Zimoviš tě netopýrů v Železných horá ch a na Rychnovsku

Transkript

1 Sčítánínetopýrů v zimoviš tích Č R Vespertilio 5: , 2001 ISSN Zimoviš tě netopýrů v Železných horá ch a na Rychnovsku Vladimír LEMBERK Východočeské muzeum, Zá mek 2, CZ Pardubice Jeskyně Podolská a Páterova u Vápenného Podolu Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Podolská jeskyně a Páterova jeskyně u Vápenné ho Podolu a Prachovic; Vápenný Podol krasové jeskyně. Lokalizace. 6159b východní Č echy, okr. Chrudim, 1 km Z od Vápenné ho Podolu. Popis. Systé m krasových jeskyní, tvořený jeskyní Podolskou, původní Starou Páterovou a tzv. Novou Páterovou v nadm. výšce cca 520 m. Podolská j. byla známa pravděpodobně již před r. 1944, Stará Páterova j. byla objevena v r a Nová Pá terova j. v r Jeskyně se nalé zají v dobývacím prostoru Cementárny Prachovice, proto je vstup do jeskyní umož něn svislou betonovou šachtou o dé lce cca 60 m. Podolská j. je tvořena dómem o výšce cca 20 m, šířce 4 m, s několika komíny celková dé lka prostupných čá stí je cca 150 m. Podolská j. je uměle propojena cca 50 m dlouhou štolou s Pá terovou j. Výška prostor ve Staré Pá terově j. dosahuje 3 4 m, její dé lka je cca 120 m. Nová Pá terova j. je tvořena rozlehlým dómem a soustavou chodeb, výška prostoru je značně proměnlivá, většinou od 1 do 4 m, dé lka jeskyně je cca 110 m. Vý zkum netopý rů a sčítání. První sčí t á n í provedl v letech Petr Rybář (Rybář [ed.] 1970, 1973, Rybář et al. 1973). V následujících letech proběhlo odtěž ení vápenců v prostoru vstupu do jeskynního systé mu, takž e kontroly zimoviště nebyly mož né. Teprve po vybudování nové ho vstupu pomocí svislé betonové šachty jsou od r prováděny pravidelné kontroly zimoviště. Sčitatelé. Na počátku 70. let provedl ojedinělá sčítání P. Rybář, od r se na sčítání podílejí F. Bárta, V. Lemberk, J. Rejl, J. Svoboda a A. Žáková. Další údaje Rhip, 17 Mema. Shrnutí výsledků. Doposud bylo zastiž eno 5 druhů (viz tab. 1), přičemž lokalita je nejvýznamnějším zimovištěm M. emarginatus a druhým nejpočetnějším zimovištěm R. hipposideros ve východních Č echách (v roce 2001 dokonce nejpočetnějším) u obou druhů je zaznamenán nárůst početnosti v posledních letech. U M. emarginatus se provádí od r krouž kování. Sklepy zámku Heřmanů v Městec Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Zámek v Heřmanově Městci. Lokalizace. 6059c východní Č echy, okr. Chrudim, Heřmanův Městec. Popis. Soustava sklepů pod zámkem. Zámek je ú čelově využ íván jako Domov důchodců, proto i menší část sklepů slouží k uskladnění brambor. Celková dé lka sčí taných sklepních chodeb (omítnutých, nevytápěných) je cca 60 m na jejichž konci je kamenná klenutá místnost o půdorysu cca 10 6 m a výšce cca 5 m. Nadmořská výška 290 m. Vý zkum netopý rů a sčítání. První zmínka o výskytu netopýrů v zámku v Heřmanově Městci pochází od Sklenáře (Rybář et al. 1973), který ovšem zkoumal pouze letní kolonie. První sčí t á n í ve sklepích provedli až v r V. Lemberk a J. Sklenář. 163

2 Tab. 1. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v Podolské a Pá terově jeskyni Datum \ druh Rhip Mema Mdau Mmyo Paur S Sčitatelé. V r sčí tal V. Lemberk a J. Sklenář, od r se na sčí t á n í podílejí F. Bárta a V. Lemberk, částečně i J. Rejl ( ). Ú daje ze zimního sčítání Rhip; Rhip; Rhip; Rhip; Rhip; Rhip; Rhip. Shrnutí vý sledků. Doposud byl ve sklepích zastiž en pouze R. hipposideros v celkové početnosti do 10 ex. Sklepy zámku jsou pouze částí rozsáhlých podzemních prostor mezi kostelem a zámkem, které jsou však zcela nepřístupné. Lednice v zámeckém parku V Heřmanově Městci Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Zámecký park v Heřmanově Městci. Lokalizace. 6059c východní Č echy, okr. Chrudim, Heřmanův Městec. Popis. Soustava kamenných klenutých místností a chodeb využívaných v minulosti k uskladnění ledu. K zimování jsou využ ívány netopýry tři místnosti o půdorysu cca 6 3 m, 4 3 m a především největší m, výška stropu všech je cca 3 m. Vstupní chodba má dé lku asi 15 m. Vše je postaveno ze stavebních kamenů s hlubokými spárami. Vchod do lednice byl opatřen mříž emi, v současnosti jsou však mříž e vylomeny a tudíž je prostor přístupný veřejnosti. Nadmořská výška 290 m. Vý zkum netopý rů a sčítání. První sčí t á n í v lednici provedli až v r F. Bárta a V. Lemberk. V r nebylo sčí t á n í provedeno z důvodu nepřístupnosti prostor. Sč itatelé. Od r se na sčítání podílejí F. Bárta a V. Lemberk, částečně i J. Rejl ( ). Shrnutí výsledků. Doposud bylo ve sklepích lednice zastiž eno 5 druhů netopýrů (viz tab. 2), přičemž nejpočetnější je B. barbastellus (kaž doročně celkem 5 10 ex.). K zajímavějším patří 1 ex. M. mystacinus (samec) zjištěný v r Tab. 2. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v lednici v zá meckém parku v Heřmanově Městci Datum \ druh Mmyo Mdau Mmys Paur Bbar S zamčeno zamčeno 164

3 Tab. 3. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích hradu Lichnice Datum \ druh Rhip Mmyo Mdau Paur Paus Bbar S * (1) 1 1 2(3) * * převzato z Bendy et al. (1997) Sklepy hradu Lichnice Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Zřícenina hradu Lichnice. Lokalizace. 6159b východní Č echy, okr. Chrudim, nad obcí Podhradí. Popis. Soustava 2 kamenných klenutých místností (půdorys cca 4 8 m a 7 20 m, výška stropu 4 m) a přístupové chodby (vše postaveno ze stavebních kamenů s hlubokými spárami) + ve skále vylámané prostory na konci sklepa (dé lka cca 8 m, výška do 2 m, skalní povrch). Vstupní chodba má dé lku asi 15 m. Sklep je opatřen mříž emi a tudíž je prostor nepřístupný veřejnosti. Nadmořská výška 450 m. Vý zkum netopý rů a sčítání. První sčí t á n í v hradním sklepě provedl až v r F. Bárta, od r sčí tají F. Bá rta, V. Lemberk, v letech J. Rejl. Sčitatelé. Od r se na sčí t á n í podílejí F. Bárta, V. Lemberk a J. Rejl. Shrnutí vý sledků. Doposud bylo ve sklepích hradu zastiž eno 6 druhů netopýrů, přičemž nejpočetnější je B. barbastellus (kaž doročně celkem 3 9 ex.). Sklepy hradu Žumberk Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Zřícenina hradu Žumberk; štola pod hradem Žumberk. Lokalizace. 6161a východní Č echy, okr. Chrudim, v obci Žumberk. Popis. Soustava kamenné klenuté místnosti (půdorys cca 4 8 m, výška stropu 5 m, mezi stavebními kameny hluboké spáry), přístupové chodby (dé lka cca 10 m) a ve skále vylámané prostory na konci sklepa skalnatý povrch (dé lka cca 10 m, výška do 2 m). Vstup do sklepa je v současnosti opatřen mříž emi. Nadmořská výška 360 m. Tab. 4. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích hradu Žumberk Datum \ druh Rhip Paur Bbar S

