Plán péče o přírodní rezervaci Rybník Pařez

Transkript

1 Plán péče o přírodní rezervaci Rybník Pařez na období

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN evidenční číslo území v ústředním seznamu ochrany přírody: 962 kategorie: přírodní rezervace název: Rybník Pařez číslo a název managementové kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Nařízení Okresního úřadu Pelhřimov, kterým se vyhlašují zvláště chráněná území vydal: Okresní úřad Pelhřimov dne: 12. prosince 1997 Původní vyhlášení 12. prosince 1985, změněno 27. února Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: okres: obec s rozšířenou působností obec: katastrální území: Vysočina Pelhřimov Humpolec Kaliště Kaliště Příloha 1. Orientační mapa s vyznačením území 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Kaliště Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1061 vodní plocha rybník ostatní plocha jiná plocha Celkem Příloha 2. Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 2

3 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky ZCHÚ plocha v 0,0000 ha OP plocha v 0,0000 ha Způsob využití pozemku vodní plochy 3,5941 zamokřená plocha trvalé travní porosty orná půda rybník nebo nádrž 3,5941 vodní tok ZCHÚ plocha v 0,0000 ha ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,7902 neplodná půda zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem ostatní způsoby využití 0,7902 3

4 1.6 Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je soubor vodních a mokřadních ekosystémů zahrnujících početnou skupinu zvláště chráněných druhů Hlavní předmět ochrany současný stav A. společenstva název společenstva Svaz Alnenion glutinosoincanae. Lužní lesy údolních poloh a okolí pramenišť od kolinního až po montánní polohy. Svaz Calthion. Eutrofní vysokostébelné a vysokobylinné louky s trvale zvýšenou vlhkostí ve svrchní části půdního profilu Svaz Cardaminion amarae. Společenstva pramenišť. Svaz Caricion fuscae. Ostřicová společenstva rašelinných půd na mělkých rašelinách nebo na zamokřených zrašelinělých půdách středních až horských poloh podíl plochy popis biotopu společenstva v ZCHÚ (%) 2,4 Nevýrazné a méně reprezentativní porosty tohoto lesního společenstva se vyskytují při Meziklaském potoce v J výběžku ZCHÚ. Stromové patro tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa), bříza bělokorá (Betula pendula), vrba křehká (Salix fragilis). V keřovém patře se vyskytuje např. krušina olšová (Frangula alnus); v bylinném patře kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), ostružiník maliník (Rubus idaeus), starček vejčitý (Senecio ovatus), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) aj. Výskyt na dílčí ploše č. 4. Biotop L ,8 V rezervaci se na louce při SZ okraji rybníka vyskytuje chudší, silněji zamokřená varianta těchto luk. V bylinném patře je převládajícím druhem skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), dále se vyskytuje např. vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), blatouch bahenní (Caltha palustris). Výskyt na dílčích ploše č. 1. Biotop T 1.5. jsou Luční prameniště s převládající řeřišnicí hořkou (Cardamine započteny do amara). plochy spol. Výskyt na dílčí ploše č. 1. sv. Calthion Biotopy R 1.2 2,3 Nízkostébelná společenstva zamokřených rašelinných luk, jsou vyvinuta poměrně nevýrazně či ve fragmentech. Z ostřic se v nich vyskytuje ostřice obecná (Carex nigra), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice prosová (Carex panicea) a ostřice ježatá (Carex echinata). Z dalších druhů např. psineček obecný (Agrostis canina) či violka bahenní (Viola palustris). Rašeliníky se v porostech vyskytují nanejvýše řídce a netvoří souvislé porosty. Relativně nejlépe jsou vyvinuta na podmáčené louce přiléhající k SZ břehu rybníka. Jinak jde většinou o fragmenty s Carex nigra a Carex rostrata při okraji porostů svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis. Výskyt na dílčích plochách č.1, 5 a 9. Biotop R 2.2 4

