Úřední věstník Evropské unie L 325. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník prosince České vydání. Obsah MEZINÁRODNÍ DOHODY

Transkript

1 Úřední věstník Evropské unie L 325 České vydání Právní předpisy Ročník prosince 2018 Obsah II Nelegislativní akty MEZINÁRODNÍ DOHODY Rozhodnutí Rady (EU) 2018/2024 ze dne 22. května 2018 o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států a prozatímním provádění třetího dodatkového protokolu k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii... 1 Třetí dodatkový protokol k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii... 3 NAŘÍZENÍ Nařízení Rady (EU) 2018/2025 ze dne 17. prosince 2018, kterým se pro roky 2019 a 2020 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie... 7 Nařízení Komise (EU) 2018/2026 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) ( 1 ) ROZHODNUTÍ Rozhodnutí Rady (EU) 2018/2027 ze dne 29. listopadu 2018 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, pokud jde o první vydání mezinárodních norem a doporučených postupů v oblasti ochrany životního prostředí Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA) ( 1 ) Text s významem pro EHP. (Pokračování na následující straně) Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.

2 Rozhodnutí Rady (EU) 2018/2028 ze dne 4. prosince 2018, kterým se stanoví, že Maďarsko nepřijalo účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 22. června Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/2029 ze dne 18. prosince 2018, kterým se stanovují množstevní limity a přidělují kvóty na období od 1. ledna do 31. prosince 2019 pro látky regulované nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (oznámeno pod číslem C(2018) 8655) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/2030 ze dne 19. prosince 2018, kterým se na omezenou dobu stanoví, že právní rámec použitelný na centrální depozitáře cenných papírů ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 rovnocenný Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/2031 ze dne 19. prosince 2018, kterým se na omezenou dobu stanoví, že právní rámec použitelný na ústřední protistrany ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 rovnocenný... 50

3 L 325/1 II (Nelegislativní akty) MEZINÁRODNÍ DOHODY ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/2024 ze dne 22. května 2018 o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států a prozatímním provádění třetího dodatkového protokolu k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91, čl. 100 odst. 2 a články 207 a 211 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy, s ohledem na akt o přistoupení Chorvatské republiky, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu, s ohledem na návrh Evropské komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dohoda o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé ( 1 ) (dále jen všeobecná dohoda ) byla podepsána dne 8. prosince 1997 a vstoupila v platnost dne 1. října (2) Podle čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení Chorvatské republiky má být přistoupení Chorvatska k všeobecné dohodě schváleno formou protokolu k všeobecné dohodě uzavřeného mezi Radou jednající jednomyslně jménem členských států a Spojenými státy mexickými. (3) Rada dne 14. září 2012 pověřila Komisi, aby zahájila jednání se Spojenými státy mexickým s cílem uzavřít třetí dodatkový protokol k všeobecné dohodě s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (dále jen protokol ). Jednání byla úspěšně uzavřena. (4) V čl. 5 odst. 3 protokolu se stanoví, že má být protokol prozatímně prováděn před tím, než vstoupí v platnost. (5) Protokol by měl být podepsán a měl by být prozatímně prováděn do dokončení postupů nezbytných pro jeho vstup v platnost, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Podpis třetího dodatkového protokolu k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii se schvaluje s výhradou jeho uzavření. Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí. ( 1 ) Úř. věst. L 276, , s. 45.

4 L 325/ Článek 2 Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat protokol jménem Unie a jejích členských států. Článek 3 Protokol je prováděn prozatímně v souladu s čl. 5 odst. 3 protokolu do dokončení postupů nezbytných pro jeho vstup v platnost. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí. Článek 4 V Bruselu dne 22. května Za Radu předseda E. KARANIKOLOV

5 L 325/3 TŘETÍ DODATKOVÝ PROTOKOL k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, CHORVATSKÁ REPUBLIKA, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKO, REPUBLIKA MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen členské státy, a EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, na jedné straně a SPOJENÉ STÁTY MEXICKÉ, dále jen Mexiko, na straně druhé, dále společně jen strany,

6 L 325/ VZHLEDEM K TOMU, ŽE dne 8. prosince 1997 byla v Bruselu podepsána Dohoda o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé, dále jen dohoda, která vstoupila v platnost dne 1. října 2000; VZHLEDEM K TOMU, ŽE první dodatkový protokol k dohodě zohledňující přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Litevské republiky, Lotyšské republiky, Maďarska, Polské republiky, Republiky Malta, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Unii byl podepsán dne 2. dubna 2004 ve městě Mexiku a dne 29. dubna 2004 v Bruselu; VZHLEDEM K TOMU, ŽE druhý dodatkový protokol k uvedené dohodě zohledňují přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Uni byl podepsán ve městě Mexiku dne 29. listopadu 2006; VZHLEDEM KE Smlouvě o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (dále jen smlouva o přistoupení ) podepsané v Bruselu dne 9. prosince 2011 a vstoupila v platnost dne 1. července 2013; VZHLEDEM K TOMU, ŽE podle čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení Chorvatské republiky připojenému ke Smlouvě o přistoupení má být přistoupení Chorvatské republiky k dohodě dohodnuto uzavřením protokolu k dohodě; VZHLEDEM K TOMU, ŽE v souladu s článkem 55 dohody se pro účely dohody stranami rozumí na jedné straně Společenství nebo jeho členské státy nebo Společenství a jeho členské státy v souladu s jejich příslušnými oblastmi působnosti, jak vyplývají ze Smlouvy o založení Evropského společenství, a Mexiko na straně druhé; VZHLEDEM K TOMU, ŽE v souladu s článkem 56 dohody se dohoda použije jednak na územích, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství, a za podmínek stanovených v uvedené Smlouvě, jednak na území Mexika; VZHLEDEM K TOMU, ŽE v souladu s článkem 59 dohody byla dohoda sepsána v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost; VZHLEDEM K TOMU, ŽE dohoda byla vyhotovena v platném českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském jazykovém znění za stejných podmínek jako platná znění v původních jazycích dohody; VZHLEDEM K TOMU, ŽE dohoda byla vyhotovena v platném bulharském a rumunském jazykovém znění za stejných podmínek jako platná znění v původních jazycích dohody; VZHLEDEM K TOMU, ŽE ustanovení čl. 5 odst. 3 tohoto protokolu stanoví jeho prozatímní provádění Unií a jejími členskými státy ještě před dokončením všech vnitrostátních postupů nutných pro jeho vstup v platnost, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Chorvatská republika přistupuje jako strana k Dohodě o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé. Článek 2 1. Po podpisu tohoto protokolu sdělí Unie chorvatské jazykové znění dohody svým členským státům a Mexiku. 2. S výhradou vstupu tohoto protokolu v platnost se chorvatské jazykové znění stává platným za stejných podmínek jako anglické, bulharské, české, dánské, estonské, finské, francouzské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění uvedené dohody.

