrát nižších než je intenzita nejvytíženější komunikace v zájmovém území. Městskou hromadnou dopravu v Aši zajišťuje třemi linkami společnost Autobusy Karlovy Vary, a.s.: Linka 1: Aš, sídliště - Aš, hřbitov točna - Aš, Mokřiny-Aš, žel.st Linka 2: Aš, žel.st. - Aš, žel.st.město - Aš, kino Linka 3: Aš, kino - Aš, Vernéřov - Aš, žel.st. Městská hromadná doprava jezdí pouze v pracovní dny a většina spojů je provozována pouze v ranní a odpolední špičce. Stejná společnost provozuje na území 5 linek příměstské dopravy. Rozmístění zastávek odráží jak hustotu obyvatelstva v jednotlivých částech zájmového území, tak i nejdůležitější zaměstnavatele v oblasti (i z historického hlediska). Jednotlivé spoje vlakové a autobusové dopravy se vhodně doplňují a časy mezi jednotlivými spoji potřebné k přesunům mezi jednotlivými zastávkami autobusové a vlakové dopravy jsou odpovídající verze /113

34 b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Silnice R, I a II třídy Číslo silnice Třída Obce na trase 213 II. Hazlov 217 II. Aš,Hranice,Krásná,Podhradí Nejvyšší intenzita provozu Pozn. 64 I. Aš,Hazlov celkem v ORP Aš tabulka č. 38 Silnice R, I. a II. třídy zdroj: ÚAP, datum: verze /113

35 obr č. 4 Silniční síť SO ORP Aš verze /113

36 Hromadná autobusová doprava Obec Počet zastávek Autobusové nádraží průměr ORP v kraji - - ORP Aš 61 1 Aš 27 1 Hazlov 7 - Hranice 20 - Krásná 1 - Podhradí 6 - průměr obce v ORP Aš 12,2 0,2 průměr obce v kraji - - tabulka č. 39 Hromadná autobusová doprava Vektorová data KÚKK, Železniční doprava Řešeným územím prochází severojižním směrem železniční trať číslo 148 Cheb Hranice v Čechách. Úsek na území ORP je jednokolejný neelektrifikovaný. Město Cheb představuje významný železniční přestupní uzel ležící na 3. tranzitním železničním koridoru. Vlakové stanice na trati jsou situovány mimo centra a nejhustěji obydlené části obcí, z tohoto důvodu je nutno k celkovému cestovnímu času brát v úvahu docházkový pěší čas k vlakovým stanicím. Vlakové stanice ležící na trati 148 (v abecedním pořadí) - Aš - Aš město - Aš předměstí - Hazlov - Hranice v Čechách - Podhradí - Studánka - Štítary b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Železnice 148 Číslo trati celkem v ORP Aš tabulka č. 40 Železnice Typ trati železniční trať celostátní;železniční trať regionální Počet kolejí Obce na trase 1 Aš,Hazlov,Hranice,Krásná Pozn. zdroj: ÚAP, datum: verze /113

37 (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Železniční doprava Obec průměr ORP v kraji Vlakové zastávky Vlakové nádraží ORP Aš 4 4 Aš 1 2 Hazlov 0 1 Hranice 1 1 Krásná 2 0 Podhradí 0 0 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji 0,8 0,8 Vlakové linky Vlakové spoje zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 41 Železniční doprava verze /113

38 obr č. 5 Průběh železničních tratí SO ORP Aš verze /113

39 3.7.4 Vodní doprava I přes relativně hustou říční síť není žádný z toků využívám k vodní dopravě. Hlavní důvodem je především převaha pramenišť v území a absence velkého vodního toku Letecká doprava V zájmovém území s nenachází žádné letiště ani plocha pro nouzové přistání (účelová letiště). Do severní části území zasahuje ochranné pásmo letiště v Karlových Varech s výškovým omezením staveb Ostatní doprava Vzhledem ke své poloze a historickým souvislostem má území velký turistický potenciál, jak v pěší, tak i cykloturistice. Hustá síť cyklotras navazuje na státních hranicích na cyklotrasy vytýčené v sousedních německých spolkových zemích Bavorsku a Sasku. Projekt Českobavorsko-saský cyklistický trojúhelník byl spolufinancován z prostředků Evropské unie podporující příhraniční spolupráci. Na území ORP Aš je vyznačeno celkem 11 cyklotras: Hranice, CLO - Aš - Výhledy - Polná - Klest, rozc. - Skalka, rozc. (Cheb) Krásňany, CLO - Hranice - Trojmezí - Nad Peklem, rozc. - Aš, centrum Nad Peklem, rozc. - Krásná - Marak, rozc. - Podhradí - Doubrava, CLO Aš, CLO - Aš, centr. - Vernéřov, rozc. - Horní Paseky, rozc. - H.Paseky, CLO Vernéřov, rozc. - Podhradí, rozc Doubrava, rozc. - Horní Paseky, rozc. - Výhledy, rozc Mokřiny, rozc. - Kančí údolí, rozc. - Dubina, rozc. - Pomezná - Klest, rozc Skalka, bus. - Hazlov - Táborská, rozc Vojtanov, křiž. - Hazlov - Polná - Kančí údolí, rozc Polná - Libá, rozc. - Dubina, rozc. - Dubina, CLO Libá, rozc. Hůrka Lužná u Ostrohu V současné době se připravuje cyklostezka propojující město Aš s Trojmezím a Libou. Povede většinou po stávajících cyklotrasách a měla by to být nově zřízená kvalitní komunikace jen pro cyklisty a pěší. Cyklotrasy jsou vedeny mimo hlavní dopravní tepny v oblasti, čímž je minimalizována možnost kolize automobilové a cyklistické dopravy vzhledem k minimálnímu provozu na vedlejších silnicích v zájmovém území verze /113

