MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA ODLIŠNOSTI KOMPETENCÍ VÝKONŮ ČINNOSTI OPTOMETRIE V EVROPSKÝCH ZEMÍCH SE ZŘETELEM NA EVROPSKOU UNII Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jitka Bělíková Vypracovala: Bc. Jitka Hrušková Brno, květen

2 ODLIŠNOSTNI KOMPETENCÍ VÝKONŮ ČINNOSTI OPTOMETRIE V EVROPSKÝCH ZEMÍCH SE ZŘETELEM NA EVROPSKOU UNII Dissimilarities in competencies and rate of achievement in Optometrical operation activities in European Countries in consideration of European Union Anotace Tato diplomová práce se zabývá odlišnostmi kompetencí optometristů v rámci evropských států. Práce charakterizuje vzdělávací strategie na vysokých školách, univerzitách a dalších institucích a kompetence absolventů optometrie v České republice, Německu, Velké Británii a některých dalších zemí. Současně se práce věnuje popisu legislativního vymezení v rámci optometrie, také charakterizuje jednotlivé evropské organizace zajišťující mezinárodní unifikaci vzdělávacích strategií. Součástí práce je i historický výklad o vzniku optometrie, normalizační dokumenty ovlivňující optometrii, celoţivotní vzdělávání. Klíčová slova: historický vývoj optometrie, vzdělávací strategie v optometrii, rozsah praxe, odborná způsobilost, kompetence, celoživotní vzdělávání, Evropský diplom z optometrie, vzdělávání v zahraničí, Evropská rada optiky a optometrie, Evropská akademie optiky a optometrie, Společenstvo českých optiků a optometristů, normalizační dokumenty, etický kodex Annotation This thesis deals with the competencies Optometrists differences in the European states. Thesis describes learning strategy at universities, colleges and other institutions and competencies of graduates of optometry in the Czech Republic, Germany, Great Britain and certain other countries. This work attends to the description the legislative definition of optometry, also characterizes each of the European unification of the international organization providing educational strategies. The work on the historical interpretation of optometry, optometry standardization documents affecting, lifelong learning. Key words: historical development of optometry, optometry learning strategy, scope of practice, professional qualification, skills, lifelong learning, European Diploma in Optometry, education abroad, the European Council of Optometry and Optics, The Academy of Optics and Optometry, Association of Czech Opticians and Optometrists, standardization documents, Ethics code. 2

3 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a veškeré pouţité zdroje jsem uvedla v příslušném seznamu. V Brně, dne Podpis:. 3

4 Děkuji slečně Mgr. Jitce Bělíkové, vedoucí své práce, za cenné rady, připomínky a také čas, který věnovala spolupráci na mé diplomové práci. 4

5 Obsah Obsah 5 Úvod.. 7 I. Teoretická část. 8 1 Charakteristika optometrie Historický vývoj optometrie Mezinárodní vývoj optometrie a rozsah odbornosti Optometrie v České republice Legislativní vymezení pravomocí Kompetence optometristy Studium optometrie v České republice Lékařská fakulta MU v Brně Charakteristika oboru a organizace studia Teoretická a praktická příprava Univerzita Palackého v Olomouci Charakteristika oboru a organizace studia Teoretická a praktická příprava České Vysoké učení technické v Praze Charakteristika oboru a organizace studia Teoretická a praktická příprava Optometrie v Evropě Optometrie v Německu Vývoj optometrie v Německu Beuth vysoká technická škole v Berlíně Univerzita aplikovaných věd v Jeně Optometrie ve Švýcarsku Vývoj optometrie ve Švýcarsku Vysoká technická škola v Olten Optometrie v Rakousku

6 3.3.1 Privátní vyšší technické učiliště v Tyrolsku Donau univerzita Krems Optometrie ve Velké Británii Vývoj optometrie ve Velké Británii Univerzita Anglia Ruskin Univerzita Aston Univerzita Bradford Univerzita Cardiff 52 4 Orgány ovlivňující vzdělávání v optometrii Evropská rada optiky a optometrie Evropský diplom z optometrie Evropská akademie optiky a optometrie Společenstvo českých optiků a optometristů Etický kodex očních optiků a optometristů 61 5 Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání Bolognská deklarace Evropský kreditní transferový systém Celoţivotní vzdělávání. 67 II. Praktická část Úvod 70 6 Charakteristika praktické části Cíle diplomové práce Formulace cílů Rozbor cílů Přehled výsledků práce Závěr Seznam použitých zkratek Seznam tabulek a grafů Seznam použité literatury

7 Úvod Optometrie patří k nelékařským zdravotnickým oborům, se zaměřením na lidské oko a jeho vlastnosti. Kompetence optometristů v rámci České republiky jsou stejné, ve srovnání s Evropou tomu tak jiţ není. Moţnost pracovního uplatnění v Evropě je doposud komplikovaná a to především nejednotným vzděláním a nestejnými kompetencemi optometristů v Evropě. O uplatnění absolventů na trhu práce rozhoduje především jejich konkurenceschopnost, flexibilita a snaha realizovat jejich vzdělání na vysoké úrovni. Důleţitým úkolem v oblasti odborné působnosti je reakce na rozvoj vědy a potřeba praxe při inovaci studijních programů. Je nutné opatřit absolventy optometrie dostatečně i v oblastech informační gramotnosti a jazykové disponibility, neboť tyto znalosti výrazně rozšiřují flexibilitu a moţnosti uplatnění absolventů na evropském trhu práce. V mé diplomové práci se zabývám srovnáváním kompetencí optometristů vzdělávaných na univerzitách a vzdělávacích institucích v Evropě. Práce se vztahuje k získání přehledné charakteristiky vzdělávacích strategií v optometrii a z toho vyplývajících odlišností absolventů v rámci povolání, nejen v České republice, Německu, Rakousku, Švýcarsku a Velké Británii. Celkem jsou v práci obsaţeny informace týkající se vzdělávání, rozsahu odborné způsobilosti i legislativních poměrů z 24 zemí Evropy. V souvislostech jsou zmiňovány i některé odlišnosti v rámci USA, Austrálie a Nového Zélandu. V teoretické části práce se zpočátku zaměřuji na historický vývoj a jeho vliv na současný stav optometrie v Evropě, charakteristiku vzdělávacích strategií v České republice, v německy mluvících zemích a ve Velké Británii. Nemalou část práce věnuji institucím a organizacím, které ovlivňují a snaţí se vytvořit například jednotnou vzdělávací strategii pro optometrii. V praktické části jsem stanovila šest cílů, týkající se převáţně rozdílů kompetencí, ale také vzdělávacího systému, právních předpisů, financování očního vyšetření, očního vyšetření prováděné oftalmology. Vytvoření těchto cílů vzniklo v souvislosti s teoretickým charakterem práce. Cílem vytvoření této práce bylo zformování souhrnných klíčových informací o kompetencích optometristů v Evropě nejen pro studenty a absolventy tohoto programu. 7

8 I. Teoretická část 1 Charakteristika optometrie Termín optometrie pochází z řečtiny. Jedná se o kompozitum slov optos, které znamená oko, vidění a metrie, které znamená měření. Optometristický obor se vyvinul z optické profese v průběhu 20. století. Optometristé téměř ve všech vyspělých zemích částečně zastupují práci očních lékařů v oblasti primární péče o zrak. Optometrie v Evropě se vyvíjela z původně technické profese na profesi zdravotnickou. Optometristé jsou vzděláváni především na univerzitách. Většina optometristů vykonává měření zraku a zároveň zhotovuje optické korekční pomůcky. Optometristická odbornost je v rámci Evropy v souladu se zkouškou Evropského diplomu z optometrie. Optometrie patří k nelékařským zdravotnickým oborům, se zaměřením na lidské oko a jeho vlastnosti. Hlavním smyslem této profese je analýza schopnosti oka vidět ostře. Optometrista je oprávněn samostatně měřit zrak, to znamená zjišťovat parametry oka, potřebu korekce zraku a doporučovat vhodnou korekci brýlovými čočkami, kontaktními čočkami, eventuálně jinými prostředky. Tato profese se tak odlišuje od očního optika právě způsobilostí samostatně měřit parametry zraku. Optometristé analyzují a posuzují zrakové vjemy, které oko zpracovává a pomocí zrakové dráhy je předává do mozku k následnému zpracování. Jako celá řada dalších oborů je i optometrie legislativně řízena v jednotlivých zemích různým způsobem a studium i praxe se proto poněkud odlišují. Podstatnou strukturální modifikaci studia i moţnosti rozvoje optometrie jako zdravotnického oboru poskytly legislativní změny z roku 2004 a 2005 s neustálými úpravami. Tyto změny zajistily akreditaci pro obor optometrie. Studijní obor optometrie je akreditován pouze jako obor vysokoškolského studia. Pravomoc k výkonu povolání optometristy získávají v České republice pouze absolventi bakalářského studijního programu, který mohou získat na třech univerzitách v České republice. Legislativou jsou upraveny i pravomoci optometristy jako zdravotnického pracovníka. Optometrie je v České republice řízena vládou prostřednictvím odpovídajících ministerstev a úzce spolupracuje s dalšími zdravotnickými organizacemi a specialisty. Optometrie patří mezi tři obory, které se věnují péči o zrak. Kromě optometrie je to 8

9 oftalmologie (součást lékařské péče) a ortoptika (podobor oftalmologie věnující se diagnostice a léčbě poruch pohybů očí, binokulárního vidění a zrakové ostrosti). Postup vzdělávání a odborná praxe optometristů je v řadě zemí regulována vládou. Jako ve většině zdravotnických oborů se i u optometristů poţaduje značná kvalifikovanost a neustálý přehled o nových postupech a trendech. Optometrie je úředně uznávána a vyučuje se v Evropě, v Severní Americe v USA a Kanadě, v Latinské Americe a v některých Karibských zemích, ve většině anglicky mluvících zemích, jako je Velká Británie, Irsko, Jiţní Afrika a Austrálie, také v Asii (Malajsie, Čína, Filipíny, Thajsko, Taiwan, Honk Kong) a na Blízkém východě v zemích Saudské Arábie, Íránu a Izraeli.[45] 1.1 Historický vývoj optometrie Je doloţen důkaz o tom, ţe čočky se pouţívaly k dekoraci jiţ několik tisíc let před Kristem. Řecký matematik Euklides asi v roce 280 př. n. l. psal o světle pohybujícím se v přímkách a o rovnosti úhlu dopadu a odrazu. Ve svém díle také zmiňoval visual cone, coţ je ekvivalent k dnešnímu zornému úhlu. Claudius Ptolemaius asi 150 př. n. l. měřil úhly dopadu a odrazu procházejícími ze vzduchu do vody, ale neobjevil mezi nimi přesný matematický vztah. První brýle se začaly vyrábět pravděpodobně v 13. století v Itálii. Prvními výrobními firmami zhotovujícími brýle byly podniky v Itálii, Německu a Nizozemsku. První brýlové obruby se vyráběly z kůţe a dřeva. Johannes Kepler ( ) v roce 1611 ve své knize Dioptrics matematicky popisuje čočky, zrcadla, hranoly. Také uvedl mnoho konceptů, které se dodnes vyučují v předmětu geometrické optiky. Kepler také vytvořil první přesný popis vzniku obrazu na oční sítnici. Sir Isaac Newton rozloţil bílé světlo na barevné a Willebrord Snell objasnil roku 1621 zákon odrazu. [1] Na principu schematických poznatků o odrazu světelných paprsků od oční rohovky Christophem Scheinerem v roce 1611 jsou zaloţeny dnešní autorefraktometry. Matematik Aguillon publikoval roku 1613 první významnou analýzu binokulárního vidění. Roku 1623 Benito Daza de Valdes publikoval vůbec první knihu vztahující se k optice, oční anatomii a výrobě a vyuţití brýlí. Vyhýbal se předpisovým tabulkám s hodnotami síly čoček ke korekci presbyopie. Navrhl pouţívat rozptylné čočky ke korekci myopie, které by neměly být příliš silné, protoţe by mohly způsobit zhoršené vnímání velikosti obrazu. Do své publikace zahrnul i kazuistické případy z praxe. [1] 9

10 Thomas Young jako první vyslovil domněnku trichromatické teorie barevného vidění a moţnost oční čočky způsobit akomodaci. J. E. Purkyně publikoval v letech knihu sensory physiology. V souvislosti s jeho prací jsou známy Purkyňovy obrázky (neboli vnímání světla okem), Purkyňův jev (vnímání barev okem). Hermann von Helmholtz publikoval příručku fyziologické optiky, shrnující jeho empirické teorie o prostorovém a barevném vidění. [1] Slovo optometrie bylo poprvé dáno do spojitosti s optickým přístrojem optometrem, který byl vyroben na počátku 17. století jezuitskými knězi. Wiliam Potterfield byl první, kdo se ve své knize Pojednání o oku v roce 1757 zabýval uplatněním tohoto přístroje a byl také první, kdo se zmínil o absenci akomodace u afakického oka a o vztahu mezi akomodací a konvergencí. Thomas Young v roce 1801 jako první určil oční astigmatismus. V roce 1827 anglický hvězdář Sir Georg Biddell Airy, stanovil svou vlastní astigmatickou vadu a optik Fuller z Ipswiche zhotovil korekční čočky. První cylindrické čočky byly v Německu broušeny roku [1] [2] V roce 1890 začal Frederick Boyer v USA vydávat časopis The Optician, zabývající se optikou a refrakcí. Tento časopis se doposud vydává, pouze pod jiným názvem Reviw of Optometry. V roce 1898 byla zaloţena americká optometristická asociace (AOA), která se v té době ještě nazývala Association of Opticians. Do roku 1901 bylo vykonávání odborné praxe optometristy v USA bez legislativního řízení. Na počátku roku 1900 vyučovalo v USA jiţ asi 60 škol (nebo kurzů) refrakci. V této době kaţdý, kdo navštěvoval dvoutýdenní kurz v oboru refrakce, oftalmometrie a skiaskopie, zastával postavení optometristy. Tehdy tento kurz bylo moţno absolvovat za 25 dolarů. [2] V roce 1901 v Minnesotě byl schválen první zákon týkající se optometrie. V roce 1904 bylo optickou asociací (v roce 1913 byla přejmenována z AOA na ANO) oficiálně ustanoven termín Optometrista. V letech byly v kaţdém státu USA zhotoveny a přijaty zákony týkající se optometrie. Columbie byla posledním státem s vlastní legislativou vztahující se k optometrii. [2] V roce 1910 začalo první dvouleté univerzitní vzdělávání v oboru optometrie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V roce 1915 rozšířila státní univerzita v Ohiu vzdělání na čtyři roky, poprvé v USA získali absolventi akademický titul Bachelor of Science (BSc). 10

11 Roku 1951 začala univerzita v Indianě se studijním programem, který byl po čtyřech letech studia ukončen titulem Doctor of optometry. Roku 1953 stejná univerzita udělila první titul Master of Science a roku 1955 první titul Doctor of Philosophy (PhD). [2] Do roku 1968 ukončovali američtí optometristé studium na univerzitách s titulem Bachelor of Science (BSc) nebo Doctor of Optometry (OD). [2] Ve Velké Británii sdruţují optometristy organizace British Optical Association (BOA) a Scottisch Association of Opticians (SAO). Ve Velké Británii se oficiálně termín optometrista pouţívá aţ od roku V Německu sdruţovaly optiky a optometristy tyto organizace: Deutsche Optometristen Verienigung (DOG) později přejmenována na Deutsche Gesellschaft für Optometrie (DGO), také Wissenschaftlichen Vereinigung für Augenoptik und Optometrie. Německé organizace pouţívaly termín Optometrista od roku Dnes se více pouţívá termín optometrista, dříve se uţívalo spíše označení oční optik nebo jen optik. V anglosaských zemích se vyuţívá od konce 19. století také označení Dispensing Optician, který nemá povolení samostatně určovat refrakci a vykonávat screening patologických očních projevů.[2] V následující tabulce je přehledný vývoj odborné praxe od výroby korekčních pomůcek aţ po oční vyšetření lékařem s vyuţitím diagnostických (DPA) i terapeutických (TPA) léků a laserové refrakční zákroky. Tabulka č. 1: Kategorie optometristických výkonů dle světové rady optometrie (WCO) Zdroj: Feike Grit

12 1.2 Mezinárodní vývoj optometrie a rozsah odbornosti Na výročním zasedání IOOL v kanadské Ottawě (dnešní Světová rada optometrie, WCO) roku 1993, byl mezinárodním spolkem očních optiků a optometristů přijat koncept optometrie, který zněl: Optometrie je zdravotnické povolání, autonomní, vzdělané a regulované (registrované, licencované). Optometristé se zaměřují na zrakový systém, jsou odborníky zdravotnické prevence, kteří poskytují rozsáhlou oční péči. Oční péče se skládá z určování refrakce, doporučení korekční pomůcky, stanovení očního onemocnění i výrobou korekčních pomůcek. Za poslední roky se vzdělání, právní úprava a odborná praxe očních optiků a optometristů téměř ve všech zemích světa enormně změnila. WCO roku 2003 v texaském Dallasu vypracovala koncept kompetencí oboru optometrie. Kompetence Optometrie se klasifikovaly: 1. Opticko-výrobní sluţby Výroba brýlových čoček, brýlových obrub a dalších optických pomůcek, které slouţí ke korekci vady očního aparátu. 2. Oční vyšetření Výroba očních pomůcek, oční vyšetření, měření, stanovení a korekce očních vad. 3. Diagnostické sluţby Výroba očních pomůcek, vyhodnocování očního vyšetření, vyšetření očních adnex k zjištění diagnózy a potlačení onemocnění. 4. Terapeutické sluţby Výroba očních pomůcek, oční vyšetření, oční diagnostika, vyuţití farmaceutických agens a jiných postupů ke korekci očních vad a zvládnutí onemocnění.[2] Všeobecně je známo, ţe se oční optika a optometrie vyvinula z technicky orientovaného povolání k profesi se zdravotnickým zaměřením. V následující tabulce je přehled stoupajících kompetencí v optickém odvětví. [2] 12

13 Tabulka č. 2: Rozdělení stádií odborné praxe Zdroj: Feike Grit 2007 Optometrie v Německu je zaloţena dle tří aspektů WCO společně s Dánskem, Finskem, Španělskem, Švédskem a Švýcarskem. Všechny tyto země mají společný základ ve výkonu povolání, v očním vyšetření, výrobě optických pomůcek a screening oční patologie. Existují země, které mají čtyři společné aspekty. Čtvrtým aspektem je moţnost stanovení diagnózy očního onemocnění s vyuţitím jednotlivých farmak. Mezi tyto země patří například Norsko, Nizozemsko a Irsko. V následující tabulce je přehledný seznam několika vybraných států Evropy ale i srovnání s USA, Austrálií, Novým Zélandem, Kanadou. V Řecku a Turecku dle zdrojů oční optici mají kompetence pouze k výrobě korekčních pomůcek. Naopak v USA jsou pravomoci optometristů nejvyšší, z evropských zemí má optometrista nejvíce pravomocí ve Velké Británii. 13

14 Tabulka č. 3: Boxing system optometrie Zdroj: Feike Grit 2007 Vzdělávání Vzdělávání optometristů je celosvětově záleţitostí vysokých odborných škol a univerzit. Roku 1999 se v Bologni sešli ministři školství 29 evropských zemí, aby schválili takzvanou Bolognskou deklaraci, tedy jednotný evropský zákon o vysokých školách s unifikovanými absolventskými zkouškami tzv. Bachelor/Master system. Plán zřízení byl do roku Součástí deklarace se také objevila potřeba reformovat a sjednotit vzdělání na evropských univerzitách. Bakalářský studijní program je na 3 aţ 3,5 roku a magisterský studijní program na 1,5 aţ 2 roky studia. Nastávající evropští optometristé získají akademický titul Bachelor of Science (BSc). Naopak v USA, Kanadě, na Filipínách a v Nigérii ukončují vzdělání optometrie titulem Doctor of Optometry. Tento akademický titul by se dal přirovnat k titulu Doctor of Medicine (MD). Pro vzdělávání v Evropě je rozhodující jiţ sepsaná Bolognská deklarace a zkouška Evropského diplomu z optometrie, která má za úkol sjednocovat vzdělávání a kompetence optometristů a očních optiků v Evropě. [2] 14

