VODNÍ A POBŘEŽNÍ VEGETACE VLAŠIMSKA. Pavel Pešout. Water and coastal vegetation of Vlašim area ÚVOD

Transkript

1 Bohemia centralis 25: 5-126, 1996 VODNÍ A POBŘEŽNÍ VEGETACE VLAŠIMSKA Water and coastal vegetation of Vlašim area Pavel Pešout ÚVOD Vodní a mokřadní ekosystémy patří v dnešní době mezi části přírody nejvíce vystavené antropogenním vlivům Z toho vyplývá nutnost jejich podchycení, evidence a ochrany Výsledky této práce byly využity při vytváření přehledu významných mokřadů ČR (HUDEC, HUSÁK, JANDA, PELLANTOVÁ 1993) Studované území - Vlašimsko patří mezi nejzachovalejší oblasti v celé republice (viz např MOLDAN a kol 1990) Přesto mnohé z vodních a pobřežních fytocenóz náleží v tomto území, zejména vlivem intenzivního zemědělství a rybníkářství, k ohroženým a zasluhují si přísnější ochranu Z tohoto důvodu se předložená práce nezabývá pouze vlastním studiem fytocenóz, nýbrž též navrhuje praktická řešení z hlediska ochrany přírody V období výzkumu byly vybrané výsledky průběžně zveřejňovány (PEŠOUT 1991 b/, 1991 d/, 1992 a/, 1992 c/, v tisku, atd) Vzhledem k velkému množství zapsaných shromážděných fytocenologických snímků se bylo možno zabývat synekologií, synmorfologií a i syntaxonomií společenstev, které jsou na základě studia sledovaných populací uvedena v charakteristice každého společenstva 5

2 METODIKA PRÁCE Průzkum v terénu byl prováděn v letech , jen výjimečně jsou uvedeny informace starší (vždy vyznačeno v textu) a to na území Vlašimska (přesné vymezení viz další kapitola) K popisu vegetace byly použity metody curyšsko-montpelierské školy (BRAUN-BLANQUET 1964, WESTHOFF van der MAAREL 1978) Zápis snímků v terénu byl proveden běžně užívanou, kombinovanou, sedmičlennou stupnicí (r,+, 1,2,3,4,5) Společenstva jsou řazena do systému Braun-Blanquetovské hierarchie, u většiny je uvedena stručná charakteristika syntaxonomická, synmorfologická, syneko-logická a synchronologická se specifickými znaky ve studovaném území Snímky jsou řazeny do tabulek U společenstev popisovaných z území více snímky je též uvedena konstance jednotlivých druhů v procentech Při zpracování vodní a pobřežní vegetace a vegetace obnažených den se často autoři uchylují k označení "společenstvo s " Tím se ovšem ochuzujeme (zejména při neudání vyšší syntaxonomické jednotky) o informaci o syngenetice a synekologii, která je zvláště u různých společenstev jedné dominanty (např Juncus bulbosus) důležitá a velmi cenná Většina těchto společenstev je však tvořena pouze z druhů - dominant (určovacích znaků) abstraktních jednotek vyšších ranků a z druhů průvodních s různou stálostí Z těchto důvodů je v této práci částečně aplikována na induktivně vybudovaný systém (převzatý z práce MORAVCE a kol 1983) deduktivní metoda syntaxonomické klasifikace (KOPECKÝ 1978, KOPECKÝ et HEJNY 1978, 1980) Ve smyslu tohoto klasifikačního způsobu jsou nově rozlišená společenstva typizována v následujících abstraktních jednotkách: - Asociace (as) - Bazální (kmenové) společenstvo (bs) - Odvozené společenstvo (os) - viz KOPECKÝ (1978), KOPECKÝ et HEJNY 1978), KOPECKÝ et HEJNY (1992) Při důsledné aplikaci deduktivní metody na současný, běžně užívaný systém klasifikace (MORAVEC a kol ab), by bylo nezbytné pozměnit rank některých, dříve popsaných asociací Většinou by byly označeny jako bazální, eventuelně odvozená společenstva Pro tyto změny by se však bylo možno rozhodnout až po delším studiu této vegetace 6

3 U každého typu fytocenózy je uveden stupeň ohrožení a vzácnosti v republice (dle MORAVCE a kol 1983) a na Vlašimsku Aby bylo možno srovnávat, je stupnice převzata v nezměněném stavu z práce MORAVCE a kol (1983): 1 společenstvo vymizelé, nebo pravděpodobně vymizelé, resp vyhubené 2a) asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, vzácná 2b) asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, dostatečně hojná 3a) asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, vzácná 3b) asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, dostatečně hojná 4a) asociace bez ohrožení lidskou činností, vzácná 4b) asociace bez ohrožení lidskou činností, dostatečně hojná Nomenklatura vyšších rostlin je uvedena většinou dle práce ROTHMALERA et al (1987) a práce PILOUSE, DUDY (I960), u výjimek je citován pramen Nomenklatura syntaxonů je převzata z práce MORAVCE a kol ( a,b), u jednotek zahrnutých v práci KOPECKÉHO a HEJNÉHO (Ruderální společenstva bylin ČR ) jsou názvy uvedeny dle těchto autorů Ostatní výjimky jsou uvedeny v textu Topografické údaje jsou uvedeny z map 1:10 000, turistických map (Posázaví, Pelhřimovsko, Táborsko) a příslušných vodohospodářských map Rozdělení a metoda popisu biotopů jsou obsaženy v kapitole "Charakteristika a rozdělení biotopů" Charakteristika společenstev je sestavena z výsledků pozorování sledovaných společenstev ve studovaném regionu Charakteristika studovaného území Průzkum probíhal na území Vlašimská (mapka čl) Jedná se o východní polovinu Podblanicka Vlašimském se zpravidla rozumí oblast Vlašimské kotliny, jejímž středem prochází zhruba od jihu k severu Blanická brázda a ve středu její jižní poloviny dominuje masiv Blaníků a Křížovské hůry V léto práci je pod pojmem Vlašimsko ještě zahrnuta přiléhající část Želivské kotliny V podstatě její severní a severovýchodní část tvoří řeka Sázava, řeka Želivka, na jihovýchodě se odděluje přibližně jako hranice okresu a po ní až k obci Vyšetice, (pod Mladou Vožicí překonává sníženinu Blanické brázdy) Z Vyšetic potom hranice studovaného území, pokračuje přibližně na Neustupov, poté do Budenína a po hřebeni Džbánů, ke hřebeni Žebráku, Kavčí Hory na Struhařov, Petroupim a přes vrchol Krásné Hory opět k Sázavě Plocha studovaného území je cca 720 km" 7

4 Nejvyšším bodem v tomto území je vrchol Džbánů (688 m nm), nejnižší kóta je v místě, kde Sázava opouští studované území, tedy u Chocerad (cca 305m) Celé území spadá do povodí Sázavy Většinu odvádí řeka Blanice, na východě pak část Želivka a Štěpánovský potok, na severozápadč Křešický a Vodslivský potok (VLČEK a kol 1982) Malé úseky na západní hranici studovaného území spadají k povodí Benešovského potoka K jednotlivým vodním biotopům více v kapitole "Charakteristika a rozdělení biotopů" Nejstarší zde doložené geologické útvary pocházejí ze starohor a jsou zastoupeny tzv českým moldanubikem, kutnohorským krystalinikem a středočeským plutonem (PETRÁŇ a kol 1985, DVOŘÁK, RŮŽIČKA 1972) Klimaticky náleží téměř celé Vlašimsko do oblasti mírně teplé (QUITT 1971), vyznačující se dlouhým, teplým, mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem i podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky Roční průměrná teplota se zde pohybuje mezi 7-8 C Výrazně studenější oblast je v nejvyšších polohách jižní části okresu, a to v okolí Slavětína a mezi Džbány a Meznem (průměrná roční teplota 6-7 C) Průměrné roční srážky se většinou pohybují mezi mm Ve sledované oblasti převažují západní větry společně s větry vanoucími z jihozápadu a severozápadu (PETRÁŇ a kol 1985) Rekonstrukce původní vegetace na tomto území je zpracovaná v práci MIKYŠKY a kol (1968) Současnou vegetaci v zájmovém území stručně charakterizuje ZELENÝ (1976) Fytogeograficky náleží celé území do fytogeografické oblasti mezofytikum a do okresů Votická pahorkatina (podokresy Táborsko-vlašimská pahorkatina a Sedlčansko-milevská pahorkatina); Votická vrchovina (podokres Miličínská vrchovina), Českomoravská vrchovina a Střední Povltaví (SKALICKÝ 1988) Charakteristika a rozdělení biotopů Biotopy vodních makrofyt lze na Vlašimsku dle jejich charakteru rozdělit na tyto kategorie (PEŠOUT 1991-e): 1) Toky - Nebyla sledována Sázava (v r 1992 zpracovával RYDLO /1993/) Vzácně hostí vodní makrofyta Blanice a potom pobřeží drobných toků 2) Více méně přirozená slepá ramena a tůně - Ve studované oblasti velmi zřídka, bez vlastní význačné vegetace 3) Zdrže nad jezy a mlýnské náhony - Tento druhotný biotop je vzácně zastoupen na řece Blanici 4) Rybníky v nižších polohách, větší rozlohy - Zpravidla na větších tocích, nebo v rovinaté lokalitě a tedy s intenzivním zemědělstvím 8