7 L 325/5 Tento protokol tvoří nedílnou součást dohody. Článek 3 Článek 4 Tento protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Článek 5 1. Tento protokol strany podepíší a schválí v souladu se svými vnitřními postupy. 2. Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, k němuž si strany oznámí dokončení svých vnitřních postupů nezbytných pro tento účel. 3. Aniž je dotčen odstavec 2, se strany dohodly, že až do dokončení vnitřních postupů Unie a jejích členských států pro vstup tohoto protokolu v platnost budou provádět ustanovení tohoto protokolu od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy Unie a její členské státy oznámí dokončení svých vnitřních postupů nezbytných pro tento účel a Mexiko oznámí dokončení svých vnitrostátních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost. 4. Oznámení se zasílají generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, který je depozitářem tohoto protokolu. NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy. Съставено в Брюксел на двадесет и седми ноември две хиляди и осемнадесета година. Hecho en Bruselas, el veintisiete de noviembre de dos mil dieciocho. V Bruselu dne dvacátého sedmého listopadu dva tisíce osmnáct. Udfærdiget i Bruxelles den syvogtyvende november to tusind og atten. Geschehen zu Brüssel am siebenundzwanzigsten November zweitausendachtzehn. Kahe tuhande kaheksateistkümnenda aasta novembrikuu kahekümne seitsmendal päeval Brüsselis. Έγινε στις Βρυξέλλες, στις είκοσι εφτά Νοεμβρίου δύο χιλιάδες δεκαοκτώ. Done at Brussels on the twenty-seventh day of November in the year two thousand and eighteen. Fait à Bruxelles, le vingt-sept novembre deux mille dix-huit. Sastavljeno u Bruxellesu dvadeset sedmog studenoga godine dvije tisuće osamnaeste. Fatto a Bruxelles, addì ventisette novembre duemiladiciotto. Briselē, divi tūkstoši astoņpadsmitā gada divdesmit septītajā novembrī. Priimta du tūkstančiai aštuonioliktų metų lapkričio dvidešimt septintą dieną Briuselyje. Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizennyolcadik év november havának huszonhetedik napján. Magħmul fi Brussell, fis-sebgħa u għoxrin jum ta Novembru fis-sena elfejn u tmintax. Gedaan te Brussel, zevenentwintig november tweeduizend achttien. Sporządzono w Brukseli dnia dwudziestego siódmego listopada roku dwa tysiące osiemnastego. Feito em Bruxelas, em vinte e sete de novembro de dois mil e dezoito. Întocmit la Bruxelles la douăzeci și șapte noiembrie două mii optsprezece. V Bruseli dvadsiateho siedmeho novembra dvetisícosemnásť. V Bruslju, dne sedemindvajsetega novembra leta dva tisoč osemnajst. Tehty Brysselissä kahdentenakymmenentenäseitsemäntenä päivänä marraskuuta vuonna kaksituhattakahdeksantoista. Som skedde i Bryssel den tjugosjunde november år tjugohundraarton.

8 L 325/ За държавите членки Por los Estados miembros Za členské státy For medlemsstaterne Für die Mitgliedstaaten Liikmesriikide nimel Για τα κράτη μέλη For the Member States Pour les États membres Za države članice Per gli Stati membri Dalībvalstu vārdā Valstybių narių vardu A tagállamok részéről Għall-Istati Membri Voor de lidstaten W imieniu Państw Członkowskich Pelos Estados-Membros Pentru statele membre Za členské štáty Za države članice Jäsenvaltioiden puolesta För medlemsstaterna За Европейския съюз Рог la Unión Europea Za Evropskou unii For Den Europæiske Union Für die Europäische Union Euroopa Liidu nimel Για την Ευρωπαϊκή Ένωση For the European Union Pour l'union européenne Za Europsku uniju Per l'unione europea Eiropas Savienības vārdā Europos Sąjungos vardu Az Európai Unió részéről Għall-Unjoni Ewropea Voor de Europese Unie W imieniu Unii Europejskiej Pela União Europeia Pentru Uniunea Europeană Za Európsku úniu Za Evropsko unijo Euroopan unionin puolesta För Europeiska unionen За Мексиканските съединени щати Por los Estados Unidos Mexicanos Za Spojené státy mexické For De Forenede Mexicanske Stater Für die Vereinigten Mexikanischen Staaten Mehhiko Ühendriikide nimel Για τις Ηνωμένες Πολιτείες του Μεξικού For the United Mexican States Pour les États-Unis mexicains Za Sjedinjene Meksičke Države Per gli Stati Uniti messicani Meksikas Savienoto Valstu vārdā Meksikos Jungtinių Valstijų vardu A Mexikói Egyesült Államok részéről Għall-Istati Uniti Messikani Voor de Verenigde Mexicaanse Staten W imieniu Meksykańskich Stanów Zjednoczonych Pelos Estados Unidos Mexicanos Pentru Statele Unite Mexicane Za Spojené štáty mexické Za Združene mehiške države Meksikon yhdysvaltojen puolesta För Mexikos förenta stater

