NAUČNÁ STEZKA KOBZÁŇŮV CHODNÍK

Transkript

1 NAUČNÁ STEZKA KOBZÁŇŮV CHODNÍK Náročnost: nejnižší Rok vzniku: vyhlášeno 2009 Počet zastavení: 5 Délka: 4,5 km Popis: Liptál, obecní úřad Švehlova hájenka Vartovna. Tato NS je věnována jednomu z nejvýznamnějších valašských výtvarníků a spisovatelů Janu Kobzáňovi. Tento liptálský rodák (mj. autor slavného loga firmy Baťa) byl prakticky u všeho významného, co se v obci událo: pomáhal zakládat folklorní soubor Lipta i stejnojmenné výrobní družstvo, na jeho počest vznikly Liptálské slavnosti a aktivně se účastnil i partyzánského odboje za II. sv. války. Jedno ze zastavení také je u partyzánského srubu. Stezka představuje také zajímavosti liptálské přírody (přírodní památku Pivovařiska, štoly vzniklé těžbou brouskového kamene, pěnovcovou kupu nad obcí apod.). Umístění: veřejně přístupné. Od středu obce směrem na Vartovnu přes Oboru. Značeno. Další informace viz záložka Naše obec - Příroda, naučná stezka (NS), pomníky. Zde dále naleznete památné a významné stromy, přírodní památky, další památky atd. Malíř a spisovatel Jan Kobzáň Liptál Velké Karlovice - Soláň Po základní škole pracoval na pile. kde si jeho kreslířského talentu všiml Tomáš Baťa a pomohl mu ke studiu v Praze na UMPRUM u prof. F. Kysely a V. H. Brunnera. pak přešel na AVU k prof. M. Švabinskému. Ve Zlíně pak působil na učňovské škole. Je autorem písma známé firemní značky Baťových závodů. Když se jeho rodina odstěhovala do Kroměříže, usadil se a tvořil na Soláni. Od dětsví byl ovlivněn rodným krajem, jeho krajinou, životem a zvyky Valachů., jejich pohádkami, vyprávěním o zbojnících a o jejich boji za svobodu. Byl virtuozním kreslířem, ale nešlo mu o vytvoření dokumentu, ale o zachycení atmosféry zobrazovaného jevu nebo místa. Nejraději kreslil zbojníky, jejichž pokračovatele viděl v partyzánech, jejichž činnosti se sám účastnil. Nepatřil k avantgardním umělcům, toužil sloužit svému kraji. Byl dobrým grafikem, zejména jeho dřevoryty jsou pozoruhodné. Maloval i jinými technikami, vytvořil řadu sgrafit a návrhů gobelínů. Byl také významným regionálním spisovatelem, výborným stylistou, který ve vsackém nářečí napsal a svými kresbami nebo dřevoryty vyzdobil knihy O zbojníkoch a pokladech z moravského Valašska, Zbojnický destament, U počátků vod. (Z knihy Vlastivěda moravská, Okres Vsetín, 2002)

2 Naučná stezka Kobzáňův chodník Náročnost: nejnižší Rok vzniku: vyhlášeno 2009 Počet zastavení: 5 Délka: 4,5 km Popis: Liptál, obecní úřad Švehlova hájenka Vartovna. Tato NS je věnována jednomu z nejvýznamnějších valašských výtvarníků a spisovatelů Janu Kobzáňovi. Tento liptálský rodák (mj. autor slavného loga firmy Baťa) byl prakticky u všeho významného, co se v obci událo: pomáhal zakládat folklorní soubor Lipta i stejnojmenné výrobní družstvo, na jeho počest vznikly Liptálské slavnosti a aktivně se účastnil i partyzánského odboje za II. sv. války. Jedno ze zastavení také je u partyzánského srubu. Stezka představuje také zajímavosti liptálské přírody (přírodní památku Pivovařiska, štoly vzniklé těžbou brouskového kamene, pěnovcovou kupu nad obcí apod.). Umístění: veřejně přístupné. Od středu obce směrem na Vartovnu přes Oboru. Značeno.