5 název společenstva Svaz Caricion rostratae. Společenstva vysokých ostřic. Svaz Carici-Rumicion hydrolapathi (syn.cicution virosae). Společenstva nezpevněných půd v akumulačním pásmu stojatých vod. Svaz Phalaridion arundinaceae. Říční rákosiny. Svaz Phragmition communis. Sladkovodní společenstva rákosin stojatých vod. podíl plochy popis biotopu společenstva v ZCHÚ (%) 8,5 Eulitorál rybníka, zejména při jeho JV a V břehu. Kromě ostřice zobánkaté (Carex rostrata), která tvoří kostru porostů se vyskytuje ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), ostřice prodloužená (Carex elongata) i vzácnější ostřice přioblá (Carex diandra). Atraktivním druhem bylin vyskytujícím se v těchto společenstvech je vrbice kyprej (Lythrum salicaria). Výskyt na dílčích plochách č. 5 a 9. Biotop M 1.7 0,4 Porosty s dominantním ďáblíkem bahenním (Calla palustris) na bahnitých substrátech při vtoku Meziklaského potoka do rybníka. Významným druhem bylinného patra je dále lilek potměchuť (Solanum dulcamara), porosty jsou v kontaktu se společenstvy svazu Caricion rostratae či Phragmition communis. Výskyt na dílčí ploše č. 1 a 5. Biotop M 1.6 0,7 Porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) při Meziklaském potoce před jeho vtokem do vodní plochy a při jeho vtoku. Porosty zvyšují biodiverzitu prostředí, význam mají především pro ochranu živočichů (ptáků). Z hlediska botanického není žádoucí jejich další rozšiřování či zvyšováni vitality jejich porostů dále od potoka. Výskyt na dílčí ploše č. 4. Biotop M ,9 Pobřežní pásmo rybníka (eulitorál), silné podmáčené partie na louce při SZ břehu. Na skladbě společenstev se podílí hlavně rákos obecný (Phragmites communis) hlavně při SZ, Z, JZ a SV břehu rybníka, kde vytváří i souvislé čisté porosty; orobinec širolistý (Typha latifolia) tento druh vytváří buď čisté (tj. tvořené jenom jím) porosty, neboť proniká (tvoří mozaiku) s jinými společenstvy, kupříkladu vysokých ostřic. Při východním břehu se vyskytují mezi společenstvy vysokých ostřic a volnou hladinou cenné porosty přesličky poříční (Equisetum fluviatile). Na silně podmáčené louce při SZ břehu se vyskytuje jak Phragmites communis tak Typha latifolia, jeho porosty jsou zde však nežádoucí (nejsou zde předmětem ochrany a naopak utlačují jiné). Výskyt na dílčí plochách č. 1, 5 a 9. Biotop M 1.1 5

6 název společenstva Svaz Salicion cinereae. Bažinné vrbové křoviny na rašelinných půdách. Svaz Sphagno recurvi- Caricion canescentis. Oligotrofní ostřicovorašeliníková společenstva přechodových rašelinišť podhorských a horských poloh. rybník bez výskytu vegetace součást životního prostředí kriticky ohroženého raka říčního (Astacus fluviatilis) podíl plochy popis biotopu společenstva v ZCHÚ (%) 4,7 Porosty křovitých vrb na silně podmáčených, nejlépe i zbahnělých stanovištích. Nejhodnotnější porosty se vyskytují při SZ břehu, kde jsou v přímém kontaktu s vodní hladinou. Keřové patro tvoří křovité vrby- vrba popelavá (Salix cinerea) a vrba ušatá (Salix aurita), místy se vyskytuje i krušina olšová (Frangula alnus). Vtroušeně se případně vyskytují i stromy, olše lepkavá (Alnus glutinosa) a bříza bělokorá (Betula pendula). V bylinném patře se mohou vyskytovat druhy společné i pro svaz Calthion např. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), vrbina obecná (Lysimachia vulgarit), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus); v nejlepších ukázkách těchto společenstev se hojně vyskytují druhy vyloženě bažinné a mokřadní jako záběhlík bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), přeslička poříční (Equisetum fluviatile) či karbinec evropský (Lycopus europaeus). Výskyt na dílčích plochách č. 1, 2, (5) fragmenty, nežádoucí. Biotop K1. 2,2 Společenstva jsou vyvinuta zejména při JJZ, J a JV břehu rybníka. Mezi nimi a volnou vodní hladinou se však nacházejí jiné porosty v litorálním pásmu, většinou společenstva rákosin s orobincem širolistým (Typha latifolia), které jejich existenci ohrožují. Mechové patro společenstev tvoří především zeleně zbarvené rašeliníky, při okraji okolních lesních kultur se v mechovém patru společně s nimi uplatňuje i ploník obecný (Polytrichum commune). V bylinném patře se vyskytuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice obecná (Carex nigra), záběhlík bahenní (Comarum palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), psineček obecný (Agrostis canina), violka bahenní (Viola palustris) a další druhy. Výskyt na dílčích plochách č. 5 a 9. Biotop R ,1 B. druhy název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení Calla palustris Několik kolonií při JJZ a JV břehu rybníka a na C3 (ďáblík bahenní) podmáčené louce Z od rybníka. Calamagrostis purpurea (třtina nachová) Carex diandra (ostřice přioblá) Řídký vtroušený výskyt při okraji sečeného mokřadu v porostech chrastice rákosovité a při okraji lesa a mezi stromy (při okraji mokřadu bylo ponecháno několik dospělých stromů olše lepkavé, JJV od nich směrem k smrkové kultuře se na malé ploše nachází zapojené nesečené travino-bylinné porosty) vše na dílčí ploše č. 4 plocha výskytu cca 50-70m 2. C1 popis biotopu druhu Výskyt v biotopu M 1.6 (popis viz předchozí tabulka) Viz předchozí údaje Málo početný výskyt v porostech vysokých ostřic. C2 Výskyt v biotopu M 1.7 (popis viz předchozí tabulka). 6