40 Způsob značení a vytyčování turistických tras má v našich zemích bohatou tradici. Nejinak tomu není ani v zájmovém území, ve kterém jsou vyznačeny trasy především ve směru severojižním doplněné žlutými trasami ve směru západovýchodním: Červená Trojmezí Hranice Novosedly Krásná Aš Podílná Libá Modrá státní hranice Hranice Krásňany státní hranice Novosedly Podhradí Háj Aš Nebesa Goethova skalka Hazlov Ostroh Žlutá Doubrava Háj Aš Dolní Paseky Horní Paseky státní hranice Hazlov Táborská Ostroh Hazlov Zelený Háj Vojtanov Výhledy Nebesa Nový Žďár Zelená Smrčina Podhradí Dolní Paseky Vernéřov Výhledy Hazlov b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Trasy ostatní dopravy Obec průměr ORP v kraji Cyklo Délka cyklo (km) Turist. Délka turist. (km) Délka hipo (km) Lyžař. Délka lyžař. (km) ORP Aš , , ,45 Aš , , ,21 Hazlov , , ,1 Hranice 97 19, , Krásná 47 20,28 2 6, Podhradí 31 7,12 3 8, ,15 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 42 Trasy ostatní dopravy ,45 4,2 20,92 0 2,6 3,09 zdroj: ÚAP, datum: verze /113

41 D. Technická infrastruktura Širší vazby technického vybavení Zásobování elektrickou energií je zabezpečeno vedením velmi vysokého napětí, které je do zájmového území přiváděno ze dvou směrů jižního a východního a v blízkosti obce Hazlov se tyto větvě spojují a do města Aše jsou vedeny společnou trasou. Rozvody elektrické energie v zájmovém území jsou dále relizovány vedením vysokého a nízkého napětí. Distribuce plynu je v zájmovém území realizována vysokotlakým plynovodem, který je zájmovým územím veden severojižním směrem. Další rozvody v jednotlivých obcích jsou tvořeny především středotlakými a nízkotlakými vedeními. Pitnou vodou z veřejných vodovodů je zásobeno 98 % obyvatel SO ORP Aš. Část je zásobena skupinovým vodovodem, část obyvatel je zásobena z obecních vodovodů. Odvádění a čištění odpadních vod je realizováno jednotlivými obcemi separátně Zásobování elektrickou energií Správní území města Aš je zásobováno elektrickou energií z transformovny/rozvodny 110/22 kv Aš v k.ú. Mokřiny. Rozvodna je na straně VVN připojena na dvě linky 110 kv, které přichází do řešeného území z jihovýchodního směru. Tyto linky jsou součástí páteřního rozvodu VVN 110 kv, kterým jsou napájeny i ostatní rozvodny/transformovny 110/22 kv v oblasti. Vedení VVN prochází zastavěným územím Nebes a dále severovýchodně podél zástavby Nebes a Mokřin. Jedna linka VVN pokračuje na jih směrem k transformovně Jindřichov, druhá linka VVN odbočuje severně od obce Hazlov směrem na východ k rozdvojení vedení ve směrech na transformovnu Rotava (na sever) a Vítkov (na jih). Z rozvodny Aš jsou vedeny linky VN 22 kv k jednotlivým trafostanicím TS 22/0,4 kv v území. V rozvodu VN nedochází k další mezitransformaci. Město Aš je zásobováno dvěma linkami VN 22 kv vycházejícími z rozvodny Aš západním a severovýchodním směrem. Linky VN procházejí po okraji zastavěného území. Linky jsou zokruhovány. Z tohoto okružního vedení vycházejí paprskovitě do obce podružné VN trasy a přípojky k jednotlivým trafostanicím. Po obvodu města je rozvod VN vzdušným vedením, pouze ve východní části jsou okružní linky VN propojeny kabelovým vedením. V zastavěném území jsou rozvody VN kabelové. V Aši je 54 trafostanic. Z rozvodny Aš vychází západním směrem další linka VN, která se podél zastavěného území města Aš stáčí k severu a pokračuje kolem obce Krásná směrem na obec Hranice. Podél zastavěného území města vede tato linka v souběhu s okružní linkou zásobující město Aš a je s ní v několika místech propojena. Mokřiny jsou z části napojeny na linky VN, které zásobují město Aš (3 trafostanice). Jedna trafostanice je napojena na linku VN směřující východním směrem (viz. Horní Paseky), další trafostanice je napojena na linku VN směřující jihovýchodním směrem na Hazlov. V verze /113