3 Zastavení č. 1 Liptál a jeho slavnosti První písemná zpráva o Liptálu pochází z roku 1361, kdy tehdejší osada patřila cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Německé jméno obce Liptál bývalo Liebenthal, což v překladu znamená milé údolí (nebo také údolí lásky). Se jménem může souviset i symbol nejstarší pečeti srdce šikmo prostřelené šípem. Tento symbol je použit i ve znaku a praporu obce. Od roku 1661 tvořil Liptál samostatné panství, po r získal právo konat výroční trhy a byl označován jako městys. V centru Liptálu stojí barokní zámek z přelomu 17. a 18. století. Po osamostatnění liptálského panství byl z bývalého fojtství, patřila k němu i tzv. Anglická zahrada, která byla kdysi propojena lipovou alejí se zámeckou oborou, v níž se chovali daňci a bažanti. V obci jsou dva kostely, evangelický z roku 1907 a římskokatolický z r. 1796, zasvěcený sv. Archandělu Michaelovi. Před ním stojí socha sv. Jana Nepomuckého (1717), na jižní straně kostela je hrobka někdejších majitelů panství, hrabat ze Stommu. V současnosti se do Liptálu jezdí především za kulturou. Můžete zde navštívit tradiční řezbářské dny, květinové i jiné výstavy, starodávné jarmarky i velké folklorní události. A právě především bohatý společenský život ocenila porota, která v roce 2006 ocenila Liptál titulem Vesnice roku České republiky. Velkou prestiž si získal mezinárodní folklorní festival Liptálské slavnosti. Byl inspirován malířem a folkloristou Janem Kobzáněm při odhalení jeho pomníku v parku před zámkem v r připravili jeho následovníci ze souboru Lipta kulturní program a folklorní přehlídka se od té doby opakuje každý rok. Za více než 40 let se Liptálských slavností zúčastnilo více než 410 skupin a souborů (z toho 133 zahraničních). Tradice, zvyky, písně a tance z celé republiky, Evropy i světa zhlédlo v Liptále už téměř diváků. Od roku 1987 se pak začaly pořádat také Dětské folklorní dny. Foto: 1) Lipta (Malá Lipta, Malůšata) 2) Zahraniční účastníci festivalu 3) Skica Kobzáň (studie tance) 4) Ladislav Michálek 5) Povstání Valachů (Kobzáň s. 94) Vesnice o sobě dala vědět během třicetileté války, kdy byla jedním z center tzv. valašských povstání a její obyvatelé bojovali po boku švédských vojsk proti císaři. Za trest pak byla vypálena. 6) Strom života před obecním úřadem je památkou na bývalou alej, která byla pokácena při stavbě silnice na Všeminu. Vyřezal ho z kmene jedné z lip umělecký řezbář Zdeněk Matyáš během tří let. 7) Evangelický kostel v horní části obce patří k největším na Moravě. 8) Katolický kostel 9) Památník Jana Kobzáně od liptálského rodáka, ak. sochaře Karla Řezníka. 10) Socha zbojníka z roku 1949 před budovou obecního úřadu od Karla Řezníka.

