World of Plants Sources for Botanical Courses

Transkript

1 Speciální a zemědělská botanika 13 Magnoliopsida: úvod, ANA grade, Magnoliids

2 Magnoliopsida třída zahrnující všechny recentní krytosemenné rostliny (nadtřída Angiospermae) byliny nebo dřeviny rozmanitého habitu nejpočetnější skupina vyšších rostlin na Zemi osidlují rozmanité biotopy Obrázek JN;

3 Magnoliopsida krytosemenné rostliny vznikly nejspíše v závěru v Triasu geneticky sesterská vývojová větev k nahosemenným rostlinám diverzifikace během Křídy 98 % dnešních čeledí a postupně se staly dominující skupinou rostlin na Zemi rekonstrukce spodnotriasového rodu Caytonia Obrázek Abbieeturner, CC BY-SA Caytonia_reconstruction_Retallack_and_Dilcher_1988.jpg

4 Magnoliopsida Co podnítilo expanzi krytosemenných? jejich velká rozmanitost a schopnost obsazovat nové niky? kratší životní cyklus než u nahosemenných umožnil rychlejší? evoluci potřebných vlastností? koevoluce s opylovači?,????? Obrázek JN;

5 Magnoliopsida samčí gametofyt tyčinky viz dříve pyl viz dříve v mladém stádiu je pylové zrno jednobuněčné obsahuje 1n jádro, ještě v prašném pouzdře se rozdělí na malou buňku rozmnožovací (generativní)a velkou buňku láčkovou (vegetativní) generativní buňka se dělí (buď ještě v prašném pouzdře nebo až po přenesení pylu na bliznu) na 2 buňky spermatické (= samčí gamety) samčí gametofyt je tak pouze tříbuněčný

6 Magnoliopsida samičí gametofyt plodolista placentace viz dříve vajíčko = megasporangium vyvíjí se z placenty (dělivé pletivo plodolistu) Obrázek JN;

7 Magnoliopsida samičí gametofyt obaleno jedním až dvěma (vývojově původnější) vaječnými obaly integumenty na vrcholu otvor klový (mikropyle) jím vyrůstá pylová láčka vajíčka jsou přichycena k placentě vaječným poutkem (funiculus) místo kudy proniká cévní svazek vaječným poutkem do vajíčka = chaláza uvnitř vajíčka je výživné pletivo nucellus, v něm se v průběhu ontogeneze vyvíjí megaspora(= zárodečný vak)!!!!! chybí archegonium!!!!!!

8 Magnoliopsida samičí gametofyt archesporová buňka (2n) (jedna buňka podpokožkové vrstvy nucellu vajíčka nacházející se v blízkosti mikropyle) se rozdělí na buňku vnější (která se dále dělí) a buňku vnitřní, která se stává mateřskou buňkou megaspory (2n) jejím redukčním dělením vznikají 4 haploidní buňky 3 zaniknou, jedna zbylá představuje samičí výtrus (megasporu) Obrázek CopperKettle, CC BY Double_fertilization_in_arabidopsis_2.jpg

9 Magnoliopsida samičí gametofyt megaspora se třikrát mitoticky dělí, vzniká 8jaderný zárodečný vak 4 jádra jsou na mikropylární konci 4 jádra jsou na opačném (chazálním) konci Obrázek CopperKettle, CC BY Double_fertilization_in_arabidopsis_2.jpg

10 Magnoliopsida samičí gametofyt oba póly se od sebe oddělují systémem vakuol a plazmatický obsah s jádry se rozdělí na samostatné buňky (vše v buněčné stěně megaspory) na mikropylárním konci se zformuje 1 oosféra (1n) (vaječná buňka) a 2 synergidy (1n) (=pomocné buňky) v chazální oblasti se zformují 3 antipody (1n)(protistojné buňky) zbylá 2 jádra splývají a vytvářejí velkou centrální buňku (2n) Obrázek CopperKettle, CC BY Double_fertilization_in_arabidopsis_2.jpg

11 Magnoliopsida samičí gametofyt oosféra později splývá se spermatickou buňkou samčí (má ztenčenou b. stěnu v apikální oblasti) synergidy chemicky usnadňují oplození, degenerují záhy po něm antipody někdy krátkodobé, jindy vytrvávají a dělí se centrální buňka u některých druhů přechodně dvoujaderná, poté jádra splývají (jsou 2n), její b. stěna tvoří stěnu zárodečného vaku, má velkou vakuolu (nebo více menších), později se stává základem endospermu