9 L 325/7 NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2018/2025 ze dne 17. prosince 2018, kterým se pro roky 2019 a 2020 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada má přijmout na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv. (2) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ( 1 ) se požaduje, aby byla s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), přijata opatření pro zachování zdrojů. (3) Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo druh rybolovu, s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013. (4) Celkové přípustné odlovy (TAC) by měly být stanoveny na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a současně by měly odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; rovněž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené při konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních dotčených poradních sborů. (5) V případech, kdy se TAC určité populace přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy zmocnit, aby určil úroveň tohoto odlovu. Je třeba přijmout ustanovení k zajištění toho, aby při stanovení úrovně TAC dotčený členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky. (6) Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ( 2 ) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 uvedeného nařízení pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 uvedeného nařízení pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na jaké populace se nevztahují články 3 nebo 4 uvedeného nařízení, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden další mechanismus meziroční flexibility. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila zásadu racionálního a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršila biologický stav populací, by se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 měly použít na analytický TAC pouze tehdy, pokud není využita meziroční flexibilita stanovená v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013. (7) Povinnost vykládky uvedená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 je zaváděna individuálně pro jednotlivé druhy rybolovu. V regionech, na které se vztahuje toto nařízení, by měly být od 1. ledna 2019 vykládány všechny druhy, jichž se týká omezení odlovu. V čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že je-li zavedena povinnost vykládky pro určitou rybí populaci, mají být rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že se ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky přešlo na způsob stanovení těchto práv na ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, , s. 22). ( 2 ) Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, , s. 3).

10 L 325/ základě úlovků. Nicméně v souladu s čl. 15 odst. 4 až 7 uvedeného nařízení jsou uděleny zvláštní výjimky z povinnosti vykládky. Na základě společných doporučení předložených členskými státy a v souladu s článkem 15 uvedeného nařízení Komise přijala řadu nařízení v přenesené pravomoci, kterými se pro počáteční období nejvýše tří let s možností prodloužení o další celkové období tří let stanoví zvláštní plány výmětů, čímž se provádí povinnost vykládky. (8) Rybolovná práva by měla být v souladu s mezinárodními dohodami a zásadami, například s dohodou OSN o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995 ( 1 ) a podrobnými zásadami řízení stanovenými v mezinárodních pokynech Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008, podle nichž by měl regulační orgán zejména zvýšit obezřetnost v případech, kdy jsou informace neurčité, nespolehlivé nebo nedostatečné. Nedostatek odpovídajících vědeckých informací by neměl být použit jako důvod pro odklad nebo nepřijetí opatření pro zachování a řízení zdrojů. (9) Při stanovování TAC a kvót Unie pro tkaničnici tmavou ve vodách Unie a v mezinárodních vodách oblastí 5, 6, 7 a 12 by se měl brát ohled na skutečnost, že dochází k odlovu této populace ze strany třetích zemí a že Unie by měla disponovat rybolovnými právy odpovídajícími podílu historického odlovu této populace. (10) S ohledem na doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) týkající se snížení rybolovných práv, na vysoké čerpání kvót, jakož i na zavedení povinnosti vykládky v roce 2019 pro všechny druhy je vhodné, aby nebyl dovolen cílený lov pilonoše rodu Beryx v podoblastech 3 až10, 12 a 14 (Severním moři, severozápadních vodách a jihozápadních vodách) a aby se pro něj TAC vztahoval pouze na vedlejší úlovky. (11) Podle doporučení ICES prokazují omezená pozorování na palubách plavidel, že procentní podíl hlavouna severního byl nižší než 1 % vykázaných úlovků hlavouna tuponosého. Na základě výše uvedeného ICES doporučuje, aby již nebyl prováděn cílený lov hlavouna severního a vedlejší úlovky byly započteny do TAC pro hlavouna tuponosého s cílem minimalizovat potenciál pro nesprávné vykazování druhů. ICES uvádí, že existují značné řádové rozdíly (více než desetinásobné) mezi relativními podíly hlavouna tuponosého a hlavouna severního vykazovanými v oficiálních záznamech o vykládkách a mezi pozorovanými úlovky a vědeckými průzkumy v oblastech, ve kterých se v současnosti lov hlavouna severního provádí. O tomto druhu jsou k dispozici jen velmi omezené informace a některé z vykazovaných údajů o vykládkách považuje ICES za případy nesprávného vykazování druhů. V důsledku toho není možné zjistit přesnou statistiku dosavadního odlovu hlavouna severního. V souladu s vědeckými doporučeními by proto měly být veškeré vedlejší úlovky hlavouna severního omezeny na 1 % kvóty pro hlavouna tuponosého každého členského státu a do této kvóty započteny. Je-li hlavoun severní považována za pouze vedlejší úlovek hlavouna tuponosého a patří do téhož TAC, nebude již docházet k nesprávnému vykazování. (12) S ohledem na doporučení ICES je vhodné, aby se TAC pro růžichu šedou v podoblastech ICES 6, 7 a 8 (severozápadní vody) i nadále vztahoval pouze vedlejší úlovky. (13) Odlov růžichy šedé se provádí v příslušných oblastech Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) a Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), které hraničí s podoblastí ICES 9. Vzhledem k tomu, že údaje ICES pro tyto přilehlé oblasti jsou neúplné, by měl rozsah TAC zůstat omezen na podoblast ICES 9. Nicméně aby se zajistilo, že se bude při přijímání rozhodnutí v oblasti řízení vycházet z nejlepšího dostupného základu, byla vypracována ustanovení k vykazování údajů v daných přilehlých podoblastech. (14) Pro růžichu šedou v podoblasti ICES 10 nebylo poskytnuto doporučení ICES na rok Nicméně rybolovná práva by měla být stanovena jak pro rok 2019, tak Je možné, že po vydání vědeckého doporučení na rok 2020 bude zapotřebí rybolovná práva stanovená nařízením příslušně upravit. (15) Vzhledem k nízkému čerpání kvóty a s ohledem na skutečnost, že nedochází k cílenému rybolovu této populace, by již neměl být stanoven TAC pro tkaničnici tmavou v podoblastech ICES 1 až 4 (Severní moře a Skagerrak). (16) Dále by již neměly být stanoveny TAC pro hlavouna tuponosého v podoblastech ICES 1, 2 a 4 (Severní moře) a mníkovce velkookého v podoblastech ICES 1 10, 12 a 14. Z doporučení ICES vyplývá, že absencí TAC by nevzniklo žádné riziko neudržitelného využívání nebo by toto riziko bylo nízké. ( 1 ) Dohoda o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (Úř. věst. L 189, , s. 16).

