Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie. Klimatické poměry CHKO Moravský kras

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Klimatické poměry CHKO Moravský kras Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Hana Středová, Ph.D. Vypracovala: Ivona Smolková Brno 2011

2

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě chci poděkovat vedoucí bakalářské práce za cenné rady, připomínky a odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Také děkuji svým rodičům, kteří mě po celou dobu studia plně podporovali. Tato práce byla vypracována na základě projektu SP/2d5/07 s názvem Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyních za podpory Ministerstva životního prostředí.

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Klimatické poměry CHKO Moravský kras vypracovala samostatně a to s využitím pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne:... podpis autora:...

5 Abstrakt Oblast Moravského krasu představuje velmi různorodý reliéf tvořený převážně vápenci s rozsáhlými plošinami zbrázděnými hlubokými údolími kaňonovitého tvaru. Práce se zabývá zhodnocením klimatických změn ve specifickém reliéfu, především mezoklimatu pěti lokalit, ve kterých jsou umístěny klimatologické a účelové stanice, měřící základní meteorologické prvky. Teoretická část práce věnovaná rešerši informací o charakteristice klimatu, sledované oblasti a klimatologických stanic. V druhé části práce jsou prezentovány výsledky hodnocení teplotního chodu v období 2009 až Dále je zpracován popis teplotních rozdílů v hodnotách naměřených na jednotlivých měřících stanovištích v průběhu obou let, jejich minimální a maximální teploty a tepelné rozdíly v průběhu ročních sezón. Klíčová slova: Moravský kras, mezoklima, teplota, klimatologické stanice Abstract The area of Moravian karst presents a very diverse relief consisting mainly of limestone with vast plateaus grooved by deep canon-shaped valleys. This study deals with the evaluation of climate changes in a specific relief especially mesoclimate of five locations in which are located climatological and specialized stations, which measure basic meteorological elements. The theoretical part of this thesis is a research of information about the climate characteristics, the monitored area and the climatological stations. The results of the progression of the temperature in the period 2009 to 2010 are presented in the second part of this thesis. It is focused on the description of temperature differences in the values measured at individual measuring sites during the both years, the minimum and maximum temperatures and the thermal variations during the annual seasons. Keywords: Moravian karst, mesoclimate, temperature, climatological stations

6 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl a metodika práce Cíl práce Metodika práce Literární přehled Charakteristika klimatu Kategorie klimatu Mikroklima Místní klima Mezoklima Makroklima Studium mezoklimatu Charakteristika pozorovaného území Geografické poměry Geologické a hydrologické poměry Klimatické poměry Moravského krasu Charakteristika klimatologických stanic Standardní klimatologické stanice Účelové klimatologické stanice Popis jednotlivých stanic Stanice Macocha Stanice Punkevní jeskyně Stanice Výtok Punkvy Stanice Ostrov u Macochy Stanice Sloup Technický popis stanic Výsledky výzkumu Diskuze Závěr 36

7 Seznam obrázků 1 Lokalizace Moravského krasu Polohy jednotlivých stanic v Moravském krasu Stanice Macocha Stanice Punkevní jeskyně Stanice Výtok Punkvy Stanice Ostrov u Macochy Stanice Sloup Průměrné hodnoty teploty vzduchu na všech stanicích Srovnání maximálních a minimálních teplot na všech stanicích Průměrné teploty prvního čtvrtletí (DJF) Průměrné teploty druhého čtvrtletí (MAM) Průměrné teploty třetího čtvrtletí (JJA) Průměrné teploty posledního čtvrtletí (SON) v letech 2009 a Diference denních teplot na nejchladnější a nejteplejší stanici

8 Seznam tabulek 1 Základní charakteristiky klimatických kategorií Charakteristika radiačních a teplotních poměrů Moravského krasu Charakteristika srážkových poměrů Moravského krasu Souřadnice, nadmořská výška a typ stanoviště jednotlivých stanic.. 26

9 Úvod 1 Úvod Moravský kras, druhá nejstarší chráněná krajinná oblast na našem území, představuje složitý dynamický systém známý především svým proslulým krasovým reliéfem. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Vodní toky se ztrácí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořily složité jeskynní labyrinty. Ročně tudy prochází tisíce návštěvníků, kteří svou přítomností ovlivňují přirozený ráz živé a především neživé krajiny. Krasová území patří mezi nejatraktivnější oblasti poznávání, avšak zároveň i mezi nejzranitelnější, proto je nutná jejich ochrana. Chceme-li zajistit ochranu území, je nutná znalost všech změn způsobených přirozeným i lidským faktorem. Právě tímto úkolem se zabývá projekt Ministerstva životního prostředí ČR s názvem Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyních. V rámci projektu se provádí měření významných meteorologických prvků, jako jsou teplota a vlhkost vzduchu, úhrn srážek, směr a rychlost větru, globální záření, tlak vzduchu, vlhkost a teplota půdy a obsah CO 2 v atmosféře. Cílem projektu je porovnávání jeskynního mikroklimatu s vnějšími klimatickými podmínkami a na základně naměřených výsledků stanovit technická opatření k ochraně. Práce je zaměřena na porovnávání teplot naměřených klimatologickými stanicemi vybudovanými v rámci tohoto projektu. Stanice jsou umístěny v členitém a velmi různorodém terénu, který společně s pestrou vegetační pokrývkou průměrný chod teplot výrazně ovlivňuje. 9

10 Cíl a metodika práce 2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je na základě studia odborné literatury a vědeckých databází zpracovat literární přehled na téma Klimatické poměry v CHKO Moravský kras a zaměřit se na popis jejich specifických podmínek. S využitím poznatků zpracovat přehled týkající se měření mezoklimatu v zahraničí. Závěrem práce zhodnotit dosavadní výzkum mezoklimatu v Moravském krasu a zaměřit se na teplotní poměry. 2.2 Metodika práce Práce byla zpracovávána metodou literární rešerše. Cílem rešerše bylo vytvořit přehled dostupných znalostí získaných studiem odborné literatury a vědeckých databází, zaměřujících se na problematiku klimatických poměrů. Část praktická byla vypracována na základě dílčích výsledků klimatického monitoringu v CHKO Moravský kras. Výsledky byly zpracovány grafickou, tabelární a statistickou formou, která popisuje porovnání teploty vzduchu z jednotlivých měřících míst. V budoucnu bude možno při tvorbě diplomové práce zpracovávat další sledované meteorologické charakteristiky, jako jsou teplota a vlhkost vzduchu, úhrn srážek, směr a rychlost větru, globální záření, tlak vzduchu, vlhkost a teplota půdy a obsah CO 2 v atmosféře. 10

