Pokyny k práci Charakteristika geomorfologického okrsku

Transkript

1 Pokyny k práci Charakteristika geomorfologického okrsku Nestrukturovaný text v rozsahu max. 2 stran. Navrhovaná struktura textu: Geologická stavba území Ložiska nerostných surovin Geomorfologická charakteristika okrsku, regionalizace Typické tvary reliéfu Hydrologické poměry (nejvýznamnější vodní toky, průtoky, plochy, CHOPAV) Krajina a ochrana přírody (typologie krajiny podle reliéfu; ZCHÚ, biosférické rezervace, Natura 2000) SEZNAM PŘÍLOH: 8-10 fotek (formát.jpg,.tif) nejvýznamnějších a zajímavých geomorfologických tvarů nebo lokalit oblasti Student si sám zvolí téma práce, které zadá do Portálu (viz Menu studenta Návody a nápovědy Prezentace a návody ke STAGu Odezdávání prací - návod pro studenty). Po schválení tématu vyučujícím má student možnost odevzdat práci max. třikrát (tzn. 2 opravy), přičemž poslední termín odevzdání je stanoven na 1. prosince Po tomto datu nebudou již žádné práce přijaty. Do portálu vkládejte práce (textovou část a fotodokumentaci) ve formátu.zip.

2 Jako ukázka možné prezentace (rozdíln je, že jsou fotky vloženy přímo do textu): Celek: Smrčiny Základní charakteristika Zařazení do systému Provincie: Česká vysočina Soustava: Krušnohorská soustava Podsoustava: Krušnohorská hornatina Dílčí členění Podcelky: Okrsky Ašská vrchovina: Hranická pahorkatina, Studánecká vrchovina, Hájská vrchovina, Lubská vrchovina; Hazlovská pahorkatina: Blatenská vrchovina, Lužská pahorkatina, Vojtanovská pahorkatina; Chebská pahorkatina: Výhledská vrchovina, Hrozňatovská pahorkatina. Rozloha Rozloha: 285 km 2 Absolutní výšková členitost Nejvyšší vrchol: Háj (758 m n.m.) Nejnižší místo: koryto Ohře u Chebu (450 m n.m.) Významné vrcholy: Železná hůrka ( 591 m n. m.), Studánecký vrch (696 m n. m.), Blatná (640 m n.m.), Zelená hora (637 m n. m.), Lužský vrch (605 m n. m.), Liščí hora (657 m n. m.), Jelení vrch (627 m n. m.), Kozina (642 m n. m.), Mlynský vrch (602 m n. m.), Vyhlídka (678 m n. m.) Relativní výšková členitost pahorkatina, vrchovina Vodní toky a vodní plochy Vodní toky: Ohře, Slatinný potok, Bílý Halštrov, Lužní potok, Bystřina, Liščí potok, Plesná, Nebeský potok Vodní plochy: v. n. Skalka, rybník Nebesák, Velký křivý rybník Vybraná sídla Aš, Hranice, Hazlov, Skalná, Plesná, Luby Zvláště chráněná území PP Goethova skalka - úzký skalní hřbet v délce téměř 1 km, v jeho severní časti se nachází skalní útvar Goethova skalka o výšce 15 m. Geologicky je Goethova skalka dílčí částí vypreparované křemenné žíly českého křemenného valu, který probíhá paralelně s tektonickým zlomem Českého lesa. Okolí křemenné žíly je budováno dvojslídnými granity smrčinského masivu. Křemencové skalky jsou porušeny mrazovým zvětráváním a na jejích svazích jsou četné tvary zvětrávání (skalní věže, okna, viklany). NPP Lužní potok (123 ha) Lužní potok s jeho přítoky je domovem kriticky ohrožené perlorodky říční a raka říčního. NPP Železná hůrka (591 m n. m.) kužel staropleistocenní efuzivní sopky složené z pyroklastického materiálu (struska, lapilli, sopečné bomby). Sopka vznikla ve dvou erupčních fázích a celkový objem vyvržené hmoty dosáhl 127 tis. m 3. Jedná se pozůstatek nejmladšího