42 Mokřinách je 5 trafostanic. Rozvody NN v Mokřinách jsou provedeny kombinací venkovního vedení, závěsnými kabely a zemními kabely. Z rozvodny Aš vychází vedení VN (2 linky VN 22 kv) jihovýchodním směrem k obci Nebesa, které se poté stáčí jižním směrem na Hazlov. Linky VN jsou vedeny v souběhu s linkami VVN. Z této linky VN jsou vedeny odbočky pro části Nový Žďár a Nebesa. V Novém Žďáru je 1 trafostanice, v Nebesích jsou 2 trafostanice. Rozvody NN jsou provedeny venkovním vedením a závěsnými kabely. Z rozvodny Aš vychází vedení VN východním směrem přes státní hranici se SRN do Bad Brambachu. Z této linky VN jsou vedeny odbočky pro obec Horní Paseky. V Horních Pasekách jsou 2 trafostanice (z toho je 1 vypnutá č ). Rozvod NN je proveden zemními kabely. Z VN linky, která vede z rozvodny Aš východním směrem k Horním Pasekám a státní hranici se SRN, odbočuje severním směrem VN linka, která prochází celým řešeným územím a pokračuje směrem k obci Hranice. Z této linky jsou paprskovitými odbočkami připojeny jednotlivé části Vernéřov, Dolní Paseky, Kopaniny a Doubrava u Aše a přehrada na Bílém Halštrově. Ve Vernéřově jsou připojeny 3 trafostanice, v Dolních Pasekách 2 trafostanice, u přehrady na Bílém Halštrově 1 trafostanice, v Kopaninách a Doubravě u Aše vždy 1 trafostanice. V Dolních Pasekách a Doubravě u Aše se nachází fiktivní trafostanice pro generátory (č. G a G ), tyto trafostanice nejsou připojeny na linky VN (fixní trafostanice jsou místa s malou vodní elektrárnou). Rozvody NN ve Vernéřově a Dolních Pasekách jsou provedeny kombinací venkovního vedení, závěsnými kabely a zemními kabely. Rozvod NN v Kopaninách a Doubravě je proveden venkovním vedením a závěsnými kabely. V řešeném území města Hranice není vedena trasa vedení velmi vysokého napětí, je zásobováno elektrickou energií z vedení vysokého napětí 22 kv. Hlavní napájecí vedení prochází územím v severojižním směru. Vedení se dále větví na dílčí sekce a z těchto vedení jsou samostatnými větvenými odbočkami napojeny stávající transformační stanice. Nadřazenou transformovnou je rozvodna 110/22 kv v Aši. V řešeném území se nachází třicet stávajících transformačních stanic 22/0,4 kv. Kabelové rozvody 22 kv na území obce nejsou zastoupeny. Stávající rozvody nízkého napětí v obci jsou provedeny kabelovým a na perifériích převážně venkovním vedením. Využití obnovitelných zdrojů je řešeno v území návrhem 7 větrných elektráren v severní oblasti řešeného území v současnosti jsou vybudovány tři. Území obce Krásná je zásobováno elektrickou energií z vedení VN napěťové hladiny 22 kv. Nadřazenou transformovnou je rozvodna 110/22 kv v Aši. Z tohoto vedení jsou samostatnými odbočkami napojeny stávající transformační stanice řešeného území. Kabelové rozvody 22 kv v řešeném území nejsou. Stávající rozvody nízkého napětí v obci jsou provedeny převážně venkovním vedením. V území se nachází deset stávajících transformačních stanic 22/0,4 kv. Územím obce Podhradí prochází venkovní vedení rozvodů vysokého napětí 22 kv pro napájení distribučních trafostanic 22/0,4 kv. Ve VN rozvodech 22 kv je pro zásobování zájmového území umístěno 7 trafostanic. Ze severu vstupuje doprostřed předmětného území vzdušné vedení od Studánky a prochází směrem na jihovýchod severozápadně od zastavěného území obce Podhradí. Východně od Podhradí je linka rozbočena na východní větev vedoucí do Kopaniny a jižní větev vedoucí do Dolních Pasek. Z tohoto vedení je severně od Podhradí provedena jihozápadním směrem odbočka pro napájení trafostanice. Východně od Podhradí, severně od rozvětvení linky jsou z jednoho místa realizovány přípojky na západ a východ pro trafostanice. V jihovýchodním cípu předmětného území je z jižní větve na Dolní Paseky provedeno odbočení na východ pro napájení trafostanice verze /113

43 Ze západu vstupuje do předmětného území od Aše vzdušná VN linka pro napájení trafostanic. Linka je vedena jihovýchodním směrem a ihned po vstupu do zájmového území z ní odbočuje severozápadně přípojka pro trafostanici. Jižněji je z linky odbočena na jihozápad přípojka pro trafostanici. VN linka pokračuje až na jihozápadní cíp zájmového území, kde je ukončena v trafostanici. Vedení jsou provedena lany AlFe uloženými převážně na betonových, řidčeji příhradových stožárech. V části Marak se na Ašském potoce nachází malá vodní elektrárna. Obcí Hazlov prochází v severovýchodní a západní části vedení velmi vysokého napětí, které dále pokračuje směrem do města Aš. Rozvody jsou v obci realizovány soustavou vedení vysokého napětí 22 kv. Na území obce se nachází celkem 25 trafostanic. b) Data o stavu a vývoji území Trasy nadmístních vedení el. energie Vedení Typ vedení (kv) Počáteční bod (obec) Koncový bod (obec) velmi vysoké napětí 110 Hazlov Aš velmi vysoké napětí 110 Hazlov Aš celkem ORP tabulka č. 43 Trasy nadmístních vedení el. energie Vektorová data KÚKK, (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Vedení el_energie Obec průměr ORP v kraji Území obce (ha) Trvalí obyvatelé Vedení ZVN a VVN (km) Vedení VN (km) Vedení NN (km) ORP Aš 14378,21 17,47 137,87 0,64 Aš 5588, ,47 59,55 0,5 Hazlov 2792, ,06 0,02 Hranice 3175, ,42 0,03 Krásná 2189, ,62 0,1 Podhradí 631, ,23 0 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 44 Vedení el.energie 2875,64 3,49 27,57 0,13 zdroj: ÚAP, datum: Zásobování vodou Město Aš, Mokřiny a část obce Vernéřov jsou zásobovány pitnou vodou z úpravny vody Nebanice (největší úpravna vody v bývalém okrese Cheb), odkud je voda čerpána přes systém vodojemů (Antonínova výšina, Skalka, Modřín, Háj, Studánka). Vodovodní systém je dále zásobován vodou ze zdrojů v prameništi Krásná a Štítary, odkud je voda čerpána do vodojemů Modřín a Kaplanka. Vodovodní systém města Aš je rozdělen na tři tlaková pásma dle jednotlivých vodojemů. Z vodojemu Modřín a Kaplanka je zásobeno střední tlakové pásmo. Z vodojemu Háj je zásobeno vysoké tlakové pásmo a přes redukční ventil, který je umístěný v armaturní komoře v ul. Příbramská, je zásobeno nízké tlakové pásmo. Kopaniny, Doubrava, Horní a Dolní Paseky, Nebesa, Nový Žďár nemají vlastní vodovod zásobování pitnou vodou je pouze z místních studní verze /113