5 Tento typ rybníků je zastoupen v několika rybničních oblastech - zejména Struhařovsko- Čeňovické, Postupické a Jankovské Jednotlivě i jinde 5) Rybníčky na horních částech toků, zpravidla malé rozlohy - Tento typ zastupuje ve studované oblasti převážnou většinu biotopů 6) Přehradní údolní nádrže - Na území Vlašimska reprezentuje tento typ údolní nádrž Želivka (= Švihov) Od katč4 se liší především zpravidla nízkou eutrofizací břehu silnějším kolísáním hladiny apod 7) Jezírka v pískovnách, lomech apod - tato druhotná stanoviště jsou na Vlašimsku, vzhledem k nízké těžební aktivitě poměrně vzácná 8) Rašelinná jezírka, šlenky - na Vlašimsku jsou vyvinuta pouze druhotná, bez typické vegetace 9) Louže na lesních cestách, lesní terénní deprese - poměrně časté biotopy, soustředěné do vyšších poloh do rozsáhlejších lesních komplexů na náhorních plošinách na rozvodí 10) Nelesní terénní deprese a ostatní biotopy - mnohdy se jedná o značně zruderalizovaná stanoviště Jak vyplývá z poznámek u jednotlivých kategorií, zaujímají největší procento rybníky Větší a střední rybníky ve studované oblasti (kategorie č4) lze zařadit dle rozdělení rybničních nádrží podle ŠRÁMKA a HUŠKA (1947) jako rybníky horáckého typu Podle polohy je lze všechny přiřadit k rybníkům podhorským a vrchovinným (KUDRNA 1987) Protože vztah vegetace k charakteru rybníka je velmi úzký, jsou všechny v tělo práci tříděny do šesti kategorií, podle kterých si může každý poměrně přesně charakter lokality představit, i když tím dochází k určité generalizaci, při níž se některé detaily vlastností určitých území neprojeví A) Třídění podle stáří: Dle klasifikace z práce WRÓBELA (1966), doplněné poslední kategorií a) mladé (do tří let po napuštění) b) středně staré (3-10 let) c) staré (nad 10 let) d) čerstvě odbahněné (cca do 2 let) B) Třídění podle zásobování vodou (hydrotypy): Dle práce JŮVY, HRABALA, PUSTĚJOVSKÉHO (1980), přičemž jsou rozděleny průtočné rybníky na říční a potoční a) dešťové (nebeské) b) pramenné c) potoční (průtokové) d) říční (průtokové) c) obtokové C) Třídění podle umístění (topotypy): S drobnými změnami je třídění převzato z práce JŮVY, HRABALA, PUSTĚJOVSKÉHO (1980) a HEJNÉHO a kol (1980) a) návesní b) převážně polní c) převážně luční 9

6 d) převážně lesní D) Třídění podle využití: Kombinací a doplněním stupnic podle práce ŠÁLKA, KUJALA (1985), JANEČKA a kol (1988) a JŮVY, HRABALA, PUSTĚJOVSKÉHO (1980) a) rybářské intenzivní b) rybářské intenzivní s kachním hospodářstvím c) rybářské extenzivní d) rybářské extenzivní s chovem "divokých kachen" e) jiné využití (protipožární, rekreační apod), nebo bez využití E) Třídění podle velikosti: a) do 0,5 ha b) od 0,5 do 20 ha c) od 2,0 do 5,0 ha d) od 5,0 ha F) Třídění podle charakteru pobřežních porostů: a) na břehu je plně zapojený keřový a stromový břehový porost b) břeh je částečně zarostlý keřovým a stromovým porostem c) břeh je zcela bez keřových a stromových porostů (nebo se zanedbatelnými) d) absolutní většina břehu je podstatně pozměněna (betonový, panelový, sypaný kamenem a drtí apod) Do této kategorie patří i zcela zastíněný lesní břeh bez bylinné vegetace Lokality snímků Čísla u jednotlivých lokalit odpovídají číslům snímků společenstev Charakteristika lokalit je podrobněji uvedena u rybníků, formou písmen v závorce za každým nalezištěm a to podle předchozí kapitoly Tedy např starý, pramenný, převážně luční, rybářsky extenzivní, hektarový rybník, bez břehových porostů, bude charakterizován ve zkratce Ac, Bb, Ce, De, Eh, Fc U nerybničních biotopů vyplývá jejich celkový charakter ze slovního popisu a závorka bude obsahoval číslici 0 Lokalitu každého snímku pak dále charakterizuje každý jednotlivý snímek, kde je uvedena formou zkratek (viz úvodní popis v tabulkové části práce) hloubka vody, charakter a hloubka sedimentu Vlašim, ryb V Borovičkách, horní (Ac,Bc,Cc,De,Eb,Fb) 3,5-8 - Římovice, ryb Koleďovy I (AbBc,Cd,Dc,Eb,Fd) 4 - Římovice, ryb Koleďovy II (Ac,Bc,CdDc,Ea,Fb) 9 - Pavlovice, Horní ryb (Ac,BcCc,Da,Eb,Fa) Kladruby, ryb pod ryb Broďák (AbBc,Cd,Dc,Eb,Fd) Dubovka, ryb (Ac,BcCd,DcEa,Fb) 14 - viz č Dubějovice, horní ryb v obci (AcBbCcDc,Ea,Fc) Dubějovice, Nový ryb (Ab,Bc,Cc,Da,Eb,Fb) 10