7 název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení Comarum Výskyt v porostech křovitých vrb při SZ břehu rybníka C4a palustre (řídce, vlastní pozorování); ostřico-rašeliníkové porosty při (zábělník JJV a JV břehu rybníka (roztroušeně až hojně); bahenní) pravděpodobný výskyt v dalších partiích litorálního pásma Menyanthes trifoliata (vachta trojlistá) Utricularia australis (bublinatka jižní) Valeriana dioica (kozlík dvoudomý) Astacus fluviatilis (rak říční) Lutra lutra (vydra říční) (v biotopu M 1.7). Výskyt v mokřadních lučních porostech SZ od rybníka, několik skupin. C3 popis biotopu druhu Výskyt v biotopu, R 2.3 a K1 (popis viz předchozí tabulka). Výskyt v biotopu R 2.2 a T 1.5 (popis viz předchozí tabulka). Výskyt bez bližšího určení místa. C4a V1 (diagnostický druh). Výskyt roztroušeně v porostu bažinných vrbin při SV břehu rybníka, vzácně až roztroušeně v podmáčených sečených porostech na louce při SZ břehu rybníka. Řádově minimálně desítky exemplářů. Pravidelný výskyt na lokalitě. C4a Výskyt v biotopu R 2.2, T 1.5 a K1 (popis viz předchozí tabulka). 1.7 Dlouhodobý cíl péče Dlouhodobým cílem je trvalá péče navazující na dlouhodobý tradiční extenzivní způsob hospodaření na loukách za účelem zachování hodnotného sukcesního stádia lučních a rašelinných biotopů a litorálního pásma rybníka a na ně vázaných zvláště chráněných druhů, zejména rostlinných. 7

8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Rybník se nachází v kulturní krajině, při jižním okraji přírodního parku Melechov. Katastrovaná plocha rybníka je 3,5941ha což je 82% plochy ZCHÚ. Z katastrované plochy rybníka je část při vtoku potoka do rybníka zazemněna a zarostlá chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), nálety dřevin a křovin (olše, vrba aj.). Volná vodní plocha rybníka činí cca 2,43 ha. Na katastrované ploše rybníka se v současné době dále vyskytují pro ochranu přírody velice cenné porosty vysokých ostřic, rákosin a další společenstva a biotopy v litorálním pásmu rybníka. Ty lemují rybník při většině jeho břehu, výjimkou je pouze hráz rybníka, kratičký úsek (cca 28 m) přiléhající při SSV břehu k hrázi a část JJZ břehu (cca 35 m). Rybník má ploché dno, při východním a SV břehu je písčitější, s kameny a balvany ve vodě. S výjimkou partií při SV břehu je dosti zbahnělý. Hráz rybníka je vysoká cca 2,5-3m a široká cca 4,5 m, na hrázi rostou roztroušeně dřeviny OLLL, BŘB, TO, JVK, JŘ. Majitel v nedávné době vysázel několik drobných sazenic dubu. Rybník má funkční kbel a opravené česle u bezpečnostního přelivu na západním okraji hráze. Voda odtéká přes bezpečnostní přeliv přirozeným kamenitým až balvanitým korytem vedoucím příkrou strání s vysokým obsahem skeletu na povrchu. Součástí obytného a hospodářského stavení na východním okraji hráze je i pila, výpustní strouha vedoucí ve směru SZ-JV má dnes liniový porost olše lepkavé na zaneseném dně, s hojným výskytem řeřišnice hořké (Cardamine amara) a dalších druhů mělkých tekoucích vod. Na rybník Pařez (též se používá místní název Pařezitý, též Huťák) SZ směrem navazuje přechodové rašeliniště, s bohatým obsahem vody, nedostatkem vápníku a minerálních látek, s mocností rašeliniště cca 60 až 100 cm. V jižní části litorálu rybníka je lem z mohutné populace ďáblíku bahenního. Na přítoku vodního toku do rybníka (J) jsou též rašelinné louky s výskytem např. vachty trojlisté, suchopýru úzkolistého, violky bahenní, dříve byl uváděn i výskyt rosnatky okrouhlolisté. Velmi významný je výskyt třtiny nachové. Z živočichů je zde rak říční, vydra říční, škeble rybničná ad. Zvláště chráněné území se nachází na souřadnicích dle S-JTSK: X= ; Y= , v nadmořské výšce m. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu Calla palustris (ďáblík bahenní) Calamagrostis purpurea (třtina nachová) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Několik kolonií při JJZ a JV břehu rybníka a na podmáčené louce Z od rybníka. Řídký vtroušený výskyt při okraji sečeného mokřadu v porostech chrastice rákosovité a při okraji lesa a mezi stromy (při okraji mokřadu bylo ponecháno několik dospělých stromů olše lepkavé, JJV od nich směrem k smrkové kultuře se na malé ploše nachází zapojené nesečené travino-bylinné porosty) vše na dílčí ploše č. 4 plocha výskytu cca m 2. kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený kriticky ohrožená popis biotopu druhu výskyt v biotopu M 1.6, (popis viz tabulka výše) viz předchozí údaje 8