44 Obec Krásná je zásobována vodou ze systému veřejného vodovodu města Aš, který je napájen vodou ze dvou pramenišť, ležících v řešeném území Krásné. První prameniště leží západně od Krásné na katastru osady Štítary na pravém břehu Hraničního (Čirého) potoka (čtyři studny, vodojem Štítarský s čerpací stanicí). Výtlačné potrubí do Aše je vedeno proti toku Hraničního potoka podél hranice SRN a dále podél silnice Aš Rehau. Druhé prameniště leží jihozápadně od Krásné, v lesním komplexu těsně u hranic se SRN (celkem dvanáct jímacích studní a jedna sběrná, vodojem Kaplanka 800 m3 a čerpací stanice). Výtlak do Aše je veden východním směrem mimo řešené území. Obě prameniště mají vyhlášena a vytyčena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Hlavní zásobovací řad vodovodu je přiveden z jihovýchodu do středu obce podél průtahu silnice od Aše, větevná vodovodní síť rozvádí vodu do celého intravilánu obce. Druhý zásobovací řad pro východní (dolní) část obce je přiveden podél silnice od městské čistírny odpadních vod Aš. Osada Štítary má samostatný vodovod se studnou, čerpací stanicí a vodojemem, který zásoboval objekty bytových jednotek (dnes značně zdevastované) a zemědělské farmy (dnes mimo provoz). Na katastru osady Újezd v západní části řešeného území byl vybudován v osmdesátých letech minulého století samostatný vodovod se studnou a úpravou vody pro bývalý útvar pohraniční stráže (dnes mimo provoz). Kolem studny je oploceno pásmo hygienické ochrany. Samostatné vodovody mají severovýchodně od Krásné samota Větrov a průmyslový podnik západně od silnice III/217 Aš Hranice. Obec Podhradí je spolu se sídlem Marak napojena na skupinový vodovod z Aše. Obec Hazlov je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu (s napojením na vodojem Skalka 2x750 m3), přilehlé osady jsou zásobeny pitnou vodou z vlastních studní. Rozvodná síť v obci tvoří jedno tlakové pásmo. Město Hranice je v současné době z větší části zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zbytek obyvatel je zásoben vodou z domovních studní. Vodovodní řad je napojen ze stávajícího zásobovacího řadu z vodojemu Háj, prochází přes obec Podhradí, která je zásobována tímto přivaděčem přes redukční šachtu situovanou v obci, a končí ve vodojemu Studánka. Ve zdrojových datech této tematické kategorie nebylo rozlišeno, zda jednotlivá vodovodní vedení jsou zařazena do kategorie nadmístního či místního vedení vodovodní sítě. Z tohoto důvodu není možné provést v další části bližší specifikaci. b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Rozsah zásobování, spotřeba vody Obec průměr ORP v kraji Trvalí obyvatelé Zásobovaní obyvatelé (%) Zásobovaní obyvatelé Území obce (ha) Nadmístní vodovodní potrubí (km) Místní vodovodní potrubí (km) ORP Aš , ,74 Aš , ,5 0 71,03 Hazlov , , ,17 Hranice , , ,9 Krásná , , ,67 Podhradí , ,54 0 5,96 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 45 Rozsah zásobování, potřeba vody 3518,4 3289,6 2875, ,35 zdroj: ÚAP, datum: verze /113

45 Kanalizace a čištění odpadních vod V obci Hazlov je vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu, kterou provozuje obec. S ohledem na členitost území, na kterém se obec rozprostírá, je odkanalizována systémem gravitační splaškové kanalizace, čerpacích stanic a kanalizačních výtlaků. Kanalizační systém v obci se skládá ze čtyř čerpacích stanic a kanalizačního potrubí v celkové délce 8,485 km, potrubí je materiálů PVC, PE a betonu profilů DN 65 až DN 400. Pro čištění splaškových vod je využívána nová mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací, která je umístěna na jihozápadním okraji obce. Pracuje na principu nízkozatěžované dlouhodobé aktivace s biologickým odstraňováním dusíku a s aerobní stabilizací přebytečného biologického kalu. Přebytečný kal je přepouštěn do kalojemu, kde probíhá proces anaerobně aerobní stabilizace gravitační zahuštění. Kanalizační síť města Aš je provedena jako jednotná. Odpadní vody splaškové, podzemní a dešťové jsou odváděny z intravilánu města systémem kameninových a betonových stok o celkové délce 52,65 km na městskou ČOV. Kanalizační síť je různorodá jak z hlediska stáří, tak z hlediska materiálu. Kameninové stoky o profilech DN 200 a DN 600 dosahují délky 42,32 km, betonové stoky o profilech 50/75 až 140/175 dosahují délky 3,24 km, železobetonové stoky z obetonovaných VIA trub DN 50 - DN 150 délky 6,44 km. V jižní a jihozápadní části města není možno některé části napojit do povodí kmenové stoky. Z těchto důvodů jsou vybudovány dvě čerpací stanice odpadních vod, které přečerpávají ředěné splaškové vody do povodí kmenové stoky. Výtlačné řady z čerpacích stanic jsou provedeny z ocelového potrubí DN 200 délky 868 m a DN 250 délky 1520 m. Městská čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická. Odpadní a průmyslové vody jsou na čistírnu přiváděny gravitačně, kmenovou stokou A. Samostatným průmyslovým přivaděčem s vlastním měřením jsou rovněž gravitačně přiváděny odpadní vody z barevny podniku Tosta a jsou zaústěny do čistírny společně s ostatními splaškovými a průmyslovými vodami. Obě přiváděcí stoky jsou na vstupu do čistírny napojeny do objektu regulační a vypínací komory pro případné odstavení (vypnutí). Průmyslové vody z Tosty musí být přímo bez jakékoliv regulace (odlehčení) přivedeny do ČOV. V části Mokřiny je oddílná kanalizační síť. Oddílná kanalizace v celkové délce 3,15 km je vybudována z plastových kanalizačních trub profilu DN 300. Odpadní vody jsou touto kanalizací svedeny do čerpací stanice, ze které jsou přečerpávány výtlačným řadem DN 110 délky 0,48 km do kanalizační sítě města Aš, kterou jsou odváděny k likvidaci na ČOV Aš. Ve městě Hranice je vybudována oddílná kanalizace z kameninových a plastových kanalizačních trub profilu DN 250 a DN 300. Pro čištění splaškových vod byla rekonstruována čistírna odpadních vod, dále proběhla realizace čerpací stanice a výtlačného řadu DN 80. V části Studánka je v současnosti vybudovaný systém oddílné kanalizace v celkové délce 1,58 km. Je vybudována z kanalizačních trub profilu DN 250. Čerpací stanicí a výtlačným řadem DN 150 v délce 1,8 km jsou dopravovány odpadní vody z obce a závodu Ohara do kanalizační sítě města Hranice. Obec Krásná má v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Oddílná kanalizace v celkové délce 3,985 km je vybudována z kanalizačních trub profilu DN 300 a DN 400. Odpadní vody jsou touto kanalizací svedeny do čerpací stanice, ze které jsou přečerpávány výtlačným řadem DN 110 délky 0,08 km na ČOV Aš. V obci Podhradí je vybudována kanalizační síť. Oddílná kanalizace v celkové délce 3,425 km je vybudována z kanalizační trub profilu DN 300. Odpadní vody jsou touto kanalizací verze /113