7 Keblov, ryb u cesty na Sedlice (Ac,Bb,Ca,Dc,Eb,Fc) Strojetice, ryb vl u cesty na Keblov (Ab,Bb,Cb,De,Ea,Fc) Jenišovice u Čechtic, ryb Utopenec (Ac,Bb,Cd,Dc,Ec,Fb) 36 - Růžkovy Lhotice, dolní návesní ryb (Ac,Bc,Ca,De,Eb,Fc) 37 - Čechtice, ryb vlevo od silnice na Pelhřimov, za obcí (Ac,Bc,Cc,Dc,Ec,Fb) Otročice, Chrastický ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) 41 - Mnichovice, Panský ryb (Ad,Bc,Cc,Da,Ed,Fb) Zdislavice, ryb Peklo (Ac,Bc,Cd,Dc,Ec,Fb) Zdislavice, ryb pod hřbitovem (Ad,Bb,Cc,Dc,Eb,Fc) Psáře, ryb U lesa '(Ab,Bb,Cd,Dc,Eb,Fb) Malovidy, ryb pod obcí (Ac,Bc,Cd,Da,Eb,Fb) Libouň, na konci obce na Louňovice (Ac,Bc,Ca,Da,Ea,Fb) Libouň, ryb Strašík (Ac,Bc,Cc,Dd,Ed,Fb) 63 - Libouň, prostřední ryb Za kravínem (Ab,Bb,Cb,Dc,Ea,Fc) Hrnčíře, Hrnčířský ryb (Aa,Bc,Cc,Dc,Ec,Fd) 66 - Hrnčíře, spodní ryb (Ab,Bc,Cc,Dc,Eb,Fd) Kamberk, ryb (Ac,BdCc,Dd,Ed,Fb) Vilice, ryb Biřička (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Vilice, Prostřední ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Vilice, Horní ryb (Ac,BcCb,Dc,Ec,Fc) 83 - Vlašim, nádržka u elektrárny v parku (0) 84 - Vlašim, tůň u jezu Na valše (0) 85 - Postupice, Lísek, Spodní ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fa) 86 - Postupice, Lísek, Horní ryb (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fb) Jemniště, prostřední Zámecký ryb (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fa) 89 - Jemniště, horní Zámecký ryb (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fa) 90 - Sušice, ryb severovýchodně od samoty /louka pod hrází/ Sušice, ryb severovýchodně od samoty (Ac,Bc,Cb,Dd,EcFb) 93 - Dobříčkov, ryb u hájovny (Ad,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Struhařov, ryb pod Velkým ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Struhařov, Velký ryb (AcBb,Cb,Da,Ed,Fb) Bořeňovice, ryb Habřina (Ac,Bb,Cc,Dd,Ec,Fa) Bořeňovice, tůň pod ryb Habřina (0) Bořeňovice, horní rybníček v obci (Ac,Bb,Ca,Dc,Ea,Fc) Bořeňovice, deprese pod horním ryb (0) Bořeňovice, ryb u statku u horn ryb ( Ac,Ba,Ca,DeEa,Fc) Bořeňovice, ryb u silnice (Ac,Bc,Ca,De,Ea,Fc) Čeňovice, ryb nad ryb Havras (AdBa,Cc,Dd,Eb,Fb) Čeňovice, ryb Havras (AcBc,Cb,Db,Ed,Fb) Čeňovice, ryb pod ryb Havras (Ac,BcCc,Da,Eb,Fc) 11

8 Čeňovice, Velký ryb (Ac,Bc,Cb,Da,Ed,Fc) Humenec, ryb nad obcí (Ac,Bb,Cd,Dc,Eb,Fa) Teplýšovice, ryb u silnice na Vlkov (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fb) Teplýšovice, ryb nad ryb u silnice (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fb) Teplýšovice, Smilovský ryb (Ac,Bc,Cd,Dc,Ec,Fb) Vlkov, ryb pod obcí (Ab,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Křešice, ryb pod obcí (Ab,Bc,Ca,Dc,Ea,Fd) Litichovice, ryb u cesty do Třebešic (Ac,Bb,Ca,Dc,Eb,Fb) Třebešice, ryb u cesty do Litichovic (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Třcbešice, návesní ryb (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) Třebešice, Zámecký ryb dolní (Ac,Bc,Ca,Dc,Ea,Fa) Třebešice, Zámecký ryb horní (Ac,Bc,Cd,Dc,Ea,Fa) Třebešice, ryb severozápadně od obce (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fb) Třebešice, ryb u cesty na Býkovice (Ab,Bc,Cc,Dc,Ec,Fc) Býkovice u Třebešic, ryb v obci (Ac,Bb,Ca,De,Ea,Fc) Býkovice u Třebešic, ryb u silnice na Takonín (Ac,Bb,Ca,De,Ea,Fc) Chotýšany, Nový ryb (Aa,Bc,Cb,Dc,Eb,Fc) Chotýšany, Takonínský ryb (Ac,Ba,Cd,Dc,Eb,Fb) Chotýšany, ryb Prostřeďák (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) Křížovská Lhota, prostř ryb nad obcí (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Křížovská Lhota, horní ryb nad obcí (Ad,Bb,Cc,Dc,Ea,Fc) Křížovská Lhota, strouha mezi prostř a horním ryb nad obcí (0) Pravonín, pod obcí Prostřední ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Pravonín, ryb u Prostředního ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) viz č Pravonín, horní ryb pod obcí (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fa) Vlašim, ryb Šebířov (Ac,Bb,Cd,Dc,Ec,Fb) Crkovice, ryb pod samotou (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fa) Bedřichovice, ryb u cesty J od obce (Ad,Bc,Cb,Dc,Ea,Fc) Bedřichovice, ryb pod ryb Smejkal (Ac,Bc,Cb,Dc,Eb,Fc) Bedřichovice, ryb Smejkal (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fc) Bedřichovice, ryb pod statkem-horní (Ac,Bb,Ca,De,Ea,Fc) Bedřichovice, ryb pod statkem-dolní (Ac,Bc,Ca,De,Ea,Fc) Věžníčky, rybníček pod obcí (Ac,Bb,Ca,Dc,Ea,Fb) Nová Ves, horní ryb (Ac,Bc,Cc,DcEb,Fb) Popovice, ryb (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) Kopaniny-Vrbětín, ryb (Ad,Ba,Cc,Dc,Ea,Fc) Postupice, ryb na přítoku ryb Papírník (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Milovanice, horní ryb v obci (Ad,Bb,Ca,Dc,Ea,Fb) Milovanice, prostř ryb v obci (Ac,BcCa,Dc,Eb,Fc) Milovanice, dolní ryb v obci (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) 12

9 Věžníky, horní ryb SV od samoty (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fa) Věžníky, dolní ryb SV od samoty (Ac,Bc,Cb,Dc,Eb,Fb) Věžníky, ryb jihovýchodně od samoty (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fb) Městečko, ryb Baba (Ac,Bc,Cd,Da,Ec,Fb) Městečko, ryb pod ryb Baba (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fb) Městečko, ryb Smikov (Ac,Bd,Cb,Db,Ed,Fb) Trhový Štěpánov, Nový ryb (AaBc,Cb,Dc,Eb,Fc) Javorník, ryb Staré koupaliště (Ac,Bd,Cd,Dc,Ea,Fd) viz č Býkovice, ryb Jordánek (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Pravonín, prostř ryb v Koušovicích (Ab,Bb,Cd,Dc,Ea,Fc) Pravonín, nový ryb v Koušovicích (Aa,Ba,Cd,De,Ea,Fc) Pravonín, horní ryb v Koušovicích (Ac,Bb,Cd,De,Ea,Fd) Pravonín, Koušovice - lesní deprese (0) Pravonín, dolní ryb v Koušovicích (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) viz č Pravonín, Koušovice ryb u statku (Ab,Ba,Cd,Dc,Ea,Fb) Sedlecko, ryb u statku (AcBb,Cc,Dc,Ea,Fc) Hrzín, ryb u silnice na Skrýšov (Ac,Bb,Cc,Dc,Ea,Fb) Skrýšov, ryb pod obcí (Ad,Bb,Cc,Da,Eb,Fd) Skrýšov, Nový ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Ec,Fc) Skrýšov, Melhautský ryb (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fa) Lažany, ryb (Ac,Bc,Ca,Dc,EaFb) Pičín, ryb (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) Jitra, ryb Bychnovec (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fc) Jankov, ryb Čubka (Ac,Bc,Cc,DcEb,Fc) Jankov, ryb nad ryb Komárov (Ac,Bb,Cb,Dc,Ea,Fc) viz č Jankov, ryb Pytel (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Jankov,ryb Hrad (Ac,Bc,Ca,Da,Ec,Fb) Jankov, ryb Tobolka (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) viz č Jankov, ryb Křivánek (Ac,Bc,CcDa,Eb,Fb) Jankov, ryb Dvouhrázný (Ac,Bc,Cb,Dc,Eb,Fc) Jankov, Pilský ryb (Ac,Bc,Cb,Da,Ec,Fb) Otradovice, ryb u silnice (Ac,Bb,Ca,De,Ea,Fc) Otradovice, návesní ryb (Ac,Bb,Ca,Dc,Ea,Fd) Otradovice, ryb Vinduška (Ac,Bc,CcDa,Ec,Fb) Světlá, ryb u silnice na Ohradu (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fa) Neustupov, Štičí ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Neustupov, ryb Pačulka (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) Otradovice u Votic, ryb u šlechtitelské stanice (Ac,Bc,Ca,De,Ea,Fa) 13

