Případová studie tornáda v městě Krnov

Transkript

1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra ochrany obyvatelstva Případová studie tornáda v městě Krnov Student: Matěj Stýskala Vedoucí bakalářské práce: Ing. Lenka Maléřová, Ph.D. Studijní obor: Havarijní plánování a krizové řízení Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce:

2

3

4

5 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Lence Maléřové, Ph.D. za její profesionální a odborný přístup a cenné rady při zpracování této práce. Poděkování také patří tajemnici krizového štábu Krnova, paní Věře Mertové a řediteli Územního odboru Bruntál HZS MSK, panu Ing. Jiřímu Patrovskému za poskytnutí informací a podkladů pro zpracování práce.

6 Anotace STÝSKALA, Matěj. Případová studie tornáda v městě Krnov. Ostrava, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství. Bakalářská práce se zabývá základním popisem tornáda a jeho vlastností. Dále je v práci popsán konkrétní případ tornáda na území České republiky. U toho případu jsou vyhodnoceny a shrnuty přijatá opatření a průběh záchranných a likvidačních prací a činnost krizového štábu. V závěru jsou navržena a zdůvodněna možná opatření pro zmírnění následků účinků tornáda, nebo pro urychlení průběhu záchranných a likvidačních prací. Klíčová slova Tornádo, opatření, krizový štáb, následky, záchranné a likvidační práce Annotation STÝSKALA, Matěj. A Case Study of a Tornado in the Town of Krnov. Ostrava, Vysoká škola báňská Technical University of Ostrava, Faculty of Safety Engineering. This bachelor thesis deals with basic description of a tornado and his properties. A particular tornado that has occured in the Czech republic is described as the next step. In the next part is described and evaluated proces of rescue and relief work and also measures taken by crisis management committee. The thesis is concluded by suggestion and justification of possible measures that should be taken to mitigate aftermath after a tornado breakout or to increase the speed of rescue and relief work. Key words Tornado, measure, crisis management committee, aftermath, rescue and relief work

7 Obsah Úvod Rešerše literatury Tornádo Definice tornáda Vznik a rozdělení tornád Vzhled tornáda Měření rychlosti větru Beaufortova stupnice větru Fujitova stupnice (F-stupnice) TORRO stupnice (T-stupnice) Výskyt tornád Spojené státy americké Evropa Tornáda v České republice Tornádo Krnov Místo události Základní činnosti zasahujících složek Časová osa průběhu zásahu Hasičský záchranný sbor MSK a JSDHO Policie ČR a Městská policie Krnov Zdravotnická záchranná služba Týmy posttraumatické péče Nasazené síly a prostředky Činnost krizového štábu Komplikace při zásahu Škody... 30

8 4.7 Náklady Shrnutí zásahu Návrh opatření Závěr Zdroje Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh... 41

9 Seznam použitých zkratek ČR Česká republika HZS Hasičský záchranný sbor IZS Integrovaný záchranný systém JSDHO Jednotky sboru dobrovolných hasičů obce MSK Moravskoslezský kraj USA United States of America KŠ Krizový štáb ORP Obec s rozšířenou působností OK Oklahoma ÚO Územní odbor

10 Úvod Tornádo představuje jeden z nejobávanějších a nejničivějších přírodních živlů na Zemi. Prvenství ve výskytu a intenzitě tornád patří Spojeným státům americkým, kde svou ničivou silou ničí vše, co jim přijde do cesty. Jedná se většinou o velmi rychlý, krátký ale za to intenzivní přírodní jev. Není výjimkou, že po průchodu tornáda jsou srovnána se zemí i větší města. Takto silná a ničivá tornáda se v České republice, díky naší zeměpisné poloze, naštěstí nevyskytují. Dlouho se dokonce pochybovalo o tom, zdali se u nás vůbec vyskytují. Dnes už o existenci tornád na našem území nikdo nepochybuje. Kromě práce různých odborníků, přispělo k rozšíření informací o výskytu tornád zavedení digitálních fotoaparátů, mobilních telefonů a Internetu. I přes to, že frekvence vzniku tornád u nás není velká a svou intenzitou patří mezi ty slabší, zanechávají za sebou nemalé škody. Ojedinělý výskyt tornád v České republice představuje problém. Tato skutečnost zapříčiňuje to, že je jejich hrozba podceňována a lidé na ně nejsou připraveni tak dobře, jako na jiné přírodní pohromy, které jsou u nás běžnější. Tato bakalářská práce se zabývá tornádem, které se vyskytlo dne v Krnově. Cílem je vypracovat případovou studii k následkům tornáda. V práci bude vyhodnocen průběh záchranných a likvidačních prací. Dále bude shrnuta a zhodnocena činnost krizového štábu a na závěr budou navrženy a zdůvodněny možná opatření. 10

11 1 Rešerše literatury V této části je uveden soupis literatury potřebné pro vypracování této práce. Dokumentace ORP Krnov k události [1] Dokumentace poskytnutá na konzultaci s tajemnicí krizového štábu ORP Krnov. Na základě těchto informací byla analyzována činnost a přijatá opatření krizového štábu při odstraňování následků tornáda. Zpráva o zásahu [2] Zpráva o zásahu poskytnutá na konzultaci s ředitelem územního odboru Bruntál HZS MSK. Tyto materiály byly důležité pro shrnutí a zhodnocení záchranných a likvidačních prací. V materiálech byly také popsány síly a prostředky potřebné pro zvládnutí situace. P. GRAZULIS, Thomas. The tornado: nature s ultimate windstorm. [3] V této knize autor popisuje vznik tornáda, jeho vlastnosti a hodnocení. Dále se v knize autor věnuje meteorologickým postupům předpovídání tornád a způsoby varování před tímto jevem. V poslední části kniha pojednává o historii tornád ve Spojených státech amerických a zbytku světa. ŘEZÁČOVÁ, Daniela, NOVÁK, Petr, KAŠPAR, Marek, SETVÁK, Martin. Fyzika oblaků a srážek. [4] Kniha zabývající se meteorologickými procesy, které probíhají při vývoji oblaků a srážek. Popisuje fyzikální podstatu těchto procesů. Tento zdroj byl důležitý pro pochopení vzniku tornáda a pro zpracování teoretické části o tornádech. LYNCH, John. Počasí [5] Kniha se zabývá počasím a jeho projevy jako jsou tornáda, hurikány, písečné bouře, záplavy atd. U těchto jevů jsou vysvětleny procesy, jakými vznikají, a popisuje jejich vlastnosti. Kniha se také zabývá vztahem člověka a počasí v minulosti a předpovídá vývoj klimatu do budoucna. 11

12 2 Tornádo V této kapitole bude věnována pozornost popisu, rozdělení a vzhledu tornád. V závěru kapitoly bude popsána stupnice rychlostí větrů a Fujitova stupnice pro hodnocení intenzity tornád. 2.1 Definice tornáda Tornádo lze definovat jako silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody [7]. Tuto definici použil ve své eseji What is a tornado? Charles A. Doswell v roce 2001, ve které mimo jiné vyjasňuje problémy se schopností tornáda způsobit škody, nebo přítomností kondenzačního chobotu, který pro tornádo není nutný. Autor také ve své eseji dochází k závěru, že nezáleží na geografické oblasti vzniku tornád, a je tedy zbytečné pojmenovávat tornáda podle místa jejich vzniku (např. waterspout, landspout). Obzvláště pokud tornádo během své existence překonává pevnou zem i vodní plochy. Vždy jde o stejný jev, který odpovídá výše uvedené definici. Obr. 1: Tornádo bez kondenzačního chobotu [1] 12

