františka xavera šaldy

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "františka xavera šaldy"

Danuše Mašková
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 františka xavera šaldy m marica.indd :28:4

HRABĚNKA MARICA Emmerich Kálmán * 24. 10. 1882 v Siófoku 30. 10. 1953 v Paříži Vím, že půl stránky Lisztovy partitury vyváží všechny operety, které jsem napsal nebo ještě napíšu.

2 HRABĚNKA MARICA Emmerich Kálmán * v Siófoku v Paříži Vím, že půl stránky Lisztovy partitury vyváží všechny operety, které jsem napsal nebo ještě napíšu. Ale vím také, že tato půlstrana partitury potřebuje koncentrované, duchovně vyspělé publikum, které však je pouze nepatrným zlomkem publika, které chodí do divadla. Velcí skladatelé budou mít vždycky své ctitele a obdivovatele; vedle nich mohou však existovat i komponisté, kteří se nestydí napsat lehkou, svěží, vtipnou, hezky oblečenou a příjemně znějící hudební komedii, jejímž klasikem je Johann Strauss. Imre Kálmán m marica.indd :28:5

3 Emmerich Kálmán Imre Kálmán (známější pod německým jménem Emmerich) se narodil 24. října 1882 v Siófoku u Balatonu, který byl tehdy jen větší vesnicí a měl daleko do dnešních elegantních lázní. Otec byl velice váženým obchodníkem až do chvíle než zbankrotoval a musel prodat domy i početné továrny. Rodině tak nezbylo než se odstěhovat do Budapešti, do míst, kde žila chudina. Patnáctiletý gymnazista Imre si vydělával na hodiny klavíru doučováním latiny a řečtiny, v noci vypisoval obálky pro obchodní dům. Přes všechny nesnáze navštěvoval hudební školu a snil o dráze klavírního virtuosa. Hrál jsem stupnice, cvičení, Bachovy Invence a lehčí Chopinovy skladby, Beethovenovy sonáty a především skladby mého ideálu Roberta Schumanna, vypravoval o těchto časech. Bohužel jeho klavírní kariéra dopadla naprosto stejně jako u jeho velkého vzoru. Celé dny jsem sedával u klavíru, najednou jsem pocítil v ruce bolest, chvíli čekal, marně jsem doufal, každý nový pokus znamenal těžké zklamání. Horký vzduch, koupele ruky, galvanický proud, posilující preparáty. m marica.indd :28:5

HRABĚNKA MARICA režisér A. Nosek Nezlepšilo se to moje kariéra klavíristy skončila bylo mi, jako bych spadl z nebe, stal se ze mne vážný a velmi smutný mladík.

4 HRABĚNKA MARICA režisér A. Nosek Nezlepšilo se to moje kariéra klavíristy skončila bylo mi, jako bych spadl z nebe, stal se ze mne vážný a velmi smutný mladík. Pokračoval však ve studiích na Zemské hudební akademii společně s pozdějšími tvůrci maďarské národní hudby, Bélou Bartókem a Zoltánem Kodálym, kde se věnoval hudební teorii a kompozici. Napsal cyklus písní, orchestrální scherzo Saturnalia (velice úspěšně provedeno v únoru 1904 v budapešťské opeře), symfonickou báseň Endre a Johanna, vlastenecký singspiel Dědictví perzlénské. Stihl ještě studovat práva a působil jako hudební kritik. Poprvé na sebe skutečně výrazně upozornil roku 1907, kdy mu městští činitelé udělili cenu m marica.indd :28:5

5 Emmerich Kálmán a finanční odměnu za jeden z jeho písňových cyklů. Taková pocta Kálmána jistě potěšila, ale co to bylo všechno platno, když jeho hudbu ještě neznala široká veřejnost žijící tou dobou pouze melodiemi Lehárovy Veselé vdovy. Tak se rozhodl zkusit štěstí v operetě. A hned první pokus byl velkým úspěchem. Byly to Podzimní manévry, které se dostaly během tří let na všechny velké scény Evropy a dokonce až do New Yorku. Proto i svou další operetu umístil do vojenského prostředí a dva roky po Podzimních manévrech uvedl roku 1910 operetu Dobrý kamarád. Dílo bylo přijato sotva s průměrným úspěchem a proto se Kálmán rychle vrátil ke zdroji, který mu přinesl největší úspěch: k lidové melodice své vlasti. Zkomponoval Cikánského primáše, operetu, která úspěšně konkurovala i Lehárově Cikánské lásce a Hraběti Luxemburkovi. A tak se Kálmán stal součástí vídeňského operetního klanu. Snažil se napodobit jeho zvyky a životní styl, včetně reprezentační vily v Bad Ischlu, přesně jako Lehár. Libreta m marica.indd :28:5

6 HRABĚNKA MARICA Emmerich Kálmán HRABĚNKA MARICA OPERETA O 2 DĚJSTVÍCH Libreto: Julius Brammer, Alfred Grünwald Český text: Alexej Nosek režie: Alexej Nosek dirigent: František Babický as. režie: Alena Žaloudková choreografie: Jiří Kyselák as. choreografie: Vjačeslav Ivanov scéna: Ing. arch. František Svoboda kostýmy: Gita Marcolová hudební nastudování: Olga Drybas, Tatiana Drybas, Elena Nagyová m marica.indd :28:5

7 Emmerich Kálmán OSOBY A OBSAZENÍ Hraběnka Marica Gabriela Kopperová Věra Poláchová Hrabě Tassilo Endrödy Michal Klamo Robert Šicho Kníže Moritz Dragomir Populescu Pavel Klečka Baron Koloman Zsupan z Varaždina Zdeněk Nádeník Ilke, přítelkyně Marici Lucie Kovářová Líza, sestra hraběte Tassila Lucie Juránková Lucie Mlynářová Kněžna Božena Guddenstein von Chlumetz Blanka Černá Jana Ottová Manja, cikánka Blanka Černá Christina Vasileva Karl Stephan Liebenberg Daniel Grof Tschekko, starý sluha Stanislav Dašek Jiří David Berko, cikán Pavel Pavlas Orchestr, sbor a balet DFXŠ Inspice: Bohuslava Maštalířová Nápověda: Alena Režná Přestávka po 1. dějství Slavnostní předpremiéra 20. prosince 2007 Premiéra 21. prosince 2007 od hodin v Šaldově divadle m marica.indd :28:5

8 HRABĚNKA MARICA Z. Nádeník, L. Juránková už nemusel pracně hledat, byla mu nabízena. Jedno z nich mělo titul Ať žije láska a skladatele tak zaujalo, že bylo zkomponováno pod názvem Čardášová princezna. Její premiéra, uvedena v druhém roce první světové války, těžce narazila u vídeňské kritiky. Přesto byla ohromným světovým úspěchem a stala se rodnou sestrou Lehárovy Veselé vdovy, druhou nejhranější operetou v historii tohoto žánru. Čardášová princezna byla vrcholem Kálmánovy tvorby, protože v ní jak to vyjádřil jeden kritik spojil krásu hudebního folklóru své vlasti s elegancí mezinárodních salonů. Byl prostě svůj. Obecenstvo fascinovalo jeho úzké sepjetí s maďarským m marica.indd :28:5

Na to byl Kálmán, podobně jako Lehár, suverénním pánem orchestrálního zvuku a jeho partitury hýřily pestrou paletou barev.

9 Emmerich Kálmán folklórem, který Vídeň konzumovala jako teritoriálně blízké a přesto pro ni tajemné exotikum. To vše bylo dunajské metropoli o to bližší, že nepostrádala ani výraznou přiznávku vlastní hudební řeči, totiž vídeňského, lehce nadýchnutého, salonního valčíku. Na to byl Kálmán, podobně jako Lehár, suverénním pánem orchestrálního zvuku a jeho partitury hýřily pestrou paletou barev. Nelze ovšem říci, že by nedosáhl dalších výrazných úspěchů. Prvním z nich byla roku 1921 Bajadéra, uváděná v meziválečném období řadou operetních divadel a dnes už téměř zapomenuta. Druhým nesporným úspěchem byla Hraběnka Marica a konečně třetím, z hlediska tvůrčího choreograf J. Kyselák m marica.indd :28:5

HRABĚNKA MARICA nejméně úspěšným dílem Cirkusová princezna, která, jak je zřejmé i z názvu, měla navázat na slávu princezny předchozí. Ale nestalo se tak.

10 HRABĚNKA MARICA nejméně úspěšným dílem Cirkusová princezna, která, jak je zřejmé i z názvu, měla navázat na slávu princezny předchozí. Ale nestalo se tak. Přestože byla často uváděna a divadla se k ní vracela, nedosáhla ohlasu ani úrovně své předchůdkyně. Všechno co Kálmán vytvořil později, mělo stopy pomalého, ale jistého sestupu. Ať už to byla Fialka z Montmartu nebo Ďábelský jezdec, poslední Kálmánova vídeňská opereta. Brzy po jejím uvedení, v polovině třicátých let, přesídlil Kálmán do Ameriky, přestože byl v Evropě uznáván a oslavován a dokonce jmenorežisér A. Nosek m marica.indd :28:5

11 Emmerich Kálmán ván ve Francii rytířem Čestné legie. Na jeho odchod zřejmě zapůsobilo fašistické nebezpečí a jeho židovský původ. Ve Spojených státech, kde byl velice ctěn, napsal v roce 1945 operetu Márinka, zabývající se osudem habsburského korunního prince Rudolfa. V Americe byly některé jeho operety dokonce zfilmovány, po stránce materiální byl tedy velmi dobře zabezpečen, ale šťasten nebyl. Styl jeho operet za mořem už nebyl moderní, trápilo ho srdce i zprávy o nešťastném konci jeho sester. Roku 1949 se vrátil do Vídně, oslavován byl rovněž i v jiných evropských městech. Po dvou letech se odstěhoval do Paříže, kde v roce 1953 zemřel v pohádkové slávě a milionovém bohatství. Na své přání byl pochován ve Vídni. REZERVACE: výhodná rezervace přes Libereckou městskou kartu m marica.indd :28:5

12 TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE Vedoucí osvětlovač: Pavel Hejret Svítí: Luboš Udržal Vedoucí zvukař: Miloš Vondráček Zvukař: Zdena Ottlová Jevištní mistr: Jan Kocourek Vedoucí rekvizit: Danuše Klosová Rekvizity: Zuzana Borodinová Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Jitka Linhartová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Krátkého 1, Praha náklad: ks ředitel: František Dáňa šéf opery: Martin Doubravský redakce: Vlasta Vindušková grafická úprava: Pavel Dušek foto ze zkoušky: Karel Kubát Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. cena 15 Kč m marica.indd :28:5

Podobné dokumenty

Jaroslav Beneš se narodil 5. června 1897 v Praze. Po maturitě na gymnáziu studoval techniku, kterou však nedokončil. V roce 1919 se nechal zapsat na

Jaroslav Beneš se narodil 5. června 1897 v Praze. Po maturitě na gymnáziu studoval techniku, kterou však nedokončil. V roce 1919 se nechal zapsat na pražskou konzervatoř jako mimořádný posluchač skladby