11 L 325/9 (17) ICES doporučuje, aby až do roku 2020 nebyl prováděn odlov červenice obecné. Odlov tohoto druhu a jeho uchovávání na palubě, překládku a vykládku je vhodné zakázat, protože tato populace je vyčerpaná a neobnovuje se. ICES připomíná, že od roku 2010 není červenice obecná v severovýchodním Atlantiku plavidly Unie cíleně lovena. (18) Dle doporučení ICES by měla být úmrtnost hlubinných druhů žraloků při rybolovu minimalizována a neměl by být povolen žádný cílený rybolov. Hlubinné druhy žraloků jsou dlouhověkými druhy s nízkou mírou reprodukce, jejichž populace začaly být rychle nadměrně využívány. Rybolovná práva pro tyto druhy by proto měla být zcela omezena prostřednictvím všeobecného zákazu lovu těchto druhů. Při cíleném drobném hlubinném rybolovu tkaničnice tmavé za použití dlouhých lovných šňůr navíc nevyhnutelně dochází k vedlejším úlovkům hlubinných druhů žraloků, kteří jsou v současnosti vhazováni mrtví zpět do moře. Dlouhé lovné šňůry jsou v rámci tohoto rybolovu považovány za selektivní rybolovné zařízení. Ukázalo se, že i s tímto zařízením nevyhnutelně dochází k náhodnému odlovu hlubinných druhů žraloků. Restriktivní TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky těchto druhů v rámci cíleného rybolovu tkaničnice tmavé za použití dlouhých lovných šňůr by proto měl zůstat zachován. Dotčené členské státy by měly dále rozpracovat regionální opatření pro řízení rybolovu tkaničnice tmavé s cílem snížit množství vedlejších úlovků hlubinných druhů žraloků. Kromě toho by měly k zajištění důkladného monitorování těchto populací zavést opatření v oblasti shromažďování údajů specificky zaměřená na hlubinné druhy žraloků. Stanovením unijního povolení vedlejších úlovků hlubinných druhů žraloků ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 5 9, ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblasti ICES 10 a ve vodách Unie oblastí CECAF , a 34.2 není dotčena zásada relativní stability, pokud jde o hlubinné druhy žraloků v uvedených oblastech. (19) Aby nedošlo k přerušení rybolovných činností a aby byla zajištěna obživa rybářů v Unii, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna Aby mohly členské státy zajistit včasné uplatňování tohoto nařízení, mělo by vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Předmět Tímto nařízením se pro roky 2019 a 2020 stanoví roční rybolovná práva na populace ryb některých hlubinných druhů pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie a v některých vodách mimo Unii, které podléhají omezením odlovů. Článek 2 Definice 1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí: a) celkovým přípustným odlovem (TAC) : i) v případě rybolovu, na nějž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 4 až 7 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit; ii) v případě všech ostatních druhů rybolovu množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit; b) kvótou podíl TAC přidělený Unii nebo členskému státu; c) mezinárodními vodami vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu; d) analytickým posouzením kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků. 2. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice oblastí: a) oblastmi ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) se rozumějí zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ( 1 ); b) oblastmi CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) se rozumějí zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ( 2 ). ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, , s. 70). ( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, , s. 1).