46 svedeny do čerpací stanice, ze které jsou, přečerpávány výtlačným řadem DN 125 délky 3,75 km do kanalizační sítě města Aš a odtud pak odváděny k likvidaci na ČOV Aš. Ve zdrojových datech této tematické kategorie nebylo rozlišeno, zda jednotlivé segmenty kanalizační sítě jsou zařazeny do kategorie nadmístní či místní. Z tohoto důvodu není možné provést v další části bližší specifikaci. b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Rozsah napojení, produkce odpadních vod Obec průměr ORP v kraji Trvalí obyvatelé Napojen. obyvatel (%) Napojen. obyvatel Území obce (ha) Nadmístní kanalizační potrubí (km) Místní kanalizační potrubí (km) ORP Aš 37, , ,82 Aš , ,5 0 57,81 Hazlov , , Hranice , , ,67 Krásná 524 6, ,78 0 6,12 Podhradí 183 3, ,54 0 5,21 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 46 Rozsah napojení, produkce odpadních vod 2875, ,36 zdroj: ÚAP, datum: Zásobování plynem Správní území města Aš není kompletně plynofikováno. Dodávka zemního plynu do nízkotlakého a středotlakého plynovodu je zajišťována vysokotlakými a středotlakými plynovými regulačními stanicemi, kterým je zemní plyn dodáván do NTP distribuční sítě. RS je napojena na STL distribuční plynovody, kterými je do RS přiváděn zemní plyn, není napojena na VT plynovody. Správní území města Hranice je z převážné části plynofikováno. Do území je vysokotlakým plynovodem DN 100 přiváděn zemní plyn k vysokotlaké regulační stanici plynu, umístěné v katastrálním území obce Pastviny. Od VTL RS je zemní plyn rozváděn systémem středotlakých distribučních plynovodů do katastrálních území obcí Studánka a Hranice. Obec Krásná je zásobována zemním plynem z nízkotlaké a středotlaké plynovodní sítě v Aši. Nízkotlaké plynovody jsou rozvedeny do části stávající zástavby Krásné, část je zásobována ze STL distribuční sítě. Katastrálním územím obce jsou vedeny 2 vysokotlaké plynovody DN 100 a DN 150. Obec Podhradí a její místní části Smrčina a Marak nejsou v současné době plynofikovány. Správní území obce Podhradí se nachází na sever od města Aš. Severní okraj správního území města Aš je plynofikován. Středotlaký plynovod o tlakové hladině 300 kpa je ukončen u jižního okraje průmyslového areálu v Saské ulici v Aši (komunikace III./2175). Obec Hazlov je plynofikována. Územím obce prochází vysokotlaký plynovod směr Aš. Rozvod plynu v obci je uskutečněn středotlakým plynovodem verze /113