11 Literární přehled 3 Literární přehled 3.1 Charakteristika klimatu Klima (podnebí) je souhrn a postupné střídání všech stavů atmosféry (podmínek počasí) možných v daném místě. Je důsledkem různých nepřetržitě probíhajících klimatotvorných procesů. Klima je také definováno jako statistický soubor stavů, jimiž prochází úplný klimatický systém během několika desetiletí (Netopil et al., 1984). Primární původci počasí a podnebí jsou vzdušné proudy, jejichž příčinou vznikají změny v rozdělení tlaku vzduchu. Z tohoto hlediska je tak tlak nejvýznamnějším podnebním činitelem, třebaže není vnímán stejně intenzivně jako jiní činitelé například teplota, vlhkost, oblačnost, srážky a další (Hanzlík, 1956). Klimatologie je věda o podnebí (klimatu) Země, zabývající se studiem podmínek, příčin jeho utváření a zpětného působení na přírodní děje, člověka a objekty jeho činnosti. Stručně bývá chrakterizována jako věda o klimatu daného místa (Rožnovský, 1999). 3.2 Kategorie klimatu Úplný klimatický systém je systém planetárního (globálního) měřítka, výsledkem jeho fungování jsou velké rozdíly ve velmi různorodém prostředí celé planety Země. Pro jeho různorodost není planetární měřítko pro studium klimatu vhodné, proto se přistoupilo k dělení na meší oblasti definované klimatickými kategoriemi uvedenými v Tab. 1 (Vysoudil, 2004). Tab. 1: Základní charakteristiky klimatických kategorií (Vysoudil, 2004) Kategorie Horizontální Vertikální Trvání Příklad Příklad rozměr rozměr atm. víru atm. víru klimatu Mikroklima m m s prašný vír klima louky Místní (topo)klima m m s tornádo klima svahu Mezoklima m m s hurikán klima kotliny Makroklima m m s cyklona klima ČR 11

12 Literární přehled Mikroklima Mikroklima je charakterizováno jako podnebí velmi malých oblastí. Nejčastěji je mikroklima formováno homogenním aktivním povrchem (holá půda, vodní plocha, les, mikrotvary georeliéfů atd.). Právě aktivní povrch, na němž probíhá přeměna zářivé energie na tepelnou, je hlavním klimatotvorným činitelem. Prostorové vymezení je nejčastěji udáváno výškou 2 m nad aktivním povrchem. Existence mikroklimatu závisí na rázu vyšších kategorií klimatu (např. makropočasí), takže za silného proudění se mikroklima nemusí vůbec vyvíjet. Místní klima Místní klima (topoklima) je podnebí vznikající převážně vlivem georeliéfu, geologickým složením a rostlinnou pokrývkou, někdy je nazýváno též podnebí reliéfové. Převážně se jedná o podnebí svahů, údolí apod., výrazně je odlišeno od podnebí rovin. Místní klima je velmi obtížné přesně zařadit do kategorie klimatu, pohybuje se na rozmezí mikroklimatu a mezoklimatu (Rožnovský, 1999). Je-li místní klima utvářené bezprostředně vlivem georeliéfu a jeho aktivního povrchu, je označováno jako topoklima (Vysoudil, 2004). Mezoklima Mezoklima je vázáno na podnebí středních rozměrů, váže se na oblasti, ve kterých je pozorován vliv tření povrchu na rychlost proudění. Je zde výraznější promíchávání vzduchu turbulencí než u makroklimatu, jsou tvořeny časté místní cirkulace, značný výskyt místních bouřek aj. Mezoklima je pod značným vlivem počasí, které reguluje jeho existenci. Výskyt mezoklimatu charakterizuje ucelené klimatické jednotky například hydrologické, geomorfologické, biocenologické nebo antropogenní. Vyplývá tedy, že mezoklima je do určité míry ovlivněné a vytvořené převládajícím charakterem aktivního povrchu. Specifická je pro vytváření mezoklimatu vegetační pokrývka, má výrazný vliv na celkový charakter mezoklimatu. Charakter je ovliněn především velikostí, stářím, složením či typem porostu. Další výrazný vliv mají rozsáhlejší vodní plochy a antropogenní faktory, tedy lidská činnost. Problémem je teplotní bilance, vláhová bilance, proudění a hlavně znečištění vzduchu. Důležitou úlohu obsadil člověk, který má možnost míru ovlivnění regulovat, například 12

13 Literární přehled výběrem míst pro svoji činnost, správnou lokalizací továren, sídlišť, velkých staveb, zemědělské plochy a jiných (Vysoudil, 2004). Makroklima Makroklima zařadíme do kategorie podnebí velkých území, tedy podnebí s planetárním (globálním) měřítkem. Mikroklima je tvořeno spolupůsobením všeobecné cirkulace vzduchu v atmosféře, jako jsou například vzdušné víry, dále charakterem aktivního povrchu a lidskými zásahy. Charakterizuje podnebí kontinentů, podnebných pásů a oceánů (Rožnovský, 1999). 3.3 Studium mezoklimatu Mezoklimatické studie nejsou v odborné ani domácí literatuře příliš časté. Většina současných mikroklimatických a mezoklimatických výzkumů se zabývá tzv. tepelným ostrovem města. V současné době je realizována řada výzkumů a studií zabývajících se tímto fenoménem. Klima města bylo sledováno i ve Slovenském hlavním městě v Bratislavě. Hodnoceny byly denní i sezónní mezoklimatické charakteristiky teploty vzduchu, které se měřily na sedmi klimatologických stanicích v intravilánu města. Získané výsledky měření povětrnostních změn jsou přínosem k řešení otázky změn způsobených přirozenými povětrnostními faktory či v důsledku antropogenních vlivů (Horecká & Tekušová, 2011). Studium tepelného ostrova v Londýně bylo zaměřeno na využití již existujících výsledků z historie. Experiment byl založen na předpovědním modelu neuronových sítí a pomocí dat naměřených později bylo zjištěno, že teploty představují přijatelnou přesnost měření, díky které lze v rámci průměrných měsíčních teplot předpovídat zatížení vytápěním a chlazením městských staveb. Využití této metody je možné pro města, ve kterých probíhají hodinová měření teploty (Klokotroni et. al., 2010). V Japonsku se studiem oteplování zabývají ve městech s rychlou industrializací již od počátku 20. století. Pomocí husté automatizované meteorologické sítě ke sběru dat se podařilo zjistit, že v některých městech došlo ke zvýšení extrémních teplot až o 10 C v průběhu jednoho století. Analýzy dat z automatizovaných stanic ukázaly, že teplotní rozdíly lze zjistit nejen v hustě obydlených oblastech, ale také na mírně urbanizovaných místech s hustotou obyvatel od 100 do 300 obyva- 13