10 Broumovice, Pařezný ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) Vlčkovice, ryb vlevo od silnice na Otradovice (Ac,Bb,Cb,Dd,Ea,Fb) Broumovice, ryb Olšinka (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) Vlčkovice, Dubový ryb (AcBbCc,Da,Eb,Fc) Vlčkovice, Vražedný (Ražebný) ryb (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) Vlčkovice, pod hrází Vražedného (Ražebnčho) ryb - laguna kejdy (0) Ratměřice, ryb Dolní Podhora (Ac,Bb,Cc,Dc,Eb,Fb) Zvěstov, ryb vpravo od silnice na Ratměřice ( Aa,Bb,Cb,Dc,Ea,Fc) viz č Občiny, tůňka východně od samoty (0) Kaliště, ryb severozápadně od obce (Ac,Bb,Cc,De,Ea,Fc) viz č Hulice, břeh údolní nádrže Želivka (0) Hulice, potůček "Pod odpadem" (0) viz č Novotinky, ryb V lese (Ac,Bb,Cd,Dc,Ea,Fb) Novotinky ryb Nad samotou ( Ac,Bb,Cd,Dc,Ea,Fb) Kopaniny, ryb Utopenec (Ac,Bc,Cd,Da,Ec,Fb) Čáslavsko, ryb pod obcí (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Nové Práchňany, ryb za obcí na Čechtice (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Studený, ryb Ve Vrších (Ac,Bb,Cc,Da,Eb,Fc) Děkanovice, ryb (AcBc,Ca,Dc,Eb,Fc) Studený, ryb Průšů (Ac,Bb,Cc,Dc,Ea,Fb) Studený, ryb před obcí od Čechtic (Ac,Bc,CcDc,Eb,Fb) Studený, ryb U Studeného (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) Ratměřice, ryb pod zámeckým parkem (Ad,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) viz č viz č Vlašim, Galilejský ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fa) Vlašim, Vápenský ryb (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) Vlašim, ryb Kačák (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Jinošov, vápencový lom (0) Vlašim, ryb U drůbežárny (Ac,Bc,Cc,Da,Eb,Fc) Vlašim, okraj pole pod drůbežárnou (0) Vlašim, nádrž Orlina (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fd) Vlašim, ryb Punčoška ( AcBb,Cd,Dc,Ea,Fb) Vlašim, ryb Utopenec ( AcBc,CdDa,Eb,Fb) Vlašim, ryb Horní Čtvrtník (Ac,Bc,Cd,Dc,Ea,Fd) Vlašim, ryb Dolní Čtvrtník (Ad,Bc,Cd,Dd,Ea,Fd) viz č Skalkov, ryb pod dvorem (AcBc,Cd,Dc,Ea,Fa) 14

11 426 - Skalkov, ryb Močidlo (Ac,Ba,Cd,Dc,Ea,Fa) Hrajovice, ryb nad obcí (Ac,Bb,Cc,Dc,Eb,Fb) Louňovice, ryb u silnice na Velíš (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) viz č Kamberk, Blaníce pod obcí (0) viz č Velíš, ryb Žechovák (Ac,BbCb,Dd,Eb,Fc) Velíš, ryb Cimovalník (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fc) Velíš, ryb Ve Vrších (Ac,Bb,Sd,Dc,Ea,Fd) Kamberk, Blanice nad jezem (0) viz č Zálesí, ryb 450 m severových od obce (Ac,Be,Cc,Dd,Ea,Fa) Vlastišov, mokřina u kravína (0) Vlastišov, ryb (Ac,Bb,Ca,Dc,Ea,Fc) Nesperská Lhota, horní ryb (Ac,Bc,Cd,Dc,Ea,Fd) Nesperská Lhota, dolní ryb (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fb) Ovčíny u Vlašimi, horní ryb (Ac,Bb,Cc,Dc,Ea,Fc) Ovčíny u Vlašimi, dolní ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) Načeradec, ryb 750 m jihozáp od obce (Ad,Bb,Cb,Dc,Ea,Fc) Načeradec, ryb Adamák (Ac,Bc,Cc,Dd,Eb,Fb) Načeradec, ryb Roháčov (Ad,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) viz č Štamberk, ryb Štamberk (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) viz č Rejkovice, ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) viz č Pravonín, meliorační příkop v Koušovicích (0) Malovidy, Čihákov - břehy nad horním ryb (0) Čihákov, horní ryb (Ab,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) Čelivo, ryb jižně od obce (Ac,Bc,Sd,Dc,Eb,Fb) viz č Zálesí, ryb (Ac,Bc,Ca,Dc,Ea,Fb) viz č Částrovice, pod hrází dolního ryb (0) viz č viz č viz č viz č Střechov, pramená mísa na louce Na babě (0) Onšovice, lumek vpravo od cesty na Radošovice (0) Střechov, tůň pod lesem Kubicí (0) Vracovice, ryb Petelík (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) 15

12 Jizbice, ryb Fořťák (Ab,Bb,Cc,Dc,Ea,Fc) Jizbice, ryb pod Fořťákem (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Hutě u Slavětína, ryb (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) Hutě u Slavětína, potůček (0) viz č Řísnice, ryb Křídlo (Ac,Bc,CdDc,Ec,Eb) Řísnice, pod hrází ryb Křídlem (0) Řísnice, ryb Malý Bukač (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fb) Řísnice, ryb Velký Bukač (Ac,Bc,Cd,Dd,Eb,Fb) viz č viz č Vlašim, ryb u Znosimské brány v parku (Ac,Be,Cd,De,Ea,Fa) Částrovice, horní ryb (Ac,Bc,Cc,Dd,Eb,Fb) Částrovice, dolní ryb (Ac,Bc,Cd,Dc,Ea,Eb) Soutice, ryb U tvrze (Ac,Ba,Cb,Dc,Ea,Fa) Horní Lhota, louže na lesní cestě v lese Vinohrad (0) Vlašim, Jinošov, louže u lesní cesty (0) viz č viz č viz č viz č viz č viz č Štěpánovský potok, pod dálničním mostem (0) ZJIŠTĚNÁ SPOLEČENSTVA : Lemnetea TÜXEN 1955 Lemnetalia minoris TÜXEN 1955 Lemnion minoris TÜXEN 1955 as Riccietum fluitantis SLAVNIČ 1956 as Riccietum rhenanae KNAPP et STÖFFERS 1965 as Lemnetum minoris THMÜLLER et GÖRS 1960 as Callitricho-Lemnetum minoris (WEBER O 1969) PASSARGE 1978 as Lemno-Spirodelletum KOCH 1954 spol se Spirodela polyrhiza Lemno-Utricularietalia PASSARGE 1978 Utricularion vulgaris PASSARGE 1964 as Utricularietum australis THMÜLLER et GÖRS 1960 Hydrocharietalia RUBEL 1933 Hydrocharition RUBEL

13 as Ceratophylletum demersi (SOÓ) EGGLER 1933 Potametea KLIKA in KLIKA et NOVÁK 1941 Potametalia KOCH 1926 Nymphaeion albae OBERDORFER 1957 as Potameto natantis-nymphaeetum candidae HEJNY in DYKYJOVÁ et KVĚT 1978 as Potametum natantis SOÓ 1927 as Polygonetum amphibii (natantis) SOÓ 1927 ' spol s Nymphaea candida Potamion lucentis VOLLMAR 1947 as Elodeetum canadensis EGGLER 1933 as Myriophylletum verticillati SOÓ 1927 Potamion pusilli VOLLMAR em HEJNY 1978 as Parvopotameto-Zannichellietum palustris KOCH 1926 as Potametum trichoidis FREITAG, MARKUS SCHW1PPL 1958 as Potametum crispi SOÓ as Potametum obtusifolii (SAUER 1937) CARSTERSEN 1955 as Potametum pectina ti CARSTENSEN 1955 spol s Potamogeton panormitanus spol s Potamogeton acutifolius os Juncus bulbosus - [Potamion pusilli/ PEŠOUT osnova Callitricho-Batrachietalia PASSARGE 1978 Batrachion fluitantis NEUHÀUSL 1957 as Fontinaletum antipyreticae KAISER 1936 Batrachion aquatilis PASSARGE 1964 as Batrachietum aquatilis-peltatae SAUER 1947 spol s Batrachium trichophyllum Littorelletea BR-BL et TÜXEN 1943 Littorelletalia W KOCH 1926 Littorellion uniflorae KOCH 1926 as Eleocharitetum acicularis W KOCH 1926 em OBERD 1957 as Ranunculo flammulae-juncetum bulbosi OBERD 1957 Isoëto-Nanojuncetea BR-BL et TÜXEN 1943 Cyperetalia fusci PIETSCH 1973 Elatini - Eleocharition ovatae PIETSCH 1973 as Eleocharito ovatae-caricetum bohemicae (KLIKA 1935) PIETSCH in PIETSCH et MÜLLER- STOLL 65 as Gypsophilo muralis-juncetum bufonii AMBROŽ (1932) HEJNY in DYKYJOVÁ et KVĚT 1978 as Peplido-Eleocharitetum ovatae (PHIL1PI 1968) PIETSCH 1973 spol s Peplis portula spol s Juncus bufonius Radiolion linoidis PIETSCH 1973 as Centunculo-Anthoceretum punctati KOCH 1926 as Hyperico humifusi - Spergularietum rubrae WOJEIK 1968 as Stellario-Isolepidetum setaceae (KOCH 1926) MOOR

