POZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "POZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH"

Vlasta Veselá
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 POZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH Jiří Vysoký Astract Piece of knowledge about metering clime on dumps. Metering was taken on a mine situated in Most locality Pařidelský lalok. There are not typical natural conditions in the dumps, even the way of metering is not typical too. Temperature and humidity swings are big and unpredictable. Results are important for searching a way of cultivation management on dumps. Úvod Fakulta životního prostředí FŽP UJEP Ústí nad Labem se zabývá výzkumem antropogenních zátěží ekosystému. Součástí výzkumného záměru jsou i práce zaměřené na studium antropogenních útvarů, z nichž největší podíl tvoří výsypky. Do práce jsou zapojeni i studenti, PVS a diplomanti, kteří působí zejména v rámci projektů FRVŠ Revitalizace antropogenně postiženého území (2) a Studium revitalizačních procesů (3). Součástí práce na projektech je i studium mikroklimatu. Tato problematika se řeší i jako dílčí úkol výzkumného záměru FŽP MŠMT č. 1 Výzkum antropogenních zátěží v Severočeském regionu.. Cíl Cílem práce je zhodnocení výsledků sledování vybraných veličin (teploty a vlhkosti) ovlivňujících mikroklima na výsypkách. Na konkrétním případu rekultivace lomu Most je hodnocen vývoj klimatických veličin, které ovlivňují vegetaci na výsypkách. Optimalizace podmínek na výsypce, jejichž nedílnou částí je právě mikroklima, umožňuje začlenění těchto antropogenních útvarů do okolní krajiny. Cílem příspěvku je informovat o činnosti Fakulty životního prostředí (FŽP) na lokalitě rekultivované výsypky Pařidelský lalok, jež je součásti území lomu Ležáky. Metodika Měření mikroklimatu bylo prováděno pomocí automatických přístrojů i ručním odečtem veličin. K ručnímu odečtu byly používány skleněné půdní teploměry s dosahem pět, deset a dvacet centimetrů, elektronické digitální teploměry se schopností měřit teplotu vzduchu zároveň ve dvou metrech nad povrchem a při povrchu země, dále byly používány digitální vlhkoměry, kterými se měřila relativní vlhkost vzduchu při povrchu země, a v neposlední řadě pak půdní vlhkoměry VIRRIB. Z automatických přístrojů byla k dispozici stanice Grant Squirrel a malý automatický přístroj HOBO. Stanice měřila teplotu vzduchu ve dvou metrech, teplotu půdy v deseti centimetrech pod povrchem, relativní vlhkost vzduchu a sluneční záření. Malý automatický přístroj HOBO byl schopen zaznamenávat teplotu a relativní vlhkost vzduchu. Celkově však byly přístrojem HOBO prováděny dva druhy měření. Jednalo se o měření teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu ve dvou metrech nad povrchem, dále pak měření 14

