Sucho v kraji praktický seminář pro obce

Transkript

1 Sucho v kraji praktický seminář pro obce sucho v lesích Ing. Marie Mařáková Ing. Přemysl Voborník

2

3 Popis oblasti Území LS Znojmo se nachází na území PLO 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny (86 %) a PLO 35 Jihomoravské úvaly (14%). Poznámka: Následující popisy přírodních podmínek vycházejí z oblastního plánu rozvoje lesů (OPRL). 1. Oblast předhůří Českomoravské vrchoviny, která leží ve srážkové stínu vrchoviny a Alp a má spíše charakter chlumu. 2. Oblast jihomoravských úvalů, která má většinou charakter měkkého luhu a patří sem i soustava větrolamů

4 PLO 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny Západní část PLO: Reliéf se vyznačuje nápadným protikladem poměrně málo členitých plošin a zaříznutých skalnatých údolí. Zaříznutá údolí Dyje, Jihlavy a Oslavy jsou m hluboká, s četnými skalními výchozy a pozoruhodnými meandry. Typická výška této jihozápadní části je m. Podnebí je mírně teplé, nejteplejší je jihovýchodní okraj, který dle Quitta náležející do teplé oblasti T 2. V oblasti se projevuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny, který graduje směrem k východu. Vranov má 620 mm srážek, ale Znojmo 8,8 oc, 564 mm, Plaveč i Tvořihráz 512 mm, Miroslav 505 mm. V oblasti se projevují častější vlivy mediteránního klimatu přívalovými dešti při častém jihovýchodním proudění vyšší části se v této době stávají návětrnými polohami. Zimy jsou však velmi suché a relativně chladné (viz místní název Moravská Sibiř). Říční údolí charakterizují teplotní inverze střídající se s extrémně teplými a suchými polohami na jižních svazích.

5 PLO 35 Jihomoravské úvaly Na západní části PLO 35 (Dyjsko-svratecký úval) je reliéf z velké části jednotvárný rovinný, místy, zvláště při okraji vrchovin přechází do pahorkatiny. Významným prvkem jsou dlouhá, poměrně přímá, široká a mělká údolí tranzitních toků. Nadmořská výška je m. PLO 35 patří do teplé oblasti T 4, která je v ČR nejteplejší. Pouze vyšší okraje leží v T2. Charakteristika T4 velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. V západní části PLO 35 je podnebí výrazně teplé a nejsušší na Moravě, neboť se zde uplatňuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny: Lechovice 528 mm, Miroslav 505 mm, Pohořelice 499 mm, Drnholec 9,3 o C a 495 mm. Vzhledem k plochému reliéfu je celá oblast vystavena převážně západnímu proudění. Významné jsou též jihovýchodní větry, přinášející v zimě déšť a v létě sucho nebo bouřky.

6 Langův dešťový faktor pomocí Langova dešťového faktoru (LDF) klasifikujeme a hodnotíme oblasti podle dostupnosti vláhy v půdě pro rostliny. Vyjadřujeme ho jako podíl průměrného ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty vzduchu daného místa. Jako jeho limitní hodnota pro sucho je považována hodnota 60 (některé publikace uvádějí 70).

7 Langův dešťový faktor Podle hodnoty LDF klasifikujeme klima na výstředně aridní (< 10), aridní (10-40), semiaridní (40-50), semihumidní (50-60), humidní (60-160) a perhumidní (> 160). Se stoupající nadmořskou výškou teplota vzduchu klesá (obecně o 0,95 C na 100 m) a naopak přibývá atmosférických srážek, to znamená že velikost LDF s nadmořskou výškou roste. Na základě výpočtů LDF, je území Česka geograficky vymezeno na oblasti s nejvyšším rizikem výskytu sucha (LDF <61) Středočeský a Jihomoravský kraj.

8 Langův dešťový faktor V lesním hospodářství je hodnota Langova dešťového faktoru <60 považována za výrazný nedostatek vláhy odpovídající spíše lesostepnímu charakteru dané lokality. Významnou roli však hraje i časové rozložení srážek v roce.

