I. Ekonomická situace AV ČR a očekávané výsledky hospodaření v roce 2005

Transkript

1 Úvod Stalo se již pravidlem, že v první části tohoto materiálu shrnujeme předběžné výsledky hospodaření Akademie věd ČR za prvních letošních deset měsíců spolu s předpokladem pro celý rok. Konečné údaje o hospodaření v roce 2005 budou obvyklým způsobem zpracovány podle účetních uzávěrek všech našich pracovišť na začátku příštího roku. Předložíme je ke schválení jarnímu zasedání Akademického sněmu a v předepsané formě Závěrečného účtu rozpočtové kapitoly Ministerstvu financí ČR a Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Ve druhé části předkládáme návrh rozpočtu Akademie věd ČR pro rok 2006 včetně jeho rozpisu na pracoviště. Údaje rozpočtu kapitoly odpovídají návrhu zákona o státním rozpočtu předloženému Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Rozpis na pracoviště se řídí osvědčenými pravidly pro uplatnění výsledků hodnocení výzkumných záměrů a výsledků pracovišť AV ČR v jejich financování. Podle toho je na jednotlivé výzkumné záměry rozepsána převážná část institucionálních prostředků. Rozdělení investičních institucionálních prostředků na přístrojové vybavení bude provedeno do konce ledna 2006 po důkladném posouzení žádostí podaných Radě pro nákladné přístroje a v rámci konkurzů v jednotlivých vědních oblastech. Účelové prostředky na řešení projektů všech programů podporovaných v roce 2006 z prostředků kapitoly Akademie věd ČR tématického programu Informační společnost Národního programu výzkumu I, Programu podpory projektů cíleného výzkumu Národního programu výzkumu I, grantových projektů Grantové agentury AV ČR a nového programu Nanotechnologie pro společnost budou v souladu s ustanovením zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, převedeny příjemcům po rozhodnutí příslušné rady programu a GA AV do konce února příštího roku. V posledních dvou částech materiálu uvádíme údaje z aktualizovaného střednědobého výhledu financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a shrnujeme nejdůležitější úkoly spojené s financováním Akademie věd v nejbližším období. V době přípravy tohoto materiálu ještě nebyl zákon o státním rozpočtu schválen. V případě, že nebude schválen před zasedáním Akademického sněmu, obdobně jako v minulých letech navrhujeme schválit předložený návrh rozpisu rozpočtu s podmínkou, že Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválený rozpočet naší kapitoly se v jednotlivých závazných ukazatelích nebude lišit od nynějšího návrhu o více než 7 %, a současně zmocnit Akademickou radu, aby po konečném schválení zákona o státním rozpočtu provedla nezbytná upřesnění jeho rozpisu na pracoviště; v případě, že se některý z ukazatelů naší rozpočtové kapitoly změní o více než 7 %, uložit Akademické radě, aby zabezpečila hospodaření pracovišť v prvních měsících roku 2006 v rozpočtovém provizoriu odvozeném z předloženého návrhu rozpočtu a předložila schválení nového rozpisu rozpočtu jarnímu zasedání Akademického sněmu. Jarní zasedání Akademického sněmu se zřejmě uskuteční po termínu odevzdání Závěrečného účtu. Navrhujeme proto členům Akademického sněmu, aby ve smyslu článku 20 Stanov AV ČR pověřili Akademickou radu schválením Závěrečného účtu rozpočtové kapitoly 361 Akademie věd ČR za rok