4 Tab. 5. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve vypouštěcíštole přehrady Pařížov Datum \ druh Bbar Mdau Vmur S Vý zkum netopý rů a sčítání: Jediným starším ú dajem je zmínka z kartoté ky Východočeské ho muzea v Pardubicích, kdy zde J. Sklenář zaznamenal 2 ex. R. hipposideros (Sklenář 1969). Pravidelná sčítání v hradním sklepě provádí od r F. Bárta, V. Lemberk a J. Rejl. Sčitatelé: Od r se na sčítání podílejí F. Bárta ( ), V. Lemberk ( ) a J. Rejl (1993, ). Shrnutí výsledků : Doposud byly ve sklepích hradu zastiž eny 3 druhy netopýrů (viz tab. 4), ovšem zimoviště má význam především pro R. hipposideros. V posledních letech i přes zajištění vchodu mříží je zimoviště takřka nevyuž ívané. Vý pustní štola přehrady Pařížov Alternativní ná zvy. Hráz přehrady Paříž ov; vodní nádrž Paříž ov. Lokalizace. 6159c východní Č echy, okr. Chrudim, cca 0,5 km JJV od obce Paříž ov (na řece Doubravě). Popis. Výpustní štola v přehradní hrázi, kterou obvykle proté ká velmi malé množ ství vody. Stěny štoly jsou zpevněny betonem, do které ho jsou zapuštěny pá lené drenážní trubky. Štola má oválný průřez o průměru cca 3,5 m a je dlouhá cca 70 m. Nadmořská výška 300 m. Vý zkum netopý rů a sčítání. Pravidelná sčí t á n í jsou prováděna teprve od r (F. Bárta, V. Lemberk, J. Rejl). Sčitatelé. Od r se na sčítání podílejí F. Bárta ( ), V. Lemberk ( ) a J. Rejl ( ). Shrnutí vý sledků. Doposud byly ve štole zastiž eny 3 druhy netopýrů (viz tab. 5), ovšem zimoviště má význam především pro B. barbastellus, jehož početnost se výrazně zvýšila v polovině 90. let (max. 47 ex.). K významným zjištěním patří V. murinus v r Stará štola Horní Sokolovec Alternativní ná zvy. Štola v PR Ú dolí Doubravy; Horní Mlýn u Doubravy. Lokalizace. 6260c východní Č echy, okr. Havlíčkův Brod, cca 2 km V od Chotěboře (vchod do štoly je na pravé m břehu Doubravy 5 m od řeky). Popis. Stará štola vylámaná v rulách, dé lka sčí tané (přístupné ) čá sti cca 60 m, šířka 1,5 2 m, výška 2 3 m. Štola se po 30 m vstupní chodby větví ve 2, přičemž levá chodba je po 15 m zavalená (přes zával nelze proniknout). Nadmořská výška 400 m. Štola je doposud volně přístupná, vchod by měl být Správou CHKO Železné hory v nejbliž ší době zajištěn mříž í. Výzkum netopý rů a sčítání. Pravidelná sčí t á n í jsou prováděna teprve od r (F. Bárta, V. Lemberk, J. Rejl). Sčitatelé. Od r se na sčítání podílejí F. Bárta ( ), V. Lemberk ( ) a J. Rejl ( ). 166

5 Tab. 6. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve staré štole HorníSokolovec Datum \ druh Rhip Mmyo Mnat Mdau Mmys Paus Paur Bbar S Shrnutí vý sledků. Doposud bylo ve štole zastiž eno 8 druhů netopýrů (viz tab. 6), k nejpočetnějším patří B. barbastellus (až 11 ex.) a M. myotis (pravidelně 1 2 ex.). K významnějším zjištěním patří M. mystacinus v r Roku 2000 byla štola uzamčena a vchod byl částečně zazděn, čímž pravděpodobně došlo k vnitřnímu oteplení (následující zimu byli zjištěni Rhip a Mnat). Krypta kostela v Běstvině Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Krypta pod kostelem v Běstvině. Lokalizace. 6159d východní Č echy, okr. Chrudim, Běstvina. Popis. Krypta pod podlahou kostela, o půdorysu cca 10 5 m s klenutým stropem ve výšce 2,5 m a s omítnutými zdmi i stropem. Ve zdech krypty je asi 12 výklenků 0,5 m hlubokých. Nadmořská výška 340 m. Vý zkum netopý rů a sčítá ní. První ú daj pochází až z ledna 1997, kdy zde zimování R. hipposideros zjistil J. Cach. Pravidelná sčítání jsou prováděna od roku 1998 (F. Bárta, V. Lemberk). Sčitatelé. Od r se na sčí t á n í podílejí F. Bárta ( ), J. Cach (1997), V. Lemberk ( ) a J. Rejl (1998). Ú daje ze zimního sčítání. Leden Rhip; Rhip; Rhip; Rhip; Rhip. Shrnutí výsledků. Krypta kostela je významným zimovištěm R. hipposideros. Jeho počty v průběhu pěti let sčí t á n í narůstají a lokalita je tak v současnosti druhým až třetím nejpočetnějším zimovištěm druhu ve východních Č echách. Pozoruhodná je rovněž denzita hibernujících jedinců na malé ploše. Sklepy zámku Kostelec nad Orlicí Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Sklep pod zámeckým skleníkem v Kostelci n. O. Lokalizace. 5863c východní Č echy, okr. Rychnov nad Kněž nou, Kostelec nad Orlicí. Popis. Starý sklep pod zámeckým skleníkem, tvořený vstupním schodištěm a dvěma prostorami o půdorysu cca 8 12 m, s klenutým stropem ve výšce cca 4 m. Stěny sklepa jsou z opracovaných kamenů (hluboké Tab. 7. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích zá mku Kostelec nad Orlicí Datum \ druh Rhip Paur Bbar S