47 b) Data o stavu a vývoji území Trasy nadmístních vedení plynovodu Vedení Typ vedení Počáteční bod (obec) Koncový bod (obec) vysokotlaký plynovod - Hazlov Hranice vysokotlaký plynovod - Aš Krásná celkem ORP tabulka č. 47 Trasy nadmístních vedení plynovodu Vektorová data KÚKK, (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Rozsah napojení, spotřeba plynu Obec průměr ORP v kraji Zásobov. obyvatel (%) Zásobov. obyvatel Trvalí obyvatelé Území obce (ha) Plynovody VVTL a VTL (km) Plynovody STL (km) Plynovody NTL (km) součet 40, ,21 30,87 60,62 38,43 Aš 84, ,5 13,68 26,62 34,36 Hazlov 37, ,67 5,27 11,32 0 Hranice 3, ,72 2,47 21,36 0 Krásná 60, ,78 9,45 1,32 4,07 Podhradí 15, , průměr obce v kraji průměr ,4 2875,64 6,17 12,12 7,69 tabulka č. 48 Rozsah napojení, spotřeba plynu zdroj: ÚAP, datum: Zásobování teplem Zdrojem tepla ve městě Aš je centrální kotelna o výkonu 21 MW v Hedvábnické ulici. Kotelna je vybavena třemi kotli TURBOMAT R s hořáky Veishaupt o jednotlivém výkonu 7MW, osazena kogenerační jednotkou o výkonu 42 kwel a 68 kwtep. Palivem pro kotelnu je zemní plyn dodávaný středotlakým rozvodem, tepelný výkon z kotelny je rozváděn horkovodem s teplotním spádem primárního okruhu 25/60 C do jednotlivých výměníkových stanic. V řešeném území města Aš jsou pro zásobování objektů teplem upřednostňovány ekologické zdroje vytápění včetně alternativních zdrojů vytápění s minimálním dopadem na životní prostředí. Upřednostňovány jsou centrální zdroje tepla před lokálními. U stávajících bytových objektů, napojených na centrální kotelny se nepřipouští dílčí zdroje vytápění. Ve správním území lze umožnit záměnu stávajících zdrojů tepla pouze takovými novými zdroji, jež budou mít příznivější dopad na stav životního prostředí. Veškeré nemovitosti na území obce Podhradí jsou zásobeny teplem individuálně. Převládají malá lokální topidla nebo malé soustavy etážového topení. V naprosté většině je v těchto lokálních kotlích spalováno hnědé uhlí a dřevo. Některé domy jsou vytápěny elektricky. Lokálních zásobníků propan butanu je v území velmi málo. V území je rovněž minimální podíl ekologicky šetrných zdrojů tepelné energie tepelná čerpadla, sluneční kolektory. Zásobování teplem v obci Krásná je řešeno individuálními tepelnými zdroji. Jedná se většinou o malé zdroje pro vytápění rodinných domů a dalších menších objektů. Větší tepelné zdroje jsou pouze ve výrobních zařízeních (slévárna Heunisch, MAVE, HS Metall), v rekreačním verze /113

48 zařízení Větrov a v areálu bývalé roty pohraniční stráže. Zásobování teplem je založeno na plynofikaci podstatné části území, pouze v osadách Černý Luh a Kamenná Osada není s plynofikací uvažováno ani v budoucnosti a k vytápění jsou využívána pevná paliva a elektřina. Zásobování teplem Hranic je řešeno převážně z decentralizovaných zdrojů na zemní plyn či pevná paliva. Podobná je i situace s vytápěním v Hazlově Elekronické komunikace Ve všech obcích zájmového území jsou zbudovány telefonní rozvody, řešeným území také prochází dálkové telefonní rozvody. Řešené území je pokryto signálem mobilních operátorů, tento signál je přístupný bez instalace dalšího anténního systému na straně zákazníka. b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Zařízení telekomunikací Obec Televizní vysílač Základová stanice Stanice na radiové síti Telefonní ústředna průměr ORP v kraji ORP Aš Aš Hazlov Hranice Krásná Podhradí průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 49 Zařízení telekomunikací 0,8 1,6 1,2 0,4 zdroj: ÚAP, datum: E. Indikátory udržitelného rozvoje území Největší změny v oblasti dopravní infrastruktury jsou pozorovatelné v oblasti nemotorové dopravy (pěší trasy, cyklotrasy). Kontinuálně jsou značeny nové trasy, což pozitivně ovlivňuje cestovní ruch v oblasti a stím spojené další služby. Důležitým průvodním jevem zvyšujícího se počtu motorových vozidel je nutnost budovat kapacitní odstavné plochy, které negativně působí na prostředí a zvyšují znečistění ovzduší. V grafické části je lokalizováno několik přeložek komunikací, které by měly být zbudovány mimo zastavěná území obcí a zlepšit tak kvalitu prostředí v bezprostřední blízkosti průtahů obcemi verze /113

49 3.8 Sociodemografické podmínky Z hlediska velikostní struktury obcí ve sledovaném období od poslední úplné aktualizace ÚAP 2010 nenastaly žádné významnější změny. Celkově došlo k snížení počtu obyvatel o 2 % v celém SO ORP Aš. Největším sídlem správního obvodu je město Aš, kde žije 74,2 % obyvatel SO ORP. Naopak obcí s nejmenším počtem obyvatel je Podhradí. Stejně jako v celém kraji a celé České republice, tak i ve správním obvodu Aš dochází ke stárnutí populace. Index stáří se sice téměř ve všech obcích pohybuje pod 100% (mimo obci Hranice), ale přesto byl zaznamenán mírný nárůst obyvatel ve věkové kategorii 65 let a více. A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Vzdělanostní struktura obyvatel SO ORP Aš se v roce 2001 mírně lišila od krajského a celorepublikového průměru. Nacházelo se zde víc obyvatel jak s nižším vzděláním, tak i se vzděláním vysokoškolským. V Aši byla v roce 2000 zrušena jediná nemocnice a v jejich prostorách byla vybudována léčebna dlouhodobě nemocných. Veškerou zdravotní péči v SO ORP tak zajišťují praktičtí lékaři. B. Seznam jevů tematického okruhu a vybraných sledovaných jevů Sociodemografické podmínky č. jevu název jevu vybraný jev A_001 zastavěné území A_003 plochy občanského vybavení A_004 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území A_107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma A_108 A_109 vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování A_110 objekt civilní ochrany A_111 objekt požární ochrany A_112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky A_113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria A_115 ostatní veřejná infrastruktura A_119 plochy a území ostatních složek integrovaného záchranného systému A_120 válečná pohřebiště a hroby mimo hřbitovy B_001 vývoj počtu obyvatel B_002 podíl obyvatel ve věku 0 14 let na celkovém počtu obyvatel B_003 podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel B_004 podíl osob se základním vzděláním B_005 podíl osob s vysokoškolským vzděláním B_006 sídelní struktura B_009 vyjíždějící do zaměstnání a škol B_010 dojíždějící do zaměstnání a škol do obce tabulka č. 50 Sociodemografické podmínky Vektorová data KÚKK, verze /113