4

5 Zastavení č. 2 Kobzáňův Liptál Málokdo se dokázal tak výrazně zapsat do historie svého rodiště jako malíř a spisovatel Jan Kobzáň ( Liptál Velké Karlovice Soláň). Byl to originální kreslíř a grafik, v dobrém slova smyslu posedlý lidovými tradicemi a folklorem. Vytvořil jednu z vůbec nejkrásnějších valašských knih O zbojníkoch a o pokladoch, sbírku zbojnických pověstí ve vsackém nářečí, kterou bohatě vyzdobil svými výraznými kresbami a dřevoryty. Unikátní kronikou lidového života na Valašsku je jeho další kniha U počátku vod, svébytná mozaika vyprávění, pověstí, mýtů a vzpomínek, i přes nářeční formu překvapivě čtivá a dodnes zajímavá. Její rukopis nadchnul i Vladislava Vančuru, který ho označil za dílo prvního řádu, jež nemá v našem krásném písemnictví obdoby. V Kobzáňově výtvarné tvorbě převládaly nezaměnitelné kresby a dřevoryty ilustroval knihy (např. Pekárkovy Starozlínské pověsti), rád maloval zbojníky, nejvíc se ale cení jeho dokumentární zobrazení mizejících tradic Valašska, především krojové, etnografické a typologické studie. Málokdo ví, že tento výtvarník je také autorem světoznámého loga firmy Baťa. Zásluhou Jana Kobzáně byly založeny nejdůležitější tradice Liptálu. Stál u zrodu výrobního Valašského krúžku Lipta (1930), nejstaršího národopisného souboru na Valašsku. Podílel se i na založení výrobního družstva LIPTA Liptál (1946), které pomáhalo uchovat tradice lidové umělecké výroby. A díky jeho inspiraci vznikl i tradiční Mezinárodní folklorní festival Liptálské slavnosti, který už více než čtyřicet let patří mezi nejoblíbenější festivaly u nás. Foto: Jan Kobzáň, Dřevěnice Soláň, rodná chalupa (knížka) Obálka Zbojníků, (je i v knize s. 78) nebo Starozlínských pověstí (81) Zbojníci nesou v kotli zlaťáky (s. 89) Folkloristická studie (pentlení nevěsty z Liptála, s. 72) Hráč na kobzu s. 71 Liptálské slavnosti Citáty; Kobzáň Zbojníci: V tych liptálských horách, jak sa praví Na Sklepiskoch, tam za starých časů takéj bývali préj zbojníci. A velikých pokladů tam nazhúžvjali a měli jích v tých svojích sklepoch tájných. Pod zemňú Ej, léščí, léščí, zelené léščí, putovali zbojníci, pámbu jim daj ščestí. Povívaj, pofukuj, větříčku voňavý, poráňaj, pozrážaj rosičku před nimi!

6

7 Zastavení č. 3 Památky a příroda Liptálu Příroda v okolí Liptálu láká k vycházkám po řadě značených cest. U jedné z nich leží nejcennější území na liptálském katastru, Přírodní památka Pivovařiska. Podmočená louka a výslunných svah svědčí orchidejím (prstnatec májový, vstavač bledý, okrotice dlouholistá, ), ale také vzácným mokřadním rostlinám (např. bařička bahenní, tolije bahenní) a mechům. Další zajímavostí jsou pramenné vápence, zvané také pěnovce. Pěnovcová kupa vysrážená na pramenném vývěru ve strži u hájenky Obora je největší v celém okrese Vsetín. A třetí přírodní zvláštností Liptálu jsou staré štoly, které zde zůstaly po těžbě jemnozrnného pískovce používaného k výrobě brousků. Dnes je využívají jako své zimoviště netopýři, zejména vrápenec malý. Foto: 1) Pivovařiska 2) Vrápenec 3) Nejvyšším bodem je kopec Vartovna /651 m/, na němž kdysi portáši hlídali celý kraj před nájezdy kuruců z Uher.