6 Tab. 8. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích zá mku Opočno Datum \ druh Rhip Paus Paur Bbar S spáry), klenba stropu je z pálených cihel. Přední místnost sklepa je využívána k uskladnění ovoce, zadní je nevyužívána (zde hibernují R. hipposideros). Nadmořská výška 280 m. Vý zkum netopý rů a sčítání. První a jediná starší zmínka o zimování v lokalitě jsou ú daje Rybáře (Rybář a kol. 1973), který zde zjistil 7 ex. Pravidelná sčí t á n í jsou prováděna teprve od roku 1995 (V. Lemberk). Sčitatelé. Na počá tku 70. let provedl ojedinělá sčí t á n í P. Rybář, od r sčí t á n í provádí V. Lemberk. Shrnutí výsledků. Doposud byly zastiž eny 3 druhy netopýrů (viz tab. 7), přičemž lokalita je především zimovištěm R. hipposideros. U tohoto druhu však zde dochází v posledních letech ke kolísání početnosti, patrně i v souvislosti se stavebními ú pravami podkroví zámku (letní kolonie). Sklepy zámku Opočno Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Sklep pod zámkem v Opočně. Lokalizace. 5762b východní Č echy, okr. Rychnov nad Kněž nou, Opočno. Popis. Staré sklepy pod zámkem, tvořené dvěma samostatnými prostorami. První navazuje na staré sklepy pivovaru, t.č. oddělené, a je tvořen vstupním schodištěm (asi 15 m dlouhým) a sedmi prostorami o půdorysu cca m, s klenutým stropem ve výšce cca 5 10 m. Stěny sklepa jsou v menší míře z opracovaných kamenů (hluboké spáry), většina prostor je omítnutá. Sklep není t.č. využíván. Druhý sklep je tvořen vstupním schodištěm (asi 10 m dlouhým), menší prostorou vytesanou do skály (opuka) o půdorysu 4 4 m a výšce 2 m, a vlastní sklepní místností, tvořenou klenutým stropem z otesaných kamenů (výška cca 5 m) a o půdorysu cca 5 12 m. Tento sklep je čá stečně využíván k uskladnění brambor. Nadmořská výška 290 m. Vý zkum netopý rů a sčítání. První ú daje z r a 1969 uvádí Rybář a kol. (1973), později nebylo zimoviště pravděpodobně soustavně navštěvováno. Pravidelná sčí t á n í jsou prováděna teprve od roku 1995 (V. Lemberk). Sčitatelé. V 60. letech provedli ojedinělá sčí t á n í P. Rybář a J. Sklenář, od r sčí t á n í provádí V. Lemberk. Shrnutí výsledků. Doposud byly zastiž eny 4 druhy netopýrů (viz tab. 8), přičemž lokalita je především zimovištěm R. hipposideros. U tohoto druhu však zde dochází v dlouhodobé m horizontu ke kolísání početnosti. Literatura BÁRTA F., 1996: Za zimovišti netopýrů v Železných horách. Ochr. Přír., 51: BÁRTA F., 2000: Obratlovci. Železné hory, Sborník Prací, 9: BENDA P., REITER A., REJL J. & BÁRTA F., 1997: Netopýři Železných hor. Vespertilio, 2: LEMBERK V., 2001: Obratlovci okresu Chrudim. Východočeské museum, Pardubice, 248 pp. 168

7 LEMBERK V. & REJL J., 1998: Netopýr pestrý (Vespertilio murinus) ve východních Č echách. Lynx (Praha), n. s., 29: REJL J., BÁRTA F. & LEMBERK V., 1997: Výsledky zimního sčí t á n í letounů v Páterově a Podolské jeskyni u Vápenné ho Podola (okr. Chrudim) v letech Východočes. Sbor. Přír. Práce a Studie, 5: RYBÁŘ P. (ed.), 1970: Faunistické materiály z východních Č ech I. Práce a Studie Přír., Pardubice, 2: RYBÁŘ P. (ed.), 1973: Faunistické materiály z východních Č ech III. Práce a Studie Přír., Pardubice, 5: RYBÁŘ P., SKLENÁŘ J. & MILES P., 1973: Přehled netopýrů východních Č ech. Práce a Studie Přír., Pardubice, 5: SKLENÁŘ J., 1969: Poznámky k rozšíření netopýrů (Chiroptera) ve východních Č echách. Acta Mus. Reginaehrad., S. A, 10:

8 Sč ítánínetopýrů v zimoviš tích Č R Vespertilio 5: 170, 2001 ISSN Netopýři zimujícív důlním díle Maleš ov u Kutné Hory Vladimír HANZAL, Martin PRŮCHA & Jan NEUWIRTH Agentura ochrany přírody a krajiny Č R, Kališ nická 4 6, CZ Praha 3 Alternativní ná zvy. Malešov, V Rudě (Cílek 1988). Lokalizace střední Č echy, okr. Kutná Hora, 2 km S od obce Malešov. Popis. Opuštěné důlní dílo, ve které m je těž ba ž elezné rudy připomínána již od počátku 18. století (1723). Nesoustavná, zpočátku povrchová a později i podzemní těž ba probíhala s různě dlouhými přestávkami až do roku Štolové patro dolu ú stí v pravé m břehu Vrchlice jen několik desítek metrů pod přehradou té hož názvu. Celková dé lka chodeb o průměrné světlosti 1,5 2 m činí cca 500 m. Vý zkum netopý rů a sčítání. Ačkoliv se jedná o speleologicky relativně známou lokalitu, chiropterologický průzkum zde byl zahájen až v roce 1989 (Hanzal et al. 1996). K dispozici jsou především data ze zimního sčítání, odchyty do sítí byly prozatím prováděny nepravidelně. Během zimních kontrol nebylo krouž kováno. V roce 2000 bylo zimoviště zabezpečeno mříž emi proti nekontrolované mu vstupu. Sčítatelé. Koordinátorem byl V. Hanzal, sčítání se od počátku pravidelně ú častnil M. Průcha a od roku 1999 J. Neuwirth. Shrnutí vý sledků. Viz tab. 1. Doposud bylo na zimovišti zaznamenáno 10 druhů. Dominantním druhem po celé sčítací období byl Barbastella barbastellus (75 85 %). Pravidelně se ve větší početnosti na zimovišti vyskytovaly Plecotus auritus, Myotis myotis a Myotis daubentonii, jednotlivě pak Myotis nattereri, Eptesicus serotinus, Rhinolophus hipposideros a do roku 1995 Myotis mystacinus. Ojediněle byl zaznamenán výskyt druhů Plecotus austriacus (2 ) a Myotis bechsteinii (1 ). Literatura CÍLEK V., 1988: Památky hornické činnosti na skarnové m lož isku Malešov u Kutné Hory. Památky a Příroda, 1988(2): HANZAL V., PRŮ CHA M. & NEUWIRTH J., 1996: Významné zimoviště netopýra černé ho (Barbastella barbastellus) na Kutnohorsku. Speleofórum, 15: 58. Tab. 1. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v dů lním díle Malešov Datum / druh Bbar Mmyo Mdau Mnat Mbec Mmys Paur Eser Rhip Σ