14 Literární přehled tel na Km 2. Nedávno numerické studie odhalily rozsáhlé městské oteplování kolem Tokia a dalších velkoměst, kdy hlavním faktorem oteplování okolí jsou podlahová vytápění (Fujibe, 2009). V moderní městské klimatologii probíhají neustále obrovská množství měření, avšak podle Stewarta je možné, že až 50 % studií ze vzorku 190 vybraných experimentů tepelného ostrova nelze považovat za vědecky obhajitelné. Nejčastějšími důvody jsou matoucí vlivy okolního prostředí, dále téměř žádný popis přímého okolí měrných míst nebo chybějící popis vybavení určeného k měření. Proto je toto téma tolik významné a pro následující období je nutné vést nové výzkumy s přísnějšími podmínkami zkoumání a lepší kontrolou výsledků (Stewart, 2011). Výzkum mezoklimatických poměrů oblastí se specifickým reliéfem byl prováděn například v okolí Polské vesnice Garlica Murowana. Výzkum byl zaměřen na zjišťování teplot v letech Měřící přístroje byly umístěny na místech s různým charakterem reliéfu (na svahu pole, v horském svahu, v údolí, zastavěné ploše a louce) a různou expozicí svahů ke slunečnímu záření. Výzkum odhalil, že za nejvíce příznivá místa z hlediska teplotních podmínek se mohou označit západní a jižní svahy a horský terén, kde jsou teploty nejpříznivější, naopak v údolí se vyskytovaly značné teplotní inverze a to převážně v letním a časném podzimním období (Kopcińska & Skowera & Wojkowski, 2011). V Ojcówském národním parku v Polsku je studium mezoklimatických poměrů zaměřeno na zjištění absorpce slunečního záření v odlišných místech různorodého reliéfu území parku. Různá intenzita a absorpce záření byly stanovovány na základě satelitních snímků a výsledný digitální model slunečního záření se implementoval do Geografického Informačního Systému (GIS). Významnými činiteli slunečního záření jsou právě absorpce a následná odrazivost záření od různorodých reliéfů. Odrazivost dosahuje v Ojcówském národním parku mnohem menších hodnot než absorpce (Wojkowski & Skowera, 2011). Výzkum mezoklimatických poměrů v CHKO Moravský kras je realizován projektem podporovaným Ministerstvem životního prostředí České republiky v rámci výzkumného úkolu SP/2d5/07 s názvem Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyních. Na projektu se podílejí Správa jeskyní Moravského krasu a Český hydrometeorologický ústav. Výsledky projektu budou hodnoceny a dále zpracovávány v této práci. 14

15 Literární přehled 3.4 Charakteristika pozorovaného území Geografické poměry Chráněná krajinná oblast Moravský kras je typickou krasovou oblastí s nejlépe vyvinutými krasovými útvary v českých zemích. Typologicky jde o holokarst, tj. úplný kras se značným rozvojem povrchových i podzemních jevů. Tato oblast se vyznačuje pozoruhodnou živou i neživou přírodou, četnými archeologickými, paleontologickými a kulturními památkami (Mackovčin et al., 2007). Geograficky řadíme Moravský kras k většímu geomorfologickému celku Drahanské vrchoviny v jihovýchodní části České vysočiny. Moravský kras je území protáhlého tvaru nacházející se severně od Brna k obci Sloup o rozměrech cca 25 km dlouhé a 3-6 km široké, o ploše přibližně 94 km 2 viz Obr. 1. Je to území charakteristického tvaru ploché vrchoviny tvořené devonskými a spodnokarbonskými vápenci. Průměrná nadmořská výška činní 448 m.n.m. a středním sklonem svahů 5 48 (Musil et al., 1993). Nejnižší bod Moravského krasu je u Muchovy boudy v údolí Říčky 265 m.n.m. a naopak nejvyšším bodem je Haličova skála 610 m.n.m. (Demek et al., 1987). Obr. 1: Lokalizace Moravského krasu Výnosem Ministerstva školství a kultury ČSSR byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Moravský kras (CHKO Moravský kras, 2010). Nejcennější části přírody Moravského krasu jsou maloplošná chráněná území jako NPR Hádecká planinka, NPR Habrůvecká bučinka, NPR Josefské údolí, NPR Vývěry Punkvy, NPP Býčí skála, NPP Rudické propadání, NPP Jeskyně Pekárka, PR Sloupsko-Šošůvské jeskyně, PR U Výpustku, PR Údolí říčky atd. (Voženílek et al., 2002). 15

16 Literární přehled Moravský kras se geomorfologicky dělí na tři základní části, a to na část severní zvanou Suchdolské plošiny, střední Rudické plošiny a na jižní Ochozské plošiny. Jižní část Moravského krasu nazvaná Ochozské plošiny se dále dělí na tři menší jednotky. Plošinu Babickou jižně od Křtinského potoka v nadmořské výšce kolem 500 metrů s význačnými krasovými jevy (Malá Macocha). Střední část Ochozských plošin tvoří Skalka (478 m.n.m.), jižní část se nazývá Hádecká plošina (Hády 424 m.n.m.). Střední část plošiny Rudické tvoří hluboké údolí Křtinského potoka mezi Křtinami a Adamovem s četnými jeskyněmi. Rudická plošina se rovněž dělí na menší podokrsky vlastní Rudická plošina (515 m.n.m.), Olomučanská plošina jižně od obce Olomučany a jižní část Rudických plošin tvoří Habrůvecká plošina (546 m.n.m.). V severní části tvoří Suchdolské plošiny mělkou sníženinu se zkrasovělým povrchem. Plošina je nazvána podle obce Suchdol ležící v severozápadní části Moravského krasu. Obsahuje významné prvky Moravského krasu jako závrty (Městikáď, Dolina), propast Macocha (hloubka 138,72 m), hluboká krasová údolí zvaná žleby (Pustý, Punkevní, Lažánecký, Ostrovský a Suchý). Dělí se na menší geomorfologické okrsky jako je výšina Neselov (545,4 m.n.m.), Žďárská plošina, Vavřinecká plošina, Šošůvská plošina, Ostrovská plošina, plošina Bukovinky, Macošská plošina, Vilémovická plošina, Harbešská plošina a plošina Stádliska (Musil et al., 1993). Geologické a hydrologické poměry Nejstarším geologickým celkem v oblasti Moravského krasu je brunovistulikum, které na povrch vystupuje jen v západní části Brněnský masiv (Müler & Novák, 2000). Moravský kras je budován střednědevonskými až svrchnědevonskými vápenci. Povrch krasu je zčásti pokryt reliktní červenicí, k níž se mísí spraš a čtvrtohorní zvětraliny vápenců (Kunský, 1968). Severní a střední část nadloží je tvořeno souvrstvím s vápenci josefovskými, lažáneckými a vilémovickými (Müler & Novák, 2000). Jižní část Moravského krasu tvoří líšeňské souvrství, kde jsou usazeny břidlice, droby a slepence flyšové sedimenty spodního karbonu (Demek & Novák, 1992). Moravský kras je hydrogeologicky výraznou jednotkou s příznivými podmínkami pro vznik a dotaci podzemních vod. Pod krasově a puklinově propustnými souvrstvími devonských vápenců je podloží velmi málo propustných grandioritů Brněnského masívu, které znemožňují silnější přítok podzemních vod. Moravský kras je odvodňován třemi systémy povodím Punkvy, Křtinského potoka a Říčky. Po- 16