12 L 325/ Článek 3 TAC a jejich rozdělení TAC pro hlubinné druhy lovené rybářskými plavidly Unie ve vodách Unie nebo v některých vodách mimo Unii a rozdělení těchto TAC mezi členské státy a případně podmínky, které jsou s nimi funkčně spjaty, jsou stanoveny v příloze. Článek 4 TAC, které určí členské státy 1. TAC pro tkaničnici tmavou ve vodách oblasti CECAF určí Portugalsko. 2. TAC, jejž určí Portugalsko: a) musí být v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací; a b) musí vést: i) s co největší pravděpodobností k využívání populace v souladu s maximálním udržitelným výnosem od roku 2019, je-li k dispozici analytické posouzení, nebo ii) k využívání populace v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, není-li analytické posouzení k dispozici nebo je-li neúplné. 3. Při uplatňování tohoto nařízení předloží Portugalsko Komisi do 15. března každého roku tyto informace: a) přijatý TAC; b) údaje shromážděné a posouzené Portugalskem, z nichž přijatý TAC vychází; c) údaje o tom, jakým způsobem je přijatý TAC v souladu s odstavcem 2. Článek 5 Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv 1. Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny: a) výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013; b) odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ( 1 ); c) přerozdělení provedená podle čl. 12 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ( 2 ); d) vykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013; e) množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013; f) odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/ Pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanoveného v nařízení (ES) č. 847/96 jsou populace, na které se vztahují preventivní nebo analytické TAC, uvedeny v příloze tohoto nařízení. 3. Není-li v příloze tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahují preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení se použije na populace, na které se vztahují analytické TAC. 4. Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využívá meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013. ( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, , s. 1). ( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, , s. 81).

13 L 325/11 Článek 6 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků Úlovky, které nepodléhají povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud: a) byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo b) představují tu část kvóty Unie, která nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, a uvedená kvóta Unie není vyčerpána. Článek 7 Zákaz 1. Je zakázáno, aby rybářská plavidla Unie lovila červenici obecnou (Hoplostethus atlanticus) ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 až 10, 12 a 14 a červenici obecnou odlovenou v uvedené oblasti uchovávala na palubě, překládala nebo vykládala. 2. Je zakázáno, aby rybářská plavidla Unie lovila hlubinné druhy žraloků v podoblastech ICES 5 až 9, ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblasti ICES 10, v mezinárodních vodách podoblasti ICES 12 a ve vodách Unie oblastí CECAF , a 34.2 a hlubinné druhy žraloků odlovené v těchto oblastech uchovávala na palubě, překládala, přemísťovala nebo vykládala, s výjimkou případů, kdy se TAC vztahují na vedlejší úlovky při rybolovu tkaničnice tmavé za použití dlouhých lovných šňůr, jak jsou stanoveny v příloze. Článek 8 Předávání údajů Předkládají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje vztahující se k vykládkám objemů odlovených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze tohoto nařízení. Článek 9 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od 1. ledna Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 17. prosince Za Radu předsedkyně E. KÖSTINGER

14 L 325/ PŘÍLOHA Není-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti odkazy na oblasti ICES. ČÁST 1 Definice druhů a skupin druhů 1. Na seznamu uvedeném v části 2 této přílohy jsou populace ryb vyjmenovány v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Hlubinné druhy žraloků jsou však uvedeny na začátku tohoto seznamu. Pro účely tohoto nařízení je níže uvedena srovnávací tabulka obecných a latinských názvů: Obecný název Třímístný písmenný kód Vědecký název Tkaničnice tmavá BSF Aphanopus carbo Pilonoši rodu Beryx ALF Beryx spp. Hlavoun tuponosý RNG Coryphaenoides rupestris Hlavoun severní RHG Macrourus berglax Růžicha šedá SBR Pagellus bogaraveo 2. Pro účely tohoto nařízení se hlubinnými druhy žraloků rozumějí druhy uvedené v tomto seznamu: Obecný název Třímístný písmenný kód Vědecký název Máčky rodu Apristurus API Apristurus spp. Žralok límcový HXC Chlamydoselachus anguineus Bezkýlovci rodu Centrophorus CWO Centrophorus spp. Světloun bělooký CYO Centroscymnus coelolepis Světloun dlouhonosý CYP Centroscymnus crepidater Světloun grónský CFB Centroscyllium fabricii Bezkýlovec lopatonosý DCA Deania calcea Světloun Bonnaterrův SCK Dalatias licha Světloun velký ETR Etmopterus princeps Světloun trnitý ETX Etmopterus spinax Máčka myší GAM Galeus murinus Žralok šedý SBL Hexanchus griseus Světloun podivný OXN Oxynotus paradoxus Světloun nožozubý SYR Scymnodon ringens Světloun malohlavý GSK Somniosus microcephalus

15 L 325/13 ČÁST 2 Roční rybolovná práva (v tunách živé hmotnosti) Druh: Hlubinné druhy žraloků Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 5, 6, 7, 8 a 9 (DWS/56789-) Rok Unie 7 ( 1 ) 7 ( 1 ) TAC 7 ( 1 ) 7 ( 1 ) Preventivní TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. ( 1 ) Výlučně pro vedlejší úlovky při rybolovu tkaničnice tmavé za použití dlouhých lovných šňůr. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Druh: Hlubinné druhy žraloků Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblasti 10 (DWS/10-) Rok Portugalsko 7 ( 1 ) 7 ( 1 ) Unie 7 ( 1 ) 7 ( 1 ) TAC 7 ( 1 ) 7 ( 1 ) Preventivní TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. ( 1 ) Výlučně pro vedlejší úlovky při rybolovu tkaničnice tmavé za použití dlouhých lovných šňůr. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Druh: Hlubinné druhy žraloků Oblast: Vody Unie oblastí CECAF , a 34.2 (DWS/F3412C) Rok Unie 7 ( 1 ) 7 ( 1 ) TAC 7 ( 1 ) 7 ( 1 ) Preventivní TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. ( 1 ) Výlučně pro vedlejší úlovky při rybolovu tkaničnice tmavé za použití dlouhých lovných šňůr. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.