9 Sč ítánínetopýrů v zimoviš tích Č R Vespertilio 5: , 2001 ISSN Netopýři zimujícív dů lním díle Hosín-Orty Radek LUČ AN 1 & Marek JIROUŠ 2 1 Biologická fakulta JU, katedra zoologie, Braniš ovská 31, CZ Č eské Budějovice 2 Zemědělská fakulta JU, katedra ekologie Bat hibernaculum Hosín-Orty (S Bohemia). The results of winter censuses of hibernating bats in Hosín-Orty galleries situated on the northern edge of S-Bohemian basin are presented. In total, 339 individuals of seven bat species were found during five checks in three winter periods : Barbastella barbastellus, Plecotus auritus, P. austriacus, Myotis bechsteinii, M. daubentonii, M. myotis and M. nattereri. M. bechsteinii represented 11% (n = 37) of the whole sample what is the highest dominance recorded from Czech hibernation sites. M. myotis, in contrast with other localities in the Czech Republic, was quite rare and the species was absent in the last winter. The high relative abundance of M. daubentonii (over 51% of the sample) corroborates the increasing population trend of the species in Central Europe. The site represents the largest bat hibernaculum in S-Bohemian basin. Popis a lokalisace. Jedná se o bývalý důl na kaolín, vytvořený v nepravidelných usazeninách svrchněkřídové ho jezera (tzv. klikovské souvrství). Jde o té měř výlučně horizontální systé m štol, rozdělených jako obrovské vějíře na tři systé my: střední Hosín I, severozápadní Hosín I a již ní Hosín III, které se sice té měř dotýkají, ale až na výjimky nejsou propojeny. Mocnost nadloží lož iska která je v již ní čá sti okolo 3 m, směrem na sever postupně stoupá, až na nejsevernějším výběž ku dosahuje 15 m. Celková dé lka chodeb je té měř 6 kilometrů, (viz tab. 1). Dnes je důl přístupný jedinou štolou. Vchody leží v lese, asi 700 m od trolejbusové zastávky v Borku, na katastrálním ú zemí obcí Hosín a Hrdějovice (Kaifoš & Kolčava 1993). Vý zkum netopý rů. Nepravidelné odchyty netopýrů ve vhodné m období zde v 80. A 90. letech prováděl P. Bürger z Jihočeské ho muzea v Č eských Budějovicích, od roku 1999 autoři tohoto příspěvku. Celkem zde bylo zjištěno v letním a podzimním období 8 druhů netopýrů: M. bechsteinii, M. daubentonii, M. mystacinus, M. myotis, M. nattereri, P. auritus, P. austriacus a B. barbastellus. Zimní sčítání a také krouž kování zde opět prováděl P. Bürger, ovšem nikoli v celé m systé mu štol, ale převážně jen v Hosíně I (Bürger in verb.). Teprve od roku 1999 zde bylo zimní sčí t á n í provedeno podrobně v systé mech Hosín I a Hosín II, od roku 2000 již jsou sčítány všechny tři systé my (Hosín III je komplikovaně přístupný ú zkými plazivkami). Celkem zde bylo v zimách 1998/1999, 1999/2000 a 2000/2001 b ěhem 5 kontrol (Hosín III byl sčí t á n jen při 3 z nich) zjištěno 339 jedinců 7 druhů netopýrů: M. bechsteinii, M. daubentonii, M. myotis, M. nattereri, P. auritus, P. austriacus a B. barbastellus. Souhrnné i parciální výsledky jsou uvedeny v tab. 2 a 3. Další údaje. Hosín I: Mdau, 1 Paur, 2 Bbar; Mdau, 1 Mnat, 1 Mbec, 2 Paur; Hosín II: Mdau, 9 Mnat, 2, Mmyo, 8 Mbec, 5 Paur; Mdau, 7 Mnat, 7 Mbec, 14 Paur; Mdau, 4 Mnat, 3 Mbec. Shrnutí vý sledků. Celkové slož ení sledované ho společenstva netopýrů nezapadá plně do kontextu zkušeností z obdobných zimovišť v Č eské republice (např. Anděra et al. 1992, Č ervený 1982, Řehák & Gaisler 1999). Výjimku tvoří především Myotis bechsteinii, jehož vysoká dominance (D = 11 %, n = 37) zde nemá obdobu v ž ádné m současně známé m zimovišti na našem ú zemí. Velmi malé zastoupení a později dokonce ú plná absence Myotis myotis je zřejmě dána celkovou vzácností až té měř vymizením tohoto druhu v Č esko- Tab. 1. Délky chodeb jednotlivý ch systémů chodba Hosín I Hosín II Hosín III celkem délka [m]

10 Tab. 2. Souhrnné vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v letech Species \ chodba Hosín I Hosín II Hosín III Celkem D % Myotis daubentonii ,6 Myotis nattereri ,5 Myotis myotis ,2 Myotis bechsteinii ,9 Plecotus austriacus ,9 Plecotus auritus ,7 Barbastella barbastellus ,2 Celkem budějovické pánvi v důsledku především znemož nění přístupu netopýrů do míst bývalých letních kolonií (půdy kostelů a větších budov), prováděným velkoplošně, především jako zábrana před vnikem městských holubů (Lučan, vlastní ú daje). Za pozornost stojí též velmi vysoké (přes 51 %) zastoupení Myotis daubentonii které je ovšem v souladu s celkovým trendem vývoje početnosti tohoto druhu ve střední Evropě (např. Hanzal & Průcha 1992, Řehák 1997) a celkově vysokou abundancí tohoto druhu v rybničnaté krajině již ních Č ech. Stejně tak poměrně vysoké zastoupení Myotis nattereri je zřejmě odrazem relativní početnosti tohoto druhu ve zdejší krajině (Hanák in verb., Lučan, vlastní ú daje) jejíž extendovanou demonstrací je nedaleké největší zimoviště tohoto druhu u nás Chýnovská jeskyně (Anděra et al. 1992). Průměrným počtem 68 netopýrů na jednu kontrolu představuje Hosínský komplex štol největší zimoviště netopýrů v Č eskobudějovické pánvi, zároveň se jedná o také o největší zimoviště druhu M. bechsteinii v Č eské republice. Literatura ANDĚRA M., ZBYTOVSKÝ P. & BÜ RGER P., 1992: Bat community of the Chýnovská jeskyně Cave (Southern Bohemia, Czechoslovakia) in Pp.: In: HORÁČEK I. & VOHRALÍK V. (eds.): Prague Studies in Mammalogy. Charles Univ. Press, Praha, 246 pp. Č ERVENÝ J., 1982: Results of investigations of Bats (Chiroptera) at Loreta near Klatovy. Lynx, n. s., 21: HANZAL V. & PRŮ CHA M., 1992: Changes in numbers of bats hibernating in the Bohemian Karst during Pp.: In: HORÁČEK I. & VOHRALÍK V. (eds.): Prague Studies in Mammalogy. Charles Univ. Press, Praha, 246 pp. KAIFOŠ D. & KOLČ AVA M., 1993: Hosín. Speleo, 13: ŘEHÁK Z. & GAISLER J., 1999): Long-term changes in the number of bats in the largest man-made hibernaculum of the Czech Republic. Acta Chiropterol., 1: ŘEHÁK Z., 1997: Long term changes in the size of bat populations in Central Europe. Vespertilio, 2: Tab. 3. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v jednotlivý ch termínech v letech Datum / druh Mdau Mmyo Mnat Mbec Paus Paur Bbar S Hosín I Hosín II Hosín III

