Povinná školní docházka a nezletilí cizinci bez pobytového oprávnění

Transkript

1 Přílohy studie Povinná školní docházka a nezletilí cizinci bez pobytového oprávnění Příloha č. 1) Průzkum na základních školách - situace v oblasti vzdělávání nelegálně pobývajících cizinců na území hl. m. Prahy V průběhu května a června 26 byl proveden dotazníkový průzkum na základních školách v Praze, který byl zaměřen na zjištění situace v oblasti vzdělávání nelegálně pobývajících cizinců v ČR. Osloveno bylo celkem 232 základních škol na území hlavního města Prahy. Průzkum byl proveden prostřednictvím elektronického dotazníku, který zahrnoval následující 4 otázky: 1) Setkali jste se ve Vaší praxi s případem žáka cizince, který na území České republice pobýval neoprávněně? (bez platného víza, popř. bez platného cestovního dokladu) 2) V případě, že byste se s takovým případem setkali, umožnili byste žákovi studium na Vaší škole? 3) Pokud jste na předchozí otázku odpověděli záporně, můžete prosím popsat důvody, které by Vás k tomuto postupu vedly? 4) Domníváte se, že by žáci cizinci, kteří na území České republiky pobývají neoprávněně, měli mít právo navštěvovat základní školu? (prosíme uveďte argumentaci) V průvodním dopisu k dotazníku bylo zdůrazněno, že se jedná o průzkum anonymní, jehož výsledky budou využity v rámci projektu Regularizace nelegální migrace II. Celkem jsme obdrželi 58 odpovědí v podobě vyplněných dotazníků.

2 Otázka č. 1 "Setkali jste se ve Vaší praxi s případem žáka cizince, který na území České republice pobýval neoprávněně? (bez platného víza, popř. bez platného cestovního dokladu)" Účelem otázky bylo především zjistit, jaké jsou praktické zkušenosti základních škol s žáky - nelegálně pobývajícími cizinci. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že většina z oslovených škol nemá vlastní zkušenosti s případy žáků - cizinců, kteří na území ČR pobývají neoprávněně. Pouze 4 ZŠ se setkaly ve své praxi s případy nezletilých cizinců, kteří na našem území pobývali neoprávněně. Z těchto 4 škol, které na otázku první odpověděly kladně, se 1 ZŠ v praxi se setkala asi s 5 případy, kdy zájemci o studium neměli u sebe příslušné doklady, slíbili jejich předložení a již nepřišli. Zbylé 3 školy studium nelegálním cizincům umožnily (konkrétně se jednalo o 2 žáky mongolské národnosti v případě jedné ZŠ, o 1 žáka vietnamské národnosti v případě druhé ZŠ a o nespecifikovaný počet žáků v případě třetí ZŠ. Posledně uvedená ZŠ uvedla, že : u mnohých cizinců často urgujeme propadlá povolení k pobytu ). Graf č. 1: Zkušenosti s případy žáků - cizinců neoprávněně pobývajících na území ČR Ano Ne Otázka č. 2 "V případě, že byste se s takovým případem setkali, umožnili byste žákovi studium na Vaší škole?" Cílem otázky bylo zjištění postojů základních škol k případnému přijetí nelegálně pobývajícího cizince do školy. Většina odpovědí na tuto otázku byla výlučně negativní (43). 3 odpovědi zněly "nevím". 12 odpovědí bylo kladných. 2 školy uvedly, že takovému žáku již studium umožnily, 1 z těchto škol však uvedla, že urguje

3 nápravu ve vztahu k propadlým povolením pobytu. 1 ze škol odpověděla kladně, ale zároveň dodala, že studium takového žáka by umožnila, ale "je zde problém se školským zákonem", 1 škola by pak žákovi studium umožnila "podmínečně dokud si vyřeší otázku legálního pobytu". Graf č. 2: Postoj školy k případnému přijatí nelegálně pobývajícího žáka Ano Ne Nevím Otázka č. 3 "Pokud jste na předchozí otázku odpověděli záporně, můžete prosím popsat důvody, které by Vás k tomuto postupu vedly?" Účelem této otázky bylo především zjištění, na základě jakých skutečností by se ředitel školy rozhodl pro nepřijetí žáka - cizince, který na území ČR pobývá nelegálně. Důvody byly různorodé, přesto je možné je rozdělit do několika kategorií: a) rozpor se zákonem - školy tento důvod více či méně specifikovaly (od pouhého konstatování nelegálnosti, přes porušení právních předpisů až k porušení ust. 2 odst. 2 školského zákona) - 3 b) problémy s kapacitou školy - 5 c) neodůvodněno - 5 d) absence finančního příspěvku na žáka - 2 e) obava z pachatelů kriminálních deliktů - 1 f) obava z neschopnosti dorozumět se českým jazykem - 1 g) obava, že by se dítě nezačlenilo do kolektivu - 1 h) konstatování, že pro "tyto lidi jsou azylové tábory, ve kterých je tento problém ošetřen" - 1