9 název druhu Menyanthes trifoliata (vachta trojlistá) Astacus fluviatilis (rak říční) Ciconia nigra (čáp černý) Lutra lutra (vydra říční) Onodonta cygnea (škeble rybniční) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Výskyt v mokřadních lučních porostech SZ od rybníka, několik skupin. Hojný výskyt řádově minimálně desítky exemplářů. Na lokalitu zalétá za potravou. Pravidelný a častý výskyt vydry říční na lokalitě. kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožená kriticky ohrožený silně ohrožený silně ohrožená silně ohrožená popis biotopu druhu Výskyt v biotopu R 2.2 a T 1.5, (popis viz tabulka výše) 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Silně podmáčené a rašelinné louky SZ a J od rybníka patrně byly v minulosti zemědělsky obhospodařovány, koseny a odvodňovány mělkými stružkami. Po přerušení kosení začaly zarůstat nálety olší (J) a polykormony vrb (SZ). V první polovině prvního desetiletí jednadvacátého století byly dřeviny (olše, vrby) značně redukovány a bylo obnoveno náhradní kosení (management ochrany přírody). Tím se začaly luční a rašelinné porosty regenerovat. Rybník je využíván pro extenzivní kaprové hospodaření. Pozitivní je zachování porostů v litorálním pásmu. Současný způsob hospodaření na rybníce umožňuje existenci populace raka říčního. Velikost vysazené rybí obsádky se pohybuje v obvyklém rozmezí používaném pro extenzivní chov bez hnojení na jednotku plochy (skutečnou plochu rybníka). Velikostí rybí obsádky se pohybuje patrně mírně nad hranicí přirozené úživnosti rybníka, přičemž druhým rokem chovného cyklu může docházet ke zhoršování podmínek (potravních, podmínek prostředí) pro raka. U rybníka je malá průměrná hloubka (výška vodního sloupce) rybníka (cca 1,3 m). Uživatelem rybníka (který je současně i vlastníkem) je prováděno z hlediska ochrany břehových porostů a vegetace v litorálním pásmu zcela vyhovující a šetrné hospodaření. V důsledku šetrného rybničního hospodaření existuje poměrně rozvinutá a bohatá vegetace v litorálním pásmu rybníka, tím je vlastně zmenšena vlastní plocha pro chov ryb. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) lesní hospodářství a myslivost Při Z, JJV, JV a V okraji ZCHÚ se nachází lesní kultury, kde probíhá běžné hospodaření. Lesní hospodářství ani myslivost nemá na ZCHÚ přímé škodlivé vlivy a nepředstavují ohrožení. b) zemědělské hospodaření Potenciální negativní ohrožení představují zmeliorované louky a pole nacházející se v povodí proti proudu vodního toku (jedná se hlavně o případný přísun sedimentů a živin, splachy agrochemikálií apod.). 9

10 c) rybníkářství Potenciálním nebezpečím by byla změna způsobu hospodaření na rybníce a tím zejména změna chemizmu vody. Potenciálním nebezpečím je i odbahnění rybníka (částečné odbahnění je možné, avšak bez zásahu do porostů litorálu a při zabezpečení opatření proti deficitu nasycení vodou porostů přilehlých luk a rašelinišť a litorálu po dobu odbahňování, a při zabezpečení životních podmínek populací raků a škeblí). e) rekreace a sport, stavební činnost Rekreaci lze považovat za potenciální ohrožení ZCHÚ. Riskantní je zejména eventuální výstavba pro individuální, skupinovou či hromadnou rekreaci, zejména proti proudu Meziklaského potoka. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Na území přírodní rezervace nejsou lesy Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Pařez Katastrální plocha 3,5941 Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka 1,3 Maximální hloubka 2,5 Postavení v soustavě * Manipulační řád ** Hospodářsko provozní řád ** Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) ** Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) ** Uživatel Rybářský revír ** Zarybňovací plán ** Průtočnost doba zdržení *** 0,89 (z toho cca 90% je porostlé vegetací biotopů M1.1, M1.6, M17) extenzivní přiměřená není B. Dvořák a M. Dvořáková, Staré Hutě 6, Humpolec 60-80ls dní * uvádí se jen u rybníků, které jsou součástí rybniční soustavy **pokud tyto dokumenty existují, uvede se jejich číslo a datum jejich schválení rozhodnutím příslušného úřadu a doba jejich platnosti. *** uvádí se jen u průtočných rybníků. 10

11 Název vodního toku Meziklaský potok Číslo hydrologického pořadí* Úsek dotčený ochranou (řkm od do) Charakter toku** Příčné objekty na toku Manipulační řád *** Správce toku ZVHS Správce rybářského revíru Rybářský revír *** Zarybňovací plán *** * identifikátor vodního toku podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ** lososové nebo kaprové vody podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ***pokud tyto dokumenty existují, uvede se jejich číslo a datum jejich schválení rozhodnutím příslušného úřadu a doba jejich platnosti Základní údaje o útvarech neživé přírody Objekty neživé přírody (zejména skalní útvary, jeskyně a krasové jevy, pozůstatky vulkanismu apod.) na území nejsou Základní údaje o nelesních pozemcích Viz přílohy: Příloha 3. Tabulka Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha 4. Mapa dílčích ploch 11