11 Sč ítánínetopýrů v zimoviš tích Č R Vespertilio 5: , 2001 ISSN Přehled zimovišť netopýrů v Hostýnských vrších a jejich předhůří Radek LUČ AN 1 & Tomá š SVAČINA 2 1 Katedra zoologie, Biologická fakulta JU, Braniš ovská 31, , Č eské Budějovice 2 MěÚ Bystřice p.host.,referá t ŽP, , Bystřice pod Hostýnem Jeskyně Čecheřinka Lokalizace. k. ú. Rusava, kv. 6672, okr. Kroměříž. Popis. Pseudokrasová jeskyně v hřebeni kopce Č echer v jz.části Hostýnských vrchů, zčásti uměle prohloubena. Celková dé lka cca m. První ú daje z r (Moudrý in Moštěk), pravidelná sčí t á n í až v 90. letech 20. století. Vchod zabezpečen mříží. Sčitatelé. R. Lučan, S. Č ech, J. Moštěk, A. Moudrý, P. Remešová, T. Svačina, A. Urc. Ú daje. Viz tab. 1. Další ú daje: Rhip; Bbar. Jeskyně ve Smrduté Alternativní ná zev. Puklinová jeskyně v horní části PP Smrdutá. Lokalizace. k. ú. Chvalčov, kv. 6672, okr. Kroměříž. Popis. Asi 60 m dlouhá průlezná chodba s četnými nepřístupnými puklinami neznámé délky. Obtíž ně kontrolovatelná. Sčítání až od r Sčitatel. R. Lučan. Ú daje Paur; Bbar, 1 Mdau, 1 Paur; Paur. Sklep zříceniny hradu Lukov Lokalizace. k. ú. Lukov, kv. 6772, okr. Zlín. Popis. Nevelký sklep hradní zříceniny nad obcí Lukov. Sč itatel. R. Lučan. Ú daje Mmyo (mrtvý stále visící); Bbar; Mbec. Jeskyňka Hradisko pod hradem Lukov Lokalizace. k. ú.lukov, kv. 6772, okr. Zlín. Popis. Pseudokrasová jeskyňka v hřebeni kopce, 0.5 km severně od obce. Sčítání netopýrů až od r Sčitatel. R. Lučan. Ú daje Mdau, 1 Rhip; Mmyo; Rhip, 1 Mdau. 173

12 Tab. 1. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v jeskyni Č echeřinka Datum \ druh Rhip Bbar Mbec Mema Mnat M.sp. S Tab. 2. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích zá mku v Bystřici pod Hostý nem Datum \ druh Eser Enil Paus S Sklepy zá mku Laudonů v Bystřici pod Hostý nem Lokalizace. Bystřice pod Hostýnem, kv. 6672, okr. Kroměříž. Popis. Rozsáhlá zámecká sklepení, čá st pod Novým zámkem. Sčí t á n í od r Sčitatelé. R. Lučan, T. Svačina. Ú daje. Viz tab. 2. Další ú daje: Paus; Eser, 4 Paus; Paus. Sklepy zámku Holešov Lokalizace. Holešov, zámek, k. ú. Holešov, kv. 6671, okr. Kroměříž. Popis. Rozsáhlá zámecká sklepení. Sčítání od r Sčitatelé. S. Č ech, R. Lučan, J. Moštěk, P. Remešová, T. Svačina. Ú daje. Viz tab. 3. Tab. 3. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích zá mku v Holešově Datum \ druh Rhip Eser Paus S

13 Sč ítánínetopýrů v zimoviš tích Č R Vespertilio 5: , 2001 ISSN Zimoviš tě netopýrů v Č eském rá ji Zdeněk MRKÁČ EK 1, Daniel HORÁČ EK 2 & Miroslav JÓŽA 3 1 Sprá va CHKO Č eský rá j, Dvořá kova 294, CZ Turnov 2 Sametová 721, CZ Liberec 6 3 Pod skalkou 196, CZ Liberec 30 Sklepy zá mku Hrubá Ská la Lokalizace. 5457, východní Č echy, okr. Semily, u obce Hrubá Skála, s. š., v. d., CHKO Č eský ráj. Popis. Zámek je postavený na dvou skalních blocích a jeho součástí je sklepení vytesané v pískovci, chodba a dvě místnosti po stranách, jež jsou hlavním předmětem kontrol v posledních letech. Vý zkum netopý rů a sčítání. První známé ú daje pochází z konce padesátých a poloviny šedesátých let, kdy lokalitu navštívil M. nevrlý (in litt.) a V. Hanák (Hanák & Gaisler 1972), teprve od roku 1996 je lokalita pravidelně kontrolována. Sčítatelé. M. Nevrlý v ú noru 1959, V. Hanák a spolupracovníci v březnu 1959 a ú noru 1964; M. Jóž a, D. Horáček, T. Bartonička a další spolupracovníci v letech Shrnutí výsledků. Viz tab. 1. Celkem zastiž eny 4 druhy. Před přestavěním prostorné chodby na kotelnu v šedesátých letech zde bylo zimoviště druhu Rhinolophus hipposideros. Tento druh zde po přestavbě nějakou dobu nezimoval. V letech zjištěn významný nárůst jeho početnosti. Dominantním druhem je zde R. hipposideros, který zimuje v menší levé místnosti, v pravé místnosti zimují chladnomilnější druhy. Sklepení hradu Kost Lokalizace. 5556, východní Č echy, okr. Jičí n, v obci Podkost cca 4 km SZ od Sobotky, s. š., v. d., CHKO Č eský ráj. Popis. Gotický hrad na pískovcové skále. Č lenité tesané sklepení se nachází pod hlavní hradní budovou za vstupní bránou a na nádvoří. Další tři sklepy vytesané v pískovci se nacházejí pod hradbami proti bývalé mu pivovaru. Dva velké sklepy jsou propojeny a z většího z nich vede štola směrem k rybníku, která končí z á valem. Poslední sklepení je v objektu bývalé ho hradního pivovaru, kde jsou sklepy ve dvou patrech nad sebou (horní zčásti tesané sklepení, spodní zděné ). Vý zkum netopý rů a sčítání. Lokalita byla jednorázově navštívena r V. Hanákem a spolupracovníky (Hanák & Gaisler 1972, Rybář et al. 1973), v roce 1985 Z. Mrkáčkem, v letech M. Jóž ou, D. Horáčkem, T. bartoničkou a spolupracovníky. V letech 1984 a 1995 byly navštíveny pouze sklepy na ná dvoří a za vstupní branou (pravděpodobně i v roce 1959), od roku 1996 jsou sledovány všehny podzemní prostory lokality. Sčítatelé. V. Hanák a spolupracovníci v roce 1959, Z. Mrkáček v roce 1985, M. Jóž a, D. Horáček,T. Bartonička a spolupracovníci v letech Shrnutí výsledků. Viz tab. 2. Celkem zastiž eno 5 druhů netopýrů. Ve sklepech přímo na hradě nalezeny jednotlivé kusy druhu Rhinolophus hipposideros a v jejich okrajových čá stech (u větracích oken) zimovali jedinci rodu Plecotus. Ve velké m sklepení pod hradem je dominantní Rhinolophus hipposideros, zde zimuje 175