13 2.2 Vznik a rozdělení tornád Aby došlo ke vzniku tornáda je za potřebí rotace bouřky. Způsob vzniku rotace není zcela definován, ale většina vědců se shoduje na následujícím vysvětlení. Před vznikem rotace dochází ke křížení větrů (rychlý a silný pohyb teplého vzduchu). Tento střih větrů vyvolává horizontální rotaci vzduchu, tuto rotaci si můžeme představit jako trubku otáčející se kolem vlastní osy. Dále pak dojde vlivem silného stoupavého proudu vzduchu k vytlačení tohoto víru a dojde k vyzvednutí rotujícího vzduchu do vertikální polohy a dostaneme mezocyklónu [4]. Kolem této mezocyklóny dojde k proudění chladného a suchého vzduchu ze srážkových oblastí, který je pro vznik tornáda zásadní. Kombinací studeného vzduchu kolem mezocyklóny a teplejšího v mezocyklóně vytváří nestabilní prostředí, které umožňuje vznik tornáda [17]. Výše uvedený proces vývoje tornáda není vědci zcela prozkoumán a stále probíhá jeho výzkum některých jeho aspektů. Tornáda, která vznikají tímto způsobem, nazýváme supercelární tornáda. Tyto tornáda patří mezi nejsilnější a nejničivější jevy vázané na konvektivní bouře, tzn. tornáda kategorie F5 a F4 a část tornád F3 [4]. Pokud není tornádo vázáno na supercelu, jedná se nesupercelární tornádo. Tyto tornáda se v Evropě vyskytují častěji a bývají výrazně slabší než supercelární tornáda, ale i tak mohou mít ničivé následky. Nesupercelární tornáda se řadí z pravidla do kategorie od F0 do F3. Tato tornáda se většinou tvoří na okrajích supercely, nebo pod formující se oblačností typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Vývoj nesupercelárního tornáda je znázorněn na obr. 3. K vývoji dojde tak, že kupovitý oblak svým výstupným proudem zasáhne oblast, v níž došlo k lokálnímu zesílení vírnatosti. Ke vzniku těchto vírů může dojít na hranici střetu mezi dvěma vzduchovými masami (linie konvergence). Když se oblačnost přesune nad oblast se zesílenou vírnatostí, dojde vlivem vzestupného proudění pod oblačností k protažení vírové trubice [4] [3]. Podobné chování lze pozorovat u prachových vírů, označovaných jako rarášky, které se tvoří jako vystupující bubliny proudy suchého vzduchu, které nevznikají s působením oblačných vzestupných proudů. Tyto jevy nejsou považovány za tornáda [4]. 13

14 Obr. 2: Schéma vývoje nesupercelárního tornáda (Silná černá čára v horizontální rovině označuje linii konvergence. Původní víry ve spodních hladinách, které se vznikají na linii konvergence, jsou označeny písmeny. Šipky značí směr proudění vzduchu. Místa se zvýšenou vírnatostí jsou označena písmeny A, B, C.) [4] [3]. 2.3 Vzhled tornáda Tornáda mají nejčastěji podobu rotujícího chobotu, nálevky nebo víru, který visí pod základnou konvektivní bouře. Směr rotace závisí na místě výskytu tornáda. V případě výskytu na severní polokouli je rotace cyklonální (proti směru hodinových ručiček), v případě výskytu na jižní polokouli rotuje po směru hodinových ručiček. Chobot tornáda může, ale taky nemusí, být viditelný. Viditelný je tehdy dojde-li ke kondenzaci vodní páry, ke které dochází v důsledku velmi silné rotace vzduchu a následnému poklesu atmosférického tlaku uvnitř tornáda. Může být také zviditelněn unášeným materiálem. Schéma tornáda je zobrazeno na obr. 4. V případě zeslabení rotace tornáda, nebo nasátí suššího vzduchu, dojde k tzv. zvednutí se tornáda a zeslabení účinků rotace tornáda. Toto střídání intenzity rotace tornáda má za následek tzv. skákání tornáda [6]. Obr. 3: Schéma tornáda (1-spodní základna konvektivní bouře, 2-oblačný výběžek pod základnou oblaku-wall cloud, 3- rotující tornádo, 4-kondenzační chobot, 5-unášený materiál) [6]. 14

15 Pokud nedojde u jevu připomínající tornádo ke kontaktu se zemským povrchem, nelze jej formálně označit jako tornádo. V českém jazyce lze tento jev nazvat jako netornádická tromba. Tromba je dle meteorologického slovníku souhrnný název pro všechny atmosférické víry s přibližně vertikální osou rotace, průměrem pohybujícím se řádově od desítek centimetrů do stovek metrů (max. cca do 1,5 až 2 km), bez ohledu na mechanismus jejich vzniku a bez ohledu na to, zda se dotýkají zemského povrchu či nikoliv. Zviditelněné mohou být buď různým materiálem unášeným ze zemského povrchu (prašné víry) nebo zkondenzovanou vodní parou (kondenzační choboty či nálevky, tuba), v případě tornád i obojím. Termín zahrnuje různé víry, od prašných či písečných vírů (rarášků), kondenzačních chobotů nedotýkající se zemského povrchu, vodních smrští, až po tornáda. V případě, že nedojde ke kontaktu se zemským povrchem, lze pro ujasnění nazývat tento jev jako netornádickou trombu [18][6]. 2.4 Měření rychlosti větru K měření rychlosti větru se používá anemometr, nebo lze rychlost odhadnou také podle účinků na předměty na zemském povrchu. Rychlost proudění se udává v m.s -1, v uzlech (knotech), popřípadě v km.h -1. Pro odhadování rychlosti větru lze použít Beaufortovu stupnici větru a pro hodnocení intenzity tornád Fujitovu stupnici (F-stupnice) [18] Beaufortova stupnice větru Stupnice odhaduje rychlost větru podle účinků na různé předměty. Původní stupnice byla sestavena v letech anglickým admirálem Francisem Beaufortem a sloužila pro určování vhodnosti pro plavbu s určitým počtem plachet. Vycházela z účinku větru na počet plachet soudobé fregaty. Měla 14 stupňů, z nichž 0 znamenala bezvětří a tedy nemožnost plavby, a 13 bouři, při níž nemohla být rozvinuta ani jedna plachta. Později, v roce 1927, stupnici doplnil německý kapitán P. Petersen o charakteristiku vzhledu mořské hladiny pro jednotlivé stupně rychlosti větru. Dnes je stupnice upravena i pro použití na pevnině. Rychlost větru se určuje dle působení na předměty na zemském povrchu. Stupnice je rozdělena na 13 dílů. Pro jednotlivé stupně této stupnice se používají slovní označení (viz Tabulka 1) [18]. 15

