Poznámky k vodní a mokřadní vegetaci chráněné krajinné oblasti Blaník

Transkript

1 Bohemia centralis 21: , 1992 Poznámky k vodní a mokřadní vegetaci chráněné krajinné oblasti Blaník Anmerkungen zur Hydro- und Hygrovegetation des Landschaftsschutzgebietes Blaník Pavel PEŠOUT ÚVOD CHKO Blaník patří k velkoplošným chráněným územím s nejméně provedeným základním průzkumem v oblasti všech biologických disciplín. V současné době, kdy se dotváří návrh na rozšíření CHKO Blaník a kdy se vypracovává její zonace, bylo nutno provést základní výzkum nejohroženějších ekosystémů, mezi něž bohužel náležejí zejména vody a mokřady. Studium vegetace vod je jedním z podstatných podkladů pro zonaci ploch, protože vytváří alespoň částečný obraz o zachovalosti, či naopak devastaci přírody. I v současné době používají uživatelé vodních ploch (zejména rybníků) chemické metody ničení vodních i břehových makrofyt. Taktéž jsou často zemědělskými podniky poškozovány dřevinné břehové porosty (zejména kolem vodotečí) defolianty. Některá vodní společenstva jsou silně ohrožena intenzifikací zemědělské výroby, zejména pak eutrofizací povrchových vod. 91

2 METODIKA Průzkum byl prováděn v letech , zřídka jsou uvedeny starší údaje (datum vždy vyznačeno), a to nejen ve vlastní CHKO Blaník, ale i na území, o které se bude CHKO Blaník rozšiřovat (viz obr. 1). Fytocenologické snímky byly zpracovány do tabulek, sestavených na základě běžně užívané, kombinované, sedmičlenné stupnice Braun- Blanquetovy (KLIKA 1955). Nomenklatura je podle Dostála (DOSTÁL 1989) a rostlinných společenstev podle Moravce a kol. (MORAVEC et al. 1983). Stupen ohroženosti společenstev je převzat z téže práce. Samozřejmě v období dvou let nelze postihnout všechny biotopy s vodními makrofyty. Některé z mně ještě známých lokalit jsem zatím nestačil navštívit a jistě existuje další množství ploch, které mi unikly. Proto zatím zůstává průzkum neukončen. CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ Bylo sledováno území CHKO Blaník spolu s územím navrženým k přičlenění k CHK0 Výškový gradient je zde značný, nejnižší nadmořská výška je v nivě Blanice tam, kde opouští hranici CHKO (v širokém slova smyslu), a to asi 345 m n.m. a nejvyšším místem je Řísnický vrch (689 m n.m.). Kromě malé části na západě území, patřící k povodí Želivky a Štěpánovského potoka, je celá oblast ve spádové oblasti Blanice, která protéká centrálními oblastmi CHKO Průměrný průtok u ústí je 2,94 m 3.s _1 (VLČEK a kol. 1984). Blanice přibližně protéká tzv. Blanickou brázdou, zlomem z doby alpínského vrásnění (DVOŘÁK, RŮŽIČKA 1972). Tím je dána poměrně velká pestrost ve výskytu minerálů a hornin, přestože se celá oblast nachází v polohách celkem chudého českého moldanubika. V oblasti jsou nejhojnější biotitické a silimaniticko-biotitické pararuly, biotitickomuskovitické až muskoviticko-biotitické svorové ruly a dvojslídné muskovitické ortoruly. Kromě těchto kyselých hornin zde však nalezneme i krystalické vápence, serpentinity, pískovce, slojky antracitu apod. (PETRÁŇ a kol. 1985). Klimaticky je toto území charakterizováno průměrnými ročními srážkami nad 650 mm, ročními teplotami 6,5-6,7 C, sumou teplot nad 10 C , 92

3 pravděpodobností suchých vegetačních období %. (Podle meteorologické stanice v Čechticích). Z fytogeografického hlediska území náleží do mezofytika, do okresu 42 - Votické pahorkatiny, podokresu 42b - Táborsko-vlašimské pahorkatiny, jihovýchodní část území patří do okresu 67 - Českomoravská vysočina (viz obr. 1). Podle typu biotopů vodních makrofyt by se dalo území rozdělit od severu k jihu na dvě poloviny. Charakter stanovišť v západní části plně určuje řeka Blanice. Samotná řeka je poměrně bystrá (VLČEK a kol., 1984 uvádí, že jde o lehkou divokou vodu), a proto nevytváří mnoho vhodných stanovišť pro vodní rostliny. Možnost k jejich uchycení poskytují. pouze úseky se stojatou vodou nad jezy. Pro tuto západní část jsou také charakteristické větší až velké rybníky a nadmořská výška kolem 350 m. Východní část je naopak možno charakterizovat jako pramennou. Zcela zde chybí větší tok. Hodnota této části studované oblasti je umocněna výskytem mokřadních a rašelinných ekosystémů. Nadmořská výška se zde pohybuje kolem 500 m. Biotopy vodních makrofyt zde zastupují především chladnější a malé rybníčky, mnohdy lesní a tzv. "nebesáky". Dalším typem stanoviště jsou kaluže na lesních cestách (prakticky pouze z výskytem Callitriche sp.). V celé oblasti se zřídka vyskytují jezírka v opuštěných lomech a pískovnách. Zcela specifickým biotopem jsou mělké tůňky se silně zrašeliněnými okraji, jejichž dno tvoří převážně mocná vrstva organických zbytků a detritu. Tyto tůňky vznikly postupně zazemňováním velké vodní plochy a přepažováním zátok (Zlatohorský rybník). Jelikož je zde stálá hladina, měly se zde možnost vyvinout společenstva pro oblast ojedinělá. Přestože na Podblanicku pracovalo mnoho botaniků, jejich pozornost se soustředila většinou na území mimo CHKO Blaník (Posázaví, Povltaví, Benešovsko). Významnou prací v oblasti květeny CHKO Blaník je Květena Blaníku (DOLEŽAL 1948). Nověji prováděl botanický průzkum v sledované oblasti zejména V. Zelený (ZELENÝ 1959, 1964, 1966, 1967, 1970, 1976). Historii botanického výzkumu na celém Podblanicku podrobněji rozebírá ZELENÝ (1972). 93