17 Literární přehled vodí Punkvy je hydrograficky nejsložitější. Hlavním zdrojem Punkvy jsou Sloupský potok a Bílá voda. Střední část povodí Křtinského potoka se dělí na dva systémy vázané na ponorný tok Jedovnického potoka a Křtinského potoka. Jižní část povodí Říčky se dělí též na dva systémy ponorů. Ponor vlastní Říčky a systém ponorů Hostěnického potoka (Musil et al., 1993). Klimatické poměry Moravského krasu Členitý a různorodý reliéf Moravského krasu má svým charakteristickým povrchem současně spolu s pestrou vegetační pokrývkou zásadní vliv na utváření struktury mezní i přízemní vrstvy ovzduší (Quitt, 1976). Makroklimatické poměry Moravského krasu dle Quitta (1971) zařadíme v severní části území k chladné oblasti (CH7), ve střední a s výrazným zastoupením i v jižní části řadíme k mírně teplé oblasti (MT3, 5, 7, 9, 10, 11), pouze málá výměra nejjižnější části Moravského krasu je zařazená do teplé oblasti (T2). Vliv nadmořské výšky ovlivňuje chod ročních teplot vzduchu, který se dobře projeví porovnáním říjnových a dubnových teplot. Právě ve vyšších polohách je podzim teplejší než jaro, jelikož délka sněhového pokryvu je na jaře delší a znatelně ovlivňuje teploty vzduchu. Rozdíly teplot na jaře jsou v jednotlivých částech Moravského krasu významné, protože v jižní části krasu dochází k dřívějšímu a intenzivnějšímu oteplení (rozdíl teploty v dubnu činí mezi jižní a severní částí krasu i 2,5 C). Dle naměřených průměrných ročních teplot je nejteplejší jižní část Moravského krasu, nejchladnější je část severní. Nejteplejším měsícem v roce je v jižní části červenec či srpen a nejchladnější prosinec. Severní a střední část má nejvyšší průměrný denní rozkyv teplot jen v červenci, pouze v některých letech i v srpnu a nejnižší teploty jsou opět v prosinci. Teplotní poměry můžeme vyjádřit i délkou období s určitými teplotami. Průměrná denní teplota 0 C je charakteristická pro začátek i konec zimy, teplota 5 C a více je charakteristická pro nástup počínající vegetace a je označována jako velké vegetační období. Teplota 10 C a více značí malé vegetační období a je počátkem plného rozvoje jara. Teplota 15 C a více je obdobím zrání zemědělských kultur a značí nástup či konec léta (Musil et al., 1993). Radiační poměry charakterizujeme průměrným počtem letních dní, který udává hodnoty a v zimním období počtem mrazových dní 110 až 160 (Mackovčin 17

18 Literární přehled et al., 2007). Důležitou součástí jsou hodnoty měřené v jednotlivých částech roku například počet jasných dnů v červenci a v prosinci viz Tab. 2. Tab. 2: Charakteristika radiačních a teplotních poměrů Moravského krasu Teplotní poměry Moravský kras Jižní část Střední část Severní část Celá oblast Průměrná roční teplota [ C] 8,4 7,7 6,5 7,5 Průměrná teplota v červenci [ C] 18, ,2 17,5 Průměrná teplota v lednu [ C] -2,1-2,8-3,7-2,9 Radiační poměry Moravský kras Jižní část Střední část Severní část Celá oblast Počet jasných dnů ,2 8,3 Počet zamračených dnů (červenec) 3,6 5,6 Počet zamračených dnů (prosinec) 17,7 19,2 Srážkové poměry Moravského krasu udávají průměrné hodnoty 550 až 750 mm srážek za rok, přičemž v 90 až 100 srážkových dnech spadnou srážky vyšší než 1 mm. Extrémní srážkové úhrny, jejich měsíční hodnoty se mohou blížit až ke 200 mm, pak mohou mít značný vliv na utváření nejen povrchového, ale i podzemního odtoku (Mackovčin et al., 2007). Zvláště pak střední a jižní část Moravského krasu jsou řazeny mezi relativně vlhčí místa celého území České republiky. Srážky v chladném období způsobují, že při sníženém výparu vody, nízké teplotě vzduchu a stoupající relativní vlhkosti vzduchu dochází k pocitu sychravého počasí a tvorbě častých mlh. Roční chod srážek je velmi proměnlivý a je značně ovlivněn morfologií terénu. Tab. 3: Charakteristika srážkových poměrů Moravského krasu Srážkové poměry Moravský kras Jižní část Střední část Severní část Srážkový úhrn ve vegetačním období (IV-IX) 210 Srážkový úhrn v zimním období (X-III) 327 Roční úhrn srážek (mm)

19 Literární přehled Zjišťujeme různé hodnoty srážek na návětrných, jiné na závětrných svazích. V nejsušších letech spadne na území Moravského krasu v průměru 50% a nejvlhčích letech až 70% ročního úhrnu srážek viz Tab. 3. Délka období sněhové pokrývky se pohybuje od konce listopadu až do poloviny března. Dle nadmořské výšky sněhové pokrývky přibývá a rozdíl mezi severní a jižní částí tvoří i dvakrát delší časový úsek roztání napadlého sněhu (Musil at al., 1993). Větrné poměry jsou velmi proměnlivá klimatická charakteristika. V jižní části Moravského krasu je převládající směr větru východní až jihovýchodní. Ve střední a severní části se vyskytuje převážně severní směr větru. V průběhu roku dochází ke zlomu průměrných směrů větrů, jenž jsou způsobeny změnou cirkulačních poměrů ze zonálních na meridionální poměry. Zonální cirkulace přivádí vítr především ze západu až severozápadu, naopak na podzim vzrůstá četnost jihovýchodního až východního směru větru, což je vysvětlováno zvýšením meridionální cirkulace. Úplné bezvětří se nejčastěji vyskytuje v jižní části krasu (Musil at al., 1993). Výsledky měření v typických formách krasového reliéfu se projevily značným vlivem na změny rychlosti, kolísání směru a nárazovitosti větru (Quitt, 1976). Mezoklimatické podmínky Moravského krasu jsou velmi rozdílné v rámci malého území vlivem různorodého reliéfu a aktivního povrchu. Podle Quitta byl při měření kladen důraz na objasnění vzniku a rozsahu teplotních inverzí. Dále pak na působení radiačních poměrů v jednotlivých žlebech a údolích Moravského krasu (1976). Inverzi v Moravském krasu bylo podle způsobu vzniku možné rozdělit na dva samostatné typy. Inverze způsobená dlouhodobým zastíněním údolního dna, na které během dne téměř vůbec nesvítí Slunce, naopak svahy horních dvou třetin jsou velmi dobře osluněny. Inverze se nejčastěji a nejintenzivněji projevují v teplejší části roku a poledních hodinách. Tento typ inverzí je možné pozorovat téměř celý den s výrazným poklesem ve večerních hodinách, až inverze téměř zmizí. Tento jev je způsoben efektivním vyzařováním teplot okolních svahů oproti volnému terénu. Inverze jsou zaznamenány v údolí Křtinského potoka, Suchém žlebu, Pustém žlebu a horní části údolí Říčky. Jsou důležitým faktorem ovlivňujícím vegetační poměry některých částí krasových žlebů (Musil et al., 1993). Radiační poměry v Moravském krasu se liší především dle charakteru tvarů jednotlivých žlebů a údolí. Ty jsou ovlivněny umístěním k jednotlivým světovým stranám. Radiační poměry jsou významným faktorem, který ovlivňuje rychlost tání 19