2 I. Ekonomická situace AV ČR a očekávané výsledky hospodaření v roce 2005 Celkové výdaje na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu byly pro rok 2005 schváleny ve výši mil. Kč, což představovalo stagnaci podílu na hrubém domácím produktu (0,55 %), v absolutních hodnotách pak díky rostoucímu HDP mírně dynamický meziroční nárůst 12,2 %. Výrazně se na tom podílely institucionální prostředky (nárůst 19 % po stagnaci v roce 2004). Situaci ilustruje Tabulka 1 a z ní odvozený graf. Tento vývoj s určitým odstupem kopírovaly výdaje rozpočtové kapitoly Akademie věd, které celkem vzrostly o 10 %. Nárůst institucionálních výdajů ve výši 15,3 % kompenzoval úbytek účelových prostředků z ukončeného Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy a jen zčásti vyrovnal nepříliš příznivý vývoj v předchozím roce. Vcelku však lze rozpočtové podmínky v roce zahájení řešení nových výzkumných záměrů považovat za relativně příznivé. Ve státním rozpočtu pro rok 2005 byly pro Akademii věd schváleny (v tis. Kč) celkové výdaje z toho kapitálové výdaje běžné výdaje příjmy Schválený objem institucionálních prostředků byl v průběhu roku zvětšen o částku tis. Kč převedenou do naší kapitoly z kapitoly Všeobecná pokladní správa pro činnost Střediska pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí 2. světové války zřízeného v roce 2001 při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Ministerstvo zemědělství uvolnilo pro Mikrobiologický ústav AV ČR částku 315 tis. Kč na řešení Národního programu konzervace a využití genofondu mikroorganizmů a drobných organizmů hospodářského významu. Dále byly Ministerstvem kultury do kapitoly Akademie věd ČR převedeny prostředky pro Knihovnu AV ČR ve výši 100 tis. Kč na projekt VISK 7 Ochranné reformátování Rozprav Československé akademie věd a časopisu Vesmír a jejich zpřístupnění na Internetu a pro Etnologický ústav AV ČR v celkové výši 100 tis. Kč na realizaci projektů Hudební věda, ročník XLIII a Mezinárodní vědecká konference Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Na základě žádosti Akademie věd byly z vlastní kapitoly převedeny účelové prostředky na řešení projektů Grantové agentury Akademie věd ČR, a to do kapitoly Ministerstva zemědělství ve výši 167 tis. Kč a do kapitoly Ministerstva životního prostředí ve výši 57 tis. Kč. Všemi uvedenými změnami byl závazný ukazatel rozpočtu výdajů do t.r. upraven na celkovou částku tis. Kč, což představuje o 9,8 % více než v roce Stanovený ukazatel rozpočtu příjmů ve výši tis. Kč se v průběhu roku nezměnil. Do dnešního dne byly pracovištím Akademie věd postupem podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, přímo (bez rozpočtových opatření) převedeny jinými poskytovateli účelové prostředky v celkové výši tis. Kč. Jejich skutečnou konečnou výši bude možné určit až v rámci závěrečného vyúčtování na začátku příštího roku. 2

3 Předpokládaná struktura finančních zdrojů v poměrech 67 % z dotace z vlastní rozpočtové kapitoly, 17 % převedených z jiných rozpočtových kapitol, 3 % ze zahraničních zdrojů a 13 % z vlastních tržeb pracovišť odpovídá úrovním z posledních let. Kapitálové výdaje na stavby kromě řady investičních akcí obvyklého rozsahu zajišťujících nezbytnou modernizaci, popř. rozšíření budov, laboratoří a dalších provozů zahrnují několik významných položek. Největší z nich představuje pokračování výstavby hlavních budov pro infrastrukturu pro molekulární biologii, genomiku a biochemické obory INFRAGEN v krčském areálu Akademie věd ČR. Počáteční zpoždění v přípravě podkladů a realizacích veřejných soutěží na dodavatele, na které měly vliv i legislativní úpravy a změny prostředí v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, se daří postupně dohánět. Předpokládáme, že po dokončení stavby a vybavení technologiemi a přístrojovou technikou bude v roce 2007 nové pracoviště uvedeno do provozu. V Praze 8 byla dokončena a uvedena do provozu nová moderní budova Archivu AV ČR jako náhrada za objekt poničený povodní v roce V areálu Knihovny AV ČR v Jenštejně byla dokončena druhá etapa výstavby depozitáře, kam jsou soustřeďovány především knižní a časopisecké fondy z knihoven ústavů zasažených touto povodní. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově vyrostla nová budova s moderními laboratořemi genetiky ryb. Ceny stavebních akcí a pořizovaných přístrojů od 1. května 2004 zdražuje zvýšená, popř. zcela nově zavedená sazba daně z přidané hodnoty. Smutnou skutečností je, že vědecká pracoviště takto do státního rozpočtu odvádějí i podstatnou část prostředků získaných v soutěžích o vědecké projekty financované Evropskou komisí. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, totiž v 81 odst. 1 stanoví, že daň se nevrací u programů a projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie. Pravidla 6. rámcového programu EU naproti tomu výslovně vylučují DPH z uznatelných nákladů projektu. Akademie věd úspěšně pokračovala v plnění jednotlivých součástí interního Juniorského programu zaměřeného na stimulaci mladé vědecké generace. V jeho rámci byly dalším 21 vynikajícím mladým badatelům uděleny Prémie Otto Wichterleho, byly uděleny podpory sedmi krátkodobým tzv. start-up projektům určeným ke stabilizaci nadějných vědeckých pracovníků pro nejkratší období mezi obhájením disertace nebo návratem z dlouhodobého zahraničního pobytu a zahájením dalšího kola grantové soutěže. V soutěži Grantové agentury AV ČR o juniorské badatelské grantové projekty byly přiděleny prostředky 51 mladému žadateli. V areálu Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově byla otevřena nová ubytovna se sedmi byty dnes již obsazenými perspektivními vědeckými pracovníky. Dalším třem pracovištím byl od roku 2005 udělen Fellowship Jana Evangelisty Purkyně, představující podporu pro maximální platové ohodnocení vybraných významných badatelských osobností ze zahraničí přijatých s cílem založit nové významné směry výzkumu. Podmínkou pro získání této podpory je, aby pracoviště získanému vědci poskytlo všestrannou materiální i finanční podporu. Ukazatel předepsaných rozpočtových příjmů se v posledních letech postupně snížil na realistickou úroveň odpovídající schopnosti Akademie věd tento ukazatel podle rozpočtových pravidel naplňovat. V letošním roce jej sice nenaplní podle současného stavu odhadujeme výši splněných příjmů asi na 1,5 mil. Kč nesplnitelných 3,5 mil. Kč, které bude Akademie věd ČR v souladu s rozpočtovými pravidly vázat v rozpočtu výdajů, však již představuje nepříliš významnou částku. 3

4 II. Návrh rozpočtu pro rok 2006 a jeho rozpisu na pracoviště II.1. Tvorba rozpočtové kapitoly 361 Akademie věd ČR Celkové výdaje kapitoly 361 Akademie věd ČR pro rok byly navrženy v celkové výši tis. Kč (viz Tabulka 2), což představuje meziroční nárůst o 5,6 %. To je zdaleka nejnižší nárůst od roku 2002 a představuje jen o málo víc než polovinu nárůstu celkových výdajů na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu. Zvláště nepříznivý pro financování pracovišť Akademie věd je jen nepatrný růst institucionálních výdajů ve výši 2,9 %, který souvisí s krajně nešťastným rozhodnutím Rady pro výzkum a vývoj směřovat 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů na výzkum a vývoj do účelových prostředků. Po odečtení prostředků pokrývajících zvýšené mzdové výdaje tak na přímé věcné výdaje pracovišť Akademie věd zbývá o 4,4 % méně než v roce 2005, vzhledem k prudkému růstu cen energií však fakticky ještě méně. Takový vývoj je zvláště nešťastný v době, kdy je nanejvýš žádoucí ucházet se o prostředky poskytované Evropskou komisí a je k tomu třeba hledat domácí zdroje pro kofinancování projektů. II.2. Návrh rozpisu rozpočtu včetně rozpisu na pracoviště Rok 2006 je pro všechna