4 LOKALITY SNÍMKŮ Číslování lokalit je shodné s číslováním snímků v tabulkách Vlašim, Galilejský rybník, Vápenský rybník, rybník Kačák Jinošov, vápencový lom Drůbežárna Jinošov, rybník U drůbežárny, 27 - pole pod drůbežárnou Orlina, nádrž, rybník Punčoška, rybník Utopenec Vlašim, Horní Čtvrtník, 42 - Dolní Čtvrtník (rybník) Šebíř, rybník Šebíř Skalkov, rybník pod dvorem, 47 - rybník Močidl Hrajovice, rybník nad obcí Býkovice, dolní rybník Louňovice, rybník severozápadně od obce u silnice Zlaté Hory, Zlatohorský rybník (taktéž zvaný Kamberk), 60 - Blanice pod obcí Viz snímek č Velíš, rybník Žechovák, rybník Cimovalník, rybník Ve vrších Zlaté Hory, řeka Blanice pod obcí, nad jezem Viz snímek číslo Zálesí, rybník 450 m sv, od obce Vlastišov, mokřina u kravína, 88 - rybník ve Vlastišově Nesperská Lhota, horní rybník jižně od obce, 92 spodní rybník j. od obce 93 - Ovčíny, vrchní rybník pod farmou, 94 - spodní rybník pod farmou Načeradec, rybník 750 m jihozápadně od obce, rybník Adamák Načeradec, rybník Roháčov Viz snímek č Štamberk, rybník Štamberk. 94

5 Viz snímek č Rejkovický rybník Pravonín, rybník v Koušovicích, meliorační přikop u Koušovic Malovidy, Čihákov, zaplavované vyhrnuté břehy nad horním rybníkem, horní rybník pod Čihákovem Čelivo, rybník jižně od obce Viz snímek č Zálesí, rybník Zálesí Viz snímek č Částrovice, náplav s přiléhající často zaplavovanou rašelinnou loučkou pod spodním Částrovickým rybníkem. ZJIŠTĚNÁ SPOLEČENSTVA: Lemnion minoris TÜXEN 1955 Riccietum fluitantis SLAVNIČ 1956 Riccietum rhenanae KNAPP et STOFFERS 1965 Lemnetum minoris TH. MÜLLER et GÖRS 1960 Lemno-Spirodelletum KOCH 1954 Hydrocharition RÜBEL 1933 Ceratophylletum demersi (SOÓ) EGGLER 1933 Nymphaeion albae OBERDORFER 1957 Společenstvo s Potamogeton natans Potameto natantis - Nymphaeetum candidae HEJNÝ in DYKYJOVÁ et KVĚT 1978 Potamion lucentis WOLLMAR 1947 em. HEJNÝ 1978 Elodeetum canadensis EGGLER 1933 Potamion pusilli WOLLMAR 1947 em. HEJNÝ 1978 Potametum crispi SOÓ 1927 Batrachion aquatilis PASSARGE 1964 Batrachietum aquatilis - peltatae SAUER 1947 Batrachietum circinati SEGAL 1965 Littorellion uniflorae KOCH 1926 Společenstvo s Eleocharis acicularis Ranunculo flammulae - Juncetum bulbosi OBERDORFER 1957 Elatini - Eleocharition ovatae PIETSCH 1973 Společenstvo s Juncus bufonius Peplido - Eleocharitetum ovatae - (PHILIPPI 1968) PIETSCH

6 Radiolion linoidis PIETSCH 1973 Centunculo - Anthoceretum punctati KOCH 1926 Hyperico humifusi - Spergularietum rubrae WOJCIK 1968 Stellario - Isolepidetum setacae (KOCH 1926) MOOr 1936 Phragmition communis KOCH 1926 Scirpetum lacustris SCHMALE 1939 Typhetum angustifoliae PIGNATTI 1953 Phragmitetum communis (GAMS 1927) SCHMALE 1939 Společenstvo s Iris pseudacorus Typhetum latifoliae G. LANG 1973 Sparganietum erecti ROLL 1938 Acoretum calami EGGLER 1933 Equisetetum fluviatilis STEFFEN 1931 Oenanthion aquaticae HEJNÝ ex NEUHÄUSL 1959 Glycerio fluitantis - Oenanthetum aquaticae (EGGLER 1933) HEJNÝ 1948 em Společenstvo s Oenanthe aquatica Eleacharitetum palustris UBRISZY 1948 Společenstvo se Sparganium emersum Společenstvo s Alisma plantago-aquatica Sparganio-Glycerion fluitantis BR.-BL. et SISSINGH in BOER 1942 Společenstvo s Veronica beccabunga Cicution virosae HEJNÝ, ex SEGAL in WESTHOFF et DEN HELD 1969 Cicuto-caricetum pseudocyperi BOER et SISSINGH in BOER 1942 Callaetum palustris (VANDEN BERGHEN 1952) SEGAL et WESTHOFF in WESTHOFF et DEN HELD 1969 Společenstvo s Menyanthes trifoliata Společenstvo s Calla palustris Caricion gracilis NEUHÄUSL 1959 em. BALÁTOVÁ - TULÁČKOVÁ 1963 Caricetum gracilis ALMQUIST 1929 Caricetum vesicariae BR.-BL. et DENIS 1926 Bidention tripartiti NORDHAGEN 1940 Bidentetum tripartiti W. KOCH 1926 Bidentetum cernui SLAVNIČ 1951 Agropyro - Rumicion crispi NORDHAGEN 1940 Epilobio - Juncetum effusi OBERDORFER

7 POZNÁMKY K JEDNOTLIVÝM ZJIŠTĚNÝM SPOLEČENSTVŮM S převzetím stupně ohrožení fytocenózy bylo z práce Moravce (MORAVEC 1983) převzato i značení těchto stupňů: 1983) převzato i značení těchto stupňů: 1 - asociace vymizelá nebo pravděpodobně vymizelá, vyhubená 2 - asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení (např. soustavným odvodňováním) 3 - asociace ustupující v důsledku lidské činnosti 4 - asociace bez ohrožení lidskou činností Dále jsou u 2., 3. a 4. stupně používány stupně vzácnosti: a - vzácná, b - dostatečně hojná. I když nebyly prozkoumány všechny lokality vodních makrofyt, považujeme tento průzkum za dostatečně reprezentativní pro popsání úrovně ohroženosti a vzácnosti v rámci rozšířených hranic CHKO Blaník, což slouží především k usměrnění pozornosti ochrany přírody. Lemnion minoris TÜXEN 1955 Riccietum fluitantis SLAVNIČ 1956 silně ustupuje eutrofizací vody. Na Podblanicku jsou rybníky s čistou vodou většinou lesní. Tato asociace je vázána na porosty vysokých ostřic, které jsou naopak přítomny u nelesních zdrží, často náchylných k eutrofizaci. Proto je dnes tato asociace na Podblanicku vzácná. Dosud zjištěna pouze na Galilejském rybníku, kde vytváří nejspodnější patro rákosin (ČR 2/a - 3/a, B 2/a). Riccietum rhenanae KNAPP et STOFFERS 1965, za pět let pozorování na Galilejském rybníku je vidět šíření této asociace na úkor předchozí, šíří se na půdách zejména s vysokým obsahem organických zbytků, snad má jen o něco vyšší nároky na osvětlení než předchozí asociaci (ČR 4/a, B 4/a). Lemnetum minoris TH. MÜLLER et GÖRS 1960 patří k nejhojnějším asociacím svazu na studovaném území. Vytváří souvislé porosty za vhodných podmínek se 100% pokryvností. Druhově velmi chudé, většinou je tvořeno jen Lemna minor (ČR 3/b, B 4/b). Lemno - Spirodelletum KOCH 1954 se dnes dosti šíří, a to zejména na úkor předcházející fytocenózy. Jeví se o něco náročnější na světelné podmínky, protože i na vodní ploše, na které Spirodela polyrhiza (L.) SCHLEIDEN vyskytuje, můžeme 97