8 Zastavení č. 4 Zámecká obora Péče o les Člověk využívá les od samého počátku dějin lidstva. Nejdříve přirozeným způsobem, ale jak se zvyšovaly nároky a technické schopnosti lidí, byly zásahy do porostů čím dál výraznější. V období průmyslových revolucí v 18. a 19. století byly u nás zničeny skoro všechny přírodní lesy. A právě místní nedostatek dřeva vedl z nutnosti k počátkům lidské péče o obnovu lesa tak vzniklo lesnictví. Prvním dochovaným dokumentem určujícím pravidla péče o les byl ve střední Evropě zákoník Karla IV. sepsaný kolem roku Nebyl vydán, ale stal se aspoň vzorem pro lesní řády, které později sestavovali vlastníci lesů (např. města). Až do poloviny 18. století pečovali o své lesy bez jakéhokoliv omezení vlastníci, teprve r byly vydány první systematické lesní řády platící na celém území Čech a Moravy. Počátky moderního lesnictví se pak spojují s rakousko-uherským zákonem č. 250/1852, který vedl k vytvoření lesního hospodářství jako samostatného odvětví (u nás tento zákon platil až do roku 1960). Cílem lesnictví je péče o les a hospodaření v něm. Samozřejmé je využívání lesa jako zdroje dřeva, ale v poslední době se i přes tlak na maximální těžbu daří prosazovat zároveň i pojetí lesa jako součásti krajiny, která pokud ji udržujeme v dobrém stavu zajišťuje vyrovnanost vodního koloběhu, chrání před erozí i povodněmi, je útočištěm volně žijících druhů živočichů a rostlin, reguluje množství oxidu uhličitého v atmosféře a v neposlední řadě je místem k rekreaci. Lesy České republiky, s. p. Lesy ČR, s. p., jsou největším správcem lesů v ČR. Jejich cílem je trvale udržitelné hospodaření v lesích založené na využívání tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění produkčních funkcí svěřených lesů. Moderní přístup k lesnímu hospodaření znamená také rozvoj veřejných funkcí lesa, který definuje Program Tato strategie mimo jiné podporuje budování turistických odpočinkových míst v lesích, naučných stezek a informačních tabulí, údržbu turisticky exponovaných chodníků a cest, obnovu a údržbu studánek a pramenů, regionálně a historicky významných objektů a staveb, pomníčků a pamětních desek, péči o památné stromy a aleje, ochranu a podporu ohrožených druhů organismů a řadu dalších aktivit. Citát: České lesnické a myslivecké názvosloví patří k nejstarším v Evropě. Ve středověkých literárních pramenech vyhledal historik lesnictví J. E. Chadt např. tato slova: luh = lesní palouk (první výskyt r. 884), gora, hora = les (993), dúbrava = doubrava (1028), lesni - též lovec (1030), kluk, klk = pozemek nezkopaný (1088), hajný (1183), hajník (1197), paseka (1197); žár, žďár = paseka získaná vypálením lesa (1206). Foto: Revíry v okolí Liptálu, studánky, opatření Programu 2000, péče o les, zdravý les

9

10 Zastavení č. 5 Liptál v boji proti okupantům Během druhé světové války patřil Liptál k důležitým centrům protifašistického odboje. Naštěstí se obci vyhnuly velké trestné výpravy, které vypálily nedaleký Prlov, Juříčkův mlýn či Vařákovy paseky, ale partyzáni byli se zdejšími obyvateli v trvalém kontaktu. Od roku 1942 v Liptálu působila odbojová skupina mládeže Comandos pod vedením Stanislava Miky. Od šíření protiněmeckých letáků a ukrývání osob stíhaných nacistickými úřady přešla ke shromažďování zbraní a ukrývání uprchlíků sovětských válečných zajatců. Nakonec se zapojila do 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Skutečná partyzánská činnost se v okolí Liptálu začala rozvíjet v létě 1944, zejména v oblasti Chlévisek. O rozsahu zapojení místních obyvatel do odboje svědčí údaj z domovních prohlídek po atentátu na říšského protektora R. Heydricha, kdy bylo v Liptálu zjištěno 64 nepřihlášených osob (!). Ne nadarmo jsou v obci hned tři pomníky upomínající na zabité partyzány Jaroslava Daňu a Miroslava Cedidlu, majora RA Bronislava Bašinského a také pamětní deska partyzánského odboje na bývalé hájence. Na okolních pasekách a v lesích se odehrává literární kronika protifašistického odboje Na srnčích nohách, kterou napsal Oldřich Šuleř. S partyzány aktivně spolupracoval také liptálský výtvarník Jan Kobzáň, kterému je tato naučná stezka věnována (více o něm na tabuli č. 3). V té době přechodně bydlel v otcově domě v blízké Jasenné a získával pro odbojáře šaty, jídlo i další potřebné věci. Strávil hodně času i na štábech, kde kreslil portréty partyzánů a skici z jejich každodenního života. Po válce se partyzánské tematice dále věnoval a svým výtvarným dílem přispěl k apoteóze partyzánského odboje, kterou dnes již vnímáme spíše sporně. Foto: - Partyzánské pomníky (V části obce Kopřivné se nachází pomník partyzána Jaroslava Dani (z r. 1973), pomník mjr. RA Bronislava Bašinského, v dolní části obce pomník partyzána Miroslava Cedidly (oba z r. 1980) a na bývalé hájence pamětní deska partyzánského odboje (z r ) - Partyzáni od Kobzáně schůzka s partyzány (s. 93), partyzáni kresby (Nejraději kreslil zbojníky, jejichž pokračovatele viděl v partyzánech a jejich činnosti se sám účastnil.)