16 Tabulka 1: Beaufortova stupnice síly větru [18] Stupeň Označení Rozpoznávací znaky na pevnině Průměrná rychlost m.s 1 km.h 1 0 bezvětří Kouř stoupá kolmo vzhůru. 0,0 0,2 méně než 1 1 vánek 2 slabý vítr 3 mírný vítr 4 dosti čerstvý vítr 5 čerstvý vítr 6 silný vítr 7 prudký vítr 8 bouřlivý vítr 9 vichřice 10 silná vichřice 11 mohutná vichřice Směr větru je poznatelný podle pohybu kouře, vítr však neúčinkuje na větrnou korouhev. Vítr je cítit ve tváři, listy stromů šelestí, větrná korouhev se pohybuje. Listy stromů a větvičky v trvalém pohybu, vítr napíná praporky. Vítr zdvíhá prach a kousky papíru, pohybuje slabšími větvemi. Listnaté keře se začínají hýbat, na stojatých vodách se tvoří menší vlny se zpěněnými hřebeny. Vítr pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníku se stává nesnadným. Vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná. Vítr ulamuje větve, chůze proti větru je normálně nemožná. Vítr způsobuje menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky a břidlice se střech). Vyskytuje se na pevnině zřídka, vyvrací stromy, působí škody obydlím. Vyskytuje se velmi zřídka, působí rozsáhlá zpustošení. 0,3 1, ,6 3, ,4 5, ,5 7, ,0 10, ,8 13, ,9 17, ,2 20, ,8 24, ,5 28, ,5 32, orkán Ničivé účinky. 32,7 a více 118 a více 16

17 2.4.2 Fujitova stupnice (F-stupnice) Tato stupnice, založená převážně na rozsahu škod způsobených na vegetaci, předmětech a stavbách, slouží pro hodnocení intenzity tornád. Stupnici odvodil Tetsuya Theodore Fujita v roce Stupnice je rozdělena do 6 stupňů (F0-nejslabší, F5-nejsilnější). Rychlosti větru, uvedených u jednotlivých stupňů, nebyly nikdy vědecky ověřeny a jsou to pouze odhady na základě působení tlaku větru na různé materiály, stavby a konstrukce. Při měření těchto tlaků byly brány v úvahu pouze stavební standardy typické pro oblasti USA a Kanady, které se od Evropských poměrů výrazně liší a aplikaci stupnice mimo Severní Ameriku komplikuje. V současnosti lze jako jedinou alternativu Fujitovy stupnice použít tzv. TORRO stupnici (z anglického The Tornado and Storm Research Organization) [4][18]. Od roku 2007 se v USA používá rozšířená Fujitova stupnice, která je založena na 28 identifikátorech, např. různých druzích vegetace a budov. Každý z těchto identifikátorů je doplněn popisem typické konstrukce a zároveň i popisem různého stupně poškození. Stupně poškození jsou svázány s odhadnutou rychlostí větru a spodní a horní hranicí rychlosti větru, která mohla způsobit danou škodu. Zároveň byly opraveny rychlosti větru a u silných tornád byly rychlosti sníženy (viz Tabulka 2) [18] TORRO stupnice (T-stupnice) Mezinárodní stupnici intenzity tornád (z anglického The International Tornado Intensity Scale) odvodil v roce 1972 Dr. G. Terence Meaden. Stupnice nevychází ze způsobených škod, ale z rychlosti proudění, které se určí podle různých způsobů, například pomocí dopplerovských radarů nebo podle rozsahu způsobených škod. Stupnice má 11 stupňů (T0-T10). V části Evropy se používá souběžně s Fujitovou stupnicí (viz Tabulka 2), zbytek světa používá pouze Fujitovu stupnici [11][4]. 17

18 Tabulka 2: Fujitova stupnice intenzity tornád [18][4] Stupeň x Odhad rychlosti, Fujitova stupnice Fx Odhad rychlosti, rozšířená Fujitova stupnice EFx 0 (T0, T1) m.s m.s 1 1 (T2, T3) m.s m.s 1 2 (T4, T5) m.s m.s 1 3 (T6, T7) m.s m.s 1 4 (T8, T9) m.s m.s 1 5 (T10) m.s 1 > 91 m.s 1 Popis škod lehké škody škody na komínech, zlámané větve, vyrvané mělce kořenící stromy, poškozené reklamy a značky podél silnic mírné škody poškozené krytiny střech, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic, chatrnější stavby (kůlny, plechové garáže) těžce poničeny nebo zničeny středně těžké škody strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá lehčí automobily ze země značné škody ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána těžké škody srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována, i těžké předměty poletují totální zkáza silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, předměty velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m 18

19 3 Výskyt tornád V této kapitole bude u vybraných částí světa popsán výskyt tornád. Pro popis byly vybrány Spojené státy americké. Tato země je s výskytem tornád spojována nejčastěji, a proto byla zařazena i zde. Jako další byla vybrána Evropa. Ta byla vybrána z toho důvodu, že se zde nachází Česka republika a je pak možné porovnat výskyt tornád v Evropě a samotné České republice. Informace o tornádech v České republice jsou uvedeny v závěru této kapitoly. 3.1 Spojené státy americké Tornáda jsou ve Spojených státech amerických častým jevem a tvoří se zde více, než v kterékoliv jiné zemi světa. Tato tornáda bývají také význačné svou intenzitou, frekvencí vzniku a ničivou silou. Ročně se zde objeví kolem tornád, avšak toto číslo je pouze odhad, protože oficiální statistiky jsou vedeny od roku 1950 a navíc se vyvíjela i samotná definice tornáda [12]. Tornáda se nejčastěji vyskytují v centrální části USA. V této oblasti dochází ke střetu teplého a vlhkého vzduchu, který může proudit až z oblastí nad Mexickým zálivem, a chladného vzduchu, který se do oblasti dostává ze severu a západu. Tyto střety mívají za následek vznik silných konvektivních bouří, které mohou způsobit vznik tornáda. V této oblasti se nachází menší pásmo, ve kterém dochází k relativně velkému výskytu tornád. Toto pásmo se nazývá tornádová alej. Tornáda se zde objevují po celý rok, nejhojněji však v období od dubna do července [12][5]. Obr. 4: Oblast nejčastějšího výskytu tornád v USA [9] 19

20 3.2 Evropa Výzkumu výskytu tornád v Evropě se začala věnovat větší pozornost počátkem 20. století, kdy se začaly objevovat první odborné práce zabývající se výskytem tornád v Evropě. Systematičtěji se k výzkumu tornád přistoupilo až v poslední čtvrtině minulého století. Důvodem je nejspíš fakt, že tornáda v Evropě nejsou tak častá a nedosahují takových rozměrů a účinků jako například tornáda v USA, což zřejmě vedlo k ignorování nebo podceňování rizik spojených s účinky tornád. V roce 2002 se ve francouzském Toulouse konala první konference zabývající se problematikou evropských tornád a silných konvekčních bouří. Tyto konference se nyní konají každé 2, nebo 3 roky. V Evropě se průměrný počet výskytů tornád pohybuje kolem 300 a ve většině případů se jedná o tornáda, která nezpůsobí příliš velké škody. Nejvíce tornád se v průměru objeví v Anglii, zhruba kolem 30 ročně. Jedná se však o slabá tornáda, většinou jde o kategorii F0 a F1. Nejsilnější evropská tornáda se vyskytují v oblasti vedoucí od severovýchodní Francie na východ k Polsku, zde se mohou tvořit tornáda kategorie F2, F3 a výjimečně až F4 [4][8]. Obr. 5: Výskyt tornád v Evropě v letech [8] 20