8 najít na zastíněných místech při březích široké pásy pouze s výskytem Lemna minor L. Již ZELENÝ (1976) se zmiňuje o šíření závitky na Podblanicku. Avšak stále ještě říká v této práci, že je mnohem vzácnější než Lemna minor L. V současné době možno říci, že na nadpoloviční většině rybníků se vyskytuje jak Lemna minor L., tak Spirodela a dokonce jsou území i plochy (jako např. rybník pod Ovčíny), kde je Spirodela jediným druhem a tvoří zde vrstvy až několik cm vysoké. Jak tento vývoj naznačuje, as. Lemno - Spirodelletum KOCH 1954 za nepříliš dlouhou dobu vytlačí as. Lemnetum minoris Th. MÜLLER et GÖRS 1960 z větších rybničních ploch, tato pak zůstane zřejmě nezměněna v příbřežních zastíněných porostech, na hladinách menších čistších rybníků v pramenné oblasti a na větších kalužích delšího trvání na lesních cestách (ČR 4/b, B 4/b). Hydrocharition RUBEL 1933 As. Ceratophylletum demersi (SOÓ) EGGLER 1933 byla v území nalezena zatím na jedné lokalitě (Zlatohorský rybník). Na Zlatohorském rybníku její výskyt dosti potlačuje masový výskyt vodního ptactva (ČR 4/b, B 4/a). Nymphaeion albae OBERDORFER 1957 Společenstvo s Potamogeton natans, popřípadě mezotrofních, popřípadě i eutrofních, zejména stojatých vod nemá syngenetické vztahy ke společenstvu Potameto natantis - Nymphaetum candidae HEJNÝ in DYKY-JOVÁ et KVĚT 1978, které se vyvinulo v extenzívně obhospodařovaných rybnících jižních a západních Čech a Českomoravské vysočiny (HUSÁK, RYDLO 1985). Ve sledovaném území je toto společenstvo nejlépe vyvinuto nad jezem ve Zlatých Horách a na rybníku Ve vrších u Velíše (B 4/a). Potameto natantis - Nymphaetum candidae HEJNÝ et DYKYJOVÁ et KVĚT 1978, se vyvinulo na ryb. Kačák u Vlašimi. V celém zájmovém území nebylo toto společenstvo jinde nalezeno (ČR 2/b, B 2/a). Potamion lucentis WOLLMAR 1947, em. HEJNÝ 1978 Elodeetum canadensis EGGLER 1933, podle starších autorů se toto společenstvo velice rychle šíří. V částech území, které sleduji již delší dobu, a po srovnání s údaji starších prací, nutno konstatovat, že Elodea canadensis L. již zřejmě 98

9 dříve dosáhl svého vrcholu rozšíření (potvrdil to také dr. Skalický ústní sdělení). Dnes se vyskytuje v extenzívních rybnících a v intenzivněji obhospodařovaných je jeho výskyt omezen pouze na zátoky. Společenstvo vytváří téměř monodominantní porosty (ČR 4/b, B 4/b). Potamion pusili WOLLMAR 1947 em. HEJNÝ 1978 Potametum crispi SOÓ 1927 se zřejmě ještě bude šířit při mírné eutrofizaci vod. Zatím bylo toto společenstvo zjištěno pouze v jedné rybniční soustavě - na potoku Orlina. Asi bude potvrzeno časem i odjinud (ČR 4/b, B 4/b). Batrachion aquatilis PASSARGE 1964 Batrachietum aquatilis-peltatae SAUER 1947 se vyskytuje na Podblanicku poměrně často, ale výskyt se omezuje prakticky pouze na nezabahnělé, většinou menší rybníčky. Zřejmě společenstvu vyhovují spíše chudší písčité půdy. Bylo nalezeno na rybníku v Koušovicích u Pravonína, na Nespeskolhotských rybnících, na rybníku Kačák a Punčoška u Vlašimi. Na rybníku Kačák je obohaceno o Batrachium trichophyllus (ČR 4/b, B 4/b). Batrachietum circinati (BENNEMA et WESTHOFF 1943) SEGAL 1965, bylo nalezeno na jedné lokalitě (spodní Býkovický rybník). Batrachium circinatum bylo na Podblanicku zatím nalezeno pouze jednou dr. Zeleným na rybníku Smikov (mimo studované území). Společenstvu evidentně vyhovují chudší půdy. Je možné, že se B. circinati začne intenzívně šířit, jak píše Moravec (MORAVEC a kol. 1983), na studovaném území se to však ještě neprojevil0 (ČR 4/b, B 3/a). Littorellion uniflorae KOCH 1926 Společenstvo Eleocharis acicularis se dnes poměrně dost šíří, vyskytuje se při normálním stavu hladiny v úzkém pruhu na přechodu hladina - břeh a pod porosty rákosin a vysokých ostřic. Jinak se šíří zejména na dnech vypuštěných rybníků. (Explozivní šíření ke každoročně pozorovat na březích přehradní nádrže Želivka - mimo studované území). Společenstvu vyhovují písčité půdy, chudé basemi. Zatím zjištěna na třech lokalitách, avšak výskyt společenstva je závislý na výskytu vhodných stanovišť (ČR 4/b, B 4/a-b). Asociace Ranunculo flammulae - Juncetum bulbosi OBERDORFER 1957 je pro studovanou oblast dosti vzácná. Je vázána na čisté mělké pobřežní vody, vyhovuje jí 99