15 2 Optometrie v České republice 2.1 Legislativní vymezení pravomocí Optometrii v České republice definují tyto zákony, vyhlášky a nařízení vlády Zákon č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče Zákon 39/2005 Sb., poţadavky na studijní programy nelékařských zdravotnických povolání. Vyhláška č. 55/2011 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, k novelizaci došlo nařízení vlády č. 31/2010 Sb. o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí. Vyhláška č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotního povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky se ruší. Vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotního povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků ( nabyla účinnosti vyhláška č. 321/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb.). [46] Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních č. 96/2004 Sb. upravuje podmínky k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče v České republice. Zákon o poţadavcích na studijní programy nelékařských zdravotnických povolání č. 39/2005 Sb. definuje kompetence optometristy. Dle tohoto zákona lze získat způsobilost k výkonu optometristy pouze absolvováním 15

16 akreditovaného studijního programu na vysoké škole. Před zavedením tohoto zákona bylo moţné získat oprávnění k výkonu povolání optometristy na doškolovacích kurzech. [46] Studium optometrie je akreditováno jako bakalářský studijní program v České republice pro tři vysoké školy. Masarykova univerzita Brno, lékařská fakulta. Studijní program Specializace ve zdravotnictví, obor Optometrie. Univerzita Palackého v Olomouci, přírodovědecká fakulta. Studijní program Specializace ve zdravotnictví, obor Optometrie. České vysoké učení technické v Praze, fakulta biomedicínského inţenýrství. Studijní program Biomedicínská a klinická technika, zdravotnický obor Optika a optometrie. Akreditovaný obor musí zachovat poţadavky na teoretickou výuku, ve které se studentovi poskytují znalosti tvořící základ potřebný pro vykonávání povolání optometristy. Jsou to předměty anatomie člověka, anatomie a embryologie oka, biochemie, histologie, farmakologie, obecná fyzika a další. V programu jsou neméně důleţité odborné znalosti z oblasti optometrie, optiky, oftalmologie, kontaktních čoček, binokulárního vidění a ortoptiky, optických a oftalmologických přístrojů. Součástí sylabů je i cizí jazyk, ekonomie a vedení obchodu, právo, základy informatické gramotnosti. [4] [5] Kompetence optometristy Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků Citace: 55/2011 Sb. Vydáno na základě 96/2004 Sb., Předpis ruší 424/2004 Sb., 401/2006 Sb. [39] 1. Optoemtrista vykonává činnosti podle 3 odstavce 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace můţe: a) doporučovat vhodné druhy a úpravy brýlových čoček, b) provádět poradenskou činnost v oblasti refrakčních vad, včetně druhů kontaktních čoček a jejich vhodného pouţití, 16

17 c) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu, d) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu. můţe: 2. Optometrista bez odborného dohledu a bez indikace u osob starších 15 let věku a) vyšetřovat zrakové funkce a provádět metrická vyšetření refrakce oka, určovat refrakční vadu a provádět korekce, b) rozhodovat, zda je ke korekci refrakční vady vhodné pouţívat dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky, a předepisovat je, zhotovovat a opravovat, c) vyšetřovat v oblasti předního segmentu oka a pro potřeby korekce refrakčních vad, d) provádět poradenskou činnosti v oblasti refrakčních vad, e) při podezření na oční onemocnění doporučovat pacientům vyšetření u lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie, f) aplikovat kontaktní čočky a předávat je s poučením a doplňkovým sortimentem pacientům a provádět jejich následné kontroly. 3. Optometrista pod odborným dohledem očního lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie můţe provádět: a) činnosti uvedené v odstavci dva u osob mladších 15 let, b) vyšetření na oftalmologických diagnostických přístrojích, tato vyšetření však nehodnotí a nestanovuje diagnózu.[39] 2.2 Studium optometrie v České republice Optometrie je v České republice vedena jako nelékařská zdravotnická profese. Obor optometrie se jako vysokoškolské studium v České republice vyučuje od roku Optometrii je moţné studovat na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, jako tříleté bakalářské studium s moţností magisterského studia a navazujícího doktorandského studia. Optometrie se také vyučuje na lékařské a přírodovědecké Univerzitě Palackého v Olomouci, a v Kladně na fakultě biomedicínského inţenýrství, která je součástí Českého vysokého učení technického v Praze. 17

18 Od roku 1994 bylo snahou Společenstva českých optiků a optometristů (SČOO) prosazení oficiálního uznání optometrie jako nezávislé zdravotní profese v rámci České republiky. Reakcí na úsilí SČOO bylo roku 2004 vydání zákona č. 96/2004 Sb. popsaného výše. Optometrista je nelékařský zdravotnický pracovník, oprávněn samostatně měřit refrakci zraku, určovat parametry oka, potřebnou korekci zraku a doporučovat vhodnou korekci brýlovými čočkami, kontaktními čočkami, popřípadě jinými prostředky Lékařská fakulta MU v Brně Masarykova univerzita (MU) je jednou z nejdůleţitějších vzdělávacích a vědeckých zařízení v České republice, zaloţená v roce Je uznávanou středoevropskou univerzitou s demokratickými tradicemi. V současné době sestává z devíti fakult s více neţ 200 katedrami, klinikami a ústavy. [4] Studium Optometrie je oborem Specializace ve zdravotnictví, studijní obor optometrie, bakalářské prezenční jednooborové studium. S následnou moţností dvouletého magisterského a dále tříletého doktorandského studia. [4] Studium oboru Optometrie navazuje na dlouholetou tradici výuky optometrie na oční klinice jiţ od vzniku kurzů optometrie na doškolovacím ústavu pro středně zdravotnické pracovníky v roce Výuka bakalářů optometristů na LF MU započala v akademickém roce 1993/94. V roce 1997 vznikla na této fakultě katedra optometrie a ortoptiky. Studijní program optometrie je akreditován do K akreditaci předloţené studium oboru Optometrie poskytuje komplexní vzdělání, zahrnující v dostatečné míře teoretickou i praktickou výuku. Cílem studia je připravit a vychovat absolventy, kteří budou mít dostatečně široký základ vzdělání v matematicko-fyzikálních disciplínách a ve zdravotnictví se zaměřením na optiku a optometrii tak, aby byli připraveni na kvalifikovaný výkon povolání optometristy v souladu se zákonem o nelékařských zdravotnických povoláních (zákon č.96/2004 Sb.) a v souladu s návrhem příslušné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR, kterou stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, a s poţadavky Evropské rady optiky a optometrie (ECOO). Rozvoj studijního programu je zaměřen na harmonizaci studijních plánů s Asociací evropských škol a universit optometrie (AEUSCO). Masarykova univerzita v Brně je jedním z členů této asociace. Hlavní úsilí bylo soustředěno na rozvoj optometristické laboratoře s cílem posílit výuku o nejmodernější 18

19 metody v optometrii. V současnosti je moţné tuto laboratoř jiţ vyuţívat. Její prostory jsou situovány do centra města na Komenského náměstí 220/2, Brno. Katedra optometrie a ortoptiky spolupracuje se školícím střediskem The Vision Care Institute v Praze, Akademií věd ČR. Studenti mají moţnost zúčastnit se seminářů v těchto institucích. Zatímco od roku 2001/2002 do 2004/2005 bylo přijato pro studijní obor Optometrie přibliţně 25 studentů, v akademickém roce 2005/2006 jiţ bylo přijato 50 studentů. Stejně přijatých studentů bylo i v roce 2006/2007. Pro akademický rok 2010/2011 se na obor hlásilo 208 uchazečů, přijato do prvního ročníku bylo 55 studentů. Dle informací katedry je úspěšnost dokončení studia v řádném termínu 69 %. Předpokládané počty přijatých uchazečů jsou v souladu se zájmem o studium oboru Optometrie, vycházející ze zkušeností výuky bakalářského studia a přiměřeně odráţí potřeby praxe.[4] Charakteristika oboru a organizace studia Studenti s ukončeným středoškolským vzděláním a maturitou skládají písemný test prokazující znalosti učiva střední školy z předmětů biologie a fyzika. Počet uchazečů pro toto studium daleko převyšuje kapacitu pro naplnění oboru. Studium se skládá z matematicko-fyzikálního základu, se všeobecnou optickou orientací jako základní průpravy pro studium optometrie, kromě toho dále s předměty s biologickým a lékařským zaměřením se znalostmi z anatomie, fyziologie, oftalmologie a farmakologie, součástí studia jsou také základy ekonomiky a právních předpisů. Optometristé při výkonu svého povolání pouţívají řadu vyšetřovacích optických a oftalmologických přístrojů. V průběhu studia jsou studenti seznámeni s jejich vyuţitím především na očních klinikách v Brně (Fakultní nemocnice u sv. Anny, Fakultní nemocnice Bohunice, Fakultní dětská nemocnice). Studenti se v průběhu studia naučí zhotovovat a opravovat korekční pomůcky. Vyučujícími jsou přednášející z lékařské, přírodovědecké, pedagogické i právnické fakulty i další externí odborníci z oboru optiky, laserových pracovišť, optometrie a oftalmologie. Optometrista po úspěšném ukončení studia samostatně stanovuje refrakční vadu pacienta, navrhuje optimální optickou pomůcku a aplikuje kontaktní čočky. 19

20 Teoretická a praktická výuka Za bakalářské tříleté studium student absolvuje 1237,5 hodin teorie (v podobě přednášek a seminářů), procentuálně 45% a 1477,5 hodin praxe (praktická cvičení), procentuálně 55%. Celkový počet kontaktních hodin ve studijním oboru činí 2705 hodin.[4] Tabulka č. 4: Studijní program bakalářského studia na LFMU 1.ročník biochemie, fyziologie, histologie, lékařská latina, patologie, základy anatomie, anatomie a fyziologie oka I+II, brýlová optika, fyzikální optika I+II, fyzika I+II, geometrická optika, matematika, optická praktika, základy fyzikálně optického měření I, zdravotnická první pomoc, cizí jazyk, tělesná výchova, optická praktika I+II 2. ročník anatomie a fyziologie oka III, brýlová optika II, fyzikální optika III, základy fyzikálně optického měření II, patologická fyziologie, psychologie, sociologie, základy farmakologie, brýlová technika, brýlová technologie, ekonomie a vedení obchodu, binokulární vidění I, kontaktní čočky I, nauka o refrakci I+II, oční farmakologie, optické přístroje, oční patologie I, výpočetní technika, optická praktika III +IV 3. ročník binokulární vidění II, kontaktní čočky II+III, nauka o refrakci III+IV, oční patologie II+III, ergonomie vidění, oftalmologické přístroje, zvětšovací pomůcky, právní aspekty, optický závod, bakalářská práce V prvním ročníku studia se studenti seznámí hlavně s teoretickými znalostmi z oblasti obecné matematiky, fyziky, geometrické optiky, cizího jazyka a dalších. Tyto předměty jsou součástí všeobecného základu, který je důleţitý pro porozumění souvislostí v navazujících odborných předmětech. Sylabus těchto předmětů je pro všechna studia v České republice stejný. Výuka je uskutečňována převáţně v přednáškových místnostech lékařské fakulty, také v posluchárnách na jednotlivých převáţně očních klinikách. Předměty jako je matematika a fyzika jsou vyučovány na přírodovědecké fakultě nebo na Vysokém učení technickém v Brně. Praktickou částí studia jsou povinné praxe studentů, které se konají na očních klinikách ve fakultních nemocnicích v Brně (Nemocnice u sv. Anny-klinika nemocí očních a optometrie, Nemocnice Bohunice-oční klinika a Dětská nemocnice-dětská oční klinika). Tato praktická část vzdělání je rozvrhnuta převáţně do druhé poloviny studia. Studenti se na klinikách setkávají s pacienty přímo v ambulancích očních lékařů a konzultují s lékaři jednotlivé případy. Studenti se seznámí s dostupnými metodami, optickými, diagnostickými a léčebnými přístroji nejen pro oční vyšetření pacientů. 20

21 Studium je zakončeno státní závěrečnou bakalářskou zkouškou z optiky a výroby korekčních pomůcek, praktické zkoušky u reálného pacienta jako je vyšetření refrakční vady, zrakových funkcí na oftalmologických přístrojích a stanovení základní diagnózy a diagnostického postupu, dále k ukončení studia je zapotřebí obhajoba závěrečné práce a ústní státní závěrečná zkouška z předmětů základy oftalmologie, refrakční vady a jejich korekce, fyzikální a geometrické optiky, nauky o kontaktních čočkách a optometrie.[4] Po úspěšném vykonání státní závěrečné zkoušky obdrţí absolvent/ka titul Bc. (bakalář optometrie). Optometrista je po absolvování studia schopen samostatně uplatnit vhodné vyšetřovací postupy a výběr korekčních pomůcek. Absolventi nacházejí uplatnění jako samostatně pracující odborníci, v provozovnách očních optik, v ambulancích očních lékařů a očních lůţkových oddělení, v aplikačních střediscích kontaktních čoček, střediscích pro vyuţití zvětšujících pomůcek, v centrech pro korekci získaných poruch zraku a v dalších optických odvětvích. [4] Na bakalářské studium optometrie navazuje studium magisterské, které mohou studenti absolvovat po úspěšném dokončení bakalářského studia. Navazující program Specializace ve zdravotnictví, obor Optometrie je dvouleté studium. Cílem navazujícího magisterského oboru je doplnit teoretické i praktické znalosti absolventa. Součástí studia je vedle zdravotních věd, pedagogická aprobace, která studentům umoţní vyučovat odborné předměty optiky, optometrie i zdravotních věd na středních i vysokých školách. Absolvent s dovednostmi a znalostmi bakaláře z preklinických a klinických oborů bude v následujícím dvouletém studiu prohlubovat klinické poznatky (vnitřní lékařství, chirurgie, ošetřovatelství, gynekologie, pediatrie, psychiatrie, ), které mu poskytnou dostatečné znalosti speciální metodiky očního lékařství a optometrie. I nadále se bude provádět praxe na očních klinikách, v optických laboratořích i aplikačních střediscích kontaktních čoček. Studium zahrnuje metody vědecko-výzkumné a pedagogické práce. Praktické vyučování se realizují v odborných učebnách nebo přímo ve zdravotnických zařízeních. Odborná praxe se koná na smluvně zajištěných pracovištích. Student po dvou letech studia skládá teoretickou a praktickou státní závěrečnou zkoušku, která sestává z okruhů patologie oka, refrakčních vad, aplikované optiky, preventivního lékařství, optometrie, pedagogiky a psychologie a obhajoby diplomové práce. Praktická zkouška se skládá z vyšetření zrakových funkcí reálného pacienta, předběţného stanovení diagnózy 21

22 s léčebným plánem, určením optimální korekční pomůcky pro refrakční vadu. Po úspěšném zakončení studia v magisterském studijním oboru Optometrie, získá absolvent titul Mgr. Absolvent magisterského studijního programu je způsobilý vykonávat samostatnou práci v oboru optometrie. Optometrista bude připraven sledovat vývojové trendy v oboru a celoţivotně se vzdělávat a podílet se na vedení optiků a optometristů s niţším stupněm vzdělání. Své pedagogické znalosti můţe uplatnit ve výuce na střeních i vysokých školách v předmětech optika a optometrie. Optometriesta je specialistou pro korekci refrakčních vad brýlemi nebo kontaktní čočkou. Stanovuje optimální varianty korekce refrakční vady, k dosaţení co nejlepšího ošetření pacienta Univerzita Palackého v Olomouci Studium optometrie na Univerzitě Palackého v Olomouci bylo poprvé otevřeno v akademickém roce 1986/1987. Jednalo se o magisterské studium oboru Optika a optoelektronika se zaměřením na aplikovanou optiku a optometrii. V letech 1993/1994 na toto studium navázalo bakalářské mezioborové studium Optometrie. Studium muselo být ukončeno, pro změnu legislativy a posledními absolventy byly studenti v roce Nová legislativa, kterou zastupuje zákon č. 96/2004 Sb. a navazující předpisy, určuje optometristu jako zdravotnického pracovníka a definuje také jeho činnosti. Touto změnou došlo k nové koncepci studijních plánů na univerzitě a po akreditaci oboru podle nových poţadavků byl vytvořen obor Specializace ve zdravotnictví. [5] Tedy od roku 2005 do současnosti je moţné tento obor studovat na přírodovědecké a lékařské fakultě v Olomouci jako prezenční tříleté bakalářské studium. Od roku 2009 získala univerzita akreditaci pro vyučování prezenčního magisterského studia optometrie, studijní program Specializace ve zdravotnictví. Propojením studia na přírodovědecké i lékařské fakultě umoţňuje studentům zisk kvalitního vzdělání v teoretických i praktických znalostech. Předměty vyučované v tomto oboru jsou kompatibilní se schválenými materiály pro výuku optometrie sestavenými Asociací evropských škol a zároveň splňují poţadavky Ministerstva zdravotnictví České republiky na studijní programy Specializace ve zdravotnictví. [5] 22

23 Charakteristika oboru a organizace studia Studium optometrie je zprostředkováno katedrou optiky Přírodovědecké fakulty, ústavu Lékařské fakulty Univerzity Palackého a zejména oční klinikou, která je odborným garantem oboru na Lékařské fakultě UP. Cílem studia je příprava kvalifikovaných odborníků v oblasti optometrie dle zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních a vyhlášky č. 424/2005 Ministerstva zdravotnictví České republiky, která stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v souladu s poţadavky ECOO. Přijímací testy se vykonávají z předmětů matematika, fyzika a biologie v rozsahu učiva gymnázia. V akademickém roce 2009/2010 bylo uchazečů o studium 63, do prvního ročníku bylo přijato 26 studentů. Pro následující akademický roky byl předpokládaný počet uchazečů Teoretická a praktická výuka Studium se zaměřuje převáţně na obecné zásady podpory a ochrany zdraví, dále lékařské disciplíny jako je anatomie, fyziologie, patologie, farmakologie, histologie, imunologie, atp. Dále jsou do studia zahrnuty předměty matematicko-fyzikálního charakteru a předměty se všeobecným optickým zaměřením, nutné pro studium optometrie. Zásadní částí studia je anatomie, fyziologie, patologie a farmakologie oka, fyziologie a patologie monokulárního a binokulárního vidění. Součástí výuky je i samostatné seznámení se s oftalmologickým vyšetřováním očí se zaměřením na rozpoznávání jeho chorobného stavu, vyšetření zrakové funkce, metrická vyšetření oka, stanovování případné refrakční vady a optimální řešení situace s přihlédnutím k platným právním předpisům. Studenti získají teoretické i praktické znalosti z oblasti optické a brýlové technologie. Zvlášť významná péče je věnována vyšetřování refrakčních vad s důrazem na stanovení a následný předpis optimální binokulární korekce a aplikaci kontaktních čoček. Studenti k prohloubení svých znalostí vyuţívají odborné učebny a specializované laboratoře oční kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Součástí studia je i šesti týdenní externí praxe zaměřená na optometrické, kontaktologické a oftalmologické činnosti. Studium také zprostředkovává kurzy vztahující se k etice profese a základům ekonomie a právních předpisů. [5] 23