4 Graf č. 3: Argumentace proti přijetí žáka - cizince s neoprávněným pobytem a b c d e f g h Otázka č. 4 "Domníváte se, že by žáci cizinci, kteří na území České republiky pobývají neoprávněně, měli mít právo navštěvovat základní školu? (prosíme uveďte argumentaci)" Tato otázka směřovala ke zjištění obecnějšího postoje odborné obce (škol) k problematice práva na vzdělání žáků - cizinců s neoprávněným pobytem na území. Stejně jako u otázky č. 3 byly odpovědi a postoje různorodé - od striktně negativních, přes vyhýbavé a nejasné až po zcela pozitivní. Odpověď "ano" se objevila v případě 27 škol. Odpověď "nevím" či "nevím, asi ano" se objevila v případě 6 škol. Konečně odpověď "ne" byla uvedena ve 25 případech. Graf č. 4: Má dítě s neoprávněným pobytem právo na vzdělání ano ne nevím Argumentace byla ve všech případech velmi různá a v řadě případů zajímavá. U odpovědí "ano" se objevovaly následující důvody: a) ano (s výhradou, že do budoucna si dítě musí pobyt upravit nebo se alespoň o to snažit, příp. získat souhlas policie) - 6 b) neodůvodněno - 5 c) nutnost respektovat mezinárodní závazky (Úmluva o právech dítěte) - 4 d) ano (s výhradou změny zákona) - 4 e) právo každého dítěte na vzdělání - 3 f) problémy s pobytem musí nést rodiče, ne děti - 3 g) ano (s výhradou vyřešení finančních otázek) - 3 h) povinná školní docházka - 2

5 i) je to lepší kvůli případné integraci - 1 j) ano (s výhradou, že dítě musí projít speciální jazykovou přípravou) - 1 k) nutnost respektovat Listinu základních práv a svobod Graf č. 5: Proč má mít dítě s neoprávněným pobytem právo na vzdělání - argumentace u odpovědi "ano" a b c d e f g h i j k U odpovědí "ne" se objevovaly následující důvody: a) neodůvodněno - 12 b) protiprávnost (zejm. rozpor se školským zákonem) - 11 c) bez oprávněného pobytu nelze cokoli doložit, problematický status - 3 d) ani naši žáci nemohou bez povolení navštěvovat jakoukoli školu - 1 e) neoprávněný pobyt by měl být předmětem zájmu cizinecké policie - 1 f) špatný příklad pro ostatní - 1 Graf č. 6: Proč má mít dítě s neoprávněným pobytem právo na vzdělání - argumentace u odpovědi "ne" a b c d e f

6 Shrnutí Z dotazníkového šetření vyplynulo několik zásadních zjištěních. Především je zřejmé, že školy nečelí (alespoň podle došlých odpovědí) žádnému náporu nelegálně pobývajících dětí, které by usilovaly o studium na ZŠ. Pokud jde o postoj jednotlivých škol k případnému vzdělávání na jejich škole, ukazuje se, že hlavní bariéru k přijetí žáka školy spatřují zejména ve školském zákoně. Mezinárodní závazky (zejm. Úmluva o právech dítěte) jsou zcela v pozadí. Konečně pokud jde o obecný postoj k právu nelegálně pobývajícího dítěte na vzdělání, školy vykazují širokou škálu názorů, od výslovně kladných, po striktně záporné. V rámci projektu Regularizace nelegální migrace II zpracovaly : Mgr. Pavla Burdová Hradečná (PPU) Mgr. Pavla Rozumková (OPU) Příloha č. 2 Dokazování oprávněnosti pobytu Kategorie cizinců Oprávnění k pobytu v ČR Doklad tohoto oprávnění 1. občané EU (včetně občanů Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska) na základě práva volného pohybu osob vyplývajícího ze Smlouvy o založení Evropských společenství, Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru a Smlouvy ES a členských států na straně jedné a Švýcarskou konfederací vyplývající ze zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: cestovní doklad (např. cestovní, diplomatický, služební a úřední pas) nebo průkaz totožnosti na základě zvláštního pobytového povolení (tj. průkaz o povolení k pobytu pro státního