pracoviště Akademie věd druhým rokem řešení nových vesměs šestiletých výzkumných záměrů. Akademický sněm na svém XXV. zasedání dne 14. prosince 2004 rozhodl o tom, že i nadále budou používána pravidla pro uplatnění výsledků hodnocení výzkumných záměrů a výsledků pracovišť AV ČR v jejich financování, která byla projednána a schválena na XIX. zasedání Akademického sněmu dne 12. prosince 2001 a která se v uplynulém období plně osvědčila. Pravidla byla podrobně popsána v materiálu k bodu 6 pro jednání XXV. zasedání Akademického sněmu a není nutné je znovu připomínat. Pro nové výzkumné záměry byly jako výchozí parametry stanoveny tzv. základy na vědu. S výjimkou několika odůvodněných případů souvisejících především s delimitacemi výzkumných skupin mezi pracovišti, se slučováním pracovišť a se zaváděním nového ekonomickoinformačního systému nebylo nutné tyto parametry pro rok 2006 měnit. Provedené úpravy neměly vliv na dříve stanovené poměry pro dělení institucionálních prostředků mezi vědními oblastmi, které zůstaly zachovány takto: I. OV 39,99 %, II. OV 43,71 %, III. OV 16,30 %. Přípravou rozpočtu AV ČR a jeho rozpisu na pracoviště se průběžně zabývala Ekonomická rada a Akademická rada, která s předkládaným návrhem rozpočtu vyslovila souhlas na svém 10. zasedání dne 15. listopadu II.2.1. Běžné institucionální výdaje Navržený celkový objem běžných (tj. neinvestičních) institucionálních výdajů dosahuje tis. Kč. Návrh rozdělení těchto výdajů a jeho srovnání s letošním rokem jsou uvedeny v následující tabulce. 4

5 mil. Kč běžná údržba a opravy 60,0 60,0 energie 125,0 135,0 nájemné 5,0 5,0 podpora mladých a start-up 14,2 14,6 podpora činnosti Učené společnosti ČR 0,0 0,7 vydávání časopisů 11,0 10,5 zahraniční styky 9,8 10,3 jmenovitá nákladná údržba 81,0 85,0 výdaje na stěhování 2,0 1,0 dotace na vydávání vědecké a vědeckopopulární literatury 10,0 11,0 příspěvek na dovoz časopisů (pouze KNAV) 6,0 6,0 výdaje na společnou činnost (provoz sítí) 13,0 13,0 výdaje ostatních pracovišť (AN, VOD, SSČ) 2,0 0,0 prostředky vázané za nesplněné příjmy 4,0 4,0 nepředvídané výdaje 24,0 22,3 rezerva pro projekty programů EK 6,0 6,0 nový ekonomicko-informační systém 7,0 20,0 celkem mandatorní výdaje 380,0 404,4 příspěvky vědeckým společnostem 4,8 4,8 společným pracovištím AV a VŠ 1,6 1,6 mezinárodním organizacím 3,7 2,0 rozpis pro KAV, SSČ, KNAV 100,4 103,4 odpisy 265,0 285,0 rozpis na vědecká pracoviště na vědu 2 606, ,1 Celkem běžné institucionální výdaje 3 362, ,3 První část tabulky zahrnuje většinou nerozepisované mandatorní výdaje (opakované jmenovité výdaje, některé neopakované specifické výdaje a společné výdaje) v celkové výši tis. Kč, které budou pracovištím uvolňovány postupně v průběhu roku. Částka výdajů na energie bude na pracoviště rozdělena úměrně skutečně fakturované spotřebě zjištěné za čtvrtletí a odhadu spotřeby na 4. čtvrtletí roku Výdaje na běžnou údržbu a opravy zůstávají na úrovni roku Výdaje na jmenovitou nákladnou údržbu byly s ohledem na velikost požadavků a stav jejich přípravy o tis. Kč zvýšeny. Zcela nově se na základě změny zákona Akademii věd ČR objevuje položka podpora činnosti Učené společnosti. Rezerva prostředků pro financování aktivit v rámci Juniorského programu AV ČR prémie Otto Wichterleho pro vynikající a perspektivní mladé pracovníky, start-up projekty začínajících mladých pracovníků a Fellowship Jana Evangelisty Purkyně zaměřený na získávání vynikajících odborníků ze zahraničí je stanovena podle předpokládaného počtu těchto aktivit. V roce 2006 bude dokončena implementace nového ekonomicko-informačního systému na zbývající pracoviště. Na úhradu smluvené ceny jsou vyčleněny potřebné prostředky. V tabulce jsou dále uvedeny příspěvky vědeckým společnostem (nestátním neziskovým organizacím) sdruženým při Radě vědeckých společností, příspěvky společným pracovištím s vysokými školami a příspěvky mezinárodním organizacím. Oddě- 5