10 dno s vyšším obsahem detritu. Zatím zjištěna pouze na lesním rybníčku s velmi čistou vodou - Ve Vrších u Velíše (ČR 3/b - 4/b, B 2/a). Elatini - Eleocharition ovatae PIETSCH 1973 Společenstvo s Juncus bufonius je poměrně dosti rozšířeno na celém území. Vyskytuje se převážně jako přechodná fytocenóza osidlující především štěrkovité, písčité až hlinitopísčité půdy a na obnažených dnech rybníků, ale i podmáčených zraňovaných půdách - cestách po odvodňovacích pracích apod. (B 4/b). Druhým v území nalezeným společenstvem, které patří k tomuto svazu, je asociace Peplido - Eleocharitetum ovatae (PHILIPPI 1968) PIETSCH V zkoumaném území bylo toto společenstvo nalezeno na jedné lokalitě (rybník 750 m severozápadně od Zálesí). Tato fytocenóza patří k vzácným na Podblanicku. V každém případě, dokud nedojde k jeho šíření, věnovat tomuto společenstvu zvýšenou pozornost (ČR 4/b, B 3/a). Radiolion linoidis PIETSCH 1973 V r autor popsal snímek společenstva (důvodová zpráva k rozšíření CHKO Blaník na sever - nepubl.), které nyní zpětnou revizí bylo zařazeno do as. Centunculo - Anthoceretum punctati, i když snímek není zcela úplný, na výskytu diagnostických druhů je vidět určitě alespoň fragmentální přítomnost společenstva. Jednalo se o písčitý až hlinitopísčitý podmáčený okraj pole jižně od drůbežárny v Jinošově, vzdáleného asi 10 m od hladiny rybníka. V současné době (1990) společenstvo v původním stavu nebylo nalezeno, s velkým úsilím se autorovi podařilo nalézt několik malých a izolovaných ex. Centunculus minimus L. - zřejmě došlo k chemickému zásahu. Je nutno tomuto malému políčku věnovat pozornost a uplatňovat zde ochranářské požadavky, protože je jisté, že tu je přítomen dostatečný genetický potenciál, když ne v živých rostlinách vlastních, tak velmi pravděpodobně v semenech (ČR 2/a, B 1-2/a). Hyperico humifusi - Spergularietum rubrae WOJCIK 1968 v typické podobě nalezeno nebyl0 V melioračním příkopě u Koušovic (u Pravonína) bylo nalezeno společenstvo se zastoupením druhů z okolních podmáčených a rašelinných louček. Jedná se pouze o druhy šířící se na zraňovaných půdách (Pedicularis sylvatica, Drosera rotundifolia atd.). Společenstvo je svým druhovým složením cenné, avšak 100

11 vzhledem ke stanovišti, které by se muselo průběžně obnovovat, je zřejmě odsouzeno k zániku (ČR 3/a, B 2/a - l/a?). Stellario - Isolepidetum setacae (KOCH 1926) MOOR 1936 se vzácně vyskytuje na hlinitopísčitých až písčitých obnažených dnech rybníků. Dnes značně vytlačována společenstvy dvouzubců (ČR 3/a, B 3/a). Phragmition communis KOCH 1926 Scirpetum (Schoenoplectetum) lacustris, SCHMALE 1939 se na Podblanicku vyskytuje poměrně vzácně. Ve studovaném území byla nalezena pouze na jedné lokalitě (rybník 750 m severozápadně od Načeradce). Vzhledem k nápadnosti nepředpokládám další větší nárůst lokalit vlivem přehlédnutí (ČR 3/b, B 3/a). Typhetum angustifoliae PIGNATTI 1953 je taktéž na Podblanicku vzácné společenstv0 Mnohem vzácnější než Typhetum latifoliae G. LANG Bylo zatím nalezeno na jedné lokalitě (rybník Žechovák u Velíše), kde je každoročně poškozováno ze strany rybářů herbicidy. Poměrně vysoké zastínění omezuje výskyt většího počtu druhů ve společenstvu (ČR 3/b, B 3/a). Phragmitetum communis (GAMS 1927) SCHMALE 1939 je ve studovaném regionu poměrně časté. Je však také často ničeno vyplavováním a herbicidy ze strany rybářů. Toto společenstvo patří mezi cenózy s největší schopností poskytovat vhodné biotopy pro mnoho druhů naší fauny (ČR 3/b, B 4/b). Společenstvo s dominantním Iris pseudacorus se vyskytuje na břehu rybníku u Čeliva. Jde o poměrně chudé společenstvo, postrádající vazbu k některé z popsaných asociací svazu (B 3/a). Typhetum latifoliae G.LANG 1973 je ve studovaném regionu celkem hojným společenstvem, vyskytujícím se na mělkých březích rybníků, dnech lomů, vlhkých loukách apod. Oproti Typhetum angustifoliae PIGNATTI 1953 je o něco více prosvětlené, a tedy i bohatší na ostatní druhy (ČR 3/b - 4/b, B 3/b - 4/b). Sparganietum erecti ROLL 1938 je dnes z původních lokalit částečně vytlačováno nižším, ale zřejmě agresivnějším společenstvem se Sparganium emersum. Dochází však k jeho mírnému šíření na nové lokality. V území se vyskytuje na bahnitých zanášených dnech rybníků. Výjimkou je lokalita ve velkém vápencovém lomu v lese Jinošov, kde je substrátem štěrkopísek s vysokým obsahem kamenitého skeletu (ČR 4/b, B 3/b -- 4/b). 101