24 Tabulka č. 5 : Přehled objemu výukových hodin 1. ročník 2. ročník 3. ročník celkem Celkem hodin , ,5 Z toho praktická výuka Z toho teoretická výuka , ,5 Ministerstvo zdravotnictví České republiky k tomuto studijnímu oboru umoţňuje absolventům následnou registraci, která absolventy opravňuje k výkonu zdravotnického povolání optometrista a odpovídajících činností daných zákonem č. 424/2004 Sb. Absolventi nachází uplatnění ve zdravotnických zařízeních ve smyslu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Absolventi mohou bez odborného dohledu vyšetřovat zrakové funkce u osob starších 15 let, měřit refrakci, předepisovat optické pomůcky, aplikovat kontaktní čočky atd. Optometristé mohou získané vědomosti uplatnit v provozovnách očních optik, v obchodní činnosti s kontaktními čočkami, s oftalmologickými, optickými i lékařskými přístroji. Mohou se věnovat výrobě brýlových obrub, brýlových čoček, kontaktních čoček apod. [5] České Vysoké učení technické v Praze Na Lékařské fakultě UK v Praze v letech probíhalo bakalářské studium optometrie. V roce 2002 fakulta neobnovila akreditaci a posledními studenty, kteří dokončili studium, byli absolventi v roce [7] Počátkem října 2008 schválila Akreditační komise Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) rozšíření akreditace bakalářského studijního programu Biomedicínská a klinická technika a nový obor Optika a optometrie pro prezenční formu studia podle zákona č. 96/2004 Sb. Zahájení výuky proběhlo v akademickém roce 2009/2010. [7] V roce 2009 se do studijního bakalářského programu Biomedicínská a klinická technika, zdravotnický obor Optika a optometrie přihlásilo o studium 120 uchazečů, přičemţ do prvního ročníku se zapsalo 69 studentů. Na konci prvního ročníku studovalo 51 studentů. 24

25 V roce 2010 se počet uchazečů o studium rozšířil na 186, coţ více neţ trojnásobně přesahuje reálnou kapacitu. [9] Studium je ve značné míře koncentrováno do výukového komplexu v Kladně Charakteristika oboru a organizace studia Podmínkou přijetí do studijního programu je dosaţení úplného středního, úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání a úspěšné absolvování přijímacího řízení. Tematickými okruhy pro přijímací řízení jsou základy učiva z biologických a technických oborů. Přijímací zkouška je formou testu s volenou odpovědí. Bakalářský studijní obor Optika a optometrie je nově uvedený obor na Fakultě biomedicínského inţenýrství ČVUT v Praze, který si klade za cíl přípravu kvalifikovaných odborníků v oblasti optometrie a optiky ve shodě s nároky Evropské rady optiky a optometrie (ECOO) a vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků ve shodě s platnými legislativními předpisy o nelékařských zdravotnických povoláních. Sylabus studia je sestavován s ohledem na zkoušku z Evropského diplomu optometrie, aby absolventi měli co moţná nejlepší průpravu pro budoucí povolání. [6] Teoretická a praktická výuka Jedná se o prezenční studium tříletého bakalářského oboru Optika a optometrie, zakončené vypracováním bakalářské práce a obhajobou této práce a sloţením státní závěrečné zkoušky. Mimo jiné součástí studia jsou i praktická a laboratorní cvičení, odborná praxe v provozovnách očních optik a zdravotnických zařízeních, semináře a exkurze zabývající se problematikou optiky, optometrie a oftalmologie. [6] Studijní předměty jsou rozděleny do tří skupin podle důleţitosti na povinné, povinněvolitelné a volitelné. Předměty je nutné si zapisovat dle studijního plánu a podle něj je absolvovat s odpovídajícím zakončením. Po úspěšném obhájení bakalářské práce a sloţení státní závěrečné zkoušky získá student akademický titul bakalář (Bc.) studijního oboru Optika a optometrie. Kaţdý student musí při zápisu do prvního semestru absolvovat základní školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle dané předlohy. Výuka jazyků na fakultě je volitelná.[6] 25

26 Cílem oboru Optika a optometrie je připravit prakticky zaměřené absolventy. Studenti si osvojí vědomosti a praktické dovednosti z oblasti optometrie, optiky, oftalmologie a souvisejících oborů. Během tříletého studia nabývá student teoretické znalosti z předmětů přírodovědného charakteru jako je matematika, fyzika, chemie, biologie atd., dále z preklinických a klinických lékařských oborů jako je anatomie, fyziologie, histologie, patologie aj. s důrazem na lidské oko a dále znalosti z odborných předmětů v oblasti optiky, optometrie, oftalmologie a přístrojové techniky. Studenti se seznámí také s principy podnikání, vedení optické provozovny, právními i ekonomickými předpisy. Vzhledem k multidisciplinárnímu zaměření nového oboru se na teoretické i praktické výuce podílejí i externí specialisté. [6] Cílem praxe je zisk praktických dovedností a návyků, zdokonalení v oblasti přístrojové techniky pro budoucí uplatnění absolventa dle platné akreditace udělené MŠMT ČR. [6] Absolventi tohoto bakalářského studia jsou komplexně připraveni k výkonu povolání optika a optometristy. Absolvované studium odpovídá všem relevantním právním dokumentům a dalším dokumentům centrálních orgánů České republiky. Absolvent studijního oboru Optika a optometrie je prakticky zaměřený vysokoškolsky vzdělaný odborník, který je prakticky i teoreticky připraven k výkonu povolání optika, optometristy a kontaktologa. Absolvent dále rozvíjí a prohlubuje odborné znalosti v souladu s rozvojem poznání v oblasti oboru optiky a optometrie. Student ovládá metody stanovení refrakčních vad a jejich korekci všemi typy optických pomůcek. Dovede určit a pouţívat pomůcky pro těţce zrakově postiţené. Se svými zkušenostmi a dovednostmi je schopen vyrobit brýle a navrhnout je i z estetického hlediska. Ovládá problematiku binokulárního vidění. Absolvent je odborníkem v oblasti kontaktních čoček, dovede stanovit typ i všechny parametry vyhovující kontaktní čočky, má znalosti v jejich aplikaci i péči o ně. Vzděláním je kompetentní i pro práci ve výrobě brýlových a kontaktních čoček, brýlových obrub. Absolventi mohou pracovat také na pracovištích s experimentální a vědeckou činností, jako jsou např. výzkumné instituce a ústav AV ČR. [6] Podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti související s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) získávají absolventi bakalářského studijního oboru Optika a optometrie odbornou způsobilost k vykonávání povolání optometristy. [6] 26

27 V rámci rozvoje oboru na fakultě probíhá spolupráce se zahraničními univerzitami a institucemi. Jedná se zejména o mezinárodní spolupráci evropského programu ERASMUS MUNDUS pro mobilitu studentů a pedagogů. V rámci programu ERASMUS jsou pro obor Optika a optometrie uzavřeny mezinárodní dohody s následujícími univerzitami: Finsko (Helsinky Metropolia University of Applied Sciences), studium probíhá v angličtině a je rozděleno na podzimní a jarní semestr. Polsko (Politechnika Wroclawska-Wroclaw University of Technology), studium probíhá v angličtině nebo polštině. Další mezinárodní spolupráce v rámci vzdělávání studentů oboru Optika a oprometrie je plánována s několika dalšími univerzitami v zahraničí (Anglie, Německo, Norsko).[7] 27

28 3 Optometrie v Evropě Optometrie se v Evropě vyvíjí z původně technické profese na profesi zdravotnickou. Optometristé jsou vzděláváni především na univerzitách a vysokých školách. Hlavní náplní optometristů je měření refrakce, zároveň jsou optometristé způsobilí k výrobě optických pomůcek. Kompetence optometristů a jejich vzdělávací strategie se v rámci Evropy liší. V Evropě nejsou doposud stanovena unifikovaná pravidla pro získání oprávnění výkonu povolání optometrie. Například v Německu se problematice optometrie věnují zejména oftalmologové a profesionálně školení optici. Ve Francii nedochází k regulaci optometrie a optometristé jsou často vzděláváni návštěvou ordinací soukromých oftalmologů. [40] [45] Po vzniku EU byly vytvořeny organizace chránící evropské školy a školy s výukou optometrie (AESCO) a organizace vystupující pod označením ECOO, která usiluje o nastavení obecně platných pravidel tohoto oboru. Hlavním cílem těchto organizací je optometrii v EU sjednotit a stanovit evropskou zkoušku z optometrie (Evropský diplom), přijímaný celou EU. [45] V následující kapitole bude pro moţnost srovnání zpracována vzdělávací strategie studentů a kompetence absolventů optometrie v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Velké Británii. Jedná se o evropské země s dlouholetou tradicí v optickém odvětví a s významem z hlediska utváření optometrie v Evropě. 3.1 Optometrie v Německu Vývoj optometrie v Německu Optometrista je poskytovatelem primární oční péče. Z historicky zformovaných příčin se optometrie v Německu vyvíjela nejdříve v protikladu k anglosaským zemím i ostatním evropským zemím. Vzdělání v optometrii má svoji historii. Optometrie se vyučuje jiţ přes 100 let. Optometrie v Německu se vyvíjela z technického směru s kořeny k řemeslné tradici optického oboru. V Německu je moţné v optickém odvětví získat vzdělání jako mistr oční optik, diplomovaný oční optik nebo bakalář/magistr oční optik. Různorodost získání 28

29 kvalifikace v oboru oční optiky a optometrie je způsobena silnou orientací k technicky řemeslnému postavení profese. Roku 1927 vznikla v Jeně první vysoká odborná škola s moţností ukončení oboru akademickým titulem Diplom Optikers. V německém Aalu vznikla po druhé světové válce první vysoká odborná škola se studijním plánem oční optiky. Optika se nadále vyučovala na vyšších odborných školách a odborných akademiích. V roce 2007 se mohou studenti vzdělávat na pěti německých vysokých odborných školách se studijní program oční optik/optometrie, které mají ukončení titulem Bachelor of Science (BSc). Dále tři vysoké odborné školy, které umoţňují postgraduální nástavbové studium k získání titulu Master of Science (MSc). [2] Od roku 2008 mohou studovat optometrii i posluchači s plným pracovním úvazkem na Zentralverbandes der Augenoptiker (ZVA) v Düsseldorfu v Německu a získat titul BSc. z optometrie. Tento obor se studuje čtyři roky. S ohledem na vývoj usiluje dnes v Německu více jak 70% studentů získání vyšší kvalifikace v oboru oční optiky a optometrie prostřednictvím vysokých odborných škol. Paralelně k tomuto vývoji se změnil i obsah oboru více směrem k biomedicínskému vzdělání. Velký podíl na vývoji optometrie biomedicínským směrem měl také jiţ zmiňovaný Evropský diplom z optometrie, ale také příslušné zkušenosti, které mnoho německých studentů získalo během klinické praxe ve světě. Pozitivní odezvu také způsobilo vzdělávání mnoha studentů na anglosaských vysokých školách optometrie. Pozitivní je také komunikace mezi vysokoškolskými profesory na mezinárodní úrovni. Také zesílená účast vysokoškolských profesorů na mezinárodních kongresech zlepšila a zlepšuje sjednocení vzdělávacích standardů optometrie, coţ se také zřetelně projevilo na zvýšení absolventů očních optiků a optometristů. [2] Nezávisle od zlepšující se situace stále ještě v Německu existují zastánci technickyřemeslného optického odvětví, kteří získávají vzdělání a oprávnění k povolání prostřednictvím Meisterprüfung, která se svým studijním sylabem nedá srovnat s úspěšně dokončeným studiem na vysoké škole. Tato různorodost německých vyšších odborných škol je problémem dalšího vývoje odbornosti k Primary Eye Care Provider která k tomuto vývoji nutně potřebuje jednotné akademické a klinické vzdělání. [2] 29

30 Absolventi v oboru optometrie jsou si vědomi své vyšší odpovědnosti, zvýšení své odborné činnosti a proto vykonávají nejrůznější doplňující vzdělávání. Také odborné školy a další instituce zesílily svoji odbornost a nabízí podobně jako ZVA ve svém centru pro zvyšování kvalifikace další kvalitativní vzdělání. Na druhé straně nelze přehlédnout nezanedbatelný počet očních optiků pouze se základní odborností bez zkoušek týkající se zdravotního zaměření. Vzhledem k aktuálnímu vývoji nejen v Evropě je pro Německo velmi důleţité, potřeba sjednocujících směrnic vzdělávání. [2] Ke změnám v německém vzdělávání v posledních letech dochází především vlivem mezinárodního systému vzdělávacích strategií, také díky reformám, přísněji biomedicínsky zaměřeným učebním osnovám vysokých odborných škol, díky Evropskému diplomu z optometrie, ale také prostřednictvím technického přizpůsobení na školách. Ke změnám ve vývoji optometrie přispěla i zvyšující se náročnost a potřeb na kvalitní vidění i zvyšující se průměrný věk obyvatelstva a vyšší incidence očních onemocnění.[2] Po ukončení vzdělání očního optika, mohou studenti dále rozšiřovat své vzdělání. Výběr studia směřuje k získání titulu mistr oční optik Augenoptikermeister, diplomovaný oční optik geprüften Augenoptik nebo bakalář Bachelor Augenoptik případně magistr Master Augenoptik. Získání vzdělání v oboru mistr oční optik zprostředkovávají tyto školy: Fielmann Akademie Schloss Plön, Fachakademie Hankensbüttel, NDOC ( Norddeutsches Optik Colleg ) Schwarmastedt, BTZ ( Bildungs- und Technologiezentrum) Rathenow, ZVA- Bildugszentrum Knechtsteden, BFW ( Berufsfortbildungswerk ) Karlsruhe. Vzdělání v oboru diplomovaný oční optik je moţné: FSAO Jena, HFA (vyšší odborná škola pro oční optiku) Köln, Optonia Diez, FFA (odborná škola pro oční optiku) München. Titul bakalář/magistr je moţné získat: 1. Beuth Hochschule (vysoká škola) Berlin 2. FH (vysoká odborná škola) Jena 3. FH (vysoká odborná škola) Aalen 4. ZVA-Bildugszentrum Knechtsteden 5. FH (vysoká odborná škola) Lübeck 6. FH (vysoká odborná škola) Ostfalia 7. Hochschule (vysoká škola) München.[17] 30

31 Beuth vysoká technická škola v Berlíně Studium optometrie na Beuth vysoké technické škole nabízí tři studijní obory, které odpovídají poţadavkům sepsaným v Bologni roku 1999 v tzv. Bolognské deklaraci. Základ tvoří bakalářský studijní obor oční optik/optometrie. Následuje magisterský studijní obor oční optik/optometrie. Třetí magisterský studijní obor je mezinárodně kvalifikovaný v oblasti klinické optometrie. Studium na Beuth Berlin je směrovaný na vysoce kvalifikované vykonávání povolání v optickém oboru. Všechny tři oblasti mají biomedicínský základ osnov učiva, dále se skládají z postupu a průběhu očního měření, praktického vyučování ve všech optických odvětvích, které jsou potřebné k vyšetřování a péči v oboru. Studium je regulováno dle zákona z [18] Zakončení studia je moţné titulem B.Sc. ( Bachelor of Science Optometrie, bakalář optometrie), M.Sc. ( Master of Science Optometrie, magistr optometrie) a M.Sc. ( Master of Science in Clinical Optometry, magistr klinické optometrie). Předpokladem přijetí ke studijnímu bakalářskému oboru je úspěšně ukončené střední odborné optické vzdělání, studenti jsou přijímáni i z jiných středních škol. Pro přijetí do navazujícího magisterského programu je nutné zdárné ukončení bakalářského programu a pro studium klinické optometrie je vedle ukončeného bakalářského vzdělání zapotřebí profesní zkušenost v optickém oboru v délce minimálně jednoho roku. Délka bakalářského studijního programu (B.Sc dříve BAO) je sedm semestrů, začátek studia bývá v říjnu a ukončení přijímání ţádostí do oboru je 15. července. Délka studia M.Sc. jsou tři semestry, začátek studia je v dubnu a délka studia postgraduální klinické optometrie je také tři semestry, začátek studia vychází také na duben. Studium B.Sc. je zpoplatněno pouze sociálními poplatky, které jsou asi 130 euro na semestr studia. Pro M.Sc. program si studenti platí také pouze sociální poplatky a v programu klinické optometrie vychází náklady na studia na 8350 USD za semestr, k tomu jsou i nadále připočítávány sociální poplatky. Do bakalářského programu je přijímáno 40 studentů. Při zvýšeném počtu uchazečů se koná výběrové řízení dle numerus clausus Výběrové řízení je povinné asi pro 40% těchto uchazečů. Studenti skládají test. Od akademického roku 2010/2011 jsou platné nové moduly studijního oboru a absolventi získávají titul B.Sc a M.Sc (dříve BAO/MAO). Obor musel vytvořit novou strukturu modulů, kurzů a kreditů, výukových obsahů, poţadavků na dovednosti, které 31

32 odpovídají ECOO a novým vzdělávacím standardům. Vzdělávací komise pro optometrii vytvořila modulový program tohoto oboru v roce Od této doby byly programové moduly reformovány a přepracovány. Tabulka č. 6: Studijní program na Beuth Berlin 1.semestr 2.semestr 3.semestr 4.semestr 5.semestr 6.semestr 7.semestr anatomie a fyziologie, základy předního segmentu oka, oftalmoskopie a skiaskopie, základy zrakového systému, technická optika, informační výuka v optometrii patologie, imunologie a farmakologie, jedno a více ohniskové čočky, základy aplikace kontaktních čoček, odborný anglický jazyk, subjektivní refrakce, měření a hodnocení zrakového systému oční patologie, progresivní čočky, rotačně symetrické kontaktní čočky, základy péče o slabozraké, binokulární vidění I oční příznaky systémového onemocnění, speciální brýle, torické kontaktní čočky, optické a elektronické zvětšovací pomůcky, binokulární vidění II, základy statistiky odborná praxe Speciální kontaktní čočky, klinické praktikum-přizpůsobování brýlí, binokulární vidění, klinické praktikum-aplikace kontaktních čoček, klinické praktikum- low vision, speciální optometrické vyšetření, fyziologie zrakového vnímání, závěrečná práce vedení podniku, podniková ekonomika, klinická optometrie-diagnostické postupy, závěrečná zkouška Bakalářské studium je členěno do modulů. Studijní program zahrnuje asi 6300 hodin výuky, z toho 2955 hodin pokrývají přednášky, cvičení a praktika, zbylá část hodin je určena přípravám a vyhodnocováním, domácí přípravě a k sepsání závěrečné práce. [18] V pátém semestru studia probíhá odborná praxe. Trvá nepřetrţitě 20 týdnů a odpovídá asi 750 výukovým hodinám. Praxe probíhá v optické oblasti, jako jsou například oční optiky, ordinace oftalmologa, oční kliniky. Praxe také můţe být vykonána v zahraničí. V této fázi studia získává student znalosti v oblasti optometristického vyšetření, poradenství, výroby brýlí, aplikace kontaktních čoček, přizpůsobení korekční pomůcky, předpisu a výdeji pomůcek pro slabozraké, spolupráce na výzkumném projektu se zaměřením na optometrii, spolupráce s oftalmologem, vedením podniku. 32

33 Ke konci studia umoţňuje obor získání znalostí v klinické praxi, ve které mají studenti získat vzdělání blízké skutečným okolnostem při očním vyšetření a v péči o pacienta. Ukončení studia tvoří samostatná, vědecká bakalářská práce. [18] Absolventi studia na Beuth Berlin jsou zdravotními odborníky optometrie v péči o klienta se specializací pro korekci očních vad. Patří mezi poskytovatele primární zdravotní péče. Kompetencemi absolventa jsou nejen výroba a úprava korekčních pomůcek, péče o zrakově postiţené a výroba zvětšujících korekčních pomůcek pro slabozraké, absolventi také naleznou uplatnění v odvětvích optického průmyslu.[18] Tří semestrální navazující magisterský program nabízí pro absolventy vysokých škol další profesní zdokonalení v oboru optometrie. Univerzita stanovuje počet volných míst, které jsou k dispozici pro uchazeče, pokud je počet uchazečů vyšší, koná se výběrové řízení dle numerus clausus. Toto studium navazuje přímo na bakalářský program, ale nabízí také odborné prohloubení pro diplomované oční optiky. Studium splňuje předpoklady specializace v oční optice. [17] Studium magisterského programu klinické optometrie je propojeno s renomovanou univerzitou optometrie v Pensylvánii v USA. Obor je vyučován po dobu tří semestrů. Studium vyplňuje volné místo mezi tradičním vzděláním v Německu a ECOO Evropským diplomem z optometrie. Úspěšné ukončení tohoto programu dává příleţitost absolventům uplatnit své znalosti v zemích EU.[17] Univerzita aplikovaných věd v Jeně Povolání optometristy je zaloţeno na akademickém vzdělání s obsahem znalostí z klinické optometrie. Potřebné vědomosti získává student během sedmi semestrů bakalářského studijního programu v hlavních předmětech jako je anatomie, fyziologie, patologie, farmakologie a předmětech s technickým zaměřením pro získání přehledu o pouţívání optických přístrojů a jejich vyuţití v praxi. Získání znalostí z klinických studií a kontakt studentů s reálnými pacienty jsou stěţejním obsahem studia. Absolvent je způsobilý k rozpoznávání a korigování očních vad zrakového systému. Tato způsobilost vyţaduje optické, biologické, medicínské a technické znalosti k odhalení 33