14 Phragmiti-Magnocaricetea KLIKA in KLIKA et NOVÁK 1941 Phragmitetalia Phragmition communis KOCH 1926 as Scirpetum lacustris SCHMALE 1939 as Typhetum angustifoliae PIGNATTI 1953 as Phragmitetum communis (GAMS 1927) SCHMALE 1939 (Subas s Phalaris arundinacea AHLMER 1989) (Subas se Solanum dulcamara ZA HLHEIMER 1979) as Glycerietum maximae HUECK 1931 as Typhetum latifoliae G LANG 1973 (subspols Phalaris arundinacea ZAHLHEIMER 79) (as G lycerio - Typhetum latifoliae NEHAUSL 1959) as Sparganietum erecti ROLL 1938 (bs Sparganium erectum - Lycopus europaeus (Phragmition / STRIJBOSCH ) (bs Sparganium erectum [Phragmition]) as Acoretum calami EGGLER 1933 subas A Cíirus - P hala ride tosimi aritndinacei (ZAHEHEIMER 1979) PEŠOUT subasnova as Equisetetum fluviatilis STEFFEN 1931 spol s Iris pseudacorus os Sparganium emersum (Phragmition communis KOCH 1926) PEŠOUT os nova Oenanthetalia aquaticae HEJNÝ in KOPECKÝ et HEJNÝ 1965 Oenanthion aquaticae HEJNÝ ex NEUHÀUSL 1959 as Glycerio fluitantis - Oenanthemum aquaticae (EGGLER 1933) HEJNÝ 1948 em 1978 as Sagittario-Sparganietum emersi TÜXEN 1953 as Eleocharitetum palustris UBR1SZY 1948 spol s Eleocharis mammillata as Glycerio fluitantis - Alismatetum plantaginis- -aquaticae PEŠOUT asnova spol se Sparganium emersum subsp fluitans spol s Oenanthe aquatica bs Alisma plantago - aquatica [Oenanthion aquaticae] PEŠOUT bsnova bs Sparganium emersum - [Oenanthion aquaticae HEJNÝ ex NEUHÀUSL 1959] PEŠOUT bs nova Phalaridion arundinaceae KOPECKÝ 1961 as Solano - Phalaridetum arundinaceae KOVÁŘ et HADAČ in KOVÁŘ 1981 Nasturtio-Glycerietalia PIGNATTI 1953 em KOPECKÝ in KOPECKÝ et HEJNÝ 1965 Sparganio-Glycerion fluitantis BR-BL et SISSINGH in BOER 1942 as Glycerietum fluitantis WILCZEK 1935 as Glycerietum plicatae (KULZYŇSK11928) OBERDORFER 1954 spol s Veronica beccabunga 18

15 Magnocaricetalia PIGNATTI 1953 Cicution virosae HEJNÝ ex SEGAL in WESTHOFF et DEN HELD 1969 as Cicuto - Caricetum pseudocyperi BOER et SISSINGH in BOER 1942 as Callaetum palustris (VANDEN BERGHEN 1952) SEGAL et WESTHOFF in WESTHOFF et DEN HELD 1969 spol s Calla palustris spol s Menyanthes trifoliata Caricion rostratae BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1963 as Caricetum rostratae OSVALD 1923 Caricion gracilis NEUHÀUSL 1959 em BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1963 as Caricetum gracilis ALMQUI ST 1929 as Caricetum vesicarine BR-BL et DENIS 1926 as Caricetum vulpinae NOWINSKI 1927 as Phalaridetum arundinaceae LIB BERT 1931 (subspot, s Filipendula ulmaria AHLMER I989) spol s Carex nigra (STRIJBOSH 1976) Montio - Cardaminetea BR-BL et TÜXEN ex KLIKA et HADAČ 1944 Montio - Cardaminetalia PAWLOWSKI in PAWLOWSKI, SOLOKOWSKI et WALLISCH 1928 Cardaminion amarae MAAS 1959 as Cardamino - Chrysosplenium alternifolii MAAS 1959 Molinio - Arrhenarethetea TÜXEN 1937 Molinietalia W KOCH 1926 Calthion TÜXEN em PALATOVÁ-TULÁČKOVÁ 1978 as Scirpetum sylvatici EGGLER 1933 Bidentetea tripartiti TÜXEN LOHMAYER et PASSARGE i TÜXEN 1950 Bidentetalia tripartiti BR-BL et TÜXEN 1943 Bidention tripartiti NORDHAGEN 1940 as Bidentetum tripartiti KOCH 1926 em HEINÝ et al 1979 as Bidente!um cernui SLAVNIČ 1951 as Rumici - Ranunculetum scelerati OBERDORFER 1957 (as Rumicetum maritimi SISSINGH in WESTHOFF et al 1946 em, PASSARGE 1959) (facie e Tiiplcurtispermtim inodorimi) (facie s Rorippa alitstiis) os Alopecurus aequalis [Bidention tripartiti] (RUNGE 1966) KOPECKÝ et HEJNÝ 1992 spol s Juncus filiformis Chenopodietea BR-BL in BR-BL et NERGE 1952 em LOHMAYER et 1 TX, R TX ex MATUSZKIEWICZ 1962 Sisymbrietalia JTX ex MATUSZKIEWICZ 1962 em GÖRS 1966 Sisymbrion officinali» TX LOHMAYER,PASSARGE in TX 1950 em HEJNÝ in HEJNÝ et al 1979 as Erigeronto - Lactucetum serriolae LOHM in OBERDORFER

16 spol se Sarothamnus scoparius Galio - Urticetea PASSARGE ex KOPECKÝ 1969 os Artemisia vulgaris [Galio - Urticetea] STRIJBOSCH 1976 os Phalaris arundinacea [Galio - Urticetea] GÖDDE 1986 Plantaginetea majoris TÜXEN et PASSARGE in TÜXEN 1950 Agrostietalia stoloniferae OBERDORFER in OBERDORFER et al 1967 os Alopecurus aequalis [Agrostietalia stoloniferae] (RÜNGE 1966) KOPECKÝ et HEJNÝ 1992 Lolio - Potentillion anserinae TÜXEN 1947 spol s Carex hirta Juncion effusi WESTHÖFF et VAN LEEUWEN ex HEJNÝ et al 1979 as Epilobio - Juncetum effusi OBERDORFER 1957 Sedo - Scleranthetea BR-BL 1955 em MORAVEC 1967 Trifolio arvensi - Festucetalia ovinae MORAVEC 1967 bs Trìfolium arvense - Lotus corniculatus [Trifolio arvensi Festucetalia ovinae] PYŠEK et JANDOVÁ