12 Acoretum calami EGGLER 1933 je na celém Podblanicku vzácné. V CHKO Blaník jsem ji nalezl pouze na jedné lokalitě (rybník Žechovák u Velíše), kde je každoročně silně poškozována ze strany rybářů herbicidy (ČR 3/a, B 2/a - 3/a). Equisetetum fluviatilis STEFFEN 1931 je zatím dosti časté v mělkých litorálech rybníků s bahnitým dnem. Na společenstvo je dosti pevně vázán výskyt Veronica scutellata L. (ČR 2/b, B 3/b). Oenanthion aquaticae HEJNÝ et NEUHÄUSL 1959 Glycerio fluitantis - Oenanthemum aquaticae (EGGLER 1933) HEJNÝ 1948 em, 1978 je zřejmě přehlížena. Velmi pravděpodobně bude nalezena na dalších lokalitách (ČR 4/b, B 4/a). Společenstvo s Oenanthe aquatica se vyskytuje na extenzívně obhospodařovaných rybnících a na okrajích intenzivních rybníků. Velmi často je ze strany rybářů poškozováno herbicidy (B 3/b). Eleocharitetum palustris UBRIZSY 1948 se vyskytuje v mělkých vodách rybníků (0-30 cm). V celém území roztroušeně. Poměrně rychle zaujímá volný prostor (ČR 4/b, B 4/b). Společenstvo se Sparganium emersum se dnes poměrně dosti šíří. Zatímco Zelený (ZELENÝ 1976) ještě píše o vzácnějším výskytu Sparganium emersum než S. erectum, v současné době je tomu spíše naopak. Zejména v silně eutrofizovaných vodách a na rybnících silně zanesených smytou ornici dochází k velmi rychlému šíření společenstva. Např. rybník sz, od Louňovic, zanesený během jedné sezony ornici, za tři roky toto společenstvo zcela zarostlo (B 4/b). Sparganio - Glycerion fluitantis BR.-BL. et SISSINGH in BOER 1942 Společenstvo s Veronica beccabunga je vázáno prakticky pouze na řeku Blanici. Vyskytuje se na kamenito-bahnitých březích v oblastech s mírně proudící vodou. Nalezeno bylo na řece Blanici pod Zlatými Horami, je zcela zastíněno olšemi (B 4/a). Cicution virosae HEJNÝ ex SEGAL in WESTHOFF et DEN HELD 1969 Cicuto - Caricetum pseudocyperi BOER et SISSINGH in BOER 1942 se vzácněji vyskytuje na okrajích větších vodních ploch, kde se toto společenstvo 102

13 výrazně podílí na zazemňování. Zatím bylo společenstvo nalezeno na lokalitě Zlatohorský rybník, kde zatím není ohroženo (ČR 3/b, B 3/a - 4/a). Callaetum palustris (VANDEN BERGHEN 1952) SEGAL et WESTHOFF in WESTHOFF et DEN HELD 1969 bylo popsáno z jediné lokality - rybníka Kačák u Vlašimi. Zřejmě se kdysi vyskytovalo i na Galilejském rybníku (druhý rybník nad Kačákem), avšak ustoupilo v důsledku zarůstání olšemi. Na rybníku Kačák je společenstvo vyvinuto na jižním břehu, místy je poškozováno v letní sezoně sešlapováním koupajícími se lidmi. Protože v rámci studovaného regionu je výskyt Calla palustris L. omezen pouze na soustavu potoka Vorlina, jinde toto společenstvo nebylo nalezeno, je nutno zajistit na rybníku Kačák jeho ochranu (ČR 2/a, B 2/a). Společenstvo s Calla palustris je velmi příbuzné předešlému. Mnohdy vzniklo změnou podmínek, např. již zmíněným zastíněním. Na potoce Vorlina se vyskytuje na více rybnících - Horní Čtvrtník, Vápenský, Galilejský (B 2/a - 3/a). Společenstvo s Menyanthes trifoliata se vyskytuje na březích rybníků s bahnitými břehy jako předchozí fytocenóza, nebo na silně podmáčených, častěji zaplavovaných plochách v okolí vodotečí, jako např. pod Částrovickým rybníkem (B 2/a). Caricion gracilis NEUHÄUSL 1959 en. BALÁTOVÁ - TULÁČKOVÁ 1963 Caricetum gracilis ALMQUIST 1929 se dosti často vyskytuje na březích rybníků v celé oblasti. Tato fytocenóza bude zřejmě nalezena i v nivě řeky Blanice (ČR 3/b, B 3/b - 4/b). Caricetum vesicariae BR. - BL. et DENIS 1926 se vyskytuje na místech podobných jako předchozí asociace. Její výskyt je o něco řidší (ČR 3/b, B 3/b - 4/b). Bidention tripartiti NORDHAGEN 1940 Bidentetum tripartiti W. KOCH 1926 se vyskytuje výhradně na březích rybníků a explozivně se šíří na dnech po vypuštění. Toto společenstvo spolu s následujícím mírně vytlačuje fytocenózy obnažených den a pobřežnice (ČR 4/b, B 4/b). U asociace Bidentetum cernui SLAVNIČ 1951 jsem nepozoroval, ani ve srovnání s literaturou, úbytek (oproti celostátnímu trendu - viz MORAVEC 1983). Naopak šíří se na obnažených dnech. Po vypuštění rybníků vytváří mohutné porosty 103

14 s vysokou dominancí Bidens cernua. V rámci budoucích hranic CHKO Blaník je toto společenstvo hojnější než předchozí. Bude nutno delšího pozorování na potvrzení domněnky, že tato asociace předchozí vytlačuje (ČR 3/b, B 4/b). Agropyro - Rumicion crispi NORDHAGEN 1940 Až v roce 1989 byla sledována i as. Epilobio - Juncetum effusi OBERDORFER 1957, proto je popisována pouze z jedné lokality (rybník Utopenec u Vlašimi), bude však zajisté nalezena i jinde. Vyskytuje se na vlhkých extenzívních pastvinách, které ještě na některých plochách v CHKO Blaník najdeme. (Autorovi jsou společenstva tohoto typu známa např. z okolí Zdebuzevse, Trhového Štěpánova, Keblova a dalších obcí na Vlašimsku.) V současnosti se těžiště výskytu této asociace přesunulo na okraje rybníků (např. po vyhrnování), toto je také případ rybníka Utopenec (ČR 4/b, B 4/b). Vysvětlivky k tabulkám: Charakter sedimentu: O - bahnitý, s vysokým obsahem organických zbytků, B - převážně čistě bahnitý, PB - písčitý s obsahem detritu, P -- převážně čistě písčitý, KP - různě hrubě písčitý s obsahem štěrku, K - kamenitý, R - různorodý,. - údaj nezjišťován. Tabulka 1 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva: Riccietum fluitantis (snímek 1), Lemnetum minoris - protože některé snímky byly shodné, jsou sdruženy v jeden, data jednotlivých snímků jsou uvedena na konci tabulky /snímek I. (2, 9, 15, 36, 39), 48, 54; II. (56, 84); III. (49, 62)/. Riccietum rhenanae (snímek 7, 8). Číslo snímku 1 I II. III. 7 8 Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu.. 0 B.. 0 R Počet druhů