34 příčin problémů souvisejícím se zrakem. Optometristé mají znalosti i v blízkých oborech jako je technická optika, osvětlovací technika, podnikové řízení a bezpečnost práce. [19] Získání mezinárodně uznávaného bakalářského titulu zajišťuje absolventům široké uplatnění v rámci globálního trhu práce. Oblast působení optometristy je rozšířena o uplatnění se na očních klinikách, v ordinacích oftalmologů, v ústavech pro slabozraké, v optickém průmyslu i vědeckých institutech. Absolvent bakalářského programu má moţnost studovat navazující magisterský program k získání prohlubujících znalostí a dovedností. Profesní působení absolventa bakalářského programu: oční vyšetření rehabilitace slabozrakých úprava a výroba korekčních pomůcek práce s optickými přístroji práce v institutu kontaktních čoček práce v optickém průmyslu, optickém vývoji a výzkumu působení v povolání s osvětlovací technikou moţnost navazujícího magisterského studia a jiných moţností vzdělávání.[20] Absolventi magisterského programu získávají mezinárodně uznávaný titul a tím i moţnost uplatnění svého povolání v rámci globálního trhu práce. Průmysl, medicínské i optické profesní odvětví potřebují vysoce kvalifikované odborníky s cílem splnit komplikované poţadavky prostřednictvím mezioborové spolupráce. Studenti s magisterským titulem oboru optometrie jsou schopni na vědecké úrovni rozpoznávat a korigovat oční vady a poskytovat optimální korekci. Tyto schopnosti zahrnují oftalmologicko-medicínské, optické a technické znalosti pro odhalení očních problémů. Mimo jiné studenti spolupracují s dalšími mezioborovými odvětvími (fyzika, oftalmologie) a profesními skupinami pro rozvoj nových metod očního vyšetření a optimalizaci výběru nejlepších metod pro správnou korekci zrakového systému. [20] 34

35 Profesní působení absolventa magisterského programu: oční vyšetření se zaměřením na aplikace kontaktních čoček působení v povolání s osvětlovací technikou sportovní vidění rehabilitace slabozrakých práce v optickém vývoji a výzkumu, v optickém průmyslu a produkt-managementu další moţné vzdělávání pro laserovou chirurgii moţnost dalšího vzdělávání pro výkon pedagoga na odborných školách vyučujících optometrii. [20] Studium klade důraz na splnění poţadavků Evropského diplomu, směřované ke studiu optometrie v anglosaských zemích. Absolventi díky kvalitnějšímu technickému vybavení jsou schopni zachytit první příznaky očních onemocnění, úspěšně pracují na očních klinikách nebo v praxi odborného lékaře, jsou oprávněni k zřízení vlastní oční optiky. [20] 3.2 Optometrie ve Švýcarsku Vývoj optometrie ve Švýcarsku Švýcarsko v rámci optického oboru patří mezi nejvyspělejší země Evropy. Optometristé ve Švýcarsku jsou odborníky oční optiky a optometrie. Analyzují oční vady, provádí poradenskou činnosti, zabývají se otázkami podnikového hospodaření. Optometristé jsou specialisté v oblasti očního vyšetření, rozboru vyšetření a optimální korekce očních vad. Zastávají řídící funkce v oboru, například v očních optikách, ve zdravotnictví, v lékařském, technickém průmyslu a ve výzkumu. Absolventi jako kvalifikovaní odborníci mají uplatnění i v odborné výrobě, v prodeji a ve vývoji optických přístrojů. Působí také na očních klinikách a spolupracují s očními lékaři. V optickém oboru zaujímají odpovědné řídící úlohy. [23] 35

36 Optometristé nejsou kompetentní jen ve zhotovování, přizpůsobování, poradenství a prodeji korekčních pomůcek, zabývají se také otázkami pojištění, financemi a personalistikou, ale také přednášejí a vyučují budoucí absolventy. [23] K hlavní kvalifikaci patří především analýza očních vad, jejich správná korekce a aplikace kontaktních čoček. Pomocí moderních přístrojů s mnoţstvím nejrůznějších očních testů proměřují zrakový potenciál pacientů. Oční vyšetření se zaměřuje na odhalení očních vad jako je krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus nebo presbyopie. Optometristé zohledňují speciální zrakové nároky v kaţdodenní situaci zákazníka, ale i v jeho volném čase a sportovním vidění. V případě potřeby měří zrak pro aplikaci kontaktních čoček. Po dokončeném očním vyšetření a posouzení individuálních potřeb klienta stanoví optometrista nejlepší moţnou korekci a způsob vhodné korekce pomocí brýlí nebo kontaktních čoček. Pokud při vyšetření optometrista odhalí patologické změny na oku, doporučí klienta na vyšetření ke svému odbornému lékaři. [23] Moderní technologie ulehčuje optometristům jejich odbornou práci, zároveň se ale zvyšují nároky zákazníků na kvalitní poradenství. V rámci poradenství diskutují optometristé nejčastěji se zákazníky o přednostech a nevýhodách různých brýlových čoček, brýlových obrub a kontaktních čočkách. Dále objasňují a zaučují klienta při aplikaci kontaktních čoček, o hygienických postupech a v péči o kontaktní čočky. [23] Vysoká technická škola v Olten Sylabus studia je stanoven dle zákona pro vysoké odborné školy FHSG (vysoká odborná škola, St. Gallen) z (úprava zákona ze ). Optometristé se vzdělávají na vysoké odborné škole v severozápadním Švýcarsku Nordwestschweiz FHNW, Hochshule für Technik, Institut für Optometrie, Olten. Studium patří mezi technické obory. Jedná se o bakalářský program. Délka studia je tři roky. Studium je rozděleno do šesti semestrů po 15 týdnech. Celkem studium zahrnuje 1800 hodin výuky. Tento studijní obor nahrazuje více jak 30 let zprostředkovávané vzdělání na švýcarské vyšší odborné škole obor oční optika, ukončené titulem diplomovaný oční optik. [24] Bakalářský studijní obor optometrie dle odpovídající Bolognské deklaraci otevírá studentům moţnosti dalšího vzdělávání na vysokých školách. Škola vyuţívá evropský 36

37 kreditní transferový systém (ECTS). Kurikulum studijního oboru zahrnuje všechny vzdělávací plány, odpovídající poţadavkům Evropského diplomu z Optometrie. Osnovy studia zohledňují sylaby dle Světové rady optometrie (World Council of Optometry, WCO), vyhovují a splňují poţadavky na optometristické povolání ve všech týkajících se směrech. Studenti, kteří mají zájem o získání Evropského diplomu, jsou podporování k jeho získání. Studijní obor Optometrie patří ve své oblasti k vedoucím vzdělávacím směrům v Evropě. [24] Pro přijetí ke studiu je nutností ukončené odborné vzdělání oční optik a maturita s technickým zaměřením, nebo ukončené maturitní vzdělání na gymnáziu a minimálně jeden rok odborné optické praxe nebo jiné dosaţené vzdělání a minimálně jeden rok odborné optické praxe a úspěšně vykonaná přijímací zkouška ze znalostí na úrovni maturitní zkoušky. Náklady na studium činí 700 švýcarských franků (CHF) za jeden semestr pro studenty s pobytem ve Švýcarsku nebo EU, mimo EU činí poplatky 5000 CHF na jeden semestr. Zápisné činí 200 CHF. Při vykonání přijímací zkoušky činí poplatek 300 CHF. Poplatek za obhajobu bakalářské práce činí 300 CHF. Náklady na knihy a skripta činí přibliţně 1000 CHF na jeden semestr. [24] Pro pochopení základů učiva optometrie jsou v rámci bakalářského studia přednášeny předměty jako je chemie, biochemie, biostatika, všeobecná optika, brýlová technologie, fyziologie, nauky o podnikové ekonomice. V rámci optometrie se vyučují předměty jako je aplikace kontaktních čoček, výroba brýlových čoček, binokulární vidění, klinická praxe. Rovněţ i anatomie a fyziologie (všeobecná anatomie a fyziologie, všeobecná patologie, anatomie a fyziologie oka, patologie oka a farmakologie). Studijní obor doplňují předměty jako je například dětská optometrie a řízení podniku. Mimoto vzdělání poskytuje všeobecné jazykové vědomosti, psychologii, právo a etiku. [24] 37

38 Tabulka č. 7: Studijní program na Olten 1.semestr Chemie a biochemie, statistika, design, optika I, brýlová technologie I, aplikace kontaktních čoček I, výroba korekční pomůcky I, anatomie a fyziologie I, optometrie, anglický a německý jazyk I 2.semestr 3.semestr 4.semestr 5.semestr 6.semestr Optika II, oční fyziologie I, aplikace kontaktních čoček II, výroba korekční pomůcky II, anatomie a fyziologie II, patologie I, anatomie a fyziologie oka I, anglický a německý jazyk II Optika III, oční fyziologie II, podniková ekonomika I, aplikace kontaktních čoček III, výroba korekční pomůcky III, patologie II, anatomie a fyziologie oka II, oční patologie I, slabozrakost, anglický jazyk optika IV, oční fyziologie III, podniková ekonomika II, aplikace kontaktních čoček IV, binokulární vidění I, anatomie a fyziologie oka III, oční patologie II a farmakologie, aberace, anglický jazyk optika V, brýlová technologie II, podniková ekonomika III, aplikace kontaktních čoček V, binokulární vidění II, klinické praktikum I, optometrické metody, zobrazovací postupy, právo a etika, projekt brýlová technologie III, klinické praktikum II, analýza klinických problémů, dětská optometrie, vedení obchodu, psychologie, závěrečná práce Studium je zakončeno zpracováním bakalářské práce a uděleným diplomem Bachelor of Science FHNW in Optometrie.[24] Absolventi bakalářského programu mohou dále pokračovat ve svém studiu pokračováním magisterského programu na vysoké škole například v Německu. ( Master of Science in Clinical Optometry nebo Master of Science in Vision Science and Bussiness ). Dále se mohou absolventi vzdělávat v oboru optometrie k získání titulu Master of Advanced Studies (MAS) na institutu optometrie FHNW, nebo v jiném oboru činnosti na vyšších odborných školách, vysokých školách a univerzitách. [24] 38

39 Mezi kompetence optometristy patří: oční vyšetření, analýza a stanovení korekce očních vad brýlemi nebo kontaktními čočkami analýza, vyšetření a odpovídající korekce binokulárního stavu očí výběr a aplikace odpovídajících typů kontaktních čoček pro korekci refrakční vady, nebo po operačním zákroku základní péče o zrakově postiţené (vizuální pomůcky) řízení oční optiky Od roku 2012 bude moţné studovat jen bakalářský studijní program optometrie. S koncem roku 2011 nebude jiţ udělený titul diplomovaný oční optik dle společenství Schweizer optikerverband (SOV) akceptován a adekvátně nebude jiţ také přijímán ani zahraniční titul diplomovaný oční optik. Pro rovnocennost a sjednocení vzdělávání bude společenstvem vyţadováno vzdělání jen s ukončeným titulem Bachelor of Science in Optometrie. Odpovídající musí být i kvalifikace v důleţitých klinických předmětech jako je například patologie a oční patologie, fyziologie a absolvovaná klinické praxe. [24] 3.3 Optometrie v Rakousku Privátní vyšší technické učiliště v Tyrolsku Jediná vyšší technická vzdělávací instituce v Rakousku, která poskytuje vzdělání v oboru Optometrie. Škola umoţňuje vzdělání v mnoha kompetencích (určování zrakové ostrosti, aplikace kontaktních čoček, zhotovování a přizpůsobování korekční pomůcky, poradenství pro zákazníka, doporučení pro slabozraké). Cílem vzdělání na této instituci jsou kombinace technických, sociálních a ekonomických znalostí s praktickými schopnostmi a rozsáhlými všeobecnými vědomostmi. Vzdělání je orientováno hlavně na odbornou praxi. Vzdělání tohoto směru umoţňuje zastoupení absolventům na trhu práce a moţnost dalšího univerzitního studia. Výuka probíhá v malých skupinách, s moţností vyuţití nejmodernějších přístrojů a zařízení. Škola organizuje odborné praxe a exkurze, snaţí se o propojení teoretických znalostí s praktickými, studenti 39

40 vyuţívají odborné dílny a laboratoře, vyuţívají rozmanitost metod včetně vyuţití moderních technologií ve spolupráci s odbornými firmami na své diplomové práci, jeţ přidává velkou efektivitu studiu. Kaţdý únor se studentům otevírá přípravný ročník. V září na něj navazuje nástavbové studium. Studium je formou denního studia. Přijímaným studentům je nejméně 18 let. Studenti pochází nejen z Rakouska, ale i Německa, Švýcarska, Itálie, Řecka nebo z jiných evropských států. Ukončení studia je moţné v podobě Diplomprüfung nebo Masterprüfung v oboru oční optik, Kontatktlinsenoptik. Další moţné vzdělávání v optickém odvětví, které má odezvu v široké veřejnosti i v zahraničí, poskytuje Osterakademie WVAO ( Wissenschaftliche Vereinigung für Augenoptik und Optometrie ). [25] Studium začíná přípravným jednosemestrálním ročníkem, který připravuje studenty na následující čtyři semestry nástavbového studia. Vyučuje se 35 hodin týdně a náplní studia jsou předměty jako všeobecná matematika (6 hodin) německý jazyk a konverzace (6 hodin), anglický jazyk (6 hodin), základy přírodních věd (4 hodiny), informatika (2 hodiny), technické rýsování (2 hodiny), ekonomika a politické uspořádání (2 hodiny) anatomie a fyziologie (2 hodiny), optika (2 hodiny), optometrie (2 hodiny), náboţenství (1 hodina). [25] Po úspěšném ukončení přípravného ročníku jsou studenti přijati na kolej in das Kolleg. Studium je rozloţeno do čtyř semestrů, týdně se vyučuje 35 hodin. Náplní studia prvních dvou semestrů jsou: náboţenství, ekonomika a právo, všeobecná fyzika, chemie a biochemie, technologie, laboratoře, anatomie a fyziologie, patologie oka, technická optika, optometrie. Dalších 12 (14) hodin týdně mají studenti technickou optiku, optometrii, laboratoře a dílny. Poslední dva semestry mají navíc německý jazyk a konverzaci, všeobecnou matematiku, ale jiţ nemají ekonomiku a právo. Na konci druhého semestru skládají studenti zkoušku z podnikatelství. Na konci třetího semestru pak studenti absolvují z Meisterprüfung oční optiky. Zkouška se skládá ze tří částí a to písemné, praktické a ústní. Řádnou docházkou posledních dvou semestrů se studenti ještě přiblíţí ke zkoušce z aplikace kontaktních čoček. Součástí studia je i závěrečná diplomová práce (témata jako sloţení slzného filmu, výdaje na vzdělání v povolání očního optika, vše kolem barvocitu, zraková schopnost při legastenii, brýle pouţívané při noční jízdě v autě, ). Vyučujícími jsou učitelé z různých typů škol, skupiny vyučujících z oblasti praxe a všeobecní a oční lékaři. 40

41 Důleţitá část jediné vzdělávací instituce oční optiky v Rakousku je také její mezinárodní srovnání. Mnoho vyučujících také přichází s dobrými referencemi ze zahraničí. Studenti z Rakouska neplatí ţádné školné. Od zahraničních studentů se vybírá příspěvek na vzdělání. Polovina absolventů školy je zaměstnána v optickém oboru, mnozí z nich i v zahraničí. Čtvrtina studentů vyuţívá moţnosti dalšího studia na lékařských či přírodovědných školách, také v zahraničí. Poslední čtvrtina studentů si vybírá zcela odlišné další vzdělávání. [25] Pro studenty se nabízí moţnost dalšího vzdělání např. v německé Jeně. Je moţné, ţe se z PHTLA v budoucnu stane vysokou školou optometrie (Fachhochschule für Optometrie). [25] Donau univerzita Krems Donau-Universität Krems (DUK) je největším poskytovatelem postgraduálního vzdělávání v Rakousku a Evropě. Studium na univerzitě je kombinací vysoké kvality vzdělávání, výzkumu s orientací na zákazníky a sluţby. Na univerzitě studuje více jak 5000 studentů z více jak 50 zemí ve více neţ 150 akademických kurzech. Univerzita byla zaloţena roku 1994, vyučování začalo roku 1995 třemi kurzy s 93 posluchači. Snahou DUK je stát se hlavním kvalifikovaným centrem postgraduálního akademického vzdělávání ve střední Evropě. Většina studentů DUK má jiţ vysokoškolské vzdělání. Po ukončení studia získávají absolventi mezinárodně uznávaný titul MBA (Master of Business Administration), MSc (Master of Science), MA (Master of Arts), LL.M. (Master of Law). Absolvent klinické optometrie na DUK je oprávněn k registraci v GOC ve Velké Británii a k moţnosti vykonávání povolání v rámci EU. [29] Klinická optometrie ( Master of Science, MSc) Studium oboru zvyšuje kvalifikaci pro oční optiky a optometristy. Studium probíhá v anglickém jazyce. Univerzitní vzdělávací cíl je umoţnit absolventům vysokých škol se zaměřením na oční optiku a optometrii získání titulu MSc. Pro tento účel jsou sylaby zprostředkovány tak, aby odpovídaly poţadavkům Evropského diplomu z Optometrie, Evropské radě optometrie a optiky v rámci schváleného programu Leonardo da Vinci pro sjednocení výkonu povolání optometristy. Cílovou skupinou jsou optici a optometristé. Studium je na pět semestrů. Náklady na studium činí euro. Organizátorem studijního programu je Salus univerzita optometrie v Pensylvánii (PCO). [26] 41

42 Univerzitním plánem je poskytnout vzdělání absolventům vysokých škol s odborným optickým či optometristickým zaměřením, k výkonu povolání ve všech evropských zemích. V popředí magisterského studijního programu je zisk vyšší kvalifikace a vyšších kompetencí při výkonu povolání. Předpokladem přijetí ke studiu je ukončené akademické studium optiky nebo optometrie, nebo potvrzení nabytí znalostí dostačujícími lekcemi a vykonané zkoušky z bakalářského studia optometrie. V principu splňuje ukončené bakalářské studium přijetí na magisterský vzdělávací program. Pokud zájemci o studium nemají ukončené bakalářské studium, nabízí Salus Univerzita (Donau Universität Krems) kurz, kde je moţné získat poţadované znalosti a bakalářský titul. Náklady tohoto kurzu jsou 7500 euro. [27] Předměty vyučované na DUK: základy biomedicíny, klinické vědy, klinické postupy a techniky, primární oční péče I+II+III, speciální optometrie I+II, klinická péče o pacienty, případové studie, klinická praxe. Celkový obsah studia je 630 hodin. Pro úspěšné dokončení studia musí student získat 120 ECTS bodů. Na závěr studia skládají studenti závěrečné zkoušky. Závěrečná zkouška se skládá z písemné zkoušky odpovídající osnovám studijního programu, ze zhodnocení klinické praxe, ze zpracování a správného posouzení tří kazuistik, z ústní obhajoby kazuistik. Součástí úspěšného absolvování studia je i neméně důleţitá závěrečná práce. V rámci písemného zpracování kazuistik a závěrečné práce prokazují studenti didaktické a metodické zkušenosti v oboru, také teoretické znalosti a uţití praktických dovedností a samostatnosti. Zkoušky, kterou jsou vykonány na dalších univerzitách nebo jiných institucích a jsou dostatečně prokázány, mohou být uznány, pokud existuje ekvivalence k daným zkouškám. Jedna negativní zkouška můţe být dvakrát opakována. Pro zmeškané nebo opakované zkoušky je účtován poplatek 30 euro. [27] 42

43 3.4 Optometrie ve Velké Británii Vývoj optometrie ve Velké Británii Britští optometristé mají v Evropě největší pravomoci, ale také největší odpovědnost ve srovnání s optometristy z ostatních evropských zemí. Optometristé ve Velké Británii mohou vyuţívat ke svému povolání diagnostické i terapeutické léky (k vyuţívání terapeutických léků je zapotřebí speciálního vzdělání a příslušné legitimace), provádějí plné oční vyšetření a určují oční patologii. Pokud tato péče není náleţitě vykonána, musí se optometristé zodpovídat kontrolní komisi. Optometristé ve Velké Británii byli prvními v Evropě, kteří začali ve 30. letech minulého století pouţívat diagnostických léků. [2] Registrovaných optometristů, vyšetřujících optiků, studentů a optical business je ve Velké Británii celkem 24 tisíc. Z toho registrovaných optometristů přibliţně 12150, 5300 očních optiků, 1400 oftalmologů a 1300 odborníků se znalostmi ortoptiky. [48] Optometrie ve Velké Británii je chráněna zákonem z roku Úprava zákona z roku 2005, kdy byla provedena řada změn v právních předpisech, jako například zavedení povinného celoţivotního vzdělávání a školení (CET) pro získání registrace v oboru. Zavedení registrace se vztahuje pro studenty optometrie, optometristy a dispensing opticians. Pro povolání optometristy je důleţitá schopnost komunikace s lidmi a profesionální a precizní práce. Kvalifikovaný optometrista nebo dispensing optician je zodpovědný za oční zdraví a zlepšení kvality ţivota klientů. Profese optometristy je náročná, ale také obohacující a stimulující a to zejména v oblasti s mnoha technologickými a klinickými pokroky. Po ukončení studia a registrace se optometristé uplatní na různých pracovištích, včetně nemocnic, akademického výzkumu nebo výuky. Optometrista vyšetřuje a testuje zrak, v případě potřeby předepisuje brýle nebo kontaktní čočky. Optometristé poskytují poradenství v oblasti očních problémů, určují případnou oční patologii a abnormality a v případě potřeby doporučí klienta k odbornému lékaři. Optometristé také sdílejí s lékaři péči o pacienty, kteří trpí chronickými očními nemocemi. Kvalifikovaný optometrista můţe získat další vzdělání, pro povolení uţívat ve své praxi terapeutické léky. [47] 43

44 Oční optik ( dispensing optician ) vyrábí, doporučuje nejvhodnější korekční pomůcku (brýle) s ohledem na individualitu kaţdého člověka, se zájmem o módu a styl. Oční optik má důleţitou roli v poradenství slabozrakým. Po doplňujícím odborném vzdělání mohou aplikovat kontaktní čočky. Po ukončení studia se musí absolventi stejně jako optometristé registrovat u General Optical Council (GOC). Moţnosti uplatnění optiků jsou také v rozvoji obchodních dovedností v oblasti marketingu a managementu. Pro získání kvalifikace můţe optometrista studovat bakalářský program na jedné z osmi schválených (GOC) institucích ve Velké Británii. Délka studia je obvykle 4 roky (ve Skotsku 5 let). Prezenční studium trvá ve Velké Británii tři roky ve Skotsku o rok déle. Poté následuje v programu tzv. pre-registrace jeden rok placené praxe pod vedením registrovaného optometristy. [47] Ve Velké Británii je nezbytné k přijetí ke studiu optometrie 5 GCSE s nejhorším hodnocením C, součástí přijímacího řízení je i zkouška z anglického jazyka. Pomocí tarifu UCAS potřebuje student 320 bodů z předmětů: fyzika, biologie, chemie nebo matematika. Poţadavky na přijetí se mohou mezi vysokými školami lišit. [47] Ve Velké Británii je moţnost studovat optometrii celkem na osmi univerzitách. Anglia Ruskin University Aston University Univeristy of Bradford, Cardiff Univerisity City University Glasgow Caledonian University University of Manchester University of Ulster Od září 2011 bude moţné studovat optometrii i na katedře optometrie na Plymouth University. [32] 44

45 Univerzita Anglia Ruskin Na univerzitě studuje celkem studentů. Studium optometrie na Anglia Ruskin University, Cambridge je tříletý bakalářský program. K získání odbornosti se na univerzitě vyučuje anatomie, fyziologie, patologie, farmakologie a medicína. Hlavním cílem je poskytnutí rozsáhlých teoretických a praktických znalostí z optometrie, včetně sociálních a etických aspektů. Rozsah tohoto studia vyţaduje různé metody výuky, přednášek a cvičení, praktických ukázek, laboratorních a klinických lekcí. Studenti mají příleţitost docházet na praxi do místní nemocniční kliniky, kde získají potřebnou odbornou praxi. Zaměření univerzity na praktické dovednosti studentů jsou důleţitým prvkem v přípravě pro vstup absolventů do profesionálního prostředí. Po úspěšném absolvování mohou studenti prokázat znalosti získaných praktických dovedností, zejména v uţívání v laboratorních a klinických zařízení, prokázat pochopení teoretických principů a současně schopnost rozhodovat se na základě klinických odůvodnění. Vzdělání vyţaduje kompetence v řadě příbuzných oborů. Optometrie nabízí náročnou, ale i dobře odměněnou kariéru, také moţnost vyuţít své schopnosti pomáhat lidem. [33] Studijní program je rozdělen na moduly. Tabulka č. 8: Studijní program na Anglia Ruskin University 1.ročník 2.ročník 3.ročník anatomie a fyziologie I, oční anatomie a biochemie, geometrická, fyzikální a visual optika, brýlové čočky, klinická optometrie I úvod do praxe klinická optometrie II dovednosti pro optometristickou praxi, monokulární, binokulární vidění, dětská optometrie, klinická optometrie III úvod do odborné praxe, farmakologie a patologie, úvod do oční patologie vysokoškolský projekt, klinická optometrie IV- optometrická praxe, klinická praxe V-odborná praxe, průmyslový a environmentální pohled, právní a obchodní aspekty optometristické praxe. Evaluace studentů probíhá pomocí souboru zkoušek, praktických zkoušek (OSCEs), hodnocení klinické kompetence, esejí, problémových řešení situací, prezentací a analýzy dat. 45

46 Po ukončení studia na univerzitě musí student jeden rok pracovat pod dohledem registrovaného optometristy, pro úspěšné dokončení odborné kvalifikace. Poté je optometrista registrován v General Optical Council (GOC). Přijímací řízení na vysokoškolský bakalářský program pro uchazeče z ČR Pro přijetí do prvního ročníku, musí student splnit: maturitní zkoušku (celkový průměr musí být tři a lepší), vysvědčení o maturitní zkoušce (z technických/odborných škol s celkovým průměrem tři a lepší), mezinárodní maturitu s minimem 24 bodů. Kromě akademických poţadavků, musí uchazeči doloţit poţadovanou úroveň znalostí z anglického jazyka. [33] Univerzita Aston V současné době na univerzitě studuje 9887 studentů. Aston Univerzity, Birmingham nabízí vysokoškolské optometristické programy: BSc in Optometry - tříletý program poskytující teoretické a praktické znalosti, potřebné schopnosti k získání kompetencí kvalifikovaného optometristy. Graduate Diploma in Optometry, tento program je určen pro absolventy optometrie, kteří nedokončili poţadovaný stupeň studia k automatickému postupu do tzv. pre-registrace. Studium je také pro odborníky, jejichţ osvědčení o klinické způsobilosti je jiţ neplatné. [34] Přijímací řízení je hodnoceno dle evaluace z předmětů biologie, matematiky nebo fyziky. Alternativou můţe být i chemie. Školné pro studenty Velké Británie nebo studentů z EU činí 3375 liber (rok 2011). Studium optometrie na Aston je tříletý prezenční program. První rok rozvíjí studenti znalosti základních vědních principů, jako základ pro optometrii. Tyto znalosti jsou rozpracovány v druhém ročníku a poskytují tak dovednosti a znalosti k úplnému očnímu vyšetření. Znalosti jsou rozšířeny o biologické vazby mezi očním aparátem a mozkem, studenti získají dovednosti v aplikaci kontaktních čoček, znalosti optických přístrojů a metod výzkumu. Hlavní klinické a vědecké znalosti jsou vyučovány ve třetím ročníku. Součástí programu třetího ročníku je vyšetřování pacientů. [34] 46

47 Výuka probíhá formou přednášek, cvičení a praktického vyučování. Poslední rok klinické praxe ve veřejné správě probíhá v malých skupinách, v počtu asi čtyř studentů na jednoho školitele. Studenti pracují pod dohledem klinických učitelů, očních lékařů, optometristů, ortoptistů i optiků. Pro rozšíření praktických znalostí a zkušeností navštěvují studenti řadu stáţí v nemocničních očních odděleních. Hodnocení úspěšnosti studentů je v 75% případů písemnou formou, 25% hodnocení tvoří praktické a klinické práce. Odborná akreditace je uznávána GOC (General Optical Council). Pro úspěšné dokončení studia je potřeba splnit pre-registraci, tedy vzdělávat se jeden rok pod dozorem registrovaného optometristy k získání profesionální kvalifikace v povolání optometristy. [34] Univerzitní nemocnice, nacházející se nedaleko univerzity je v Evropě unikátní. Je to první univerzita s refrakčním a rohovkovým centrem ve Velké Británii. Aston University je současně také jedinou školou optometrie na světě, která má na akademické půdě refrakční chirurgické vybavení (i pro operaci katarakty). Studijní program je rozdělen na moduly. Tabulka č. 9: Studijní program na Aston University 1.ročník biomedicínské vědy, klinická optometrie, základní vyšetřovací techniky I, klinická biologie, oční čočky, zobrazovací optické a medicínské metody, nauka o zraku 2.ročník základní vyšetřovací techniky II, kontaktní čočky, oční optika, základní optometrická vyšetření, klinický odborný výzkum, nauka o zraku a výzkumné metody 3.ročník přední oční segment, binokulární vidění a pediatrie, klinická praxe, slabozrakost, oční farmakologie, zadní oční segment a obecná oftalmologie, volitelné studium Absolventi nacházejí uplatnění v soukromé praxi, jako zaměstnanci optické společnosti, v nemocnici, v optickém průmyslu a výzkumu. Absolventi Aston University trvale dosahují vysoké úrovně zaměstnanosti. [34] 47

48 Univerzita Bradford V současné době na univerzitě studuje studentů. Bradford univerzita poskytuje kurzy v rámci oftalmologie a oční optiky jiţ více neţ 60 let. V současné době je jediným poskytovatelem BSc programu v severní Anglii. Kurzy jsou akreditovány dle GOC. University of Bradford, West Yorkshire nabízí tříletý program vedoucí k titulu BSc (Hons) optometrie. Univerzita také nabízí pro optiky a optiky aplikující kontaktní čočky studijní program pro kariérní postup, který rovněţ vede k získání titulu BSc (Hons) optometrie. Škola také nabízí individuální plán studentům ze zahraničí k získání moţnosti registrace u GOC a vykonávání povolání optometristy ve Velké Británii. Univerzita umoţňuje postgraduální program k udělení titulu PhD. Univerzita přijímá aţ 100 studentů optometrie kaţdý rok. Jsou to studenti jak z Velké Británie, EU i zahraniční studenti. Studenti jsou přijímaní dle UCAS směrnic. Univerzita věnuje velkou pozornost zahraničním studentům. Mezinárodní studenti pocházejí z více neţ 110 zemí a tvoří velký podíl studentů na univerzitě. Zahraniční studenti tvoří asi 10% z přijatých uchazečů do bakalářského programu optometrie. Studenti pocházejí například z Kanady, Jiţní Afriky, Botswany, Španělska. Ve Velké Británii je optometrie součástí primárního systému zdravotní péče a optometristické vyšetření zahrnuje vyšetření pro příznaky očních onemocnění, které mohou vyţadovat lékařskou pomoc. Komplikace jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak často jako první určí optometrista. Velká míra odpovědnosti optometristy je odraţena v rozsáhlosti studia. Studenti jsou vzděláváni v základních vědách, optometristických studií a v klinické praxi. Tříletý studijní program poskytuje veškeré teoretické a praktické znalosti a dovednosti potřebné k dosaţení kvalifikované odbornosti pro vykonávání povolání optometristy. Studium na Bradford univerzitě je důrazně orientováno na klinickou praxi. Klinická praxe studia začíná jiţ první týden studia a neustále se zvyšuje dotace hodin aţ do třetího ročníku. [35] Studium je hodnoceno kombinací zkoušek a písemných prací. Akademický rok je rozdělen na dva semestry. Kaţdý semestr se skládá z 12 výukových týdnů, po kterém následuje přezkoušení a hodnocení. Po absolvování je nutné v rámci pre-registrace strávit jeden rok praxe pod dohledem odborného optometristy a sloţit kvalifikační zkoušky k získání 48

49 oprávnění pracovat jako kvalifikovaný optometrista. Úspěšnost absolventů je 97% v získání zaměstnání po dokončení studia, zbylá 3% tvoří studenti věnující se dalšímu studiu. [35] Studijní moduly jsou zaloţeny na základních vědách, optometristických studiích, klinické praxi a na výzkumném projektu. [36] Tabulka č. 10: Studijní program na Bradford University Základní vědy Studenti začínají své vzdělání nezbytným běţným akademickým základem. Většina těchto předmětů je situována do prvního ročníku studia. Teoretická optika. Obsáhlý předmět zahrnující základní principy geometrické a fyzikální optiky s uplatněním pro lidské oko. Lidské tělo ve zdraví a nemoci. Tento předmět pokrývá anatomii, fyziologii, biochemii lidského těla a postiţení chorobami. Tématem studia tohoto modulu jsou struktury a funkce tělesných tkání a systémů, trávení, dýchání, krevní oběh, nervový systém, endokrinní systém a renální systém. 49

50 Oční anatomie a fyziologie. Tento modul zahrnuje podrobné studie oka a zrakového systému. Modul je rozdělen na dva semestry. V prvním semestru se probírá přední i zadní segment oka a fyziologie oka, ve druhém semestru jsou to oční svaly, pohyby očí, kosti lebky, struktura a funkce mozku a zrakový systém. Fyziologie vidění a smysly. V první části studia tohoto předmětu je probírán základ fyziologie pro účely klinické optometrie s důrazem na fyzikální a fyziologické aspekty vidění. V druhé části dochází k rozšíření těchto fyziologických principů a zásad, studium se rozšiřuje o barevné a binokulárního vidění. Matematika. Pokrývá algebru i trigonometrii, která souvisí s problémy v optice, s kontaktními čočkami, slabozrakostí a dalšími moduly. Také poskytuje základ pro klinickou metodologii a statistiku. Klinická metodologie a statistika. Tento modul se vyučuje v druhém ročníku. Pochopení statistik je v optometrii důleţité nejen pro pouţití v laboratorních experimentech a výzkumných studií, ale také pro vysvětlení klinických důkazů v optometrické praxi. V tomto modulu se učí základní principy statistické analýzy, včetně zásad měření a rozhodování v oční klinické vědě. Studenti se také učí tyto principy pouţívat ve studiích s vyuţitím experimentálních a klinických dat. [36] Optometrické studie a klinická praxe Klinická optometrie a komunikační dovednosti. Tento modul se vyučuje po celou dobu studia. Zisk klinických znalostí je důleţitý pro integraci do běţné praxe, pro oční vyšetření pacientů. V prvním roce se vyučují teoretické základy z mnoha klinických měření, které se následně uţívají v praxi. Součástí studia je i zisk praktických dovedností, zacházení a pouţívání optometrických přístrojů. V druhém roce studia dochází k integraci klinických výsledků pro řešení problémů s pacienty. Studenti vyšetřují reálné pacienty a jsou seznámeni s principy, jak s nimi efektivně komunikovat. Oční vyšetření. Tento modul zahrnuje detailní studium a praxi v klinických postupech pouţívaných optometristy k vyšetření očí a měření zrakových funkcí. Binokulární vidění. Tento modul studia se zabývá významem binokulárního vidění, svalovou koordinací, binokulárními anomáliemi, šilháním, nápravou šilhání pomocí brýlové korekce a ortoptický trénink. 50

51 Brýlové čočky a jejich výroba. Druhý rok studia se zabývá návrhem a zhotovením brýlových čoček. Základní principy výroby, s příklady běţných problémů, se kterými se studenti mohou v běţné praxi setkat. Kontaktní čočky. Tento modul je také součástí studia v druhém ročníku, ve kterém se studenti setkají se základními principy výroby kontaktních čoček. Náročnější teoretické i praktické části studia jsou vyučovány ve třetím ročníku. Obecná a oční farmakologie. Tento modul je vyučován dva semestry. Farmaka mohou být pouţívána pro diagnostické i terapeutické účely. V tomto modulu se studenti seznámí se základními farmaky ovlivňujícími lidské tělo jako celek se zaměřením na oko. Součástí studia je uţívání diagnostických farmak, které jsou stěţejní pro práci optometristy, spolu s terapeutickými léky, pouţívanými v oftalmologii. Rozsah tohoto předmětu rozšiřují také neţádoucí účinky farmak. Slabozrakost a presbyopie. Tento modul je vyučován ve třetím ročníku. Cílem je péče a pomoc pacientům, jejichţ zraková ostrost nemůţe být lepší pomocí korekčních brýlí nebo kontaktních čoček. Obsahem předmětu jsou i zvětšovací systémy a zobrazovací technologie. Klinická praxe. Tento modul je vyučován ve třetím ročníku. Pod odborným dohledem studenti vyšetřují pacienty s nejrůznějšími očními problémy, na klinikách zabývající se primární zdravotnickou péčí, kontaktními čočkami, zhoršeným zrakem, binokulárním viděním, a výrobou korekčních pomůcek. Studenti také dochází na oční kliniky do nemocnic, kde získávají znalosti z oddělení očních ambulancí. Klinické studie. Hloubkové studie jednotlivých klinických případů. Studenti nalézají účinné řešení pro celou řadu klinických problémů. Oční patologie. Tento modul je vyučován po celý třetí ročník. Jednou z nejdůleţitějších povinností optometristy v praxi je stanovení očních a celkových onemocnění, které se projevují na oku. Oči mohou být zatíţeny celou řadou onemocnění, jako je katarakta, glaukom, hypertenze či diabetes. V tomto modulu se naučí studenti rozpoznávat oční patologii. 51

52 Odborné, právní a etické studie. Předměty vyučované v posledním roce. Udávají přehled o zásadách anglického práva, zkoumání stanov a pravidel, které se týkají optometristické odbornosti. [36] Výzkumný projekt Výzkumný projekt je individuální experimentální nebo teoretická studie, vyučující se po dva semestry v posledním ročníku. Studenti mají na výběr z velkého mnoţství témat. Student je veden odborníkem, který pomáhá s výzkumným procesem. Minimální obsah práce tvoří 4-7 tisíc slov. Některé studie jsou spojeny se studenty z postgraduálního studia. Témata jsou např. zrakové smysly, vedlejší účinky farmakologických látek, oční problémy v dětství, klinické aspekty kontaktních čoček, katarakta, diabetes, glaukom, dyslexie. [36] Všichni studenti zapsáni v programu musí být kaţdý rok registrováni u GOC (General Optical Council). Od GOC můţe být vyţádáno podstoupení ověření CRB (Criminal Records Bureau) Registrace u GOC je povinná jiţ během studia na univerzitě, během pre-registrace i po dobu vykonávání povolání. Jako student, musí být registrace obnovena kaţdý rok a to vţdy do 15. července. Vynechání registrace u GOC je zaznamenána a student je vyloučen z praktické a klinické výuky na univerzitě. GOC stanovuje kodex řízení (pravidla chování). Kodex popisuje klíčové zásady správné praxe a profesionálního chování nejen ke klientům, ale i vůči kolegům. Od studentů se očekává jednat profesionálně od prvního okamţiku přijetí do studijního programu v souladu s kodexem chování stanoveným GOC. Vynaloţit maximální úsilí, aby zajistili zdraví a kvalitu ţivota pacientů, jednat s druhými uctivě, ať uţ s pacienty, přednášejícími či spoluţáky, převzít odpovědnost za sebevzdělávání, být zdvořilý v kaţdém okamţiku k zaměstnancům univerzity, uctivý k zařízení a vybavení, chránit dobrou pověst školy. [37] Univerzita Cardiff Studijní program Optometrie (BSc), Cardiff byl navrţen k stimulaci, flexibilnosti a k relevantním potřebám pro povolání optometristy. Jedním z hlavních úkolů optometristy je korektní určení krátkozrakosti a dalekozrakosti, odhalení očních onemocnění, které souvisí 52

53 s očním a zrakovým systémem. Studijní program je tříletý a je navrţen tak, aby poskytl vědecké a klinické znalosti, které umoţní výkon plně kvalifikovaného povolání optometristy. Škola měla nejvyšší národní počet úspěšných studentů v optometristických programech Velké Británie (98%).[38] Tabulka č. 11 : Srovnání anglických institucí v rámci úspěšnosti studentů a absolventů Studijní program je rozdělen na moduly. První ročník je navrţen tak, aby studenti získali řádné základní znalosti v klinickém i technickém oboru. První rok navštěvují studenti přednášky, semináře, klinickou praxi. Druhý ročník navazuje na základy prvního ročníku a rozvíjí všechna hlavní témata předmětů. Tématem jsou přednášky o kontaktních čočkách, vyšetřovacích metodách, farmakologii a binokulárním vidění. Klinické studie a zhotovování pomůcek je situována do druhé poloviny ročníku pod odborným dohledem. Studenti se také setkávají s prvními pacienty. Třetí ročník je zaměřen na individuální rozvoj studentů ve vybraných oblastech zájmu. Studenti realizují projekt, který můţe mít povahu laboratorní, klinickou nebo teoretickou. Tento projekt je veden pod akademickým odborníkem. Studenti jsou 8 hodin týdně v přímém kontaktu s pacienty na školní klinice a navštěvují nemocniční oddělení. Přednášky se týkají práva a obchodu, optometrické praxe, zrakového vnímání, slabozrakostí a dětskou optometrií. [38] 53

54 Tabulka č. 12: Studijní program na Cardiff University 1.ročník 2.ročník 3.ročník základy klinické techniky, výroba optických pomůcek, optické přístroje, geometrická optika, visual optics, histologie, oční anatomie a fyziologie. klinické studie, kontaktní čočky, vyšetřovací techniky, binokulární vidění a oční neurofyziologie, oční farmakologie a fyziologie vidění. optometristická praxe, slabozrakost a kontaktní čočky, binokulární vidění a zvláštní potřeby, oční patologie, právo a obchod, zrakové vnímání, povolání optometrie výzkumný projekt. Další možnosti studia optometrie v UK: City University (Department of Optometry and Visual Science, London) Glasgow Caledonian University (Department of Vision Sciences, Glasgow) University of Manchester (Department of Optometry and Neuroscience, Manchester) University of Ulster (School of Biomedical Sciences, Londonderry) 54

55 4 Orgány ovlivňující vzdělávání v optometrii Nejen v lékařství a zdravotnických oborech, ale všeobecně je nutné se neustále vzdělávat, dělit se a konzultovat nové informace, zkušenosti, postupy a technologie s dalšími odborníky. Optometrie není výjimkou. Existují některé organizace, které sdruţují optometristy, optiky a optické společnosti. Tyto společnosti se snaţí utvářet jednotný systém vzdělání a získávání praxe k umoţnění mobility optometristů mezi státy za účelem získávání dalších znalostí, zkušeností či za moţností získávání nových pracovních příleţitostí. Optometristé v Evropě jsou začleněni do několika organizací, které se snaţí o unifikaci vzdělání, výzkumu a aplikací nových poznatků. Jsou to Evropská rada optiky a optometrie, European Council of Optometry (ECOO) a Evropská akademie optiky a optometrie, The European Academy of Optometry (EAOO). Tyto organizace nejvíce ovlivňují vývoj optometrie v Evropské unii. Zástupcem české organizace spojující optometristy je Společenstvo českých optiků a optometristů (SČOO). Světovou organizací sdruţující optometristy je World Council of Optometry (WCO). Optometristy v USA reprezentují AOA (The American Optometric Association) a AOS (The American Optometric Society).[10] 4.1 Evropská rada optiky a optometrie Zkráceně ECOO (European Council of Optometry and Optics) je název pro Evropskou radu optiky a optometrie. ECOO vznikla na počátku roku 1990 za účelem podpory a propagace studia a praxe optiky a optometrie. ECOO je sdruţení nejvýznamnějších profesních organizací zastupujících optometristy a optiky z 25 zemí Evropy. ECOO je uznávána národními zastupitelskými úřady a komisí Evropské unie v Bruselu. Rada prosazuje a hájí zájmy optometrické a optické profese v rámci Evropy. Tato organizace vypracovala systém zkoušení zvaný Evropský diplom optometrie, který je v současné době nejvyšším standardem v evropském vzdělávání optometrie. ECOO vymezuje odbornost očního optika/optometristy, účastní se na utváření vzdělávací koncepce v členských zemích Evropské unie. Cílem této organizace je kvalitní a jednotná péče v rukou optometristy, který kvalitní péčí a správným postupem v péči dbá o prospěch pacienta. [10] [11] 55

56 ECOO zajišťuje vysoký standard profesního vzdělání a sluţeb v oblasti optometrie a optiky, zastupuje názory optometristické a optické profese, spolupracuje s národními úřady a institucemi Evropské unie a prosazuje a chrání zájmy optometristické profese. Česká Republika má v ECOO také své zastoupení. Společenstvo českých optiků a optometristů (dále jen SČOO) se stalo členem ECOO v roce SČOO reprezentuje Českou republiku na ECOO zasedáních, čímţ se také podílí na budování evropské budoucnosti tohoto oboru. Členstvím v ECOO se Společenstvo zejména snaţí zvýšit povědomí o české optice a optometrii v Evropě a zároveň přiblíţit úroveň profese v České republice k úrovni v Evropské unii.[11] ECOO má čtyři hlavní funkce. výměna informací mezi členskými organizacemi harmonizace profese a vzdělání agitace institucí Evropské unie jménem svých členů pomoc jednotlivým členským organizacím Povolání má ve větší či menší míře v kaţdé z 24 zemí EU určitá specifika, proto je potřeba sdílet své poznatky, dovednosti a informace s členskými organizacemi. ECOO zprostředkovává výměnu informací na pravidelných zasedáních i v období mezi nimi. ECOO se snaţí rozšířit rozsah praxe optometristů a. ECOO nejambicióznějším projektem bylo vytvoření Evropského diplomu z optometrie, jehoţ hlavním úkolem je sjednocení kompetencí optometristů v Evropě. ECOO reprezentuje názory svých členských organizací jako je Evropská komise a Evropský parlament. ECOO v posledních letech pomohla členským organizacím (například v Belgii, Portugalsku, Řecku, Nizozemsku, Norsku, Bulharsku, Itálii a Finsku) v souvislosti s národními orgány, pro zlepšení situace povolání optometristy. [15] Hlavní součástí povolání optometristy dle ECOO by měla být profesní čest a důvěryhodnost, respektování a vzájemná spolupráce s ostatními zdravotnickými odvětvími, kvalitní péče o pacienta s případným doporučením k ošetření odborným lékařem a nutnost registrace u příslušných orgánů a udrţování registrace. [15] Podstatnou náplní příštích let pro ECOO by měl být rozvoj srovnání se statistikami v optickém sektoru, vytvoření směrnic o zdravotnických prostředcích, úsilí o co nejširší 56

57 uznání diplomu a profese, vytvoření zvláštní akreditace Evropské agentury pro diplom a vytvořit uţší vztahy s optickými výrobci a dovozci. [15] Evropský diplom z optometrie Zdravotní péče v Evropě není jednotně organizována. V některých zemích optometristická profese působí zcela nezávisle, v jiných zemích stejná profese můţe mít podřízený charakter s více omezeným rozsahem kompetencí a bez moţnosti autonomie. Optometrie stále v určitých zemích neexistuje. V některých zemích je povoleno očním optikům pouţívat některé metody a techniky, které jsou v jiných zemích vymezeny pouze oftalmologům. V zemích jako je Francie, Německo a Belgie je zdravotnická praxe vyhrazena odborníkům ve zdravotnictví (praktický lékař), zatímco v zemích jako je Velká Británie, Nizozemí a Skandinávské země, mající liberálnější zdravotnické právní předpisy, umoţňují vykonávat zdravotnickou praxi nejen lékařům. Nicméně v Evropě dochází v oblasti zdravotní péče k srovnatelnému rozvoji. Stárnutím populace v Evropě, zvyšujícím se nedostatkem pracovních sil ve zdravotnictví a rychlým technologickým vývojem, narůstá poptávka po zdravotní péči, s příleţitostí pro optometrii. V mnoha zemích se zdravotní péče stává nákladnější a politické systémy hledají způsoby, jak nahradit lékařskou péči, specialisty, kteří nemají lékařské vzdělání, ale mohou svou odbornost vykonávat stejně dobře, ale s menšími náklady. ECOO vytvořila Evropský diplom (dále jen ED) z optometrie jiţ v roce ED vznikl jako reakce na různorodost v systému vzdělání v optometrii. Diplom představuje v dnešní Evropě nejvyšší standard vzdělávání v optometrii. Úspěšným absolventům zkoušek ED se automaticky uznává jejich optometristické vzdělání v rámci celé Evropské unie. První zkoušky ED se konaly v listopadu ED je důleţitým politickým nástrojem, poskytuje vyšší vzdělání a zvyšuje rozsah odborné praxe. Stanovuje normy pro pedagogy, zvyšuje národní kvalifikaci a podporuje celoţivotní vzdělávání. Kompetence získané prostřednictvím ED, zkoušky i systém akreditace posilují profesní pozici odbornosti optometristy v Bruselu i národní zdravotní péči. ED je zvláště prospěšný jako kalibrační nástroj členských států ECOO. Kaţdá země můţe pouţívat ty části sylabu ED, které jsou nezbytné pro potřeby dané země. ED umoţňuje rozvíjet vzdělanostní struktury. [14] 57

58 Cíle Evropského diplomu z optometrie: Dosaţení jednotné vysoké úrovně odborné optometristické praxe v celé Evropě. Usnadnění mobility a zaměstnanosti optometristů v rámci Evropy. Posílení zastoupení optometrické profese v Bruselu, zlepšit národní zdravotní péči a posílit instituce vyššího vzdělání. Zkouška ED se skládá ze tří okruhů. Optika a aplikovaná optika, klinické vyšetření a péče a biologické a lékařské vědy. Jedná se o teoretické a praktické znalosti. Předmětem zkoušky jsou nauka o zraku a technická optika, vyšetřování a korekce očních vad a zdravověda, poruchy vidění a oční patologie. Všechny části zkoušky jsou zaměřené na vyuţití problematiky v optometrii a na aplikaci znalostí do praxe. Zkouška posuzuje klinické, praktické a komunikační dovednosti kandidátů. Kandidáti by měli mít základní znalosti a schopnosti pochopení vědeckých principů, na nichţ je postavena optometristická praxe. Schopnost uplatňovat tyto znalosti v oblasti prevence, diagnostiky a stanovení očních onemocnění. K získání Evropského diplomu z optometrie musí uchazeči úspěšně sloţit část písemnou a část praktickou v kaţdé oblasti ED. K úspěšnému sloţení zkoušky je zapotřebí také předloţit portfolio se záznamem o vedení klinické praxe z posledních dvou let praxe optometristy. Zkoušky organizuje ECOO dvakrát ročně v Anglii, ve Francii a v Německu. Všechny části zkoušky je zatím moţné podstoupit pouze v anglickém, francouzském nebo německém jazyce. Evropský diplom z optometrie se klade za cíl dosaţení jednotné odborné praxe v optometrii, zvýšení rozsahu kompetencí i zajištění realistických standardů. ED je kombinací znalostí, dovedností a postojů, které ECOO členské země povaţují za nezbytné. ED spojuje fyzikální základ a důraz na optické aspekty optometrie v Německu a optometrii s biomedicínským základem a přístupem k zdravotní péči uplatňovanou ve Velké Británii. [14] Evropa podporuje volný pohyb pracovníků tedy i optometristů do jiných zemí, kde můţe optometrista pracovat, pokud splňuje poţadovanou kvalifikaci dané země. V budoucnu by mělo být moţné, aby studenti nebo lékaři, pro získání akreditovaného vzdělání v dalších 58

59 oblastech optometrie, mohli pomocí ECTS bodového systému dokončit své vzdělání prostřednictvím jiné instituce.[14] Současná tendence ve vývoji studia optometrie v České republice směřuje k souladu studijních předmětů a závěrečných zkoušek s Evropským diplomem. [16] 4.2 Evropská akademie optometrie a optiky Evropská akademie optometrie a optiky The European Academy of Optometry and Optics (dále jen EAOO) byla zaloţena v květnu 2009 v Lausanne ve Švýcarsku na zasedání Evropské rady optometrie a optiky (ECOO). EAOO byla zaloţena v rámci rozvoje a inovace studia a praxe v oboru optiky a optometrie. EAOO vytváří podmínky pro vědeckou činnost a celoţivotní vzdělávání. Vzorem pro její budoucí činnost je Asociace evropských univerzit a škol optometrie (AEUSCO). Členy jsou mezinárodní organizace zabývající se optikou, optometrií, výzkumem, vzděláním a optickou podnikatelskou sférou. Hlavním úkolem EAOO je rozvoj vědy a praxe. [10] [12] Cílem akademie je rozvíjet vědecké poznání optometrie a optiky, podporovat vzdělávání v optometrii a optice, přispět k zvýšení veřejného zájmu o vědu a praxi, podporovat odbornou způsobilost. Záměrem EAOO je prosazování a podpora výzkumu a vzdělávání v optice a optometrii a v příbuzných oborech. Odborná praxe v oblasti optiky a optometrie a všeobecně oftalmologie se neustále mění. Vývoj klinických, vědeckých a technických znalostí, které jsou základem práce odborníků, jsou také v neustálém vývoji. V současné době je v celé Evropě značný rozdíl v zajištění a standardu poskytované zdravotní péče optiků a optometristů. Dle poznatků ECOO zatím nejsou v Evropě zcela efektivně sdílené znalosti a nové výzkumy. Schopnost efektivně sdílet nápady, znalosti a inovace v praxi je rozhodující. Tendence akademiků, vědců a pedagogů pracovat v izolaci byl identifikován jako problém v rámci evropské politiky. Evropská unie se snaţí prolomit tuto separaci jednotlivých výzkumných pracovníků, profesí, lékařů a pedagogů. [12] 59

60 Organizace je zaměřena na podporu pracovní spolupráce a rozvoj efektivních sítí pro komunikaci, rozšiřování vědeckých strategií, výsledků, výzkumů a vzdělávání. Akademie poskytuje podporu členům při jejich práci, pomáhá v šíření a sdílení informací z oblasti výzkumu a osvědčených postupů. EAOO se snaţí vyuţívat nejnovější technologie k tomu, aby členové mezi sebou mohli svou práci rychleji a účinní sdílet. Akademie poskytuje pomoc, ve které dochází k pracovní spolupráci a navazování vztahů a partnerství, které pomáhají rozšířit stávající praxi. [13] 4.3 Společenstvo českých optiků a optometristů (SČOO) Společenstvo českých optiků a optometristů (dále jen SČOO) je příspěvkové sdruţení osob fyzických a právnických, podnikajících nebo zaměstnaných v oboru oční optika a optometrie. Sídlem společenství je Praha. SČOO bylo zaloţeno roku 1990 a v současnosti sdruţuje 460 očních optiků a optometristů, tedy přibliţně 54% těchto odborníků působících na území České republiky. [41] Úkoly a cíle činnosti SČOO Profesní zájmy: Hájí a podporuje podnikatelské a profesní zájmy svých členů. Dohlíţí na řádné provozování ţivností, hodnotí výrobky a poskytované sluţby. Radí svým členům při provozu a zřizování provozoven oční optiky a také ve věcech majetkoprávních, finančních a daňových. Získává pro nové členy informace o strojích, přístrojích a materiálech a zajišťuje jim přijatelné dodací, platební a úvěrové podmínky od výrobců. Vzdělávání: Dohlíţí na náleţitou odbornou výuku a výchovu budoucích očních optiků a optometristů a asistuje při vytváření koncepce jejich vzdělávání. Schvaluje kredity školících subjektů programu celoţivotního vzdělávání optometristů. 60

61 Podporuje studium zástupce České republiky v prestiţním studijním programu pořádaným Světovou radou optometrie (WCO) na univerzitě v rakouském městě Krems (DUK). Legislativa: Podává ţivnostenským úřadům a jiným organizacím státní správy návrhy a informace o ţivnostech. Asistuje zastupitelským úřadům při tvorbě legislativních úprav. Jedná se zdravotními a jinými pojišťovnami o přípravě smluv, uzavíraných s podnikateli v oboru. Vydává osvědčení o odbornosti slouţící jako doporučující doklad při uzavírání smluv mezi podnikatelem a zdravotní pojišťovnou. V roce 2004 se SČOO podařilo v rámci České republiky prosadit oficiální uznání optometrie jako nezávislé zdravotnické profese. SČOO reprezentuje českou optiku a optometrii v Evropské radě optiky a optometrie (ECOO) a spolupracuje se Světovou radou optometrie (WCO). SČOO spolupořádá kaţdoroční mezinárodní veletrh oční optiky a oftalmologie (OPTA). V rámci povinného celoţivotního vzdělávání optometristů organizuje SČOO dvakrát ročně národní vzdělávací kongresy OPTOMETRIE. Společenstvo vydává odborný časopis Česká oční optika. [41] Etický kodex očních optiků a optometristů Obecné zásady: 1. Stavovskou povinností očního optika a optometristy je péče o zdraví jednotlivce v souladu se zásadami lidskosti, v duchu úcty ke kaţdému člověku a se všemi ohledy na jeho důstojnost. 2. Úkolem očního optika a optometristy je chránit zdraví klienta a to bez ohledu na národnost, rasu, barvu pleti, náboţenské vyznání, politickou příslušnost, sociální postavení, sexuální orientaci, věk, rozumovou úroveň a pověst klienta či osobní pocity optika a optometristy. 61

62 3. Oční optik a optometrista má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodrţovat. S vědomím osobního rizika se nemusí cítit být jimi vázán, jestliţe svým obsahem nebo ve svých důsledcích narušují etiku jeho povolání či ohroţují základní lidská práva. 4. Oční optik a optometrista je povinen být za všech okolností ve svých profesionálních rozhodnutích nezávislý a odpovědný. 5. Členové SČOO uznávají právo kaţdého člověka na svobodnou volbu očního optika a optometristy. [42] Oční optik a optometrista a výkon povolání: 1. Oční optik a optometrista v rámci své odborné způsobilosti a kompetence svobodně volí a provádí ty úkony, které odpovídají současnému stavu znalostí (vědy) a které jsou pro klienta (zákazníka) optimální. Přitom je povinen respektovat v co největší moţné míře vůli klienta (nebo jeho zákonného zástupce). 2. Oční optik a optometrista má právo odmítnout klienta z odborných důvodů nebo je-li pracovně přetíţen nebo je-li přesvědčen, ţe se nevytvořil potřebný vztah důvěry mezi ním a klientem. Je však povinen doporučit klientovi další vhodný postup. 3. Oční optik a optometrista nemůţe být donucen k takovému výkonu nebo spoluúčasti na něm, který odporuje jeho svědomí. 4. Oční optik a optometrista je odpovědný za své vzdělání, které je středoškolské nebo vysokoškolské. Středoškolské vzdělání je ukončeno maturitní zkouškou z praktické části a odborné části. Vysokoškolské vzdělání je ukončeno diplomovou prací a státní zkouškou. Oční optik udrţuje úroveň své odborné kvalifikace účastí na odborných přednáškách a školení firem, týkajících se problémů oční optiky, marketingu a stylizace. Oční optika a optometrista, který vykonává své povolání, je povinen odborně se vzdělávat. 5. Oční optik a optometrista nesmí ze zištných motivů sám nebo po dohodě s jinými doporučovat neúčelné korekční pomůcky nebo jiné zboţí. V rámci své pravomoci nesmí poskytovat odborně neodpovídající vyjádření, z nichţ by plynuly občanům neoprávněné výhody. 62

63 6. Oční optik a optometrista se podle svého uváţení účastní na prezentaci a diskusi odborných témat na veřejnosti, v tisku, v televizi a rozhlasu. 7. Oční optik a optometrista si má být vědom své občanské úlohy i vlivu na okolí. [42] Oční optik a optometrista a klient: 1. Oční optik a optometrista plní vůči kaţdému zákazníkovi (klientovi) své profesionální povinnosti. Vţdy včas a důsledně zajistí náleţitá opatření, která vyţaduje situace. 2. Oční optik a optometrista se ke klientovi chová korektně, s pochopením a trpělivostí a nesníţí se k hrubému nebo nemravnému jednání. Bere ohled na práva klienta. 3. Oční optik a optometrista se má vzdát nadřazené (paternalistické) pozice v postojích vůči klientovi a respektovat ho jako rovnocenného partnera se všemi občanskými právy i povinnostmi, včetně zodpovědnosti za své zdraví. 4. Oční optik a optometrista je povinen pro klienta (zákazníka) srozumitelným způsobem odpovědně informovat jeho nebo jeho zákonného zástupce o charakteru zamyšlených postupů i rizik, o uvaţované prognóze a o dalších důleţitých okolnostech. 5. Oční optik a optometrista nesmí zneuţít ve vztahu ke klientovi jeho důvěru a závislost jakýmkoli způsobem. V Etickém kodexu se dále pojednává o vztahu mezi členy Společenstva a vztahu členů Společenstva k ostatním osobám. Účinnost Etického kodexu byla nabyta [42] 63

64 5 Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání Velkým tématem současnosti je vytváření společného evropského akademického prostoru. Sorbonnská, Bolognská a Praţská deklarace z let upevňují princip sjednocování legislativy, obecné platnosti diplomů, poţadují vytvoření jednotné evropské univerzitní sítě a zavedení povinných semestrů strávených v zahraničí pro všechny vzdělávané studenty. Velká část mladých elit odchází pro pracovní postup do vědecky přívětivějších anglosaských zemí a oslabuje tak evropský konkurenční potenciál. V minulosti chybělo politické krytí univerzit a vysokých škol a chyběl celoevropský vysokoškolský koncept. Představa systémové unifikace vzdělávání v rámci Evropy se objevila aţ v druhé polovině 80. let. Teprve podpis jednotného Evropského paktu o vzniku kompaktního trhu v roce 1986 a zvláště Maastrichtská smlouva z roku 1991 dala základ úsilí o evropské koncepční sjednocení vysokého školství. Velkým přínosem byla Sorbonnská deklarace z v Paříţi, která předznamenala Bolognskou deklaraci evropských ministrů školství z Po Bolognské deklaraci následovala Praţská deklarace v roce Bolognská deklarace Bolognská deklarace: vitalitu a účinnost kaţdé civilizace lze měřit atraktivitou, kterou má kultura pro ostatní země. Deklarovaným cílem je zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti evropského vysokoškolského systému. Další snahou je reforma evropského univerzitního školství, zvýšení ekonomické integrace EU posílením vědomí společných evropských hodnot a pocitu sounáleţitosti v rámci společného evropského kulturního a sociálního prostoru. V rámci evropských univerzit je třeba sladit vnitřní strukturování kurikula (přechod na členění studia na bakalářský a magisterský program), zvýšit bezproblémovou kooperaci vysokých škol a zajistit výměnu vědeckopedagogických sil, zvláště studentů. [28] Při příleţitosti 800 výročí Paříţské Sorbonnské univerzity dne na setkání ministrů školství z Německa, Francie, Itálie a Velké Británie byla podepsána tzv. Sorbonnská deklarace. Tématem deklarace byla lepší spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání. 64

65 V dubnu 1997 byla Evropskou radou UNESCA přijata dohoda o uznávání kvalifikací v evropském vysokoškolském vzdělávání. Takzvaná Lisabonská smlouva (strategie) nabyla platnost K zásadním cílům patří schopnost konkurence, volný pohyb odborníků v ekonomicky dynamických státech, které jsou členy EU, jeţ se roku 2000 dohodli na zavedení platnosti reformy evropských vysokých škol, které jsou koordinovány Bolognskou deklarací. Evropská reforma o vysokých školách poţaduje snadnější přístup k nabídkám vzdělání v terciární oblasti, otevřenou výměnu a přesun vědy a pohyblivost vyučujících a studentů. Všechny tyto předměty reformy by měly zlepšit kvalitu terciárního vzdělávacího sektoru v Evropě a zvýšit efektivitu vzdělání. [28] V červnu 1999 podepsalo 29 evropských ministrů školství Bolognskou deklaraci, s cílem vytvoření reformy evropského vysokoškolského vzdělání do roku Jednotlivé části Bolognské deklarace: Vytvoření systému srozumitelných a srovnatelných titulů a zisk unifikovaného diplomu. Vytvoření dvoustupňového systému ukončení vzdělávání. Zavedení systému pro shromaţďování a převod studijní evaluace (zaloţené na ECTS systému). Mobilita studentů, pedagogů a výzkumných pracovníků. Zajištění kvality. Evropská dimenze vysokoškolského vzdělávání. Poţadavek jednoho semestr studia na zahraniční univerzitě v rámci studijního cyklu. Při setkání evropských ministrů školství v Praze, byly současné cíle Bolognské deklarace doplněny. Podpora celoţivotního vzdělávání. Podpora podílu studentů v tvorbě reforem pro evropské vysoké školy. Podpora atraktivity evropského vysokoškolského vzdělávání. 65

66 Na konferenci v září 2003 v Berlíně byly přijaty další projekty s jejich realizací do roku Zavedení kreditního systému ECTS. Účast studentů v Bolognské deklaraci. Upevnit koncept celoţivotního vzdělávání. Zahrnutí doktorského studia do rámce Bolognské deklarace. Zvýšení atraktivity evropského systému vzdělávání v globálním měřítku. Na konferenci v norském Bergenu došlo k rozšíření členských zemí o Arménii, Ázerbájdţán, Gruzii, Moldávii a Ukrajinu. Projednával se pokrok 40 členských zemí. Následující konference se konala v Londýně roku [30] Evropský kreditní transferový systém V souvislosti s Bolognskou deklarací se vyvíjí moţnosti vzdělávací politiky, ke kterým patří i ECTS (European Credit Transfer and Accumulation system). ECTS je označení pro evropský kreditní transferový systém v terciárním vzdělávacím systému. Pomocí ECTS vzniká systém hodnocení, shromaţďování a přenosu výsledků vzdělávání v rámci evropského systému vysokých škol. Evropská komise dala dohromady základní dokumenty všech podstatných klíčových bodů ECTS. ECTS podporuje mobilitu a přehlednost studijních programů a srovnatelnost v hodnocení studijních výkonů. [28] ECTS podporuje zejména individuální pohyblivost studujících a nabízí institucionální výměnu mezi vysokými školami, se společným kurikulem, přednáškami a moduly. Od roku 2006 stojí oba aspekty na Donau Universitě Krems otevřeně v postoji k podpoře v rámci Erasmus programu. Po dobu působení ECTS by se měly studijní programy systematicky evidovat a v kontextu srovnávat s evropským systémem vysokých škol. Získáním srozumitelných studijních nabídek mohou studující v přípravné fázi jejich zahraničních studií lépe zvolit a vysoké školy a mohou lépe odhadnout odlišné vzdělávací výkony. Implementace ECTS byla celonárodně zavedena na institucionální úrovni odpovídajícími vyhláškami a zákony současně i na vysokých školách.[28] 66

67 5.2 Celoživotní vzdělávání Celoţivotní vzdělávání se stává v poslední době významnou součástí růstu naší společnosti i kaţdého jednotlivce. Celoţivotní učení je pokládáno za základní nástroj rozvoje občanství, sociální soudrţnosti a zaměstnanosti. Průzkumy ukazují, ţe ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je účast obyvatel v celoţivotním vzdělávání v České republice průměrně niţší. Význam celoţivotního vzdělávání pro společnost je podporován i existencí důleţitých legislativních dokumentů. Klíčovou roli má Lisabonská strategie, která představuje dlouhodobý přehled pro všestrannou hospodářskou, sociální a ekologickou obnovu Evropské unie. Jejím cílem bylo, aby se Evropská unie do roku 2010 stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udrţitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudrţností. [43] Tabulka č. 13: Celoţivotní vzdělávání v Evropské unii Zdroj: Eurostat; Werte für 2006; Wert für Schweden 2005 Celoţivotní vzdělávání týkající se osob mezi lety. V České republice se celoţivotního vzdělávání účastní 5,6% obyvatel. [31] Do jisté míry je celoţivotní vzdělávání ovlivněno legislativně vymezenými poţadavky na kvalifikaci pro výkon některých profesí, jako jsou pedagogičtí pracovníci, sociální pracovníci, zdravotnický personál a další. 67

68 V oblasti optometrie nabízí celoţivotní vzdělávání moţnost efektivně vyuţívat a distribuovat nové poznatky mezi širokou optometristickou veřejnost. Podmínka celoţivotního vzdělávání je dána zákonem a je plně podporována ze strany ECOO. S tím souvisí registrace optometristů, jejíţ omezená platnost a podmínky pro znovu udělení jsou kontrolním článkem celoţivotního vzdělávání. Systém celoţivotního vzdělávání je zaveden ve většině zemí, které jsou členy ECOO. Prioritou registrace nelékařských zdravotnických povolání je ochrana veřejnosti zaloţená na principu celoţivotního vzdělávání zdravotnických pracovníků. Kontinuální obnovování, zvyšování, doplňování a prohlubování znalostí, dovedností a způsobilostí vede ke zvyšování kvality péče o klienty. Kvalitní péče zvyšuje úroveň a prestiţ nelékařských zdravotnických povolání. Zisk odborné způsobilosti umoţňuje vykonávat povolání optometristy bez odborného dohledu, zajišťuje autonomii. [10] [43] V České republice stanovuje činnost zdravotnických pracovníků v oboru optometrie vyhláška č. 424/2004 Sb. Součástí této vyhlášky je povinnost registrace zdravotnických pracovníků včetně optometristů do národního registru ( 72 zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních). Právní normy týkající se registrace: 1. Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních (zákon č. 189/2008 Sb., Sbírka zákonů č. 339/2008 ve znění pozdějších předpisů) Novelizován a účinnosti nabyl Vyhláška č. 4/2010 Sb., o kreditním systému, kterou se mění vyhláška č. 321/2008 Sb. a vyhláška č. 423/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů Novelizována a účinnosti nabyla Vyhláška č. 424/2004 Sb., o zdravotnických činnostech 4. Vyhláška č. 189/2009 Sb., o stanovení výše úhrad za zkoušky 5. Nařízení vlády č. 31/2010 Sb. o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnickckých pracovníků se specializovanou způsobilostí [43] Registrace odborné způsobilosti pro výkon zdravotnického povolání je udělena ţadateli, který získá nezbytné vzdělání v oboru a do 18 měsíců podá ţádost o udělení registrace. Pokud absolvent ţádost v poţadovaném termínu nepodá, musí vykonat zkoušku nebo prokázat jeden 68

69 rok praxe v oboru a 40 kreditních bodů. Akreditace je poskytnuta na šest let. Po uplynutí této doby je nutno akreditaci prodlouţit na dalších šest let. Prodlouţení akreditace je uděleno za podmínek splnění odborné praxe v oboru a opětovné dosaţení 40 kreditních bodů, které odborník získává po dobu uplynulých šesti let na odborných kurzech, seminářích či publikační činností. [43] Kreditní systém, na základě kterého jsou ohodnoceny jednotlivé formy celoţivotního vzdělávání počtem kreditů, stanoví právní předpis-vyhláška č. 423/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Vyhlášky č. 321/2008 Sb. Vyhlášky č. 4/2010 Sb. Optometrista své kreditní body můţe sbírat na školících akcích, odborných kurzech, seminářích, E-learningových kurzech, kongresech a konferencích, mezinárodních kongresech, publikační činností, pedagogickou aktivitou nebo například vědecko-výzkumnou činností. Účast na celoţivotním vzdělávání se dokládá záznamem v průkazu odbornosti provedeným pořadatelem, popřípadě potvrzením jím vydaným. [44] 69

70 II. Praktická část Úvod Optometrie jako nelékařská zdravotnická profese zaměřená na lidské oko a jeho vlastnosti bývá často srovnávána s povoláním očního optika. Oční optika a optometrie jsou propojenými profesemi a v některých zemích Evropy jsou stále povaţovány za totoţná povolání. Optometrie se zabývá klinickým hodnocením a vyšetřením zraku, následnou péčí s pouţitím korekčních pomůcek, brýlí a také kontaktních čoček. Oční optici se zaměřují převáţně na zhotovování korekčních pomůcek. Odlišnost mezi povoláními optometristy a očními optiky nejsou jedinými rozdíly v rámci Evropy, velkou diferencovanost nalezneme zvláště v kompetencích optometristů po celé Evropě. V Evropě se můţeme setkat s očními optiky vyrábějícími korekční pomůcky, očními optiky s moţností očního vyšetření, s optometristy s moţností určit oční patologii i s optometristy, kteří mají povolení k pouţívání diagnostických, někdy i terapeutických léků. Různý rozsah odbornosti optiků a optometristů v Evropě je výsledkem dostupného vzdělání, legislativního uspořádání, politické váhy a stávajícím postojem k oftalmologii a optometrii. Oční optici, optometristé a oftalmologové v Evropě Za účelem porovnání denzity odborníků ve vztahu k obyvatelstvu dané země je profese rozdělena na optometristy, optiky a oftalmology. Srovnání je vyjádřeno jako mnoţství optometristů, optiků a oftalmologů na deset tisíc obyvatel dané země. Srovnání ukáţe nejen rozdíly mezi dosaţenou úrovní profese, ale signalizuje také například, ţe v Dánsku, Finsku, Irsku a Velké Británii je větší mnoţství optometristů ve srovnání s očními optiky. Ve Španělsku není rozdíl mezi očními optiky a optometristy, jedná se o identické povolání, v zemi nejsou zaměstnáni ţádní oční optici. V Norsku, Polsku a Švédsku je srovnatelné mnoţství optometristů i optiků. V Řecku nejsou známy údaje. Ve zbývajících zemích převaţují oční optici nad optometristy. Procento oftalmologů na deset tisíc obyvatel je podobné ve většině zemí, s výjimkou Řecka, kde je více oftalmologů a Nizozemsku a Velké Británie, kde naopak méně. Údaje postrádáme z Turecka, Irska, Slovinska. Jeden z grafů zaznamenává počet studentů optometrie na deset tisíc zjišťovaných obyvatel dané země. Opět je srovnání ve většině zemí podobné, jen větší procento studentů optometrie se vzdělává v Belgii, Velké Británii, Španělsku, Norsku, Švédsku. Vůbec nejvíce studentů 70

71 optometrie je v Dánsku. Kvantita očních optik na deset tisíc obyvatel je také podobná, pouze mírně menší je v České republice a Turecku a mírně vyšší v Belgii, Řecku a na Kypru. [40] Graf č. 1: Počet optometristů na deset tisíc obyvatel dané země počet optometristů na deset tisíc obyvatel dané země 3,5 4 2,5 3 1,5 2 0,5 1 0 Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 V České republice je menší zastoupení optometristů oproti Maďarsku, Portugalsku, Švýcarsku, Irsku, Velké Británii, Německu, Kypru, Švédsku, Finsku, Španělsku, Norsku. Zdaleka nejvíce optometristů pracuje v Dánsku. Graf č. 2: počet očních optiků na deset tisíc obyvatel dané země 4,5 3,5 4 2,5 3 1,5 2 0,5 1 0 počet očních optiků na deset tisíc obyvatel dané země Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Česká republika má menší zastoupení optiků oproti Rakousku, Slovensku, Itálii, Portugalsku, Švédsku, Německu, Slovinsku, Bulharsku, Francii, Kypru, Belgii, Norsku, Nizozemí a Švýcarsku. 71

72 Dánsko Španělsko Finsko Irsko Velká Británie Řecko Norsko Polsko Švédsko Německo Maďarsko Kypr Česká republika Turecko Slovensko Itálie Portugalsko Rakousko Slovinsko Francie Bulharsko Belgie Nizozemsko Švýcarsko Graf č. 3: Rozdíl v počtu optometristů a optiků dané země na deset tisíc obyvatel dané země 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 více optiků více optometristů Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 V Dánsku, Španělsku, Finsku a Velké Británii je více optometristů ve srovnání s optiky. V České republice je více optiků neţ optometristů. Graf č. 4: Počet oftalmologů na deset tisíc obyvatel dané země 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 počet oftalmologů na deset tisíc obyvatel dané země Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Česká republika má silné zastoupení oftalmologů. Větší zastoupení oftalmologů je pouze v Bulharsku, Portugalsku a Řecku. V České republice pracuje více oftalmologů neţ optometristů. 72

73 Graf č. 5: Počet studentů oboru optometrie na deset tisíc obyvatel dané země 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 počet studentů oboru optometrie na deset tisíc obyvatel dané země Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 V České republice studuje méně studentů v oboru optometrie neţ v Irsku, Belgii, Švédsku, Norsku, Španělsku, Velké Británii a Dánsku. Graf č. 6: Počet očních optik na deset tisíc obyvatel dané země 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 počet očních optik na deset tisíc obyvatel dané země Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Česká republika patřila v roce 2008 k zemím s téměř nejmenším zastoupením očních optik v Evropě. Pouze Turecko mělo ještě méně očních optik. 73

74 6 Charakteristika praktické části Praktická část diplomové práce má atypický průběh. Podává ucelený seznam kompetencí a souhrnných informací o optometrii a výkonu povolání odborníků v Evropě. Svým obsahem navazuje na teoretickou část práce. Záměrem praktické části je vytvořit přehlednou strukturu odlišnosti kompetencí optometristů v rámci Evropy. Diplomová práce vznikla shromaţďováním materiálů vlastním úsilím převáţně z internetových zdrojů, ale také za pomoci konzultací se zástupci ECOO, SČOO, Mgr. Jitky Bělíkové a dalších. Mým přáním bylo vytvořit přehlednou práci s komparací optometristů v Evropě. Velkým příspěvkem pro mou práci byla ECOO Blue Book vytvořena odborníky z ECOO v roce Cíle diplomové práce Profil jednotlivých škol, systému vzdělávání i odlišností kompetencí mě vedla k zamyšlení se nad otázkami týkající se různosti vzdělávání, hodnocení, uplatnění optometristů v České republice a jejich srovnání se zeměmi Evropské unie. Povolání optometristů se v rámci Evropy vyvíjelo rozdílnou rychlostí a zůstává na různých stádiích vývoje. Proto je těţké znázornit jednotný pohled na tento obor. Vzdělávání i kompetence také ovlivňují historické předpoklady, legislativní uspořádání i společenská prestiţ optometristického povolání. Stanovené cíle jsou porovnávány pouze v zemích Evropy (se zaměřením na EU). Hlavním zdrojem zisku materiálu nejen k uvedení odlišností kompetencí optometristů je aktuální verze ECOO Blue Book z roku 2008, která představuje přehled profese optiků a optometristů 24 zemí Evropy (tři země se nezúčastnily). Cílem je objasnit odborné moţnosti optometristů a optiků a důleţitost růstu odborného vzdělávání ve zdravotnictví. [40] 74