21 Počet zaznamenaných tornád 3.3 Tornáda v České republice Jak je výše uvedeno nejsou tornáda v České republice příliš častým jevem a někteří lidé donedávna ani nepředpokládali, že tornáda na našem území vznikají, nebo můžou vznikat. Nejstarším dochovaným záznamem o tornádu na území České republiky je záznam v Kosmově kronice české z roku 1119, když Kosmas líčí výskyt tornáda, které zničilo části knížecího paláce na Vyšehradě. V průběhu let byly sporadicky zaznamenávány další výskyty tornád na českém území. Za první dokument na vědecké úrovni je považován Mendelův popis tornáda v Brně z roku Tornádům se začíná věnovat větší pozornost až na začátku devadesátých let 20. století a v následujících letech bylo tématice věnováno stále více pozornosti. Dnes o výskytu tornád na území České republiky nikdo nepochybuje a počet dokumentovaných jevů narůstá. Během devadesátých let 20. století bylo většinou zaznamenáno jedno tornáda za 1 až 2 roky. Během roku 2000 došlo k nárůstu zaznamenaných tornád na 5 ročně a podobné počty byly zaznamenávány i nadále (viz obrázek 6). Tento nárůst lze nejspíše spojovat s rozšířením internetu a nástup digitálních fotoaparátů a mobilních telefonů s fotoaparátem [4][6] Výskyt tornád v ČR Rok F0 F1 F2 F3 F4 F5 Nazařazené Obr. 6: Výskyt tornád v ČR (rok ) [20] 21

22 4 Tornádo Krnov Dne došlo nedaleko Krnova ke vzniku tornáda, které se zformovalo kolem 17:30 a trvalo zhruba 10 minut. Podle způsobených škod bylo tornádo zařazeno do kategorie F2. Nejvíce byly zasaženy místní části Ježník a Kostelec. 4.1 Místo události Tornádo se začalo formovat na severozápadě města, podél silnice vedoucí z Krnova do obce Krásné Loučky. Poté postupovalo směrem na Ježník, kde byly zaznamenány první škody na majetku a životním prostředí. Dále tornádo pokračovalo přes Bezručův vrch na Kostelec, kde došlo ke způsobení největších škod. Při tomto postupu na Kostelec způsobilo rozsáhle škody na lesních porostech. Poslední zaznamenané místo kontaktu tornáda se zemí bylo nedaleko silnice vedoucí z Krnova na Láryšov. Zde tornádo způsobilo své poslední škody a to opět na lesním porostu. Trasa tornáda s důležitými body je znázorněna na obrázku 5 [6]. Obr. 7: Trasa tornáda [20] 22

23 4.2 Základní činnosti zasahujících složek V této kapitole bude popsána činnost jednotlivých složek IZS na místě události v jednotlivých sektorech a časový průběh zásahu. Dále budou uvedeny informace o povolaných silách a prostředcích podílejících se na záchranných a likvidačních pracích Časová osa průběhu zásahu V této části je znázorněn časový sled průběhu zásahu ve formě tabulky. Tabulka 3: Časová osa události [2] Čas Popis činnosti 17:30 Nahlášení první události (neprůjezdná cesta na Ježníku) na IBC. 17:33 Probíhá průzkum místa. Je zaznamenáno velké množství popadaných stromů a je zjištěno, že síly a prostředky nestačí. 17:35 Situace je nahlášena řídícímu důstojníkovi územního odboru Bruntál a na místo události je vysláno dalších 5 JPO. 17:40 Dochází k nahlášení prvních poškozených střech v městské části Kostelec a jsou vyslány další síly a prostředky. Na místo události přijíždí řídící důstojník územního odboru Bruntál a 18:10 přebírá koordinaci prací na místě zásahu. Oblast je rozdělena na dva sektory (Ježník a Kostelec). Vyslána žádost o další síly a prostředky včetně pohotovostních služeb. 18:20 Vyslán požadavek na vyrozumění starostky Krnova a svolání krizového štábu města. 18:45 Na místo události přijíždí hejtman Moravskoslezského kraje, ten je řídícím důstojníkem územního odboru Bruntál seznámen se situací. 19:23 Generální ředitelství HZS ČR přijímá zprávu o mimořádné události. 19:30 20:00 20:10 22:00 Na místo přijíždí krajský řídící důstojník a seznamuje se se situací na místě. Místo zásahu přebírá krajský řídící důstojník a zřizuje štáb velitele zásahu ve složení: velitel zásahu (krajský řídící důstojník), náčelník štábu (řídící důstojník územního odboru), velitel sektoru Kosetelec (velitel HS Krnov) a velitel sektoru Ježník (velitel družstva HS Krnov). Je vyhlášen 3. stupeň IZS. Jsou vyslány požadavky na lezecké skupiny, dodání krycích plachet, povolání speciální techniky HZS a zajištění posttraumatického týmu. V místě zásahu zasedá krizový štáb města a spolu s HZS MSK a Policií ČR se radí na dalším postupu řešení situace. 23

24 Čas Popis činnosti 02:00 Krizový štáb opět zasedá v místě události. 06:00 Poslední zasedání krizového štábu v budově Městského úřadu Krnov Hasičský záchranný sbor MSK a JSDHO Jednotky HZS MSK a JSDHO v místě zásahu společně vykonávaly činnosti k odstranění následků tornáda, jednalo se o: - průzkum, - záchranu osob, zvířat a majetku, - odstranění popadaných stromů z pozemních komunikací, železnic, domů a přilehlých pozemků, - práce ve výškách zakrytí poškozených střech plachtami, plachty HZS MSK: dovezeno 98, spotřebováno 80 plachty z Drahanovic: dovezeno 70, spotřebováno 28 - zajištění posttraumatické péče [2]. Činnosti v sektorech Ježník a Kostelec Jak je již výše uvedeno, zasažená oblast byla rozdělena do dvou sektorů a to sektor Ježník a sektor Kostelec. V sektoru Ježník byly poškozeny čtyři střechy, které se zakrývaly plachtami a v jednom případě se sundával ze střechy vyvrácený ořech pomocí výškové techniky a jeřábu a na jedné adrese se odstraňoval smrk nakloněný nad dům. Dále byly odstraňovány popadané stromy ze zahrad. V areálu firmy Linde musela být provedena evakuace materiálu a autobusu z důvodu narušení statiky objektu. Na Ježník musela být vyčištěna jediná přístupová cesta, která byla v délce 400 m pokryta vyvrácenými stromy. Na místě byli nalezeni dva zranění bezdomovci, kteří byli předáni do péče RLP. V sektoru také probíhalo pátrání po osobách ve spolupráci s psovodem Policie ČR [2]. V sektoru Kostelec bylo prováděno především provizorní zakrytí poškozených střech plachtou na rodinných domech, zahradních chatkách a hospodářských budovách v zahradách, celkem 24