15 + Zastoupení druhů ++ Lemna minor Spirodela polyrhiza Riccia fluitans R. rhenana Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 54 - Marchantia polymorpha 1. Data sdružených snímků: , , , , , , , Tabulka 2 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva: ++ Lemno - Spirodelletum - jako v případě Lemnetum minoris jsou některé snímky sdruženy /snímek I. (3, 47, 45, 42, 16, 10, 37, 94, 88, 73, 78, 25, 28), 30, 93, 95, II. (89, 92), 104, III. (110, 43, 114)/. Číslo snímku I II. 104 III. 114 Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody Počet druhů Hloubka charakter sedimentu nebyly zjišťovány u žádného snímku. Zastoupení druhů ++ Lemna minor Spirodela polyrhiza Druhy zastoupené v jednom snímku: 30 - Oenanthe aquatica 1, 95 - Alisma plantago - aquatica 1, Potamogeton natans +, II. -- Equisetum fluviatile +, Batrachium aquatile +, III. - Phragmites australis 1. Data sdružených snímků: , , , , , , , , , , , , , , , ,

16 Tabulka 3 Charakteristika fytocenologických snímků společenstev: Společenstvo s Potamogeton natans (snímek 79, 82, 96), Potameto natantis - Nymphaeetum candidae (snímek 17), Cerathophylletum demersi (snímek 83). Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu Počet druhů B PB O Zastoupení druhů ++ Potamogeton natans Polygonum amphibiun Spirodela polyrhiza Lemna minor Callitriche verna Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 96 - Callitriche hamulata +, Alisma plantago - aquatica 1, 17 - Nymphaea candida 1-2, 83 - Ceratophyllum demersum

17 Tabulka 4 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva: Elodeetum canadensis (snímek 105, 35, 4, 29, 18) a Potamogeton crispi (snímek 19, 11). Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu B O. 0 PB PB PB-KP Počet druhů Zastoupení druhů ++ Elodea canadensis Potamogeton crispus Spirodela polyrhiza Lemna minor Batrachium heterophyllus Batrachium trichophyllum Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: Potamogeton sp. +, 18 - Potamogeton sp

18 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva: Batrachietum aquatilis-peltatae (snímky 115, 90, 31, 20), Batrachietum circinati (112). Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu Počet druhů B O O PB Zastoupení druhů ++ Batrachium aquatile Batrachium circinatum Batrachium trichophyllum Equisetum fluviatile Lemna minor Spirodela polyrhiza Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 90 - Sparganium emersum +, 20 - Potamogeton sp

19 Tabulka 6 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva : s Eleocharis acicularis (snímek 21, 111, 63), Ranunculo flammulae -- Juncetum bulbosi (snímek 80), společenstvo s Juncus bufonius (106, 97, 74, 117). Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu PB 0 B PB KP PB KP. Počet druhů Zastoupení druhů++ Eleocharis acicularis Ranunculus flammula Veronica scutellata Oenanthe aquatica Juncus bulbosus Alisma plantago - aquatica Juncus bufonius Juncus articulatus Polygonum aviculare Persicaria maculata Callitriche sp Lemna minor Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 21 - Eleocharis quinque-flora +, Calla palustris +, Comarum palustre +, 80 - Bidens tripartita +, Bidens cernua +, Veronica beccabunga +, Potamogeton natans +, Epilobium sp. +, Mentha sp. +, 97 - Polygonum amphibium +, Hypericum maculatum

20 Tabulka 7 Charakteristika fytocenologických snímků společenstev: Peplido - Eleocharitetum ovatae (snímek 85), Centunculo - Anthoceretum punctati (snímek 27), Hyperico humifusi - Spergularietum rubrae (snímek 116), Stellario - Isolepidetum setaceae (snímek 75) Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu Počet druhů /1989/ 'l B.. PK Zastoupení druhů ++ Alisma plantago-aquatica Hypericum humifusum Stellaria palustris Juncus bufonius Ranunculus flammula Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 85 - Eleocharis ovata 2, Peplis portula 3, Eleocharis palustris +, 27 - Centunculus minimus 2, kulturní a plevelné rostliny (myšleno běžně) bohužel nebyly zaznamenány, Spergularia rubra +, Drosera rotundifolia +, Pedicularis palustris 1, Sphagnum sp. 1, 75 - Isolepis setacea 1, Juncus articulatus +, Persicaria sp

21 Tabulka 8 Charakteristiky fytocenologických společenstev: Scirpetum lacustris (snímek 98), Typhetum angustifoliae (snímek 64), Phragmitetum communis (snímek 12, 5, 44, 121, 57, 101), společenstvo s Iris pseudacorus (snímek 120). Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu Počet druhů Zastoupení druhů ++ Typhetum angustifoliae PB B " Phragmites australis Iris pseudacorus Bidens tripartita Lemna minor Spirodela polyrhiza Riccia rhenana Solanum dulcamara Carex gracilis Urtica dioica Galium palustre Impatiensnoli - tangere Viola palustris Persicaria lapathifolia Filipendula ulmaria Cardamine amara Druhy zastoupené pouze v jednom snímku Scirpus lacustris 2, Veronica scutellata +, Juncus articulatus 1,5-Ficaria bulbifera Persicaria hydropiper +, Veronica beccabunga +, Alisma plantago-aquatica +, Anacharis canadensis +, Potamogeton crispus +, Juncus conglomeratus +, Comarum palustre 1, Epilobium sp

22 Tabulka 9 Charakteristika fytocenologických snímků společenstev: Sparganietum erecti (snímek 32, 24, 46) Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu 0 KP 0 Počet druhů Zastoupení druhů ++ Sparganium erectum Glyceria fluitans + +. Lemna minor +. + Spirodela polyrhiza +. + Alisma plantago-aquatica Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 32 - Sparganium emersum +, 24 - Typha latifolia +, Lythrum salicaria

23 Tabulka 10 Charakteristika fytocenologických snímků společenstev: Typhetum latifoliae (snímek 50, 23, 102, 122), Acoretum calami (snímek 66), Equisetetum fluviatilis (snímek 91, 51, 65, 123) Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakteristika sedimentu. KP. B 0-B.. 0-B B Počet druhů Zastoupení druhů ++ Typha latifolia Acorus calamus Equisetum fluviatile Lemna minor Oenanthe aquatica Eleocharis palustris Veronica scutellata Carex vesicaria Alisma plantago-aquatica Carex gracilis Lysimachia vulgaris Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 50 - Galium palustre s.l. +, 23 - Sparganium erectum +, Lysimachia vulgaris +, Eriophorum latifolium +, Lythrum salicaria +, Calamagrostis epigeios 1, Salix sp. +, Bidens cernua +, Glyceria fluitans +, Eleocharis ovata