3 projevu vulkanismu na území Českého masivu. PP Vernéřovské doly předmětem ochrany je důlní odval po těžbě barevných kovů. Odval zaujímá plochu přibližně 100m 2 jižně od bývalé šachty. PR Ztracený rybník jedná se o přechodové rašeliniště, které je mimořádně cenným vegetačním reliktem v rámci Chebska i celé ČR. Rašeliniště vyplňuje kruhovitou depresi v granitech smrčinského masivu. Po vytvoření hraničního pásma (50. léta 20. století) zůstalo území relativně nedotčeno díky své nepřístupnosti, což pozitivně ovlivnilo vývoj rašeliniště. PP U cihelny předmětem ochrany jsou údolní svahy Hazlovského potoka se skalními výchozy. Jedná se o cennou mineralogickou lokalitu s výskytem unikátní odrůdy minerálu vesuvianu, kterou v roce 1822 hrabě Kašpar Šternberk nazval egaran. PR U sedmi rybníků důvodem ochrany je ochrana a zachování významných vodních a pobřežních společenstev soustavy rybníků, potočního luhu, mokřadních společenstev a lesních porostů v povodí Vonšovského potoka. V rámci sítě NATURA 2000 je chráněna jako evropsky významná lokalita. PR Stráň u Dubiny - Rezervace zabírá levý příkrý svah údolí řeky Ohře při státní hranici s Německem, jižně od kóty Stáně (568 m n. m.) ve Vojtanovské pahorkatině. Údolní svahy jsou místem výchozů porfyrických biotitických granitů smrčinského masivu. Na území celku Smrčiny zasahují přírodní parky: Smrčiny, Kamenné vrchy a Halštrov. Typické tvary klenba jádrem Smrčin je smrčinská klenba, rozčleněná na dílčí strukturně podmíněné vrchy. Nejvyšším vrcholem je Háj (758 m n. m.) v blízkosti města Aš. Ve vrcholové části se nachází Bismarckova rozhledna a na východních svazích lyžařský areál. údolí pro území Smrčin jsou typická hluboká rozevřená údolí (např. údolí Bílého Halštrova), která sledují tektonické linie. Akumulační údolní dna jsou často s ostrůvky mokřadních společenstev a rašelinišť (např. okolí Ztraceného rybníka). skalní hřbety příkladem skalního hřbetu je skalní útvar Goethova skalka. sopka v okrajové části Smrčin jsou pozůstatky nejmladšího projevu vulkanismu v Českém masivu, příkladem je Železná hůrka (591 m n. m.) kužel staropleistocenní efuzivní sopky složené z pyroklastického materiálu (struska, lapilli, sopečné bomby). Sopka vznikla ve dvou erupčních fázích a celkový objem vyvržené hmoty dosáhl 127 tis. m 3. vypreparované suky příkladem suku jsou dílčí části vypreparované křemenné žíly českého křemenného valu, který probíhá paralelně s tektonickým zlomem Českého lesa, procházejícího územím Ašského výběžku. Nejzachovalejší částí je skalní útvar Goethova skalka o výšce 15 metrů. Okolí křemenné žíly je budováno dvojslídnými granity smrčinského masivu. Křemencové skalky jsou porušeny mrazovým zvětráváním a na jejích svazích jsou četné tvary zvětrávání (skalní věže, okna, viklany). zlomové svahy území Karlovarska patří mezi seismicky nejaktivnější oblasti v České republice. V období posledních 50 let došlo k silnější seismické aktivitě v celku Smrčiny v okolí Nového v letech , 1994, 1997 a 2000.

4 Antropogenní ovlivnění Vodní nádrže v okrajových částech Smrčin byly vybudovány rybníky (např. rybník Nebesák, Velký křivý rybník). Na toku Ohře byla v letech vybudována vodní nádrž Skalka (plocha 3,8 km 2 ). Účelem vodního díla je zásobování průmyslovou vodou, hydroenergetika, protipovodňová ochrana (zejména ochrana města Cheb) a rekreace. Těžební prostory Smrčiny jsou relativně málo narušeny těžební činnosti, po historické těžbě rud zůstal v lokalitě Vernéřov u Aše v blízkosti bývalé šachty důlní odval, který zaujímá plochu přibližně 100m 2. Dnes je chráněn jako PP Vernéřovské doly. Literatura Zahradnický, J., Mackovčin, P.a kol. (2005): Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. eds.: Chráněná území ČR, svazek XI. Praha, Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Odkazy: Rozhledna na vrcholu Háj (758 m n. m.) Sopka Železná hůrka (591 m n. m.) Tektonicky podmíněné údolí Bílého Halštrova Vodní nádrž Skalka na toku Ohře (foto: Povodí Ohře, s.p.)

5 Vypreparovaná část českého křemenného valu Goethova skalka Ohniska zemětřesení v oblasti Nového Kostela a Skalné od roku 1991 (pramen: Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.)