25 bylo zakryto 39 objektů. Kromě aplikace plachet byly odstraňovány vyvrácené a nebezpečné stromy [2]. Ostatní místa zásahu Kromě činností ve výše zmíněných sektorech byly prováděny činnosti i v dalších místech a to v městských částech Krásné Loučky a Chomýž, kde byly odstraněny stromy z železniční tratě a veřejného prostranství a proběhla likvidace nebezpečných větví nad zastávkou MHD. Dále byly v obci Býkov odstraněny stromy vyvrácené přes komunikaci a pokáceny nebezpečně nahnuté stromy za pomoci výškové techniky [2] Policie ČR a Městská policie Krnov Jednotky Policie ČR a Městské policie Krnov na místě zásahu zajišťovaly: - průzkum, - pátrání po osobách, - zajišťování veřejného pořádku, - ochrana obydlí, - uzavření oblasti, - zajištění posttraumatické péče, - rozvoz jídla pro zasahující [2][1] Zdravotnická záchranná služba Činnost Zdravotnické záchranné služby spočívala v poskytování neodkladné lékařské péče (v souvislosti s událostí bylo evidováno celkem 10 lehce zraněných osob) Týmy posttraumatické péče Na místě zásahu pracovalo celkem 5 týmů posttraumatické péče. Tyto týmy se staraly o: - intervenci, - monitoring zasažených osob, - zjišťování potřeb osob, - vytipování nejvíce postižených rodin, - předávání letáků [2]. 25

26 HZS MSK 4.3 Nasazené síly a prostředky Na místě události zasahovalo celkem 148 profesionálních a dobrovolných hasičů. Výčet sil a prostředků HZS MSK podílejících se na záchranných a likvidačních pracích je znázorněn na obrázku č. 6. Stanice Bruntál (5x technika) Stanice Krnov (4x technika) Stanice Rýmařov (1x technika) ÚO Ostrava (6x technika) Lezecké skupiny HZS MSK (4x technika) Ostatní technika všech ÚO (6x technika) Obr. 8: Síly a prostředky HZS MSK [2] Dále na místě zasahovalo 13 jednotek SDHO územního odboru Bruntál a pomoci také přijelo 6 jednotek SDHO z územního odboru Opava. V pohotovosti na vlastní stanici byly jednotky SDHO Bruntál a Jindřichov [2]. Za Policii bylo nasazeno celkem 98 policistů. Z toho 41 policistů Územního odboru Bruntál a 57 policistů ostatních složek (Speciální pořádková jednotka Ostrava, Preventivně informační oddělení a krizová intervence a psychologové). Dále bylo na místě 13 členů Městské policie Krnov [2]. Na místě působilo celkem 5 týmů zajišťujících posttraumatickou péči. Jednalo se o 3 týmy Policie ČR, 1 tým HZS ČR a 1 tým HZS MSK [2]. 26

27 4.4 Činnost krizového štábu Pro řešení situace byl svolán redukovaný krizový štáb, zbytek členů krizového štábu byl připraven v pohotovosti na telefonech, v případě potřeby mohli být kontaktováni. Redukovaná skupina krizového štábu se v co nejrychlejším čase dostavila na místo události, kde vyhodnotila situaci, mapovala škody a začala připravovat potřebné kroky k přijetí krizových opatření pro zvládnutí situace. Mapování škod Pro zmapování škod krizový štáb zařídil dvojice pracovníku Sociálního odboru, které navštěvovaly jednotlivé postižené domácnosti a prováděly šetření škod. Rozsah škod byl orientačně zmapován u každého objektu, byly zjištěny potřeby obyvatel těchto objektů a případně byly zaznamenány další postřehy. Tuto činnost prováděli zaměstnanci Sociálního odboru v kombinaci s pracovníky Úřadu práce, kteří zjišťovali potřebnost mimořádných dávek pro postižené rodiny. Tyto návštěvy domácností lidé přijímali velmi pozitivně a s velkou vděčností. V nepřístupných oblastech polomů a vývratů byly škody mapovány a dokumentovány pomocí policejního vrtulníku. Tyto části také letecky zdokumentoval tajemník Městského úřadu Krnov [1]. Jako další povolal krizový štáb pracovníky Životního prostředí, kteří v terénu mapovali poškozené stromy a vydávali rozhodnutí o jejich odstranění. Pracovníci byli vystaveni velkému tlaku od občanů, kteří měli strach z větších stromů a žádali jejich pokácení. Kontaktováno bylo také Povodí Odry, které druhý den ráno začalo s uklízením napadaných stromů do koryta řeky a s vyčistěním samotného koryta od větví, které se zaklínily o pilíře mostu [1]. Likvidace následků tornáda Krizový štáb jako jednu z prvních věcí povolal technické služby. Úkolem technických služeb bylo provést strojově úklid komunikací. Úkolem bylo odklidit z cest různé střepy, hřebíky, kusy dřev, zbytky střešních tašek a různých dalších malých trosek. Tyto předměty totiž představovaly riziko pro techniku (např. defekt kol), zasahující hasiče a další členy složek IZS [1]. Jako další bylo nutné zajistit prostředky pro odvoz odpadu. Pro tento účel zajistil krizový štáb kontejnery, které mohli lidé využít pro úklid trosek. Kontejnery byly zpočátku přistavovány plošně. Poté byly přistavovány na vyžádání a to pouze těm, kteří byli uvedeni v záznamech 27

28 úřadu, jako občané s více poškozeným domem. Střídání kontejnerů organizoval pracovník technických služeb. Ten také kontroloval, aby lidé do kontejnerů nosili pouze věci, které přivál vítr a nepoužívali je k vyklízení nepořádku, který měli naskladněný doma. Na tyto účely si museli zaplatit kontejner z vlastních peněz [1]. Kvůli poškození elektrické sítě byl kontaktován ČEZ, který vyslal na místo své pracovníky. Ti měli na starost obnovení dodávek elektřiny a zajištění poškozených sloupů, u nichž hrozilo zřícení. Dodávka elektřiny byla obnovena již druhý den [1]. Další z řešených věcí bylo omezení přístupu do zasažené oblasti nepovolaným osobám. Tímto se zabránilo v přístupu osobám, které na místo dorazily pouze ze zvědavosti, aby se podívaly, co se stalo. Přítomnost těchto lidí by pouze komplikovala práci zasahujících hasičů. Kromě omezení vstupu do zasažených obydlených oblastí byl také vyhlášen zákaz vstupu do kalamitních lesů, aby se předešlo zranění [1]. Strava pro zasahující Krizový štáb dále zajišťoval stravu pro zasahující jednotky. Dobrovolně nabídl stravu také ředitel nemocnice včetně várnice na čaj. Stravu zasahujícím jednotkám přinášeli dokonce i někteří místní. Firma Kofola přišla s nabídkou zajištění pitného režimu [1]. Informování obyvatelstva Pro postižené občany zařídil krizový štáb vytvoření letáků (viz Příloha č. 2), které rozdávali v zasažené lokalitě. V letáku byly uvedeny kontakty na osoby zajišťující různé služby, jednalo se například o zapůjčení kontejnerů, vysoušečů, plachet nebo posouzení objektu statikem. Dále byly v kartě kontakty pro osoby nabízející provedení různých prací. Tyto nabídky pak byly zveřejněny na oficiálních stránkách Krnova [1]. Během mapování škod byli vytipování starší obyvatelé, kteří by úklid zahrady sami nezvládli a neměli nikoho, kdo by jim pomohl. S úklidem těmto lidem pomohli během následujícího týdne lidé z místní pobočky Armády spásy [1]. 28