20 Literární přehled sněhové pokrývky. Tání sněhu nezáleží jen na délce dopadajícího slunečního záření, ale také na době zastínění terénu během dne. Na místech, kde Slunce svítí pouze v dopoledních hodinách a odpoledne jsou ve stínu, vydrží sněhová pokrývka mnohem déle než v opačném případě (Musil at al., 1993). 3.5 Charakteristika klimatologických stanic Český hydrometeorologický ústav je pověřen zřizováním a udržováním sítě meteorologických stanic. Stanice zřizuje, popřípadě přemisťuje, vybavuje je přístroji, řídí, kontroluje jejich činnost a zpracovává výsledky jejich pozorování. Tyto výsledky pak slouží jako podklady pro mnohé vědecké práce v nejrůznějších přírodovědných oborech i v samotném hospodářském životě. Meteorologických dat se využívá například v zemědělství, lesnictví, dopravě, energetice, soudnictví, pojišťovnictví a v dalších oborech. Klimatologické stanice se dělí podle rozsahu a zaměření činnosti na standardní, doplňkové, srážkoměrné a stanice se speciálním zaměřením (Slabá, 1972). Standardní klimatologické stanice Standardní (základní) klimatologická stanice měří a pozoruje v průběhu dne každých 15 minut všechny základní meteorologické prvky. Mohou vykonávat i jiné speciální úkoly, které jim mohou být přiřazeny. Umístění se volí tak, aby stanice co nejlépe charakterizovala co nejširší okolí. Parametry standardní stanice závisí na měrném pozemku, který má mít rozměry m a půda by měla být pokryta nízkým trávníkem. Stanice nesmí být umístěna v blízkosti velkých staveb, vysokých stromů a jiných velkých překážek. Umístění stanice ve městě je podmíněno volným prostranstvím v okolí, tato vzdálenost by měla nejméně čtyřikrát převyšovat vlastní výšku překážek, které by se v okolí nacházely. Zároveň by ve vzdálenosti 25 m od pozemku neměly být žádné překážky vyšší než 2 m. Stanice musí být oplocena drátěným nebo dřevěným plotem z tyčí, aby bylo zajištěno nerušené větrání pozemku. Veškeré změny, které se provedou v okolí stanice, se musí zaznamenávat a porovnávat jejich možné působení na sběr dat. 20

21 Literární přehled Účelové klimatologické stanice Účelové klimatologické stanice (stanice se speciálním zaměřením) měří některé základní meteorologické prvky a vybrané speciální meteorologické prvky například globální záření, vlhkost a teplotu půdy a obsah CO 2 v atmosféře. Stanice se speciálním zaměřením přesně vymezují studovaný charakter krajiny, proto nemusí respektovat všeobecné zásady pro umístění klimatologických stanic a jsou zasazeny přímo do studované lokality. Měrná zařízení mohou být umístěna v různých výškách nad zemí i vzdálenostech od okolních překážek. Účelem stanic je získávání dat v nepřetržité časové řadě, aby se podle nich daly sledovat eventuální změny klimatu ve zkoumaném reliéfu krajiny (Slabá, 1972). Obr. 2: Polohy jednotlivých stanic v Moravském krasu Od roku 2006 je na území Moravského krasu v rámci projektu Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyních postupně budována síť automatických meteorologických stanic pro monitoring klimatických podmínek. Rozmístění stanic je vymezeno geomorfologicky nejzajímavějšími částmi krasového území. Stanice jsou umístěny v blízkosti propasti Macocha (1), u Výtoku Punkvy (2), u Punkevních jeskyní (3), v Ostrovu u Macochy (4) a v blízkosti městyse Sloup (5) viz Obr. 2. Průzkum je zaměřen na zjištění současného stavu klimatických podmínek jednotlivých biotopů typických pro krasový reliéf, dále zjištění vzájemného vlivu mezoklimatu vnějšího prostředí na vnitřní mikroklima jeskynních systémů. 21

22 Literární přehled 3.6 Popis jednotlivých stanic Stanice Macocha Stanice se nachází na travnatém ostrůvku porostlém nízkými listnatými dřevinami, poblíž příjezdové komunikace k Chatě na Macoše. Stanice Macocha charakterizuje mezoklima náhorní krasové plošiny umístěné ve vyšší části terénu viz Obr. 3. Zařízení klimatologické stanice obsahuje standardní 10 m vysoký stožár, který je určen k měření rychlosti a směru větru. Dále jsou na stanici měřeny tyto základní meteorologické prvky: teplota a vlhkost vzduchu, srážky, globální záření, vlhkost půdy, teploty půdy v hloubce 5, 20 a 30 cm a přízemní minimální teplota. Na stanici Macocha se sledují zejména srážky, které jsou důležitým faktorem pro bezpečnost vyhlídkových plaveb na řece Punkvě. Obr. 3: Stanice Macocha Obr. 4: Stanice Punkevní jeskyně 22