6 leně jsou uvedeny prostředky pro KAV a servisní pracoviště (SSČ a část KNAV) v celkové výši tis. Kč. Rezervu pro společná pracoviště nenavrhujeme, protože předpokládáme, že od 1. ledna 2006 dojde ke sloučení Vývojové optické dílny AV ČR s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR a Nakladatelství Academia se Střediskem společných činností. Dotace na odpisy, jejichž navržená výše tis. Kč odpovídá registrovanému stavu majetku, jsou určeny na odpisy movitého hmotného a nehmotného majetku (tzv. strojní odpisy) a nemovitého majetku (tzv. stavební odpisy). Rozpis běžných institucionálních výdajů na výzkumné záměry navržený postupem popsaným na začátku kapitoly II.2. je uveden v Tabulce 3 spolu s návrhem rozpisu prostředků na úhradu - energií: pokrývají asi 80 % odhadovaných energetických nákladů potřebných k řešení výzkumných záměrů (nikoli projektů a grantů, kde je nutné financování z overheadu ); - běžné údržby: vypočtené jako 0,76 % z objemu movitého majetku a 0,38 % z objemu nemovitého majetku pracoviště; - nájemného: podle částek uvedených v nájemních smlouvách; - odpisů nemovitého majetku: jejich výše je počítána jako 2 % hodnoty neodepsaného (tj. živého ) nemovitého majetku; - odpisů movitého hmotného a nehmotného majetku počítaných procentním podílem z pořizovací ceny dosud neodepsaného majetku pracovišť: 3,75 % u přístrojů a zařízení, 7,50 % u výpočetní techniky, 7,50 % u dopravních prostředků, 20,00 % u nehmotného dlouhodobého majetku; - nákladných oprav jmenovitě uvedených v Tabulce 4; - stavebních investic jmenovitě uvedených v Tabulce 5. Zákonem je stanovena pouze výše odpisů nehmotného dlouhodobého majetku, v ostatních případech je výše dotací na odpisy dána možnostmi našeho rozpočtu. Znovu připomínáme již dříve přijatá závazná pravidla: - pracoviště musí tvořit odpisy minimálně v přidělené výši; - dotace na tzv. stavební odpisy jsou obhospodařovány centrálně; pracoviště je musí mít kryty finančními prostředky a mohou je použít jen po předběžném souhlasu Akademické rady a za předpokladu konečného schválení Akademickým sněmem. II.2.2. Běžné účelové výdaje Po krátkodobém útlumu v roce 2005, způsobeném zejména ukončením Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy, celková výše účelových prostředků v návrhu rozpočtu na příští rok opět výrazně vzrostla. Podílí se na tom především nově zahajovaný program Nanotechnologie pro společnost, který byl vyhlášen pro období , a plný rozběh dvou programů zařazených do Národního programu výzkumu I Programu podpory projektů cíleného výzkumu a tématického programu Informační společnost. Po třech letech stagnace se také mírně zvyšují prostředky pro standardní granty podporované Grantovou agenturou AV ČR. Přehled neinvestičních účelových prostředků stanovených státním rozpočtem podle návrhu Rady pro výzkum a vývoj je uveden v následující tabulce: 6

7 tis. Kč Grantová agentura AV ČR v tom juniorské granty Program Nanotechnologie pro společnost Program podpory projektů cíleného výzkumu (NPV I) Tématický program Informační společnost (NPV I) C e l k e m Připomeňme, že prostředky, které nemohly být rozděleny v zahajovacím kole programu Informační společnost v roce 2004, byly se souhlasem Rady pro výzkum a vývoj převedeny do rezervního fondu Akademie věd. Následující tabulka uvádí, jak byly tyto prostředky využity k posílení obou programů NPV I v letošním roce a jak navrhujeme využít zbývající prostředky v roce 2006 (v tis. Kč): Program Informační společnost Podpora projektů cíleného výzkumu Přidělené účelové prostředky budou podle 10 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. poskytnuty příjemcům do konce února 2006 (s výjimkou programu Nanotechnologie pro společnost, který bude zahájen až od 1. července 2006). II.2.3. Kapitálové institucionální výdaje Návrh rozpočtu kapitoly předpokládá kapitálové institucionální výdaje v roce 2006 v celkové výši tis. Kč, tedy v podstatě na úrovni letošního roku. Pro uspíšení realizace investiční akce INFRAGEN by sice bylo žádoucí tento ukazatel zvýšit, malý nárůst ukazatele celkových institucionálních výdajů to však nedovoluje. Potřebný prostor je tak nutné vytvořit odložením některých jiných investičních akcí do příštích let. Zpoždění, ke kterému došlo kvůli průtahům ve výběrových řízeních a při zajišťování potřebné dokumentace v roce 2004, nebylo ještě možné zcela dohnat. Abychom účelně využili disponibilní prostředky a umožnili zrychlení výstavby INFRAGENu v příštím roce, vybrali jsme opět několik dostatečně připravených akcí plánovaných pro rok 2006 a zajistili jejich realizaci již v letošním roce. Protože výše kapitálových výdajů stále nestačí k potřebné modernizaci a obnově majetku, je velmi důležité, aby si pracoviště vytvářela doplňující zdroje ve formě odpisů. Podle osvědčeného postupu v rámci schválených pravidel budou i v roce 2006 rozpočtové institucionální investiční zdroje pracovišť pro pořízení přístrojů a zařízení tvořit: - institucionální investiční prostředky na nákladné přístrojové vybavení s pořizovací cenou nad 5 mil. Kč, které navrhne na základě oponentního řízení Rada pro nákladné přístroje; - institucionální investiční prostředky na nákup přístrojů získané v interních konkurzech v rámci vědních oblastí; - neinvestiční dotace na odpisy hmotného movitého majetku a nehmotného majetku. Velikost podílů těchto investičních zdrojů pro jednotlivé vědní oblasti bude odvozena z poměru počtů vědeckých a odborných pracovníků s vysokoškolským vzdělá- 7

8 ním zařazených do vědeckých oddělení pracovišť, který je na základě zjištěné skutečnosti za období leden až září roku 2005 vyjádřen takto: I. OV 40,87 %, II. OV 53,34 %, III. OV 5,79 %. Ve III. OV je použita váha 0,3, kterou na základě rozboru využití prostředků v rámci přístrojových konkurzů v posledních několika letech schválila Akademická rada na svém 57. zasedání dne 22. února Stavby lze financovat z investičních zdrojů, kterými jsou - investiční dotace navrhované podle nejnaléhavějších požadavků pracovišť a schvalované Akademickým sněmem (návrh pro rok 2006 je předložen v Tabulkách 3 a 5); - neinvestiční dotace na odpisy nemovitého majetku (tzv. stavební odpisy); pravidla pro jejich použití jsou připomenuta na konci kapitoly II.2.1 a jejich výše navržena v Tabulce 3; - další prostředky fondů reprodukce majetku. V současné době se nabízejí další významné zdroje investičních prostředků v podobě projektů financovaných ze strukturálních fondů apod. Je velmi žádoucí, aby se pracoviště zejména mimopražská snažila těchto zdrojů využít. Zkušenosti z projektů realizovaných několika pracovišti ukazují, že dokážeme vytvořit mechanismy umožňující zajistit prostředky pro kofinancování těchto projektů a zálohování průběžných výdajů. Navrhovaná tvorba a použití institucionálních investičních zdrojů jsou shrnuty v následujícím přehledu, kurzívou jsou uvedeny neinvestiční prostředky na odpisy: Zdroje tis. Kč investiční institucionální prostředky neinvestiční institucionální prostředky na odpisy C e l k e m Čerpání tis. Kč na stavby investiční dotace nerozepsané prostředky 2 dotace na stavební odpisy na stroje a zařízení konkurzy dotace na odpisy hmotného movitého a nehmotného majetku počítačové sítě ostatní pracoviště (SSČ, KNAV) a rezerva rezerva na odpisy C e l k e m Případné použití stavebních odpisů předběžně povolené Akademickou radou v průběhu roku 2006 bude předloženo ke schválení jarnímu zasedání Akademického sněmu v roce

9 II.2.4. Kapitálové účelové výdaje Účelové investiční prostředky přidělené státním rozpočtem podle návrhu schváleného Radou pro výzkum a vývoj jsou rozděleny takto: tis. Kč Grantová agentura AV ČR v tom juniorské granty Program Nanotechnologie pro společnost Program podpory projektů cíleného výzkumu (NPV I) Tématický program Informační společnost (NPV I) C e l k e m O přidělení podpory na pokračující i nové projekty budou rozhodovat příslušné oborové rady. O případné úpravy ukazatelů podle skutečně přidělených částek požádáme se souhlasem Rady pro výzkum a vývoj Ministerstvo financí. Účelové prostředky na granty a projekty budou podle 10 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. převedeny všem příjemcům do konce února 2006 (s výjimkou programu Nanotechnologie pro společnost, který bude zahájen až od 1. července 2006). II.2.5. Ostatní příspěvky Z celkové částky tis. Kč je určeno na dotace vědeckým společnostem příspěvky vyplývající z členství v mezinárodních organizacích tis. Kč tis. Kč V Radě vědeckých společností je v současné době sdruženo 72 českých vědeckých společností, kterým jsou v souladu s usnesením vlády ze dne 7. února 2001 č. 114 poskytovány dotace na neziskové vědecké projekty, především na jejich bohatou publikační, popularizační a přednáškovou činnost. Snížení výše členských příspěvků do mezinárodních organizací proti uplynulým letům odpovídá plnému zařazení České republiky do evropských struktur. II.3. Příjmy Rozpočet příjmů kapitoly 361 Akademie věd ČR pro rok 2006 zůstává na poměrně realistické výši tis. Kč. Pokud bude nutné případné nesplněné příjmy v souladu s ustanovením 25 odst. 1, písm. d) zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla) vázat ve výdajové části rozpočtu, nepůjde o částku, která by v rozpočtu Akademie věd ČR hrála významnou roli. 9

10 III. Střednědobý výhled Návrh střednědobého výhledu v tříletém horizontu je přílohou návrhu zákona o státním rozpočtu. Uvádí tyto údaje o výši rozpočtových příjmů a výdajů naší kapitoly, které budou sloužit za východisko při jednáních o rozpočtech na příští roky (v tis. Kč): Ukazatel Příjmy Výdaje celkem IV. Závěry Hlavním úkolem pracovišť Akademie věd ČR z pohledu rozpočtu bude i v rámci nedostatečné dynamiky institucionálních výdajů rozvinout v potřebné míře řešení nových výzkumných záměrů zahájených v předchozím roce, směřovat k plánovaným cílům a připravovat se na efektivní využití zlepšených podmínek v institucionální podpoře, které se na základě střednědobého výhledu financování výzkumu a vývoje předpokládají pro rok Pracoviště a výzkumné týmy se musí snažit v co největší míře zapojit do projektů rámcových programů výzkumu a vývoje Evropské unie. Velmi důležité bude vytvářet dobré předpoklady pro získávání prostředků ze strukturálních fondů. Velké úsilí si vyžádá příprava a organizace přechodu pracovišť Akademie věd na právní formu veřejných výzkumných institucí podle nových zákonů č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, a č. 342/2005 Sb., o změně některých zákonů, který zahrnuje i odpovídající novelu zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd ČR. V oblasti hospodaření půjde především o zajištění převodu majetku potřebného pro činnost veřejných výzkumných institucí a včasnou přípravu na dopady legislativních změn na způsob hospodaření. 10