29 Finanční výpomoc Jako další opatření zřídil krizový štáb finanční účet, kam mohli lidé posílat dobrovolné finanční dary pro občany, kterým vznikly škody. Na účtu se vybralo kolem Kč. Město pak hradilo občanům některé potřebné technické prostředky, jako například zapůjčení vysoušečů nebo plachet na střechy. Občané, kteří žádali o zapůjčení například vysoušeče na účet města, museli prokázat, že se jejich nemovitost nachází v zasažené oblasti. Tato potvrzení vydával Sekretariát starostky. Od různých firem a živnostníků přicházely zvýhodněné nabídky, nebo byly jejich služby poskytovány se slevou. Odbor ekonomiky připravil pro občany přehled možností, jak získat finanční příspěvek na likvidaci škod po řádění tornáda. Tyto informace byly zveřejněny na internetových stránkách Krnova [1][15]. Občané mohli také u města podat žádost o finanční příspěvek maximálně do výše Kč na úhradu nákladů vzniklých při opravě majetku. Tyto žádosti pak město odeslalo na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Jednalo se celkem o Kč. Příspěvek mohl být použit pouze na navrácení domů do stavu před živelní pohromou nebo do provozuschopného stavu, ale například majitelé zničených chat, zahrad a rekreačních objektů měli smůlu. Příspěvek státu sloužil k uhrazení nákladů spojených s prací řemeslníků, na nákup krytiny nebo stavebního materiálu, ale už za něj nebylo možní nakoupit například nový koberec anebo vyměnit zničené vybavení bytu [1][15]. 4.5 Komplikace při zásahu Problémy se v průběhu zásahu v podstatě nevyskytovaly. Menší komplikace nastaly v okamžiku, kdy nebyl dostatek úchytného materiálu, který byl potřebný k připevnění plachet. Požadavek na zajištění materiálu vznesli hasiči ke krizovému štábu, který tuto situaci vyřešil. Dokázal potřebný materiál zajistit i v brzkých ranních hodinách a záchranné práce mohly dále pokračovat. Jinak se během průběhu záchranných a likvidačních prací nevyskytly žádné problémy a zasahující složky předvedly bezchybný výkon [1]. Komplikace představovali katastrofou nedotčeni lidé, kteří se snažili využít přistavených kontejnerů k vyházení nepotřebných věcí a odpadu. Ti byli technickým pracovníkem informováni, že kontejnery k tomuto účelu neslouží a pokud chtějí, tak si musí kontejner obstarat na své vlastní náklady. Jiní zase žádali město o poskytnutí plachty na střechu, i když nebyli uvedeni v seznamu poškozených [1]. 29

30 Další problém, který musel být vyřešen, byla přítomnost osob, které se na místo události přišly pouze podívat a neměly v úmyslu postiženým lidem pomáhat a mohly by komplikovat průběh záchranných a likvidačních prací. Tito zvědavci také měli negativní vliv na poškozené osoby, které ve své situaci potřebovaly pomoc a přítomnost těchto osob snášely s nelibostí [1]. 4.6 Škody K poškození rodinných domů došlo v obci Býkov a v městských částech Krnova - Chomýž, Krásné Loučky, Ježník a Kostelec. Nejvíce škody na majetku napáchalo tornádo v místní části Kostelec. Nejvíce byly zasaženy střechy rodinných domů. Některé domy přišly o celé střechy, některé pouze o část. Řešení tohoto problému muselo být rychle zahájeno, protože domy bez střech byly vytopeny silným deštěm a případný další déšť by škody značně navýšil. Kusy střech, různých trosek a předmětů byly poházeny po okolních polích a mezi objekty. Trosky unášené větrem pak způsobovaly další škody na zaparkovaných vozidlech a dalších objektech [1][2]. Tyto škody byly zjišťovány během terénního šetření. Poškozené domácnosti byly rozděleny do 3 kategorií podle rozsahu škod (viz Příloha č. 1): 1. rozsáhlé škody 2. velké škody 3. menší škody Škody byly posuzovány na základě expertního odhadu, vizuální kontrolou objektu a podle výpovědí obyvatel. Do kategorie 1 bylo zařazeno 6 domácností, z toho si 5 domácností zabezpečí většinu svých požadavků svépomoci. Do kategorie 2 bylo zařazeno 41 domácností, které vyžadují pomoc. Do kategorie 3 bylo zařazeno 46 domácností, vyžadující minimální pomoc. Většinou se požadavky zasaženého obyvatelstva týkaly kontejnerů na veřejně přístupném místě pro uklizení trosek. Další požadavky se týkaly například zapůjčení vysoušečů, plachet na zakrytí poškozených střech, zprostředkování kontaktů na různé firmy nebo zajištění statiků [1]. 30

31 Tornádo dále způsobilo rozsáhlé škody na lesním porostu při přesunu mezi Ježníkem a Kostelcem a v oblasti Hájnického potoka. Celkově došlo k zasažení území o rozloze 33 ha, celkový objem poničeného dříví je m 3 a celková škoda se pohybuje kolem 4,5 mil. Kč. K poškození došlo také na elektrické rozvodné síti, kdy padající stromy zpřetrhaly dráty elektrického vedení. Bez elektřiny zůstalo kolem 3 tisíc lidí [1]. Naštěstí nedošlo k žádnému smrtelnému úrazu. V souvislosti s mimořádnou událostí bylo zaznamenáno 10 osob, které utrpěly lehká zranění. Tyto osoby nemusely být hospitalizovány [1]. 4.7 Náklady Celkové vyčíslení nákladů města na likvidaci škod způsobených tornádem. - Kontejnery (přistavení a odvoz) Kč - Mimořádné čištění silnic (Kostelec, Ježník) Kč - Strava z nemocnice Kč - Strava od města Kč - Posudky statiků Kč - Oprava nebytových prostor (střecha dřevoskladu na Ježníku) Kč - Oprava veřejného osvětlení (Kostelec, Ježník) Kč - Likvidace stromů na pozemku města (mimo lesní porost) Kč [1] 4.8 Shrnutí zásahu Podle výše uvedeného popisu lze celý průběh zásahu na místě události označit za bezproblémový. Jednotky složek IZS podaly profesionální a sehraný výkon, který vedl k úspěšnému zvládnutí situace. Hasiči na místě události zajišťovali především pokrývání poškozených střech plachtami a likvidaci spadaných, nebo nebezpečně nakloněných stromů. Policie zajišťovala hlavně pátrání po osobách, uzavření oblasti a hlídání veřejného pořádku. Dobrá byla také spolupráce se starostkou a krizovým štábem Krnova a celková práce krizového štábu a byla hodnocena velmi kladně. Na místě se také osvědčily skupiny posttraumatických týmů. Práce psychologů při jednání s lidmi se ukázala jak nepostradatelná například při situaci, kdy bylo potřeba vyšetřit zraněnou 31