17 CHARAKTERISTIKA NALEZENÝCH SPOLEČENSTEV Charakteristika společenstev je sestavena na základě výsledků pozorování ve sledované oblasti U každého společenstva jsou před číslem tabulky uvedena tři čísla, z nichž první značí průměrný počet druhů v jednom snímku, druhé kolik bylo zjištěno ve všech snímcích druhů celkem a třetí jaká je průměrná pokryvnost Na konci charakteristiky je uveden stupeň ohrožení v ČR a na Vlašimsku (viz metodika) As Riccietum fluitantis SLAVNIČ , 3, 90 (Tabulka č 1) Většinou osidluje čisté, mělké vody při pobřeží s + - bahnitým dnem Snáší i zastínění Vytváří přechod mezi společenstvy pleustonů a litorálem, kde mnohdy tvoří jejich nejnižší (E ) patro Na Vlašimsku vzácné, zjištěno pouze na Galilejském ryb u Vlašimi (srv PEŠOUT 1991-b,1992- a) ČR 2/a-3/a, VI 2/a As Riccietum rhenanae KNAPP et STÖFFERS , (Tabulka č 1) PASSARGE (1978) toto společenstvo řadí jako vikariant as Riccietum fluitantis Vyskytuje se v silněji eutrofizovaných prosvětlených a prohřátých nádržích, příliš ji neomezuje ani chov "divokých" kachen Většinou se vyskytuje jako přímé kontaktní společenstvo k pobřežní vegetaci zejména ze sv Caricion graci-lis Na Vlašimsku roztroušeně, zjištěno na Galilejském a Vápenském ryb u Vlašimi a ryb Habřina u Bořeňovic (ČR 4/a VI 4/a) As Lemnetum minoris (OBERD 1957) TH MÜLLER et GÖRS , 6, 90 (Tabulka č 2) PHILIPPI (1969) chápe toto společenstvo jako typickou subasociaci as Lemno-Spirodelletum Řada autorů snímky typické pro as Lemnetum minoris řadí pouze jako spol s Lemna minor (pi MIOTK, SCHUSTER, WALEN-TOVSKI v tisku) Podle deduktivní metody by bylo možno uvažovat o klasifikaci jako Bs Lenina minor - [Lemnetum minoris], či spíše Bs Lemna minor - [Lemnetalia minoris] Indikuje většinou relativně čistě nádrže Snáší mírné až větší zastínění Společenstvo většinou s eutrofizací vod přechází v as Lemno-Spirodelletum Syngenetické vazby existují i k ostatním společenstvům pleustonu Na Vlašimsku zatím velmi hojné, eutrofizací je vytlačováno ČR 3/b, VI 4/b As Callitricho-Lemnetum minoris (WEBER O 1969) PASSARGE , 5, 75 (Tabulka čl) 21

18 Typické společenstvo hlubokých nevysychavých kaluží na lesních cestách, u nás opomíjené Všechna společenstva, zařaditelná k této as patří k subas Callitricho-Lemnetum typicum PASSARGE 1978 Charakter určují dva dominantní edifikátory - Lemna minor a Callitriche palustris Pokud toto společenstvo popisujeme z okrajů rybníků, je obohaceno dalšími druhy s nízkou stálostí i pokryvností a je většinou alespoň slabě naznačeno rozvrstvení do dvou vrstev Nutno též poznamenat že zařazení tohoto spol v Lemnionu je přinejmenším diskutabilní Indikuje čisté, poměrně chladné vodní plochy Snáší i značné zastínění Substrát je zpravidla hlinitý-bahnitý Na Vlašimsku časté v hlubších kalužích na lesních cestách v větších lesních komplexech, zpravidla rovinatějších pramenných lokalitách (rozvodích apod), na okrajích rybníků vzácnější Určité ohrožení plyne se zlepšením péče o cesty v souvislosti s navracením lesů do soukromého vlastnictví V14/a-b As Lemno-Spirodelletum KOCH , 15, 90 (Tabulka č 3) Společenstvo je primitivně organizované, jeho fyziognomie je určena hlavními dominantami: Lemna minor a Spirodela polyrhiza Většinou se utváří v eutrofizovaných, prohřátých, stojatých vodách, podkladem bývá úživný bahnitý substrát Toto společenstvo vytváří v rámci sukcesní řady při eutrofizací vod přechod mezi as Lemnetum minoris a spol se Spirodela polyrhiza Nejhojnější společenstvo pleustonů na Vlašimsku většinou se vyskytuje v návesních rybnících, ryb pod obcemi apod ČR 4/b VI 4/b Spol se Spirodela polyrhiza (Tabulka c4) Společenstvo většinou monodruhové, doprovodné druhy jsou zanedbatelné V budoucnu bude zřejmě typizováno jako bs Těžiště výskytu je v silně eutrofizovaných vodách, nepříliš zastíněných, prohřátých (teplotní optimum dominanty je položeno výše než u Lenina minor) Substrát je většinou bahnitý Toto společenstvo navazuje na as Lemno-Spirodelletum Při děle trvající změně podmínek se k této navrací Je vázáno na extrémně znečištěné rybníky, většinou u farem, pod obcemi apod Není příliš hojně VI 4/a As Utricularietum australis TH MÜLLER et GÖRS , (Tabulka č 4) 22

19 Na Podblanicku podrobněji společenstva s Utricularia australis rozebírá PEŠOUT (v tisku) Je většinou dvoupatrové Šíří se při mírné eutrofizací, ve srovnání s ostatními společenstvy tř Lemnetea však spíše indikuje čistší vody Tato as se může vyskytovat v široké amplitudě, ohraničené dvěma extrémy, a to mezi rozvolněnými trsy rákosin tř Phragmiti-Magnocaricetea (viz ryb Dvouhrázný u Jankova) či v lesních, chladných, čistých rybnících a tůních (viz např ryb Staré koupaliště u Javorníka) Společenstvo je na Vlašimsku poměrně vzácné a ohrožené likvidací vhodných stanovišť a silnou eutrofizací (viz též PEŠOUT v tisku) ČR 3/b-4/b, VI3/a-b As Ceratophylletum demersi (SOÓ) EGGLER , 8, 100 (Tabulka č 5) Jeho fyziognomie je jednoznačně určena dominantou - Ceratophyllum demersum Pravidelně se s nízkou pokryvností vyskytují prvky sv Lemnion minoris Vzácněji se ve společenstvu vyskytuje Elodea canadensis Společenstvo osidluje především eutrofizované rybníky, většinou zanášené, s bahnitým dnem Ceratophylletum demersi se při eutrofizaci stává agresivní a vytlačuje i as Elodeetum canadensis (v mělčích teplejších vodách) Na Vlašimsku je tato as poměrně vzácná, byla zjištěna pouze na ryb Kamberk a na Jankovsku ČR 4/b, VI 4/a-b As Potameto natantis - Nymphaeetum candidae HEJNÝ in DYKYJOVÁ et KVĚT , 5, 50 (Tabulka č 6) Vzácné společenstvo aerohydatofyt Vyskytuje se v celkem čistých nádržích, většinou v hlubší vodě a na písčitém až písčitobahnitém substrátu Na Vlašimsku velmi vzácné, nalezeno pouze ve fragmentu na ryb Kačák u Vlašimi ČR 2/b, VI2/a As Potametum natantis SOÓ 4, 13, 75 (Tabulka č 6) Možno uvažovat o zařazení tohoto společenstva jako bs Potamogeton natans -[Nymphaeion albae], což potvrzuje i častá "nechuť" ke klasifikování tohoto společenstva na úrovni asociace - většinou uváděno jako spol s Potamogeton natans (př RYDLO 1985, MIOTK, SCHUSTER, WALENTOWSKI 1991) Jedná se o samostatné společenstvo, nemající užší syngenetické vazby k as Potameto natantis-nymphaeetum candidae Jeho samostatnou existenci a opakovatelnost, kromě množství materiálu v této práci potvrzují i jiné obdobné studie (př RYDLO 1992 a/, HUSÁK a RYDLO 1992 apod) 23