24 Tabulka 11 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva: Glycerio fluitantis - Oenanthetum aquaticae (snímek 33), společenstvo s Oenanthe aquatica (snímek 52, 67), společenstvo se Sparganium emersum (snímek 34, 55, 107, 87, 81) Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) cca Charakter sedimentu Počet druhů O B-O O B PB. B-O Zastoupení druhů+ + Oenanthe aquatica Sparganium emersum Lemna minor Spirodela polyrhiza Alisma plantago - aquatica Glyceria fluitans Equisetum fluitans Druhy obsažené pouze v jednom snímku: 33 - Batrachium aquatile +, 52 - Typha latifolia +, 67 - Veronica scutellata +, Eleocharis palustris +, 34 - Sparganium erectum 1, Veronica beccabunga +, Glyceria maxima +, Lythrum salicaria +, 55 - Bidens tripartitus +, 107 -Elodea canadensis +, Potamogeton sp. +, 87 - Urtica dioica +, Lysimachia vulgaris +, Chenopodium sp. +, 81 - Callitriche palustris +, Potamogeton sp.-, Bidens cernuus +, Juncus articulatus

25 Tabulka 12 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva: Eleocharitetum palustris (snímek 68, 58, 86), společenstvo s Alisma plantago - aquatica (snímek 99, 70), společenstvo s Veronica beccabunga (snímek 60) Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu B O B PB B K Počet druhů Zastoupení druhů ++ Eleocharis palustris Alisma plantago-aquatica Veronica beccabunga Juncus articulatus Oenanthe aquatica Ranunculus flammula Veronica scutellata Equisetum fluviatile Lemna minor Ranunculus lingua Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 68 - Eleocharis mamillata +, 58 - Solanum dulcamara +, 86 - Eleocharis ovata +, 99 - Spirodela polyrhiza +, Potamogeton natans +, Persicaria amphibia +, 70 - Acorus calamus

26 Tabulka 13 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva: Společenstvo s Menyanthes trifoliata (snímek 38, 124), společenstvo s Calla palustris (snímek 6, 13, 41), Cicuto - Caricetum pseudocyperi (snímek 59), Callaetum palustris (snímek 22) Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) ,5 0 2 Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu 0 R O-PB Počet druhů Zastoupení druhů ++ Menyanthes trifoliata Calla palustris Comarum palustre Carex pseudocyperus Carex gracilis Caltha palustris Solanum dulcamara Viola palustris Urtica dioica Alnus glutinosa Impatiens noli-tangere Cardamine amara Juncus conglomeratus Persicaria lapathifolia Riccia fluitans Spirodela polyrhiza Lysimachia nummularia Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 38 - Calamagrostis epigeois 1, Lysimachia vulgaris +, výskyt více druhů, jejichž zastoupení je silně ovlivňováno přilehlými rašelinnými loučkami, 6 - Alnus incana 1, 13 - Filipendula ulmaria +, Phragmites communis 1, 41 - Glyceria fluitans +, 59 - Pedicularis palustris +, Utricularia sp. +, Carex sp. +, Galium palustre s.l..+, 22 - Juncus effusus +, Galium palustre s.l. +, Persicaria amphibia +, Filipendula ulmaria 1, Lysimachia vulgaris

27 Tabulka 14 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva: Caricetum gracilis (snímek 69, 103, 113), Caricetum vesicariae (snímek 71, 53). Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu B. B B O Počet druhů Zastoupení druhů ++ Carex vesicaria C. gracilis Deschampsia flexuosa Mentha sp Lemna minor Oenanthe aquatica Veronica scutellata Ranunculus flammula Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: 69 - Alisma plantago-aquatica +, Galium palustre s.l. +, Comarum palustre +, Salix caprea +, Typha latifolia +-1, Carex sp. +, 71 - Typha angustifolia +, 53 - Batrachium heterophyllus

28 Tabulka 15 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva: Bidentetum tripartiti (snímek 109, 108, 118), Bidentetum cernui (snímek 100, 76, 72, 77, 119), Epilobio - Juncetum effusi (snímek 61) Číslo snímku Datum Analyzovaná plocha (m 2 ) Celková pokryvnost (%) Průměrná hloubka vody (cm) Průměrná hloubka sedimentu (cm) Charakter sedimentu B PB PB B PB B O PB B-O Počet druhů Zastoupení druhů ++ Bidens cernua Bidens tripartita Juncus effusus Juncus articulatus Juncus conglomeratus Ranunculus flammula Epilobium palustre Echinochloa crus-galli Ranunculus sceleratus Persicaria lapathifolia Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: Alisma plantago-aquatica 1, Persicaria amphibia +, Sparganium emersum +, Mentha sp. +, Epilobium sp. +, 76 - Isolepis setacea +, Eleocharis palustris +, Veronica beccabunga +, Potentina supina +, Chenopodium polyspermum +, 72 - Galium palustre s.l. +, 77 - Glyceria fluitans +, 61 - Nymphaea sp. -, Baldingera arundinacea. 118