11

12 Zastavení č. 6 Portášská naučná stezka - Pod Vartovnou Život lesa Odvěkým rytmem žije království lesního ducha. Ve všech ročních obdobích potěší vnímavého pozorovatele: na jaře chorály ptačích zpěvů, v létě bohatstvím hub a lesních plodů, na podzim barevností listí a v zimě lesním tichem přerušovaným jen táhlým voláním datla černého. Jen podle stop ve sněhu poznáme, kde přeběhl tajemný lesní obyvatel. I když v hřebenových partiích Vizovických vrchů rostou převážně stejnověké smrkové monokultury, lze i zde najít druhově pestřejší smíšené porosty. Jsou to pozůstatky původních jedlobučin, které byly v minulosti z velké části vykáceny. Roztroušeně zde rostou také další druhy stromů, např. lípa srdčitá, habr obecný, modřín opadavý, třešeň ptačí, z keřů líska obecná a bez hroznatý. Kromě běžných lesních živočichů se do těchto lesů vzácně zatoulávají velké šelmy rys ostrovid a medvěd hnědý (zejména z nedalekých Javorníků a slovenských hor). Zahlédnout je se vám ale hned tak nepoštěstí. Jejich přítomnost nejspíše prozradí pobytové znaky stopy v blátě nebo na sněhu, trus případně škrábance na stromech. Nočnímu lesu vládne naše největší a poměrně vzácná sova výr velký. Jeho výrazný hlas se ozývá za soumraku zejména v jarním období. Žijí zde i naše běžnější druhy sov kalous ušatý a puštík obecný. Z dalších druhů ptáků jsou nejpočetnější pěvci. Častěji je uslyšíte než uvidíte. Jsou to zejména sýkory, běžná je např. sýkora uhelníček a parukářka. Hnízdí zde i náš nejmenší pták králíček obecný, vážící jen 5 gramů. Už za slunečných zimních dnů nás svým flétnovým zpěvem okouzlí drozd brávník. Nad lesem v tuto dobu přeletují hejna křivek obecných, pěvců, kteří se živí semeny smrkových šišek a hnízdí i v zimním období. Zaslechnout můžete i krkavce velkého, největšího z krkavcovitých ptáků. Poměrně běžná je sojka obecná, zatímco její příbuzný ořešník kropenatý je vzácnější. Fotky: ořešník kropenatý, puštík obecný, kalous ušatý, výr velký, čolek horský, kuňka žlutobřichá, skokan hnědý štíhlý.