16 L 325/ Druh: Tkaničnice tmavá Aphanopus carbo Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 5, 6, 7 a 12 (BSF/56712-) Rok Německo Estonsko Irsko Španělsko Francie Lotyšsko Litva 1 1 Polsko 1 1 Spojené království Ostatní 7 ( 1 ) 7 ( 1 ) Unie TAC Preventivní TAC ( 1 ) Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Druh: Tkaničnice tmavá Aphanopus carbo Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 8, 9 a 10 (BSF/8910-) Rok Španělsko 9 9 Francie Portugalsko Unie TAC Preventivní TAC Druh: Tkaničnice tmavá Aphanopus carbo Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblasti CECAF (BSF/C3412-) Rok Portugalsko Bude určeno. Bude určeno. Unie Bude určeno. ( 1 ) Bude určeno. ( 1 ) TAC Bude určeno. ( 1 ) Bude určeno. ( 1 ) Preventivní TAC Použije se článek 4 tohoto nařízení. ( 1 ) Stanoveno na úrovni stejného množství, jako je kvóta pro Portugalsko.

17 L 325/15 Druh: Pilonoši rodu Beryx Beryx spp. Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9,10, 12 a 14 (ALF/3X14-) Rok Irsko 8 ( 1 ) 8 ( 1 ) Španělsko 57 ( 1 ) 57 ( 1 ) Francie 15 ( 1 ) 15 ( 1 ) Portugalsko 164 ( 1 ) 164 ( 1 ) Spojené království 8 ( 1 ) 8 ( 1 ) Unie 252 ( 1 ) 252 ( 1 ) TAC 252 ( 1 ) 252 ( 1 ) Preventivní TAC ( 1 ) Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Druh: Hlavoun tuponosý Coryphaenoides rupestris Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblasti 3 (RNG/03-) Rok Dánsko 48 ( 1 ) ( 2 ) 48 ( 1 ) ( 2 ) Německo 0 ( 1 ) ( 2 ) 0 ( 1 ) ( 2 ) Švédsko 2 ( 1 ) ( 2 ) 2 ( 1 ) ( 2 ) Unie 50 ( 1 ) ( 2 ) 50 ( 1 ) ( 2 ) TAC 50 ( 1 ) ( 2 ) 50 ( 1 ) ( 2 ) Preventivní TAC ( 1 ) Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. ( 2 ) Cílený lov hlavouna severního není povolen. Vedlejší úlovky hlavouna severního (RHG/03-) musejí být započteny do této kvóty. Nesmějí překročit 1 % dané kvóty.

18 L 325/ Druh: Hlavoun tuponosý Coryphaenoides rupestris Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 5b, 6 a 7 (RNG/5B67-) Rok Německo 5 ( 1 ) ( 2 ) 5 ( 1 ) ( 2 ) Estonsko 37 ( 1 ) ( 2 ) 37 ( 1 ) ( 2 ) Irsko 166 ( 1 ) ( 2 ) 166 ( 1 ) ( 2 ) Španělsko 41 ( 1 ) ( 2 ) 41 ( 1 ) ( 2 ) Francie ( 1 ) ( 2 ) ( 1 ) ( 2 ) Litva 48 ( 1 ) ( 2 ) 48 ( 1 ) ( 2 ) Polsko 24 ( 1 ) ( 2 ) 24 ( 1 ) ( 2 ) Spojené království 124 ( 1 ) ( 2 ) 124 ( 1 ) ( 2 ) Ostatní 5 ( 1 ) ( 2 ) ( 3 ) 5 ( 1 ) ( 2 ) ( 3 ) Unie ( 1 ) ( 2 ) ( 1 ) ( 2 ) TAC ( 1 ) ( 2 ) ( 1 ) ( 2 ) Preventivní TAC ( 1 ) Nejvýše 10 % každé kvóty může být uloveno ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 8, 9, 10, 12 a 14 (RNG/*8X14- pro hlavouna tuponosého; RHG/*8X14- pro vedlejší úlovky hlavouna severního). ( 2 ) Cílený lov hlavouna severního není povolen. Vedlejší úlovky hlavouna severního (RHG/5B67-) musejí být započteny do této kvóty. Nesmějí překročit 1 % dané kvóty. ( 3 ) Pouze pro vedlejší úlovky. Není povolen cílený rybolov. Druh: Hlavoun tuponosý Coryphaenoides rupestris Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 8, 9, 10, 12 a 14 (RNG/8X14-) Rok Německo 15 ( 1 ) ( 2 ) 15 ( 1 ) ( 2 ) Irsko 3 ( 1 ) ( 2 ) 3 ( 1 ) ( 2 ) Španělsko ( 1 ) ( 2 ) ( 1 ) ( 2 ) Francie 76 ( 1 ) ( 2 ) 76 ( 1 ) ( 2 ) Lotyšsko 26 ( 1 ) ( 2 ) 26 ( 1 ) ( 2 ) Litva 3 ( 1 ) ( 2 ) 3 ( 1 ) ( 2 ) Polsko 513 ( 1 ) ( 2 ) 513 ( 1 ) ( 2 ) Spojené království 7 ( 1 ) ( 2 ) 7 ( 1 ) ( 2 ) Unie ( 1 ) ( 2 ) ( 1 ) ( 2 ) TAC ( 1 ) ( 2 ) ( 1 ) ( 2 ) Preventivní TAC ( 1 ) Nejvýše 10 % každé kvóty může být uloveno ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 5b, 6, 7 (RNG/*5B67- pro hlavouna tuponosého; RHG/*5B67- pro vedlejší úlovky hlavouna severního). ( 2 ) Cílený lov hlavouna severního není povolen. Vedlejší úlovky hlavouna severního (RHG/8X14-) musejí být započteny do této kvóty. Nesmějí překročit 1 % dané kvóty.