50 C. Osídlení Historický vývoj SO ORP Aš byl od 8. do počátku 12. století osídlení území slovanským obyvatelstvem hlavním hradištěm Cheb (založený v 9. století), od 12. století kolonizován německým obyvatelstvem. Správním střediskem byl hrad v Hazlově později gotický hrad Neuberg. Od roku 1331 se stává autonomním regionem, kdy bylo nabídnuto Ašsko Neubergy Janu Lucemburskému, který je jako léno vrátil zpět jako přímé české léno. Ve 14. století získává území do správy šlechtický rod Zedtwitzů, v 16. století se Ašsko stalo vliv Lutherovi reformace jediným územím české koruny, které zůstalo i po roce 1648 protestantským. Výrazný úbytek obyvatel v důsledku 30. leté války ovlivnil vesnice, které pustly. Roku 1647 vyhořel i Neuberg a počet obyvatel oblasti klesl na polovinu. Vliv na obyvatelstvo měl i černý mor, který vypukl roku Za vlády Marie Terezie došlo ke ztráta autonomie Ašska, které bylo přičleněno k monarchii. Pro Ašsko to znamenalo velké hospodářské výhody rozvoj řemeslné a průmyslové výroby, zejména výroby textilní a z této hlavně bavlnářství. V roce 1683 byla zřízena dopisová pošta na trase Cheb Hof navazující na spojení na Lipsko Hof Norimberk. Aš a Hranice byly v 19. století důležitými centry textilního průmyslu. V roce 1933 vyvrcholila světové hospodářské krize, kdy prudce poklesla životní úroveň. V říjen 1933 byla založena Sudetoněmecké národní fronta Konradem Henleinem (ašský učitel tělocviku), později přejmenovaná na Sudetoněmeckou stranu. Ašsko bylo obsazeno jednotkami sudetoněmeckého Freikopsu devět dnů před podpisem mnichovské dohody. Po 2. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva do okupačních zón Německa a v letech bylo Ašsko zahrnuto do hraničního pásma se zvláštním režimem. Po roce 1989 proběhly změny v organizaci státní správy zrušení okresu Cheb a zřízení obce s rozšířenou působností Aš (odpovídá hranici okresu v letech ). Lokální události Obec b) Data o stavu a vývoji území *povýšení na městys První zmínka (rok) Povýšení na město (rok) Tvrz zámek (rok) První kostel (rok) První škola (rok) Špitál nemocnice (rok) Přivedení železnice (rok) Elektrifikace (rok) průměr ORP v kraji ORP Aš Aš První továrna (rok) Hazlov Hranice * Krásná Podhradí průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 51 Lokální www stránky jednotlivých obcí, události verze /113

51 Události širšího významu Údálost Rok Obec přechod americké armády ve 2. světové válce - první osvobozené místo bojiště 7. leté války - - pobyt A. Hitlera ve vile K. Henleina - Aš celkem ORP - - tabulka č. 52 Události širšího významu : Sídla Správní území obce s rozšířenou působností Aš je tvořeno pěti obcemi, kterými jsou: Aš, Hazlov, Hranice, Krásná a Podhradí. Celkem je území tvořeno 24 katastrálními územími, která spadají pod jednotlivé obce ORP. Pověřeným obecním úřadem je Městský úřad v Aši, který je pověřen výkonem některých pravomocí po ukončení činnosti Okresního úřadu v Chebu. b) Data o stavu a vývoji území (Sociodemografické podmínky) Charakteristiky sídel Obec Území obce (ha) Části obce Průměrná rozloha části obce (ha] Trvalých obyvatel obce průměr ORP v kraji ORP Aš 14378, , Aš 5588, , Hazlov 2792, , Hranice 3175, , Krásná 2189, , Podhradí 631, , průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 53 Charakteristiky sídel 2875,64 4,4 721, ,4 zdroj: ÚAP, datum: verze /113

52 3.8.3 Využití území Zastavěné území obcí tvoří přibližně 10 % celkové rozlohy všech obcí SO ORP Aš. Z této plochy mají největší podíl plochy určené územními plány pro bydlení, přes 25 %. Nejvíce ploch pro bydlení je v Hranicích, a to téměř 30 % zastavěného území. Druhými plošně nejrozsáhlejšími plochami jsou plochy veřejných prostranství a zeleně. Nejvíce těchto ploch je opět v Hranicích (přibližně 32 %). Opakem jsou Hazlov a Krásná, kde rozloha těchto ploch je pouze 0,3 %. b) Data o stavu a vývoji území Zastavěné území sídel Obec Obec Rozloha obce (ha) Rozloha ZÚ (ha) Rozloha zastavěného území (ha) Bydlení (%) (Sociodemografické podmínky) Plánovaný rozvoj sídel Obč. vyb. (%) Podíl zastavěného území (%) Výroba (%) Rozloha zastavitelných ploch (ha) Rekreace (%) Doprava (%) Podíl zastavitelných ploch (%) Veř. prostr.- ostatní (%) Rozloha přestavbových ploch (ha) Podíl přestavbových ploch (%) průměr ORP v kraji ORP Aš 14378, ,11 378,45 91,2 Aš 5588,5 718,05 12,85 215,9 3,86 71,88 1,29 Hazlov 2792,67 160,97 5,76 4,82 0, Hranice 3175,72 333,84 10,51 60,6 1,91 5,47 0,17 Krásná 2189,78 108,2 4,94 88,8 4,06 7,33 0,33 Podhradí 631,54 50,04 7,92 8,33 1,32 6,53 1,03 průměr obce v ORP Aš 2875,64 274,22 75,69 18,24 Veř. prostr.- zeleň (%) průměr ORP v kraji ORP Aš ,1 4,9 6,3 3,3-1,3 17,8 - Aš ,0 7,6 6,4 3,1-0,4 17,1 - Hazlov ,4 1,8 7,0 0,0-0,0 0,3 - Hranice ,3 1,4 6,0 4,9-0,3 32,1 - Krásná ,2 2,4 4,4 4,2-9,0 0,3 - Podhradí 50 19,0 3,8 9,8 2,2-8,2 27,8 - průměr obce v ORP Aš Ostatní funkce (%) průměr obce v kraji tabulka č. 54 Zastavěné území sídel Vektorová data KÚKK, průměr obce v kraji zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 55 Plánovaný rozvoj sídel verze /113