13 Naučná stezka Vartovna - Vartovna Zastavení č. 7 ROZHLEDNA VARTOVNA - parc. č. 882/2, Seninka na pomezí katastrů tří obcí: LIPTÁL, JASENNÁ, SENINKA Název Vartovna vznikl pravděpodobně počátkem 18 století, kdy na Valašsko vtrhli uherští povstalci Kuruci a plenili všechny obce od uherských hranic až po Vsetín. Portášské hlídky tehdy hlídaly (vartovaly) na kopcích, aby mohly zapálením ohňů varovat vrchnost ve Vizovicích před blížícím se nebezpečím. Jsou i pověsti o Vartovně, jedna z nich vypráví o zbojnickém pokladu: Na Vartovni, u teho Trojáka, je snáď jakási ďúra do země. Ludé ju tam pamatujú odedávna. Od ní že vede pod zemňú chodba do tmy a do hlúbky a na konci téj chodby snáď sú jakési železné dveři od tajného sklepéní a od velikého pokladu. (Jan Kobzáň: O zbojníkoch a o pokladoch ). Hledal prý ten poklad jakýsi Gerlík, ale neznal kouzelné slovo otevírající dveře, tak se k pokladu nedostal a ještě dostal pořádně naloženo od ducha, který poklad hlídá. Stavbu rozhledny na Vartovně realizovala obec Seninka, která zpracovala investiční záměr společně s partnery, jimiž jsou Sdružení obcí Hornolidečska a Púchovské doliny, obce Jasenná a Liptál. Výstupem jejich projektu je stavba rozhledny v Senince a v Dohňanech, přístupové komunikace z obce Jasenná a vybudování celkem 34 km naučných stezek, které vedou na Vartovnu z okolních obcí Seninka, Leskovec, Valašská Polanka, Liptál, Jasenná a Pozděchov. Ze čtyř nabídek na stavbu rozhledny Vartovna byl vybrán architektonický návrh Ing. arch. Ivana Bergmana ze Zlína. Stavba začala v r a byla dokončena v závěru roku Rozhledna je vysoká 37 m s vyhlídkovou terasou ve výšce 35 m, realizátor stavby BS Vsetín, s. r. o., investor obec Seninka, přístupová komunikace investor obec Jasenná, rozpočet na stavbu rozhledny 8 mil. Kč. Projekt je spolufinancován z Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR

14 PROPOJENÍ NAUČNÝCH STEZEK ČR a SR Navštivte rozhledny VARTOVNA a TLSTÁ HORA Vážení návštěvníci, srdečně Vás zveme na nově vybudované rozhledny Vartovna nad obcí Seninka a Tlstá hora nad obcí Dohňany. Jsou společným dílem sdružení obcí Hornolidečska na moravské straně a Púchovskej doliny na straně slovenské. Již dávno se uvažovalo o stavbě rozhledny na kopci Vartovna, a tak obce Hornolidečska využily výzvu Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR ČR a podaly se slovenskými partnery z obcí Dohňany a Mestečko společný projekt, který byl přijat a v roce 2009 realizován. Zajímavostí je, že se v průběhu přípravy staveb zjistilo, že oba kopce mají stejnou nadmořskou výšku 651 metrů. Zatímco Vartovna sloužila v minulosti jako strážní hora, na níž se zapalovaly varovné ohně při blížícím se nebezpečí, na Tlstej hore stávala kdysi rakousko-uherská rozhledna, která prý sloužila i k vojenským účelům. Projekt byl rozšířen také o vybudování sítě naučných stezek vedoucích na oba vrcholy. Kolem Vartovny vznikla hvězdicovitá síť celkem 34 km naučných stezek do okolních obcí. Z Valašské Polanky přes Seninku vede k rozhledně NS Vartovna, z Leskovce NS Juříčkův mlýn (napojuje se v Senince), z Liptálu můžete jít po Kobzáňově chodníku a z Jasenné Portášskou stezkou. Od Informačního centra Pulčín pak vede NS Pulčínská cesta, která se přes stezky Vařákovy paseky I a II napojuje v Pozděchově na NS Chodníček k rozhledně. Také na slovenské straně vedou k rozhledně naučné stezky z obcí Dohňany a Mestečko.