19 L 325/17 Druh: Růžicha šedá Pagellus bogaraveo Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 6, 7 a 8 (SBR/678-) Rok Irsko 3 ( 1 ) 3 ( 1 ) Španělsko 94 ( 1 ) 84 ( 1 ) Francie 5 ( 1 ) 4 ( 1 ) Spojené království 12 ( 1 ) 11 ( 1 ) Ostatní 3 ( 1 ) 3 ( 1 ) Unie 117 ( 1 ) 105 ( 1 ) TAC 117 ( 1 ) 105 ( 1 ) Preventivní TAC ( 1 ) Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Druh: Růžicha šedá Pagellus bogaraveo Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblasti 9 ( 1 ) (SBR/9-) Rok Španělsko Portugalsko Unie TAC Preventivní TAC ( 1 ) Odlovy v oblasti GFCM se však vykazují (SBR/F3711). Odlovy v oblasti CECAF se však vykazují (SBR/F34111). Druh: Růžicha šedá Pagellus bogaraveo Oblast: Vody Unie a mezinárodní vody oblasti 10 (SBR/10-) Rok Španělsko 5 5 Portugalsko Spojené království 5 5 Unie TAC Preventivní TAC

20 L 325/ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/2026 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Text s významem pro EHP) EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES ( 1 ), a zejména na článek 48 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízením (ES) č. 1221/2009 byl zaveden systém pro environmentální řízení a audit (EMAS). Cílem systému EMAS je podporovat neustálé zlepšování vlivu činnosti organizací na životní prostředí vytvářením a zaváděním systémů environmentálního řízení ze strany organizací, hodnocením výkonu těchto systémů, poskytováním informací o vlivu činnosti organizací na životní prostředí, otevřeným dialogem s veřejností a ostatními zainteresovanými stranami, jakož i aktivním zapojováním zaměstnanců. Za účelem dosažení tohoto cíle stanoví přílohy I až IV uvedeného nařízení specifické požadavky, které musí dodržovat organizace, jež se chtějí do systému EMAS zapojit a získat v něm registraci. (2) Příloha IV nařízení (ES) č. 1221/2009 stanoví požadavky na podávání zpráv o vlivu činnosti organizace na životní prostředí. Uvedená příloha by měla být změněna, aby do ní byla promítnuta zlepšení vyplývající ze zkušeností s fungováním systému EMAS. Vzhledem k počtu a povaze předmětných změn je v zájmu jasnosti vhodné přílohu IV v plném rozsahu nahradit. (3) Nařízení (ES) č. 1221/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. (4) Organizace registrované v systému EMAS musí v souladu s přílohou IV nařízení (ES) č. 1221/2009 každoročně vypracovat environmentální prohlášení, nebo jej aktualizovat. S výjimkou malých organizací vyňatých podle článku 7 nařízení musí být environmentální prohlášení nebo aktualizované environmentální prohlášení v rámci ověřování organizace v souladu s článkem 18 nařízení schváleno akreditovaným nebo licencovaným environmentálním ověřovatelem. Organizace, které se připravují na registraci v systému EMAS, musí předložit schválené environmentální prohlášení rovněž v rámci žádosti o registraci. Aby měly organizace dostatek času se vyrovnat se změnami provedenými v tomto nařízení, je tudíž zapotřebí stanovit určité přechodné období. (5) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 49 nařízení (ES) č. 1221/2009, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Příloha IV nařízení (ES) č. 1221/2009 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení. Článek 2 Má-li být provedeno schválení environmentálního prohlášení nebo aktualizovaného environmentálního prohlášení podle nařízení (ES) č. 1221/2009 po dni vstupu tohoto nařízení v platnost, ale před 9. lednem 2020, může být po dohodě s environmentálním ověřovatelem a příslušným orgánem prohlášení schváleno bez přihlédnutí ke změně provedené článkem 1 tohoto nařízení. Pokud má být předáno neschválené aktualizované environmentální prohlášení příslušnému orgánu podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1221/2009 po dni vstupu tohoto nařízení v platnost, ale před 9. lednem 2020, může být po dohodě s příslušným orgánem prohlášení vypracováno bez přihlédnutí ke změně provedené článkem 1 tohoto nařízení. ( 1 ) Úř. věst. L 342, , s. 1.

21 L 325/19 Článek 3 Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 19. prosince Za Komisi předseda Jean-Claude JUNCKER

22 L 325/ PŘÍLOHA PŘÍLOHA IV PODÁVÁNÍ ZPRÁV O VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A. Úvod Informace o životním prostředí se předkládají jasným a logickým způsobem a měly by být pokud možno dostupné v elektronické podobě. Organizace určí nejvhodnější formu uživatelsky vstřícného zpřístupnění těchto informací zainteresovaným osobám. B. Environmentální prohlášení Environmentální prohlášení musí zahrnovat alespoň prvky a splňovat minimální požadavky uvedené níže: a) přehled činností, výrobků a služeb dané organizace, její případný vztah k mateřským organizacím a jasný a jednoznačný popis rozsahu registrace v systému EMAS včetně seznamu lokalit do této registrace zahrnutých; b) environmentální politiku a stručný popis správní struktury podporující systém environmentálního řízení dané organizace; c) popis všech významných přímých a nepřímých environmentálních aspektů, které vedou k významným dopadům organizace na životní prostředí, stručný popis přístupu uplatňovaného k určení jejich významu a vysvětlení charakteru dopadů souvisejících s těmito aspekty; d) popis obecných a specifických environmentálních cílů ve vztahu k významným environmentálním aspektům a dopadům na životní prostředí; e) popis zavedených a plánovaných opatření ke zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí, k dosažení obecných a specifických cílů a k zajištění souladu s právními předpisy týkajícími se životního prostředí. V případě dostupnosti by měl být uveden odkaz na příslušné osvědčené postupy pro environmentální řízení prezentované v odvětvových referenčních dokumentech uvedených v článku 46; f) přehled dostupných údajů o vlivu činnosti organizace na životní prostředí s ohledem na její významné environmentální aspekty. Zpráva musí podávat informace jak o klíčových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, tak o specifických indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno v oddílu C. Existují-li obecné a specifické environmentální cíle, vykazují se příslušné údaje; g) odkaz na hlavní právní ustanovení, která musí organizace zohledňovat, aby zajistila soulad s právními předpisy týkajícími se životního prostředí, a prohlášení o dodržování právních předpisů; h) potvrzení týkající se požadavků čl. 25 odst. 8 a jméno a akreditační číslo nebo číslo licence environmentálního ověřovatele a datum schválení. Místo něho lze použít prohlášení uvedené v příloze VII podepsané environmentálním ověřovatelem. Aktualizované environmentální prohlášení musí obsahovat alespoň prvky a splňovat minimální požadavky uvedené v písmenech e) až h). Organizace se mohou rozhodnout, že do svého environmentálního prohlášení začlení doplňující věcné informace související s jejich činnostmi, výrobky a službami nebo s jejich dodržováním konkrétních požadavků. Všechny informace obsažené v environmentálním prohlášení musí být schváleny environmentálním ověřovatelem. Environmentální prohlášení lze začlenit do jiných dokumentů dané organizace sloužících k podávání informací (např. do zpráv o řízení, udržitelnosti nebo sociální odpovědnosti podniků). V případě začlenění do takových dokumentů je třeba jasně rozlišit schválené informace od neschválených. Environmentální prohlášení musí být jasně označeno (např. pomocí loga EMAS) a dokument musí obsahovat stručné vysvětlení schvalovacího postupu v rámci systému EMAS.

23 L 325/21 C. Podávání zpráv na základě indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí a kvalitativních informací 1. Úvod V environmentálním prohlášení i aktualizovaném environmentálním prohlášení podávají organizace informace o svých významných přímých a nepřímých environmentálních aspektech s použitím klíčových indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí a specifických indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno níže. V případě, že nejsou k dispozici kvantitativní údaje, podávají organizace kvalitativní informace, jak je popsáno v bodě 4. Ve zprávě se uvádějí údaje o aktuálních vstupech a výstupech. Pokud by zveřejnění negativně ovlivnilo důvěrnost obchodních nebo průmyslových informací dané organizace stanovenou vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství na ochranu oprávněných hospodářských zájmů, může být organizaci povoleno tuto informaci ve zprávě indexovat, např. stanovením základního roku (s indexem 100), z něhož by byl vývoj aktuálního vstupu/výstupu zřejmý. Indikátory: a) udávají přesné hodnocení vlivu činnosti organizace na životní prostředí; b) jsou srozumitelné a jednoznačné; c) umožňují meziroční srovnání pro účely vyhodnocení, zda došlo ke zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí; aby bylo toto srovnání možné, informace se podávají alespoň za tři roky činnosti, jsou-li údaje k dispozici; d) umožňují případné srovnání s odvětvovými, vnitrostátními nebo regionálními měřítky; e) v příslušných případech umožňují srovnání s právními požadavky. Za tímto účelem organizace stručně vymezí oblast (včetně organizačních a materiálních limitů, použitelnosti a metodiky výpočtu), kterou každý z ukazatelů pokrývá. 2. Klíčové indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a) Klíčové indikátory se zaměřují na vliv činnosti v následujících klíčových environmentálních oblastech: i) energie; ii) materiály; iii) voda; iv) odpady; v) využívání půdy s ohledem na biologickou rozmanitost a vi) emise. Podávání zpráv o klíčových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí je povinné. Organizace však mohou zhodnotit relevantnost těchto ukazatelů v kontextu svých významných environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí. Pokud organizace dospěje k závěru, že jeden či vícero klíčových indikátorů není z hlediska jejích významných environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí relevantní, nemusí o daných klíčových indikátorech podávat zprávy. V takovém případě uvede organizace v environmentálním prohlášení jasné a odůvodněné vysvětlení, proč tak nečiní. b) Každý klíčový indikátor se skládá: i) z číselného údaje A, který uvádí celkové roční vstupy/výstupy v dané oblasti; ii) z číselného údaje B, který vyjadřuje roční referenční hodnotu odrážející činnost dané organizace, a iii) z číselného údaje R, který ukazuje poměr mezi údaji A a B. Každá organizace podá u každého indikátoru informace ke všem třem prvkům. c) Údaj o celkových ročních vstupech/výstupech v dané oblasti (číselný údaj A) se vykazuje následovně: i) pokud jde o energie: celková přímá spotřeba energie odpovídá celkovému množství energie spotřebované za rok danou organizací, celková spotřeba energie z obnovitelných zdrojů odpovídá celkovému množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů spotřebované za rok danou organizací,