12 Magnoliopsida samičí gametofyt tento typ zárodečného vaku je označován jako monosporický (je vyvinut z 1 megaspory) je přibližně u 70% krytosemenných pokud se na vzniku zárodečného vaku podílejí 2 haploidní buňky je označován jako bisporický (např. u Allium, česnek) pokud se na jeho vzniku podílejí 4 haploidní buňky, je tetrasporický

13 Magnoliopsida oplození opylení viz dříve oplození u krytosemenných k oplození může docházet bezprostředně po opylení nebo u některých druhů až za několik měsíců (Coryllus, líska 3 až 4 měsíce; Quercus, dub 1 rok) klíčním pórem v exině prorůstá pylová láčka do čnělky, proroste do semeníku, k vajíčku se dostane mikropylí (porogamie) zřejmě nejpůvodnější typ nebo chalázou (chalazogamie) nebo vaječnými obaly (mezogamie) pylová láčka se protrhne a dvě samčí gamety se uvolní Obrázek JN;

14 Magnoliopsida oplození jedna spermatická buňka splývá s buňkou vaječnou a druhá spermatická buňka splývá s centrálním jádrem zárodečného vaku z oplozené vaječné buňky vzniká zygota(2n) z oplozeného centrálního jádra zárodečného vaku se vyvíjí endosperm (nejčastěji 3n) tento způsob oplození u krytosemenných se nazývá dvojité oplození i jím se odlišují krytosemenné rostliny od nahosemenných

15 Magnoliopsida oplození odchylky od dvojitého oplození u krytosemenných u některých druhů se vyskytuje jen jednoduché oplození (jedna spermatická buňka oplodní vaječnou a druhá degeneruje) někdy je vaječná buňka oplodněna dvěma (dispermie) nebo více (polyspermie) samčími buňkami, pak vzniká triploidní nebo polyploidní zygota může dojít z dalších pylových láček i k oplození synergid, nebo antipod a vzniká více embryí v jednom semeni (polyembryonie)

16 Magnoliopsida oplození z diploidní zygoty se dalším dělením vyvíjí zárodek (embryo), celé vajíčko se mění v semeno, vaječné obaly v osemení (testu) Obrázek, JoJan, public domain

17 Magnoliopsida semeno (semen) mnohobuněčný rozmnožovací útvar, který vzniká na mateřské rostlině z oplozeného vajíčka velikost rozmanitá (nejmenší semena mají orchideje, největší semena má Lodoicea maldivica) semena orchidejí méně než 0,0001 g Obrázek vpravo TheAlphaWolf, CC BY-SA Cranefly_seeds.JPG Lodoicea maldivica až 18 kg Obrázek vpravo Brocken Inaglory, CC BY-SA Female_fruit_Lodoicea_maldivica.jpg

18 Magnoliopsida semeno osemení (testa) vzniká z obalů vajíčka nebo jejich části může být blanité (Juglans, ořešák), kožovité (Aesculus, jírovec), kamenné (Magnolia, šácholan), dužnaté (Oxalis, šťavel), opatřené trichomy (Gossypium, bavlník), bobtnající (Linum, len) živné pletivo pod osemením (perisperm) vzniká přeměnou pletivného jádra vajíčka (nucellu) živné pletivo vnitřní (endosperm) triplodidní (3n) pletivo vzniklé z oplozené diploidní centrální buňky zárodečného vaku zde se hromadí zásobní látky nutné pro klíčení semene zárodek (embryo) vzniká z oplozené vaječné buňky

19 Magnoliopsida semeno zárodek (embryo) plumula = první pupen nové rostliny radicula (kořínek) = základ budoucího kořene rostliny (orientován ke klíčnímu otvoru vznikajícímu z mikropyle) dělohy = většinou ploché listové útvary u dvouděložných rostlin zpravidla 2 u jednoděložných rostlin 1, u trav je za dělohu považován tzv. štítek (scutellum) jímž zárodek přiléhá k vyživovacímu pletivu (endospermu) zárodek některých rostlin vyplňuje prakticky celý obsah semene zde dělohy přejímají funkci vyživovacího pletiva (endospermu) např. Asteraceae, hvězdnicovité; Fabaceae, bobovité

20 Magnoliopsida semeno míšek(arillus) = dužnaté pletivo, které z části nebo zcela obaluje semeno masíčko(carruncula) = masité přívěsky na semenech usnadňující zoochorii

21 Magnoliopsida semeno klíčení semen (uzavírá zde probíraný životní cyklus krytosemenných) znamená obnovení růstu zárodku a vývoj mladé rostliny (sporofytu) některá semena klíčí bezprostředně po dozrání jiná až po určité době dormance (odpočinku semen) zejména u rostlin rostoucích v prostředí, kde se střídají příznivé a nepříznivé podmínky pro růst rostliny během roku klíčivost si semena zachovávají různě dlouho (lotos až 250 let; při pokusech se semeny nalezenými při archeologických vykopávkách byla pokusně vypěstována magnolie jejíž semeno bylo údajně staré 2000 let)

22 Magnoliopsida ostatní apomorfie dalšími pokrokovými znaky (apomorfií) krytosemenných rostlin jsou vodivými elementy floému jsou články sítkovic základními vodivými elementy xylému jsou tracheidy i tracheje (heteroxylární xylém) cévní svazky jsou typu eustélé nebo ataktostélé

23 Magnoliopsida systém taxony jsou uvedeny podle APG IV (APG, 2016) použity jsou dvě úrovně čeledě a řády obě jednotky odpovídají monofyletickým skupinám, především řády tak nejsou řády v hierarchickém slova smyslu, ale skupinou geneticky blízkých čeledí kromě toho je používáno některých pojmenovaných monofyletických vývojových skupin zahrnujících několik řádů

24 Magnoliopsida ANA grade* ANA grade a Magnoliids byly původně společně označovány jako bazální krytosemenné dnes známo parafyletické složení bazální skupiny apomorfií je čtyřjaderný zárodečný vak (= typ Nuphar/Schizandra) jedná se o nejpůvodnější čeledi krytosemenných rostlin cca 8500 druhů = 3 % krytosemenných rostlin

25 Řád Amborellales* Čeleď Amborellaceae, jediná s jediným druhem Amborella trichopoda endemit Nové Kaledonie, dvoudomý keř, listy střídavé celokrajné, plodem je peckovice vodivá pletiva nemají tracheje Obrázek Scott Zona from Miami, Florida, USA, CC BY 2.0

26 Řád Nymphaeales* vodní a bahenní byliny se silným oddenkem 3 čeledě

27 Řád Nymphaeales** Family Hydatellaceae rather small more or less caespitose and often annual aquatic (submerged or not) herbs distribution: India, New Zealand and Australia, 1/10 Trithuria submersa Obrázek Tindo2 Tim Rudman from Hobart, Australia, CC BY-SA Trithuria_submersa_in_fruit.jpg

28 Řád Nymphaeales* Čeleď Cabombaceae vodní rostliny rozšíření: tropy 2/6 (Cabomba tropická Amerika, 5 druhů) oblíbené akvarijní rostliny Cabomba caroliniana(kabomba karolínská) zákaz pěstování podle Nařízení Komise (EU) 2016/1141 Obrázek Leslie J. Mehrhoff, University of Connecticut, Bugwood.org, CC BY Cabomba_caroliniana_ jpg

29 Řád Nymphaeales* Čeleď Nymphaeaceae(leknínovité) vodní rostliny s plovoucími lisy, v pletivech řapíků aerenchym spirocyklické květy s velkým a neustáleným počtem květních částí (polymerické) tyčinky s lupenitou nitkou (přechody k okvětním lístkům) gyneceum apokarpní ponořené do květního lůžka (zdánlivě cenokarpní) plod dužnatý, semena se uvolňují ve vodě rozšíření: kosmopolitní, 5/cca 70, v ČR 2/4

30 Řád Nymphaeales Čeleď Nymphaeaceae(leknínovité)* Nymphaea alba (leknín bílý) roste ve stojatých vodách mrtvých říčních ramen a rybníků množství kultivarů leknínu bílého i dalších druhů leknínů se pěstuje jako okrasné rostliny v jezírkách Obrázek JN;

31 Řád Nymphaeales Čeleď Nymphaeaceae(leknínovité)* Nymhaea candida (leknín bělostný) od předešlého se liší obloukovitou žilnatinou na listech, preferuje vody chudší na živiny, rašelinná jezírka, apod. Obrázek JN;

32 Řád Nymphaeales Čeleď Nymphaeaceae(leknínovité)* Nuphar lutea (stulík žlutý) mrtvá říční ramena, často v klidné vodě nad jezy i v rybnících Obrázek JN;

33 Řád Nymphaeales Čeleď Nymphaeaceae (leknínovité)** Nuphar pumila (stulík malý) vzácně v rašelinných tůních a čistých rybnících Obrázek JN;

34 Řád Nymphaeales Čeleď Nymphaeaceae(leknínovité)* Victoria dva jihoamerické druhy s až 2 m širokými listy se zdviženým okrajem, velké bílé později růžovějící květy Victoria cruziana Obrázek JN;

35 Řád Austrobaileyales** 3 families Family Austrobaileyaceae lianes distribution: Australia, 1/2 Obrázek tanetahi, CC BY Austrobaileya_scandens_01.jpg

36 Řád Austrobaileyales Čeleď Schisandraceae rod Illicium (badyáník) nízké dřeviny s jednoduchými střídavými celokrajnými listy plody souplodí měchýřků obsahují silice rozšíření: Východní Asie, Karibská oblast, 1/42 Illicium verum (badyáník pravý), poskytuje koření hvězdový anýz Obrázek Arria Belli, CC BY-SA Illicium_verum_macro_2.jpg

37 Řád Austrobaileyales Čeleď Schisandraceae ostatní Schisandraceae jednodomé nebo dvoudomé liány listy jednoduché celokrajné střídavé plody bobule rozšíření: V a JV Asie, Florida, 2/50 Schizandra chinensis (klanopraška čínská) pěstovaná jako léčivá rostlina s povzbuzujícími účinky, jedlé plody Obrázek JN;

38 Řád Austrobaileyales** Family Trimeniaceae trees or lianes distribution: New Guinea and S.E. Australia to Fiji, 1/6 Trimenia weinmanniaefolia Obrázek: Seemann, B.C., : Flora Vitiensis: A description of the plants of the Viti or Fiji Islands, with an account of their history, uses, and properties. London., vol. 2, p. 425, tab. 99.

39 Magnoliopsida Magnoliids* novým znakem je osmijaderný zárodečný vak vývojovou linii Magnoliids tvoří čtyři příbuzné řády

40 Řád Canellales* 2 families Family Winteraceae often rather small evergreen trees or shrubs distribution: scattered, esp. S. hemisphere, not lowland tropics, 5/90 Drimys winteri je mrazuzvdorný okrasný keř z Patagonie Obrázek Eric Hunt, CC BY-SA 3.0

41 Řád Canellales** Family Canellaceae evergreen shrubs or trees distribution: tropics of Americas and Africa incl. Madagascar, 5/13 Canella winterana Obrázek Pancrat, CC BY-SA Canella_winterana_Guadeloupe.JPG

42 Řád Piperales dřeviny, liány nebo byliny převážně v tropech a subtropech jižní polokoule 3 čeledě* Čeleď Piperaceae (pepřovníkovité) často liány, byliny, keře cévní svazky náznak ataktostélé, dřevo jen s trachejemi listy jednoduché, většinou střídavé, obvykle s palisty pletiva prostoupená buňkami s ostře palčivými silicemi plod bobule rozšíření: pantropické (některé až subtropy), 5/cca 3600 Piper nigrum Obrázek Vengolis, CC BY-SA Piper_nigrum_fruits.jpg

43 Řád Piperales Čeleď Piperaceae (pepřovníkovité) Piper nigrum (pepřovník černý) liána pěstovaná v tropech pro aromatické bobule ostré chuti (obsahují alkaloid piperin a aromatické silice) černý pepř jsou sušené neloupané, nezralé, fermentované bobule; zelený pepř jsou nezralé sušené plody; bílý pepř jsou sušené loupané zralé bobule druhu Piper nigrum (růžový pepř je plodem rostliny Schinus z čeledi Anacardiaceae ve větším množství je jedovatý) Obrázek JN;

44 Řád Piperales** Family Saururaceae herbs distribution: esp. North America and E. Asia, 5/6 Obrázek H. Zell, CC BY-SA Saururus_cernuus_002.JPG

45 Řád Piperales Čeleď Aristolochiaceae (podražcovité) zygomorfní květy, srůsty květních částí, dlanitá žilnatina listu byliny, dřevnaté liány i keře listy jednoduché většinou střídavé, u báze často srdčité rozšíření: většinou tropy a subtropy 5-8/cca 480 ČR 2/2 Asarum europaeum

46 Řád Piperales Čeleď Aristolochiaceae (podražcovité) Aristolochia clematitis (podražec křovištní) vytrvalá bylina s žlutými zygomorfními květy, rostlina je jedovatá a nepříjemně páchne, u nás roste původně na jižní Moravě podél řek, v křovinách a na mezích, občas je pěstován a zplaňuje Obrázek JN;

47 Řád Piperales Čeleď Aristolochiaceae (podražcovité)* jako okrasné liány jsou pěstováno větší množství velkokvětých podražců, např. A. grandiflora, A. durior Aristolochia gigantea Obrázek JN;

48 Řád Piperales Čeleď Aristolochiaceae (podražcovité)* Asarum europaeum (kopytník evropský) ledvinité vždyzelené listy, přízemní nenápadné květy s hnědavým uvnitř nachovým kalichem (opylován hmyzem a slimáky) Obrázek JN;

49 Řád Magnoliales dřeviny převážně tropů z subtropů v xylému převládají tracheidy nad trachejemi 6 čeledí* Obrázek JN;

50 Řád Magnoliales Čeleď Myristicaceae (muškátovníkovité) vždyzelené dvoudomé dřeviny, v pletivech silice rozšíření: hlavně tropy Asie a Amerik, 20/475 Myristica fragrans (muškátovník pravý) plod dužnatý obalený 2 chlopněmi, mezi nimi je semeno s oranžovým míškem (sušený míšek = muškátový květ), semeno zbavené osemení = muškátový oříšek, ve větším množství je jedovatý, pěstován v JV Asii Obrázek ക ര, CC BY-SA _%E0%B4%9C%E0%B4%BE%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95-2.JPG/800px-Myristica_Fragrans_- _%E0%B4%9C%E0%B4%BE%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95-2.JPG

51 Řád Magnoliales* Čeleď Magnoliaceae (šácholanovité) stromy nebo keře listy jednoduché, střídavé s opadavými palisty květy velké, jednotlivé, spirální, květní obaly nerozlišené, polymorfní plody obvykle měchýřky rozšíření: převážně vlhké lesy tropů a subtropů JV Asie a Ameriky, 2/cca 220

52 Řád Magnoliales Čeleď Magnoliaceae (šácholanovité)* Magnolia x soulangeana (šácholan Soulangeův) u nás v zahradách pěstovaná okrasná dřevina s velkými narůžovělými květy, které nakvétají společně s rašením listů Obrázek JN;

53 Řád Magnoliales Čeleď Magnoliaceae (šácholanovité)* Magnolia stellata (šácholan hvězdovitý) bíle kvetoucí původně z Japonska Obrázek JN;

54 Řád Magnoliales Čeleď Magnoliaceae (šácholanovité)* Liriodendron tulipifera (liliovník tulipánokvětý) mohutný strom s charakteristicky tvarovanými listy a velkými květy pocházející ze Severní Ameriky Obrázek JN;

55 Řád Magnoliales** Family Degeneriaceae shrubs distribution: Fiji, Viti Levu, 1/2 Family Himantandraceae trees distribution: Celebes, New Guinea and N.E. Australia, 1/2 Galbulimima baccata Obrázek Andrew Ford, CSIRO, CC BY of_galbulimima_baccata.jpg/800px- CSIRO_ScienceImage_7626_Leaves_and_flowers_of_Galbulimima_baccata.jpg

56 Řád Magnoliales** Family Eupomatiaceae shrubs distribution: New Guinea and E. Australia, 1/2 Obrázek Bachelot Pierre J-P, CC BY-SA Eupomatia_Laurina_R.Br._fleurs.JPG

57 Řád Magnoliales Čeleď Annonaceae (láhevníkovité) dřeviny (i liány) s celistvými listy a 3 četnými květy květní lůžko a části květů dužnatí a vytváří jedlé souplodí výskyt převážně tropy 129/2100 Annona squamosa poskytuje tropické ovoce cusard-apple Obrázek J.M.Garg, CC BY-SA rabad%2c_ap_w_img_9353.jpg

58 Řád Magnoliales Čeleď Annonaceae (láhevníkovité) Asimina triloba (muďoul trojlaločný) ovoce (paw paw) (chuťově něco mezi banánem a mangem) nedá se dlouho skladovat, pěstované na plantážích na jihu USA Obrázek, Scott Bauer, USDA, public domain

59 Řád Laurales* 7 čeledí převážně tropické stálezelené dřeviny s jednoduchými listy

60 Řád Laurales* Čeleď Calycanthaceae (sazaníkovité) dřeviny se vstřícnými listy a jednotlivými polymerními, aktinomorfními, oboupohlavnými květy rozšíření: E. Asia, North America, N.E. Australia, 5/11 Calycanthus (sazaník) se u nás zřídka pěstuje jako okrasný keř Calycanthus floridus Obrázek Daderot, CC _DSC00310.JPG/451px-Calycanthus_floridus_-_Morris_Arboretum_-_DSC00310.JPG

61 Řád Laurales** Family Siparunaceae shrubs or lianes distribution: tropical America (Siparuna), W. Africa (Glossocalyx), 2/75 Siparuna Obrázek Alex Popovkin, Bahia, Brazil, CC BY 2.0

62 Řád Laurales** Family Gomortegaceae aromatic plants, yellow edible sweet fruit distribution: C. Chile, 1/1 Gomortega keule Obrázek pabloendemico, CC BY Gomortega_keule_fruits_001.jpg

63 Řád Laurales** Family Atherospermataceae broadleaf evergreen trees and shrubs distribution: New Guinea to New Zealand, E. Australia, New Caledonia, Chile, 6/25 Atherosperma moschatum Obrázek Richard White, CC BY 2.0

64 Řád Laurales** Family Monimiaceae lianes, shrubs or trees distribution: tropics of S. hemisphere, esp.australasia, 22/200 Peumus boldus Obrázek Jardín Botánico Nacional, Viña del Mar, Chile, CC BY-NC 2.0

65 Řád Laurales** Family Hernandiaceae trees or lianes distribution: pantropical, 5/55 Hernandia nymphaeifolia Obrázek Tauʻolunga, CC BY-SA Hernandia_nymphaeifolia.jpg

66 Řád Laurales Čeleď Lauraceae(vavřínovité) stromy nebo keře, vždyzelené, řidčeji opadavé listy jednoduché, střídavé plody dužnaté bobule nebo peckovice rozšíření: hlavně tropy a subtropy, 45/2200

67 Řád Laurales Čeleď Lauraceae (vavřínovité) Laurus nobilis (vavřín ušlechtilý) strom, třetihorní relikt Mediteránu, obsahuje velké množství silic sušené listy se používají jako koření (bobkový list), z plodů černých bobulí se připravuje vavřínový olej Obrázek JN;

68 Řád Laurales Čeleď Lauraceae (vavřínovité) Cinnamomum zeylanticum (skořicovník cejlonský) menší strom z horských lesů Srí Lanky, pěstuje se v celých tropech, pro vnitřní vrstvu kůry, která se suší (na krajích se svinuje ve 2 ruličky), poskytuje světle hnědou skořici, která se používá jako koření (skořice) a k lékařským účelům Cinnamomum cassia (skořicovník čínský) jeho kůra je hrubší v pásech příčně spirálně svinutých (nedělá dvojruličky), používá se jako koření (je levnější), mletá je červenější Obrázek Consultaplantas, CC BY-SA Cinnamomum_zeylanicum_1c.JPG

69 Řád Laurales Čeleď Lauraceae (vavřínovité) Cinnamomum camphora (kafrovník lékařský) strom z JV Asie, ve dřevě obsahuje kafrovou silici použití v lékařství a k technickým účelům Obrázek Poyt448 Peter Woodard, CC

70 Řád Laurales Čeleď Lauraceae (vavřínovité) Persea americana (avokádo americké) hojně pěstováno v tropické Americe pro jedlé plody JN; Obrázek vpravo B.navez, CC BY-SA Persea_americana_fruit_2.JPG

71 Řád Chloranthales** Family Chloranthaceae independent lineage aromatic evergreen plants distribution: tropics and subtropics, 4/75 Chloranthus spicatus Obrázek David Eickhoff from Pearl City, Hawaii, USA, CC BY Chloranthus_spicatus_% %29.jpg

72 Použité zdroje Texty Kubát et al. (2002). Klíč ke květeně České republiky. Praha, Academia. Novák, J. & Skalický, M. (2009). Botanika -cytologie, histologie, organologie, systematika. Praha, Powerprint. Simpson, M. G. (2010). Plant Systematics. Burlington, Elsevier. Stevens, P. F. (2001 onwards). Angiosperm Phylogeny Website. Version 12, July Systém The Angiosperm Phylogeny Group(2016). An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society, 181, Obrázky JN; obrázky z ostatních zdrojů jsou vždy označeny místem svého původu