20 Vyskytuje se většinou v mezotrofních vodách středně hlubokých extenzivně obhospodařovaných rybníků Nalezeno bylo i v nadjezí Na Vlašimsku roztroušené, zejména ve vyšších polohách v jihovýchodní části ČR 4/b, VI 4/b As Polygonetum amphibii (natantis) SOÓ , 7, (Tabulka č 7) Společenstvo aerohydatofyt, (MORAVEC a kol /1983/ neuvedeno) Jeho existence je plně oprávněná (možno diskutovat zda jako as nebo bs) Dokazuje to i materiál v pracích jiných autorů (př RYDLO 1992 a/, HUSÁK et RYDLO 1985 atd) Autor toto společenstvo snímkoval na velkých plochách i v oblasti jezera Bajkal (CHYTRÝ, PEŠOUT 1992) Vyskytuje se ve světlejších, v čistých až poměrně silně eutrofizovaných rybničních nádržích Na Vlašimsku je poměrně časté (spíše však pouze ve fragmentech) VI 4/b Spol s Nymphaea alba (Tabulka č 7) Nalezeně společenstvo je as Potametum crispi SOÓ 1927, s vnešeným Nymphaea alba As Elodeetum canadensis EGGLER , 9, 100 (Tabulka c S) Vyskytuje se v eutrofních (ale i čistých), mnohdy silně zastíněných, extenzivních rybničních nádržích V intenzivních rybnících se neudrží V současné době již je zřejmě za kulminačním bodem šíření Upřednostňuje bahnitý substrát Na Vlašimsku celkem hojné, neohrožené ČR 4/b, VI 4/b As Myriophylletum verticillati SOÓ , 3, 25 (Tabulka č 9) MORAVEC a kol (1983) neuvádí tuto as jako samostatnou Bylo by praktické a přirozenější užívat Bs Myriophyllum verticillatum - [Nymphaeion albae] Většinou rostliny vyplňují celý vodní sloupec Často se vyskytují prvky řádu Callitricho- Batrachietalia Vyskytuje se v mírně eutrofních nádržích Většinou s písčito-bahnitým substrátem, ve větších hloubkách (od 50 cm) V hydrosérii většinou směrem ke břehu následují spol z tř Callitricho-Batrachietalia V mělkých nádržích dochází spíše k mozaikování společenstev Na Vlašimsku je poměrně vzácná VI 3/b As Parvopotameto - Zannichellietum palustris KOCH , 6, 95 (Tabulka č 9) 24

21 Společenstvo euhydatofyt, na Vlašimsku vzácné, je na nalezené lokalitě strukturované do dvou vrstev Bylo nalezeno pouze na ryb, Utopenec u Vlašimi ČR 4/b, VI 4/a As Potametum trichoidis FREITAG, MARKUS, SCHWIPPL , 7, 100 (Tabulka č 9) Indikuje čisté nádrže Preferuje většinou bahnito-písčitý substrát Optimální vodní sloupec pro tuto fytocenózu je od cm V tomto rozpětí většinou dosahuje pokryvnosti 100% Při eutrofizaci může přecházet v as Parvopotameto-Zannichellietum V mělčích vodách často ostrůvkovitě přechází ve společenstva sv Batrachion aquatilis Na Vlašimsku vzácné ČR 3/b, VI 3/a As Potametum crispi SOÓ , 9, kolem 50 (Tabulka č 10) Společenstvo ponořených makrofyt, s tendencí mírného šíření, většinou dvouvrstevné organizované Charakter spodního patra určuje Potamogeton crispus S vyšší stálostí se může v tomto patře uplatňovat Elodea canadensis Pokud je vytvořeno druhé, horní, patro, tvoří ho zpravidla lemnidy ( viz SEGAL 1970) Vyskytuje se od mírně až po silněji eutrofizované nádrže, ale i v proudící vodě V čistších vodách tato fytocenóza vykazuje malou pokryvnost Nepreferuje výrazně žádný substrát Prakticky volně přechází v ostatní společenstva sv Potamion pusilli a sv Batrachion aquatilispeltatae Je konkurenčně poměrně slabé Na Vlašimsku celkem časté ČR 4/b, VI 4/b As Potametum obtusifolii (SAUER 1937) CARSTENSEN ,4, (Tabulka č 9) Roztroušeně se vyskytující společenstvo euhydatofyt Podobně jako u ostatních společenstev potamidů, samostatně rozlišených, je i u tohoto společenstva možno uvažovat o řazení jako bs Potamogeton obtusifolius - [Potamion pusilli] Bylo nalezeno od čistých až po eutrofizované rybníky Preferuje bahnitý substrát (eventuelně písčitobahnitý) Na Vlašimsku je tato as roztroušeně až řídce se vyskytující intenzifikací hospodaření na rybnících ohrožené ČR 3/b, VI 3/a As Potametum pectinati CARSTENSEN , 5, velmi různá (Tabulka č 10) V práci MORAVCE a kol (1983) samostatně neuváděna Existence samostatně typizovaného společenstva je opodstatněná, což dokazuje i její časté užívání v obdobných pracích (př HUSÁK, 25

22 RYDLO 1992, RYDLO 1992 AHLMER 1989 ad) Třeba zvážit typizaci této fytocenózy pomocí deduktivní metody jako bs Potamogeton pectinatus - [Potamion pusilli] Společenstvo většinou preferuje eutrofizované nádrže, s písčitobahnitým dnem Hladina vody se pohybuje od cm As Potametum pectinati může rychle přecházet k as Parvopotameto - Zannichellietum palustris Na Vlašimsku je vyvinuto poměrně vzácně VI 4/a Spol s Potamogeton panormitanus 3, 10, 100 (Tabulka č 10) Toto společenstvo euhydatofyt uvádí též např HUSÁK, RYDLO 1992, RYDLO 1992, AHLMER 1989 ad Je pravděpodobné, že po dalším studiu bude toto spol typizováno jako bs a přiřazeno až k řádu, či třídě Společenstvo je slabě dvouvrstevné, horní vrstvu tvoří lemnidy Fyziognomii celého společenstva určuje význačná dominanta - Potamogeton panormitanus (= P pusillus) S vyšší stálostí se může vyskytovat Callitriche cophocarpa Osídluje především stojaté ( i mírně tekoucí) eutrofizované vody, s bahnitým (vzácně písčitým) dnem Hloubka vody se pohybuje od (1) (70) cm Podle zmíněných prací (viz výše) je v regionech v těchto pracech studovaných toto bs poměrně časté Na Vlašimsku patří k vzácným společenstvům VI 3/a Spol s Potamogeton acutifolius 2, 4, (10) (Tabulka č1i) Bude zřejmě typizováno jako bs Je většinou dvouvrstevné Upřednostňuje bahnitý substrát s hloubkou vody od 30 do 80 cm (zřejmě i více) Na Vlašimsku, zřejmě i na celém území ČR vzácné, zjištěno pouze na jedné soustavě rybníků Ohrožována obdobně jako as Potametum obtusifolii VI 3/a Os Juncus bulbosus - [Potamion pusilli] PEŠOUT os nova 4, 7 (Rydlo/1992/udává ve snímku č 123 další 2 ), kolem 95 Nomenklatorický typ: Tabulka č 11 snímek č 301 Toto společenstvo bylo často dříve označováno jako spol s Juncus bulbosus a zařazováno k sv Littorellion uniflorae KOCH 1926, nebo přímo k as Ranunculo flammulae - Juncelum bulbosi OBERDORFER 1957 (např RYDLO 1992) Ani jedno z těchto řešení však není vhodné, což potvrzuje synmorfologie, synekologie i syngenetika Od tohoto odvozeného společenstva je však třeba odlišovat spol s Juncus bulbosus, vyskytující se na stanovištích typických pro as Ranunculo flammulae - Juncetum bulbosi, od níž se odlišuje pouze absencí Ranun-culus flammula, přičemž v něm najdeme diagnostické druhy sv Littorellion uniflorae ev i tř Isoëto-Nanojuncetea (takováto spol popisuje např BERNHARDT 1990) a které bude po dalším studiu nejspíše vymezeno jako bs 26