7 povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu) o toto povolení může (ale nemusí) občan EU požádat, hodlá-li pobývat v ČR déle než 3 měsíce příslušníka členského státu Evropských společenství; občané Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska - průkaz o povolení k pobytu 2. rodinní příslušníci občanů EU (včetně občanů Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska), kteří nejsou občany některého z těchto států vyplývající ze zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: na základě povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu, požádá-li o toto povolení rovněž rodinný příslušník občan EU v případě, že rodinný příslušník občan EU o toto povolení nepožádá, jsou tito cizinci ve stejném režimu jako ostatní cizinci pobývající v ČR průkaz o povolení k pobytu 3 a) ostatní cizinci pobývající v ČR - přechodně vyplývající ze zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů:

8 a) bez víza, stanoví-li tak mezinárodní smlouva nebo nařízení vlády b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 9 dnů; c) na základě dlouhodobého víza - víza k pobytu nad 9 dnů; d) na základě povolení k dlouhodobému pobytu cestovní doklad vízum v cestovním dokladu osoba mladší 15 let, která nemá samostatný doklad vízum v cestovním dokladu jiného cizince vízum v cestovním dokladu osoba mladší 15 let, která nemá samostatný doklad vízum v cestovním dokladu jiného cizince průkaz o povolení k pobytu - průkaz se vydává osobě starší 15 let; cizinci mladšímu 15 let se vydá správní rozhodnutí 3 b) ostatní cizinci pobývající v ČR - trvale vyplývající ze zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: a) na základě povolení k pobytu b) na základě rozhodnutí o správní rozhodnutí + průkaz o povolení k pobytu průkaz se vydává osobě starší 15 let; cizinci mladšímu 15 let se vydá pouze správní rozhodnutí do 15 let i bez cestovního dokladu, na základě potvrzení policie o

9 svěření cizince do náhradní výchovy oprávnění k trvalému pobytu 15 let 18 let - průkaz o povolení k pobytu od 18 let musí požádat o trvalý pobyt dle a) 4. žadatel o udělení azylu vyplývající ze zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu): na základě víza za účelem řízení o azylu, nemá-li jiné oprávnění k pobytu průkaz žadatele o udělení azylu - děti azylanta mladší 15 let mohou být zapsány do průkazu rodičů Dostupné na

10 Příloha č. 3 ) Prameny a literatura Úmluva o právech dítěte, publikovaná pod č. 14/1991 Sb.; Deklarace práv dítěte; Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, publikováno po č. 29/1992 Sb.; Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, publikován pod č. 12/1976 Sb.; Všeobecnou deklaraci lidských práv (čl. 26); Charta základních práv EU; Úmluva o boji proti diskriminaci v oblasti vzdělávání; Ústavní zákon č. 395/21 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR; Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod; Nález Ústavního soudu č. 49/1994 Sb.; Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 561/24 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon); Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění; Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České Republiky, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině; Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí; Zákon č. 2/199 Sb., o přestupcích; Zákon č. 141/1961 Sb., trestní zákon; Pokyn MŠMT č /2-11 (celým názvem Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice); Pavlíček V. a kolektiv, Ústava a ústavní řád České republiky, 2.díl, Práva a svobody; Důvodová zpráva k návrhu školského zákona; Sledování a hodnocení průběhu vzdělávání cizinců na území České republiky v základních školách a středních školách s podtitulkem Zpráva o výsledcích tematicky zaměřené inspekce, zpracováno Odborem metodiky České školní inspekce (jako materiál do porady vedení ČSI pod č.j.: 4745/3-24 v září 23) ; Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období (dostupné na Internetové stránky: