františka xavera šaldy

Transkript

1 františka xavera šaldy am zeme usmevu.indd 1 žková azurová azurovávýtažková Výtažková purpurová purpurovávýtažková Výtažková žlutá žlutávýtažková Výtažková černá černápantone PANTONE 200 C :37:3

2 ZEMĚ ÚSMĚVŮ Franz Lehár Země úsměvů V květnu 1891 se uskutečnil velkolepý ples na počest Johanesse Strausse, večer vyvrcholil tím, že na jeviště vpochodovali dva c. a k. důstojníci a ve vší parádě předali Straussovi vavřínový věnec. Jedním z nich byl Franz Lehár z 25. pěšího pluku. Z přítomných hostů nikdo netušil, že na pódiu na jediný okamžik v životě stojí král valčíků a jeho korunní princ. Euroobčan Lehár Franz Lehár má k naší zemi poměrně blízko, přišel totiž na svět ve slovenském Komárně. Pocházel po otci z česko-moravské oblasti (jeho předek sem údajně přišel s napoleonskými vojsky a prý se mohl jmenovat Le Harde). Franz Lehár senior působil jako hudební strážmistr u 30. pěšího pluku, ve slovenském Komárně se oženil s o deset let mladší Christinou Neubrandto- m zeme usmevu.indd :37:3

3 Franz Lehár vou a 30. dubna 1870 se jim narodil syn Franz. Jako dvanáctiletý začal studovat housle na pražské konzervatoři, jeho spolužáky byli Oskar Nedbal, Josef Suk či Vítězslav Novák. Jeho učitelem pak Josef Bohuslav Foerster, později přidal skladbu u Antonína Dvořáka. S otcem, vojenským kapelníkem, procestoval celou rakouskouherskou monarchii, a později po smrti otce zastoupil jeho místo. Až do dvaatřiceti let byl Lehár stále na cestách, působil mj. ve Vídni, Terstu, Pule, Budapešti. Můžeme ho proto s klidným svědomím nazvat evropským občanem. U armády také slavil první úspěch s operou Kukačka. Jeho jediným přáním ale bylo svléknout uniformu a stát se hudebním skladatelem na volné noze. To se mu podařilo v roce 1896 a konečně se stal opravdovým umělcem. Toho opravdového umělce ale bral trochu moc vážně: jeho matka v jednom z listů jeho mladšímu bratru Antonovi napsala:...je nevysvětlitelné, aby zdravý člověk neměl žádnou disciplínu. Vstává v osm. Vykoupe se. Čte noviny. Potom snídá. Pak pracuje sotva půl hodiny. Desátá. Potom zase čte. Trocha práce. Oběd. Potom spí do čtvrté hodiny. Osprchuje se. Pracuje celkem bez chuti, jindy zas pracuje celé noci. Má příšerné sny, křeče do prstů, bolesti hlavy... V listopadu 1896 měla Kukačka premiéru v Lipsku a doma se Lehár objevil s...pomuchlanou kravatou, bez prstenů, bez řetízku na hodinky, bez náprsní jehly... matka šílela. Za tři měsíce byl zase m zeme usmevu.indd :37:3

4 ZEMĚ ÚSMĚVŮ v uniformě, jeho život opravdového umělce byl totiž třikrát dražší než kolik mu vynesly tantiémy za Kukačku. Na přelomu století se přestěhoval do Vídně k 26. pěšímu pluku. V dopise matce se vyznal: všecko úsilí vložím do toho, abych si udělal jméno a svoje předsevzetí začal realizovat s neuvěřitelnou pečlivostí. Lehár začal tvrdě pracovat a první úspěch se dostavil záhy valčíkem Zlato a stříbro si získal Vídeň. O šest let později, v roce 1905 dobyl vídeňský operetní trůn Veselou vdovou. Ta získala Lehárovi slávu a bohatství, o kterém nikdy ani nesnil. Následovala šťastná a plodná léta, vznikly operety Hrabě Luxemburg, Cikánská láska, Kde skřivánek zpívá, Eva..., vyprodaná hlediště byla nejen ve Vídni, ale i v New Yorku, Londýně, Paříži. Našel si ženu svého života a uskutečnil si sen koupil čtyřpodlažní dům ve Vídni a k tomu vilu v Ischlu. Svět ho miloval. Během první světové války se Lehár odmlčel a za tu dobu se toho v hudbě mnoho událo: prosadil se Debussy, Richard Strauss, a hlavně z Ameriky začal do Evropy pronikat jazz. Nové trendy měly samozřejmě vliv i na Lehára. Po válce se začalo šuškat, že Lehár už se vypsal a že už nic kloudného nesloží. Do tohoto období spadá i premiéra Žluté kazajky nepříliš úspěšné operety, která se o šest let později stala východiskem pro naši Zemi úsměvů. Na vídeňskou povídačku ale Lehár zareagoval tím nejlepším způsobem premiérou úspěšných operet m zeme usmevu.indd :37:3

5 Franz Lehár Paganini, Carevič či Friederika, a roku 1936 přepracováním námětu Žluté kazajky ve veleúspěšnou Zemi úsměvů. Před druhou světovou válkou napsal Lehár ještě poměrně úspěšnou operetu Giuditta, lesk operety ale pomalu vyklízel pole muzikálu. Lehár prožíval válku převážně v Ischlu jeho sedmdesáté i pětasedmdesáté narozeniny proběhly v tichosti. Franz Lehár zemřel v 24. října V jeho vile v Ischlu je dodnes Lehárovo muzeum. Od Žluté kazajky k Zemi úsměvů Tou, kdo pro Lehára objevil námět Země úsměvů, byla Lizzy Léonová, dcera libretisty Victora Léona, dlouholetého spolupracovníka Franze Lehára. Léonovu rodinu prý často navštěvoval mladý úředník čínského velvyslanectví, který všechny okouzloval vyprávěním o své zemi. Pak ale zmizel, odvolán z velvyslanectví, a nikdo o něm už neslyšel. O několik let později, během první světové války, připomněla Lizzy onoho dvorného a okouzlujícího pana Su-Čonga Franzi Lehárovi. Nápad skladatele zaujal a začal spolu s Léonem vymýšlet děj. To bylo poslední setkání Franze Lehára s mladou dámou, o čtrnáct dní později Lizzy zemřela, když dávala život svému dítěti. Smrt dcery ale nedovolila Léonovi, aby na operetě dál pracoval, a proto příběh prince Su-Čonga spatřil světlo světa až za m zeme usmevu.indd :37:3

6 ZEMĚ ÚSMĚVŮ pět let, v roce Opereta nesla název Žlutá kazajka a Léon, jenž se ujal i režie a výpravy, vyslal Žlutou kazajku do světa v oslnivé nádheře (na rozdíl od Veselé vdovy, jíž divadlo nevěřilo). Všechna ta nádhera a ohromné výdaje se ale minuly účinkem, Žlutá kazajka u diváků propadla a třiapadesátiletý Lehár a o jedenáct let starší Léon začali být považováni za odbyté veličiny. Uplynulo dalších pět let a Lehár chytil nový tvůrčí dech. Měl nové libretisty, Ludwiga Herzera a Fritze Löhnera a měl i svou novou hvězdu, světového operního tenora Richarda Taubera. Po úspěchu Friederiky přišli právě oni s nápadem znovu se vrátit ke starému námětu Žluté kazajky. Po dlouhém přemlouvání se podařilo přesvědčit Lehára, že Su-Čong je ideální role pro Taubera. Victor Léon však neměl zájem se na přepracování podílet, ochotně však udělil souhlas Herzerovi a Löhnerovi. A tak nastal boj o každé číslo a každý takt, ve kterém se Lehár zuby nehty držel někdejší představy a bránil svou původní verzi Žluté kazajky. Svůj spor vedli leckdy do krajnosti a když bylo nejhůř, musel pomoci i Tauber. Vždyť situace prý několikrát hrozila úplným rozchodem. Ale Herzer a Löhner šli důsledně za přepisem, zlogičtěním a zcelením díla, a Lehár ustoupil definitivně teprve tehdy, když mu v jeho vlastním díle čtyři strany před koncem klavírního výtahu objevili osmitaktové téma, které stačilo hudebně, textově a situačně domyslet m zeme usmevu.indd :37:3

7 Franz Lehár Slavný představitel Lehárovských rolí Richard Tauber a ústřední píseň Země úsměvů, světový šlágr Své srdce tobě dám, byla na světě. Z původního libreta autoři Ludwig Herzer a Fritz Löhner převzali jen téma, a místo šťastného konce zvolili tehdy tak moderní konec smutný, který se osvědčil i v jiných Lehárových dílech (Paganini, Friederika). Lehár svou původní hudbu ze Žluté kazajky téměř nezměnil, plejádu chytlavých melodií doplnil o již zmíněné Su-Čongovo vyznání Své srdce tobě dám. Hudebními prostředky se Lehárovi podařilo navodit atmosféru orientu, ač texty znějí z úst čínského velvyslance přecejen příliš vídeňsky. Premiéra se konala 10. října 1929 v berlínském Metropoltheatru a znamenala pro Lehára i jeho libretisty ohromný úspěch. m zeme usmevu.indd :37:3

8 ZEMĚ ÚSMĚVŮ ZEMĚ ÚSMĚVŮ ROMANTICKÁ OPERETA O TŘECH JEDNÁNÍCH Podle Victora Léona napsali Ludwig Herzer a Fritz Löhner úprava textu: Pavel Klečka režie: Pavel Klečka dirigent: Martin Doubravský choreografie: Lucie Vačkářová scéna: Eva Brodská kostýmy: Tomáš Kypta sbormistr: Martin Veselý as. režie: Jana Ottová hudební příprava: Tatiana Drybas, Maxim Biriucov m zeme usmevu.indd :37:4

9 Franz Lehár OSOBY A OBSAZENÍ H Kníže Ferdinand Lichtenfels, polní maršálek, diplomat Milan Hlavsa Hraběnka Elizabeth, jeho dcera Gabriela Kopperová Hrabě Gustav Pottenstein, dragounský poručík Tomáš Brázda Zdeněk Nádeník Hraběnka Hardeggová, jeho teta Generál Princ Su-Čong Mi, jeho sestra Kníže Čang, jeho strýc Vrchní eunuch Jana Ottová Jaroslav Rainer Rafael Alvarez Michal Klamo Věra Likérová Lucie Mlynářová Bořivoj Shejbal Jiří David Orchestr, sbor a balet DFXŠ Inspice: Bohuslava Maštalířová Nápověda: Alena Režná Přestávka po 1. dějství Slavnostní předpremiéra 18. prosince 2008 v Šaldově divadle Premiéra 19. prosince 2008 v Šaldově divadle m zeme usmevu.indd :37:4

10 ZEMĚ ÚSMĚVŮ Stručný obsah Země úsměvů První dějství se odehrává na zámku knížete Lichtenfelse. Jeho dcera hraběnka Elizabeth je okouzlena čínským velvyslancem ve Vídni princem Su-Čongem. Elisabeth kvůli němu opouští svou vlast, rodinu i snoubence Gustava, a cestuje do Pekingu. Srážka odlišných kultur ji ale překvapuje na každém kroku, proto zatouží po návratu. Ten ale princ Su-Čong odmítá. Líza s Gustavem, který v Číně slouží jako rakouský atašé, se pokusí o útěk, jsou sice chyceni, ale dojatý princ dává své ženě a Gustavovi volnost. Gustav zamilovaný do princovy sestry Mi doufá, že se k ní bude moci vrátit. Pro všechny tedy zbývá pouze výraz z tradiční čínské filozofie vždy se jen usmívej. Země úsměvů dobývá svět i naše scény Země úsměvů vítězila všude, a nezklamala ani české publikum. Do Československa se opereta dostala na podzim roku 1931, po Praze a Brně se Země úsměvů dostávala dál. Pod taktovkou Rudolfa Kvasnici se představily všechny pilíře české operetní interpretace v roli prince Su-Čonga se představil jugoslávský tenor Juraj Hančevič, podle recenzí se potýkal s jistou hereckou neobratností, publikum ho přesto milovalo. Elizabeth ztvárnila Mary Bártů a Gustava se ujal Oldřich Nový. Novinové kritiky v té době ještě netušily, že publikum vidělo jednu z operetních stálic 20. století. Richard Tauber Prvním představitelem Su-Čonga v přepracované verzi díla byl světový tenor Richard Tauber. Narodil se 16. května 1890 v Linci jako m zeme usmevu.indd :37:4

11 Franz Lehár syn subrety a herce. A i když měl divadlo v krvi, toužil stát se dirigentem a již jako osmnáctiletý se stal korepetitorem Městského divadla v Kamenici. Jako všestranně nadaný muzikant bral i hodiny zpěvu a tak se stalo, že jeden večer nečekaně zaskočil za pěvce v Kouzelné flétně. Brzy nato se vzdal kapelnického místa a začala se jeho kariéra prvního tenora. Na jaře 1924 potkal Franze Lehára a vzniklo mezi nimi pevné přátelství. Tauber byl bohém, velkorysý, nenucený, city i peníze byly na plýtvání, konvencím se vysmíval. Lehár byl naopak spořivý, opatrný, pracovitý. Ale i v něm dřímal opravdový umělec a možná právě proto si se svobodomyslným Tauberem tolik rozuměl. Rafael Alvarez Naším princem Su-Čongem je mexický tenorista Rafael Alvarez (ročník 1970). Narodil se v Mexico City, studoval na tamní konzervatoři a v roce 1995 odcestoval na studijní pobyt do Vídně. Navštěvoval mistrovské kurzy Rafael Alvarez u Romana Vargase či Renaty Scoto. Představil se jako Faust, Ferrando (Cosi fan tutte), Alfredo (Traviata), Cavaradossi (Tosca), Rodolfo (Bohéma) či Macduff (Macbeth). V Liberci ho můžete vidět například jako prince v Rusalce. m zeme usmevu.indd :37:4

12 TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE Vedoucí osvětlovač: Pavel Hejret Svítí: Luboš Udržal Vedoucí zvukař: Miloš Vondráček Zvukař: Zdena Ottlová Jevištní mistr: Jan Kocourek Vedoucí rekvizit: Danuše Klosová Rekvizity: Zuzana Borodinová Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla 2008 náklad: ks ředitel: František Dáňa šéf opery: Martin Doubravský redakce: Helena Syrovátková grafická úprava: Pavel Dušek Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. cena 15 Kč GENERÁLNÍ PARTNER OPERETY ZEMĚ ÚSMĚVŮ Generální partner Divadla F. X. Šaldy Oficiální vůz Divadla F. X. Šaldy m zeme usmevu.indd :37:4