32 osobu, která vyšetření odmítala podstoupit, dokud nebude nalezen pes, který se dané osobě zaběhl během řádění tornáda. Zraněný nakonec ošetření, po domluvě s psychology, podstoupil. Tornádo si naštěstí nevyžádalo žádné životy a nikomu nezpůsobilo vážná zranění [1]. Na místě se projevila řada faktorů, které usnadňovaly vyrovnávání se s následky tornáda (tzv. rozpouštědel stresu ). Mezi tyto faktory lze zařadit kvalitní a rychlou pomoc ze strany HZS MSK, společný osud zasažených, zkušenost a srovnání s povodněmi, zkušený a kvalitní přístup starostky, solidarita ze strany sociálního okolí, rychlý zájem ze strany HZS MSK a PČR ve formě posttraumatického týmu a přítomnosti mnoha policistů k ochraně obydlí [2]. Tabulka 4: Zhodnocení zásahu [2] Zhodnocení zásahu Pozitiva - nasazení jednotek (20:00 06:00) - pokrytí střech - rychlý dovoz plachet - okamžité zřízení štábu velitele zásahu - využití lezeckých skupin - dobrá spolupráce s městem Krnov - využití výškové techniky z Ostravy - nasazení pořádkové jednotky Policie ČR Negativa - během práce složek IZS a krizového štábu města se nevyskytly žádné problémy 32

33 4.9 Návrh opatření V této kapitole budou navrženy a odůvodněny opatření, která by mohla být použita během likvidace následků tornáda, nebo která mohou být použita jako preventivní opatření před vznikem samotné mimořádné události. Cvičení Cvičení krizového štábu je důležité pro zajištění přípravy členů krizového štábu na řešení mimořádných nebo krizových událostí. Tato cvičení mají za cíl prověřit součinnost krizového štábu, prohloubit znalosti a dovednosti členů KŠ, ověřovat postupy pro řešení krizových a mimořádných situací a informační a komunikační vazby orgánů krizového řízení. Situace, kterou způsobilo tornádo v Krnově, se již stala námětem pro scénář cvičení krizového štábu obce s rozšířenou působností. Toto cvičení bylo zpracováno formou diplomové práce [21]. Plachty Kromě samotného tornáda způsobilo škody také zatečení vody do objektů, které přišly o střechy. Tyto střechy pak byly zakrývány zapůjčenými plachtami. Bylo by vhodné, kdyby město vyhradilo prostory, ve kterých by mělo naskladněné velkoformátové plachty a prostředky pro jejich uchycení. Tyto zásoby by v případě potřeby mohly být ihned použity a nemusely by se dovážet. Připravené zásoby plachet by se mohly zúročit také při jiných mimořádných událostech nebo v situacích, kdy město uzná za vhodné a potřebné je použít. 33

34 Informování obyvatelstva Jako jedno z možných opatření, která mohou být použita před samotnou událostí je informování obyvatelstva, jak se v případě vzniku tornáda chovat a předcházet tak zraněním, nebo úmrtím. Tyto pokyny by mohly být dostupné na internetových stránkách obce v podobě tabulky, nebo jako krátký text (viz Tabulka 5). Tabulka 5: Jak se chovat při tornádu [10] Jak se zachovat v případě vzniku tornáda Co dělat? Co nedělat? Uvnitř objektu: Ukrýt se v podzemních prostorech (sklepy, garáže). Pokud není možnost schovat se do podzemních prostor (dům bez sklepa, byt), lze jako alternativu využít malé místnosti bez oken nebo chodby. Ve výškových budovách sejít do co nejnižšího podlaží a zde se skrýt. Vně objektu: Ihned se skrýt ve vhodném objektu, popřípadě připoutaný ve vozidle dojet k nejbližšímu objektu. Pokud se během jízdy objeví létající trosky, je nutné zastavit vozidlo, zůstat připoutaný, skrčit se pod úroveň oken a chránit si hlavu rukama. Je vhodné pro ochranu hlavy použít deku, nebo bundu. Ukrýt se v místě, které leží znatelně níž, než okolní terén a lze se do něj bezpečně dostat (například příkopy). Zde ležet, tváří k zemi a hlavu chránit rukama. Nevycházet z objektu. Nepřibližovat se k oknům. Nesnažit se ujet v autě. Neukrývat se pod most. Neukrývat se v různých chatkách, přístřešcích, kůlnách, atd. 34

35 Závěr Cílem bakalářské práce bylo vypracovat případovou studii k následkům tornáda v Krnově, ze dne Práce se zabývala vyhodnocením záchranných a likvidačních prací, činností krizového štábu města a shrnutím opatření přijatých v průběhu likvidace následků tornáda. Dále bylo úkolem, na základě získaných poznatků, navrhnout opatření a tato opatření zdůvodnit. V první části práce byly zpracovány základní informace o tornádech, jako je definice a vzhled. Další kapitola práce byla věnována měření rychlosti větrů, ve které jsou popsány stupnice sloužící k určování rychlosti větrů a intenzity tornád. Závěr teoretické části je věnován výskytu tornád v různých částech světa. Kromě oblastí výskytu tornád a jejich intenzit byla stručně popsána historie výzkumu tornád v daných částech. Druhá část bakalářské práce byla věnována tornádu, které zasáhlo město Krnov. V úvodu druhé části je popsána lokalita výskytu a trasa, kterou tornádo prošlo. Dále je uvedena časová osa průběhu události. Následuje shrnutí a vyhodnocení činností složek IZS v místě události a činnosti krizového štábu města Krnova. Proběhly celkem 3 zasedání krizového štábu, z toho 2x přímo v místě události a 1x na městském úřadě. Po vyhodnocení průběhu zásahu a práce krizového štábu byly shrnuty škody vzniklé na majetku občanů a na lesních porostech. Poté byly uvedeny náklady města spojené s likvidací škod. Na konci druhé části bakalářské práce byl shrnut celý zásah a byly uvedeny pozitiva a negativa celé akce. I přes to, že podobná situace není na rozdíl od jiných mimořádných situací obvyklá, byl výkon složek IZS a krizového štábu hodnocen pouze kladně a celá situace byla velmi dobře zvládnuta. Důležitost celé události ukazuje i fakt, že na místo dojel hejtman Moravskoslezského kraje, který nabídl svou pomoc při likvidaci následků tornáda. V poslední části práce bylo navrhnuto několik opatření, která by mohla ulehčit městu řešení podobných situací. Problémem u tornád je to, že vznik samotného tornáda nelze s dostatečným předstihem předpovědět. Předpovídat lze pouze vznik bouří, u kterých může ke vzniku tornáda dojít. Proto nelze samotný průběh tornáda a následky jeho působení nějak ovlivnit, jako například u povodní. 35