9 Vymezení oblastí ČR dle Langova dešťového faktoru

10 Popis stavu lesa Oblast obhospodařovaná LS Znojmo je velmi často postihována dlouhodobými suchými periodami. Suchem oslabené porosty schnou a následně jsou napadány podkorním hmyzem. Proto zde vznikají rozsáhlé, těžko zalesnitelné holiny. Lužní lesy jsou na tom trochu lépe vzhledem k vyšší hladině spodní vody a vysokého obsahu organických látek v půdě, ale i zde vznikají škody suchem zejména při zalesňování. Obnova větrolamů, vzhledem k extrémního tlaku prostředí lesa a kulturní stepi (zemědělská činnost, povětrnostní podmínky, zvěř apod.) je velmi nákladná a obtížná. Od roku 2011 dochází k plošnému ničení porostů jasanu ztepilého voskovičkou jasanovou a také olší lepkavých Phytophtorou alni.

11 Nahodilé těžby dle let

12 Opatření proti větrné erozi Organizační uspořádání pozemků (pozemky s obdélníkovým tvarem s delší stranou kolmou na směr převládajícího větru) Agrotechnická trvalé udržení půdy ve strukturním stavu s dostatečnou vlhkostí (při kultivaci půdy používat typy nářadí, které půdu nerozprašují, ale naopak vytváří hroudy) Technická umělé zábrany, větrolamy K nejúčinnějším opatřením patří trvalé lesní porosty, tzv. ochranné lesní pásy větrolamy.

13 Typy větrolamů Podstatou příznivého účinku větrolamů je snížení rychlosti větru v určité vzdálenosti před a za větrolamem a snížení turbulentní výměny vzdušných mas v přízemních vrstvách. Typy: prodouvavý neprodouvavý poloprodouvavý

14 Typy větrolamů Prodouvavý složený z jedné či dvou řad stromů, bez keřového patra. Ustupuje se od něj z důvodu možnosti vzniku tryskového efektu v kmenovém prostoru aleje. Neprodouvavý složen z více řad, keřové patro je vytvořeno. Rychlost větru na návětrné straně klesá až na 60 % původní rychlosti, za pásem poklesne na nulu, vznikne na krátkou vzdálenost tišina, pak však rychlost narůstá až na svou původní hodnotu, které dosahuje ve vzdálenosti násobku výšky větrolamu. Poloprodouvavý složen z více řad stromů, keřové patro je vytvořeno v menší míře nebo má korunová vrstva menší zapojení. Tento typ se udává jako nejvhodnější, protože je nejúčinnější. Na návětrné straně působí do vzdálenosti zhruba 10ti a na závětrné straně 20-25ti násobku své výšky. Na obou stranách dochází k podstatnému snížení rychlosti větru. Před lesním pásem klesá rychlost větru na 60 % a za ním asi na 10-20% původní rychlosti.

15 Funkce větrolamů v krajině Za větrolamy pokládáme úzké pásy lesa, zakládané pro lepší hospodaření s vodou v půdě, pro vytvoření lepšího přízemního klimatu a k ochraně půdy před větrnou erozí. Opodstatnění mají především v rovinatých a větrům otevřených polohách, zejména v silně změněné zemědělské krajině, ohrožené odvíváním půdy. Zakládány v padesátých a šedesátých letech po scelení polí s primární funkcí půdoochrannou a klimatickou (protierozní funkce). Další významné funkce ekologicko-stabilizační a krajinotvorná (zvýšení biodiverzity oblasti, rekreační a estetická funkce).

16 Větrolamy funkce půdoochranná Větrná eroze působí škody rozrušováním povrchu mechanickou silou větru, odnášením rozrušovaných částic větrem a jejich ukládáním na jiném místě. Větrnou erozí jsou tedy působeny škody nejen na zemědělské půdě odnosem ornice, hnojiv, osiv, ale i v dalších odvětvích, tj. zanášením komunikací, vodních toků a dalších objektů tvořením zeminných návějí, znečišťováním ovzduší apod. Větrnou erozi ovlivňují faktory: meteorologické poměry větrné, srážky a výpar (rychlost větru a půdní vlhkost) půdní obsah neerodovatelných částic (> 0,8 mm) a obsah jílovitých částic (< 0,01 mm) v půdě (pozn. Nejvyšší erodovatelnost je u lehkých půd písčitých a hlinitopísčitých) Tyto faktory jsou zesilovány nebo tlumeny přímými zásahy člověka.

17 Větrolamy funkce klimatická Větrolamy v krajině vytvářejí překážku vzdušného proudění a vyvolávají nucený výstup vzduchu při obtékání. V přízemní vrstvě chráněného území se intenzita proudění zmenšuje, což má za následek: - ochranu ornice před odvíváním, v zimním období brání odvívání sněhu; tím nastává pravidelnější rozložení sněhové pokrývky a osení se chrání před vymrzáváním, - zmenšuje výpar z půdy, transpiraci a intercepci; chráněná půda si zachovává větší vlhkost, čímž se zlepšuje její odolnost proti erozi, - menší intenzita tání v chráněných polohách umožňuje infiltraci sněhové vody do půdy, - teplotní rozdíly v přízemní vrstvě lesního pásu a v chráněném území podněcuje tvoření povrchové i půdní rosy, - transpirací lesních dřevin se zvětšuje vlhkost ovzduší.

18 Větrolamy funkce ekologicko stabilizační Nacházíme se v intenzivně velkoplošně zemědělsky využívané krajině. Negativní vliv na přírodu má pěstování monokultur na velkých plochách. Tento charakter zemědělské výroby vytlačuje některé druhy zvěře, působí na přemnožení škůdců, odhaluje krajinu před větrem a větrnou erozí dochází k devastaci zemědělské půdy. Celé území je silně odlesněné. Základ kostry ekologické stability tvoří síť větrolamů, vysázených v padesátých letech i s využitím nepůvodních dřevin.

19 Větrolamy funkce krajinotvorná V současné době si společnost uvědomuje dosud nedoceněný ekologický význam. Větrolamy mají v rozsáhlých územích zcelených polí nezastupitelnou krajinotvornou úlohu. Jsou náhradou za zlikvidovanou roztroušenou zeleň při vytváření honů a vytváří esteticky vyváženou krajinu.

20 Parametry zakládaných větrolamů Typ poloprodouvavého větrolamu Šířka větrolamu za minimální je považována šířka 15m. Výška větrolamu závislá na stanovištních podmínkách. Při výšce 20m může větrolam ochraňovat na návětrné straně pás o šířce 200m a na závětrné straně cca 450m. Prostorově větrolamy obsahují 1 řadu keřů (svída krvavá, líska obecná, ptačí zob obecný, přimíšen hloh obecný, hloh jednosemenný, zimolez obecný, skalník obecný, dřín obecný, kalina obecná, řešetlák počistivý), vedle nich z vnitřní strany po 1 řadě dřeviny středního patra (skupinovitá směs lípy srdčité, javoru mléče, habru obecného, javoru babyky, jeřábu břeku a lípy velkolisté, v menší míře hrušně plané a moruše bílé) a mezi nimi 3 a více řad dřevin hlavního patra (dub zimní s jednotlivou až skupinovitou příměsí dubu letního, dubu ceru a třešně ptačí).

21 Větrolamy určené k obnově

22 Příprava půdy drtičem klestu promíchání štěpky se zeminou

23 Příprava půdy a oplocení je nutné pro zdárné odrůstání sazenic

24 Následná péče ožínání sazenic

25 Pozitivní a negativní působení větrolamů na krajinu Vliv větrolamů na krajinu se projevuje především v suchých oblastech. Pozitivní působení spočívá ve vlivu na teplotu, vlhkost vzduchu, snížení výparu z půdy a vegetace, na tvorbu rosy, zachycení sněhu, zvýšení zemědělských výnosů. Negativní působení způsobuje odčerpání živin a vláhy kořeny stromů v blízkosti lesního pásu a zastiňování pěstovaných zemědělských kultur, částečně omezí využití zemědělských mechanizačních prostředků.

26 Scénář globální klimatické změny a jejich dopad na vývoj lesů Modelování posunu vegetačních stupňů na základě scénáře změn ročních průměrných teplot a srážek dle klimatického modelu GISS. Kvalitativně jsou nejcitlivější lesní společenstva nižší a nejvyšší LVS, tj. 0-2 a 7-9 LVS. Největší riziko zranitelnosti nesou SM monokultury ve 2. a 3. LVS. Nejlepší předpoklady adaptability mají geobiocenózy s největší ekologickou valencí a populací autochtonních dřevin.

27 Dle Langova děšťového faktoru dlouhodobě ubývá voda v půdě

28 Výhled do budoucna Na základě klimatických modelů nadále poroste průměrná roční teplota doprovázená velkými výkyvy srážek. Na základě principu předběžné opatrnosti je doporučována podpora přirozené obnovy všech cílových původních dřevin a velká druhová pestrost dřevin (zvážit možnost využití GND). Důležitá ochrana půdy obsah organických látek ovlivňuje schopnost zadržovat vodu v půdě, podpora hluboké orby. Realizace projektů na zadržování vody v krajině (obnova mokřadů, )