23 Literární přehled Stanice Punkevní jeskyně Podklad stanice Punkevní jeskyně je tvořen travnatým ostrůvkem poblíž komunikace vedoucí po dně v rozšířené části Pustého žlebu viz Obr. 4. Pustý žleb je hluboké krasové údolí mezi ponory Sloupského potoka u Hřebenáče ve Sloupském údolí a vývěrem řeky Punkvy. Spodní úsek Pustého žlebu mezi Vývěrem Punkvy a Skalním mlýnem se nazývá Punkevní žleb. Tento úsek žlebu má tvar divoce meandrujícího kaňonu s mnohými krasovými jevy. Příkladem těchto jevů může být výskyt až 500 jeskyní, vysoký skalní amfiteátr nad Punkevními jeskyněmi nebo skalní most (Balák et al., 2003). Stanice je obklopena porostem vzrostlých smíšených dřevin, převažují zde bučiny a suťové lesy pokrývající strmé stěny žlebu. Stanice se nachází v těsné blízkosti vstupu do Punkevních jeskyní a lanovky spojující dno Pustého žlebu s náhorní plošinou na okraji Macochy. Data z této stanice popisují vliv terénních depresí v reliéfu Moravského krasu na teplotu a jiné klimatologické prvky. Měřené prvky jsou obdobné jako na stanici Macocha s rozdílem, že místo vlhkosti půdy se měří tlak vzduchu. Tlak vzduchu je dále porovnáván s hodnotami naměřenými v jeskyni. Obr. 5: Stanice Výtok Punkvy 23

24 Literární přehled Stanice Výtok Punkvy Stanice Výtok Punkvy se nachází v těsné blízkosti východu z Punkevních jeskyní viz Obr. 5. Střední a jižní část Pustého žlebu, kde je stanice umístěna, se prudce zahlubuje do vápenců a stává se z ní divoký kaňon se svislými skalními stěnami. Stanice u Výtoku Punkvy, s výškou cca 350 m.n.m., se nachází v údolí o šířce pouze 250 m, ovšem hloubka je až 140 m (Balák et al., 2003). Probíhá zde měření teploty a vlhkosti vzduchu, globálního záření, rychlosti větru měřené speciálním sonickým anemometrem citlivým i k nízkým rychlostem větru umístěným 2 metry nad zemí a teplotu říčky Punkvy. Stanice Ostrov u Macochy Standardní klimatologická stanice Ostrov u Macochy se nachází na Ostrovské plošině, která se rozkládá na území mezi Pustým a Suchým žlebem. Nalézají se zde mnohé krasové jevy, jako závrty (největší jsou Dolina, Městikáď a Měšiny), propasťovité jeskyně (Meisselův, Hluboký a Damský), nejznámější propast Macocha a jeskynní systém Amatérské jeskyně. Plošina je z velké části intenzivně zemědělsky obdělávaná, převládá pěstování polních plodin (Balák et al., 2006). Tato stanice je umístěna na otevřené bezlesé náhorní plošině na okraji vesnice Ostrov u Macochy viz Obr. 6. Stanice je opět vybavena stožárem na měření směru a rychlosti větru o výšce 10 m, údaje o teplotě a vlhkosti vzduchu jsou měřeny v klasické meteorologické budce. Poloha této stanice nejvíce splňuje požadavky kladené na standardní klimatologickou stanici a lze proto její údaje s výhodou používat jako údaje neovlivněné krasovým reliéfem. 24

25 Literární přehled Obr. 6: Stanice Ostrov u Macochy Obr. 7: Stanice Sloup 25

26 Literární přehled Stanice Sloup Umístění této standardní stanice viz Obr. 7 je v blízkosti městyse Sloup, jež je označován za severní vstupní bránu do CHKO Moravský kras. Stanice s charakterem údolní plošiny, která je na východě ohraničená mírnějším svahem, obhospodařovaným polními plodinami. Na západě stanice sousedí s příkřejším svahem porostlým lesem. Měřené veličiny na stanici Sloup jsou teplota a vlhkost vzduchu, teplota půdy, srážky, směr a rychlost větru, globální záření a obsah CO 2 v atmosféře. Tab. 4: Souřadnice, nadmořská výška a typ stanoviště jednotlivých stanic Nadmořská Stanice Zeměpisná šířka Zeměpisná délka výška Typ stanoviště Macocha s.š v.d. 488 m Náhorní plošina Punkevní jeskyně s.š v.d. 354 m Rozšířené dno žlebu Výtok Punkvy s.š v.d. 347 m Výtok Punkvy Ostrov u Macochy s.š v.d. 505 m Náhorní plošina Sloup s.š v.d. 470 m Údolní plošina 3.7 Technický popis stanic Přesná poloha a nadmořská výška jednotlivých klimatických stanic v Moravském krasu je uvedena v tabulce 4. Klimatické stanice jsou vybaveny solárním napájecím systémem a přenos dat je zprostředkováván sítí GSM na webový server. Server zpřístupňuje veškerá data uživatelům, kteří si je mohou prohlížet v souborech nebo v grafech. Data jsou zobrazena pomocí webového rozhraní vytvořeného pomocí jazyku JAVA. Aktualizace dat na webový server probíhá nejméně jednou za den a u stanice Macocha probíhá aktualizace každou hodinu. Teploty jsou přístroji měřeny v 15 minutových intervalech. Oprávnění uživatelé serveru mají možnost prohlížet data a sledovat tak podrobné změny v průběhu jednoho dne i za delší období. (Litschmann & Rožnovský, 2008). 26

27 Výsledky výzkumu 4 Výsledky výzkumu V Moravském krasu byla postupně budována síť automatických meteorologických stanic, které jsou rozmístěny v nejzajímavějších částech krasu. Pomocí dat naměřených stanicemi, dostupných na webovém serveru ( z kterého lze data stahovat a dále s nimi pracovat. Jednou z možností je grafické znázornění vybraných dat za určité období. Díky názornému zobrazení stažených dat je snadné porovnání získaných hodnot mezi jednotlivými stanicemi. Většina stanic byla zprovozněna až v průběhu roku 2008, byly proto pro zpracování dat zvoleny roky 2009 a Ve vlastním výzkumu se budou graficky vyhodnocovat získané hodnoty. První bude graf průměrných teplot v průběhu let 2009 a Pomocí grafu maximálních a minimálních teplot na jednotlivých stanicích je možné zjistit zda se zde vyskytují i největší zaznamenané extrémní teploty. Dále bude práce zaměřená na znázornění teploty v jednotlivých ročních sezónách. Grafy sezón lépe znázorňují teplotní rozdíly mezi stanicemi ovlivněnými jejich nejbližším okolím. Na konec bude uveden graf diferencí teplot nejchladnější a nejteplejší stanice. Na tomto grafu budou dobře vidět anomálie teplot způsobené typickým reliéfem. Vykreslení grafů může být ovlivněno dílčími výpadky, které se objevovaly v průběhu měření na jednotlivých stanicích. 27