2 teploty půdy v deseti centimetrech pod povrchem. Velkou překážkou při měření bylo reálné nebezpečí odcizení přístrojů z důvodu specifického sociálního složení okolí města Mostu, a proto bylo nutno přístroje hlídat nebo zvolit nenápadné a zároveň bohužel nestandardní umístění přístrojů. Při dlouhodobém nepřetržitém měřeni teploty a relativní vlhkosti vzduchu pomocí přístroje HOBO bylo jistým netradičním řešením jeho připevnění bílou izolační páskou na kmeni břízy, ve výšce dva metry nad povrchem země. Přístroj byl dobře zajištěn a zároveň skryt a tedy chráněn i proti odcizení. Pro umístění byl zvolen osamělý jedince s velmi řídkou korunou, aby tak bylo alespoň minimalizováno nutné ovlivnění veličin vyplývající ze sníženého proudění vzduchu odporem tělesa stromu a výparu z listů. Při měření teploty půdy bylo nutno přístroj neprodyšně zatavit do folie a zakopat na dobře vytyčeném stanovišti. Poměrně levný malý automatický přístroj HOBO bylo možno ponechat na stanovištích nepřetržitě po několik dní. Přístroje byly vždy nastaveny tak, aby odečítaly veličiny v intervalech patnácti minut a měření na lokalitách bylo prováděno v několika termínech. Od do proběhlo na dvou stanovištích měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu ve výšce 2 m (zavěšeno v korunách bříz). Od do a až proběhlo měření teploty v půdách na lokalitě Pařidelský lalok na třech stanovištích - Spraš, Johan a Pod cestou v hloubce cca centimetrů. Ruční odečty byly prováděny v různých termínech v měsících od května do srpna v intervalech po půl hodině a to v době zhruba od 8 do 18 hodin. V této době současně probíhalo automatické měření stanicí Grant Squirrel, kterou vzhledem k její ceně bylo nutno chránit před odcizením přímo, přesto bylo provedeno i několik měření v časovém úseku větším než 24 hodin. Stanice měřila vždy v intervalech patnácti minut tak, aby se vždy každé druhé měření shodovalo s ručním měřením. Přístrojem VIRRIB se provádělo několik namátkových měření půdní vlhkosti, v době mezi jednotlivými měřeními zůstávala měřící část přístroje na stanovišti. Získané údaje posloužily pro porovnání s dostupnými údaji z měřících stanic ČHMÚ. Konkrétně se jednalo o stanice Kočkov, Kopisty a Tušimice. ČHMÚ poskytlo data z celodenního měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu ve dvou metrech nad povrchem země. Interval mezi jednotlivými měřeními byl běžný hodinový, s výjimkou měření vlhkosti ze stanice Tušimice, kde byl interval tříhodinový. Výsledky a závěr Použitím přístroje HOBO lze relativně levně získat kvalitní údaje, které mohou posloužit nejenom pro výzkumné účely, ale i pro praktické využití v rámci činnosti důlních společností, je však nutno dořešit problematiku umístění těchto přístrojů na lokalitách. Výsledky měření umožňují úpravu metodik, které se týkají pěstební péče (např. lesní rekultivace - problematika sekání travního porostu). Ukazuje se, že zdánlivě bezvýznamné změny ve vegetačním pokryvu na výsypkách mají v takto extrémních podmínkách velký vliv na denní vývoj teplot a vlhkosti. Výsledky grafického znázornění dobře ukazují schopnost výsypek vyrovnávat klimatické změny a nepřímo tak vypovídají o stupni sukcese. Rozdíly hodnot mezi jednotlivými použitými stanicemi ČHMŮ jsou malé, takže lze do budoucna srovnávat měření s přístrojem HOBO pouze s nejbližší stanicí Kopisty, kterou lze takto považovat za ukazatel stavu za běžných podmínek. 146

3 Mikroklima.9.2 : 1: 2: 3: 4: : 6: 7: 8: 9: : 11: 12: Mikroklima : 14: : 16: 17: 18: 19: : 21: 22: 23: Relativní vlhkost [% ] : 1: 2: 3: 4: : 6: 7: 8: 9: : 11: 12: 13: 14: : 16: 17: 18: 19: : 21: 22: 23:

4 Mikroklima : 1: 2: 3: 4: : 6: 7: 8: 9: : 11: 12: 13: 14: : 16: 17: 18: 19: : 21: 22: 23: Mikroklima : 1: 2: 3: 4: : 6: 7: 8: 9: : 11: 12: 13: 14: : 16: 17: 18: 19: : 21: 22: 23:

5 Mikroklima : 1: 2: 3: 4: : 6: 7: 8: 9: : 11: 12: 13: 14: : 16: 17: 18: 19: : 21: 22: 23: Mikroklima.9.2 : 1: 2: 3: 4: : 6: 7: 8: 9: : 11: 12: 13: 14: : 16: 17: 18: 19: : 21: 22: 23:

6 Mikroklima : 1: 2: 3: 4: : 6: 7: 8: 9: : 11: 12: 13: 14: : 16: 17: 18: 19: : 21: 22: 23: Mikroklima : 1: 2: 3: 4: : 6: 7: 8: 9: : 11: 12: Jiří Vysoký - student FŽP UJEP Ústí nad Labem vysoky@fzp.ujep.cz FŽP UJEP, Králova výšina 7 Ústí nad Labem 13: 14: : 16: 17: 18: 19: : 21: 22: 23:

Podobné dokumenty

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční