Porovnání samosprávných celků České republiky

Transkript

1 1. Úvod Porovnání samosprávných celků České republiky Ivo Formánek, Doc. Dr. Ing., Vysoká škola podnikání, a.s. Cílem tohoto příspěvku je shrnout informační zdroje, které mohou být důležité, resp. mohou být vhodné pro analýzu stavu ekonomiky Moravskoslezského kraje, kterou realizuje VŠP, a.s. v rámci výzkumného úkolu Výzkum faktorů přechodu od industriální ekonomiky ke znalostní a podnikavé ekonomice v podmínkách Moravskoslezského kraje. Vzhledem ke stavu rozpracovanosti výzkumného úkolu není cílem příspěvku podrobná analýza. Ta bude provedena až v závěrečné fázi úkolu. 2. Informační zdroje, metodika a terminologie statistického šetření Jak již bylo naznačeno v úvodu, cílem tohoto článku je provést shrnutí a systematizaci dat, která na svých stránkách nabízí Český statistický úřad (dále jen CZSO). Hlavní výhodou těchto dat je skutečnost, že se jedná o data, která jsou sbírána, systematizována a analyzována pomocí obecně uznávané, široce akceptované a dnes již do jisté míry i v rámci EU standardizované metodiky. Z tohoto důvodu se lze oprávněně domnívat, že v případě dat CZSO jde o data velmi spolehlivá, velmi objektivní, velmi dlouhodobá (zvlášť důležité pro sledování trendů) a jen těžce zpochybnitelná. V zájmu objektivity a snadné kontroly se v tomto materiálu vychází z dat, která jsou obsažena v následujících na internetu zcela volně přístupných dokumentech: Statistické bulletiny Moravskoslezského kraje (CZSO Ostrava, , 2009b, 2010.) a Krajské ročenky jednotlivých samosprávných celků (dále jen SC) pro rok 2009 (CZSO Praha, 2009a. CZSO Praha, 2009b. CZSO České Budějovice, CZSO Plzeň, CZSO Karlovy Vary, CZSO Ústí nad Labem, CZSO Liberec, CZSO Hradec Králové, CZSO Pardubice, CZSO Jihlava, CZSO Brno, CZSO Olomouc, CZSO Zlín, CZSO Ostrava, 2009a.). Statistické ročenky i bulletin jsou tradiční publikace, které kromě vlastních datových zdrojů CZSO využívají i data z dalších resortů. Jsou to především zdroje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva financí ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, resp. Ústavu pro informace ve vzdělávání, Ministerstva zdravotnictví ČR, resp. Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Metodika a terminologie, která byla při sběru a systemizování těchto dat používána, je podrobně vysvětlena v krajských ročenkách CZSO (např. CZSO Ostrava, 2009a). V předkládaném materiálu proto metodika ani terminologie prezentovány nejsou. 3. Výstupy vlastního šetření Pro výstup vlastního statistického šetření jsou v následujících podkapitolách použity pouze grafy. Důvodem je přesvědčení autora příspěvku, že vhodně zvolený grafický výstup je vedle matematiky nejlepším technickým dorozumívacím jazykem mezi lidmi. Aby však mohly být následující grafy patřičným způsobem prezentovány, musela se data CZSO nejdříve vhodným způsobem (způsobem vhodným pro účely výzkumného úkolu VŠP, a.s.) zpracovat. Pro - 1 -

2 zpracování dat byl použit program MS Excel V programu MS Excel byl vybudován rozsáhlý systém výpočtových tabulek, které tak slouží jako vstup pro jednotlivé grafy. Výpočtové tabulku v příspěvku publikovány nejsou. V dalších podkapitolách této kapitoly budou prezentovány pouze grafy. 3.1 Základní údaje Grafy v této kapitole znázorňují skutečnosti, které se týkají rozlohy, počtu obcí a počtu částí obcí SC. Uvedené skutečnosti mohou mít dopad na srovnávání některých dat z různých krajů. Z obrázků 1 až 2 vyplývá, že rozlohou nejmenším SC je hlavní město Praha a rozlohou největším SC je Středočeský kraj. Moravskoslezský kraj je rozlohou 6. největším SC ČR. Počet obcí a počet částí obcí je uváděn pro lepší porozumění souvislostí. U SC, jejichž populace je přibližně stejná, může být počet obcí příznakem kumulace či nekumulace obyvatel do velkých center. Obrázek 1 Porovnání rozlohy jednotlivých samosprávných celků ČR. Legenda k obrázkům 1 až 6: ČR Česká republika, Pha hlavní město Praha, SČ Středočeský kraj, JČ Jihočeský kraj, PLZ Plzeňský kraj, KV Karlovarský kraj, ÚST Ústecký kraj, LIB Liberecký kraj, KH Královéhradecký kraj, PAR Pardubický kraj, VYS Kraj Vysočina, JM Jihomoravský kraj, OLM Olomoucký kraj, ZLI Zlínský kraj, MS Moravskoslezský kraj

3 Obrázek 2 Porovnání rozlohy jednotlivých samosprávných celků ČR. Obrázek 3 Porovnání počtu obcí v jednotlivých - 3 -

4 Obrázek 4 Porovnání podílu jednotlivých samosprávných celků ČR na celkovém počtu obcí ČR. Obrázek 5 Porovnání počtu částí obcí v jednotlivých samosprávných celcích ČR

5 Obrázek 6 Porovnání podílu jednotlivých samosprávných celků ČR na celkovém počtu částí obcí ČR

6 3.2 Obyvatelstvo Grafy v této kapitole znázorňují skutečnosti, které se týkají počtu obyvatel (tj. velikosti populace), hustoty osídlení a změn (přírůstků a úbytků) populace v jednotlivých SC. Uvedené skutečnosti mohou být velmi důležité pro pochopení situace v jednotlivých SC. Chování obyvatelstva bude jistě velmi korelovat s hospodářskou situací v daném regionu. Z obrázků 7 a 8 vyplývá, že Moravskoslezský kraj lze z pohledu populace přibližně srovnávat s hl. městem Prahou, Středočeským krajem a Jihomoravským krajem. Z obrázku 9 dále vyplývá, že Moravskoslezský kraj je v současnosti SC s druhou největší hustotou osídlení. Z pohledu změn v populaci (obrázky 10 až 21) můžeme dále konstatovat, že populace v Moravskoslezském kraji od roku 2001 stabilně klesá. Lze se domnívat, že za tímto poklesem jsou složitější životní podmínky v Moravskoslezském kraji, než je tomu u jiných SC především v hl. městě Praze, ve Středočeském a v Jihomoravském kraji. Otázkou zůstává, kdo (tzn. která věková a vzdělanostní skupina) vlastně z Moravskoslezského kraje odchází. Obrázek 7 Porovnání populace (počtu obyvatel) v jednotlivých samosprávných celcích ČR. Legenda k obrázkům 7 až 21: ČR Česká republika, Pha hlavní město Praha, SČ Středočeský kraj, JČ Jihočeský kraj, PLZ Plzeňský kraj, KV Karlovarský kraj, ÚST Ústecký kraj, LIB Liberecký kraj, KH Královéhradecký kraj, PAR Pardubický kraj, VYS Kraj Vysočina, JM Jihomoravský kraj, OLM Olomoucký kraj, ZLI Zlínský kraj, MS Moravskoslezský kraj

7 Obrázek 8 Porovnání podílu jednotlivých samosprávných celků ČR na celkové populaci ČR. Obrázek 9 Porovnání hustoty osídlení v jednotlivých samosprávných celcích ČR

8 Obrázek 10 Porovnání dílčích změn v populaci v jednotlivých samosprávných celcích ČR. Obrázek 11 Porovnání celkových změn v populaci v jednotlivých - 8 -

9 Obrázek 12 Porovnání dílčích změn v populaci v jednotlivých samosprávných celcích ČR. Obrázek 13 Porovnání celkových změn v populaci v jednotlivých - 9 -

10 Obrázek 14 Porovnání dílčích změn v populaci v jednotlivých samosprávných celcích ČR. Obrázek 15 Porovnání celkových změn v populaci v jednotlivých

11 Obrázek 16 Porovnání dílčích změn v populaci v jednotlivých samosprávných celcích ČR. Obrázek 17 Porovnání celkových změn v populaci v jednotlivých

12 Obrázek 18 Porovnání dílčích změn v populaci v jednotlivých samosprávných celcích ČR. Obrázek 19 Porovnání celkových změn v populaci v jednotlivých

13 Obrázek 20 Porovnání vývoje změn (přírůstků a úbytků) v populaci v jednotlivých Obrázek 21 Porovnání vývoje celkového stavu populace v jednotlivých

14 3.3 Zaměstnanost Grafy v této kapitole znázorňují skutečnosti, které se týkají míry ekonomické aktivity obyvatel, registrovaných nezaměstnaných, volných pracovních míst a míry registrované nezaměstnanosti v populaci v jednotlivých SC. Z obrázků 22 a 23 vyplývá, že Moravskoslezský kraj se ve srovnání s hl. městem Prahou, Středočeským krajem a Jihomoravským krajem vyznačuje malou mírou ekonomické aktivity obyvatel (míru ekonomické aktivity obyvatel negativně ovlivňuje velký počet studentů, velký počet nepracujících důchodců a velký počet nezaměstnaných, kteří nehledají aktivně práci). Obrázek 24 ukazuje obrovský rozpor (paradox) v Moravskoslezském kraji asi nezaměstnaných a asi 3400 volných míst v 1Q2010. Obrázky 25 a 26 prezentují nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. Pro srovnání jsou z důvodu přibližně stejně velké populace vybrány následující SC: hl. město Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Obrázek 22 Porovnání míry ekonomické aktivity obyvatel v jednotlivých Legenda k obrázkům 22 až 26: ČR Česká republika, Pha hlavní město Praha, SČ Středočeský kraj, JČ Jihočeský kraj, PLZ Plzeňský kraj, KV Karlovarský kraj, ÚST Ústecký kraj, LIB Liberecký kraj, KH Královéhradecký kraj, PAR Pardubický kraj, VYS Kraj Vysočina, JM Jihomoravský kraj, OLM Olomoucký kraj, ZLI Zlínský kraj, MS Moravskoslezský kraj

15 Obrázek 23 Porovnání vývoje míry ekonomické aktivity obyvatel v jednotlivých Obrázek 24 Porovnání registrovaných uchazečů o práci a volných pracovních míst v jednotlivých

16 Obrázek 25 Porovnání struktury registrované nezaměstnanosti v jednotlivých Obrázek 26 Porovnání vývoje míry registrované nezaměstnanosti v jednotlivých

17 3.4 Organizační statistika Grafy v této kapitole se týkají organizační statistiky, tzn. statistiky ekonomických subjektů. V grafech se pracuje s třemi kategoriemi (např. CZSO Ostrava, 2009a): "Ekonomické subjekty celkem" - celkové množství subjektů v jednotlivých SC ČR. "Fyzické osoby" - zhruba z 99% to jsou: soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona; samostatně hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé; soukromí podnikatelé podnikající podle jiného než živnostenského zákona. "Obchodní společnosti" - pouze obchodní společnosti Z obrázků 27 až 32 vyplývá, že v kategorii fyzických osob (asi hlavní hnací motor podnikavé ekonomiky) Moravskoslezský kraj zaostává jak za hl. městem Prahou, tak za Středočeským krajem i za Jihomoravským krajem. Toto zaostávání se odehrává i v kategorii obchodních společností. Obrázky 33 až 35 dále porovnávají ekonomické subjekty dle počtu zaměstnanců. Je zřejmé, že Moravskoslezský kraj zaostává za hl. městem Prahou, Středočeským krajem i Jihomoravským krajem i v kategorii malých a středních podniků. Obrázek 27 Porovnání ekonomických subjektů (fyzické osoby a obchodní společnosti) v jednotlivých Legenda k obrázkům 27 až 35: ČR Česká republika, Pha hlavní město Praha, SČ Středočeský kraj, JČ Jihočeský kraj, PLZ Plzeňský kraj, KV Karlovarský kraj, ÚST Ústecký kraj, LIB Liberecký kraj, KH Královéhradecký kraj, PAR Pardubický kraj, VYS Kraj Vysočina, JM Jihomoravský kraj, OLM Olomoucký kraj, ZLI Zlínský kraj, MS Moravskoslezský kraj

18 Obrázek 28 Porovnání struktury ekonomických subjektů (fyzické osoby a obchodní společnosti) v jednotlivých Obrázek 29 Porovnání ekonomických subjektů (fyzické osoby a obchodní společnosti) per capita v jednotlivých

19 Obrázek 30 Porovnání ekonomických subjektů celkem ve vybraných Obrázek 31 Porovnání ekonomických subjektů (fyzických osob) ve vybraných

20 Obrázek 32 Porovnání ekonomických subjektů (obchodních společností) ve vybraných Obrázek 33 Porovnání ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců v jednotlivých

21 Obrázek 34 Porovnání ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců ve vybraných Obrázek 35 Porovnání ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců per capita ve vybraných

22 3.5 Stavební aktivita Grafy v této kapitole prezentují stavební aktivitu v jednotlivých SC. Vychází se zde z předpokladu, že stavební aktivita je jedním z důležitých indikátorů stavu ekonomiky v daném regionu. Stavební aktivita v jednotlivých SC ČR je zde vyjádřena pomocí tří parametrů: Stavební ohlášení a povolení vydaná celkem v daném roce Počet zahájených bytů v daném roce. Počet dokončených bytů v daném roce Z obrázků 36 až 37 vyplývá, že Moravskoslezský kraj opět zaostává za srovnatelnými SC (hl. město Praha, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj). Tento stav zřejmě souvisí i s migrací obyvatelstva a s ekonomickou situací v regionu. Obrázek 36 Porovnání stavební aktivity v jednotlivých samosprávných celcích ČR. Legenda k obrázkům 36 až 37: ČR Česká republika, Pha hlavní město Praha, SČ Středočeský kraj, JČ Jihočeský kraj, PLZ Plzeňský kraj, KV Karlovarský kraj, ÚST Ústecký kraj, LIB Liberecký kraj, KH Královéhradecký kraj, PAR Pardubický kraj, VYS Kraj Vysočina, JM Jihomoravský kraj, OLM Olomoucký kraj, ZLI Zlínský kraj, MS Moravskoslezský kraj

23 Obrázek 37 Porovnání stavební aktivity per capita v jednotlivých 3.6 Životní prostředí Životní prostředí má výrazný vliv na kvalitu života v daném regionu. Grafy v této kapitole se zaměřují především na emise pevné a plynné, které jsou vyjádřeny a evidovány v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). REZZO je podle závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonů členěn na: REZZO 1 (velké zdroje znečišťování) zahrnují stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů (např. CZSO Ostrava, 2009a). REZZO 2 (střední zdroje znečišťování) zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek (např. CZSO Ostrava, 2009a). REZZO 3 (malé zdroje znečišťování) zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší; od roku 2007 jsou emise tuhých znečišťujících látek REZZO 3 doplněny o emise tuhých znečišťujících látek z chovů hospodářských zvířat (emise ze steliva, krmiva a exkrementů zejména u stájových chovů), tyto emise jsou rozpočteny odborným odhadem pouze do úrovně jednotlivých krajů, nikoli okresů (např. CZSO Ostrava, 2009a)

24 REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování) zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla (např. CZSO Ostrava, 2009a). Z obrázků 38 až 43 je zřejmé, jak je životní prostředí v Moravskoslezském kraji výrazně zatíženo emisemi. Uvědomíme-li si dále, že kumulace těchto emisí je především na Ostravsku a Karvinsku, je situace ještě o to závažnější (porovnejte s ostatními SC v ČR, především pak se srovnatelnými SC jako jsou hl. město Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj). Emisemi zatížené životní prostředí tak v Moravskoslezském kraji výrazně snižuje kvalitu života v regionu. Obrázek 38 Porovnání emisí dle REZZO 1-4 (velké, střední, malé a mobilní zdroje znečišťování) v jednotlivých Legenda k obrázkům 38 až 43: ČR Česká republika; Pha hlavní město Praha; SČ Středočeský kraj; JČ Jihočeský kraj; PLZ Plzeňský kraj; KV Karlovarský kraj; ÚST Ústecký kraj; LIB Liberecký kraj; KH Královéhradecký kraj; PAR Pardubický kraj; VYS Kraj Vysočina; JM Jihomoravský kraj; OLM Olomoucký kraj; ZLI Zlínský kraj; MS Moravskoslezský kraj; REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1 až REZZO 4; REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1 až REZZO 3;

25 Obrázek 39 Porovnání emisí měrných dle REZZO 1-4 v jednotlivých Obrázek 40 Porovnání emisí dle REZZO 1-3 (velké, střední a malé zdroje znečišťování) v jednotlivých

26 Obrázek 41 Porovnání emisí měrných dle REZZO 1-3 v jednotlivých Obrázek 42 Porovnání emisí dle REZZO 1 (velké zdroje znečišťování) v jednotlivých

27 Obrázek 43 Porovnání emisí měrných dle REZZO 1 v jednotlivých

28 3.7 Spotřeba energie Spotřeba energie v SC je významným indikátorem stavu ekonomiky. Grafy v této kapitole se zaměřují nejen na celkovou spotřebu energie v daném regionu, ale i na její strukturu. V případech, kde chyběly potřebné údaje, je tato skutečnost v grafech zvýrazněna. Z obrázků 44 až 49 vyplývá, že největší spotřebitelé energie v ČR jsou hl. město Praha a Moravskoslezský kraj. Tato skutečnost je velmi zajímavá, protože hl. město Praha i Moravskoslezský kraj mají velmi rozdílný průmysl. Zajímavé rovněž je srovnání s Jihomoravským krajem, jehož ekonomika je energeticky podstatně méně náročná, než je tomu v Moravskoslezském kraji nebo v hl. městě Praze. Obrázek 44 Porovnání spotřeby energie neelektrické a energie elektrické v jednotlivých Legenda k obrázkům 44 až 49: ČR Česká republika, Pha hlavní město Praha, SČ Středočeský kraj, JČ Jihočeský kraj, PLZ Plzeňský kraj, KV Karlovarský kraj, ÚST Ústecký kraj, LIB Liberecký kraj, KH Královéhradecký kraj, PAR Pardubický kraj, VYS Kraj Vysočina, JM Jihomoravský kraj, OLM Olomoucký kraj, ZLI Zlínský kraj, MS Moravskoslezský kraj

29 Obrázek 45 Porovnání spotřeby energie neelektrické a energie elektrické per capita v jednotlivých Obrázek 46 Porovnání spotřeby energie z uhlí, koksu, benzínů, nafty a elektrické energie v jednotlivých

30 Obrázek 47 Porovnání spotřeby energie z uhlí a koksu v jednotlivých Obrázek 48 Porovnání spotřeby energie z benzínů a nafty v jednotlivých

31 Obrázek 49 Porovnání spotřeby energie ze zemního plynu, topných olejů a tepelné energie v jednotlivých

32 3.8 Pracovní trh vzdělání populace Tato kapitola se věnuje vzdělání a struktuře vzdělání populace v SC. Zkoumanou populací je zde obyvatelstvo starší 15 let. Grafy v kapitole jasně dokumentují rozdíl mezi strukturou vzdělání populace v Moravskoslezském kraji, strukturou vzdělání populace v hl. městě Praze, strukturou vzdělání populace ve Středočeském kraji a strukturou vzdělání populace v Jihomoravském kraji. Moravskoslezský kraj zaostává za srovnatelnými SC především v kategorii obyvatel s vysokoškolským vzděláním a obyvatel se vzděláním středním s maturitou. Obrázek 50 Porovnání vzdělání populace v jednotlivých samosprávných celcích. Legenda k obrázkům 50 až 52: ČR Česká republika, Pha hlavní město Praha, SČ Středočeský kraj, JČ Jihočeský kraj, PLZ Plzeňský kraj, KV Karlovarský kraj, ÚST Ústecký kraj, LIB Liberecký kraj, KH Královéhradecký kraj, PAR Pardubický kraj, VYS Kraj Vysočina, JM Jihomoravský kraj, OLM Olomoucký kraj, ZLI Zlínský kraj, MS Moravskoslezský kraj

33 Obrázek 51 Porovnání struktury vzdělání populace v jednotlivých Obrázek 52 Porovnání vzdělání populace per capita v jednotlivých

34 3.9 Pracovní trh inženýring, výzkum a vývoj Pro moderní technologie, které lze označit za technologie znalostní ekonomiky, je velmi důležité, aby byl pro jejich obsluhu a rozvoj k dispozici dostatečně vysoký počet vysoce kvalifikovaných odborníků. Tato kapitola se proto věnuje statistice vědců, inženýrů a IT odborníků v jednotlivých SC. Množství těchto pracovníků je zde považováno za důležitý indikátor a potenciál pracovního trhu. Z obrázků 53 až 54 vyplývá, že Moravskoslezský kraj výrazně zaostává jak za hl. městem Prahou, tak za Jihomoravským krajem. Moravskoslezský kraj zaostává i za Středočeským krajem. Obrázek 53 Porovnání inženýrských, vědeckých a IT kapacit v jednotlivých Legenda k obrázkům 53 až 54: ČR Česká republika, Pha hlavní město Praha, SČ Středočeský kraj, JČ Jihočeský kraj, PLZ Plzeňský kraj, KV Karlovarský kraj, ÚST Ústecký kraj, LIB Liberecký kraj, KH Královéhradecký kraj, PAR Pardubický kraj, VYS Kraj Vysočina, JM Jihomoravský kraj, OLM Olomoucký kraj, ZLI Zlínský kraj, MS Moravskoslezský kraj