29 ZÁVĚRY PRO OCHRANU PŘÍRODY Celá zkoumaná oblast se nachází v CHKO Blaník nebo na ploše, kterou bude po rozšíření CHKO zaujímat. Tím je však ochrana zajištěna pouze zčásti. Nejzachovalejší fytocenózy a tím i celé ekosystémy s významem celostátním je nutno chránit přísněji, a to v maloplošných CHÚ. V současné době je již navrženo chráněné naleziště (CHN) Galilejský rybník (KNÍŽETOVÁ, PECINA, PIVNIČKOVÁ 1987; PEŠOUT 1991; ZELENÝ 1967, 1976) s výskytem společenstva s Calla palustris, kromě toho zde bylo popsáno celostátně kriticky ohrožené společenstvo - Riccietum fluitantis a další cenné fytocenózy. Dalším v současnosti navrženým CHÚ je CHPV Na pijavkách = lokalita u Koušovic u Pravonína (KNÍŽETOVÁ, PECINA, PIVNIČKOVÁ 1987), kde se autorovi podařilo nalézt asociaci Hyperico humifusi - Spergularietum rubrae s výskytem rašelinných druhů (PEŠOUT v tisku), přesto se autor domnívá, že vzhledem k devastaci území, zarůstáním agresivními společenstvy s dominantními druhy Baldin-gera arundinacea (L.) DUMORT a k zintenzívnění činnosti rybníkářů, lesníků a zemědělců je toto území již málo hodnotné pro vyhlášení maloplošného CHÚ (totéž píše KNÍŽETOVÁ, PECINA, PIVNIČKOVÁ 1987) a možnost navrácení do původního stavu je mizivá. Ochranu si však zaslouží mnohem více území, dosud neevidovaných. Zejména rybník Kačák, kde se vyskytuje na poměrně malé rozloze mnoho fytocenóz, hlavně nutno zmínit Potameto natantis - Nymphaeetum candidae, Batrachietum aquatilis peltatae, Elodeetum canadensis, Callaetum palustris s výskytem mnohých na Podblanicku i v ČR ohrožených druhů rostlin. Tok Vorlina, na kterém se rybník Kačák nachází jako jeden ze třinácti vodních nádrží, je bohatý na společenstva vodních a mokřadních ekosystémů, a to i celostátně kriticky ohrožených. Bylo by účelné uvažovat o ochraně tohoto území jako celku v kategorii SPR. Opomenout nelze ani to, že 9. ZO ČSOP Vlašim zde plánuje výstavbu naučné stezky. Další lokalitou, která by měla mít statut SPR, je rybník Zlatohorský, kde jsou přítomna rašelinná společenstva, průběžným zazemňováním a přepažováním zátok dochází ke vzniku chráněných tůněk, v nichž se vyskytuje např. asociace Ceratophylletum demersi, v jiných se naopak objevuje Utricularia sp. apod. Je zde na velkých plochách zastoupena as. Cicuto - Caricetum pseudocyperi atd. Protože území nebylo ještě zcela prozkoumáno, není výčet určitě konečný. Území je také velmi cenné z hlediska ornitologickéh0 119

30 1. Území CHKO Blaník. Vysvětlivky:... současná hranice CHKO Blaník, navržená hranice rozšíření CHKO Blaník, komunikace, - dvojitá čára v ose Pravonín - Daměnice je hranicí (přibližnou) mezi fytogeografickým okresem 42 a 67. V každém případě je nutno všem ohroženým fytocenózám, a to i v regionálním měřítku, věnovat pozornost a zařazovat v rámci zonace CHKO Blaník lokality s jejich výskytem do první zóny. U CHÚ i ploch zařazených v I. zónách bude nutno vypracovat speciální ochranářské plány, zejména s přihlédnutím k větší či menší sukcesivitě vodních fytocenóz. V zájmu jejich zachování bude určitě mnohde nutno umělé udržování podmínek (např. Zlatohorský rybník). Závěrem děkuji za pomoc v terénu a upozornění na některé lokality pracovníkům Správy CHKO Blaník - ing. Petru Skálovi a RNDr. Lubomíru Hanelovi, CSc., za určení obtížnějších taxonů, doc. RNDr. Václavu Zelenému, CSc., doc. RNDr. Vladimíru Skalickému, 120

31 CSc., a RNDr. Bohumilu Slavíkovi, CSc., a za sdělení ornitologických poměrů ve vztahu k hodnotě území prom. ped. Pavlu Čechovi. SUMMARY The paper describes the aquatic and marsh vegetation in the Protected Landscape Area Blaník (Central Bohemia). Territory studied belongs from phytogegographical point of view to mesophytics and Táborsko- vlašimská pahorkatina and Českomoravská pahorkatina highlands. The research was performed during Ponds, pools in stonepits and gravel-pits, pools above weirs, rarely peat-bogs or intermittend water bodies are the principal biotopes here. There were analyzed 124 phytocenological samples; 56 associations of 21 alliances were found (see Tables), 13 associations were classified as disappearing thanks to human activities within Czech republic and 4 phytocenosis are immediately endangered. As far as the occurence, 5 described associations can be classified into the category called "rare". The degree of exposure to danger of plant associations within Protected Landscape Area was determined. Own results were utilized for recommendation to the effective conservation of aquatic and marsh vegetation. Proposals for declaration of several new protected territories were submitted. LITERATURA DOLEŽAL, K., 1948: Květena Blaníku. Praha (Státní práce, depon. In katedra botaniky PřFUK v Praze). DOSTÁL, J., 1989: Nová květena ČSSR. Academia, Praha, 1570 p. DVOŘÁK, J., RŮŽIČKA, B., 1972: Geologická minulost země. SNTL, Praha, 764 p. HUSÁK, Š., RYDLO, J., 1985: Materiály k vodní a mokřadní vegetaci středního Polabí a Kokořínska. Bohemia centralis 14: KLIKA, J., 1955: Nauka o rostlinných společenstvech. Academia, Praha, 230 p. KNÍŽETOVÁ, PECINA, PIVNIČKOVÁ, M., 1987: Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech Bohemia centralis 16: MORAVEC, J. a kol., 1983: Rostlinná společenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, Litoměřice, 129 p. 121

32 PEŠOUT, P., 1989: Příspěvky k poznání rostlinstva v okolí Vlašimi. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 29: 27-34, Muzeum okr. Benešov, S2N Praha. PEŠOUT, P., 1991: Vývoj populace ďáblíku bahenního (Calla palustris L.) v NCHN Galilejský rybník (okr. Benešov). Bohemia centralis 20. PEŠOUT, P., v tisku: Příspěvky k poznání flóry Vlašimska II. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. PETRÁŇ a kol., 1986: Benešovsko, Podblanick0 Praha, MTZ Gottwaldov, 369 p. TOMASZEWICZ, H., 1988: Silimavit of habitat requirements of Glycerietum maximae Hueck 1931 and Acoretum calami Kobenza 1948 phytocenoses. Acta hydrobiol , Krakow. VLČEK a kol., 1984: Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 316 p. ZELENÝ, V., 1959: Příspěvek k výzkumu květeny Vlašimského okresu. Sborník lastivědných prací z Podblanicka (SVPP) 3: ZELENÝ, V., 1964: Příspěvek k výzkumu květeny Vlašimska II., SVPP 5: ZELENÝ, V., 1966: Příspěvek k výzkumu květeny Vlašimska III., SVPP 7: ZELENÝ, V., 1967: Ďáblík bahenní u Vlašimi. SVPP 8: ZELENÝ, V., 1970: Příspěvek k výzkumu květeny Vlašimska IV., SVPP 11: ZELENÝ, V., 1972: Botanika. In: Čech V., Váňa F., Zelený V., 1972: K historii přírodovědného výzkumu Podblanicka. SVPP 13: ZELENÝ, V., 1976: Chráněné a méně známé rostliny Podblanicka. Benešov, 220 p. Adresa autora : Pavel Pešout S. K. Neumanna Vlašim 122