53 D. Demografie Obyvatelstvo Zdrojem dat pro analýzu sociodemografických charakteristik byla data Českého statistického úřadu. Správní obvod ORP Aš je tvořen 5 obcemi, ve kterých žilo k celkem obyvatel, což tvoří 5,9 % všech obyvatel Karlovarského kraje. Ve městě Aš žilo téměř 75 % obyvatel SO ORP. Z hlediska velikostní struktury obcí nenastaly v SO ORP Aš ve sledovaném období výrazné změny. Pouze v obci Krásná v kategorii obcí od 200 do 499 obyvatel došlo v roce 2011 ke zvýšení počtu obyvatel na 524, tudíž byla přeřazena do kategorie obcí od 500 do 999 obyvatel. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obci Krásná, kde se ve sledovaném období zvýšil počet obyvatel o 18,3% (z 428 obyvatel v roce 2001 na 524 obyvatel v roce 2011). Naopak k mírnému poklesu, o 2,9% obyvatel, došlo v obci Hranice (z obyvatel v r na obyvatel v r. 2011). Celkově v rámci SO ORP Aš došlo k snížení počtu obyvatel o 2 %. UPOZORNĚNÍ: kontrolou dat získaných od Českého statistického úřadu byla zjištěna nesrovnalost mezi počtem obyvatel za rok 2011 oproti roku Přestože byl celkový přírůstek za období kladný, celkový počet obyvatel za SO ORP Aš byl vykázán úbytkem obyvatel téměř o 357. Z uvedeného důvodu je potřeba upřesnit uvedený rozdíl s Českým statistickým úřadem. Pro zpracování ÚAP bylo pracováno s údaji poskytnutými ČSÚ, vzhledem k uvedené nesrovnalosti mohou být zavádějící. Největším sídlem ORP je město Aš, jehož počet obyvatel během sledovaného období mírně klesl. Z celého SO ORS žije v samotném městě Aš téměř 75 % obyvatel. Po Aši jsou dalšími velkými obcemi s počtem obyvatel vyšším než 1000 obyvatel Hranice (2 191 obyvatel v roce 2011) a Hazlov (1 640 obyvatel). Nejmenšími obcemi správního obvodu jsou obce s počtem obyvatel menším než 1000 obyvatel. Jsou to obce Krásná (524 obyvatel) a Podhradí (183 obyvatel). V průběhu let se měnil zejména podíl obyvatel žijících v ostatních obcích SO ORP. Zatímco v roce 1869 žilo téměř 51 % obyvatel mimo centrum ORP Aš, v roce 2001 už žilo více než 73 % obyvatel v sídle SO ORP. V zájmovém území byl v roce 2001, kdy probíhalo poslední sčítání obyvatel, v porovnání s Karlovarským krajem i celou Českou republikou, podprůměrný počet obyvatel české národnosti, která zde tvořila většinu, a to 84,0 % obyvatel. Podíl obyvatel jiné národnosti než české dosáhl šesti procent v případě slovenské národnosti a tří procent v případě německé národnosti. S nejvýznamnější slovenskou menšinou se můžeme setkat v obcích Hranice (10,0 %) a Krásná (10,2 %), s nejvýznamnější německou menšinou pak v obcích Podhradí (6,0 %) a Hranice (5,3 %). Na počátku sledovaného období převažoval ve správním obvodu ORP Aš úbytek obyvatel. Od roku 2002 je celkový přírůstek pozitivní. Přirozená migrace byla v tomto období celkově jen málo zisková (40 osob), což je v rámci ČR obvyklé, neboť porodnost klesala od roku 1978, kdy kulminovala na hodnotě 17,5 živě narozených na 1000 obyvatel. Z obcí SO ORP zaznamenaly nejvyšší celkový přírůstek obce Aš (19 obyvatel) a obce Krásná a Hazlov (12 obyvatel). U většiny obcí měl na celkovém přírůstku nejvýznamnější podíl migrační přírůstek oproti přirozenému přírůstku (úbytku), který se pohyboval mezi hodnotami -4 až 22 obyvatel verze /113

54 Počet obyvatel Územně analytické podklady pro ORP Aš b) Data o stavu a vývoji území (Sociodemografické podmínky) Trvalí obyvatelé Obec průměr ORP v kraji Trvalí obyvatelé Přirozená měna obyvatel Přirozená měna obyvatel (%) Saldo migrace Saldo migrace (%) Celkem přírůstek ORP Aš Celkem přírůstek (%) Aš ,11 4 0, ,15 Hazlov , ,73 Hranice , ,5 Krásná ,15 6 1, ,29 Podhradí , , ,73 průměr obce v ORP Aš průměr obce v kraji tabulka č. 56 Trvalí obyvatelé (Sociodemografické podmínky) Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel 1,8 8 9,8 zdroj: Obec průměr ORP v kraji ORP Aš Aš Hazlov Hranice Krásná Podhradí průměr obce v ORP Aš 3518,4 3589,8 3589,8 3575,8 3547,8 3476,8 průměr obce v kraji tabulka č. 57 Vývoj počtu obyvatel zdroj: Rok obr č. 6 Graf vývoje počtu obyvatel SO ORP Aš v letech verze /113