15 Rozhledna Vartovna

16 Přírodní park Vizovické vrchy Obec Liptál se nachází na úpatí malebných Vizovických vrchů, rozprostírajících se v okrese Vsetín a Zlín. Ve zlínské části v roce 1993 vyhlásil okresní úřad ve Zlíně Přírodní park Vizovické vrchy. Na ploše 133 km 2 je chráněn zejména charakteristický ráz valašské krajiny. Území je z větší části zalesněno, přičemž převážnou část lesů tvoří hospodářské smrkové monokultury, menší část pak selské lesíky s břízami, topoly, osikami, habry a dalšími dřevinami. Pro Vizovické vrchy je charakteristická převážně souvisle zalesněná krajina, v nižších polohách a v blízkosti obcí je typické střídání květnatých luk, pastvin, ovocných sadů, polí, rozptýlené nelesní zeleně včetně solitérních (osamoceně rostoucích) stromů a pasekářského osídlení krajiny. Nejhodnotnější části přírody jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích v okrese Zlín se jedná o 3 přírodní památky a v okrese Vsetín je jich 8. Nejen nejvyšším, ale zároveň historicky nejzajímavějším kopcem Vizovických vrchů a zřejmě i celého jižního Valašska je Kláštov (753 m n m.). V okolí vrcholového skaliska zvaného Čertův kámen bylo pravěké a raně středověké hradisko. Výzkumy z roku 2005 ukázaly, že hradisko na Klášťově bylo poprvé zbudováno na přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné zhruba v rozmezí let př. n. l. a zřejmě největšího významu dosáhlo v období Velkomoravské říše v 9. století. Kláštov pravděpodobně představoval v období Velké Moravy hlavní centrální hradisko v širší oblasti celého jižního Valašska. Osídlení Valašska v neolitu O pravěké minulosti Valašska dodnes mnoho nevíme. Důsledné archeologické průzkumy na území okresu Vsetín nebyly prováděny, protože téměř všechny pravěké nálezy byly spíše náhodné a nenaznačovaly možnost existence většího naleziště. Většina těchto nálezů je starších než sto let, ale i tak naznačují, že pravěké dějiny valašského regionu mohou být obsáhlejší, než vědci očekávali. V období paleolitu (starší doby kamenné) se lidské osídlení našeho území koncentrovalo hlavně na jižní a střední Moravu. Nejbližší naleziště z té doby jsou např. jeskyně Kůlna v Moravském Krasu a Šipka u Štramberka nebo v okolí Kelče (lovci mamutů). Společnost lovců a sběračů se během mladší doby kamenné (neolitu) postupně měnila na zemědělskou civilizaci. Z té doby už máme první nálezy na území našeho regionu. Jde především o broušené kamenné nástroje, které znamenaly posun ve způsobu života pravěkých lidí začali se usazovat, obdělávat půdu a mohli se více zaměřit na zdokonalování nástrojů i zbraní. Nedaleko tohoto zastavení byl nalezen kamenný sekeromlat, který je jedním z velmi cenných dokladů nejstaršího osídlení podhorských oblastí Valašska. Je to jeden z prvních převratných lidských vynálezů na svou dobu důmyslně vyrobená zbraň, která znamenala symbol bojovníka a také symbolizovala tehdy rozhodující roli muže při získávání obživy. Pozvolna se objevují také první doklady duchovního života lidské společnosti pohřby. Mezi zajímavé zachovalé památky patří např. mohylové hroby lidu se šňůrovou keramikou v Doubravě u Němetic, datované přibližně mezi roky př. n. l. Z dostupných materiálů zpracovala Jana Vráblíková. Foto: archiv OÚ Liptál, Jana Vráblíková Více informací viz záložka Naše obec, Příroda, naučná stezka (NS) pomníky. Liptál