75 6.2 Formulace cílů Z teoretické části diplomové práce povstalo několik otázek, ze kterých jsem formulovala šest cílů do praktické části práce. Všechny stanovené cíle se vztahují k zemím Evropské unie. Tyto cíle jsem vybrala s ohledem na aktuálnost témat se zřetelem na zvolené téma diplomové práce. Srovnávání kompetencí českých i zahraničních optometristů jsem se snaţila vypracovat nejvýše objektivně. Zkoumané země: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie. Cíl č. 1: Kompetence optometristů nejsou v zemích Evropy stejné. Cíl č. 2: Vzdělávací systém optometristů v Evropě je shodný. Cíl č. 3: Profese optometristy je řízena legislativou. Cíl č. 4: Státy Evropské unie plně hradí svým občanům oční vyšetření. Cíl č. 5 :Většina očních vyšetření je prováděna oftalmology. Cíl č. 6: Optometrista můţe provádět oční vyšetření dětí do 15 let. 75

76 6.3 Rozbor cílů Cíl č. 1: Kompetence optometristů nejsou v zemích Evropy stejné. Rozsah kompetencí Jedná se o kaţdodenní výkony v rámci povolání kvalifikovaného optometristy. Optometrista v České republice je oprávněn vykonávat činnosti v odvětví zdravotně preventivní péče o zrak na odpovídajících pracovištích ve státním i soukromém sektoru. Optometrista je kvalifikovaný samostatně uplatnit příslušné vyšetřovací metody pro oční vyšetření a zvolit nejoptimálnější způsob následné korekce. V následující tabulce jsou přehledně uvedeny kompetence optometristů podle jednotlivých evropských zemí. Kompetence týkající se postupů kaţdodenního očního vyšetření. Na oblast profesní odbornosti by mělo být nahlíţeno ze tří stránek: co je k výkonu odbornosti povoleno, co není povoleno, ale je v praxi realizováno a v jakých činnostech je výkon optometristy omezován. Zelené pole-povolení k výkonu Modré pole-výkon není povolen, ale v praxi realizován Červené pole-nepovolení k výkonu Ţluté pole-nejsou známy údaje 76

77 Tabulka č. 14: Kompetence optometristů A B BG CY CZ DK FIN F D GR H IRL I NL N PL P SK SLO E S CH TR GB HR zhotovování brýlí prodej příslušenství vyšetření předního segmentu oka vyšetření zadního segmentu oka subjektivní refrakce objektivní refrakce kontrola binokulárního vidění oftalmoskopie tonometrie perimetrie předpis pro korekční brýle předpis pro KČ aplikace KČ/dodatečná péče uţívání dg. léků vyšetření zraku řidičů vyšetření zraku slabozrakých doporučení k lékaři okamţité doporučení do nemocnice stanovení oční patologie formální oznámení doktorovi o oční patologii aplikace terapeutických léků předoperační a pooperační vyšetření ortoptika sportovní vidění Zdroj: ECOO Blue Book,

78 Legenda: A Rakousko, B Belgie, BG Bulharsko, CY Kypr, CZ ČR, DK Dánsko, FIN Finsko, F Francie, D Německo, GR Řecko, H Maďarsko, IRL Irsko, I Itálie, NL Nizozemsko, N Norsko, PL Polsko, P Portugalsko, SK Slovensko, SLO Slovinsko, S Švédsko, CH Švýcarsko, TR Turecko, GB Velká Británie, HR Chorvatsko V České republice optometrista dle zdroje nemá povolení k těmto výkonům: vyšetření zadního segmentu oka tonometrické vyšetření perimetrické vyšetření uţívání diagnostických léků vyšetření zraku řidičů z povolání vyšetření zraku u slabozrakých doporučení pacienta k okamţitému nemocničnímu vyšetření stanovení oční patologie aplikace terapeutických léků předoperační a pooperační vyšetření ortoptické vyšetření Graf č. 7: Výroba brýlí výroba brýlí povoleno zakázáno zákázáno,ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Výroba korekční pomůcky pro klienty je povolena ve všech zemích. Graf č. 8: Prodej optického příslušenství prodej optického příslušenství povoleno zakázáno zakázáno,ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book,

79 Prodej optických pomůcek a materiálu je povolen ve všech zemích Evropy. Graf č. 9: Vyšetření předního segmentu oka vyšetření předního segmentu oka povoleno zakázáno zakázáno,ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Vyšetření předního segmentu v rámci Evropy můţe 65 % optometristů, 22 % toto povolení nemá, přesto tento výkon uskutečňuje. Graf č. 10: Vyšetření zadního segmentu oka vyšetřní zadního segmentu oka povoleno zakázáno zakázáno,ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Povolení k vyšetření zadního segmentu oka má 57 % optometristů v Evropě, 17 % toto povolení nemá, přesto tento výkon uskutečňuje. Graf č. 11: Objektivní refrakce objektivní refrakce povoleno zakázáno zakázáno,ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book,

80 Provádět objektivní refrakci je v 83 % případů povoleno, pouze ze 4 % zakázáno. Graf č. 12: Subjektivní refrakce Subjektivní refrakce povoleno zakázáno zakázáno,ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Subjektivní refrakci mohou provádět specialisté v Evropě z 83 %. Zákaz vykonávat subjektivní refrakci má 4 % odborníků. Graf č. 13: Vyšetření binokulárního vidění vyšetření binokulárního vidění povoleno zakázáno zakázáno,ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Vyšetřit binokulární vidění pacientů/klientů má povoleno 78 % optometristů. Graf č. 14: Oftalmoskopické vyšetření oftalmoskopické vyšetření povoleno zakázáno zakázáno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book,

81 Vykonávat oftalmoskopické vyšetření je povoleno v Evropě ze 70 %, zakázáno v 13 %. Graf č. 15: Tonometrické vyšetření tonometrické vyšetření povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Tonometrii u klientů můţe provádět 61 % optometristů, 22 % optometristů má tuto činnost zakázanou. Graf č. 16: Perimetrické vyšetření perimetrické vyšetření povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Posoudit rozsah zorného pole můţe 61 % optometristů, 17 % nemůţe a 22 % nemá k tomuto výkonu oprávnění, ale perimetrické hodnoty měří. Graf č. 17: Předpis korekčních brýlí předpis korekčních brýlí povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book,

82 Předepisovat korekční pomůcku je moţno v 78 % případech. Graf č. 18: Předpis kontaktních čoček předpis kontaktních čoček povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Předepisovat a doporučovat korekční kontaktní čočky smí v Evropě 68 % odborných optometristů. V jistých zemích není předpis a prodej korekčních kontaktních čoček stejný jako v případě předpisu brýlí. Ve většině zemí dochází k regulaci prodeje korekčních kontaktních čoček. Neregulovaný je prodej v Belgii (pouze v určitých prodejnách/obchodech), Finsku, Bulharsku, Nizozemí, Norsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, Švýcarsku. Navíc typ prodejen, kde je moţno korekční kontaktní čočky zakoupit je větší (lékárny, supermarkety). V určitých zemích (Rakousko, Dánsko, Slovensko, Švédsko a Velká Británie) musí mít odborník dostatečnou kvalifikaci a povolení k aplikaci a prodeji kontaktních čoček. [40] V České republice aplikaci kontaktních čoček provádí pouze optometrista. Korekční kontaktní čočky lze zejména pořídit v očních optikách, v lékárnách (i internetových) a na internetu. Graf č. 19: Uţívání diagnostických léků užívání diagnostických léků povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book,

83 Uţívat diagnostické léky při očním vyšetření je zakázáno ve většině případů (83 %). Pouţití diagnostických léků je povoleno pouze v několika málo zemí, jako je Irsko, Nizozemí, Norsko, Velká Británie. V případě Irska, kde se profese dělí na optometristy a optiky, mohou diagnostické léky pouţívat pouze optometristé. Graf č. 20: Oční vyšetření řidičů z povolání oční vyšetření řidičů z povolání povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Vyšetřovat korekci řidičů z povolání má povoleno 57 % odborníků. Graf č. 21: Oční vyšetření slabozrakých oční vyšetření slabozrakých povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Oprávnění k vyšetření slabozrakých má v Evropě 70 % optometristů. 83

84 Graf č. 22: Předpis korekční pomůcky pro slabozraké předpis korekční pomůcky pro slabozraké povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Předepsat korekční pomůcku slabozrakým klientům má v Evropě také 70 % optometristů. Graf č. 23: Doporučení k lékaři doporučení k lékaři povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Doporučit klienta k lékaři je povoleno z 83 %. Ve většině zemí optometrista či optik doporučí pacientovi, je-li to nezbytné, vyšetření u očního lékaře. Graf č. 24: Doporučení do nemocnice doporučení do nemocnice povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book,

85 Doporučit klienta na vyšetření v nemocnici smí 55 % optometristů. Graf č. 25: Stanovení oční patologie stanovení oční patologie povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 K stanovení oční patologie má povolení 43 % optometristů v EU. Graf č. 26: Aplikace terapeutických léků aplikace terapeutických léků povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Uţívat terapeutické léky je v Evropě z 90 % zakázáno, pouze 5 % odborníků má oprávnění podávat terapeutické léky. Pouţití terapeutických léků mají povoleno optometristé pouze ve Velké Británii, ačkoli na Kypru se terapeutické léky podávají neformálně také. Graf č. 27: Předoperační a pooperační vyšetření předoperační a pooperační vyšetření povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book,

86 Vykonávat předoperační a pooperační vyšetření pacientů můţe 48 % optometristů. Graf č. 28: Ortoptika ortoptika povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 K ortoptickým cvičením má povolení 46 % optometristů. Graf č. 28: Sportovní vidění sportovní vidění povoleno zakázáno nepovoleno, ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Provádět vyšetření pro sportovního vidění je povoleno z 65 %. Graf č. 30: Aplikace kontaktních čoček a následná péče aplikace KČ a následná péče povoleno zakázáno nepovoleno,ale vykonáváno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Aplikovat kontaktní čočky optometristy je povoleno ze 78 % případů. 86

87 V malém počtu zemí je vyšetření a předpis korekční pomůcky očním optikem nebo optometristou ještě zcela zakázán (např. Bulharsko, Řecko, Turecko) nebo částečně zakázán (Francie). Činnosti běţně vykonávané při očním vyšetření (jako je oftalmoskopie, tonometrie, perimetrie) jsou povoleny ve většině zemí (tyto postupy jsou samozřejmě zakázané provádět v zemích, kde u profese není povoleno měřit zrak a předepisovat korekci). Existují také omezení odbornosti v několika zemích s ohledem na vyšetření zraku řidičů z povolání, uţivatelů počítačů a u slabozrakých pacientů. Nejvíce kompetencí v Evropě má optometrista ve Velké Británii. Dle vyhodnocení můţeme cíl č. 1 povaţovat za potvrzený. 87

88 Cíl č. 2: Vzdělávací systém optometristů v Evropě je shodný. Vzdělání a praxe v oboru Charakter studia optometrie a odborné praxe v povolání je v Evropě nejednotný. Existují nejméně čtyři studijní programy k získání odbornosti optometristy. Základní pohled na vzdělávání ukazuje, ţe k získání vzdělání v oboru očního optika vede jeden moţný program a tři odlišné studijní programy směřují k získání titulu optometristy. Z nichţ jednou moţností je pokračování studia po vykonání praxe v povolání optika. Optikem se stává jedinec, který do věku přibliţně 16 let získává základní vzdělání, poté následují čtyři roky teoretického a praktického vzdělávání na odborných školách. Tímto způsobem získávají studenti vzdělání v oboru oční optik ve všech zemích, s výjimkou Španělska, Itálie, Švýcarska a Skandinávských zemí. V Belgii se délka teoretického a praktického vzdělávání optiků pohybuje mezi třemi aţ pěti lety. V České Republice jsou studenti vzděláváni čtyři roky na střední odborné škole.[40] První moţností jak dosáhnout vzdělání optometristy je absolvovat přípravný rok před nástupem na univerzitu nebo jinou instituci vyššího vzdělání, s následujícími třemi lety studia. Tato kombinace studia je moţná v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, Polsku a stává se moţnou ve Velké Británii. V České Republice nastupuje student rovnou po střední škole na univerzitu, kde získává nejen všeobecné a teoretické vědomosti, ale i praktické dovednosti. Nejběţnější moţností k získání vzdělání optometristy je rok odborné praxe po ukončení střední školy studenta v 18 letech a tři/ tři a půl roku studia na univerzitě. Tento systém vzdělání se uplatňuje v Rakousku, Německu, Irsku, Itálii, Maďarsku, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku. Studenti v Portugalsku mají odbornou praxi v délce šesti měsíců a tato praxe je začleněna do pětiletého studia na univerzitě. V Belgii začíná student své odborné vzdělání v 16 letech, následují čtyři roky všeobecného studia, poté tři roky všeobecného teoretického vzdělání a odborné praxe. Další moţností jak dosáhnout odbornosti optometristy je tříleté studium na univerzitě a jeden rok získávání praktických vědomostí pod vedením registrovaného optometristy. Studium je ukončeno kvalifikační odbornou zkouškou. Délka studia je tedy čtyři roky. Tato moţnost 88

89 studia se uplatňuje ve Velké Británii. (Ve Skotsku se uplatňuje stejný systém, s jedním rokem teoretické přípravy navíc).[40] Graf č. 31: Moţnosti studia optika a optometristy 12 kvalifikovaný optometrista 10 praxe pod odborným dohledem a b c d tří leté studium na UNI přípravný ročník před vstupem na UNI praktické vyučování kvalifikovaný optik teoretické vzdělání a praxe 2/4 roky vzdělání po14ti letech Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Legenda: Moţnost získání vzdělání v oboru oční optik/optometrista: a) Moţnost získání vzdělání v oboru oční optik uplatňující se v těchto zemích: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, ČR, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko, Velká Británie, Maďarsko b) Moţnost získání vzdělání v oboru oční optik s následným studiem k získání titulu optometrista uplatňující se v těchto zemích: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Polsko c) Obvyklý způsob získání odbornosti v oboru optometrie typický pro země: Rakousko, Belgie, Německo, Irsko, Itálie, Maďarsko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko. d) Obvyklý způsob studia ve Velké Británii k získání odbornosti optometristy. [40] 89

90 Tabulka č. 15: Počet semestrů a objem dotace hodin na vybraných institucích optometrie Počet semestrů výuky Teoretická příprava Praktická příprava Celkem hodin Česká republika (MU) ,5 1477, Česká republika (UP) , ,5 Německo (Beuth vysoká škola) Rakousko (Privátní vyšší učiliště) 5 neověřené údaje neověřené údaje 2625 Švýcarsko (Olten) 6 neověřené údaje neověřené údaje neověřené údaje Rozdíly dotací na výukový program optometrie jsou zřejmé. V Německu studenti optometrie absolvují sedm semestrů k získání povolení výkonu optometristy. Údaje, které nejsou doplněné nebyly objektivně ověřeny, proto se v tabulce neobjevují. Srovnání sylabů a dotací v rámci České republiky jsou podobné. V České republice studuje oční optik čtyři roky na střední odborné škole po ukončení základní školní docházky. Optometristou se stává student, který po ukončeném středním vzdělání s maturitou a úspěšném vykonání přijímacích zkoušek studuje šest semestrů na univerzitě, s moţností navazujícího dvouletého magisterského studia. Praktická odborná výuka je zahrnuta do studijního programu na univerzitě. [40] Dle vyhodnocení můţeme cíl č. 2 povaţovat za nepotvrzený. 90

91 Cíl č. 3: Profese optometristy je řízena legislativou. Status odbornosti S výjimkou Portugalska, je odbornost ve větší či menší míře regulována státními zákony, buď přímo vládou, nebo nepřímo odpovědným ministerstvem. Zajímavý je případ v Nizozemsku, kde se setkáváme se třemi optickými odbornostmi. Oční optici a optici aplikující kontaktní čočky nejsou regulováni vládou, zatímco optometristé jsou vládou řízeni v plném rozsahu. Zřízení oční optiky je regulováno ve většině zemí. Právní či etická podmínka na členství v profesi, profesní bezúhonnost či kontrola výpisu z trestního rejstříku, jsou běţné pouze v několika málo zemích. Můţeme říci, ţe v Portugalsku nedochází k ţádné profesní úpravě (regulaci), k částečné regulaci dochází v Nizozemsku, k přísné regulaci v Rakousku, na Kypru, v České republice, Německu, Řecku, Polsku, na Slovensku, Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii. [40] Optometristická odbornost je obecně řízena: Vládou: Rakousko, Dánsko, Řecko, Belgie, Španělsko, Turecko, Česká republika, Německo, Nizozemsko, Polsko, Maďarsko, Finsko, Itálie, Švýcarsko, Švédsko, Slovensko, Francie, Irsko, Norsko. Odborně specializovanými nebo řídícími orgány (např. ministerstvem): Bulharsko, Slovinsko, Kypr, Velká Británie. Není regulována: Portugalsko Optometristická profese je přísně monitorována a odbornost musí být obnovována: Ano: Kypr, Česká republika, Irsko, Velká Británie, Španělsko Ne: Bulharsko, Dánsko, Řecko, Švýcarsko, Polsko, Turecko, Rakousko, Nizozemsko, Německo, Portugalsko, Belgie, Finsko, Itálie, Finsko, Slovinsko, Slovensko, Maďarsko, Francie, Norsko 91

92 Optometristické povolání je chráněno zákonem: Ano: Kypr, Česká republika, Irsko, Velká Británie, Španělsko, Bulharsko, Dánsko, Řecko, Švýcarsko, Turecko, Rakousko, Německo, Finsko, Itálie, Finsko, Slovinsko, Slovensko, Maďarsko, Francie, Norsko, Nizozemsko Ne: Belgie, Portugalsko, Polsko V následující tabulce je schematické shrnutí regulace optometristů a optiků v rámci evropských zemí. Červené pole-bez regulace Modré pole-nejsou známy údaje Tabulka č. 16: Regulace povolání optometristy A B BG CY CZ DK FIN F D GR H IRL I NL N PL P SK SLO E S CH TR GB HR Vstup do profese Odborný titul Rozsah způsobilosti Možnost otevření optiky Ukončení vzdělání nebo závěrečné zkoušky Dokončení speciální odborné zkoušky Odborná beztrestnost Kontrola trestního rejstříku Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Legenda: A Rakousko, B Belgie, BG Bulharsko, CY Kypr, CZ ČR, DK Dánsko, FIN Finsko, F Francie, D Německo, GR Řecko, H Maďarsko, IRL Irsko, I Itálie, NL Nizozemsko, N Norsko, PL Polsko, P Portugalsko, SK Slovensko, SLO Slovinsko, S Švédsko, CH Švýcarsko, TR Turecko, GB Velká Británie, HR Chorvatsko V České republice, na Kypru, ve Francii, Německu, v Řecku, v Polsku, na Slovensku a ve Švýcarsku je řízení optického oboru v plném rozsahu. 92

93 Graf č. 32: Získání odborného titulu ziskání odborného titulu je regulováno není regulováno Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Udělení odborného titulu je z 83 % řízeno např. vládou, ministerstvem. Odborná způsobilost k výkonu povolání optometristy se v České republice získává absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru. Graf č. 33: Nástupní podmínky výkonu povolání Nástupní podmínky pro výkon povolání jsou regulovány nejsou regulovány Zdroj: ECOO Blue Book, 2008 Vstupní předpoklady pro výkon povolání jsou téměř v 96 % evropských zemí řízeny. Graf č. 34: Rozsah způsobilosti rozsah způsobilosti regulováno neregulováno Zdroj: ECOO Blue Book,