36 Zdroje [1] MERTOVÁ, Věra. Dokumentace o činnosti KŠ ORP Krnov: tajemnice KŠ města. Krnov, [2] PATROVSKÝ, Jiří. Zpráva o zásahu, ÚO Bruntál HZS MSK. Bruntál 2013 [3] GRAZULIS, T. The tornado: nature's ultimate windstorm. Norman, OK: University of Oklahoma Press, c2001. ISBN [4] ŘEZÁČOVÁ, Daniela. Fyzika oblaků a srážek. Vyd. 1. Praha: Academia, Gerstner. ISBN [5] LYNCH, John. Počasí. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, Universum (Knižní klub). ISBN X. [6] Tornáda: a jevy příbuzné na území České republiky [online]. Český hydrometeorologický ústav a Amatérská meteorologická společnost - o.s., (c) [cit ]. Dostupné z: [7] What is a tornado? [online]. Norman, OK: Cooperative Institute for Mesoscale Meteorological Studies, 2001 [cit ]. Dostupné z: [8] From domestic to international: Tornadoes around the world. U. S. Tornadoes: Examining United States tornadoes past, present and future [online] [cit ]. Dostupné z: [9] Texas Tornado Facts. Tornado Alley ARMOR [online] [cit ]. Dostupné z: 36

37 [10] Tornadoes. Ready: Prepare. Plan. Stay informed. [online]. Washington: The Federal Emergency Management Agency, 2003 [cit ]. Dostupné z: [11] TORRO [online]. Tornado & Storm Research Organisation, 2016 [cit ]. Dostupné z: [12] Severe Weather Tornadoes. The National Severe Storm Laboratory [online]. Norman, OK: NOAA National Severe Storms Laboratory [cit ]. Dostupné z: [13] Tornádo vyšlo Krnov draho. Zatím stálo milion a potřeba jsou další peníze. Český rozhlas [online] [cit ]. Dostupné z: [14] Starostka Krnova: Tornádo ukázalo, že když je zle, dokážeme držet spolu. Bruntálský a krnovský deník.cz[online] [cit ]. Dostupné z: [15] Tornádo: žádost o dotaci už byla odeslána na ministerstvo. Oficiální web Krnova [online] [cit ]. Dostupné z: [16] Krnovu už přišly na účet peníze pro oběti tornáda. Bruntálský a krnovský deník.cz [online] [cit ]. Dostupné z: html [17] How do tornadoes form? TedEd [online] [cit ]. Dostupné z: 37

38 [18] Meteorologický slovník výkladový a terminologický [online] [cit ]. Dostupné z: [19] Konvektivní bouře. Vesmír [online] [cit ]. Dostupné z: [20] Vlastní tvorba [21] MECOVÁ, Eva. Cvičení orgánu krizového řízení - tornádo. Ostrava, Diplomová práce. Vysoká škola Báňská Technická univerzita Ostrava.. 38

39 Seznam obrázků Obr. 1: Tornádo bez kondenzačního chobotu [1] Obr. 2: Schéma vývoje nesupercelárního tornáda [4] [3] Obr. 3: Schéma tornáda [6] Obr. 4: Oblast nejčastějšího výskytu tornád v USA [9] Obr. 5: Výskyt tornád v Evropě v letech [8] Obr. 6: Výskyt tornád v ČR [20] Obr. 7: Trasa tornáda [20] Obr. 8: Síly a prostředky HZS MSK [2] Obr. 9: Aplikace plachty [2] Obr. 10: Plachty na střechách [2] Obr. 11: Plachty na střechách 2 [2] Obr. 12: Poškozený lesní porost [2]

40 Seznam tabulek Tabulka 1: Beaufortova stupnice síly větru [18] Tabulka 2: Fujitova stupnice intenzity tornád [18][4] Tabulka 3: Časová osa události [2] Tabulka 4: Zhodnocení zásahu [2] Tabulka 5: Jak se chovat při tornádu [10]

41 Seznam příloh Příloha č. 1 Zpráva z terénního šetření Příloha č. 2 Leták s informacemi pro občany Příloha č. 3 Tornáda na území ČR od roku 1994 Příloha č. 4 Fotografie z místa události 41

42 Příloha č. 1 Zpráva z terénního šetření

43 Příloha č. 2 Leták s informacemi pro občany

44 Příloha č. 3 Tornáda na území ČR od roku 1994 Datum výskytu Lokalita Okres Intenzita května Lanžhot Břeclav F července Rajnochovice, Hostýnské Vrchy Břeclav F června Díly Rokycany F července Teplá Karlovy Vary F dubna Studnice Vyškov F1 11. června Málkov Chomutov F2 4. července Dražovice Vyškov nezařazeno 8. července Přestavlky Přerov F1 30. června Popovice Beroun F května Kochánkov Benešov F2 31. května Všestudy Mělník F1 31. května Milošovice Kutná Hora F3 31. května Hovorčovice Praha východ nezařazeno 31. květn Vilémovice Havlíčkův Brod F2 31. května Vyšehořovice Praha východ F0 20. července Otmarov Brno venkov F května Hevlín Znojmo F1 10. července Žlutice Karlovy Vary F1 13. července Sázava Kutná Hora F1 7. srpna Dačice Jindřichův Hradec F0 7. srpna 2003 Mýtinky u Nové Bystřice Jindřichův Hradec 6. června Nový Malín Šumperk F0 F1

45 13. července Brno - Černovice F0 22. července Halenkovice Zlín F1 23. července Chlum Karlovy Vary F0 13. srpna Kraslice Sokolov F0 15. prosince Velké Hostěrádky Břeclav F června Vysoká u Holic Pardubice F0 9. června Seninka Vsetín F1 9. června Litovel Olomouc F3 19. června Břeclav letiště F0 19. června Srbsko Mladá Boleslav F0 5. července Čechy pod Kosířem Prostějov F0 20. července Jáchymov Karlovy Vary F0 9. srpna 2005 Ostrožská Nová Ves Uherské Hradiště 5. června Třebom Opava F2 15. června Podbřeží Rychnov nad Kněžnou F0 29. července Krušné hory Kutná Hora F2 7. srpna Brandýsek Kladno F dubna Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou F0 14. května Znojmo Znojmo F0 20. května Žalmanov Karlovy Vary F1 13. června Božice Znojmo F0 28. června Oborná Bruntál F1 10. července Jedovnice Blansko F0 12. července Vodňany Strakonice F1 27. srpna Napajedla Zlín F července Trutnov Trutnov F0 19. července Zbytiny Prachatice F1 23. srpna Vráž Písek F0 28. září České Budějovice České Budějovice F0 F0

46 28. září Jižná Jindřichův Hradec F května Mohelnice Šumperk F0 25. června Smrkový Týnec Chrudim F května Dolní Ředice Pardubice F0 24. srpna Olešnice Blansko F1 27. srpna Vratimov Frýdek- Místek F května Lbín Teplice nezařazeno 21. června Staré Čivice Pardubice F června Hukvaldy Frýdek Místek nezařazeno června Krnov Bruntál F2 27. června Pavlíkov Rakovník F0

47 Příloha č. 4 Fotografie z místa události Zde jsou uvedeny fotografie škod napáchaných tornádem, práce hasičů, plachet aplikovaných na poškozené střechy a následky, které zanechalo tornádo na lesích. Obr. 9: Aplikace plachty [2] Obr. 10: Plachty na střechách [2]

48 Obr. 11: Plachty na střechách 2 [2] Obr. 12: Poškozený lesní porost [2]