28 Výsledky výzkumu Obr. 8: Průměrné hodnoty teploty vzduchu na všech stanicích v letech 2009 a 2010 Graf srovnání průměrných teplot v letech 2009 a 2010 jasně ukazuje teplotní rozdíl mezi jednotlivými roky, kdy první rok 2009 byl v průměru o 1,14 C teplejší než rok druhý Rok 2009 se vyznačoval většími výkyvy teplot u jednotlivých stanic, kdy nejteplejší stanice Sloup dosahovala průměrně 8,3 C a nejchladnější stanice výtok Punkvy měla v průměru o 1,1 C méně, dosahovala tedy průměrně 7,2 C. Rok 2010 byl teplotně vyrovnanější, kdy stanice Sloup dosáhla průměrně 7,0 C a Výtok Punkvy 6,3 C, rozdíl teplot těchto dvou stanic je tedy 0,7 C. Rozdíl teplot jednotlivých stanic je uveden na Obr

29 Výsledky výzkumu Obr. 9: Srovnání maximálních a minimálních teplot na všech stanicích v letech 2009 a 2010 Vykreslením grafu maximálních a minimálních teplot (viz Obr. 9) můžeme vidět, které stanice dosahovaly nejvyšších teplotních extrémů a které nejnižších. Maximálních teplot dosáhla v obou letech stanice Sloup, kdy maximum v roce 2009 bylo 32,9 C, což je o 2,8 C více než v roce 2010, který dosáhl maximální teploty 35,7 C. Nejnižších teplotní extrémy byly naměřeny na stanici Výtok Punkvy, jejíž maximální teplota v prvním roce měla pouze 25,1 C a v druhém roce až 27,8 C, maxima se tedy o 2,7 C lišila. Extrémní minima byla naměřena také na stanici Sloup, kdy v roce 2009 byla teplota -22,3 C a ještě mrazivější rok 2010 s teplotou -23,3 C, kdy rozdíl teplot obou let je celý 1 C. Nejmenších extrémů dosáhla v roce 2009 stanice Macocha s -14,2 C a stejných hodnot -19,3 C v roce 2010 dosáhly stanice Výtok Punkvy a stanice Ostrov. 29

30 Výsledky výzkumu Obr. 10: Průměrné teploty prvního čtvrtletí (DJF) v letech 2009 a 2010 Vykreslením grafů jednotlivých částí roku, můžeme lépe charakterizovat teplotní chod na jednotlivých stanicích. Graf sezóny DJF (prosinec, leden, únor) zobrazil průměrné teploty v průběhu prvního čtvrtletí let 2009 a Rok 2010 se ukázal v průměru chladnější o 0,8 C než rok Nejchladnější stanicí byla v obou letech stanice Ostrov u Macochy, jejíž teplota průměrně dosahovala v roce ,2 C a v roce ,0 C. V roce 2009 se jako průměrně nejteplejší ukázaly stanice Sloup a Punkevní jeskyně s teplotou -1,4 C a v roce 2010 byly nejteplejší průměrné teploty naměřeny na stanici Macocha s -2,3 C. 30

31 Výsledky výzkumu Obr. 11: Průměrné teploty druhého čtvrtletí (MAM) v letech 2009 a 2010 Graf zobrazující jarní období a druhé čtvrtletí roku s názvem sezóna MAM (březen, duben, květen) udává průměrný chod teplot v roce 2009 a Teplejším rokem se jasně ukazuje rok 2009, kdy je teplota průměrně o 1,94 C vyšší než u stanic v roce Nejteplejší stanice obou let je v tomto období stanice Sloup dosahující teplot v roce ,2 C a v roce ,2 C. Naopak stanice s nejnižšími průměrnými teplotami je stanice Výtok Punkvy, kdy byla průměrná teplota v roce ,1 C a v roce 2010 jen 6,5 C. 31

32 Výsledky výzkumu Obr. 12: Průměrné teploty třetího čtvrtletí (JJA) v letech 2009 a 2010 Třetí čtvrtletí v období letní sezóny JJA (červen, červenec, srpen) let 2009 a 2010, kdy chladnějším rokem se pro dané období stal rok 2009, jehož průměrné teploty byly téměř o 0,7 C nižší než v roce Nejvyšší teploty v roce 2009 byly naměřeny na stanicích Sloup a Ostrov u Macochy shodně s hodnotou 16,9 C a v roce 2010 byl nejvyšší teplota naměřena na stanici Sloup, která dosáhla v průměru na 17,6 C. Nejnižší průměrné teploty byly naměřeny na stanici Výtok Punkvy a to v obou letech. Průměrná teplota pro rok 2009 byla 14,9 C a pro rok 2010 teplota 15,6 C. 32

33 Výsledky výzkumu Obr. 13: Průměrné teploty posledního čtvrtletí (SON) v letech 2009 a 2010 Poslední čtvrtletí s označením SON (září, říjen, listopad) zahrnuje podzim roků 2009 a Rok 2009 byl v průměru o 1,18 C teplejší než rok Z grafu vyplývá, že nejvyšších teplot bylo v obou letech dosaženo na stanici Ostrov u Macochy. Dosažená teplota o hodnotě 8,6 C v roce 2009 a 7,4 C v roce Nejchladnější stanicí je Výtok Punkvy, kde průměrná teplota v roce 2009 dosáhla 7,7 C a v roce 2010 byla teplota o stupeň nižší 6,7 C. 33

34 Výsledky výzkumu Obr. 14: Diference denních teplot na nejchladnější a nejteplejší stanici v letech 2009 a 2010 Na Obr. 14 můžeme vidět graf absolutních hodnot diferencí průměrných denních teplot na nejteplejší stanici Sloup a nejchladnější stanici Výtok Punkvy. V průběhu grafu došlo k chybnému zobrazení, kdy stanice Sloup nebyla plně funkční a nezaznamenávala data. Výpadky měření se pohybovaly v rozsahu 15 minut až několika dnů. Naopak stanice Výtok Punkvy měřila v průběhu obou let bezchybně. 34