23 Juncus bulbosus -[Littorellion uniflorae], ev jako negativně vymezená subas Charakter jednovrstevného, nebo slabé diferencovaného dvouvrstevného společenstva určuje dominanta - Juncus bulbosus S vysokou stálostí se v os vyskytují prvky sv Potamion pusilli a též tř Lemnetea - zejména Lemna minor, Utricularia australis (viz srv i RYDLO 1992) Tyto druhy mohou slabě vytvářet vrchní, druhé patro Společenstvo nacházíme v čistších nádržích s bahnitým až bahnitopísčitým dnem v hloubkách vody (10) (120) cm Což potvrzuje nesprávnost řazení spol s Juncus bulbosus vyskytujících se v hloubkách 30 cm a více k asociaci Ranunculus flammulae - Juncetum bulbosi, protože kromě dalších diagnostických druhů i samotný Ranunculus flammula není schopný v této hloubce přežívat (viz též HUSÁK 1992) Výskyt tohoto odvozeného společenstva nepodmiňuje vysychání, nebo snižování hladiny vodních nádrží Syngenetické vazby s as Ranunculo flammulae - Juncetum bulbosi nejsou úzké Mozaikovitě přechází ve spol tř Potametea Popisované os je poměrně silně konkurenceschopné Na Vlašimsku nepříliš hojná fytocenóza, zřejmě stejně jako na ostatním území republiky, ohrožená zejména větší eutrofizací rybníků VI 3/a-b As Fontinaletum antipyreticae KAISER , 25 (Tabulka č 11) (Bývá řazena do samostatného svazu Fontinalion antipyreticae KOCH 1936) Indikuje čisté vody, mnohdy silně proudící Na Vlašimsku roztroušené VI 3-4/a As Batrachietum aquatilis - peltatae SAUER , 9, (Tabulka č 12) Společenstvo s dominantním Batrachium aquatilis Vyskytuje se v prohřívaných, mírně eutrofizovaných, nezastíněných a nepříliš hlubokých stojatých vodách s většinou bahnitým substrátem Vytváří přechody většinou se společenstvy tř Potametea Na Vlašimsku je toto společenstvo časté ČR 4/b, VI 4/b Spol s Batrachium trichophyllum 3-4, 10, (Tabulka č 12) Synmorfologie společenstva je obdobná jako u předchozí as Preferuje bahnitý až bahnitopísčitý substrát a hloubku vody cm Vytváří mozaikovité přechody se spol řádu Potametalia Na Vlašimsku vzácný ČR 4/b, VI 4/a-b As Eleocharitetum acicularis W KOCH 1926 em OBERD ,27,od nižší (u terestrické formy) do 100 % (Tabulka č 13) V naší literatuře je většinou označováno jako spol s Eleocharis acicularis Všechna snímkovaná společenstva na Vlašimsku lze zařadit k typické subas (jak ji též popisuje PHILIPPI 1985) Společenstvo má svoji typickou 27

24 terestrickou formu, jejíž syntaxonomickou hodnotu nutno dále studovat Většinou osidluje lokality s bahnito-písčitým substrátem Vytváří přirozený přechod mezi společenstvy limózní a terestrické ekofáze, hranice na obou stranách během vegetační doby velmi kolísají Na obnažených dnech většinou funguje jako pionýrské společenstvo Na Podblanicku je tato fytocenóza poměrně hojná VI 4/b As Ranunculo flammulae - Juncetum bulbosi OBERDORFER ,15,až 90 (Tabulka č 14) Většinou dvoupatrové organizované společenstvo, kde charakter spodního patra určuje dominanta - Juncus bulbosus (event druhy ze tř Isoëto-Nanojunce-tea, např Peplis portula) Vyšší patro, které zpravidla dosahuje nižší pokryvnosti tvoří druhá dominanta - Ranunculus flammula a řada doprovodných druhů Vyskytuje se v čistších rybničních nádržích, často i po vyhrnutí Dává přednost jílovitobahnitému substrátu Většinou plynule přechází v terestrické fáze Na Vlašimsku se jedná o fytocenózu poměrně vzácnou ČR 3-4/b VI 3/a-b As Eleocharito ovatae - Caricetum bohemicae (KLIKA 1935) PIETSCH in PIETSCH et MÜLLER - STOLL ,24, (zpravidla 75) (Tabulka č 14) Poměrně zřetelně dvoupatrové společenstvo, kde edifikátorem ve spodním patře je Eleocharis ovata a charakter vyššího patra určuje dominanta - Carex bohemica Společenstvo většinou osídluje jemné až hrubozrnné substráty (vzácně přecházející v bahnité), s dostatečným přísunem vody Mnohdy nastupuje po as Eleocharitetum acicularis Na Vlašimsku je téměř vždy následována společenstvy z tř Bidentetea tripartiti V typické formě se tato as na Vlašimsku vyskytuje roztroušeně Intenzifikace rybářství jí zřejmě nevadí ČR 4/b, VI 3/b As Gypsophilo muralis - Juncetum bufonii (AMBROŽ 1939) HEJNÝ in DYKYJOVÁ et KVĚT ,14, kolem 75 (Tabulka č 14) Jednopatrové společenstvo Ve společenstvu velmi často nacházíme prvky tř Bidentetea tripartiti Osidlující písčité až hrubě písčité (i s příměsí hrubšího skeletu) substráty na zpravidla obnažených, nepříliš eutrofizovaných dnech, event i na polích Na Vlašimsku nepatří tato asociace k častým společenstvům den ČR 3/b, VI 3/a 28

25 As Peplido - Eleocharitetum ovatae (PHILIPI 1968) PIETSCH ,16,90 (Tabulka č 15) Nezřetelně dvoupatrová fytocenóza, jejíž spodní patro tvoří zejména dominanta - Peplis portala a vrchní vyšší ex Eleocharis ovata a řada doprovodných druhů Není příliš závislá na substrátu Poměrně často se vyskytuje mozaikovitě s as Eleocharito ovatae - Caricetum bohemicae, občas i se spol s dominantní Juncus bufonius Na Vlašimsku roztroušeně rozšířené ČR 4/b, VI 3/b Spol s Peplis portula 8,14 kolem 60 (Tabulka č 15) Společenstvo je poměrně homogení Bylo by ho možno klasifikovat podle deduktivní metody na úrovni bs Podle nasbíraného materiálu možno uvažovat o klasifikaci na úrovni as Vysoká stálost Juncus bufonius je i u snímků jiných autorů např BERNHARDT 1990 ( %) Dosud je označována jako spol s Peplis portula (př BERNHARDT 1990, PHILIPPI 1974 atd) Fytocenóza je zpravidla dvoupatrová Charakter spodního patra určuje dominanta - Peplis portula Horní patro pak tvoří druhy většinou z ostatních jednotek téže třídy, event prvky ze sv Littorellion uniflorae, či sv Bidention tripartiti Optimální rozvoj společenstva nastává na písčitém substrátu Společenstvo nemá syngenetické vazby s as Peplido - Eleocharitetum ovatae, spíše s as Gypsophilo muralis - Juncetum bufonii, se kterou se často mozaikovitě střídá Společenstvo lze na Vlašimsku na příhodných lokalitách poměrně často nalézt VI 3/a-b Spol s Juncus bufonius 9, 26, kolem 75 (Tabulka č 16) Pod tímto názvem se skrývá velké množství společenstev, mnohdy synmorfologicky, syngeneticky i synekologicky značně odlišných, které spojuje pouze přítomnost dominanty - Juncus bufonius V některých pracech je patrná snaha o rozčlenění okruhu společenstev s dominantním druhem (sítinou) Juncus bufonius (př BERNHARDT 1990 apod) Samotné zařazení do svazuje sporadické Někteří autoři toto společenstvo řadí k sv Nanocyperion flavescentis (např AHLMER 1989) PHILIPPI in OBERDORFER (1977) ji dokonce řadí jako fragment as Cy-peretum flavescentis KOCH 1926 Zatímco v naší literatuře se spíše setkáme se zařazením (obdobné jako v této práci) k sv Elatini - Eleocharition ovatae Tato různá pojetí jsou bezesporu způsobena velkou různorodostí společenstev s dominantní sítinou Juncus bufonius, která přesahuje jak rámec svazu Elatini -Eleocharition ovatae, tak i Nanocyperion flavescentis Proto by po dalším studiu bylo možno uvažovat o zařazení společenstev s dominantní Juncus bufonius jako bs až třídy Isoëto - Nanojuncetea, pro kterou je Juncus bufonius význačným druhem (na čemž se v charakteristikách 29