Život a dílo prof. Josefa Doberského

Transkript

1 Život a dílo prof. Josefa Doberského Doberská- 389 Prof. Josef Doberský se narodil 16. března 1888 v Dobrém u Dobrušky v podhůří Orlických hor. Po studiích v Rychnově nad Kněžnou a v Praze (na tehdejší Karlo -Ferdinandově universitě na fakultě filosofické) učil zeměpis a dějepis na středních školách v Pardubicích a později v Praze (v Ječné, Londýnské, Slovenské, Kodaňské ul. a v Karlíně). V roce 1927 se habilitoval na Karlově universitě pro obor antropogeografie, Jeho předchůdcem byl tehdejší univ. prof. Viktor Dvorský, zakladatel naší iantropogeograřie, a zpočátku se také Doberský snažil výklad jeho myšlenek aplikovat na antropogeograříckýchproblémech svého rodného-kraje. Habilitační prací prof. Doberského byl spis "Densité de la population dans la République Tchécoslovaque". R byl jmenován mimořádným a r řádným profesorem KU. Prof. Doberský je zakladatelem našeho sídelního zeměpisu. Při zeměpisném rozboru Dobrušska vypracoval metodu, terminologii a program studia a tuto metodu vyzkoušel se svými spolupracovníky z katedry hospodářské a regionální geografie na Roudnicku,Židlochovicku a na Ostrově na Slovensku. Vedl téžvýzkumný kolektiv, který podal návrh na vymezení střediskových obcí, na vymezení oblastí 'teplobytných rostlin a řídil též práci komise pro kulturní a hospodářské poměry vesnic při ČSAZV. Stal se také členem Poradního sboru pro soeiální a kulturní otázky v zemědělství a lesnictví při VÚZE v Praze a pomáhal zde rozvíjet některé důležité otázky ze sociologie venkova a československého zemědělství. V jeho díle jsou patrny tři stěžejní zájmové okruhy. První jsou studie věnované vývoji populačních poměrů, měně a hustotě obyvatelstva. Druhé jsou studie sídelně zeměpisné. Třetí okruh zahrnují studie sociologicko-geograflcké a regionálně antropogeogratícké. Kromě těchto zaměření pracoval Doberský v redakci N0 vého zeměpisného atlasu světa a byl autorem a spoluautorem většího počtu map v tomto atlase., < ' '. "." -.,, ~ -

2 Orlické hory Podorlicko tl 390 Do prvního okruhu studií patří tedy práce populační, které byly současně autorovou prvotinou. Jsou to např. "Měna obyvatelstva pomezí kladského od r. 1910~1924", kde zkoumá populaci tohoto území podle měny obyvatelstva a národnostních poměrů - práce je doplněna mapou 1 : V přednášce a článku "Studie o hustotě obyvatelstva v Československé republice" uvažuje o zavedení zásady frekvence v antropogeografických otázkách. Pojednání o využití frekvenční křivky při studiích o hustotě obyvatelstva je obsaženo v článku "Vztah mezi průměrnou hustotou obyvatelstva a skutečnými poměry populačními v Československé republice". Další dvě práce jsou vlastně uplatněním Doberského metody o měně a hustotě obyvatelstva ve větších regionálních celcích v Čechách. Jsou to: článek "Měna obyvatelstva v Čechách odr " a studie "Vylidňování Orlických hor v posledních 50 letech." Nejširší prací z tohoto okruhu je "Densité de la population dans la République Tchécoslovaque". V této práci poprvé vychází z podrobného statistického materiálu pro jednotlivé katastrální obce a na základě frekvenčníkřivky určuje relativní hustotu, hustotné třídy a zkoumá příčiny nestejné hustoty. Naši republiku dělí na typické kraje populační atd. Práce je doplněna četnými mapkami, a diagramy. Krátký přehled o populačním vývoji Čech za 80 let podává ve studii "vývoj obyvatelstva v Čechách v období ". Rozsáhlejší prací, týkající se této problematiky, je "Vylidňování venkova. v Čechách v období ". Také toto dílo vychází ze studia katastrálních obcí. Zjišťují se v něm oblasti imigračnía emigrační a poukazuje se zde předevšímna podmínky fyzicko a antropogeografické, které hlavně ovlivňují pohyb obyvatelstva. Dále lze do této oblasti populační problematiky zahrnout některé Doberského přednášky na mezinárodních zeměpisných kongresech, jako např. na IV. slovanském zeměpisném kongresu (tištěná přednáška "Rozšíření obyvatelstva ve středních Čechách"). Na amsterodamském kongresu vyvolala velký ohlas jeho přednáška "La děpopulation des campagnes entchécoslovaquie aprěs de guerre mondiale". Patřila by sem snad i přednáška "Habitat rural de Boheme", pořádaná Slovanským ústavem a Zeměpisným ústavem pařížské university a přednáška "Jižním Slovenskem na romantickou Detvu", kterou zase uspořádala na Sorbonně Čs. kolonie v Paříži r

3 Na bratislavském sjezdu čs. zeměpisců v r přednesl Doberský návrh na pojménování typů našich vesnic, s přihlédnutím ke tvaru jejich půdorysu a k uspořádání pozemků na katastru obcí, ve dvou přednáškách. "Problémy sídelního zeměpisu v zemi České" a "Metoda antropogeografického výzkumu sídel v zemi České". Své metody ukazoval Doberský především na konkrétních příkladech z českého terénu. Např. v práci "Historický vývoj našich vesnic" se zaměřil na několik obcí, na kterých demonstroval vzrůst sídla. vývoj sídla pak ukazuje na kartogramech své rodné obce Dobré. Ze socíologícko-gcografického okruhu činnosti prof. Doberského uvádím např. rozpravu "Zádruha v území detvanském na Slovensku" a metodický a programový článek o geograficko-sociologickém výzkumu venkova, nazvaný "Sociologie našeho venkova". Této práci předcházela výzkumná dotazníková akce, jejíž výsledky jsou uveřejněny v článcích "Chrudimsko a Nasavrcko", "výsledky dotazníků z obcí okr. opočenského" a "Výsledky dotazníkové akce na Nasavrcku". V době okupace se Doberský, který byl v této době jako mnoho ostatních českých pedagogů dočasně penzionován, věnoval redakční přípravě "Nového zeměpisného atlasu světa". Spolu s 23 spolupracovníky připravoval postupně k tisku mapy, které zpočátku vycházely jednotlivě. Z okruhu Doberského antropogeograřické práce je nejrozsáhlejší "Dobrušsko, země a lid", která snad právě díky svému rozsahu nebyla dosud vydána. Po šedesátce pokračoval prof. Doberský ještě v pedagogické činnosti a v upřesňování své pracovní metody. V r píše do scsz rozpravu "Od trojpolního hospodářství k společnému osevu JZD v Dobrém" a do polského časopisu "Przeglad geograficzni' článek "Okrouhlice a jejich vztah k zemským cestám". Stejné téma rozvíjí v článku "Okrouhlice jako sídelní opěrné body při starých cestách severovýchodních Cech" ve Sborníku Masarykovy akademie v r Roku 1953 uveřejňuje ve Sborníku CSSZ rozsáhlou rozpravu "Osídlení severovýchodních Cech" a článek "Úkoly sídelního zeměpisu při výstavbě naší vesnice" a v edici přednášek nakladatelství Orbis vydává spis "Osídlení našich krajů a vývoj měst". Roku 1954 píše do "Geografického časopisu" SAV,,0 lidovém umění na Detve" a jako předseda Ceskoslovenské "N á... společnosti zeměpisné do jejího "Sborníku" články zvy scelených lánů JZD" a r "Význam Československé společnosti zeměpisné pro rozvoj našeho zeměpisu". Jako předseda Ústřední sekce zeměpisu Československé společnostipro šíření politických a vědeckých znalostí Doberská 391.i:i~ : ~;=.'...'~'.,.. '.''.. ", ","..' '. ~...:.'. '.'..':. ; :.... -,'...'..',.'.'...'..'.....

4 Orlické hory Podorlicko prse pro ni r přednášku s názvem "Hospodá,řské základy nové Cíny". Vydává též vysokoškolská skripta "Geografie sídel". Za zmínku snad ještě stojí přednáška pod názvem "Osada návesní jako typ osídlení území odedávna Slovany osídleného", kterou přednesl na vědecké konferenci geo Iogícko-geografické fakulty KU v únoru r a na sjezdu československých zeměpisců ve Smolenicích téhož roku pak přednášky "Na pomoc dosídlení pohraničí severovýchodních Cech" a "Úkoly hospodářského a historického zeměpisu v socialistické výstavbě CSR". Prof. Doberský se aktivně zúčastňoval všech sjezdů slovanských zeměpisců a etnografů, které se začaly svolávat od r (na popud Jovana Cvijiče v Praze) a všech sjezdil. čsl. zeměpisců, jakož i mezinárodního sjezdu v Amsterodamu. Byl též dopisujícím členem Polské zeměpisné společnosti ve Varšavě. Pracoval také na výzkumu sídel a v radě Lidové university. Prof. Doberský zemřel ll. února VACLAVA DOBERSKÁ Poznámky 1 Podrobný výčet díla prof. Doberského, a jeho životopis je uveden ve článku prof.' Kunského "Josef Doberský šedesátníkem", scsz 1948, str Kolařík: Za prof. dr. Josefem Doberským, Věstník výzkumnýchústavů zemědělských, roč. XIV, Praha 1967, čís. 4, str ', 3 Vitásek: Josef Doberský sedmdesátníkem, Sborník CSSZ, roč. 64, r. 1959, čís. 1, str. 45).

5 P1'Of. Josef Doberský Doberská