12 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Přehled dokumentovaných zásahů zajišťovaných orgány ochrany přírody (výčet do roku 2002 je jen ilustrativní, neboť záznamy v rezervační knize nejsou úplné): rok termín zásah poznámky 2000 pruhové značení, vyznačení tabulemi se státním znakem 2003 X XI VII XII 2004 IX XI VII X 2005 VII IX VIII 2006 VII VIII VIII 2007 VII IX VII 2008 VII IX VIII p.č kosení 0,14 ha, odstranění vrb 0,1 ha p.č. 1084/1 (pod hrází OP) kosení 0,1 ha p.č (nad zhlavím rybníka) kosení 0,05 ha, odstranění dřevin 0,05 ha obnovení koryta potoka na rozhraní p.č a 1010 (mechanizací, včetně odstranění dřevin po trase a v okolí) p.č kosení 0,438 ha, odstranění vrb 0,441 ha, urovnání terénu v okolí vloni obnoveného toku p.č (nad zhlavím rybníka) kosení 0,12 ha a redukce olší na levém břehu potoka p.č kosení 0,46 ha, kosení + odstranění výmladků z pařezů 0,24 ha p.č (nad zhlavím rybníka) kosení 0,2 ha p.č kosení 0,46 ha, kosení + odstranění výmladků z pařezů 0,24 ha p.č (nad zhlavím rybníka) kosení 0,2 ha p.č kosení 0,46 ha, kosení + odstranění výmladků z pařezů 0,24 ha p.č (nad zhlavím rybníka) kosení 0,2 ha p.č kosení 0,46 ha, kosení + odstranění výmladků z pařezů 0,24 ha p.č (nad zhlavím rybníka) kosení 0,2 ha první pionýrské kosení na louce (p.č. 1062) po mnoha letech a zahájení redukce polykormonů vrb pokračování redukce vrb a rozšíření kosení též na vloni uvolněných místech Předchozí péče má na ZCHÚ pozitivní vliv, který se projevuje zejména: - zlepšením stavu a struktury porostů na p. č při SZ břehu rybníka, - zachovalými porosty ostřic, rákosu, orobince a další vegetace v litorálním pásmu rybníka, - výskytem poměrně početné populace raka říčního. Při dalším postupu se doporučuje: - věnovat pozornost porostům ďáblíku bahenního (zásahy proti zarůstání vysokými ostřicemi, křovitými vrbami, orobincem apod.), - rozšířit plochu zásahů na podporu třtiny nachové v jižní části ZCHÚ - intenzivnějšími zásahy zatlačit říční rákosiny tvořené dominantními porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) blíže k toku Meziklaského potoka a proudnici při vtoku potoka do vodní plochy rybníka (k západu, v případě dílčí plochy č. 4 na její okraj). 12

13 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Na rybníku Pařezitém: extenzivní chov ryb bez hnojení, letnění a zimování. Postupné vypouštění (s ohledem na zvláště chráněné živočichy viz níže v kapitole péče o živočichy ), po výlovu rybník rychle napustit. Vápnění pouze ve výjimečných případech (viz též níže péče o živočichy ). Do rybníka nenasazovat geograficky nepůvodní druhy živočichů. Do rybníka nebude nasazován amur trvale (každoročně), možná přítomnost je pouze v případě nutnosti řešení zarůstání rybníka. Vysazovat druhově pestřejší rybí obsádku (vedle kapra např. lína obecného). Velikost rybí obsádky: kg/ha při výlovu (dle skutečné vodní plochy pro celý rybník = velikost rybí obsádky při výlovu kg). V případě (druhým rokem chovného cyklu), že se projeví silný vyžírací tlak již dvouletých a tříletých kaprů druhým rokem chovného cyklu (větší, než dovoluje přirozená úživnost rybníka a ochrana raka), lze uvažovat omezeném regulačním přikrmování (obilím) do výše 400 kg na celý rybník (při výši obsádky odpovídající současné, při snížení velikosti obsádky adekvátně množství těchto krmiv snížit); za podmínky, že nebude pokles rozpuštěného kyslíku pod 7 mg.l -1 (pak by musel být situace řešena odlovem části ryb nikoli přikrmováním) a uživatel bude dodržovat opatření uvedené níže v kapitole péče o živočichy. Péče o nelesní pozemky Při kosení, redukci dřevin a odstraňování náletů apod. je třeba: případné pálení biomasy provádět mimo místa výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, popel je nutno odstranit mimo ZCHÚ a jeho ochranné pásmo, místa pálení je nutno projednat s orgánem ochrany přírody; co nejrychleji odstranit pokosený (pořezaný) materiál, na místech s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin netvořit ani krátkodobé depónie (krátkodobou depónií je myšlen materiál uložený na hromadě od 7 do 21 dní); nevjíždět těžkou technikou, kolovou (traktorovou) jen výjimečně (na dílčí plochu č.1) a v nezbytných případech; v případě těžeb či vývratů v přiléhajících lesních kulturách a pádu stromů či jejich částí do ZCHÚ jejich rychlé zpracování a odklizení veškeré dřevní hmoty a větví mimo ZCHÚ. Péče o rostliny Péče o třtinu nachovou (Calamagrostis purpurea) - kriticky ohrožený druh dle vyhl. č. 395/1992 Sb. Výskyt je na dílčí ploše 4. Při péči o dílčí plochu je nezbytné: Výrazně redukovat dřeviny (ponechat na pouze malé skupinky při okrajích plochy), zejména odstranit nálety olše lepkavé; První tři roky (tj ) každoročně kosit celou dílčí plochu; při kosení odstraňovat nálety dřevin; Od čtvrtého roku (tj ) zhodnotit, zda část porostů C. purpurea ponechat bez seče podmínkou je vytvoření kompaktnějších porostů či skupinek C. purpurea a méně hojný (oproti současnému stavu) výskyt dominantních druhů, např. chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), ostružiníku (Rubus fruticosus agg.). Kritéria méně hojného výskytu (mezní, tj.maximální hodnoty pro vynechání seče): Phalaris arundinacea pokryvnost do 25%, nanejvýše 35% se sociabilitou odpovídající nanejvýše stupni 13