35 Výsledky výzkumu 4.1 Diskuze Tato práce potvrdila, že teploty na stanicích jsou významně ovlivněny radiačními poměry, dále má vliv proudění vzduchu a morfologie okolního terénu. Snížením rychlosti větru se sníží i rychlost výměny toku tepla a dochází ke zvýšení teplot na daném území. Snížení příkonu radiace vyvolává nižší teploty. Tento jev je například vidět u Obr.8 s názvem Graf průměrných teplot, kde dobře osluněné stanice, jako jsou Sloup a Macocha mají mnohem vyšší teploty než stanice Výtok Punkvy, na které je výrazně limitován příkon radiace. Turbulence větru s následnou výměnou teplotních toků má vliv například na maximální a minimální teploty. Například stanice Sloup dosahuje nejvvyšších extrémních teplot a byla zde naměřena i nejvyšší průměrná teplota (Obr. 9). V poledních hodinách zde radiace dosahuje maximální intenzity a díky nižším rychlostem větru se vzduch daleko víc prohřívá než na podobném úplně rovinatém stanovišti na stanici Ostrov u Macochy, kde je ovšem rychlejší turbulentní výměna s okolím. Na stanici Sloup se vyskytují i nejnižší minimální teploty a to díky stékání studeného vzduchu a téměř žádné turbulentní výměně teplejšího vzduchu. Nejnižší průměrné teploty jsou naměřeny na stanici při Výtoku Punkvy, kde je limitováno množství záření. Stanice je umístěna v hlubokém žlebu s malou ventilací vzduchu, výsledkem jsou velmi nízké teploty. Dochází k inverzi způsobené efektivním vyzařováním teplot okolních svahů oproti volnému terénu. Teplotní inverze potvrdil již Quitt v roce Tento jev je dobře patrný především v letních měsících, kdy rozdíly průměrných teplot mezi dobře osluněnou náhorní plošinou a hlubokým údolím činní až 2 C. V zimních měsících nejsou rozdíly teplot tak výrazné. Teploty na stanici Výtok Punkvy v mírně rozšířeném údolí se blíží teplotám na stanicích v náhorních plošinách. Je to způsobeno dopadáním slunečních paprsků na dno žlebu a inverzi, jež udrží vysoké teploty vyzařující z okolních kopců až do večerních hodin. Z důvodu dílčích výpadků měření nemusí prezentované grafy přesně vystihovat reálný průběh teploty. Nejdelší výpadky měření trvaly i několik dnů. 35

36 Závěr 5 Závěr Moravský kras je největší a nejvýznamnější krasové území v České republice. Území významné především pro svoji živou i neživou přírodu a četné archeologické památky. Je to území, které každoročně přichází obdivovat statisíce návštěvníků. Pro ochranu tohoto významného unikátu je třeba znát veškeré prvky, které by mohly mít na kras vliv. Jedním z hlavních činitelů ovlivňující charakteristický reliéf jsou mezoklimatické poměry, které úzce souvisí s mikroklimatem jeskyní. Výzkum mezoklimatu probíhá v CHKO Moravský kras již od 2. poloviny 20. století. Za tuto dobu bylo nashromážděno velké množství údajů, které se od roku 2006 rozrostly a naměřené hodnoty z klimatologických stanic. Některé otázky již byly zodpovězeny, například chod teplotních inverzí, které byly potvrzeny. Naopak zde najdeme mnoho nevyřešených témat, které budou dále studovány v příštích letech a poslouží k úplnému poznání celého komplexu přírodního prostředí CHKO Moravský kras. Bakalářská práce byla zaměřena právě na dynamiku mezoklimatických poměrů se zaměřením na teplotní poměry v průběhu let 2009 a Pomocí dat naměřených meteorologickými stanicemi se podařilo potvrdit některé z jevů, které jsem zjistila studiem odborné literatury. Zpracováním dat, v průběhu delšího časového období dvou let, je možné sledovat zřetelné rozdíly teplot na studovaných stanovištích. Rozdíly jsou vyvolané především působením různé intenzity slunečního záření, různou rychlostí větru a nemalou roli hraje i vegetační pokryv. Období, které je intenzivně sledováno, je poměrně krátké, bude tedy zapotřebí v měření pokračovat a zaměřit se na další meteorologické prvky. Tyto prvky a další charakteristiky, které ovlivňují krajinu, bude možné zpracovávat v mé následující diplomové práci. 36

37 Literatura Literatura [1] BALÁK, I, et al. Macocha a Punkva v Moravském krasu. Blansko: Městská knihovna Blansko, s. ISBN [2] BALÁK, I, et al. Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Správa ochrany přírody, Cortusa, Pozemkový spolek Hády, ISBN [3] DEMEK, J; NOVÁK, V. Vlastivěda Moravská - země a lid : neživá příroda. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, s. ISBN [4] HANZLÍK, S. Základy meteorologie a klimatologie. Praha : Československá akademie věd, s. [5] KUNSKÝ, J. Fyzický zeměpis Československa. Praha : SNP, s. [6] MACKOVČIN, P, et al. Chráněná území České republiky : savzek IX. Brněnsko. Praha: AOPK ČR a Ekocentrum Brno, s. ISBN [7] MUSIL, R, et al. Moravský kras 8211; labyrinty poznání. Brno : Mavel s.r.o., s. [8] MŰLLER, P; NOVÁK, Z. Geologie Brna a okolí. Praha : Český geologický ústav, s. ISBN [9] NETOPIL, R, et al. Fyzická geografie. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, s. [10] QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno : Geografický ústav ČSAV, s. [11] QUITT, E. Klimatické oblasti ČSSR. Brno : Geografický ústav ČSAV, s. [12] QUITT, E. Speleologický věstník 8211; 20 let klimatického výzkumu v Moravském krasu. Brno : Geografický ústav ČSAV, s. [13] ROŽNOVSKÝ, J. Klimatologie. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN

38 Literatura [14] SLABÁ, N. Návod pro pozorovatele meteorologických stanic ČSSR. Praha : Hydrometeorologický ústav Praha, s. [15] VOŽENÍLEK, V, et al. Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN [16] VYSOUDIL, M. Meteorologie a klimatologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN [17] FUJIBE, F. Urban warming in Japanese cities and its relation to climate change monitoring [online].2009 [cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN [18] HORECKÁ, V; TEKUŠOVÁ, M. Zmeny teploty vzduchu v Bratislave a jej okolí. In Mikroklima a mezoklima krajinných struktur [online]. Brno : ČHMU, 2011 [cit ]. Dostupné z WWW: < ISBN [19] KOLOKOTRONI, M, et al. A validated metodology for the prediction of heating and cooling energy demand for buildings within the urban heat island case 8211; study of London [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN X. [20] KOPCIŃSKA, J; SKOWERA, B; WOJKOWSKI, J. The impact of relief and lend use the diversity of local climate. In Mikroklima a mezoklima krajinných struktur [online]. Brno : ČHMU, 2011 [cit ]. Dostupné z WWW: < ISBN [21] LITSCHMANN, T; ROŽNOVSKÝ, J. Vliv krasového reliéfu na modifikaci vybraných meteorologických prvků. In Bioklimatologické aspekty hodnocení procesů v krajině [online]. Brno : ČHMU, 2008 [cit ]. Dostupné z WWW: < ISBN

39 Literatura [22] Moravský kras [online] [cit ]. Moravský kras. Dostupné z WWW: < [23] STEWART, I. A systematic and scientific critique of methodology in modern urban heat island literature [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN [24] WOJKOWSKI, J; SKOWERA, B. Spatial differentiation in absorbed solar radiation in the Ojców national park. In Mikroklima a mezoklima krajinných struktur [online]. Brno : ČHMU, 2011 [cit ]. Dostupné z WWW: < ISBN