14 Tab. 1. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích zá mku Hrubá Ská la Datum / druh Rhip Paus Eser Bbar Σ VK? VK velká kolonie, neuveden počet (Haná k & Gaisler 1972, Rybá ř et al. 1973) přibliž ně 90 % všech nelezených netopýrů. V horním sklepě pod pivovarem nacházíme v zadní čá sti několik jedinců druhu R. hipposideros a v přední netopýry rodu Plecotus, byl zde zaznamenán Eptesicus serotinus. Ve spodním sklepení pod pivovarem zimuje té měř výhradně druh Plecotus austriacus. Sklepy zámku Mnichovo Hradiště Lokalizace. 5455, střední Č echy, okr. Mladá Boleslav, s. š., v. d. Popis. Renesanční zámek s převážně zděným a zčá sti tesaným sklepením v katastru města. Vý zkum netopý rů a sčítání. První známé ú daje jsou z konce padesátých (Nevrlý in litt.) a šedesátých let (Hanák & Gaisler 1972), pravidelné kontroly od roku Sčítatelé. M. Nevrlý v roce 1958, V. Hanák a spolupracovníci v letech 1962 a 1964, D. Horáček, M. Jóž a a T. Bartonička v letech Shrnutí výsledků. Viz tab. 3. V padesátých a šedesátých letech početné zimoviště druhu Rhinolophus hipposideros, který z lokality té měř vymizel. V chladných čá stech pravidelně zimují oba naše druhy rodu Plecotus. Sklepy zámku Hrubý Rohozec Alternativní ná zev. Velký Rohozec. Lokalizace. 5456, východní Č echy, okr. Semily, dnes je součástí Turnova, s. š., v. d. Popis. Renesanční zámek se značně rozsáhlým zděným sklepením s dvěma tesanými prostorami v niž ší ú rovni. Vý zkum netopý rů a sčítání. První ú daje o zimujících netopýrech jsou z let 1959, 1962 a 1964 v souhrnech Hanáka & Gaislera (1972) a Rybáře et al. (1973), lokalita kontrolována pravidelně od roku Tab. 2. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích hradu Kost Datum / druh Rhip Paur Paus Eser Bbar Σ

15 Tab. 3. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích zá mku Mnichovo Hradiště Datum / druh Rhip Paur Paus Σ Tab. 4. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích zá mku Hrubý Rohozec Datum / druh Rhip Mmyo Paur Paus Eser Bbar Σ * ? * nesčítá no Sčítatelé. V. Hanák a spolupracovníci v ltech 1959, 1962 a 1964, M. Jóž a, D. Horáček, T. Bartonička a další spolupracovníci v letech Shrnutí vý sledků. Viz tab. 4. Celkem zastiž eno 6 druhů. V padesátých a šedesátých letech zimoviště druhu Rhinolophus hipposideros, který z lokality té měř vymizel. Sklepy hradu Valdštejn Lokalizace. 5457, cca 3 km J JV od Turnova, okr. Semily, CHKO Č eský ráj. Popis. Hrad je postavený na oddělených pískovcových blocích, tesané sklepy na předním nádvoří a na staré m hradě. Vý zkum netopý rů a sčítání. První ú daje pochází z roku 1959 (Hanák a Gaisler 1972), lokalita kontrolována pravidelně až v letech Sčítatelé. V. Hanák a spolupracovníci v letech 1959, Z. Mrkáček v roce 1984, D. Horáček, M. Jóž a, T. Bartonička a spolupracovníci v letech Tab. 5. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích hradu Valdštejn Datum / druh Rhip Mmyo Mdau Mnat Paur Paus Enil Bbar Σ

16 Tab. 6. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v jeskyni Krtola Datum / druh Rhip Mmyo Mdau Mmys Paur Bbar Σ Shrnutí vý sledků. Viz tab. 5. Celkem zastiž eno 8 druhů, nejčastěji zastiž eným druhem je Barbastella barbastellus. Jeskyně Krtola Lokalizace. 5456, střední Č echy, okr. Mladá Boleslav, cca 1,5 km, Z od obce Příhrazy, s. š., v. d., CHKO Č eský ráj, PR Příhrazské skály. Popis. Krtola je pseudokrasová vrstevní jeskyně se dvěma prostorami. Vchod se nalé zá ve skalách pod horní hranou pískovcové rokliny Krtola. Vstupní prostora o dé lce 14 m, šířce 11 m a výšce 2,4 m přechází 4 m dlouhou, 4 m širokou a 0,8 m vysokou zúženou čá stí do hlavní prostory, která je dlouhá 32 m, široká 18 m a vysoká až 3,3 m, většinou jen 1 2 m (Hromas & Bílková 1998). Jeskyně je často navštěvována turisty, kteří zde rozdělávají ohně. V roce 1999 byl vchod opatřen mříží, ovšem ta byla záhy zlikvidována vandaly. Vý zkum netopý rů a sčítání. První nám dostupné ú daje jsou ze zimy 1984/85, kdy lokalitu navštěvoval Z. Mrkáček, teprve od roku 1995 je lokalita pravidelně kontrolována. Sčítatelé. Z. Mrkáček v zimě 1984/1985 a , D. Horáček, M. Jóž a, T. Bartonička a spolupracovníci od do roku Další údaje Rhip; Rhip; Rhip. Shrnutí výsledků. Viz tab. 6. Celkem zastiž eno 5 druhů. Dominantní je druh Rhinolophus hipposideros, jehož počty narůstají. Jeskyně Sklepy pod Troskami Alternativní ná zvy. Jeskyně Apolena, Pod Troskami. Lokalizace. 5457, východní Č echy, okr. Semily, cca 1 km JV od zříceniny hradu Trosky, CHKO Č eský ráj, PR Apolena. Tab. 7. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v jeskyni Sklepy pod Troskami Datum / druh Rhip Mmyo Mdau Mnat Paur Enil Bbar Σ

17 Popis. Pseudokrasová jeskyně puklino-rozsedlinové ho charakteru. Vchod se nalé zá ve smíšené m lese ve svahu pod teré nním stupněm. Jeskyně začí n á prostornou kavernou (cca m, vysokou až 12 m), za kterou přechází v plazivku, která se přibliž ně po 10 m větví do více než 130 m dlouhé ho systé mu, kde se střídají vysoké pukliny a plazivky (Hromas & Bílková 1998). Problé mem zimoviště je častá navštěvovanost turisty, divokými jeskyňáři a hledači tajné chodby na zříceninu hradu Trosky, kteří se i v zimním období snaží prokopat do dalších prostor. Vý zkum netopý rů a sčítání. Jeskyně je jako zimoviště netopýrů pravidelně sledována teprve od roku Sčítání netopýrů znesnadňují pro člověka neprůlezné části jeskynního systé mu a v některých letech zatopené průlezy, kterými nelze proniknout do dalších čá stí jeskyně. Sčítatelé. D. Horáček, M. Jóž a, T. Bartonička, Z. Mrkáček a další spolupracovníci. Shrnutí vý sledků. Viz tab. 7. Celkem zastiž eno 7 druhů. Dominantní je Rhinolophus hipposideros. Jeskyně Postojná Alternativní ná zev. Jeskyně Amerika. Lokalizace. 5357, východní Č echy, okr. Semily, cca 0,5 km JV. od obce Rozumov, PR Klokočské skály. Popis. Pseudokrasová vrstevnicová jeskyně v pískovci, tvořená prostorou čočkovité ho tvaru dlouhá 16 metrů a vysoká 2 m (Hromas & Bílková 1998). V okolí se nalé zá několik menších podobných jeskyní. Vý zkum netopý ru a sčítání. Jeskyně byla navštívena pouze Sčítatelé. D. Horáček, M. Jóž a, T. Bartonička. Shrnutí vý sledků. Zastiž en jeden netopýr, Myotis daubentonii, od dalšího sledování bylo upuštěno pro velkou navštěvovanost lokality, kde netopýři nemají dostatek klidu k zimování (stopy po rozdělávání ohňů přímo v jeskyni). Štola na Kozá kově Lokalizace. 5457, východní Č echy, okr. Semily, SSV. Nad obcí Loktuše v ú dolí potoka proté kající zmíněnou obcí, PR Kozákov. Popis. Stará štola raž ená v pískovci dlouhá cca 80 m o profilu chodby 2 0,8 m. Na konci a v polovině štoly se v počvě otvírají dvě šachty. Zadní šachta je zcela zatopená, přední má profil 3 2 m a je hluboká zhruba 70 m, na dně ú stí do neznámých čá stí, kterými odté ká voda. Štola byla ú dajně raž ená podvodnými havíři při raž ení uhlí, které se zde však nenachází, což přivedlo dva místní statkáře na mizinu. Vý zkum netopý ru a sčítání. Lokalita je sledována teprve od roku 1997, kdy na ní upozornil M. Hradec. Sčítatelé. D. Horáček, M. Jóž a, T. Bartonička, M. Hradec a další spolupracovníci. Shrnutí vý sledků. Viz tab. 8. Celkem zastiž eny 4 druhy. Dominantní je Rhinolophus hipposideros. Autoři děkují Miloslavu Nevrlé mu (Liberec) zaposkytnutí dosud nepublikovaných ú dajů. Tab. 8. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole na Kozá kově Datum / druh Rhip Mdau Mmys Paur Bbar Σ

18 Literatura HANÁK V. & GAISLER J., 1972: Přehled netopýrů podzemních prostorů Č ech. Práce a Studie Přír., Pardubice, 4: HROMAS J. & BÍLKOVÁ D., 1998: Jeskyně a krasová území Č eské republiky. Textová část k přehledné mapě 1: Praha: RYBÁŘ P., SKLENÁŘ J. & MILES P., 1973: Přehled netopýrů východních Č ech. Práce a Studie Přír., Pardubice, 5: SKLENÁŘ J., 1969: Poznámky k rozšíření netopýrů (Chiroptera) ve východních Č echách. Acta Mus. Reginaehrad., S. A., Sci. Natur., 10:

19 Sč ítánínetopýrů v zimoviš tích Č R Vespertilio 5: , 2001 ISSN Přehled zimovišť netopýrů na Křivoklá tsku, Rakovnicku a Kralovicku Petra NOVÁ 1, JiříBRABEC 2, Ivan HORÁČ EK 1 & Vladimír HANÁK 1 1 Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, CZ Praha 2 2 Botanické oddělenípm, Ná rodnímuzeum, Zá mek 1, CZ Průhonice Štoly v PP Valachov a okolí Lokalizace střední Č echy, okr. Rakovník, 2 km JV od obce Skřivaň (štoly v PP Valachov: 50 1,0 s. š., 13 46,5 v. d. a štola u potoka: 50 01,0 s. š., 13 46,7 v. d.) Popis. Tři sledované štoly se nachází na severním svahu vrchu Valachov příkře spadajícího do ú dolí Tyterské - ho potoka. Podrobný popis jednotlivých štol s fotografiemi lze najít v práci Němce (1983): 1. Štola 1 je přibliž ně 10 m dlouhá s průměrnou světlostí cca 1 0,7 m. Její vchod je situován cca 40 m nad hladinou potoka. 2. Štola 2 její ú stí se otevírá cca 5 m nad štolou 1, je cca 4 m vysoké a 6 m široké. Vytěž ený prostor má celkovou dé lku 14 m a prudce se svaž uje do nitra kopce. Cca 7 m od ú stí však začí n á tzv. Valachovské jezírko, které vzniklo zatopením lož iska. 3. Šachta 18 m hluboká šachta s průměrem 2 1 m. Nachází se ve svahu cca 150 m S od štoly Štola u potoka 12 m dlouhá štola s průměrnou světlostí 1,3 1,2 m situovaná na dně ú dolí Tyterské ho potoka (cca 0,25 km V od předchozích štol). Je sledována teprve od roku Historie sčítání, sč itatelé. Od roku 1998 organizují pravidelná sčí t á n í P. Nová a J. Brabec. V různých letech se jednotlivých kontrol zúčastnili A. Nový, D. Weinfurtová, V. Somol, L. Plesková a další (tab. 1). Shrnutí vý sledků. Celkem byl ve štolách PP Valachov zaznamenán výskyt tří druhů. Druhy Myotis myotis a Barbastella barbastellus byly zastiž eny pouze ve štole 1, jedinci Plecotus austriacus v šachtě. Ve štole 2 ani ve štole u potoka nebyl výskyt netopýrů během provedených kontrol zaznamenán. Štoly u Modřejovic Lokalizace střední Č echy, okr. Rakovník, 1,5 km Z od obce Modřejovice (49 59,7 s. š., 13 40,2 v. d.) Popis. Č lenitý systé m štol v zalesněné m ú dolí potoka v celkové dé lce cca 160 m s průměrnou světlostí 2, m. Vchod do systé mu se nachází přímo v příkře se zvedajícím břehu potoka 1,5 m nad hladinou. Přibliž ně 20 m proti proudu se nachází další vchod do cca 10 m dlouhé štoly, která končí závalem. Historie sčítání, sčitatelé. Sčítání v jednotlivých letech provedli následující sčitatelé : v letech 1981 a 1985 V. Hanák (in litt.), v letech Horáček et al. (1992, 1993, 1994), roku 1997 Hanzal et al. (1997), v letech P. Nová a J. Brabec a přílež itostně také A. Nový, D. Weinfurtová, L. Plesková, V. Somol a další (tab. 2). Shrnutí vý sledků. Byl zaznamenán výskyt 7 druhů netopýrů. Zajímavý je zejmé na nález Eptesicus nilssonii, který je jedním z několika má la ú dajů o výskytu tohoto druhu ve středních Č echách. Brá nov Lokalizace střední Č echy, okr. Rakovník, NPR Velká Pleš, 2 km JZ od obce Bránov (50 00,0 s. š., 13 49,0 v. d.) 181

20 Tab. 1. Výsledky zimního sčítá nínetopý rů ve štolá ch Valachov Datum / druh Paus Mmyo Bbar Σ Popis. Štola vybudovaná v souvislosti s projektem stavby přečerpací nádrž e na řece Berounce v letech (Smolař 1981a, b, 1982). Vchod se nachází na břehu řeky cca 1 m nad ú rovní hladiny. Štola je tvořena přímou hlavní chodbou dlouhou 460 m a třemi postranními chodbami dlouhými 32 m, 46 m a 50 m. Průměrná světlost chodeb je cca 2,6 3,6 m. V první polovině hlavní chodby je zachována ž elezná výztuha s plechovým oblož ením, která poněkud stěž uje kontrolu stropu chodby. Ve zbývající části a v postranních chodbách oblož ení i výztuha chybí. Historie sčítání, sčitatelé. Od roku 1997 koordinují pravidelná sčítání P. Nová a J. Brabec. Sčítání se v různých letech účastnili také A. Nový, L. Plesková, V. Somol a další. Pouze ú daje z roku 1999 uvedené v tabulce jsou ze zimní kontroly provedené P. Bendou a D. Weinfurtovou (tab. 3). Další údaje Mnat, Mnat (P. Nová & J. Brabec nepubl.) Shrnutí vý sledků. Celkem zjištěn výskyt 5 druhů netopýrů. Jak je však patrné z tabulky, štola je využívána zimujícími netopýry pouze v malé míře a nepravidelně. To by mohlo souviset s poměrně krátkou dobou její existence. Sklepy hradu Křivoklá t Lokalizace střední Č echy, okr. Rakovník, obec Křivoklát (50 02,3 s. š., 13 52,3 v. d.) Popis. Několik různorodých sklepů v areálu hradu Křivoklát. Historie sčítání, sčitatelé. Jednotlivé ú daje o zimujících netopýrech jsou k dispozici z let 1959 a 1966 (Hanák 1960, Gaisler & Hanák 1972, Hanák & Gaisler 1972), 1973, 1975 a 1976 (Horáček in litt.), 1981 a 1985 (Hanák in litt.) a následně až z roku 2000 (Nová nepubl., Horáček et al. nepubl.). Další údaje. Zimní období: Paus; Nnoc a opakovaně v průběhu 80. let na počá tku jara nálezy jedinců Nnoc v hradní věž i, nález migrující kolonie cca 60 Nnoc ve věž i (Horáček in litt.); Ppip, Ppip a také v roce 1976 zimní agregace Ppip ve skulinách zdí na půdě a na podstřešním ochozu (Horáček & Hanák in litt.). Letní období: k dispozici jsou také ú daje z letního období, především pozorování kolonie Mmyo v hradní věž i (např. Horáček 1981), kolonie Paur a Paus na půdách (např. Horáček 1975, V. Hanák nepubl.) nebo krouž kovací záznamy přeletů Mmyo (Gaisler & Hanák 1969). Tab. 2. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štolá ch u Modřejovic Datum / druh Mmyo Mdau Mbec Paur Paus Bbar Enil Σ

21 Tab. 3. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štola u Brá nova Datum / druh Mmyo Mdau Mnat Mbec Paur Σ Tab. 4. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepích hradu Křivoklá t Datum / druh Mmyo Paus Bbar Σ Shrnutí vý sledků. Na hradě Křivoklát byl zaznamenán výskyt celkem 6 druhů netopýrů. Během pozorování v zimním období byly ve sklepích hradu zaznamenány pouze 3 druhy, velmi zajímavé jsou však opakovaná pozorování protahující kolonie Nyctalus noctula ve věž i a nálezy zimních agregací Pipistrellus pipistrellus. Štoly v údolí pod hrá zí přehradní ná drže Klíč ava Lokalizace střední Č echy, okr. Rakovník, cca 2,5 km SSV od obce Zbečno (50 03,0 s. š., 13 55,7 v. d.) Popis. Dvě malé štoly se nachází v zalesněné m svahu nad loukou v meandru potoka Klíčava cca 0,5 km pod přehradní nádrží Klíčava. Vchody do obou štol jsou umístěny vedle sebe cca 10 m nad ú rovní louky. První štola je dlouhá cca 30 m s průměrem 1,6 1,8 1,5 m, druhá 18 m dlouhá s průměrem 1,8 2 m. Historie sčítání, sč itatelé. K dispozici jsou ú daje až od roku Jednotlivé kontroly provedli následující sčitatelé : 1992 I. Horáček a kol. (1992) a F. Pojer (in litt.), v letech Horáček et al. (1993, 1994), roku 1997 Hanzal et al. (1997), v letech P. Nová a kol. (nepubl.). Zjištěné počty netopýrů shrnuté z obou štol dohromady jsou uvedeny v tab. 5. Další údaje Bbar (F. Pojer nepubl.); V roce 2000 a 2001 byla provedena také kontrola chodeb v hrázi přehradní ná drž e Klíčava: Mdau a 2 Paur; Bbar (P. Nová a kol. nepubl.). Tab. 5. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štolá ch v ú dolípod přehradníná držíklíčava Datum / druh Mmyo Mdau Paur Paus Bbar Σ

22 Tab. 6. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v kaná lu pod železničnítratíu Krupé Datum / druh Mnat Paur Σ Kaná l pod železnič ní tratí u Krupé Lokalizace střední Č echy, okr. Rakovník, obec Krupá (50 10,1 s. š., 13 43,3 v. d.) Popis. Zděný kanál vedoucí pod kolejištěm ž elezniční stanice. Kanál je dlouhý 53 m s průměrnou světlostí 0,75 1,6 1,75 m. Na jedné straně ú stí ve strouze u příjezdové cesty, na druhé straně v mezi ž elezničního náspu. Historie sčítání, sčitatelé. Od roku 1998 koordinují pravidelná sčítání P. Nová a J. Brabec. Sčítání se v různých letech účastnili také A. Nový, L. Plesková a V. Somol (tab. 6). Zimoviště v okolí hradu Krašov Lokalizace západní Č echy, okr. Plzeň-sever, sklepy u hradu Krašov 1,5 km SV od obce Bohy (49 57,0 s. š., 13 35,3 v. d.) a štola u Podkrašovské ho mlýna 1 km JV od obce Bohy (49 56,1 s. š., 13 35,3 v. d.) Popis. 1. Sklep (resp. štola) u hradu je tvořen dvěma chodbami o průměru 1,8 1,9 2,5 2,9 m vytesanými do skály. Hlavní chodba je dlouhá 19 m, vedlejší chodba 12,6 m. Vchod se nachází ve svahu nad ostrohem se zříceninou hradu cca 70 m nad ú rovní hladiny řeky Berounky. Na konci hlavní chodby ú stí na povrch ještě 5 m dlouhý zděný komín o průměru cm. 2. Sklep v zalesněné stráni u cesty ke hradu zděný a čá stečně omítnutý sklep o velikosti cca 2,7 1,3 0,8 m. 3. Štola u Podkrašovské ho mlýna (syn. Mlýn u Nováků) štola ve skalnaté m výchozu na břehu řeky Berounky 12 m dlouhá o průměru cca 1 1,2 m. Historie sčítání, sčitatelé. K dispozici jsou ú daje z let (Hůrka 1986) a následně až od roku 1998, kdy začali organizovat pravidelná sčítání P. Nová a J. Brabec (tab. 7). Sčítání se v různých letech účastnili také A. Nový, L. Plesková, V. Somol a další. Vý sledky. 1. Sklep u hradu tab. 7; další ú daje: vž dy 1 4 Bbar, Bbar (Hůrka 1986). 2. Sklep u cesty ke hradu všechny kontroly stejné ho data jako v tab. 7 neg. 3. Štola u Podkrašovské ho mlýna Paur; a neg. Shrnutí vý sledků. Celkem byl zjištěn výskyt tří druhů, které využ ívají pro zimování především sklep u hradu. Z dalších dvou sledovaných zimovišť byl výskyt netopýrů zaznamenán pouze ve štole u Podkrašovské ho mlýna. Tab. 7. Výsledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepě u hradu Krašov Datum / druh Mmyo Bbar Paur Σ