14 2 (jedinci rostou ve skupinách nebo menších a rozvolněných trsech), u ostatních druhů či taxonů pak pokryvnost nanejvýše do 5% se sociabilitou odpovídajícímu stupni 1 (jedinci rostou jednotlivě). V porostech s dominantní Phalaris arundinacea provádět seč do 30. 6, v ostatních částech do (ne později, s ohledem na výskyt druhů jako Calamagrostis epigejos); Pokosenou hmotu ihned odstraňovat mimo dílčí plochu, případné pálení provádět na určeném místě (jižní partie, kde je navrhováno odstranění náletů dřevin a křovin), popel po ukončení pálení neprodleně odstranit mimo ZCHÚ a jeho ochranné pásmo. Péče o ďáblik bahenní (Calla palustris) - ohrožený druh dle vyhl. č. 395/1992 Sb. Výskyt na dílčích plochách č. 1 a č.5. Populace při JJZ břehu není bezprostředně ohrožena, populace v mělkém litorálním pásmu při JJV břehu je utlačována porosty vysokých ostřic, nálety křovitých vrb apod. Z tohoto důvodu je možné provést částečnou redukci (vysečení) porostů (v celkovém rozsahu do 100 m 2 ) v této části dílčí plochy za podmínky přechodného záchranného přenosu chráněného ďáblíku do jiných partií dílčí plochy s následným navrácením zpět. Zásah provést během vypouštění a výlovu rybníka v následujícím roce. Narušení stávajících poměrně kompaktních porostů může mít navíc pozitivní dopad na udávanou bublinatku jižní (Utricularia australis), případně na populaci raka říčního (Astacus fluviatilis). V místech s výskytem ďáblíka bahenního je nezbytné průběžné odstraňování křovitých vrb, případně vysekávání kontaktních porostů ostřic, orobince apod. Péče o živočichy Péče o raka říčního (Astacus fluviatilis) kriticky ohrožený druh dle vyhl. č. 395/1992 Sb. Z důvodu péče o raka říčního je zapotřebí dodržovat tato opatření: při chovu ryb dodržovat minimálně dvouletý cyklus, hospodařit extenzivně, nevápnit výjimečně v případě, že by ph dlouhodobě kleslo pod hodnoty nevhodné pro raka, v žádném případě hašeným vápnem; rybník nehnojit; nepoužívat chemikálie či jiné anorganické látky; rybník nezimnit ani neletnit; při výlovu rybníka: a) zajistit podmínky pro odchyt (včetně raků uvízlých v bahně) a dočasné umístění raků při výlovu a během vypuštění rybníka (náhradní vodní plochu pro umístění raků umělou vodní nádrž /např. bazén s vytvořenými úkryty na dně, čistou vodou, zdroji potravy apod./ či stanovištně a ekologicky odpovídající rybník v blízkém okolí ve stejném povodí); b) výlov neprovádět při teplotách blížících se bodu mrazu či pod ním, orientačně lze za optimální termín pro výlov považovat říjen; c) rybník vypouštět postupně a pozvolna, aby se raci v maximálně možné míře stačili stáhnout k hrázi a neuvízli v bahnitých nánosech; d) během vypouštění a výlovu provést vysečení porostů rákosu obecného (Phragmites communis) při SZ břehu rybníka; e) ihned po výlovu začít rybník napouštět; úplné napuštění rybníka realizovat v co nejkratším možném termínu; f) zvolit vhodnou velikost další rybí obsádky (viz kapitola péče o rybníky výše); do rybníka vysadit více druhů ryb (vedle kapra např. lína); amura nasazovat jen v případě nutnosti řešení zarůstání rybníka; do rybníka nevysazovat geograficky nepůvodní druhy ryb; 14

15 g) zvážit výsadbu geograficky původní nechráněné vodní rostliny (makrofyt se vzplývavými listy) např. rdestu vzplývavého (Potamogeton natans) pro doplnění potravní nabídky raka, doplnění současné struktury porostů v rybníce a iniciování částečného zlepšení (vytvoření) úkrytů pro ryby před vydrou; podmínkou je původ rostlin z blízké lokality ve stejném povodí; provádět péči o stromovou a keřovou zeleň na hrázi tak, aby se zde roztroušeně vyskytovaly stromy, postupně přesouvat dřeviny z návodní strany hráze na vnější stranu, preferovat výsadbu dubu; zachovat porosty vegetace v litorálním pásmu v rozsahu minimálně 95 % dnešního stavu. Zvažováno je pouze kosení porostů rákosu obecného (Phragmites communis) při SSZ břehu rybníka - za účelem přímé návaznosti mokřadních luk na biotop raka a částečná redukce porostů ostřice zobánkaté (Carex rostrata) a orobince širolistého (Typha latifolia) při JV břehu za účelem ochrany ďáblíku bahenního (Calla palustris) viz péče o rostliny; zamezovat zbahnění dna a nadměrnému organickému zatížení (eutrofizaci) rybníka tj. zachovat ochranný pás lesů a luk zabraňujících erozním smyvům, netvořit v ZCHÚ a jeho ochranném pásmu deponie zeminy, komposty, hnojiště apod.; popřípadě zvážit odbahnění rybníka a odstranění nánosů (za podmínky zajištění podmínek pro optimální přežití ostatních na rybníku závislých populací zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin, zejména ďáblíku bahenního, a ponechání /navrácení/ kamenů a balvanů (případně přidat další) do litorálních partií rybníka při východním břehu rybníka). Ochrana vydry říční (Lutra lutra) silně ohrožený druh dle vyhl. č. 395/1992 Sb. Navrhované opatření: zpestřením druhového složení rybí obsádky; zlepšení struktury porostů makrofyt v rybníce - včetně výsadeb vodních makrofyt se vzplývavými listy apod.) směřovat ke snížení škod způsobovaných vydrou; Škeble rybniční (Onodonta cygnea) silně ohrožený druh: Navrhovaná opatření: při vypuštění rybníka záchranný přenos (obdobně jako u raka); další opatření uvedena u ochrany raka říčního; Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Viz přílohy: Příloha 3. Tabulka Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha 4. Mapa dílčích ploch 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Navrhované zásady využívání a zásahy: zajistit ochranu ZCHÚ proti eutrofizaci či znečištění, tj. nehnojit, nepoužívat ani neskladovat chemikálie či jiné anorganické látky a vápno, nevypouštět odpadní vody, vody obsahující anorganické látky (saponáty apod.), neznečišťovat vodní toky, 15

16 zamezovat zabahnění rybníka a nadměrnému organickému zatížení (eutrofizaci) tj. zachovat ochranný pás lesů a luk zabraňujícím erozním smyvům, netvořit depónie zeminy, komposty, hnojiště apod., nepřikrmovat zvěř, neumísťovat krmelce, vnadiště na černou zvěř apod., neumísťovat nové stavby v ochranném pásmu, při úpravách stávajících staveb zajistit ochranu ZCHÚ proti eutrofizaci či znečištění a úpravu architektonicky vhodně řešit, aby nerušila krajinný ráz a neznehodnocovala současný harmonický typ osídlení v bezprostřední blízkosti rybníka (tradiční zděnou nízkou jednopodlažní stavbu venkovského charakteru, se sedlovou střechou). 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je třeba geodeticky zaměřit a zhotovit záznam podrobného měření změn, zajistit stabilizace hranic hraničníky v lomových bodech v terénu. Průběžně obnovovat a doplňovat značení hranic ZCHÚ v terénu. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Území je třeba znovu vyhlásit s vymezením nikoliv výčtem parcel ale uvedením lomových bodů dle J-STK (na základě zaměření viz potřeba ZPMZ výše). 3.5 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Je třeba doplnit zoologický průzkum (obojživelníci, plazi, ptáci, hmyz). Monitorovat dopady hospodaření na rybníce na zvláště chráněné druhy. 16

17 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Zoologické průzkumy , ,-- Geodetické práce (ZPMZ) , ,-- Obnova a údržba značení hranic (pruhové i 9.000, ,-- tabulové, infotabule) C e l k e m (Kč) ,-- Opakované zásahy Péče o podmáčené louky (kosení, čištění stružek , ,-- ap., redukce dřevin), dílčí plocha 1 Péče o louku s třtinou purpurovou (2 x kosení, 6.000, ,-- odstraňování náletů dřevin a pařezových výmladků), dílčí plocha 4 Kosení v litorálu rybníka včetně odstraňování 6.000, ,-- náletů z porostů ďáblíka bahenního, dílčí plocha 5 C e l k e m (Kč) , ,-- Náklady související s hospodářským využíváním nejsou uvedeny (nepředpokládá se jejich hrazení orgánem ochrany přírody). 4.2 Použité podklady a zdroje informací DOSTÁL J. 1989: Nová květena ČSSR 1,2. Academia, Praha, 1548 pp. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (ed.) 2001: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha, 307 pp. MORAVEC J. (ed.) 1995: Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. Severočeskou přírodou (Litoměřice), Příl. 1995: PETŘÍČEK V. (ed.) 2001: Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva. AOPK ČR, Praha, 452 pp. Návrh plánu péče na období zpracovaný ČSOP Vlašim (neschválený, uložený na OŽP KrÚ Vysočina) VITNER Č. 2008: Redukovaný plán péče (podklady pro aktualizaci plánu péče) o přírodní rezervaci Rybník Pařez (uložený na OŽP KrÚ Vysočina) Zprávy, protokoly a zápisy z kontrol, z jednání apod. uložené v rezervační knize ZCHÚ na OŽP KrÚ vysočina Vlastní terénní šetření v letech 1992 až

18 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa (1:2880) GUST2880, V.S.XI-23-4 GUST2880, V.S.XII b) Státní mapa 1:5000 odvozená HUMPOLEC 4-2 c) Základní mapa České republiky 1: , Seznam používaných zkratek ZCHÚ zvláště chráněné území PR přírodní rezervace OP ochranné pásmo OP ochranné pásmo BO borovice lesní TO topol osika BŘB bříza bělokorá OLL olše lepkavá VRJ vrba jíva JŘ jeřáb ptačí 4.5 Plán péče zpracoval Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, Žižkova 57, Jihlava Ing. Jan Joneš

19 Příloha 3. - Tabulka k bodům a Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče 1 0,76 Silně podmáčená louka se skupinami dřevin a křovin, převážně křovitých vrb; dlouhodobý cíl péče: kosená louka se zachováním chráněných druhů podmáčených a pcháčových luk. 2 0,17 Souvislý porost dřevin a křovin s převládajícími vrbami; v bylinném patře převládají mokřadních druhy kapraďorostů, bylin, travin a šáchorovitých; porosty křovitých vrb zasahují až do vodní hladiny; dlouhodobý cíl péče: zachovat současný charakter porostů 3 Pařezitý 2,86 Plocha rybníka bez vegetace; litorální pásmo západního břehu tvoří společenstva rákosin (rákos obecný, orobinec širolistý) a vysokých ostřic (ostřice zobánkatá aj.). Směrem k okraji lesa jsou ostřico-mechová společenstva se zeleně zbarvenými rašeliníky a ploníkem obecným; na východním břehu porosty tvořené rákosem, orobincem a vysokými ostřicemi, na styku s volnou hladinou pak porosty s dominantní přesličkou poříční (Equisetum fluviatile); dlouhodobý cíl péče: zajištění biologických a chemických ukazatelů kvality vody optimálních pro raka říčního, zachovat současnou vegetaci litorálního pásma západního břehu, v severním výběžku vytvořit plynulý přechod louka-vodní hladina bez porostů v litorálním pásmu doporučený zásah naléhavost* termín provedení Ruční kosení (křovinořezem) s ponecháním 4-8 drobných ploch (cca do 100 m 2 ) bez posečení - tak, aby se na nich vyskytovaly vyšší druhy bylin (kupř. pcháč bahenní Cirsium palustre) a nebyl zde početnější výskyt nežádoucích dominantních druhů např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), nekosené plochy v jednotlivých letech střídat; redukce dřevin včetně břehových porostů tak, aby jednotlivé ponechané skupinky byly do velikosti max. 10 m 2 + úplná likvidace OLL a SM; ruční vyhloubení mělké (do hloubky 30cm) stružky v SV části v délce cca 50m; ruční údržba odvodňovacích stružek (včetně strouhy při okraji lesa) a rozhrnutí zeminy na okrajích strouhy; Bez zásahu (možno odstraňovat souše, vyvrácené a padlé kmeny dřevin, které vadí při kosení nebo ve vodní ploše apod.) ; Na rybníku, extenzivní chov ryb; tlumení rozrůstání (vysekávání) porostů rákosu obecného; odstraňováním náletových dřevin z ostřicomechových porostů na okraji litorálu; interval provádění 1 červenec 1 x ročně 3 vegetační klid (za zámrazu) jednorázově 2 dle potřeby 1

20 označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče 4 0,21 Území mezi Meziklaským potokem a lesními kulturami. Okolo potoka porosty podsvazu Alnenion glutinoso-incanae, stromové patro tvoří olše lepkavá, bříza bělokorá, vrba křehká; v chudém bylinném patře pod stromy se vyskytují běžné druhy přípotočních olšin na kyselém podkladě. Většinu plochy tvoří porosty s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). Při východním okraji jednotlivě olše, na okraji louky a mezi stromy se vyskytuje malá populace kriticky ohrožené třtiny nachové (Calamagrostis purpurea); dlouhodobý cíl ochrany: zachování, zvětšení vitality a rozšíření výskytu Calamagrostis purpurea. 5 0,37 Pestrá mozaika společenstev bahnitých substrátů s ďáblíkem bahenním (Calla palustris), ostřico-rašeliníkových společenstev se zábělníkem bahenním (Comarum palustre), společenstev rákosin s rákosem obecným (Phragmites communis) a orobincem širolistým (Typha latifolia) a společenstev vysokých ostřic s převládající ostřicí zobánkatou (Carex rostrata); dlouhodobý cíl péče: zachovat současná rostlinná společenstva v rozsahu i v pestrosti. doporučený zásah naléhavost* termín provedení Ruční kosení dvakrát ročně, při druhé seči s vynecháním ploch s výskytem Phragmites purpurea (plocha ke kosení m 2 ) ; porosty s dominantní chrasticí rákosovitou při vtoku Meziklaského potoka do rybníka nekosit a zachovat (maximálně) v dnešním rozsahu (na současné ploše); odstranění náletů dřevin a výmladků olše lepkavé; podrobnější informace o péči na této ploše jsou uvedeny v kapitole 3.1.1, bodě péče o rostliny (Calamagrostis purpurea) Ruční kosení (křovinořezem) porostů při okraji plochy na styku s lesními kulturami (plocha ke kosení m 2 ); odstraňování dřevin v porostech s výskytem ďáblíků bahenního (Calla palustris), případně vysekávání kontaktních porostů vysokých ostřic a orobince; 1 v porostech s dominantní chrasticí do , v ostatních do seč do interval provádění 2 x ročně 2 červenec 1 x ročně * stupně naléhavosti jednotlivých zásahů, podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný, 2