35 Obrázek 54 Porovnání inženýrských, vědeckých a IT kapacit per capita v jednotlivých 4. Závěr Jak bylo řečeno v úvodu, cílem tohoto příspěvku nebyla zásadní a konečná tvrzení o stavu ekonomiky v Moravskoslezském kraji. Naopak cílem bylo nalezení některých vhodných indikátorů, které by umožnily poměrně rychlé a časově i ekonomicky přijatelné srovnání s jinými SC ČR. Na základě dosažených výsledků lze tvrdit, že CZSO poskytuje velké množství dat, která lze vhodným způsobem filtrovat a sledovat tak, aby měla dostatečnou vypovídací schopnost pro jakékoli statistické šetření týkající se ekonomiky ČR a jejich regionů. Výhoda těchto dat je navíc v tom, že je pro jejich sběr a zpracování používána standardní metodologie, která je vyzkoušená a obecně uznávaná a v odborných kruzích široce akceptovaná. Z výše uvedených důvodů se lze oprávněně domnívat, že data CZSO by měla být v maximální míře použita i pro výzkumný úkol Výzkum faktorů přechodu od industriální ekonomiky ke znalostní a podnikavé ekonomice v podmínkách Moravskoslezského kraje. 5. Literatura CZSO Praha, 2009a. Statistical Yearbook the Prague Prague: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Prague p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded:

36 CZSO Praha, 2009b. Statistical Yearbook of the Středočeský Region Prague: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Středočeský Region p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO České Budějovice, Statistical Yearbook of the Jihočeský Region České Budějovice: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section České Budějovice p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Plzeň, Statistical Yearbook of the Plzeňský Region Plzeň: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Plzeň p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Karlovy Vary, Statistical Yearbook of the Karlovarský Region Karlovy Vary: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Karlovy Vary p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Ústí nad Labem, Statistical Yearbook of the Ústecký Region Ústí nad Labem: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ústí nad Labem p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Liberec, Statistical Yearbook of the Liberecký Region Liberec: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Liberec p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Hradec Králové, Statistical Yearbook of the Královéhradecký Region Hradec Králové: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Hradec Králové p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Pardubice, Statistical Yearbook of the Pardubický Region Pardubice: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Pardubice p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Jihlava, Statistical Yearbook of the Vysočina Region Jihlava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Jihlava p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Brno, Statistical Yearbook of the Jihomoravský Region Brno: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Brno p. ISBN

37 Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Olomouc, Statistical Yearbook of the Olomoucký Region Olomouc: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Olomouc p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Zlín, Statistical Yearbook of the Zlínský Region Zlín: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Zlín p. ISBN Publication code: Language version: CZ, ENAvailable from www: < Downloaded: CZSO Ostrava, 2009a. Statistical Yearbook of the Moravskoslezský Region Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava p. ISBN Publication code: Language version: CZ, EN. Available from www: < Downloaded: CZSO Ostrava, Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: Language version: CZ. Available from www: < Data downloaded: CZSO Ostrava, Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: Language version: CZ. Available from www: < Data downloaded: CZSO Ostrava, Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: Language version: CZ. Available from www: < Data downloaded: CZSO Ostrava, Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: Language version: CZ. Available from www: < Data downloaded: CZSO Ostrava, Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: Language version: CZ. Available from www: < Data downloaded: CZSO Ostrava, Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: Language version: CZ. Available from www:

38 < Data downloaded: CZSO Ostrava, Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: Language version: CZ. Available from www: < Data downloaded: CZSO Ostrava, Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: Language version: CZ. Available from www: < Data downloaded: CZSO Ostrava, 2009b. Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: w Publication code: Language version: CZ. Available from www: < Data downloaded: CZSO Ostrava, Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. čtvrtletí Ostrava: Czech Statistical Office, Regional Analyses and Information Services Section Ostrava Publication code: w Publication code: w Language version: CZ. Available from www: < 1 ctvrtleti_2010-xt>. Data downloaded: